Ekonomická analýza práva v kontextu protiprávního jednání a hospodářské trestné činnosti

Transkript

1 Ekonomická analýza práva v kontextu protiprávního jednání a hospodářské trestné činnosti Symposium Poznej svého klienta 2015 dne JUDr. Marcela Fryštenská, Ph.D., JUDr. Ing. Libor Kyncl, Ph.D.

2 Cíl příspěvku Záměrem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s mezioborovou metodologií ekonomické analýzy práva a představit ekonomickou analýzu jako jednu z metod právní interpretace, jejímž měřítkem jsou náklady a užitek. Taro metodologie bude představena v kontextu s protiprávním jednáním a s trestním právem. Ekonomickou analýzu na poli trestního práva zajímají otázky způsobu trestání, výše trestu, nákladů trestního procesu, společenských nákladech na trestnou činnost z pohledu efektivity (tzv. společenské efektivity). Efektivita bude vyhodnocena i z pohledu pachatele, jehož může nízká efektivita trestné činnosti od jejího páchání zcela odradit. 2

3 Dílčí cíle Uvést mezioborový předmět a metodologii Ekonomické analýzy práva Zdůvodnit potřebu kriminalizovat některá jednání Představit delikventa jako racionálního kalkulatora porovnavajiciho prospěch a užitek Zabývat se alternativními tresty versus trest vezeni z pohledu efektivity Objasňuje institut represivní náhrady škody (tzv. punitive damage) Zdůvodnit na případové studii, potřebu stíhat protiprávní jednání primárně prostředky civilního a správního práva.

4 Ekonomická analýza jako mezioborová disciplína John Stuart Mill ( ) konstatoval: Kdo bude opomíjet právo, nepronikne do politické ekonomie, a kdo bude přehlížet politickou ekonomii, nebude schopen vystopovat smysl práva. Exkurz do historie => osvícenectví, 30. léta 20. století Chicagská univerzita (Ronald Coase, Guido Calabresi, Aaron Director, Gary Becker, Richard Epstein, Richard Posner atd.) Jak by mohly být ekonomické metody použity na právní systém přes právní instituty jako smlouvy, vlastnictví, rodinné právo, pracovní právo, procesní právo, trestní právo. Jak má právní systém vliv na efektivitu hospodářského systému? Myšlenka, že ekonomové a právníci se mohou od sebe vzájemně učit za účelem dosažení ekonomické efektivity našla úrodnou půdu na prestižních právnických fakultách v Severní Americe a Západní Evropě. V materiální rovině vzniklo několik časopisů, které jsou zaměřeny na ekonomický přístup k právu. ( the Journal of Law and Economics, the Review of Law and Economics, the Journal of Empirical Legal Studies atd.) Ekonomové mohou učit právníky mikroekonomickým teoriím a empirickým metodám. Právníci mohou popisovat fakta a dávat jim morální rezonanci. Příklad neopatrného lovce 4

5 Ekonomická analýza práva jako metoda Jedna z metod interpretace práva, kde měřítkem jsou náklady a užitek. EFEKTIVITA => šetření zdrojů Může posloužit pro (1) zdůvodnění existence platných právních norem, (2) může být nápomocna při úvahách o legislativních změnách, (3) být použita soudcem při vyhodnocování ekonomických aspektů případu, (4) aplikována při posuzování efektivity veřejné správy. Pozitivní a normativní ekonomická analýza práva. Racionální volba: Člověk je racionální a z možných příležitostí volí tu, která maximalizuje jeho uspokojení v závislosti na individuálních preferencích. (spor o racionalitu, omezená racionalita) Analýza nákladů a užitku aplikovatelná pro účely: 1. zefektivnění státní politiky na poli trestání 2. zefektivnění zákonodárství na poli trestního práva 3. soudů v rámci soudcovské diskrece!!! Ekonomická analýza práva neříká, že efektivita by měla být jedinou sociální hodnotou zvažovanou zákonodárci a soudci při vytváření a interpretaci pravidel trestního práva. 5

