Optimalizace organizace knihovního fondu Knihovny společenských věd T.G. Masaryka v Jinonicích (s důrazem na volný výběr dokumentů)

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Studijní program: informační studia a knihovnictví Studijní obor: informační studia a knihovnictví Bc. Jitka Slabochová Optimalizace organizace knihovního fondu Knihovny společenských věd T.G. Masaryka v Jinonicích (s důrazem na volný výběr dokumentů) Optimalization of the organization of the T.G. Masaryk Library of Social Science s book collection (with emphasis on open access shelves) Diplomová práce Vedoucí práce PhDr. Barbora Drobíková Praha 20

2 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Barbora Drobíková Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

3 ZADÁNÍ

4 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze, 2. května 20.. Podpis diplomanta

5 Identifikační záznam SLABOCHOVÁ, Jitka. Optimalizace organizace knihovního fondu Knihovny společenských věd T.G. Masaryka v Jinonicích (s důrazem na volný výběr dokumentů) [Optimalization of the organization of the T.G.Masaryk Library of Social Science s book collection (with emphasis on open access shelves)]. Praha, s., xxiii s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Barbora Drobíková. Abstrakt Diplomová práce se zabývá optimalizací organizace knihovního fondu Knihovny společenských věd T.G. Masaryka v Jinonicích. První část práce je teoretická a vymezuje základní pojmy organizace a pořádání knihovních fondů ve volném výběru. Další část srovnává vybrané knihovny s volně přístupným knihovním fondem a způsob stavění dokumentů v těchto knihovnách. Hlavní část práce je věnována reorganizaci stavění knihovního fondu v KSV TGM v Jinonicích a implementaci nově vytvořeného oborového a teritoriálního stavění knihovního fondu. Součástí práce je průzkum efektivity vyhledávání v nově uspořádaném volném výběru dokumentů v KSV TGM v Jinonicích. [autorský abstrakt] Abstract This master thesis deals with an issue of optimizing organization of the library shelves in the T.G. Masaryk Library of Social Sciences in Jinonice. The first part focuses on theory and defines basic concepts of organizing open access shelves. The next part provides a comparison of open access collections in selected libraries with particular emphasis on methods of books shelving. The core part describes rearrangement of the Library s collection on the basis of implementing new categorization scheme ordered in a subject-territory manner. The thesis also presents results of a survey asking whether this new arrangement enables more effective searching in the Library s open access collection.

6 Klíčová slova knihovní fond, stavění knihovního fondu, organizace knihovního fondu, volný výběr, věcné pořádání, klasifikační systémy, signatura, RFID, vysokoškolské knihovny, Knihovna společenských věd T.G. Masaryka Keywords library collection, shelving, organization of the library collection, open access shelves, subject indexing, classification, call number, RFID, academic libraries, T.G. Masaryk Library of Social Sciences

7 OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...3 PŘEDMLUVA...4 ÚVOD ORGANIZACE KNIHOVNÍHO FONDU KNIHOVNÍ FOND STAVĚNÍ KNIHOVNÍHO FONDU SIGNATURA VOLNÝ VÝBĚR VĚCNÉ POŘÁDÁNÍ, KLASIFIKACE A MOŽNOSTI USPOŘÁDÁNÍ FONDU Věcné pořádání informací Klasifikace knihovního fondu Metoda Konspektu Klasifikace knihovního fondu KSV TGM v Jinonicích...9 VYSOKOŠKOLSKÉ KNIHOVNY A VOLNÝ VÝBĚR DOKUMENTŮ KNIHOVNY UNIVERZITY KARLOVY A VOLNÝ VÝBĚR KNIHOVNA FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY CENTRUM STUDIJNÍCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB (CESIS) Knihovní fond CeSIS Stavění knihovního fondu a systém signatur Kvalifikační práce v CeSIS Shrnutí ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FAKULTY SOCIÁLNÍCH STUDIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ Knihovní fond ÚK FSS MU Stavění fondu a signatury ÚK FSS MU Složení signatury dokumentů ve volném výběru Signatury dokumentů a kvalifikačních prací uložených v depozitáři Správa a evidence signatur Shrnutí...32 KNIHOVNA SPOLEČENSKÝCH VĚD TGM V JINONICÍCH STRATEGICKÝ PLÁN KSV TGM JEDNA KNIHOVNA - DVA PROSTORY Výpůjční protokol Prezenční studovna Služby KSV TGM...39

8 Knihovní fond KSV TGM Doplňování knihovního fondu...4 OPTIMALIZACE ORGANIZACE KNIHOVNÍHO FONDU KSV TGM PROVĚRKA FONDU REVIZE FONDU IDENTIFIKACE A OCHRANA DOKUMENTŮ Radio Frequency Identification Device (RFID) Zavedení RFID technologie do KSV TGM Krok první čipy do knih Krok druhý revize fondu a dohledávání dokumentů Krok třetí výpůjční proces NOVÉ STAVĚNÍ KNIHOVNÍHO FONDU KSV TGM Obory vyučované v Jinonicích a fond KSV TGM Dvě stavění jeden fond Teritoriální stavění fondu Oborové stavění fondu Signatury KSV TGM Jinonice Nové signatury KSV TGM Jinonice Způsob signování dokumentů Postup prací a časový harmonogram...65 PRŮZKUM EFEKTIVITY VYHLEDÁVÁNÍ VE FONDU KSV TGM DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ K TEMATICKÉMU STAVĚNÍ FONDU VE VOLNÉM VÝBĚRU VYHODNOCENÍ ODPOVĚDÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZÁVĚR ŠETŘENÍ...78 ZÁVĚR...80 POUŽITÁ LITERATURA...83 SEZNAM TABULEK...92 SEZNAM GRAFŮ...93 SEZNAM OBRÁZKŮ...94 PŘÍLOHY...95

9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AACR CAS UK CeSIS COŽP DDC DDT EAN FF UK FHS FRVŠ FSV UK IMS IPS ISBD ISS KFF UK KMC KSP KSV TGM LCC LOC MDT NTK OCLC PEZ PSH RFID SK ČR STK UDC ÚISK ÚK FSS MU ÚPOL WLN Anglo-American Cataloguing Rules Centrální autentizační služba Univerzity Karlovy Centrum studijních a informačních služeb Centrum pro otázky životního prostředí Dewey Decimal Classification Deweyho desetinné třídění European Article Numbering Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Fakulta humanitních studií Fond rozvoje vysokých škol Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Institut mezinárodních studií Institut politologických studií International Standard Bibliographic Description Institut sociologických studií Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Koordinační a metodické centrum Katedra sociální práce Knihovna společenských věd Tomáše Garique Masaryka Library of Congress Classification Library of Congress Mezinárodní desetinné třídění Národní technická knihovna Online Computer Library Center Portál elektronických zdrojů Polytematický strukturovaný heslář Radio Frequency Identification Device Souborný katalog České republiky Státní technická knihovna Universal Decimal Classification Ústav informačních studií a knihovnictví Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Ústav politologických studií Western Library Network 3

10 PŘEDMLUVA Cílem diplomové práce bylo navrhnout optimální řešení stavění fondu Knihovny společenských věd T.G. Masaryka v Jinonicích (KSV TGM). Potřeba reorganizace knihovního fondu dokumentů vyplynula z postupného nárůstu objemu dokumentů, nevyhovujícího stavění (hrubé oborové stavění) a následně nepřehlednosti při vyhledávání a zpětném zařazování dokumentů na místo ve fondu. V KSV TGM v Jinonicích pracuji v oddělení katalogizace (jmenné a věcné zpracování dokumentů). Vzhledem k délce praxe a doby působení v KSV TGM jsem již v době zadání diplomové práce (2007) měla dostatečný přehled o složení knihovního fondu, způsobu stavění dokumentů ve volném výběru a potřebách uživatelů této knihovny. Rozhodnutím ředitelky knihovny Mgr. Matuszkové jsem byla pověřena vytvořit návrh nového stavění knihovního fondu, ve kterém měl být dán důraz na obory studované v jinonickém areálu. Cílem nebylo vytvořit novou klasifikaci, ale nové tematické třídění v rámci oborů a v souvislosti s tím i nové stavění dokumentů. Nové stavění mělo být podrobněji tematicky členěné, aby se zvýšila efektivita vyhledávání dokumentů přímo ve volném výběru i bez použití elektronického katalogu. Návrh nového stavění a systému signatur jsem průběžně konzultovala s ředitelkou knihovny a veškeré změny před realizací prošly schvalovacím procesem. Samotné věcné třídění dokumentů do nových tematických skupin jsem realizovala ve spolupráci s kolegyní z oddělení katalogizace. Práce se měla opírat o strategický plán KSV TGM v Jinonicích. Knihovna bohužel nemá strategický plán v písemné podobě, proto jsem při návrhu nového stavění vycházela z osobní komunikace s ředitelkou knihovny a jí definovaných cílů knihovny. Realizace nového tematického členění a stavění knihovního fondu začala v červenci roku 2008 a probíhá doposud. Jde o časově náročný proces, při kterém je nutná částečná rekatalogizace záznamů dokumentů a také přesun dokumentů v rámci knihovního fondu. Tyto činnosti nelze provádět v době běžného provozu KSV TGM. Hlavní práce proto probíhají v období letních měsíců. Podle časového harmonogramu by veškeré práce měly být ukončeny do konce roku 202. Celkové a konečné zhodnocení celého procesu optimalizace stavění knihovního fondu bude tedy možné až po dokončení veškerých prací. Vzhledem k těmto skutečnostem je v práci zhodnocen stav reorganizace k březnu 20. 4

11 První část diplomové práce se zabývá teorií organizace knihovních fondů jsou zde definovány pojmy knihovní fond, signatura, volný výběr dokumentů, možnosti stavění knihovního fondu, věcné pořádání informací a klasifikační systémy. Ve druhé části jsou popsány zkušenosti dvou knihoven, které reorganizovaly (v případě CeSIS nově budovaly) své knihovní fondy Ústřední knihovna Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně a Centrum studijních a informačních služeb Filozofické fakulty v Praze. Třetí část práce se zabývá organizací knihovního fondu Knihovny společenských věd T.G. Masaryka v Jinonicích (KSV TGM). Popsána je zde KSV TGM historie, prostorové rozdělení, služby, cíle knihovny, složení knihovního fondu. Popsány a zhodnoceny jsou v této části práce východiska a cíle reorganizace knihovního fondu, průběh a fáze celého procesu nového stavění dokumentů ve volném výběru. V závěru je zpracováno dotazníkové šetření KSV TGM ke zjištění efektivity vyhledávání dokumentů v nově tematicky stavěném fondu. V závěru diplomové práce je zhodnocen dosavadní průběh a přínos reorganizace knihovního fondu ve volném výběru KSV TGM. Mé poděkování patří PhDr. Barboře Drobíkové za vedení diplomové práce, přínosné rady a vstřícný přístup. Za spolupráci při realizaci změn děkuji své kolegyni Mirce Kopecké a celému kolektivu KSV TGM v Jinonicích. Použitá literatura je citována v souladu s normou ČSN ISO 690:200. Seznam příloh, obrázků a grafů obsažených v textu je uveden na konci této práce. 5

12 ÚVOD Knihy a knihovny jsou součástí života mnohých z nás, ať už jako uživatelů služeb, které knihovny poskytují, nebo jako zaměstnanců knihoven, kteří se snaží uživatelům poskytnout veškeré knihovnické služby k jejich maximální spokojenosti. V první polovině 20. století formuloval indický knihovník a autor dvojtečkové klasifikace S. R. Ranghanatan v pěti větách princip knihoven a jejich služeb. Nazval je Pět zákonů knihovní vědy (Ranghanatan, 963):. knihy jsou k užívání 2. každému čtenáři jeho knihu 3. každé knize jejího čtenáře 4. šetřete čas čtenáře 5. knihovna je rostoucí organismus Přestože tomu bude bezmála sto let od zveřejnění, Ranghanatanovy zákony jsou platné i dnes, navzdory tomu, že žijeme v době moderních technologií, internetu a stále častěji čteme knihy v elektronické podobě. Dovolím si aplikovat Ranghanatanovy zákony do prostředí své knihovny, Knihovny společenských věd TGM v Jinonicích. Knihy jsou k užívání proto jsou ve fondu více než dvě třetiny dokumentů určeny k absenčnímu vypůjčování. Každému čtenáři jeho knihu pokud jsou knihy rozpůjčeny, je tu možnost studia prezenčního exempláře; pokud knihu nemáme, zajistíme ji v rámci MVS nebo dokoupíme, sledujeme studované předměty, knihy jsou do fondu doplňovány s ohledem na potřeby uživatelů knihovny. Každé knize jejího čtenáře propagujeme knihovnu a její fond, pravidelně informujeme své uživatele o nových přírůstcích ve fondu. Šetřete čas čtenáře elektronický katalog umožňuje vyhledávat knihy z pohodlí domova, zároveň mohou uživatelé provádět online rezervace knih a spravovat svá čtenářská konta. Knihovna je rostoucí organismus lze brát z hlediska knihovního fondu (doplňování fondu, vyřazovaní dokumentů, stavění knihovního fondu) ale i z hlediska lidských zdrojů zaměstnanců knihovny (kolektiv, vztahy, vzdělávání zaměstnanců knihovny a jejich profesní rozvoj). Všech pět Ranghanatanových zákonů je ukryto i v této diplomové práci. Cílem práce bylo navrhnout optimální řešení stavění fondu KSV TGM v Jinonicích. Knihovna zpřístupňuje svůj fond ve volném výběru, což umožňuje uživateli přímý kontakt s knihami, samostatnost 6

13 při výběru a zároveň, pokud je fond stavěn tematicky, okamžitý přehled o dokumentech, odpovídajících předmětu jeho zájmu. Při hledání dokumentů v elektronickém katalogu knihovny mnohdy uživatel formuluje svůj dotaz nepřesně, nesprávně nebo jednoduše neumí vhodně dotaz zadat a výsledek pak není zcela relevantní jeho požadavku. Ve volném výběru knih, tematicky nebo systematicky řazeném, uživatel může nalézt právě ty dokumenty, které při vyhledávání v katalogu nenašel a které též odpovídají jeho potřebám. Pokusila jsem se tedy ve spolupráci se svými kolegy nalézt řešení vhodně uspořádaného knihovního fondu ve volném výběru KSV TGM v Jinonicích a výsledek předkládám v této práci. 7

14 2 ORGANIZACE KNIHOVNÍHO FONDU 2. Knihovní fond Knihovní fond je definován v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jako odborně knihovnicky zpracovaná, uložená a zpřístupňovaná sbírka knihovních jednotek v určité knihovně (Šnýdr, 2003). Podle normativního výkladu jde o veškeré dokumenty, které knihovna zpřístupňuje svým čtenářům (ČSN ISO :2.2.8). To znamená, že v současné době knihovní fondy zahrnují nejen klasické tištěné dokumenty, ale i dokumenty audiovizuální, mikrografické dokumenty, hudebniny a elektronické dokumenty. Knihovní fond jako organizovaná sbírka dokumentů je opatřen selekčním aparátem (katalogy, signatury), který uživateli umožňuje vyhledávání v knihovním fondu. Dvěma základními vlastnostmi knihovního fondu jsou: dynamičnost a statičnost. Dynamičnost knihovního fondu znamená jeho neustálý pohyb doplňování knihovního fondu novými dokumenty, vyřazování zastaralých dokumentů, změna skladby fondu v souvislosti s rozvojem vědy, techniky ale také změna formy nosičů elektronické dokumenty. Mění se jak skladba fondu, tak jeho objem (Vodičková, 987, s. -2). Statičnost knihovního fondu se vztahuje k organizaci knihovního fondu. Již od začátku budování knihovního fondu musí být jasné, podle jakých zásad bude fond budován, protože následné změny v pořádání knihovního fondu jsou velmi obtížné. Struktura každého knihovního fondu je dána velikostí knihovny, jejím profilem, druhy dokumentů a organizací knihovního fondu (Ullmannová, 984, s. 4). Knihovny mohou svůj fond uspořádat na jednotlivé dílčí fondy podle druhů dokumentů (knihy, periodika, hudebniny) nebo podle vědních oborů ve studovnách příruční knihovny obsahující slovníky, encyklopedie. Uspořádání knihovního fondu by mělo vyplývat ze zaměření specializace knihovny, rozsahu knihovního fondu, druhu dokumentů v knihovně a způsobu zpřístupnění knihovního fondu uživatelům. 8

