Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Transkript

1 VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová

2 Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí kompetence pracovní a komunikativní, kompetence k řešení problémů

3 Krajinná sféra Přírodní složka krajiny (fyziogeografická sféra) - kamenný obal Země - vzdušný obal Země - vodní obal Země - půdní obal Země - živý obal Země Člověkem vytvořená složka krajiny (socioekonomická sféra) - obyvatelstvo - sídla - zemědělství - průmysl - služby - doprava a spoje

4 Kamenný obal Země Živý obal Země Vzdušný obal Země Půdní obal Země Vodní obal Země Hydrosféra Atmosféra Litosféra Biosféra Pedosféra Spoj, co k sobě patří

5 Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země Litosféra

6 Litosféra je pevný obal Země tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště. Její tloušťka se pohybuje obvykle v rozpětí km, extrémní hodnoty představují zhruba 2 km, kterých dosahuje na oceánské kůře, a 150 km, kterých dosahuje pod masívy horstev. Skládá se ze 7 velkých desek a 12 menších. Litosféra nepředstavuje kompaktní obal, je rozčleněna na mohutné bloky - litosférické desky, které plavou na plastické vrstvě zemského pláště (tzv. astenosféra). Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské, které se neustále pohybují a tak přeměňují tvář planety Země.

7 Atmosféra (z řečtiny: atmos - pára, sphaira - koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru. Těleso může být obklopeno atmosférou pouze za předpokladu, že má dostatečnou hmotnost na to, aby plyn vázalo gravitační silou. V případě některých plynných sloučenin musí být splněna i další podmínka - dostatečně nízká teplota. V atmosféře Země se nachází 21% kyslíku, 78% dusíku a 1% ostatních nebo vzácných plynů. Hustota plynu je nepřímo úměrná hmotnosti tělesa. Lehčí plyn (např. vodík) neunikne do vesmíru, je-li vázán vyšší gravitační silou. To je případ plynných obrů ve Sluneční soustavě.

8 Hydrosféra Schéma koloběhu vodyhttp://cs.wikipedia.org/wiki/soubor: Watercycleczechhigh.jpg

9 Hydrosféra (vodní obal Země) představuje soubor všeho vodstva Země tj. povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. Celkové zásoby vody na Zemi činí asi km³, z toho sladká voda představuje 2,53 %. Ve světovém oceánu je obsaženo asi 96,54 % slané vody a 2,5% sladké vody. Hydrosféra je předmětem zkoumání následujících věd: hydrologie hydrogeografie oceánografie hydrogeologie Na planetě Zemi neustále probíhá přesun vody mezi jednotlivými položkami zmíněnými v úvodu tzv. koloběh vody (resp. hydrologický cyklus).

10 Voda povrchová je soustředěna převážně ve světovém oceánu a mořích, dále však také ve vodních tocích, v přírodních vodních nádržích jako v jezerech, bažinách, slatiništích atd., v umělých vodních nádržích (přehrady, rybníky), ve formě sněhu a ledu. Voda podpovrchová je obsažena v půdních pórech, průlinách, ve formě podzemního ledu v permafrostu. Voda v atmosféře se vyskytuje ve skupenství plynném (vodní páry), ve skupenství kapalném (vodní kapky), ale i ve skupenství pevném (sněhová vločka). Voda v živých organismech je bezpodmínečnou součástí rostlinných a živočišných těl.

11 Pedosféra (z řeckého slova pedon = půda) je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry. Vzniká z půdotvorného substrátu (zvětralá a někdy i chemicky pozměněná matečná hornina) za spolupůsobení živých organismů, jejich odumřelých těl, klimatu, reliéfu a času. Pedosféra Půdní horizonty tvořící pedosféru, O - Organická hmota, A - Humusový horizont, B - spodní anorganický horizont, C - podložní hornina bor:soil_profile.jpg

12 Na různých místech může být pedosféra různě silná (od několika centimetrů (leptosoly) po několik metrů (černozemě)). Pedosféru rozdělujeme na půdní typy a p. druhy. Mezi půdní typy patří např. černozemě (obsahuje velkou část humusu), hnědozemě (obsahuje menší část humusu), hnědé lesní půdy (obsahují malou část humusu), podzoly (obsahují velmi malou část humusu). Rozlišujeme také různé půdní druhy, např. písčité půdy (velké částice, propustný), hlinitopísčité půdy, písčitohlinité půdy, hlinité půdy (menší částice, středně propustný), jílovitohlinité půdy, hlinitojílovité půdy, jílovité půdy (malé částice, velmi málo propustný, až nepropustný).

13 Biosféra (též živý obal Země) je část planety Země, kde se (byť i jen sporadicky a nepravidelně) vyskytují nějaké formy života. Zahrnuje část atmosféry (přibližně do výšky 18 km v oblasti tropů a 10 km v polárních oblastech), prakticky celou hydrosféru a povrch litosféry (do desítek metrů pod povrchem půdy, v případě výskytu jeskyní obývaných živými organismy až do hloubky několika kilometrů). Biosféra

14 Úkoly 1. Jak se člení krajinná sféra Země? 2. Vyjmenujte přírodní složky krajiny. 3. K čemu dochází v místech dotyku litosférických desek? 4. Co patří mezi vnější přírodní činitele dotvářející povrch? 5. Jaké je složení zemské atmosféry? 6. Vyjmenujte podnebné pásy na Zemi od severu k jihu. 7. Kde je soustředěno nejvíce vody na Zemi? 8. V jaké podobě se vyskytuje povrchová voda?