6 Delikvent jako racionální kalkulátor Ve středu zájmu ekonomické analýzy práva stojí otázka: Jaká je optimální sankce? Osoba, která spáchá trestný čin očekává, že prospěch (benefit) převýší náklady (cost). B > C B = hmotné uspokojení (peníze, věci) nebo nehmotné uspokojení (poškození dobré pověsti) C = různé výdaje (zbraně, nářadí, přestrojení, náklady obětovaných příležitostí) a očekávané náklady na trest v případě odhalení a odsouzení Např. když se zvýší cena obětovaných příležitostí, sníží se počet trestných činů, neboť se zvýší náklady na trestnou činnost. Empirické studie odhalují, že delikvent reaguje na změny nákladů obětovaných příležitostí, pravděpodobnost zadržení, tvrdost trestu a další relevantní proměnné, jako kdyby byl racionální kalkulátor, jako ho představuje ekonomický model. Nezáleží přitom na tom, zda jde o t.č. spáchané kvůli peněžitému či nepeněžitému zisku, delikventem vysoce vzdělaným či nevzdělaným. (Posner, Law and Economics, str. 279) Do nákladů delikvent nezapočítává celou trestní sazbu jak je stanovena ve skutkové podstatě, nýbrž násobí ji pravděpodobností odhalení. Ilustrace příkladu. 6

7 Delikvent jako racionální kalkulátor Trestní sazba odnětí svobody je 10 let, přitom pravděpodobnost odhalení pachatele je 20%. Potenciální pachatel bude počítat s výší trestu 2 roky (10 x 0,2). Pokud by výše trestu byla 5 let a pravděpodobnost odhalení byla 50%, bude potenciální pachatel počítat s trestem 2,5 roku (5 x 0,5). Pro efektivnost preventivní funkce trestního práva je důležitá nejen výše trestu, ale i pravděpodobnost odhalení a potrestáni. Reálný svět = svět neúplných informací (omezená racionalita) Vždy se najdou delikventi, kteří chybně neodhadnou prospěch a náklady, jednají pod vlivem emocí. Spor o racionalitu (Herbert Simon) => Delikvent homo economicus je pro nás metoda analýzy, která studuje, jak se skutečné chování odchyluje od chování modelového. 7

8 Kriminalizace škodlivého jednání Škodlivé jednání může být trestáno soukromě (odkazem na deliktní závazkové právo, smluvní odpovědnost či vlastnické právo) nebo veřejně (odkazem na správní či trestní právo) Proč jsou některá jednání kriminalizována? Musí být zdůvodněno, proč regulace škodlivého jednání trestním právem je efektivnější než jinými mechanismy.!!! Deliktní závazkové právo vs. Trestní právo Argumentace ve prospěch trestního práva: (i)oběť nemusí mít zájem na soudním vymáhání. Má zájem na kompenzaci a otázka generální prevence ji zpravidla nezajímá. (ii)oběť nemusí mít potřebné informace, aby věděla, že je oběť. (iii)oběť nemusí mít dostatečné prostředky pro efektivní odhalení protiprávního jednání. (iv)oběť nebo svědek trestného činu mohou mít obavu z uplatňování svého nároku soudní cestou. Trestní právní systém je velmi nákladný (výdaje na policii, státní zastupitelství, věznice, soudy, obhájce, probační a mediační službu atd.). Obtížně vyčíslitelné náklady (pracovní perspektiva delikventa, snížení rodinné stability, stigmatizace delikventa a jeho rodiny, v případě PO může dojít k propuštění zaměstnanců, zastavení dodávky zboží a služeb atd.) Navzdory vysokým nákladům jej nelze nahradit. Nemá SUBSTITUT. 8

9 Vězení vs. alternativní tresty Měly by soudy v rámci soudcovské diskrece ukládat u trestných činů jako jsou daňové úniky, nekalosoutěžní delikty, neoprávněné podnikání a jiných hospodářských trestných činů tresty vězení? 52 tr. zákoníku vymezuje druhy trestu: trest odnětí svobody, domácí vězení, peněžitý trest, obecně prospěšné práce. Nepodmíněný trest odnětí svobody je ve vztahu k ochranné funkci trestního práva trestem nejefektivnějším. Pachatel, který je ve vězení, nemůže páchat t.č. mimo vězení. Situace v ČR => 2/3 vězňů, které v roce 2014 odsoudila tuzemská justice, patří mezi recidivisty. Stigma efekt s každým potrestáním snižuje. Vznik dluhu během pobytu ve vězení. Požadavek rejstřík trestu bez záznamu je nejčastější diskriminační požadavek (Řešení!!! Efektivní kontrola na úseku veřejné správy. Změna zákoníku práce, který požadavek na výpis z rejstříku trestů v neodůvodněných případech zakáže.) Gary Becker tvrdí, že pokud chceme minimalizovat náklady na trestní soudní systém, měli bychom spíše spoléhat na peněžité tresty a omezit nákladné tresty odnětí svobody jen na delikventy, kteří si nemohou dovolit zaplatit dostatečný peněžitý trest. Rovněž Posner zastává názor, že peněžitý trest je mnohem efektivnější než vězení, je-li delikvent solventní. Měly by majetkové poměry být při rozhodování o druhu trestu být kritériem? Nejvyšší soud USA v případu Williams v. Illinois (1971) konstatoval, že by šlo o diskriminaci chudých. Měly by majetkové poměry být kritériem při vyměřování peněžitého trestu? (punitive damage) 9