15 2.2 Stavění knihovního fondu Způsob, jakým knihovna bude ukládat své dokumenty knihy, časopisy, speciální druhy dokumentů nebo akademické práce, je důležitým rozhodnutím již při samotném plánování knihovny. Při stavění fondu v knihovnách je nutné dodržet tyto hlavní požadavky: dokumenty je nutné co nejrychleji nalézt, ale i správně zařadit na místo; rozložení fondu by mělo být vizuálně přehledné, uživatel by se měl ve fondu rychle orientovat při jeho využívání; stavění fondu by mělo být ekonomické, v horizontálním i vertikálním směru; stavění fondu má zajistit i bezpečné uložení dokumentů a usnadnit revizi fondu. Při stavění fondu je nutné brát v potaz specializaci knihovny, funkčnost, kapacitu a vybavení prostorů knihovny, velikost fondu a jeho nárůst, druhy dokumentů, počet uživatelů a obrat výpůjček (Kiššová, 970, s. 27). K základním druhům stavění patří stavění věcné (základní) a stavění formální (pomocné). Věcné stavění se dělí na systematické a tematické. Ve fondech s volným výběrem se využívá především systematického stavění v kombinaci s některými druhy formálního stavění (Vodičková, 987, s ): Systematická (věcná) stavění fondu: Systematicko-pořadové stavění dokumenty jsou roztříděny podle hlavních vědních oborů a uvnitř jsou stavěny v pořadí, v jakém byly do knihovny získány; dokument má svou přesnou adresu ; je vhodné pro volné výběry, pro stavění odborné literatury nebo fondy speciálních druhů dokumentů (hudebniny) a pro příruční knihovny. Systematické stavění dokument má své místo určeno daným systémem (klasifikací) používaným knihovnou, notace se uvádí obvykle na hřbetu knihy. Toto stavění se používá ve volném výběru nebo příručních knihovnách, je vhodné pro odbornou literaturu, speciální druhy dokumentů (normy, patenty). Systematicko-abecední stavění dokumenty jsou řazeny podle oborů a uvnitř oboru se dokumenty staví abecedně podle autora, u anonymních děl podle názvu. K výhodám tohoto stavění patří, že díla jednoho autora pojednávající o stejné tematice jsou u sebe. Toto stavění se používá ve volném výběru knih, ke stavění periodik, firemní a patentové literatury. Tematické stavění seskupují se tematicky shodné nebo příbuzné dokumenty. Témata se již dále nečlení, toto stavění je vhodné pro menší knihovny nebo pro vyčlenění určitého dílčího fondu (Ullmannová, 984). 9

16 Při formálním stavění fondu je důležitý při pořádání dokumentů některý z formálních znaků dokumentu autor, formát, přírůstkové číslo, jazyk díla, apod. Formální stavění zajišťuje úspornost vertikální i horizontální, což je velkou výhodou. Nevýhodou tohoto stavění je, že dokumenty stejného obsahu nejsou tematicky u sebe, ale na různých místech v celém fondu. Přehled o tematickém složení fondu lze získat pouze prostřednictvím katalogu, což je další nevýhodou formálního stavění. Při vyhledávání dokumentů je nutné používat katalog knihovny. Formální stavění fondu: Abecední stavění stavění podle jména autora nebo prvního slova názvu u anonymních děl. Nevýhodou je prostorová náročnost, výhodou díla jednoho autora jsou u sebe. Je vhodné pro fondy beletrie ve veřejných knihovnách a pro pramennou literaturu. Přírůstkové stavění stavění fondu podle přírůstkových čísel, které jsou zároveň signaturou. Jde o prostorově neekonomické stavění, protože nebere ohled na formát. Kombinuje se s formátovým stavěním. Názvové stavění používá se pro úzce oborově zaměřené fondy, zejména periodik. Numerické stavění pro speciální druhy dokumentů, např. normy, patentové dokumenty, výzkumné zprávy. Geograficko-numerické stavění pro speciální druhy dokumentů, u kterých je nutné rozčlenit dokumenty vydané v různých zemích. K dalším typům stavění patří stavění formátové, pořadové, chronologické, geografické, jazykové nebo jejich kombinace formátově-pořadové, pořadově-chronologické nebo formátově-pořadově chronologické, abecedně-chronologické stavění. Stavění lze kombinovat ve většině případů, záleží na knihovně, jaký způsob a kombinaci zvolí vzhledem ke složení knihovního fondu a k prostorovým možnostem. Základní dva druhy stavění - formální a věcné - lze vzájemně kombinovat. Stavění knihovního fondu lze dále rozlišit na pohyblivé a nepohyblivé. Pohyblivé stavění umožňuje zařazovat nové přírůstky dokumentů mezi ostatní dokumenty. Toto stavění je však díky tomu velmi náročné na prostory, a při budování knihovního fondu se musí brát v potaz plánovaný přírůstek knihovny, aby nedocházelo k častému přesunu fondu v důsledku nedostatku místa. Pohyblivé stavění je typické pro věcné stavění. 0

17 Nepohyblivým (pevným) stavěním jsou téměř všechny způsoby formálního stavění. Nové přírůstky se staví na konec řady dokumentů (Ullmanová, 984, s ). KSV TGM v Jinonicích používá od svého založení (2000) systematicko pořadové stavění knihovního fondu pro monografie, vysokoškolské kvalifikační práce ( bakalářské, diplomové a rigorózní práce). Periodika jsou řazena abecedně-chronologicky. 2.3 Signatura Důležitou úlohu při stavění fondu má adresa dokumentu signatura. Signaturou se rozumí dohodnutý znak, symbol určující místo dokumentu ve fondu knihovny a je tak jeho přesnou adresou. Signatura umožní pracovníkům knihovny a uživatelům vyhledat a zpětně zařadit na správné místo dokument v knihovně. Měla by být jednoduchá, stručná a pokud možno dobře zapamatovatelná. Signatura má především lokační funkci, vytváří vazbu mezi katalogem a fondem knihovny. Druhou funkcí každé signatury je identifikační funkce reprezentuje dokument nebo skupinu dokumentů v evidenčním aparátu knihovny, ve výpůjčním procesu a knihovnických operacích, kdy dochází k manipulaci s fondem. Z tohoto hlediska rozlišujeme signatury individuální výlučně pro jeden titul nebo jednotku a skupinové signatury rámcové označení pro skupinu příbuzných dokumentů např. tematicky (Nováková, 995, s. 26). Signatura se může skládat z číselného nebo abecedního označení, popřípadě kombinací obou. Pokud je signatura složena z více částí, jednotlivé znaky lze oddělovat mezerou, lomítkem, spojovníkem nebo zlomkovou čarou (Vodičková, 987, s. 23). Struktura každé signatury závisí na kritériích při řazení fondu a očekávané přesnosti identifikace dokumentů. Konkrétní podoba signatury je závislá na způsobu stavění fondu knihovny, důležitou roli hraje i struktura a druhy znaků, které signaturu tvoří. Zbytečně dlouhá a složitá notace signatury může vést k nepřehlednosti takto označených dokumentů a následně k chybnému vyhledávání a naopak zařazování dokumentů na své místo ve fondu knihovny. 2.4 Volný výběr Knihovny mohou zpřístupňovat své fyzické fondy dvěma způsoby: přímo, bezprostředně (volný výběr) a nepřímo, zprostředkovaně (sklady; uživatel má přístup k fondu pouze přes dokumentografický aparát knihovny). Obě dvě možnosti mají své výhody i nevýhody. Volný výběr přímý přístup k dokumentům je trendem knihoven, které mají dostatečné

18 prostorové vybavení. K výhodám, co se kvality využívání fondu týká, patří (Nováková, 995, s.6) : přirozený způsob úzkého kontaktu uživatele s dokumenty; samostatná činnost uživatele při práci s dokumenty; pro uživatele možnost sledovat nové přírůstky jednotlivých tematických částí fondu; pokud je dokument vypůjčen, má uživatel možnost si přímo na místě vybrat dokument jiný, obsahově odpovídající jeho požadavku; vytváří podmínky pro vyhledávání v souvislostech, na základě příbuzných témat; pouhé necílené prohlížení fondu může uživatele dovést k informacím, které při vyhledávání v elektronickém katalogu nenašel; šetří čas uživatele, nemusí čekat na dodání dokumentu; pro pracovníky knihoven odpadá nutnost evidence požadavků na výpůjčku z uzavřených prostor knihovny a jejich dodávání (fyzicky mnohdy náročné); vede k větší frekvenci využívání knihovního fondu. K nevýhodám volného výběru patří: vyhledávání dokumentů ve volném výběru vede k nesystematickému a mnohdy náhodnému výběru, neodbornost; ztráta času uživatele, pokud neví, co přesně hledá; nebezpečí přehlédnutí užitečných a důležitých dokumentů; pomocí elektronického katalogu lze vyhledat až třikrát více titulů daných k tématu, než hledáním přímo na regálech knihoven (Nováková, 995, s.6) je to dáno tím, že některé dokumenty mohou být zařazeny tematicky v několika oborech; několik oborů lze vystihnout např. předmětovými hesly, ovšem fyzicky musí knihovník zvolit jen jedno místo; vyšší nároky na prostor oproti uzavřenému fondu; vyšší nároky na vybavení; zvýšené riziko poškozování dokumentů (ve volném výběru dokumentů je živý fond zvýšené riziko poškozování dokumentů (ve volném výběru dokumentů je živý fond knihovny, dokumenty jsou častěji používány uživateli, absenční výpůjčky); riziko ztrát (ztráty hrozí ze strany nepoctivých uživatelů, za ztrátu je mnohdy považován i špatně zařazený, a tím i špatně dohledatelný dokument); nutnost většího zabezpečení dokumentů (dokumenty je třeba ochránit před zcizením 2

19 např. vlepováním elektromagnetických pásků, na které reagují bezpečnostní brány, pokud kniha nebyla deaktivována knihovníky); riziko špatně zařazených dokumentů na regálech (přestože většina knihoven žádá své uživatele, aby sami nezařazovali dokumenty zpět na regály, často se tak děje a ne vždy je dokument zařazen správně, takto zařazené dokumenty se mnohdy obtížně dohledávají a dokument tak může být považován za ztracený). Nejčastěji volný výběr v knihovnách obsahuje tištěné knihy a časopisy (zpravidla poslední ročník), denní tisk. Speciální druhy dokumentů (normy, patenty), vysokoškolské kvalifikační práce, dokumenty na elektronických nosičích (DVD, CD) jsou obvykle v knihovnách umístěny v dílčích fondech bez možnosti volného přístupu uživatelů. 2.5 Věcné pořádání, klasifikace a možnosti uspořádání fondu 2.5. Věcné pořádání informací Věcné pořádání informací je specifický proces pořádání informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pořádacími znaky věcných selekčních jazyků. Podle typu pořádacích znaků a principu organizace informací se vyčleňuje předmětové a systematické pořádání informací (Balíková, 2003 i). Předmětové pořádání - druh věcného pořádání informací, při kterém je obsah dokumentu vyjádřen pomocí abecedně uspořádaných hesel, popř. lexikálních jednotek (TDKIV). Systematické pořádání - věcné pořádání informací realizované prostřednictvím systematického selekčního jazyka. Proces pořádání informací probíhá v knihovnách v okamžiku věcného zpracování dokumentů při věcné katalogizaci. Pracovník katalogizace provádí obsahovou analýzu dokumentů a následně dokument klasifikuje a indexuje. Termín klasifikace je definován v TDKIV jako. uspořádání pojmů nebo jiných entit do tříd a dalších skupin (podtříd apod.) za účelem vyjádření sémantických vztahů. Třídy a další skupiny jsou obvykle vyjádřeny notací. 2. Přidělování notací (znaků tříd) klasifikačního systému za účelem vyjádření obsahu dokumentu (Balíková, 2003b). Samotné klasifikování definuje norma ČSN ISO 527 (2003) jako přidělení třídy symbolů z klasifikačního systému dokumentu. 3

20 Indexace je proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace. Z hlediska použitých selekčních jazyků se rozlišuje prekoordinovaná indexace a postkoordinovaná indexace (Balíková, 2003a). Prekoordinovaná indexace je indexace dokumentů, při které je uspořádání termínů nebo třídicích znaků dáno selekčním jazykem (Balíková, 2003f). Postkoordinovaná indexace je indexace bez předem stanoveného uspořádání lexikálních jednotek nebo klasifikačních znaků obsažených v selekčním obrazu dokumentu. Ke koordinaci (kombinaci) lexikálních jednotek dochází až při vyhledávání (Balíková, 2003e). Norma definuje indexování jako označování obsahu nebo formy dokumentu pomocí slov, frází nebo notací podle pravidel indexačního jazyka (ČSN ISO 527, 2003). Proces věcného zpracování úzce souvisí s následným pořádáním knihovního fondu znaky selekčního jazyka použitého při klasifikaci dokumentů (MDT, DDT, LCC) ve formě číselné notace mohou být následně použity i k uspořádání knihovního fondu na regálech knihovny Klasifikace knihovního fondu Při klasifikaci knihovního fondu je nutné vzít v úvahu především tematickou strukturu knihovního fondu, míru polytematičnosti a nebo specializovanosti, rozsah fondu ale také odbornou úroveň uživatelů knihovny. Možnosti knihoven při volbě pořádacího systému mohou být následující (Pálka, 996): tezaury (vytvořit vlastní nebo převzít); specializovaná třídění; univerzální systematická třídění (MDT, DDT, LCC); hesláře (např. PSH). V následujícím textu jsou krátce charakterizovány vybrané pořádací systémy. Tezaurus je normativně vykládán jako řízený slovník obsahující ekvivalentní termíny, jejich vzájemné vztahy a pravidla používání (Balíková, 2003g). Tezaurus zachycuje vztahy mezi lexikálními jednotkami a tezaury lze rozlišovat podle jazykového zaměření na jednojazyčné a vícejazyčné; podle šíře tematického zaměření na speciální, polytematické a univerzální tezaury; podle struktury na fasetové a tematické tezaury; podle funkce na tradiční, indexační a 4

21 vyhledávací tezaury. Posledním členěním tezaurů je cílový tezaurus (tezaurus vypracovaný ze zdrojového tezauru) a zdrojový (tezaurus představující základní zdroj pro tvorbu dvou nebo vícejazyčného tezauru). Lexikální jednotka tezauru je prezentována převážně slovním vyjádřením ve formě substantiva nebo substantivního spojení (ČSN ISO 5963,996). Lexikální jednotkou tezauru je deskriptor (preferovaný termín) užívaný při indexaci k označení určitého pojmu. Nedeskriptor (nepreferovaný termín) se pro indexaci nepoužívá, odkazuje prostřednictvím vztahu ekvivalence k příslušnému deskriptoru (Balíková, 2003d). Tezaury patří k postkoordinovaným selekčním jazykům, lexikální jednotky jsou při indexaci zařazovány nezávisle na sobě a k jejich kombinaci dochází až v průběhu vyhledávání. Tezaury se používají pro indexování specializovaných knihovních fondů, příkladem může být Český pedagogický tezaurus, který obsahuje termíny z oblasti výchovy a vzdělávání a výběrově i z dalších souvisejících oblastí (psychologie, sociologie ) nebo česká verze tezauru AGROVOC pro oblast zemědělských informačních systémů. Tezaury jsem zde uvedla jako jednu z možností klasifikace a indexace knihovního fondu. Použití tezaurů ke stavění knihovního fondu je však nevhodné, protože klasifikace knihovních fondů je vyjadřována v přirozeném jazyce. Univerzální klasifikační systém zahrnuje celé univerzum lidského poznání. K nejrozšířenějším patří Deweyho desetinné třídění (DDC), Mezinárodní desetinné třídění (UDC, MDT) a Třídění Kongresové knihovny (Balíková, 2003h). Mezinárodní desetinné třídění (MDT) je nejrozšířenější klasifikací používanou v Evropě, ale i v Latinské Americe a částečně v Africe. I v českém prostředí knihoven je MDT nejpoužívanějším klasifikačním systémem. MDT je třídění hierarchického typu kombinované s prvky třídění fasetového, je univerzální a mezinárodně srozumitelné. Univerzálnost tohoto klasifikačního systému je dána schopností indexovat veškeré poznatky lidského vědění a následně je pořádat v rámci vědních oborů do tříd, podtříd, oddílů. MDT je nezávislé na přirozeném jazyce, a tudíž je mezinárodně srozumitelné notace obsahu klasifikovaného Vznikl překladem anglické verze Evropského pedagogického tezauru a jeho doplněním o řadu dalších potřebných termínů. Deskriptory v něm jsou uspořádány jednak abecedně, jednak do tematických oddílů, tzv. mikrotezaurů (ÚIV-NPKK). 5

