Metoda: přednáška s prezentací (bude k dispozici), Obsah celého kurzu: 1. Církev (pá 14 18) 3. církevní škola (so 14 18)

Transkript

1 Křesťanské církve v občanské společnosti Jabok Centrum dalšího vzdělávání, 2009 Mgr., Th.D.

2 Cíl, metoda, struktura kurzu Cíl: vybavit pedagogy dostatečným množstvím objektivních informací o významu křesťanských církví v českých dějinách i v současnosti, neboť toto téma bylo komunistickým vzdělávacím systémem po 40 let záměrně zkreslováno. Tak budou pedagogové připraveni ke kvalifikovaným diskusím na toto téma s žáky a studenty, kteří žijí v převážně ateistické a proticírkevně zaměřené společnosti. Metoda: přednáška s prezentací (bude k dispozici), dotazy, diskuse. Obsah celého kurzu: 1. Církev (pá 14 18) 2. Mládež (so 9 13) 3. církevní škola (so 14 18) společnosti. CDV Jabok

3 Obsah prvního bloku Celkem 4 hodiny, přestávky podle potřeby Úvod: cíl kurzu, obsah, struktura, metoda, představení lidí (20 min.) Obecně historická část dějiny, sekularizace, koncil (45 min.) Česká realita komunismus, svoboda (30 min.) Teoretický úvod realizační funkce církve (30 min.) Význam církví pro společnost pro duchovně otevřené pro věřící (každé téma včetně diskuse 20 min., tj. celkem 60 min.) Závěrečné shrnutí a zhodnocení (15 min.) společnosti. CDV Jabok

4 Pojmy Křesťanské církve: konkrétní instituce chápané jak ve smyslu sociologickém (vnitřní hierarchie, legislativa, členství, míra přináležitosti ), tak ve smyslu teologickém (božsko-lidské zakotvení, biblicky dané poslání ); ekumenický úhel pohledu, i když většinou budeme mluvit o církvi katolické. Občanská společnost: společnost občanů, společenské instituce vytvářené svobodně z iniciativy občanů, instituce mezi soukromím a státem, posilující společenskou soudržnost a mír (Berger); vznikla NAVZDORY křesťanství do jaké míry jsou či nejsou křesťanské církve její součástí? společnosti. CDV Jabok

5 DISKUSE Jaký význam měly a mají křesťanské církve pro rozvoj občanské společnosti (udržování sociální soudržnosti a míru)? Můžeme my, učitelé na církevních školách, pravdivě poukázat na jejich pozitivní stránky, aniž bychom zamlčovali negativní? Můžeme přispět své církvi ke společensky odpovědnějšímu působení? Můžeme zlepšit image církve před veřejností? společnosti. CDV Jabok

6 Křesťanství jako základ západní civilizace Zhruba po 1000 let ( stol.) byla katolická církev hlavním (často jediným) kulturotvorným prvkem v Evropě: Etické základy (evropský étos vychází z étosu biblického) Zákonodárství (státní se odvíjelo od církevního: Graciánův dekret 1140) Mezinárodní právo (důsledek dobývání Lat. Ameriky: Francisco Vitoria) Školství, vzdělání, věda (55 z 81 univerzit založeno papežem) Zdravotnictví a sociální práce (kláštery, špitály, charita) Umění (hudba, literatura, architektura, výtvarné umění) Politika (těsné propojení moci církve a státu) Ekonomika (praxe: kláštery, teorie: pozdní scholastika) Od reformace se na těchto funkcích začaly podílet i nově vznikající protestantské církve, hlavním kulturotvorným prvkem tedy po dalších 300 let bylo křesťanství jako celek (nikoli už jediná církev). Dnes je podíl církví na uvedených funkcích v evropských státech nepatrný až zanedbatelný (s výjimkou sociální práce, která je např. v Německu více než z poloviny realizována církevními institucemi). společnosti. CDV Jabok

7 Negativní působení církví v dějinách Vychází ze specifického pojetí víry jako souhlasu rozumu se zjevenou pravdou (x osobní vztah k Bohu), pravdy jako jednoznačné, objektivní a poznatelné skutečnosti (x nemožnost plného poznání pravdy), církve jako jediné autentické interpretky pravdy (x relativita lidského zprostředkování). Historická náboženská netolerance (antisemitismus, křižácké války, inkvizice, evangelizace latinské Ameriky, protireformace, antimodernismus až do r. 1967!) je příčinou častého názoru sociologů o negativní úloze náboženství v evropském vývoji (Berger). Katolická církev (Jan Pavel II. Tertio millenio adveniente, Paměť a smíření) se v roce 2000 veřejně přiznala a omluvila za tyto viny svých členů a představitelů: rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve vzájemných konfliktech, souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě pravdě, dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči Židům, spoluodpovědnost za porušování základních lidských práv, za vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, za rozšíření ateizmu. společnosti. CDV Jabok