10 Posner a trestní právo POSNER, Richard A. An Economic Theory of the Criminal Law. Columbia Law Review. Vol. 85, No. 6 (Oct., 1985), pp Vychází z tří základních principů: Trestní právo chrání dobrovolnou kompenzovanou směnu = trh, trestná činnost = market bypassing (obcházení trhu). Některé oblasti trestné činnosti nemohou být řešeny prostředky deliktního práva a je nutné státní (či veřejné) donucení. Trestání trestním právem je sice pro společnost drahé, ale působí hrozba trestu za trestný čin, včetně trestání pokusu o trestný čin, má odrazující účinek. 10

11 Regulace odpovědnosti za újmu nebo prevence? Odpovědnost za újmu regulace ex post x Prevence regulace ex ante SHAVELL, S. Liability for Harm Versus Regulation of Safety. Journal of Legal Studies. 1984, roč. 13, č. 2, s KYNCL, Libor a kol. Metoda a ekonomické limity regulace ve finančním právu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, s. Řada teoretická, Ed. S, č ISBN Zejména kap

12 Náklady a výnosy (přínosy) Needs of the many outweigh the needs of the few. Star Trek nebo také diktatury, např. Německo za 2. světové války Stát respektuje jím stanovená omezení, subjektivní ústavní práva a to jej v mnoha případech nutně omezí V evropském prostoru jednoznačná preference postavení jednotlivce před celkem - Needs of the few outweigh the needs of the many. Rule of law! 12

13 Náklady a výnosy u trestné činnosti Hospodářská kriminalita: Výnosy jednotlivce náklady státu? Výnosy jednotlivce náklady poškozených? Výnosy jednotlivce náklady osob podílejících se na procesu trestního řízení. Zájmové skupiny advokátů, daňových poradců, exekutorů atd. Výnosy státu náklady jednotlivce fyzické osoby (odsouzeného pachatele propadnutí věci ). Výnosy státu náklady jednotlivce právnické osoby (Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů). 13

14 Ekonomická analýza práva Spánek, zábava, práce rozdělení času v rámci dne, tj. 24 hodin. BECKER, G. S. A Theory of the Allocation of Time, Economic Journal. 1965, roč. 75, č. 299, s Směna statků Freeriding fenomén černých pasažérů Společensky efektivní ideál: všichni plní své povinnosti dobrovolně bohužel nedosažitelné Nejnižší náklady, potenciálně nejvyšší výnosy Transakční náklady jsou nízké, např. cena lístků nízká, nejsou potřeba revizoři, sankce, orgány činné v trestním řízení 14

15 Protiprávní jednání Odpovědnost za újmu x trestná činnost Trestní právo je ultima ratio, tj. prostředek poslední ochrany, pokud k řešení situace nepostačuje prostředek konkrétního odvětví Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4/04 ze dne 23. března 2004 Např. finanční právo odpovídá administrativní odpovědnosti založené na objektivním principu, ve smyslu správního řádu nebo daňového řádu 15

16 Mezní užitek Rozhodování za rizika pro zjednodušení dvě navzájem odlišné varianty, mezi nimiž subjekt vybírá. YAARI, Menahem E. The Dual Theory of Choice under Risk. Econometrica. Vol. 55, No. 1 (Jan., 1987), pp (+ Machina, Quiggin, Schmeidler) Averze k riziku x Neutralita k riziku x Naklonění riziku 16

17 Represivní náhrada škody (punitive damage) Je institut, ve kterém je prvek trestního práva vnášen do práva civilního. České soukromé právo přiznává náhradě škody reparační funkci. Škůdce je povinen poškozenému uhradit vzniklou škodu a ušlý zisk. Škůdce má poškozeného dostat do stavu, ve kterém poškozený byl před vznikem škody. Pokud to není možné, nahradí škodu v penězích. (x-y) + y Angloamerické soudy přiznávají vedle reparační náhrady škody i represivní náhradu škody. (x-y) + y + pd Nález Ústavního soudu I. ÚS 1586/09: Náhradě škody přiznány obě funkce. Ojedinělé rozhodnutí v českém právnickém prostředí. Eliška Wagnerová se zařízla do ekonomické analýzy práva. Důraz kladen na prevenci!!! Richard Posner stojí za tímto druhem náhrady škody potud, pokud: (i)snižuje se tlak na trestní systém. (ii)aplikuje se u úmyslných protiprávních činů, a tak se snižuje apetit delikventa. (iii)z nějakého důvodu je obtížně zjistitelná skutečná škoda (závažná nemateriální újma). 17