22 dokumentu je vyjádřena pomocí arabských číslic (NK ČR, 2000). Přestože se jedná o mezinárodně srozumitelný klasifikační systém (pro odborníky rozhodně), z uživatelského hlediska je číselná notace MDT považována za nevstřícnou. V porovnání se systémy klasifikace na bázi přirozeného jazyka např. tezaury, které jsou uživatelsky přívětivější. Notace MDT je tvořena pomocí hlavních znaků (hlavní znaky jednoduché nebo složené), které lze spojovat pomocí spojovacích symbolů a pomocných znaků. Notace MDT lze použít kromě věcného popisu dokumentů také k pořádání a stavění knihovního fondu. Příkladem může být Národní knihovna České republiky, Moravská zemská knihovna, městské knihovny ale i knihovny vysokých škol. Vybrané znaky MDT použila ke stavění svého fondu knihovna Filozofické fakulty UK CeSIS. Naopak od používání notace MDT v signatuře ke stavění fondu upustila knihovna FSS MU v Brně a to právě kvůli komplikovanosti při vyhledávání dokumentů uživateli.2 Mezinárodní klasifikační systém MDT od roku 992 spravuje UDC Consortium se sídlem v nizozemském Haagu. Českou republiku zde zastupuje Národní knihovna ČR, která je zároveň i členem výkonného výboru UDC. Library of Congress Classification (LCC, Třídění Kongresové knihovny), vzniklo koncem 9. století pro potřeby klasifikace knihovního fondu Library of Congress (Kongresové knihovny) ve Washingtonu a postupně se rozšířilo do prostředí akademických a vědeckých knihoven Spojených států amerických a celého světa. LCC vychází z potřeb, kultury a znalostního zázemí USA (Pálka, 996), nicméně vlastností tohoto systému je flexibilita a expanzívnost, kdy lze přidávat a vřazovat nová hesla. Při zavádění LCC na národní úrovni jednotlivých zemí je někdy nutné upravit třídění, neboť americká verze nezahrnuje podrobně např. národní dějiny jiných státu 3. Klasifikační systém LCC je postaven na rozdělení lidského vědění do 2 základních tříd, které se dále dělí na podtřídy (vědní obory jednotlivých disciplín). Uvnitř každé podtřídy jsou další podhesla, která specifikují hlediska formy, místa, času a předmětu (Macháčková, 2005). Jde o hierarchický systém klasifikace, kdy jsou předměty klasifikovány od obecného k specifickému. Podrobně se tříděním LCC a implementací v českém prostředí zabývá ve své diplomové práci T. Macháčková (2007). V České republice je jedinou knihovnou, která 2 Výběr třídění a postup při tvorbě nového stavění fondu těchto dvou knihoven je popsán v kapitole 3 3 Zkušenosti ze zavádění LCC v Univerzitní knihovně ve Varšavě (Římanová, LCC pro Národní technickou knihovnu) 6

23 používá klasifikační systém LCC ke klasifikaci a stavění knihovního fondu Národní technická knihovna v Praze Polytematický strukturovaný heslář (PSH) slouží k pořádání a vyhledávání dokumentů podle tématu (předmětový selekční jazyk). Práce na vytvoření PSH začaly ve Státní technické knihovně v Praze (STK, nyní Národní technická knihovna) v roce 993, od roku 997 je distribuován zájemcům. Průběžně je PSH rozvíjen a aktualizován. Poslední dvoujazyčná anglicko-česká verze 2. obsahuje přes 3 tisíc hesel, která jsou rozdělena do 44 tematických řad (STK, 2006). Hesla jsou v rámci oborů a míry obecnosti řazena do šesti- až sedmistupňové hierarchie, od nejobecnějšího pojmu k úzkému. Stromová struktura PSH dává možnost využít heslář i pro stavění dokumentů ve volném výběru. K jednotlivým heslům PSH lze doplnit notaci číselnou, abecední nebo kombinovanou abecedně-číselnou. Je však nutné zvážit velikost volně zpřístupňovaného fondu. U malých knihovních fondů lze využít pouze zkratek řad z nejvyšší úrovně PSH spolu s číselným označením (věcně-přírůstkové řazení). U rozsáhlejších fondů, kdy je nutné podrobnější členění, lze využít hesel i na druhé a dalších úrovních PSH. Notace je abecedněčíselná a slouží jak k řazení dokumentů, tak k vyjádření podrobnějších hesel. Podrobně se možností stavění volně přístupného fondu podle hesel z PSH zabývá L. Skolková a B. Ševčíková (2006) Metoda Konspektu Jednou z možností, kterou lze využít při klasifikaci a věcném pořádání knihovního fondu, je metoda Konspektu. Byla vyvinuta koncem 70. let 20 století ve Spojených státech amerických pro popis a hodnocení knihovních fondů univerzitních a vědeckých knihoven. Cílem bylo poskytnout zúčastněným knihovnám a jejich uživatelům online informace o profilech fondů a posílit koordinované budování fondů vědeckých knihoven (Presová, 2005, s. 2). Postupně začaly tuto metodu využívat i menší veřejné a specializované knihovny. Ve druhé polovině 80. let se Konspekt rozšířil i mimo území Spojených států amerických. Jako první evropská knihovna implementovala Konspekt Britská knihovna (British Library) v roce 985 (Presová, 2005, s.4). Od roku 990 je správou a rozvojem Konspektu pověřena Western Library Network (WLN, USA), která se v roce 999 spojila s Online Computer Library Center (OCLC) a společně poskytují servis a distribuci Konspektu. V České republice spravuje a rozvíjí Konspekt Národní knihovna ČR 7

24 Metoda Konspektu se používá při budování a organizaci knihovních fondů ve volném výběru, doplňování knihovních fondů, informování o nových přírůstcích a při tvorbě tematických map fondů. Schéma Konspektu slouží k rozčlenění knihovního fondu podle obsahových charakteristik do tematických kategorií (Presová, 2005). Presová (2005) uvádí schéma je založeno na hierarchickém principu a kombinaci předmětového a klasifikačního přístupu (předmětového a systematického pořádání informací). Kategorizace zdrojů pro potřeby Konspektu vychází z klasické metody věcné kategorizace shora dolů hlavní kategorie se hierarchicky rozdělují do konkrétnějších úrovní. Nejvyšší úroveň má 24 předmětových kategorií4, které se člení do 500 skupin a ty se dále rozkládají na 4000 předmětů. Předmětové kategorie mají pořadová čísla, která však nejsou klasifikačními znaky. Mezi těmito pořadovými čísly a klasifikačními znaky není žádná souvislost. Skupiny se skládají ze znaků MDT a ekvivalentního slovního označení (NK ČR, ). Skupiny Konspektu vznikly výběrem klasifikačních znaků DDC a přidáním ekvivalentního slovního vyjádření. U české verze Konspektu byla provedena konkordance mezi znaky DDC a MDT, skupiny mají klasifikační znaky MDT. Znaky MDT v Konspektu však nevyjadřují vztahy mezi třídami, protože byly vytrženy z kontextu a dány do nových souvislostí do schématu Konspektu, nejsou zde definovány vztahy ekvivalence a asociace. Metoda Konspektu je předmětově kategorizační, nikoliv klasifikační (Presová, 2005, s. 93). Použitím metody Konspektu knihovna získá přehledný a mezinárodně srozumitelný obraz o knihovním fondu a umožní plánovat jeho doplňování a ochranu. 4 Přehled hlavních kategorií příl. č 0, Národní knihovna ČR provádí pravidelné aktualizace Konspektu, v roce 200 přidala z důvodu přetíženosti kategorie č. Jazyk, lingvistika a literatura, pro potřeby veřejných knihoven další dvě kategorie na první hierarchické úrovni 25 Beletrie, 26 Literatura pro děti a mládež. Integrace předmětové kategorie č. 25 Beletrie si vyžádala i úpravu názvu předmětové kategorie č. : původní slovní vyjádření/název Jazyk, lingvistika a literatura se změnilo na aktuální slovní vyjádření/název Jazyk, lingvistika, literární věda (Balíková, 200) 8

25 2.5.4 Klasifikace knihovního fondu KSV TGM v Jinonicích V předchozí části jsem stručně nastínila možnosti, podle kterých lze klasifikovat knihovní fond. V KSV TGM jsme se v roce 2008 rozhodovali, jakým způsobem by bylo možné efektivně a účelně provést nové uspořádání knihovního fondu. V úvahu jsme brali tři možnosti uvedené v předchozí kapitole MDT, LCC a metodu Konspektu. Do té doby knihovna nepoužívala při věcném zpracování a následném řazení dokumentů žádné z výše uvedených klasifikačních schémat, vyjma Konspektu (od roku 2006). Při věcném zpracování byla dokumentům přiřazována pouze předmětová hesla z rejstříků vytvořených knihovnou a od roku 2006 Konspekt. Znaky MDT dokumentům nebyly přiřazovány, protože jejich následné využití pro pořádání knihovního fondu nebylo potřebné (hrubé oborové stavění). Záznamy dokumentů, které jsme stahovali z Library of Congress (LC), sice obsahovaly klasifikaci LCC, nicméně ani s touto klasifikací jsme dále nepracovali. Navíc ani jedna klasifikace MDT a LCC nevyhovovala požadavkům knihovny na tematické členění knihovního fondu. Po analýze knihovního fondu (tematické zastoupení) a porovnání se studovanými obory v jinonickém areálu jsme nejprve určili dva způsoby stavění: teritoriální stavění (základ fondu) a oborové stavění. Z tohoto rozdělení bylo zřejmé, že nelze jednotně aplikovat klasifikaci MDT ani LCC na celý fond. Primárním hlediskem pro nové stavění fondu bylo teritoriální rozdělení pro obory vyučované na FSV v Jinonicích. Notace by v tomto případě podle klasifikace MDT a LCC musela vyjádřit jak teritoriální příslušnost, tak tematické zaměření dokumentu a byla by příliš rozsáhlá. Nutností by byla i zpětná katalogizace knihovního fondu a přiřazení odpovídajících klasifikačních znaků MDT/LCC. Od roku 2006 se KSV TGM podílí na budování Souborného katalogu ČR (SK ČR) a posílá v pravidelných dávkách své katalogizační záznamy. Záznamy odesílané do SK ČR musí být zpracované podle standardů ISBD a katalogizačních pravidel AACR2. Věcné zpracování musí obsahovat notaci MDT nebo heslo Konspektu. KSV TGM zvolila možnost přidělovat katalogizačním záznamům hesla Konspektu. I z tohoto důvodu se zdála metoda Konspektu jako nového nástroje pro pořádání knihovního fondu jako nejvhodnější. Opět jsme však narazili na úskalí přinášející teritoriální řazení a stavění fondu skupiny Konspektu neposkytují možnost teritoriálního zařazení. Jediné teritoriální rozlišení má skupina Konspektu 9 Dějiny, ta se však nedá aplikovat na všechny klasifikované dokumenty v knihovně. Metodu Konspektu jsme nakonec využili pouze k třídění záznamů o nových 9

26 knihách a pravidelnému informování uživatelů o nových přírůstcích dokumentů v knihovně. Do budoucna plánujeme použít Konspekt i k vytvoření tematické mapy knihovního fondu. V KSV TGM jsme se z výše uvedených důvodů rozhodli vytvořit vlastní systém třídění knihovního fondu a na základě tohoto systému vytvořit i nové stavění dokumentů ve volném výběru. 20

27 3 Vysokoškolské knihovny a volný výběr dokumentů 3. Knihovny Univerzity Karlovy a volný výběr Ucelená přehledová studie nebo práce mapující činnosti a služby všech knihoven Univerzity Karlovy bohužel v současné době neexistuje. Získat tak přehled o způsobu zpřístupnění knihovního fondu pro uživatele je záležitostí buď osobní návštěvy jednotlivých knihoven, nebo vyhledáváním na webových stránkách jednotlivých fakultních knihoven. Bohužel však ani prohledáváním informací na stránkách knihoven mnohdy informaci o zpřístupňování fondu nelze získat. Funkci koordinačního a metodického centra pro jednotlivé fakultní knihovny Univerzity Karlovy v Praze plní Ústřední knihovna Nejde o klasickou knihovnu, ale o manažerské pracoviště pro oblast knihovnicko-informačního servisu na UK (Univerzita Karlova, 20). Obecně lze konstatovat, že každá fakultní knihovna má svou prezenční studovnu nebo studovny, které v některých případech slouží zároveň i jako místo k absenčnímu půjčování dokumentů. Například Ústřední knihovna Pedagogické fakulty, která má prezenční studovnu s volně přístupným fondem určeným pouze k prezenčnímu studiu a oddělenou část knihovny s výpůjčním protokolem, bez volně zpřístupněného knihovního fondu. Dále uvádím příklady několika knihoven fakult Univerzity Karlovy, které zpřístupňují své knihovní fondy ve volném výběru zcela nebo částečně: Centrální a novinářská knihovna Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), je základní knihovnou pro obory studované na FSV a zároveň plní funkci střediska vědeckých informací. Příruční knihovna, časopisy a část fondu i k absenčním výpůjčkám má tato knihovna ve volném výběru studovny. Převážná část fondu je však umístěna v depozitářích. Knihovna Právnické fakulty UK, ve svých dvou studovnách ve volném výběru zpřístupňuje knihy a časopisy. Knihy jsou určeny jak k prezenčnímu studiu, tak k absenčním výpůjčkám. Knihovna Evangelické teologické fakulty UK, ve svých prostorách studovny zpřístupňuje ve volném výběru prezenční dokumenty i dokumenty k absenčním výpůjčkám. 2

28 Centrum studijních a informačních služeb (CeSIS FF UK), sídlící v hlavní budově Filozofické fakulty v nově otevřených prostorách, umožňuje volný výběr dokumentů k prezenčním i absenčním výpůjčkám ve všech svých studovnách. Podrobněji se CeSIS zabývám v této práci v kapitole 3.3. CeSIS je centrální knihovnou FF UK, dalších oborové katederní knihovny, ( jsou přičleněné složky Knihovny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 3.2 Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Organizačně je Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (KFF UK) rozdělena na základní a přidělené složky. K základním složkám KFF patří Koordinační a metodické centrum (KMC), které zastřešuje všechny fakultní knihovny a Centrum studijních a informačních služeb (CeSIS). Přičleněnými složkami jsou jednotlivé oborové knihovny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) má svá pracoviště, kromě hlavní budovy na Náměstí Jana Palacha, i na dalších místech Prahy budova v Celetné ulici, Šporkův palác v Hybernské ulici, Palác Platýz na Národní třídě a areál Univerzity Karlovy v Jinonicích. Jednotlivá pracoviště FF UK mají i své oborové knihovny, které jsou přičleněnými složkami Knihovny FF UK5. Celkem jde o 43 knihoven s knihovním fondem knihovních jednotek (Filozofická fakulta, 200). 3.3 Centrum studijních a informačních služeb (CeSIS) Centrum studijních a informačních služeb Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (CeSIS) bylo otevřeno pro uživatele. dubna 200. CeSIS bylo vybudováno v prostorách suterénu a bývalého dvora hlavní budovy Filozofické fakulty UK na Náměstí Jan Palacha. Prostor nové centrální knihovny je rozdělen do tří podlaží. Jednotlivé části CeSIS jsou barevně rozlišeny. V knihovně je pět oddělení studoven s volným výběrem dokumentů. Každé oddělení má své tematicky zaměřené fondy. CeSIS je primárně určen pro studenty bakalářského stupně vzdělávání, s cílem poskytnout studijní zázemí s maximální možnou mírou samostatného 5 Pro areál UK v Jinonicích je knihovnou KSV TGM, která není přičleněnou složkou KFF. 22

29 přístupu uživatele k vyhledávání požadovaných dokumentů a studiu. Prostorové i technické vybavení odpovídá požadavkům moderní knihovny s volným výběrem knih. CeSIS poskytuje svým uživatelům výpůjční, referenční a bibliografické služby, nabízí 60 míst ke studiu, počítačovou studovnu se samoobslužnými kopírkami s možností dobíjení kopírovacích služeb, týmovou studovnu s audiovizuální technikou, přístup k elektronickým informačním zdrojům, samozřejmostí je připojení k wifi síti. Jednotlivé části knihovny jsou barevně rozlišeny červená sekce (v prvním podzemním podlaží), modrá a bílá sekce (přízemí), zelená sekce (v prvním nadzemním podlaží), oranžová sekce (u počítačové studovny) (Filozofická fakulta UK, 2008). Uživatelé služeb CeSIS mají možnost využít samoobslužného vypůjčování a vracení knih, tzv. selfcheck - výpůjční automat. Postačí k tomu platný průkaz Univerzity Karlovy, na který fungují i odkládací skříňky umístěné před vstupem do prostor knihovny Knihovní fond CeSIS Profil fondu CeSIS byl sestaven a vytipován ve spolupráci s Knihovní komisí FF, akademickou obcí a knihovnami kateder a ústavů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v průběhu roku 2009, v době přestavby a rekonstrukce prostorů určených pro CeSIS. Knihovní fond CeSIS obsahuje základní studijní literaturu k vyučovaným předmětům na FF UK, kompletní fond Knihovny pro slovanskou filologii, fond Knihovny rusistiky, fond Knihovny obecné lingvistiky, fond Knihovny divadelní vědy, fond Knihovny filmové vědy, fond Ústřední půjčovny skript a učebnic FF UK (Filozofická fakulta UK, 2008a). V současné době je ve volném výběru umístěno přes 0 tisíc knihovních jednotek. Ve volném výběru jsou tematicky uspořádány následující dokumenty: - všeobecná příručková díla, knihovnictví, žurnalistika, filologie (červená sekce studovna); - filozofie, psychologie, sociologie, andragogika, pedagogika, etnologie, umění, filmová věda, divadelní věda (modrá sekce studovna); - archivnictví, pomocné vědy historické, hospodářské a sociální dějiny, historie, geografie (zelená sekce studovna); - beletrie, korespondence, paměti, biografie (oranžová sekce bez studovny); - vázané ročníky časopisů, aktuální ročníky časopisů (bílá sekce galerie v přízemí). 23