8 Současná náboženská situace v ČR Ovlivněna antikatolickým afektem (Hus, protireformace, austrokatolicismus), necírkevními klíčovými osobnostmi (Masaryk, Havel), komunistickou propagandou a perzekucí důsledek: laboratoř sekularizace (Fiala). Křesťanské církve jsou viděny jako instituce, které lpí na překonaných dogmatických a morálních modelech a nerozumí současnému světu nemají tedy v oblasti duchovní či kulturní co říct jiným lidem než svým vlastním věrným členům řeší v první řadě otázky peněz a majetku (restituce znárodněného církevního majetku, kauza katedrály) jde jim tedy o majetek a moc (potvrzení antikatolického předsudku) nabízejí veřejnosti (kvalitní) sociální, zdravotnické a vzdělávací služby poskytují svým věřícím duchovní a liturgický servis Historikové se dodnes přou o výklad českých dějin, v lidovém podání tři verze: katolická, husitsko-evangelická, proticírkevní-ateistická společnosti. CDV Jabok

9 DISKUSE V pohledu na obecné dějiny se stále častěji setkáváme s názorem, že náboženství a církve byly spíše konfliktním než mírotvorným prvkem (Berger, Miller, Röhrich, Forum 2000 ); jak se k tomu postavit? Pro vlastní názor a diskusi se studenty: hledat neideologické pojetí = vycházet z doložitelných faktů neobhajovat neobhajitelné, ale poukázat na pozitivní působení církví, o němž mnozí nevědí. společnosti. CDV Jabok

10 Sekularizace Katolická církev a evangelické církve v Evropě (nikoli pravoslavná církev a islám) prošly v posledních dvou staletích procesem sekularizace. Příčiny: Rozvoj vědeckého poznání (opouštění mýtické, náboženské, iracionální interpretace lidského života a přírody desakralizace a racionalizace myšlení) Princip lidských práv a náboženské svobody (VFR) Sociální situace (neschopnost církví reagovat na nové sociální problémy dělnická otázka) Nové pojetí státu (teorie smlouvy, demokratický princip) Projevy: Vyvlastnění majetku církví v některých státech ztráta jejich ekonomické nezávislosti Stát a občanská společnost přebírají většinu kulturotvorných funkcí, které byly doposud doménou křesťanských církví Ztráta názorového a morálního vlivu křesťanských církví na většinu populace Snižování počtu členů církví a počtu účastníků bohoslužeb Snižování autority církví před vlastními věřícími důraz na individuální svobodu svědomí společnosti. CDV Jabok

11 Pojem sekularizace Saeculum (lat.) = století, věk, svět; sekulární = světský (oproti duchovnímu, náboženskému, církevnímu, řeholnímu apod.) Pojem sekularizace poprvé použit 1648 na jednáních o vestfálském míru, po protestantské reformaci a následných náboženských válkách, ve smyslu vyvlastňování řeholního či církevního majetku; později přesun, přemístění osob, věcí, funkcí, významů atd. z jejich tradičního umístění v náboženské sféře do sféry sekulární (proces, ve kterém si sekulární instituce přivlastňují funkce, které byly tradičně v rukou institucí církevních), s čímž souvisí také ztráta politické moci náboženských subjektů (církví). Tento proces pokračoval později v Evropě v mnoha podobách (např. Francouzská revoluce), extrémní podoby dosáhl v komunistickém režimu. Kanonické právo: sekularizace = legální proces, ve kterém řeholní osoba opouští život v klášteře a vrací se do světa; podobně existují kněží řeholní a světští (sekulární); dnes existuje také zasvěcený život sekulární sekulární instituty. Konfesní právo: sekulární stát (je neutrální vůči náboženství a církvím, buď všechny stejně toleruje odluka církve od státu; nebo se všemi za stejných podmínek spolupracuje sekulární stát kooperační) jako protiklad konfesního státu (jedna státní konfese, ostatní perzekvovány nebo tolerovány). společnosti. CDV Jabok

12 Reakce církve Druhý vatikánský koncil a antropologický obrat: koinoniální model církve, rovnocennost laiků a kléru, komunikativní liturgie dialog se současným světem, spása nevěřících, ekumenický dialog, mezináboženský dialog, náboženská svoboda a základní lidská práva. Koncil znamenal opravdu hluboký předěl v myšlení katolické církve, přinesl zásadní změnu názorů v klíčových otázkách o postavení a poslání církve ve světě není divu, že stále vzrůstá počet jeho odpůrců společnosti. CDV Jabok