18 Represivní náhrada škody (punitive damage) Kdy má být uložena a v jaké výši? M. Polinký a S. Shavell tvrdí, že má být uložena tehdy, kdy škůdce má velkou možnost vyhnout se odpovědnosti za škodu, kterou svým protiprávním jednáním způsobil. Příklad kamionové společnosti Případ chirurga Případ BMW v. Gore Aspektem represivní náhrady škody je zastrašení škůdce či třetí osoby v podobné situaci před škodlivým jednáním v budoucnu. PREVENCE!!! Výše represivní náhrady škody má být dle M. Polinského a S. Shavell vypočítána tak, že represivní náhrada škody je vynásobena pravděpodobností vyhnutí se odpovědnosti. 18

19 Příklad z praxe: rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. 61 T 24/ Pan K založil společnost, která nabízela zprostředkování práce v zahraničí na různých webových stránkách. Reklamace měla vyřizovat společnost se sídlem v zahraničí (fiktivní společnost). Klienti museli zaplatit registrační poplatek a obdrželi nic neříkající či zbytečné informace a další formuláře. Za jeho služby poškození zaplatili částky v rozsahu od Kč do Kč. Pokud o to klienti požádali, zajišťoval překlad životopisů a dalších dokumentů do cizího jazyka. Nedoložil jediného spokojeného klienta. ČOI uložila za porušení norem spotřebitelského práva pokutu ve výši 4000 Kč. Oddělení kontrolního a správního úseku Magistrátu města Zlín a živnostenský odbor na základě stížnosti občanů prováděl opakovaně u pana K kontroly a ukládal pokuty nepřesahující Kč. Pan K byl uznán vinným t. č. podvodu a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 7 let a zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest zabrání věci poškozených a škoda Kč. Nástrojem prevence trestné činnosti je nejen trestní právo ale i efektivní kontrola ze strany orgánů veřejné moci. Pokud kontrola neprobíhá v souladu s požadavky na efektivitu (švarzsystém, daňové úniky, diskriminace bývalých vězňů, nízké pokuty za nekalosoutěžní jednání) zvyšuje se pravděpodobnost, že t.č. nebude odhalen. Náklady na t.č. (C) se snižují. 19

20 2 příklady z praxe: zneužití platebních karet Nejvyšší soud ČR - 30 Cdo 2868/2009 civilní řízení Neautorizovaná platební transakce br výši ,80 Kč debetní kartou prostřednictvím internetové platební brány (zakoupení letenky od letecké společnosti) právně kvalifikováno jako převod a plnění třetí osobě bez právního důvodu Příjemce karetní platby nebyl pachatel, ale letecká společnost Klient banky žaloval leteckou společnost příjemce platby, která byla iniciována třetí osobou V dovolacím řízení bylo zrušeno druhostupňové rozhodnutí a věc vrácena druhostupňovému soudu Nejvyšší soud ČR - 8 Tdo 1057/2010 Obviněná osoba byla zaměstnancem společnosti, který držel korporátní platební kartou používal ji pro neautorizované soukromé transakce, ,- CZK vybráno nebo zaplaceno u obchodníků pomocí debetní karty odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na 8 měsíců - intenzita deliktu byla natolik zásadní => ultima ratio Pouze podvod ve smyslu starého trestního zákona č. 140/1961 Sb. (tehdy neexistovala skutková podstata trestného činu Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku) Podobný případ: Nejvyšší soud - 5 Tdo 1533/

21 Závěr Efektivita by neměla být jedinou sociální hodnotou zvažovanou zákonodárci a soudci při vytváření a interpretaci práva. Sankce by měla být vždy taková, aby na tom byl delikvent hůře než před spácháním t.č. V rámci politiky trestání je třeba nejlépe zkombinovat pravděpodobnost odhalení a přísnost trestu, aby bylo dosaženo optimální ceny za trestný čin. Škodlivému jednání je možné zabránit mechanismy civilního, správního, trestního práva a sociálními normami. Trestní právo je z důvodů veřejného vynucení a sankčních mechanismů nemá substitut. Mělo by však být použito jen tam, kde jiné mechanismy nelze efektivně použít. Je třeba hledat nástroje pro zefektivnění kontroly na úseku veřejné správy. Zápatí prezentace 21

22 Děkujeme za pozornost muni.cz 22