30 Do budoucna se počítá s postupným nárůstem fondu ve volném výběru až na 50 tisíc knihovních jednotek. Kapacita skladových prostorů je 250 tisíc knihovních jednotek. Dokumenty jsou označeny RFID čipy, které umožňují jak snazší kontrolu fondu tak samoobslužné vypůjčování a vracení dokumentů uživateli centrální knihovny Stavění knihovního fondu a systém signatur Systém stavění dokumentů ve volném výběru je založen na vybraných znacích Mezinárodního desetinného třídění (MDT) a zahrnuje všechny obory vyučované na Filozofické fakultě. Stavění dokumentů je oborově-tematické a je modifikovatelné dle aktuálních potřeb oborů a uživatelů CeSIS (Filozofická fakulta UK, 2008b). Systém signatur pro volný výběr knih vypracovalo oddělení katalogizace Koordinačního a metodického centra (KMC). Jednotlivé tematické celky mají vlastní číselnou notaci, která není shodná s číselnou notací MDT (příl. č. 6). Signatury ve volném výběru CeSIS se skládají z prefixu CS, po kterém následuje číslo tematické skupiny a po tomto čísle první tři písmena jména autora, nebo první tři písmena názvu dokumentu. U vícedílných knih následuje po písmenech číslo dílu, duplikáty jsou značeny velkým písmenem na konci notace podle abecedy. Obrázek Systém barevných puntíků v knihovně CeSIS K rozlišení statusu knih slouží systém barevných puntíků (obr. ). Kniha určená pouze k prezenčnímu studiu má na hřbetu puntík růžový. Zelený puntík má kniha se statusem 24

31 studijní výpůjčky, uživatel si ji může vypůjčit na tři měsíce. Kniha bez puntíku má status běžné výpůjčky na jeden měsíc s možností prodloužení o dva měsíce. Signatury ve fondu oranžové studovny (sekce beletrie) nemají notaci MDT (obr. 2). Knihy jsou značeny pouze prefixem CS a písmenným rozlišením pro jednotlivé téma: CS BEL beletrie, CS KOR korespondence, CS BIO biografie, CS PAM paměti. Za tímto označením následují první tři písmena autora nebo názvu v případě beletrie. Korespondence (CS KOR), biografie (CS BIO) a paměti (CS PAM) jsou řazeny abecedně podle osob, ke kterým se dokumenty vztahují. Díly a další exempláře mají stejnou strukturu označení jako dokumenty s notací tematické skupiny, tzn. číslo dílu nebo velké písmeno abecedy pro další výtisk. Časopisy jsou značeny opět pouze prefixem CS a zkratkou ČAS na regálech volného výběru pak řazeny podle abecedy. Obrázek 2 - Signatury ve fondu oranžové studovny (sekce beletrie) bez notace MDT 25

32 Signatury dokumentů v jednotlivých částech volného výběru jsou barevně rozlišeny. To znamená, že barva signatury, resp. jejího štítku na dokumentu, odpovídá barevnému interiéru studovny, ve které se dokument nachází. Pro uživatele i personál CeSIS je tím pádem lehčí orientace při vyhledávání a následném zařazování dokumentů do fondu ve volném výběru (obr. 3). Obrázek 3 Barevné rozlišení signatur podle barvy interiéru studovny Knihovna pracuje s automatizovaným systémem Aleph 500, který umožňuje generování signatur při katalogizaci dokumentů. Pracovníci katalogizace KFF však zapisují signatury do Alephu ručně poté, co je vyberou ze seznamu6. V případě duplikátů jednoho titulu přiřadí velké písmeno dle abecedy (Mlynář, 20a) Kvalifikační práce v CeSIS V CeSIS jsou uloženy závěrečné práce z několika oborových knihoven Knihovny pro slovanskou filologii, Knihovny romanistiky a Knihovny divadelní vědy. Signatury kvalifikačních prací zůstaly po přestěhování do CeSIS původní. Signatury se skládají z písmenného označení a pořadového čísla, např. bakalářské práce Knihovny slovanské filologie jsou značeny Rb-číslo. 6 Přehled vybraných tematických skupin na základě MDT a signatur viz. příl. č. 6 (Mlynář, 20) 26

33 3.3.4 Shrnutí Centrum studijních a informačních služeb FF UK je otevřeno teprve krátce. V tuto chvíli se zdá, že prostorově je volný výběr řešen velkoryse, ale je to tím, že je naplněn pouze minimálně. CeSIS bylo pečlivě naplánováno s ohledem na co možná největší samostatnost uživatelů této knihovny. Provoz je plně automatizován, čímž je umožněno pracovníkům referenčních služeb se maximálně věnovat odborným požadavkům uživatelů. Fond volného výběru je stavěn tematicky, navigace mezi jednotlivými studovnami je graficky výborně zpracována, a přestože jde o poměrně velké prostory, nemyslím si, že by se zde uživatel ztrácel. Dokumenty jsou zabezpečeny proti zcizení a zároveň knihovna využívá RFID technologie k rychlejšímu půjčování a vracení knih, tedy i k samoobslužnému. V CeSIS byl již dvakrát (v červenu 200 a v lednu 20) proveden dotazníkový průzkum, ve kterém uživatelé mohli vyjádřit svou spokojenost/nespokojenost se studijním centrem. Z dotazníku z roku 200 vyplynulo, že převážná většina uživatelů je spokojena se službami a s přehledností řazení dokumentů, avšak uživatelsky nepřívětivé se uživatelům jeví pořádání periodik. Připomínky měli uživatelé k malému množství dokumentů s absenční výpůjčkou (Mlynář, 20). Domnívám se, že zvolené tematické stavění dokumentů na základě vybraných znaků MDT bylo vhodným řešením pro vysokoškolskou knihovnu. Barevné rozlišení signatur korespondující s barvou interiéru jednotlivých studoven je dobrým nápadem, jak usnadnit uživatelům ale i pracovníkům knihovny vyhledávání ve volném výběru dokumentů. 3.4 Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (ÚK FSS MU) zahájila svůj provoz v říjnu roku 998. Fond knihovny byl složen z fondu z Ústřední knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a části fondu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Od doby svého založení knihovna dvakrát změnila své místo. V letech 998 až 2003 knihovna sídlila v prostorách FSS, Gorkého 7. Od března 2003 do července 2005 působila knihovna v areálu Filozofické fakulty MU a naposledy se knihovna přestěhovala roku 2005 do nově zrekonstruované budovy Fakulty sociálních studií, Joštova 0. 27

34 Prostory Ústřední knihovny FSS jsou rozděleny do jednotlivých studoven, barevně rozlišených: Modrá studovna (čítárna časopisů) česká a zahraniční periodika od roku 2008, denní tisk a stojany s mapami, tato studovna nemá žádné počítače pro uživatele. Oranžová studovna studovna s volným výběrem a počítači pro vyhledávání v souborném katalogu, dokumenty v této studovně mají signaturu A až F3. Zelená studovna druhá největší studovna se 44 místy ke studiu, volný výběr se signaturami F4 až I. Červená studovna (Jeřábová) největší studovna, počítače v této studovně nejsou, k dispozici je 64 studijních míst, signatury v této studovně nesou označení J až L6. Zároveň jsou zde pro studenty k dispozici k prezenčnímu studiu ve volném výběru vysokoškolské kvalifikační práce z let 2004 až 2006 a veškeré rigorózní, habilitační a disertační práce. Součástí Jeřábové červené studovny je Seminární studovna pro osm uživatelů a klidová zóna se 44 studijními místy nazývaná Galerie. Žlutá studovna vybavená počítači a 22 studijními místy má ve volném výběru signatury s označením M až S8 a jazykové slovníky a statistické ročenky. Hnědá studovna (Křesílková) se nachází v suterénu, označení Křesílková nese díky pohodlným křesílkům a stolkům, které mají uživatelé k dispozici ke studiu českých a zahraničních časopisů do roku 2007, které jsou zde uloženy Knihovní fond ÚK FSS MU V době svého vzniku (v roce 998) zpřístupňoval fond knihovny 4 tisíce dokumentů ve volném výběru. O deset let později, v roce 2008, obsahoval fond ÚK FSS již více než 40 tisíc knihovních jednotek. V únoru roku 20 objem fondu vzrostl na knihovních jednotek (Ústřední knihovna FSS, 20). Podle ového sdělení pracovnice knihovny (Čerňová, 20), je v současnosti ve volném výběru 27 tisíc knihovních jednotek, přičemž kapacita je dimenzovaná na 30 až 32 tisíc knihovních jednotek. Ve skladových prostorách je uloženo cca 20 tisíc knihovních jednotek a v rámci dlouhodobých výpůjček u vyučujících je registrováno cca 0 tisíc knihovních jednotek. Roční přírůstek je okolo 4,5 tisíce knihovních jednotek. Složení fondu knihovny obsahově pokrývá studijní obory vyučované na Fakultě sociálních studií MU sociologii, psychologii, politologii, mezinárodní vztahy, sociální práci, environmentalistiku, mediální studia, žurnalistiku, Evropskou unii. Polovina dokumentů fondu je v anglickém jazyce, zastoupeny jsou i dokumenty ve francouzštině, němčině, polštině a dalších jazycích. Více než polovinu svého fondu knihovna zpřístupňuje ve volném 28

35 výběru. Ve skladových prostorách jsou uchovávány starší a méně půjčované tituly. Ústřední knihovna FSS v Brně si je v mnoha aspektech podobná s Knihovnou společenských věd TGM v Jinonicích tematické složení fondu, volný výběr knih, obdobný roční přírůstek dokumentů, převážná část fondu je cizojazyčná, ve skladových prostorách ukládá vysokoškolské kvalifikační práce a starší tituly dokumentů. ÚK FSS stavěla svůj fond systematicky podle obsahu s využitím klasifikace Mezinárodního desetinného třídění (MDT). Tento systém stavění fondu byl pro knihovnu sice léty prověřený, ale poměrně komplikovaný. Pracovníci knihovny FSS se rozhodli tento systém v roce 2004 změnit Stavění fondu a signatury ÚK FSS MU Signatury v knihovně vycházely ze systematického stavění fondu a klasifikace MDT, která byla na konci doplněna prvními čtyřmi písmeny jména autora nebo názvu. K hlavním nevýhodám tohoto stavění pro knihovnu patří nevyváženost celého fondu vyplývající ze zaměření odborné vysokoškolské knihovny rozsáhlé značení některých tříd a podtříd versus absence některých oborových skupin; délka signatury versus šířka hřbetu; abecední řazení titulů v rámci každé skupiny MDT, tj. řadící prvek většinou není vůbec na první pohled patrný; celková složitá orientace ve fondu nejen pro uživatele, ale zejména pro knihovníky (Čerňová, 2008, s. 206). Pracovníci knihovny se z výše uvedených důvodů rozhodli ke změně. Současný systém signatur vznikl ve spolupráci s pedagogy fakulty. Ti poskytli pracovníkům knihovny zpětnou vazbu k jejich návrhům trvali na řazení dokumentů podle oborů a podoborů. Řazení uvnitř oborů bylo zcela v kompetenci pracovníků knihovny. Nový systém vychází z tříd a podtříd MDT podle původního řazení v knihovně. Hlavních skupin (oborů) je 9 a jsou označeny písmeny abecedy A až T. Hlavní skupina má svou barvu a v rámci skupiny je určitý počet podskupin označený pořadovým číslem a odlišený jinou barvou od hlavní skupiny. Počet podskupin je daný rozsáhlostí daného oboru, takže některá skupina může mít podskupiny dvě a některá skupina více (klasifikace je tzv. otevřená). Například skupina pro sociologii má 6 podskupin, v rámci kterých jsou tituly řazeny pořadově podle toho, kdy do knihovny došly (příl. č. 7). 29

36 3.4.3 Složení signatury dokumentů ve volném výběru Původní složení signatur ve fondu ÚK FSS MU vycházelo z MDT a prvních čtyř písmen autora nebo názvu (viz obr. 4). Signatura na dokumentech na bílých štítcích byla řada čísel a znaků, ve které bylo obtížné se orientovat při vyhledávání knih na regálu knihovny. Zároveň i pro pracovníky knihovny bylo zpětné rozřazování a zařazování dokumentů náročnější ANTH Obrázek 4 - Příklad původní signatury titul The Antropology of Europe (Čerňová, 2008) Ústřední knihovna FSS MU se rozhodla při změně signatur položit větší důraz na grafické rozlišení jednotlivých oborů a tedy i signatur. Nové signatury se skládají ze čtyř částí označení skupiny (velké písmeno abecedy) na barevném pozadí, označení podskupiny (číslo) na barevném pozadí, pořadové označení v rámci podskupin, popisek podskupiny (obr. 5) Obrázek 5 - Struktura nové signatury ÚK FSS MU (Ústřední knihovna FSS, 20a) Signatury jsou lepeny na hřbety knih kolmo, oproti původnímu vodorovnému značení. Díky tomu jsou knihy lépe identifikovatelné, zejména pokud mají příliš úzké hřbety. Signatury duplikátů jsou stejné, jednotlivé knihovní jednotky jsou rozlišovány přírůstkovým číslem na čárovém kódu. Druhé a další vydání stejné knihy má signaturu stejnou, rozlišení je určeno malým písmenem za pořadovým číslem signatury. Díky tomuto řešení nejsou dokumenty rozptýleny ve fondu (nevýhoda přírůstkového řazení), ale všechna vydání stejného dokumentu jsou na jednom místě. To je velká výhoda pro uživatele. 30

37 3.4.4 Signatury dokumentů a kvalifikačních prací uložených v depozitáři V depozitáři ÚK FSS knihovna ukládá starší dokumenty, dokumenty, které jsou málo půjčované a vysokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, diplomové, rigorózní). Pro tuto část fondu ÚK FSS používá dvě skupiny signatur velmi jednoduchého složení. Starší a málo půjčované dokumenty mají označení SKL (sklad) a pořadové číslo, např. SKL-0. Tyto signatury jsou umístěny v horní části hřbetu knih, v dolní části je klasická nová signatura. V případě přemístění do volného výběru jsou jednoduše sejmuty z horní části signatury se skladovým označením a změněna lokace. Signatury pro akademické práce se skládají ze tří částí: rok obhájení práce, pořadové číslo v rámci roku a označení druhu závěrečné práce (DIP diplomové práce, BAK bakalářské práce, HAB habilitační práce. Zároveň je barevně rozlišen druh práce signatury pro bakalářské práce mají žlutý podklad, signatury pro diplomové práce podklad modrý, signatury pro rigorózní, disertační a habilitační práce zelený podklad. Barvy tedy mají opět důležitou rozlišovací úlohu. Periodika, denní tisk, mapy jsou řazeny abecedně a chronologicky, vlastní signatury nemají Správa a evidence signatur Systém pro generování signatur vytvořilo oddělení automatizace ÚK FSS. Softwarová aplikace byla vytvořena se záměrem co nejjednodušší práce se systémem signatur pro pracovníky knihovny, s důrazem na efektivnost. Katalogizátor knihovny v tomto systému přes základní funkci Hlídač signatur přiřazuje nové signatury dokumentům. K hlavním funkcím systému patří (Čerňová, 2008, s.209-2): - Hlídač signatur k přiřazování nových signatur; hlídá, aby stejná signatura nebyla přiřazena vícero dokumentům - Nastavení kategorií - Generátor signatur k tisku signatur - Hromadný tisk - umožňuje zadání libovolného počtu pořadových čísel v rámci jedné skupiny, využíval se hlavně během přesignování fondu - Hromadný tisk sklad využíván při aktualizaci volného výběru, při přesunu málo využívaných dokumentů do skladu - Přehled signatur - Signatury dle kateder 3