13 Sekularizační teze Vznikla v sociologii náboženství v 60. letech 20. století, snaží se vysvětlit situaci náboženství v současném světě. Pojem sekularizace chápe v širším než jen institucionálním a právním významu: nejen jako vyvlastění majetku a ztrátu politické moci náboženských institucí, ale také jako úbytek času, energie a prostředků, které lidé věnují náboženským záležitostem. Logickým důsledkem je úpadek náboženských institucí. Proces sekularizace je tak chápán jako součást přechodu od tradiční k moderní společnosti. Sekularizační teze počítala s lineárním pokračováním tohoto procesu až k úplnému vymizení náboženství. Tento trend byl však zvrácen v letech 20. století novým výbuchem všestranné náboženské kreativity (srovnáváno s 5. stol. př. Kr. Buddha, Zarathustra, řečtí filozofové, izraelští proroci), která se však v mnoha parametrech liší od podoby náboženství před začátkem sekularizačního procesu. Od té doby je sekularizační teze znovu promýšlena, příp. zpochybňována. společnosti. CDV Jabok

14 Současné charakteristiky religiozity v Evropě Pluralita: ztráta monopolního postavení náboženské instituce se stávají tržními subjekty, náboženské tradice spotřebním zbožím (tzv. náboženský supermarket ) Individualizace: každý jedinec si z nabídky vytváří vlastní náboženský systém podle svých potřeb (nemusí přebírat žádný systém jako celek) a vytváří společenství s těmi, kteří mají podobné spirituální založení jako on (ztráta významu tradičních církví). Privatizace náboženství: náboženství ztratilo svou sociální významnost a bylo vytlačeno ze sféry veřejné do soukromé sféry jednotlivců. Byrokratizace institucí: musí fungovat jako každá jiná nezisková organizace, což s sebou nese zvýšení důrazu na public relations, lobbing, fundraising. Ztráta důvěry v církve: jsou viděny stejně kriticky jako jiné instituce, lidé si z nich vybírají pozitivní prvky a odmítají negativní, v praxi i v teorii různé typy přináležitosti. Fundamentalistické tendence: psychologická potřeba jistoty a opory, na kterou dříve odpovídaly církve, hledá své nové zakotvení; to často vede k návratu k nekritické důvěře v církev a k odporu vůči všemu novému. společnosti. CDV Jabok

15 DISKUSE Jak reagujeme na tyto charakteristiky? Snaha zvrátit vývoj k plné veřejné autoritě církve a k plné přináležitosti? Přijetí reality a hledání toho, co můžeme pozitivně nabídnout v konkurenčním prostředí? společnosti. CDV Jabok

16 Konstitutivní prvky církve Křesťanská církev byla vždy aktivní. Subjektem jejích aktivit je každý křesťan, objektem jsou všichni lidé (křesťané i nekřesťané), cílem je sláva Boží a spása člověka (rozvoj člověka ve všech dimenzích: fyzické, psychické, sociální i spirituální). Na základě Bible a tradice rozlišuje církev, co je pro její praxi charakteristické, resp. konstitutivní o co má církev usilovat, aby vůbec byla církví: Bohoslužebné jednání (liturgie, doslova: dílo lidu ), které vyjadřuje vztah Boha k člověku a člověka k Bohu. Patří do něj slavení mše, modlitba, slavení svátostí, atp. Svědectví Bohu (martyria), tedy takové jednání křesťanů, kterým dosvědčují, že věří v Boha. Patří sem jak klasické misie, které se snaží předat křesťanskou víru nekřesťanům, tak i svědectví života, tedy dosvědčování své víry odpovídající životní praxí. Společenství (koinónia), které je vyjádřením víry, že život a učení Ježíše Krista má vést ke sjednocení lidí, aby každý člověk mohl sebe sama realizovat ve vztahu k druhým lidem. Patří sem kulturní a společenský život ve farnostech, snaha o sjednocení křesťanů různých vyznání i úsilí křesťanů o odstranění nespravedlností a válek, které rozdělují lidstvo. Služba potřebným (diakonia, doslova služba při stolech ), která nemá být pouhým důkazem, že křesťané berou svou víru vážně a dovádějí ji do důsledků, ale jasnou a praktickou odpovědí na utrpení a nespravedlnost ve světě, která nesleduje jiné cíle, než zmírnit utrpení a napravit nespravedlnost. společnosti. CDV Jabok