38 - Popisky regálů / Popisky polic tisk popisků na regály Přestože knihovna FSS MU přešla na automatizovaný knihovní systém Aleph 500, nevyužívá možnosti generování nových signatur prostřednictvím tohoto systému. Dle sdělení pracovnice knihovny se aplikace pro správu signatur vytvořená oddělením automatizace ÚK FSS natolik osvědčila, že jinou alternativu knihovna nezvažovala (Čerňová, 20) Shrnutí Každý systém pořádání knihovního fondu má své výhody ale-i nevýhody. Podle Čerňové (2008) patří k nevýhodám nově zavedeného systému stavění a signatur v ÚK FSS v Brně například to, že knihy stejného autora nemohou být uloženy na jednom místě v knihovně. Další nevýhodou je případná záměna nebo splývání barev podskupin, každá tiskárna míchá odlišně jeden druh barvy. Signatury tak mohou mít rozdílné odstíny v rámci jedné skupiny. K výhodám (Čerňová, 2008) patří lepší orientace uživatelů v knihovně díky barevnému rozlišení signatur, v souvislosti s tím ubylo uživatelských dotazů na lokaci knih. Další výhodu spatřují pracovníci knihovny ve snadnějším a rychlejším řazení fondu a následné kontrole fondu díky pořadovému stavění. Barevné rozlišení signatur snižuje možnost špatného založení knih na regál a zlepšuje dohledávání takto založených knih. Výhodou je i možnost rozšiřovat podskupiny o nové obory. V prvním roce po zavedení nového systému stavění byla na žádost vyučující v rámci skupiny E (sociologie) zavedena nová podtřída E6 (sociální antropologie). Sociální antropologie byla do té doby v podskupině L4 (biologie) podle klasifikačních znaků MDT. Další nově vytvořenou skupinou po zavedení nového systému třídění byla skupina T (Počítače) pro dokumenty týkající se počítačové vědy. Dokumenty do této nově vytvořené skupiny byly vyjmuty z dosavadní skupiny M (Užité vědy). Nová skupina T, která je zároveň podle abecedy poslední skupinou, byla umístěna do počítačové studovny na konci knihovny (Čerňová, 20). Ústřední knihovnu FSS MU v Brně jsem osobně navštívila v roce Zajímalo mne, jakým způsobem lze stavět knihovní fond ve volném výběru v knihovně, která má podobné tematické složení fondu i počet dokumentů ve volném výběru. Knihovna FSS MU mne zaujala tím, že zvolila uspořádání fondu s důrazem na tematické složení fondu a obory studované na FSS MU. Knihovna FSS přešla z bílých štítků se signaturami na barevné 32

39 rozlišování signatur. Přestože žádný průzkum spokojenosti uživatelů s uspořádáním a stavěním fondu v této knihovně v posledních letech nebyl prováděn, jako doklad spokojenosti uživatelů považují pracovníci knihovny minimum dotazů ohledně uspořádání knihovního fondu a orientace v něm v porovnání s vysokým počtem půjčované literatury (Čerňová, 20). 33

40 4 Knihovna společenských věd TGM v Jinonicích Knihovna společenských věd Tomáše Garrique Masaryka v Jinonicích (dále KSV TGM) je společným zařízením Centra pro otázky životního prostředí UK (CŽP UK), Filozofické fakulty UK (FF UK), Fakulty humanitních studií UK (FHS UK) a Fakulty sociálních věd UK (FSS UK). Vznikla v roce 2000 sloučením sedmi dílčích fakultních a katederních knihoven výše uvedených fakult. KSV TGM je areálová knihovna, určená k zajišťování informačních a knihovnických potřeb především pro studenty a pedagogické pracovníky jinonického areálu, ale i pro odbornou a laickou veřejnost. V roce 2000, kdy byla knihovna se začátkem zimního semestru otevřena, měla knihovna k dispozici pouze prostory v přízemí a suterénu hlavní budovy. V přízemí se nacházel výpůjční pult, v suterénu volný výběr knih a studijní místa s počítači. O dva roky později, v roce 2002 byla otevřena další součást KSV TGM prezenční studovna. Bohužel, prostory prezenční studovny se nachází mimo hlavní budovu areálu, v přízemí protějšího domu. Zároveň s otevřením prezenční studovny byl do knihovny přestěhován fond Knihovny pro univerzitní základ z Celetné ulice. Knihovna je od začátku plně automatizovaná, od roku 2000 byl používán knihovní systém TSeries. V roce 2005 knihovna implementovala nový knihovní systém Aleph 500, v současné době verzi Strategický plán KSV TGM Tato práce měla vycházet ze strategického plánu KSV TGM v Jinonicích. Při plánování reorganizace knihovního fondu, nového třídění a stavění dokumentů, bohužel nebyl a prozatím (20) není strategický plán k dispozici, resp. jeho písemná podoba. Proto jsem vycházela z osobní komunikace s ředitelkou knihovny KSV TGM v Jinonicích, Mgr. Matuszkovou ( ). Cíle, které jsou v knihovně průběžně naplňovány, jsou následující: primárním cílem knihovny je poskytovat všem uživatelům profesionální knihovnické a informační služby; průběžně doplňovat knihovní fond zejména se zřetelem k potřebám studentů a akademických pracovníků jinonického areálu; celková reorganizace klasifikace a stavění dokumentů ve volném výběru; 34

41 ochrana knihovního fondu (elektromagnetické pásky, kamerový systém); rozšiřovat nabídku elektronických zdrojů a přístup k elektronickým zdrojům (eknihy, elektronické databáze); zpřístupňovat vysokoškolské kvalifikační práce v digitální podobě; průběžně modernizovat počítačové a technické vybavení knihovny; spolupráce s ostatními knihovnami Univerzity Karlovy; aktivně se podílet na grantových projektech; poskytovat vhodné zázemí ke studiu pro uživatele knihovny; rozšířit prostory knihovny a vytvořit tak prostor tiché studovny (výhled po plánovaném přestěhování FHS do nových prostor mimo jinonický areál); propagovat KSV TGM mezi studenty i pedagogy, zlepšovat spolupráci s pedagogy v oblasti akvizice a nákupu literatury z prostředků grantů; zvyšovat informační gramotnost studentů prostřednictvím úvodních kurzů ke studiu a přednášek; podporovat další vzdělávání pracovníků knihovny (kurzy, semináře, vysokoškolské studium v oboru). Nejde tedy o strategický plán v pravém slova smyslu, nicméně jsou zde jasně dány klíčové cíle KSV TGM, ze kterých lze vycházet při plánování a zavádění nového způsobu stavění knihovního fondu. 4.2 Jedna knihovna - dva prostory Areál UK v Jinonicích původně nebyl určen pro vysokoškolské zařízení. Z toho vyplývá, že i prostory určené pro KSV TGM původně nebyly určeny pro knihovnické služby a knihovna se musela přizpůsobit těmto podmínkám. Prostor knihovny je rozdělen na dvě části, které se nenachází v jedné budově. V hlavní budově areálu má knihovna výpůjční protokol s volným výběrem knih s absenční výpůjčkou. Druhá část knihovny, prezenční studovna, poskytuje též otevřený fond, a jak už z názvu vyplývá, je pro prezenční studium. Nachází se přes ulici, v přízemí obytného domu Výpůjční protokol Prostor volného přístupu k dokumentům určených k absenčnímu půjčování je rozdělen do dvou částí přízemí a suterén. Přízemní část s výpůjčním protokolem slouží uživatelům 35

42 k registraci, půjčování a vracení knih, pracovníci výpůjčního protokolu zde poskytují referenční služby. V zadní části se nachází kancelář pracovníků knihovny oddělení katalogizace. V přízemí u výpůjčního pultu je k dispozici uživatelům deset počítačů, z nichž pět je vyhrazeno k vyhledávání v elektronickém katalogu knihovny. Dílčí fond příruční knihovna je v této části knihovny zastoupen vybranou základní literaturou, většinou slovníkového typu, určenou pouze k prezenčnímu studiu. V přízemí u výpůjčního protokolu jsou ve volném výběru k absenčním výpůjčkám umístěny knihy z několika oborů, které mají v KSV TGM menší zastoupení ekonomické vědy, gender studies, umění, náboženství, jazykověda, právo, pedagogika a beletrie. V této části knihovny se nachází 24 míst ke studiu (obr. 6). Výpůjční služby jsou od samého počátku KSV TGM plně automatizované. Veškeré knihovnické procesy probíhají prostřednictvím knihovního systému Aleph 500. V současné době knihovna využívá díky implementaci RFID technologie možnost půjčování a vracení knih po více exemplářích najednou (viz. kap.4.3.5), což v období začátku nebo konce semestru značně usnadňuje a urychluje práci ve výpůjčním protokolu. Obrázek 6 - Příruční knihovna v přízemí u výpůjčního protokolu KSV TGM 36

43 Suterén této části knihovny je hlavním volným výběrem (obr. 7). Je zde umístěno knihovních jednotek.7 K dispozici je pro uživatele 2 počítačů a 44 míst ke studiu. Zároveň je tu možnost samoobslužného kopírování. V současné době je volný výběr v suterénu knihovny určen k absenčním výpůjčkám, dokumentů se statusem prezenčně je zde minimum, a to v oborech s původní, dosud nezměněnou signaturou.8 Dokumenty v suterénu KSV TGM mají v současnosti signatury jak staré, tak nové. Postupně však dochází v rámci reorganizace knihovního fondu k přesignování a novému stavění dokumentů. Celý proces optimalizace knihovního fondu KSV TGM v Jinonicích je tématem a cílem této práce. Obrázek 7 - Volný výběr v suterénu KSV TGM Skladové prostory jsou umístěny poblíž suterénu. Knihovna zde ukládá veškeré vysokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, diplomové, rigorózní a disertační práce), knihy, které jsou duplicitní nebo málo využívané uživateli, starší ročníky periodik. Do skladových prostorů má přístup pouze personál knihovny. 7 Stav k Z důvodu průběžně probíhajících změn stavění knihovního fondu jsou ve volném výběru knihovny oba typy stavění původní a nově zaváděné. 37

44 4.2.2 Prezenční studovna Druhou částí KSV TGM v Jinonicích je prezenční studovna. Otevřena byla v roce 2002, po přestěhování fondu Knihovny pro univerzitní základ z Celetné ulice do jinonické areálové knihovny. V této části knihovny se nachází 9889 knihovních jednotek určených pouze k prezenčnímu studiu. Poblíž pultu pracovníků studovny jsou pro uživatele k dispozici dva počítače k vyhledávání v elektronickém katalogu, dalších 7 počítačů je v zadní části studovny, tyto jsou určeny pro práci uživatelů knihovny (obr. 8). V prezenční studovně je k dispozici kopírovací stroj, tiskárna a skener. Ve studovně je 82 studijních míst pro uživatele. V prezenční studovně se nachází příruční fond obsahující základní slovníkovou a encyklopedickou literaturu, periodika a část tematicky zaměřeného fondu americká studia a jidiš. V prezenční studovně je zastoupena základní literatura jednotlivých oborů vyučovaných v Jinonicích (větší část již s novými signaturami), dále pak cenné exempláře knih, CD a DVD. Zázemí pro pracovníky knihovny je součástí prezenční studovny, je zde kancelář ředitelky knihovny, kancelář pracovnic akvizice, správy periodik a systémové knihovnice. Obrázek 8 - Prezenční studovna KSV TGM 9 Stav k

45 4.2.3 Služby KSV TGM KSV TGM v Jinonicích je součástí jedné knihovny Univerzity Karlovy v Praze, která je registrována pod evidenčním číslem 3498 u Ministerstva kultury České republiky (MK ČR). KSV TGM poskytuje svým uživatelům knihovnické a referenční služby a zázemí pro studium. Pro uživatele je knihovna otevřena od pondělí do pátku od 8,30 do 9,00 hodin. Ve zkouškovém období je prodloužená otevírací doba v prezenční studovně do 20,30 hodin a zároveň je prezenční studovna otevřena i v sobotu, od 9,00 do 8,00 hod. K základním službám knihovny patří výpůjční služby, dále pak meziknihovní výpůjční služby v rámci České republiky ale i zahraničí, informační služby, on-line služby. Knihovna poskytuje uživatelům přístup k elektronickým informačním zdrojům relevantních studijních oborů ( V rámci celouniverzitního Portálu elektronických zdrojů (PEZ) knihovna zpřístupňuje v jinonickém areálu 24 elektronických zdrojů ( KSV TGM v Jinonicích informuje své uživatele prostřednictvím webových stránek knihovny ( a sociálních sítí Twitter a Facebook. Rychlé poskytování informačních služeb umožňuje komunikace s pracovníky knihovny pomocí chatovacího okna přímo na webových stránkách. Další možností je služba Ptejte se knihovny, jejímž prostřednictvím knihovna zodpovídá dotazy uživatelů i veřejnosti. Nejvíce využívaná je přímá komunikace s pracovníky knihovny, ať už za běžného provozu nebo v konzultačních hodinách. Online služby využívají uživatelé při spravování svého čtenářského účtu přes webové rozhraní mohou kontrolovat své výpůjčky, prodlužovat a rezervovat si knihy, přes formulář umístěný na stránkách knihovny mohou uživatelé navrhovat dokumenty k dokoupení. Uživatelé mohou využívat vzdálený přístup k dostupným předplaceným elektronickým zdrojům pomocí Centrální autentizační služby Univerzity Karlovy (CAS UK). Od roku 2005 pořádá knihovna pravidelně vzdělávací akce školení pro uživatele knihovny. V roce 2009 poprvé od roku 2005 značně vzrostl počet zúčastněných a tím i počet akcí. Průměrně se zúčastnilo 53 uživatelů, v roce 2009 to už bylo 39 (Knihovna společenských věd, 200). Nárůst způsobil fakt, že knihovna ve spolupráci s jednotlivými katedrami pořádá úvodní kurzy pro studenty prvních ročníků v rámci výuky. V rámci nepovinných aktivit studentů je však zájem o uživatelské školení poměrně malý. 39

46 4.2.4 Knihovní fond KSV TGM Fond knihovny byl vytvořen z fondů jednotlivých katederních knihoven Ústavu informačních studií a knihovnictví, Katedry sociální práce a Ústavu politologie Filozofické fakulty; knihovních fondů Institutu mezinárodních studií, Institutu politologických studií a Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd; knihovního fondu Knihovny pro univerzitní základ Fakulty humanitních studií a knihovního fondu Centra pro otázky životního prostředí. Celkové složení fondu KSV TGM v Jinonicích má široký společenskovědní záběr. Oborově jde o politologii, sociologii, moderní dějiny, náboženství, filozofii, umění, antropologii, genderová studia, psychologii, pedagogiku, jazykovědu, právo, ekonomii, životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj. V knihovně je výběrově zastoupena i beletrie. Ke dni bylo v knihovně evidováno knihovních jednotek (graf )0 Knihovní fond Graf - Růst knihovního fondu v letech (Knihovna společenských věd, 20) Druhy dokumentů: převážnou část knihovního fondu tvoří tištěné knihy. Dále jsou ve fondu periodika, vysokoškolské kvalifikační práce a dokumenty na elektronických nosičích (CD, DVD). 0 Údaje jsou převzaty ze Zprávy o knihovně KSV TGM 200 a zahrnují všechny druhy dokumentů. 40

47 Jazykově jsou v knihovně zastoupeny, kromě českých dokumentů, především dokumenty v angličtině, dále pak němčině a francouzštině. Díky oborovému zaměření IMS na teritoriální studia (východoevropská studia) knihovna obsahuje nemalé množství dokumentů v ruštině, polštině a jazycích zemí bývalého Sovětského svazu Doplňování knihovního fondu Knihovní fond je průběžně doplňován z prostředků rozpočtu knihovny, který je tvořen příspěvky jednotlivých fakult. Dalším zdrojem k doplňování fondu patří mimorozpočtové zdroje, tzn. granty, výzkumné záměry a rozvojové projekty jednotlivých fakult. Dalším způsobem akvizice jsou dary autorské, od uživatelů knihovny, nebo dary institucí, zabývajících se problematikou související s profilem fondu KSV TGM, ty však tvoří nejmenší část celkového ročního přírůstku knih. Zdroje knih % 33% nákup z rozpočtu nákup z prostředků VZ a grantů dary 56% Graf 2 - Prostředky doplňování knihovního fondu 200 (Knihovna Akviziční politika vychází z oborového společenských věd, 20) zaměření knihovny. Pracovnice akvizice, ve spolupráci se zaměstnanci jednotlivých fakult ale i pracovníky knihovny, průběžně sleduje domácí a zahraniční knižní trh a tematicky doplňuje fond knihovny. Většina dokumentů je nakupována v jednom exempláři, pouze u doporučené a studijní literatury je získáváno více výtisků jednotlivých titulů. Je sledován počet výpůjček vytipované literatury a poté jsou případně knihy dokoupeny. Snahou při doplňování fondu je zastoupení české oborové literatury v co největší úplnosti. 4

48 Doplňování knihovního fondu zahraniční literaturou probíhá především ve spolupráci s vyučujícími nebo řešiteli jednotlivých grantů a projektů. Nákup z prostředků grantů a výzkumných projektů tvoří největší část knižního přírůstku (graf. 2). Knihovna má již několik let dva spolehlivé dodavatele zahraniční literatury, se kterými bezproblémově spolupracuje při nákupu knih. Knihy zakoupené pro řešitele grantů jsou evidovány v knihovně a po dobu řešení grantových projektů jsou k dispozici řešitelům v rámci pedagogické výpůjčky. 42

49 5 Optimalizace organizace knihovního fondu KSV TGM Knihovní fond KSV TGM byl od samého počátku existence této knihovny stavěn systematicko-pořadově. Systematické stavění podle oborů bylo velice hrubé, s postupným doplňováním a nárůstem objemu knihovního fondu byly dokumenty v rámci oboru v podstatě dlouhou nepřehlednou řadou knih. Vyhledat dokument jinak než přes elektronický katalog bylo nemožné. Ve volném výběru v suterénu knihovny byly dokumenty určené k prezenčnímu studiu (status prezenčně), ale i k absenčním výpůjčkám. Ne všechny tituly však byly uživateli využívány. Zjistit četnost využívání dokumentů a zajistit živý fond v volném výběru, byl další podnět k reorganizaci a optimalizaci knihovního fondu KSV TGM v Jinonicích. Rozhodnutí uspořádat knihovní fond tematicky s ohledem k vyučovaným oborům v jinonickém areálu přišlo v roce Před samotnou realizací celkového přestavění knihovního fondu, však bylo nutné provést přípravné práce. 5. Prověrka fondu Od roku 2007 jsme ke zjišťování využívání dokumentů uživateli ve volném výběru používali přenosnou čtečku čárových kódů. Pracovníci knihovny a studovny průběžně načítali dokumenty, které uživatelé po prostudování odkládali na určená místa ve volném výběru knihovny. Tímto způsobem jsme postupně získávali přehled o žádaných titulech a četnosti jejich využití ke studiu. Zjišťování využívání celého knihovního fondu bylo zahájeno v červenci V době letních prázdnin je knihovna zcela uzavřena v červenci, v srpnu je provoz knihovny a studovny omezen na minimální provoz. Z tohoto důvodu bylo na toto období naplánováno zjišťování využití knih v prezenční studovně a následně částečně v prostorách výpůjčního protokolu. Cílem této prověrky bylo: - zajistit živý fond ve volném výběru knihovny (přízemí a suterén v hlavní budově v Jinonicích), u dokumentů se statusem prezenční výpůjčka s lokací suterén změnit status na absenční, případně krátkodobá výpůjčka; - v prezenční studovně ponechat velmi žádané exempláře dokumentů základní studijní 43

50 literaturu se statusem prezenčně; - méně využívané dokumenty z celého fondu přemístit do skladu; - vyřadit nevyužívané multiplikáty. Málo využívané knihy ze studovny byly přesunuty do suterénu a byl jim přidělen status absenční výpůjčky. Zároveň proběhlo vyřazování duplicitních exemplářů a poškozených knih. Pro velký objem fondu nebylo možné stihnout tyto práce za dobu letních prázdnin. Další prověrka probíhala opět v době letních prázdnit o rok později, v létě 2008, kdy byly tyto práce dokončeny a vyřazené knihy nabídnuty knihovnám k doplnění svého fondu. Tyto práce byly náročné i po fyzické stránce pro pracovníky knihovny, neboť postupně docházelo k manipulaci s téměř celým fondem knihovny. 5.2 Revize fondu Fond knihovny nepřesahuje 00 tisíc dokumentů, a proto podle knihovního zákona je povinností knihovny revizi provést jednou za pět let. V souladu se zákonem č.2547/200 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), 6 Evidence a revize knihovního fondu, provedla KSV TGM první celkovou revizi fondu v roce Další, částečné revize fondu, proběhly v roce 2008 a 2009, a to v prostorách prezenční studovny. Revize volného výběru v knihovně (přízemí výpůjčního protokolu a suterén) a ve skladech se uskutečnila v roce Této revizi předcházela implementace RFID technologie v KSV TGM, která celý proces kontroly fondu značně usnadnila a urychlila. (viz. kap ) 5.3 Identifikace a ochrana dokumentů V automatizovaných knihovnách jsou běžnou součástí identifikace dokumentů čárové kódy. Čárové kódy jsou používány v českém prostředí knihoven přes dvacet let, staly se nedílnou součástí knihovnických procesů, jejich funkcí je identifikovat dokument. Systém přidělování čárových kódů pro knihovny v České republice funguje od roku 990, kdy na základě dohody mezi Státní technickou knihovnou v Praze (nyní Národní technická knihovna) a Slovenskou technickou knihovnou (nyní Centrum vědeckých a technických informací) v Bratislavě byl navržen systém využití čárového kódu k označování knihovních jednotek (Národní technická knihovna, 20). Čárové kódy knihovnám v České republice 44

51 přiděluje Národní technická knihovna v Praze. Čárový kód umožňuje jednoznačně identifikovat nejen knihovní jednotku, ale zároveň knihovnu, které takto označený dokument náleží. Čárový kód pro knihovní jednotky je pouze číselný a vyhovuje přísným požadavkům EAN (European Article Numbering). K označení knihovny a knihovní jednotky je k dispozici 0 znaků, z nichž první znak ukazuje velikost knihovního fondu dané knihovny, další až 4 znaky určují číselný kód knihovny, k označení jednotky dané knihovny slouží zbylé znaky. Pro příklad, čárový kód KSV TGM (obr. 9) se skládá z následujících znaků: Obrázek 9 Čárový kód KSV TGM První číslo 3 označuje velikost fondu, 3 je znak pro knihovní fondy o velikosti v řádech statisíců. Následuje číslo 255, které je číselným kódem knihovny. Posledních šest čísel čárového kódu označuje samotnou knihovní jednotku první dvě čísla v modrém poli znamenají rok přírůstku do knihovny, v tomto případě 200, poslední čtyřčíslí ve fialovém poli je přírůstkové číslo knihovní jednotky. K zabezpečení dokumentů proti krádeži knihovny většinou používají elektro-magnetické pásky vlepované do dokumentů. Tyto dvě funkce identifikovat a chránit dokument poskytuje, kromě dalších funkcí, v jednom čipu právě technologie Radio Frequency Identification Device (RFID) Radio Frequency Identification Device (RFID) Radio Frequency Identification Device (RFID), česky identifikace pomocí rádiové frekvence, je technologický systém sloužící k identifikaci a lokalizaci předmětů, v posledních letech je zaváděn také do prostředí knihoven (Tesařová, 200). K jednotlivým komponentům RFID patří: čip (štítek), pracovní stanice, digitální knihovní asistent, detekční brány, SelfCheck (firma 3M), a softwarové vybavení (Novotný, 2005). 45

52 Čipy tvoří základ každého systému RFID. Jde o samolepící štítek, který je kombinací radiofrekvenční a mikročipové technologie, kdy na obvykle papírovém štítku je umístěn čip a anténa. Paměť čipu může být (záleží na typu) přepisovatelná a jsou v ní uloženy informace potřebné k identifikaci dokumentu, které umožňují sledovat dokument ve fondu, jeho půjčování a vracení. Jednotlivé čipy se vlepují do knih na pevnou vnitřní stranu vazby. Běžný čip je obvykle tvořen několika vrstvami různých materiálů. Horní vrstvu ochrannou - tvoří papír (nebo polypropylen), následuje vrstva lepidla a integrovaný čip připojený k anténě ( z aluminia nebo mědi). Anténa je připevněna k plastovému podkladu a následuje další vrstva lepidla a krycí plášť, což je papír potažený silikonem. Životnost čipů pro potřeby knihoven je uváděna 5 a více let. Čipy se dělí na aktivní a pasivní. Aktivní čipy mají svůj vlastní zdroj energie (baterii) a lze je přečíst ze vzdálenosti až 30 metrů, proto se využívají například v různých dopravních systémech například při výběru mýtného. V knihovnách se využívá druhý typ čipů, pasivní. Neobsahují žádný zdroj energie, jsou napájeny signálem vysílaným čtečkou. Absence baterie prodlužuje životnost čipu a tento druh je navíc značně levnější a menší. Pasivní čipy používané v knihovnách většinou pracují na vysoké frekvenci 3,56 MHz s dosahem 0-90 cm. Čipy používané v knihovnách mohou obsahovat data o velikosti 256 až bitů, uložená data lze na čipech opakovaně přepisovat (3M Česko, 2008). Pracovní stanice je určena k půjčování a vracení dokumentů ve výpůjčním protokolu, její druhou funkcí je programování čipů nahrávání dat o jednotce dokumentu. Jde o desku čtecí podložku, na kterou lze položit k načtení údajů několik dokumentů najednou. Čtecí podložka je propojena s počítačem a knihovním systémem a zpracovává čipy RFID při půjčování a vracení dokumentů. Digitální asistent je bezdrátové ruční zařízení, pomocí něhož pracovníci knihoven načítají dokumenty označené čipy přímo na regálech. Díky otočné anténě umožňuje načítání dokumentů i z vyšších regálů, na paměťovou kartu lze načíst až jeden milion položek (3M Česko, 2008a). Detekuje chybně založené dokumenty, data z digitálního asistenta jsou po načtení stažena do počítače a zpracována. V knihovnách slouží především k revizi fondu. Detekční brány používají knihovny pro zamezení zcizení dokumentů ze svých knihovních fondů. Dokumenty musí být zabezpečeny buď elektromagnetickými páskami nebo právě RFID čipy. K aktivaci a deaktivaci čipů slouží samostatné zařízení. 46

53 SelfCheck je samoobslužný systém pro půjčování a vracení dokumentů knihovny. Může být umístěn přímo v knihovně stolový typ nebo mimo knihovnu skříňový typ. Selfcheck skříňového typu je určen k vracení dokumentů mimo otevírací dobu knihovny. Kromě půjčování a vracení dokumentů lze nastavit další funkce jako např. sledování počtů výpůjček a vrácených knih; placení pokut z prodlení a tisk potvrzení o pokutách nebo zasílání těchto potvrzení na uživatele (3M Česko, 200). Technologie RFID v mnohém usnadňují knihovnické činnosti, zároveň jsou ale v knihovnickém prostředí diskutovány určité nevýhody (Drobíková, 2005). První nevýhodou se zdá být vysoká pořizovací hodnota technického vybavení (pracovní stanice, digitální asistent, detekční brány, případně Selfcheck) a jednorázový nákup čipů pro knihovní fond. Z rozpočtů knihoven je pravděpodobně těžké tak vysokou jednorázovou akvizici provést, možností jsou granty, v rámci kterých lze potřebné finance získat. V roce 2008, kdy KSV TGM tuto technologii zavedla, byla cena jednoho čipu cca 5,- Kč. Průměrný roční přírůstek knižních dokumentů KSV TGM je 4200 knihovních jednotek, roční náklady na očipování nových knih jsou cca 63 tisíc Kč. Lze tedy jen doufat, že cena čipů se bude postupně snižovat. Další nevýhodou čipů je jejich viditelnost v dokumentu a možnost odstranění čipu nepoctivými uživateli. V tomto případě je dokument možné zcizit, aniž by detekční systém bran reagoval. Z tohoto důvodu v KSV TGM vkládáme jako zabezpečovací prvek do dokumentů elektromagnetickou pásku. Poslední, často uváděnou nevýhodou technologie RFID, je bezpečnost a ochrana údajů obsažených v čipech Zavedení RFID technologie do KSV TGM V roce 2007 podala ředitelka knihovny Mgr. Matuszková za KSV TGM v Jinonicích projekt do výběrového řízení Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ) s cílem získat prostředky k nákupu a následné implementaci technologie RFID v KSV TGM. Tento projekt byl podán do tematického okruhu A Inovace a rozvoj laboratoří, ateliérů a pracovišť pro praktickou výuku včetně knihoven a informačních technologií ve vysokoškolském vzdělávání, specifikace d) zavádění nové generace automatizovaných knihovnických systémů a moderních informačních technologií pro nové systémy zpřístupňování informačních zdrojů a 47

54 zkvalitňování knihovnických služeb (Baranayová, Matuszková, 2008). Podaný projekt byl přijat a KSV TGM získala částku 750 tis. na nákup a zavedení technologie RFID. Jako dodavatelská firma byla vybrána LSE Integration, která nabízí produkty 3M, jež knihovna již využívala pro ochranu fondu (detekční brány, elektromagnetické pásky) a měla s nimi dobré zkušenosti. Do knihovny byly zakoupeny dvě pracovní stanice, digitální asistent, software a 69 tisíc RFID čipů. V dubnu 2008 firma LSE Integration dodala zboží, provedla instalaci, její pracovníci otestovali funkčnost systému a zaměstnance knihovny proškolili pro práci s novou technologií. Knihovna KSV TGM v Jinonicích začala používat technologii RFID v roce Pokusila jsem se zjistit, jaké další knihovny v České republice tuto technologii používají. Bohužel, přesný údaj není nikde k dispozici. Oslovila jsem tedy em dva největší distributory RFID v ČR firmu Cosmotron a firmu 3M Česko. Firma Cosmotron nemapuje situaci z hlediska počtu knihoven využívajících RFID technologii v ČR poprvé instalovali RFID technologii v průběhu roku 2008 v NTK Praha (Hochmanová, 20). Firma 3M Česko implementovala RFID do 4 knihoven v ČR, zejména univerzitních (Dedek, 20) Krok první čipy do knih Veškeré práce týkající se pohybu s knihovním fondem ve volném výběru lze provádět pouze v době, kdy je knihovna uzavřena. Očipování volného výběru v suterénu knihovny a ve studovně bylo naplánováno na červenec až srpen 2008, dobu letních prázdnin, kdy již byli zaměstnanci plně seznámeni s funkcemi technologie RFID. Firma LSE Integration knihovně bezplatně zapůjčila další pracovní stanici, aby celý proces mohl být urychlen a zvládnut za dobu letních prázdnin. Při vlepování jednotlivých čipů bylo nutné pracovat ve dvou lidech u jedné pracovní stanice. K pracovní stanici byl připojen notebook s nainstalovaným knihovnickým systémem Aleph, takto byli pracovníci mobilní po celé knihovně, a nebylo tedy nutné knihy přenášet na větší vzdálenost. Denně bylo zpracováno až 400 knihovních jednotek u jedné pracovní stanice (Knihovna společenských věd, 2009). Samotné vlepování čipů je jednoduchý proces, kdy je čip vlepen na vnitřní stranu zadní obálky knihy směrem co nejvíce ke hřbetu. Systém zároveň při načítání čipu ukazuje, na jakou pozici má být vlepen, aby nedocházelo k jejich překrytí. Úspěšné naprogramování a funkčnost čipu je zobrazováno na obrazovce, při chybném načtení lze čip přeprogramovat. Některé čipy byly nefunkční, tyto dávali pracovníci knihovny na určené místo a následně byly dodavatelskou firmou vyměněny za nové, funkční. Vadných čipů bylo necelé půl procento. 48

55 Postupně byl očipován celý volný výběr KSV TGM. Knihy uložené ve skladových prostorách byly z časových důvodů zpracovány až v letech 2009 a 200. Čipy se nevkládaly do periodik a vysokoškolských kvalifikačních prací (bakalářské, diplomové, rigorózní a disertační práce) Krok druhý revize fondu a dohledávání dokumentů Při revizích prováděných před zavedením technologie RFID bylo nutné načítat jednotlivé knihy přes čárový kód umístěný na předsádce knihy. V praxi to znamenalo doslova vzít každou jednotlivou knihu z regálu, otevřít ji, načíst čtečkou čárový kód a následně knihu vrátit na místo. Revize prováděná tímto způsobem byla časově i fyzicky náročná. Takto načtené záznamy jednotek byly následně exportovány a porovnávány s evidovanými jednotkami v elektronickém katalogu. Po zavedení RFID čipů slouží k revizi knihovního fondu a dohledávání špatně založených knih KSV TGM digitální knihovní asistent. Jde o čtečku s paměťovou kartou, na kterou se ukládají načtená data. Postup při revizi fondu nebo kontrole pravděpodobných ztrát pomocí digitálního asistenta je následující: Z knihovního systému Aleph se získají data o knihovních jednotkách formou tiskového výstupu. Ten obsahuje čárové kódy, signatury a názvy dokumentů. Data se uloží ve formátu TXT a pomocí programu exportují do paměťové čtečky digitálního asistenta. Pracovník knihovny následně snímá pomocí digitálního asistenta určenou část knihovního fondu (obr. 0). Při snímání vydává digitální asistent tóny, kdy jiná frekvence tónu upozorní na špatně založenou knihu, na knihu, která není na seznamu. V jakoukoliv fázi načítání lze celý proces zastavit, přerušit, kontrolovat načtená data, uložit je na kartu nebo mazat. Po načtení určené části fondu se připojí paměťová karta do počítače a data se importují pomocí spuštění programu Digital Library Manager. Poslední fází celého procesu revize nebo kontroly fondu je porovnání načtených dat s daty v knihovním systému. 49