17 Realizační funkce církve MARTYRIA - svědectví (služba slova) LEITURGIA - slavení (bohoslužba) DIAKONIA - služba (sociální práce, zdravotnictví, školství) Svědectví o Ježíšovi (J 21,24) Ježíšův příkaz (Mt 28,16-18) Šíření v římské říši (Skutky) Předávání víry v církvi Misie od 15. století Nová evangelizace Ježíšova večeře (všechna evang.) Slavení Večeře Páně Křest a další bohoslužby Liturgická pluralita Odlišný vývoj v různých církvích Obnova liturgie na 2.vat.koncilu Ježíš: sociální cítění, přikázání lásky (Mt 22,34-40) Církev: skutky tělesného milosrdenství, hlavní nositelka sociální práce, zdravotnictví a školství ve středověku Preevangelizace Evangelizace Katechizace Vyučování náboženství Kázání Přípravy na svátosti Duchovní doprovázení Večeře Páně mše Křest Další svátosti (katol., prav.) Společná četba Písma Bohoslužebná architektura, výtvarné umění, hudba Sociální práce Zdravotnictví Školství a výchova Pastorační poradenství Pastorační péče Ježíš: volba apoštolů (Mt 4,18-22) Vedení a animace církevních obcí KOINONIA- (farností, sborů) Skutky:zakládání církevních obcí společenství Pastorace sociálních skupin Různé modely organizace církve Ekonomika (budování obcí a Organizace a management správa církve) společnosti. CDV Jabok

18 DISKUSE Jak současná církev u nás tyto funkce naplňuje? Oblasti: Působení navenek necírkevní veřejnost, působení na spirituálně otevřené osoby, působení dovnitř směrem k věřícím členům církve společnosti. CDV Jabok

19 Význam církví pro společnost Účast ve veřejně prospěšných aktivitách: školství (přes 130 CŠ, 1% z celku, dobré renomé), zdravotnictví (účast by mohla být větší), sociální práce (Charita, diakonie Adra vynikající renomé, největší organizace v oboru, nejlepší výkladní skříň církve) apod. Média veřejná obhajoba křesťanských etických hodnot: lidská práva, úcta k života, rodina apod. (obecně i v konkrétních situacích). Vlastní média na většinu populace vliv nemají, veřejná média spíše ambivalentní lze mnoho zlepšovat! Podpora společenské a politické angažovanosti jednotlivých křesťanů Vliv církve na veřejný život (politika, ekonomika, kultura) je minimální: chybí vůle představitelů církve k hlubším vnitrocírkevním změnám (reorganizace farností, prostor pro vliv laiků ), chybí schopnost církve k otevřenému dialogu se společností, chybí osobnosti, které by církev pozitivně reprezentovaly před veřejností (dnes pouze T. Halík, V. Malý), chybí křesťanské osobnosti v politice (dlouhodobá krize KDU-ČSL) byl vydán List o sociálních otázkách Pokoj a dobro (2000), následná diskuse: velmi kritická analýza dosavadního ekonomického vývoje; minimální vliv na veřejný život. společnosti. CDV Jabok

20 Význam církví pro duchovně hledající Nabídka spirituality a církevního společenství pro výslovně hledající (sociální a vztahové zázemí, literatura apod.) nedalo by se dělat víc? Nejsme spíš odrazující? Jak pomoci k tomu, aby lidé neodcházeli k jiným duchovním směrům? Služba duchovních v armádě, ve věznicích, v hospicích, nemocnicích, sociálních zařízeních, školách apod. (kaplanství): nevyjasněná legislativní situace ve školství a zdravotnictví; chybějící kvalitní příprava (vzdělání, výcvik) profesionálních kaplanů Teologické vzdělání poskytované v rámci církevního školství a na teologických fakultách: odborně je snad na úrovni, ale vzhledem k nemožnosti dobře ohodnoceného uplatnění nezájem; absurdita pěti TF v ateistickém ministátě... společnosti. CDV Jabok

21 Význam církví pro věřící křesťany Východisko a podpora pro jejich duchovní život, náboženské názory, morální jednání (v katolické církvi Magisterium); Sociální zázemí církevní obec jako základní společenství, v němž nachází křesťan svůj domov: kvalita silně závislá na kvalitě osobnost faráře, Přístup k Božím darům skrze svátosti Zároveň často prostředí nesvobody, autoritářství, tradicionalismu, dualismu, lpění na liteře zákona a nepochopení reálných lidských problémů (např. manželské právo ) společnosti. CDV Jabok

22 Možnosti budoucího vývoje??? společnosti. CDV Jabok