56 Obrázek 0 Načítání knihovního fondu pomocí digitálního asistenta Ovládání digitálního asistenta je velmi jednoduché. Pracovníci knihovny ale zaznamenali několik nevýhod technického charakteru. Jednou z nich je váha celého přístroje. Digitální asistent dohromady s baterií váží 70 dkg, což se může zdát málo, nicméně při načítání velkého množství knihovních jednotek je váha přístroje znát. Další nevýhodou se jeví nutnost načítat knihy co nejblíže jejich hřbetům. Výrobce uvádí maximální vzdálenost 30 cm od hřbetů načítaných knih, ale praxe ukázala nejlepší výsledky při načítání ze vzdálenosti maximálně 0 cm od knihy. Načítat je tedy nutné co nejblíže ke knihám a pomalu. A tady se projevuje již zmiňovaná váha přístroje při nutném pomalém načítání je celý proces fyzicky náročný. Nevýhodou při snímání knih je, že přístroj v některých případech načítá knihy i z vedlejších regálů. Naopak zapadlé knihy s čipy na regálu vzadu digitální asistent nenačte vůbec. Problémové při načítání jsou starší vázané knihy z let 20 století a velmi tenké brožury (Knihovna společenských věd, 2009). Od roku 2008 byla v KSV TGM v Jinonicích provedena revize knihovního fondu pomocí digitálního asistenta již několikrát. Velkou výhodou oproti revizi z let předchozích je možnost provádět kontrolu fondu za běžného provozu. Většinou jde o kontrolu částí fondu a tudíž zvuk, který čtečka vydává, dlouhodobě nezatěžuje uživatele knihovny. V prezenční studovně revize provádíme v době, kdy je knihovna uzavřena, abychom studenty a uživatele nerušili při studiu. 50

57 Úspora času při revizi a kontrole fondu je maximální. Odpadá také velká manipulace s knižním fondem, a to oceňují zejména pracovníci knihovny, kteří revize provádějí. Knihy, které byly špatně založeny pracovníky nebo uživateli knihovny a byly bez čipů v podstatě nedohledatelné, jsou díky nové RFID technologii a pravidelnému načítání fondu lehce nalezeny a zařazeny. Čipy umožňují nalézt dokumenty se špatnou signaturou nebo lokací. Lze tedy konstatovat, že nákup a následná implementace technologie RFID značně usnadnila práci s knihovním fondem a zrychlila vybrané knihovnické procesy důležité při budování knihovního fondu KSV TGM v Jinonicích Krok třetí výpůjční proces Urychlit a usnadnit výpůjční proces je další z možností technologie RFID. V rámci projektu nakoupila KSV TGM dvě pracovní stanice určené pro výpůjční protokol knihovny. V první fázi zavádění nové technologie sloužily k programování čipů. Od září roku 2008 byla jedna pracovní stanice umístěna k výpůjčnímu pultu knihovny pro využití k půjčování a vracení knih. Druhá pracovní stanice sloužila i nadále k programování čipů knih, které se postupně vracely do knihovny a pro nově nakoupené dokumenty. Rozdělení těchto dvou činností bylo nutné, protože není možné na jedné stanici mít zároveň spuštěný software pro programování čipů a software pro výpůjčky. Půjčovat a vracet knihy lze na jedné pracovní desce stanici po několika kusech najednou. V praxi se však ukázalo, že při hromadném načítaní dokumentů nelze (v případě, že u knihy je připojená poznámka) načíst všechny dokumenty najednou. Načítání se zastaví u knihy s připojenou poznámkou a knihovník musí zpětně ověřit, které knihy ještě nebyly načteny. Poznámky k jednotce jsou však u některých dokumentů nutné, jde například o knihy s přílohami ve formě CD a v tomto případě díky poznámce systém upozorňuje při půjčování nebo vracení na tuto přílohu, nebo může jít o technické poznámky pracovníků knihovny při změně signatury apod. Při hromadném půjčování a vracení dokumentů musel pracovník v případě, že některý dokument tuto poznámku u jednotky měl, knihu dohledávat a celý výpůjční proces se tím naopak zpomalil. Proto knihovna od tohoto způsobu upustila a knihy na těchto pracovních stanicích půjčuje a vrací po jedné, nicméně i tento způsob je rychlý a efektivní. 5

58 K ještě většímu využití technologie RFID by došlo v případě, že by i čtenářské průkazy uživatelů knihovny měly integrované čipy s touto technologií. Nemusely by se tak načítat přes klasickou čtečku čárových kódů a celý systém by byl jednotný a maximálně využitelný. 5.4 Nové stavění knihovního fondu KSV TGM Stavění knih ve volném výběru KSV TGM již od počátku nebylo optimální. Knihy ve fondu byly stavěny oborově-pořadově, což pro uživatele znamenalo vyhledávat dokumenty pouze přes elektronický katalog knihovny. V případě výpadku automatizovaného knihovního systému tak prakticky nebylo možné nalézt požadovaný dokument. Systém signatur také neumožňoval intuitivní vyhledávání tematicky příbuzných titulů přímo na regále. Průměrný roční přírůstek knižních dokumentů za období let 2002 až 2009 činí 4275 knihovních jednotek. S postupným nárůstem fondu se pro uživatele i pracovníky knihovny zvyšovala nepřehlednost fondu a vznikla tak potřeba řešit nevyhovující, příliš hrubé stavění knihovního fondu. S tím souvisela i změna původních signatur na nové. Počátkem roku 2008 začaly první přípravy ke změně. Ve spolupráci ředitelky knihovny, systémové knihovnice a pracovnic katalogizace byl určen postup prací při změně stavění fondu. Prvním krokem bylo určit, podle jakého systému knihovní fond třídit. Do možností klasifikace knihovního fondu byl zahrnut systém Mezinárodního desetinného třídění, který je v prostředí knihoven České republiky nejvíce využíván. Dalším návrhem pro třídění knihovního fondu byl klasifikační systém Library of Congress a jednou z navrhovaných možností byla i metoda Konspektu. Nakonec bylo rozhodnuto vytvořit vlastní systém, postavený na oborech studovaných na jednotlivých katedrách v areálu Univerzity Karlovy v Jinonicích oborově a teritoriálně stavěný fond. Teritoriální stavění mělo být základem nového systému stavění Obory vyučované v Jinonicích a fond KSV TGM K pochopení rozhodnutí knihovny stavět fond teritoriálně a oborově je nutné se seznámit s profilem studovaných oborů v areálu UK v Jinonicích. Důvody viz. kap Klasifikace knihovního fondu KSV TGM 52

59 FSV UK má v jinonickém areálu tři instituty: Institut mezinárodních studií (IMS), Institut politologických studií (IPS) a Institut sociologických studií (ISS). Všechny instituty poskytují výuku na bakalářském, magisterském a doktorském stupni. Oborové zaměření je na těchto institutech následující: FSV IMS mezinárodní teritoriální studia (bakalářský program), v magisterském programu specializace na americká studia, evropská studia, německá a rakouská studia, ruská a východoevropská studia, západoevropská studia a soudobé dějiny (Fakulta sociálních věd, 2004). FSV IPS politologie a mezinárodní vztahy, bezpečnostní studia, geopolitická studia. V rámci oborů se zaměřuje na politickou filosofii, komparativní politologii, politickou geografii a geopolitiku, teorii a dějiny mezinárodních vztahů, otázka současného vývoje Evropy a evropské integrace (Fakulta sociálních věd, 20). FSV ISS sociologie, sociální politika, sociální antropologie, veřejná a sociální politika (Fakulta sociálních věd, 20a). Filozofická fakulta má v jinonickém areálu dva ústavy Ústav informačních studií a knihovnictví (ÚISK) a Ústav politologie (ÚPOL) a Katedru sociální práce (KSP). Oborové zaměření je následující: FF ÚPOL - teorie mezinárodních vztahů, soudobá politická filozofie, teorie demokracie, komparace politických systémů, nedemokratické režimy a historický vývoj české politiky a českého politického myšlení (Filozofická fakulta, 20a). FF KSP sociální práce a sociální politika (sociální správa, marginalizované skupiny obyvatelstva, sociální práce v trestní justici, práce s rodinou, ohroženými dětmi a mládeží, psychosociální pomoc a krizová intervence) (Filozofická fakulta, 2008). FF ÚISK informační studia a knihovnictví (bakalářský program); informační věda, knihovnictví a knihověda (magisterské programy); informační věda (doktorský program) (Filozofická fakulta, 20). Fakulta humanitních studií má v Jinonicích své sídlo a KSV TGM je jedinou knihovnou této fakulty. V rámci bakalářského studia je na FHS realizována výuka ve filozofickém, historickém, společenskovědním, kreativním, komunikativním a kvalifikačním modulu. Tomu odpovídá i zastoupení dokumentů ve fondu knihovny, zejména jde o filozofické a společenskovědní dokumenty. Studijní programy a zaměření oborů FHS: 53

60 FHS UK studium humanitní vzdělanosti (bakalářský program); elektronická kultura a sémiotika, genderová studia, obecná antropologie, orální historie soudobé dějiny, řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích, sociální a kulturní ekologie, studia občanského sektoru, historická antropologie (magisterské programy); antropologie, aplikovaná etika, environmentální studia (doktorský program) (Fakulta humanitních studií, 20). Dokumenty z oblasti životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje jsou důležité zejména pro vědecký výzkum pracovníků Centra pro otázky životního prostředí UK (COŽP). COŽP se kromě vědeckého výzkumu podílí na výuce FHS v rámci doktorského programu. Tematicky se CŽP zabývá především: COŽP UK výzkum z oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, environmentální vzdělávání, ekonomie a sociologie, indikátory udržitelného rozvoje (Centrum pro otázky životního prostředí, 200). Od vzniku KSV TGM v Jinonicích v roce 2000 byl knihovní fond průběžně doplňován a řazen do následujících oborových skupin: - antropologie (AN) - americká studia (AS) - beletrie (BE) - dějiny (DJ) - demografie (DM) - ekologie (EK) - ekonomické vědy (EV) - filozofie (FI) - gender studies (GS) - knihovnictví a informační věda (IN) - jazykověda (JA) - náboženství (NA) - pedagogika (PE) - politologie (PL) - právo (PR) - psychologie (PS) 54

61 - sociologie (SO) - umění (UM)2 Z výše uvedeného přehledu a jeho porovnáním s přehledem studovaných oborů v Jinonicích je zřejmé, že takový způsob uspořádání dokumentů ve fondu je příliš hrubý a v kombinaci s pořadovým stavěním navíc zcela nevyhovující pro přímé vyhledávání podle tématu. Nejpočetnější oborovou skupinou v původním stavění fondu byly dějiny (DJ) a politologie (PL). Po analýze tematického zastoupení dokumentů v těchto dvou skupinách bylo rozhodnuto, že právě dokumenty z těchto skupin budou základem pro první typ stavění fondu teritoriální stavění. Dalším rozhodnutím bylo ostatní oborové skupiny tematicky rozčlenit s ohledem k vyučovaným oborům v Jinonicích. Toto členění probíhalo na základě konzultací s pedagogy jednotlivých institutů a kateder Dvě stavění jeden fond Teritoriální stavění fondu Teritoriální uspořádání pro KSV TGM vychází ze zaměření studijních oborů na IMS v magisterském programu americká studia, evropská studia, německá a rakouská studia, ruská a východoevropská studia, západoevropská studia. Tyto teritoriální oblasti byly základním východiskem ke stavění fondu (tab.). Následně bylo nutné zjistit, kolik knihovních jednotek pro dané teritorium knihovna vlastní. Jedním z cílů nového systému stavění fondu a signatur bylo, aby maximální počet v jedné signatuře nepřesáhl počet 999. Důvodem této hranice je větší přehlednost daného tématu a zároveň délka signatury, která tak je vizuálně přehledná. Přehled o počtu dokumentů k jednotlivým teritoriím zjistila v knihovním systému Aleph pracovnice pro správu systému. Tyto získané údaje byly podkladem pro počet jednotlivých podtříd nového systému stavění fondu. 2 Seznam původních signatur pro volný výběr a příruční knihovnu s barevným rozlišením viz příl. č. a 2 55

62 T0 Evropa (obecně) T Západní Evropa (západoevropská studia) T2 Německo a Rakousko (německo-rakouská studia) T3 Východní Evropa a Rusko (východoevropská studia) T4 Střední Evropa T5 Balkán T6 Amerika (americká studia) T7 Asie T8 Afrika T9 Austrálie a Oceánie Tabulka - Základní třídy teritoriálního stavění Jednotlivá teritoria byla dále ve spolupráci s IMS rozřazena podle zemí, které jsou na IMS studovány. Dalším krokem bylo vytvoření jednotlivých podtříd k základním třídám nového systému stavění fondu. U jednotlivých tříd se vycházelo ze zjištěného počtu dokumentů a tematického zastoupení dokumentů v rámci třídy. Ne všechny hlavní třídy byly následně podrozřazeny. Základní třídy T0 Evropa, T5 Balkán, T8 Afrika a T9 Austrálie a Oceánie nemají další podtřídy, protože tato teritoria nejsou v knihovně natolik zastoupena dokumenty, aby bylo nutné podtřídy vytvořit. Oproti tomu základní třídy T až T4 a třídy T6, T7 a T8 bylo nutné dále rozřadit na podtřídy. Podtřídy v tomto případě tvoří jednotlivá teritoria (státy), která jsou předmětem studia IMS (tab. 2). T Západní Evropa (západoevropská studia) T Francie T2 Velká Británie T3 Irsko T4 Španělsko, Portugalsko, Andora T5 Skandinávie T6 Belgie, Nizozemsko T7 Itálie, Vatikán, Malta Tabulka 2 - Podtřídy základní třídy T Západní Evropa (západoevropská studia) 56

63 Jak již bylo řečeno, některá teritoria jsou ve fondu KSV TGM zastoupena velkým počtem dokumentů.ve velkém počtu. Po konzultacích s vyučujícími IMS knihovna i do budoucna počítá s průběžným pravidelným doplňováním knihovního fondu a tedy i nárůstem počtu dokumentů pro jednotlivá teritoria. Proto bylo nutné vytvořit již na začátku nového stavění dokumentů další podtřídy podtříd. Tyto podtřídy na nižší hierarchické úrovni mají jednotnou strukturu u většiny tříd (podtřída A až E). (viz tab. 3) T2 Velká Británie (obecně, dějiny, encyklopedie, statistiky, sociografie, statistky, demografie) T2A biografie a paměti, spisy osobností T2B politický systém, právní a ústavní systém, politické strany, volby T2C zahraniční politika, mezinárodní vztahy, diplomacie, bezpečnostní politika T2D sociální a zdravotní politika, migrační politika hospodářství a ekonomika T2E kultura a společnost, umění, literatura, stát a církev- náboženské aspekty, věda, vzdělávání Tabulka 3 - Struktura podtříd na příkladu třídy T2 Velká Británie Výše uvedená jednotná struktura u podtříd musela být v některých případech (třídy T2 Německo, T3 Rusko, T4 Česko) rozšířena o další podtřídy. Důvodem byla nutnost rozdělit tato teritoria i podle historického a politického vývoje. V případě třídy T4 Česko nás k většímu rozčlenění jednotlivých podtříd vedlo hledisko historického a politického vývoje státu (viz tab. 4) T4 Česko (obecně, dějiny, encyklopedie, statistiky, sociografie, statistky, demografie) T4A biografie a paměti, spisy osobností T4B politický systém, právní a ústavní systém, politické strany, volby T4C zahraniční politika, mezinárodní vztahy, diplomacie, bezpečnostní politika T4D sociální a zdravotní politika, migrační politika hospodářství a ekonomika T4E kultura a společnost, umění, literatura, stát a církev- náboženské aspekty, věda, vzdělávání T4F dějiny do roku 98 T4G dějiny T4H dějiny T4I Sudetoněmecká otázka, česko-německé vztahy, Sudety, Benešovy dekrety Tabulka 4 - Třída T4 Česko 57

64 Teritoriální stavění je postavené na systému hlavní třída podtřída podtřída. Toto hierarchické členění každého teritoria umožňuje v případě nutnosti přidávat další podtřídu, jde o otevřený systém. Navíc, každá podtřída má širší tematický záběr, tudíž v okamžiku, kdy pro podtřídu bude naplněn počet signatur na 999, lze tuto podtřídu podrozřadit na další, tematicky jemnější řazení. Tuto zkušenost již máme s třídou T43 Polsko, nárůst této třídy byl díky grantům IMS tak vysoký, že jsme v letošním roce (20) museli této třídě přidat podtřídy A až E a přesignovat tuto hlavní třídu. Přehled všech tříd teritoriálního stavění knihovního fondu je přílohou č 3. této práce Oborové stavění fondu V první fázi příprav oborového stavění fondu jsme opět provedli analýzu vybraných oborů určených k tematickému rozčlenění. Jednalo se o oborové skupiny dějiny (DJ), politologie (PL), sociologie (SO). Původním záměrem bylo rozpracovat pouze tyto tři obory, ale analýza tematického složení těchto skupin ukázala, že je nutné zároveň nově tematicky rozčlenit menší obory, které jsou s nimi tematicky příbuzné. Jednalo se o antropologii, gender studies, psychologii. Zároveň byly díky analýze oborů studovaných v Jinonicích vytvořeny dvě nové oborové skupiny veřejná a sociální politika (V) a sociální práce (W). 3 Pro nové oborové členění bylo rozhodnuto použít jednotného systému pro každý obor: - každý obor bude mít maximálně 0 hlavních tříd; - hlavní třída bude označena velkým písmenem abecedy; - jednotlivé podtřídy budou rozlišovány číslicemi od 0 do 9. Dokumenty zabývající se novodobými dějinami jsou od počátku v KSV TGM zastoupeny ve velké míře. Od chvíle, kdy jsme přistoupili k reorganizaci knihovního fondu, bylo zřejmé, že právě touto částí fondu je nutné začít. Jednak proto, že signatura (DJ) přesahovala 8 tisíc knihovních jednotek a za druhé, knihy z tohoto tematického zaměření se ve značné míře týkaly teritorií. Předpokladem bylo, že se velká část tohoto nejobsáhlejšího souboru dokumentů přesune právě do nového teritoriálního stavění. Oborová skupina dějiny (DJ), byla podle výše zmíněných pravidel rozdělena následovně (tab. 5): 3 Nové oborové stavění viz příloha č. 4 58

65 D DĚJINY D0 Atlasy, mapy D Obecné dějiny, světové dějiny, evropské dějiny, dějiny národů D2 Historiografie (teorie dějin, oral history) D3 Pomocné vědy historické (vlajky, heraldika, mince, archeologie) D4 Vojenství (vojenské dějiny, militaria, světové války, vojenské operace) D5 Sociální a hospodářské dějiny D6 Starověk, středověk D7 Novověk D8 Dějiny 20. století (ukončené dějinné záležitosti včetně politických) D9 Dějiny Židů, holocaust, koncentrační tábory, antisemitismus Tabulka 5 Rozdělení oborové skupiny Dějiny Ze struktury jednotlivých hlavních tříd je zřejmé, že v každé třídě je zahrnuto téma, které lze v případě nutnosti nadále rozčlenit na podtřídy, tak jako je tomu i v případě teritoriálního stavění knihovního fondu. Tím je do budoucna zajištěna pružnost třídění a stavění v KSV TGM v případě, že by u jednotlivých tříd určitého oboru dosáhl počet signatur 999. Oborová skupina politologie (PL) byla druhou největší skupinou dokumentů. Pracovníci knihovny opět ve spolupráci s pedagogy a analýzou studovaných oborů zejména na Institutu politologických studií FSV a Ústavu politologie FF UK provedli rozdělení do hlavních tříd (tab. 6). V tomto případě však již došlo u jedné hlavní třídy P6 Evropská unie k rozčlenění na dvě podtřídy P6 Vnitřní politika EU a P62 Vnější politika EU, protože zastoupení dokumentů pro tuto třídu bylo značné a předpoklad do budoucna je postupný nárůst. P POLITOLOGIE P0 Politické teorie (politická filosofie, politologie obecně, dějiny politického myšlení, kdo je kdo, politologický výzkum) P Politické systémy a komparace politický systémů (vládní formy, parlamentní demokracie, totalitní režimy, ideologie), politická sociologie (občanská společnost, politická angažovanost, politická kultura, politická psychologie), komunismus, socialismus, nacionalismus P2 Politické strany a stranické systémy, koalice, teorie koalic a stranických systémů P3 Volby, volební systémy, volební kampaně, referenda P4 Státověda, ústavní právo P5 Mezinárodní vztahy (teorie, diplomacie, mírové smlouvy, světová politika, geopolitika) P6 Evropská unie (obecně, dějiny, ideje, dějiny integrace, euroskepticismus) P6 EU vnitřní politika, legislativa, právo, smlouvy jejich aplikace ve státech, evropské instituce, parlament, volby, evropská referenda, praktická integrace, rozšíření EU, společná politika EU P62 EU vnější politika, bezpečnostní politika EU, zahraniční politika EU společná, mezinárodní 59

66 vztahy, uprchlictví P7 Mezinárodní organizace (OSN, ) P8 Bezpečnostní studia (mezinárodní bezpečnost, terorismus, zpravodajské služby, NATO, Varšavská smlouva, extremismus, politické násilí, islámský terorismus) Tabulka 6 - Struktura stavění pro obor politologie Původní oborová skupina politologie (PL) zahrnovala také dokumenty, které byly začleněny do teritoriálního stavění k jednotlivým státům. Jednalo se o dokumenty s tematikou domácí a zahraniční politiky. Další vyčleněnou skupinou z politologie byly dokumenty týkající se oboru veřejné a sociální politiky byly přesunuty do nově vzniklé oborové skupiny V Veřejná a sociální politika. Obdobným způsobem byla zpracována oborová skupina sociologie (SO). Vybrané dokumenty byly začleněny do nově vzniklé skupiny W Sociální práce a částečně do G Gender studies. V souvislosti s novým oborovým stavěním došlo k novému tematickému členění i pro obor knihovnictví a informační věda. V tomto případě jsme využili praktických zkušeností pracovnic knihovny, které tento obor studovaly a pomohly tak vytvořit třídy na základě předmětů studovaných na ÚISK FF UK. I INFORMAČNÍ VĚDA A KNIHOVNICTVÍ I0 Informační věda a knihovnictví (obecně, dějiny knihoven a knihovnictví, sborníky, bibliografie, národní knihovny ) I Organizace a řízení knihoven, legislativa knihoven I2 Pořádání informací (katalogizace, jmenný a věcný popis, selekční jazyky, věcné pořádání informací) I3 Služby knihoven, automatizace knihovnictví (automatizované knihovnické systémy,opac, knihovní konsorcia, OCLC, souborné katalogy, digitální knihovny, digitalizace) I4 Vyhledávání, rešeršní služby, strategie, booleovská logika, fuzzy logika, informační brokering, databáze a systémy, webarchivy, metadata I5 Pedagogika a psychologie čtenáře, bibliopedagogika, čtení, čtenářství I6 Dějiny knihy a knihtisku, staré tisky, historické fondy, písmo, nakladatelé a tiskaři, kodikologie, papír I7 Informační politika (informační společnost, informační bezpečnost, informační etika, egovernment, autorské právo, knowledge management, competetive intelligence, elektronická komunikace, e-learning, inf. management a gramotnost, kryptování) I8 Kvantitativní metody oboru (citační analýza, impact factor, bibliometrie, informetrie, statistické metody, lingvistické metody, výzkumy, evaluace, normy) I9 Nová média (výpočetní technika, internet, web2.0, web design, XML, programování, GUI, UI, HCI) Tabulka 7 Struktura stavění pro obor Informační věda a knihovnictví 60

67 V roce 2008 tak byly postupně vytvořeny nové tematicky rozčleněné skupiny pro obory: dějiny, politologie, sociologie, antropologie, ekonomie, psychologie, gender studies a informační věda a knihovnictví.4 V rámci nového způsobu třídění fondu došlo ke vzniku dvou nových kategorií, a to pro obor veřejná a sociální politika a sociální práce. Tyto dva obory byly vyčleněny z politologie a sociologie, které je do té doby zahrnovaly. Kompletní seznam nově vytvořený tematických tříd oborového stavění je uveden v příloze č. 4 této práce. Ostatní původní oborové skupiny náboženství, filozofie, umění, jazykověda, právo, ekologie, pedagogika nebyly doposud dopracovány na nové třídění. 5 Důvodem je menší zastoupení dokumenty ve fondu knihovny. Výjimku tvoří filozofie přestože je ve fondu knihovny zastoupena velkým počtem dokumentů, v současné době přes 3700 signatur, důvodem proč není doposud rozpracováno její přetřídění je budoucí plánované stěhování velké části tohoto fondu z KSV TGM. Tyto dokumenty jsou totiž převážně získávány z rozpočtu FHS. Tato fakulta získala nové prostory pro své sídlo a výuku, a v budoucnu se očekává její přestěhování i s částí fondu oboru filozofie v KSV TGM. Z těchto důvodů v tuto chvíli není plánována změna tematického členění a stavění pro oborovou skupinu filozofie Signatury KSV TGM Jinonice Knihovna společenských věd TGM v Jinonicích v době sestěhování dílčích fondů z jednotlivých kateder (2000) musela v poměrně krátkém čase vyřešit problém stavění a signování dokumentů. Tehdejší ředitelka knihovny na základě časových a technických možností rozhodla pro nejrychlejší možný způsob řazení a signování dokumentů. Jednotlivé dokumenty byly rozřazeny oborově a následně po zpracování dostaly pořadové číslo. Původní signatura byla složená z alfa-numerického kódu, např. pro obor politologie vypadala signatura následovně: PL-230. Prefix signatury PL označoval oborové zaměření (politologie) a po pomlčce následoval numerický sufix pořadové číslo. Tak jak byly jednotlivé knihy katalogizovány, dostávaly přidělené číslo a tedy i signaturu. Signatury byly jednotlivým dokumentům přiřazovány ručně, tzn. jednotlivé štítky byly ručně předepsány a následně katalogizátory přidělovány dokumentům. Nešlo tedy o automatické generování knihovním 4 Kompletní seznam nových tematických tříd oborového stavění viz příl. č. 4 5 Nové oborové členění těchto oborových skupin je rozpracováno, předpoklad dokončení je červen 20. 6

68 systémem. Jednotlivé obory a jejich signatury byly barevně rozlišeny. Štítky s notací pracovníci knihovny museli ručně nadepsat a vlepit na hřbety knih. Tyto signatury byly určeny pro fond volného přístupu knihovny a pro prezenční studovnu 6. K vizuálnímu rozlišení lokace mezi knihovnou (přízemí a suterén v hlavní budově) a prezenční studovnou sloužilo označení červeného proužku. Knihy takto označené byly určeny pouze pro prezenční studovnu. Jak v prezenční studovně, tak i v přízemí knihovny u výpůjčního protokolu se nachází příruční knihovna. Obsahuje všeobecná příručková díla, slovníky a encyklopedie k daným oborům. Signatury těchto dokumentů, vyčleněných pouze k prezenčnímu studiu, měly a stále mají notaci signatury odlišnou (příl. č. 2). Notace se skládá pouze z jednoho abecedního znaku k oborovému označení dokumentů. Například pro obor politologie jsou knihy značeny pouze písmenem K, bez dalšího numerického rozlišení. Rozlišení je pouze grafické - pro prezenční studovnu jsou signatury na žlutých štítcích, pro přízemí u výpůjčního protokolu jsou signatury na modrých štítcích Nové signatury KSV TGM Jinonice V souvislosti se změnou stavění fondu KSV TGM bylo nutné zavést i nové signatury. Do roku 2008 knihovna používala, částečně i pro vizuální rozlišení jednotlivých oborů, barevné štítky signatur. Jednalo se o poměrně jednoduchý systém značení lokace knihy na regálech. Barva rozlišovala jednotlivé obory, signatura se skládala z označení oboru velkými písmeny - a pořadového čísla. V případě vícedílných publikací následovalo lomítko a číslo dílu. Malá písmena abecedy od a do z označovala další výtisk dokumentu (obr. ). 6 Seznam původních signatur viz příloha č. 62

69 Obrázek Příklad staré signatury pro obor dějiny v KSV TGM K rozlišení dokumentů k prezenčnímu studiu, krátkodobé výpůjčky na jeden týden a běžné výpůjčky na jeden měsíc byly opět využívány barvy. Kniha se statusem prezenčně měla barevné označení pouze pro svůj obor v dolní polovině štítku. Kniha se statusem krátkodobé výpůjčky byla značena žlutým pruhem v horní polovině štítku signatury (obr. ). Běžné výpůjčky byly označeny růžovým pruhem v horní polovině štítku. Knihy s lokací ve skladu byly označeny nápisem sklad. Barevné štítky knihovna v prvních letech své existence nakupovala, posléze byly tištěny na barevné tiskárně v knihovně. Náklady na pořizování štítků byly sice nižší, ale tento způsob vytváření štítků měl i svou nevýhodu. Tiskárna po doplnění barvy ne vždy tiskla odstíny jedné barvy stejně. Další nevýhodou u původních barevných signatur byl způsob značení signatury na šířku štítku. To znamenalo, že ne vždy byla signatura u založené knihy na regále čitelná celá. Záleželo na šířce hřbetu dané publikace. U tenčích dokumentů se signatura nedala přečíst. Při tvorbě nového systému stavění knihovního fondu bylo rozhodnuto, že štítky se signaturou budou změněny. Od barevných štítků se přešlo k jednotné bílé barvě, s černým tiskem pro volný výběr v přízemí a suterénu knihovny, a červeným tiskem pro prezenční studovnu. Tímto jediným barevným rozlišením je na první pohled patrné, pro kterou část KSV TGM je kniha určena. Další změnou byla struktura označení signatury. Oproti původnímu značení na šířku štítku jsme se rozhodli pro strukturu na výšku štítku. Tímto značením se zvyšuje možnost přesné identifikace dokumentu při vyhledávání na regálech. Z výše uvedeného textu (kap ) o tvorbě nového oborového stavění vyplývá, že označení pro jednotlivé obory a teritoria je abecedně numerické. První část každé signatury tvoří písmeno a jedno až dvou ciferné číslo např. T4 je hlavní třídou pro teritorium Česko a zároveň první část signatury. Následuje pořadové číslo signatury, které je generováno při katalogizaci dokumentů automatizovaným knihovním systémem Aleph. Pro rozlišení dalších výtisků jsou opět používána malá písmena abecedy. K dalším znakům používaným u nových signatur patří lomítko a hranaté závorky. Za lomítkem jsou jednotlivé díly vícedílných dokumentů. V hranatých závorkách jsou pomocí číslovek uváděna další vydání stejného díla, nebo jazyk dokumentu, vyjádřený pomocí velkého písmena, pokud jedno dílo má knihovna ve více jazykových vydáních. (obr. 2). 63

70 Obrázek 2 Příklad nové signatury KSV TGM Dokumenty ve volném výběru knihovny (přízemí a suterén) jsou určeny k absenčním výpůjčkám. Přesto je i v novém teritoriálním a oborovém stavění potřeba rozlišit krátkodobé výpůjčky na jeden týden. V tomto případě jsme zůstali u barevného oranžového proužku, který je vlepen nad signaturu. Dokumentů s krátkodobou výpůjčkou je však minimální množství, většinou jde o žádané publikace, které má knihovna pouze v několika exemplářích od jednoho titulu a krátkodobou výpůjčkou (jeden týden) se tak snažíme umožnit co nejvíce uživatelům studium dokumentu Způsob signování dokumentů V době, kdy knihovna používala automatizovaný knihovní systém T-Series, nebyla možnost generovat signatury při zpracování dokumentů prostřednictvím tohoto systému. Původní barevné signatury byly zpočátku v knihovně ručně nadepisovány pracovníky knihovny. Katalogizátor musel pečlivě hlídat přidělená čísla pro jednotlivé obory, každou jednotlivou signaturu vepsal na rub barevného štítku a následně je další pracovníci ručně přes šablonu přepsali a signaturu nalepili na knihu. V době, kdy si knihovna začala barevné štítky sama tisknout, zadávali pracovníci při popisu knih čísla signatur do nastaveného tiskového formuláře. Signatura se vytiskla rovnou na štítek a popis štítků se urychlil. Nevýhodou bylo čekání na naplnění jedné tiskové šablony pro určitý obor a barvu. V roce 2005 přešla KSV TGM na automatizovaný knihovnický systém Aleph 500. Tento systém již umožňoval automatické generování signatur při katalogizaci dokumentů, nicméně před tiskem jednotlivých štítků bylo stále nutné zadávat ručně signatury do tiskové šablony. I přesto se práce při přidělování a následném signování dokumentů značně ulehčila. 64

71 V roce 2008, kdy začala celková reorganizace fondu, bylo nutné také zadat nové druhy signatur do knihovního systému Aleph a zároveň nastavit tiskovou šablonu pro nový typ samolepících štítků. Od této chvíle systém obsahoval staré i nové signatury. Pro pracovnice katalogizace to zpočátku znamenalo obtížnější orientaci v nabídce přidělovaných kategorií signatur (obr. 3). Obrázek 3 Nabídka přidělovaných kategorií signatur v systému Aleph Změna k lepšímu ale nastala pro samotné generování a následné značení nově signovaných dokumentů před tiskem nových signatur stačí načíst čárový kód dokumentu a do přednastavené tiskové šablony se uloží signatura. Tento způsob signování je daleko rychlejší a hlavně přesnější. Nedochází tak k možnosti špatného signování dokumentu tím, že by se pracovník při ručním zadání signatury přepsal (příl. 5). Nový způsob signování se v praxi velmi dobře osvědčil, a to nejvíce při hromadném přesignování knihovního fondu, které začalo v létě Postup prací a časový harmonogram Prvním oborem určeným ke zpracování přidělení nových signatur a zařazení do nových tematických skupin byly dějiny, signatura DJ. Tento obor byl ve fondu zastoupen největším počtem knihovních jednotek, v červnu roku 2008 to bylo přes 8 tisíc knihovních jednotek. Práce začaly v červenci 2008, v době letních prázdnin. Dvě pracovnice katalogizace určovaly tematickou skupinu, do které měl být dokument zařazen, a zároveň přidělovaly dokumentům signatury. Další pracovníci knihovny zajišťovali přesun knih ke zpracování a následně 65