Příspěvek k poznání fauny motýlů (Lepidoptera) přírodní památky Studánky u Cerhovic

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 33: , 2015 Příspěvek k poznání fauny motýlů (Lepidoptera) přírodní památky Studánky u Cerhovic A contribution to the knowledge of the Lepidopteran fauna of the Studánky near Cerhovice Nature Monument Jan Veverka U Remízku 1214, CZ Hořovice; veverka.jan@centrum.cz Abstract. Interesting records of butterflies and moths (Lepidoptera) from the locality Studánky near Cerhovice (Central Bohemia, Czech Republic) are presented. Altogether 163 species were recorded between 2011 and From the faunistic point of view, several records are very important (Phengaris teleius, Limenitis camilla, Thecla betulae, Phengaris nausithous, Polyommatus amandus, Brenthis ino, Boloria dia, Theria rupicapraria, Peridea anceps, etc.). These remarkable species are briefly commented. Key words: faunistics, Lepidoptera, Central Bohemia, Studánky, Cerhovice Úvod Přírodní památka Studánky u Cerhovic v místní krajině představuje poměrně ojedinělé refugium zachovalé podmáčené louky, kde bylo při botanickém průzkumu zjištěno přes 300 druhů cévnatých rostlin (Hošek 1986), entomologický průzkum však zde dosud proveden nebyl. I z tohoto důvodu autor požádal Krajský úřad Středočeského kraje o povolení lepidopterologického výzkumu v lokalitě, který byl pak realizován v letech Dalším pádným důvodem k provedení průzkumu byla dosud stále hrozící možnost výstavby dalších obřích skladových objektů v bezprostřední blízkosti lokality, čímž by byly bezesporu ohroženy hydrologické poměry v místě a tím i veškerá rovnováha v celém biotopu. 233

2 BOHEMIA CENTRALIS 33 Vzhledem k poměru počtu druhů motýlů denních a nočních žijících v České republice byla při průzkumu lokality reprezentativnějším způsobem podchycena skupina denních motýlů (Rhopalocera, resp. Papilionidea), která ale již byla dříve v mnoha pracech poměrně relevantně zpracována jakožto bioindikátor kvality krajiny (např. Pall et Králíček 1983, Beneš et al. 2002), což mělo nesporný význam pro závěrečné vyhodnocení výsledků tohoto prvotního lepidopterologického průzkumu lokality. Metodika Lokalita byla navštěvována v období březen listopad, vždy v intervalech 2 3 týdnů. Během průzkumu bylo využíváno obvyklých metod individuálního sběru imag na květech a vlhkých místech, kde motýli vyhledávají vodu, šetrného sklepávání a smýkání, též odchytu imag v letu. Dále bylo využito sběru vývojových stadií jednotlivých druhů. Vzhledem ke statutu chráněného území bylo postupováno maximálně šetrně, odlov exemplářů byl prováděn jen v nezbytně nutném rozsahu za účelem determinace, popř. dokladování druhů stěžejních pro daný typ stanoviště. K determinaci byla využívána především díla těchto autorů: Bělín (1999, 2003), Koch (1954, 1958, 1961), Macek et al. (2007, 2008, 2012), Macek et Červenka (1999). Při samotném průzkumu lokality bylo zájmem především zachycení výskytu a zhodnocení početnosti populací druhů charakteristických pro mokřadní biotopy a představujících tudíž významný argument pro zachování ochrany lokality. Všechna pozorování byla vyhodnocena podle bioindikační významnosti. Metodu jejího stanovení rozpracoval Vávra (2008). Pro každý druh určil stupeň bioindikační hodnoty na základě jeho potravní vazby, stanovištních nároků a četnosti výskytu, přičemž bioindikačně nejvýznamnějším druhům se přiřazuje stupeň 1, nejběžnějším druhům pak stupeň 4. V diskusi jsou vyzdviženy druhy 1. a 2. stupně bioindikační významnosti. Nomenklatura a systematické členění jsou uvedeny dle checklistu motýlů České republiky (Laštůvka et Liška 2010). České názvosloví vychází z práce Novák et al. (1992). Dokladové exempláře jsou uloženy ve sbírce autora. 234 Charakteristika lokality Přírodní památka Studánky u Cerhovic byla ustanovena vyhláškou ONV Beroun ze dne Výměra přírodní památky činí 9,5 ha, nachází se v nadmořské výšce m.n.m. a vyznačuje se pestrou květenou. Cílem vyhlášení chráněného území bylo zachování druhové diverzity mokřadních

3 Jan Veverka: Příspěvek k poznání fauny motýlů (Lepidoptera) přírodní památky Studánky u Cerhovic společenstev s významnými druhy rostlin, jako je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), suchopýr pochvatý (Eriophorum angustifolium) či kosatec sibiřský (Iris sibirica) (s využitím Ložek et al. 2005). V jižní, bezlesé části pod prameništi, kde je soustředěn ochranářský zájem, jsou půdy podmáčené, kyselé. Z hlediska půdního druhu se jedná o půdy hlinito-jílovité až jílovito-hlinité s příměsí skeletu, hydraulická vodivost těchto půd se pohybuje od 0,03 0,40 m.den -1, pórovitost činí % a drenážní pórovitost 6 10 %. V lokalitě je prováděn botanický průzkum, monitorována kvalita vody a měřena úroveň hladiny podzemních vod. Voda z pramenných vývěrů v části této lokality je odváděna povrchovými příkopy. Prameny podchycené jímkami jsou odváděny svodným drenážním potrubím do cestního příkopu a mají setrvalý průtok a stálou vydatnost (Soukup, Mimrová & Pilná 2000). V minulosti bylo území využíváno jako louka a pastvina. Kromě již uvedených druhů rostlin, které představují hlavní důvod zákonné ochrany lokality, zde roste řada dalších druhů, význačných jako živné rostliny mnoha druhů motýlů typických pro podmáčené lokality krvavec toten (Sanguisorba officinalis), na kterém žijí monofágně dva z hlediska ochrany přírody významní modrásci z rodu Phengaris (dříve Maculinea), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), jehož listy se živí housenky bělopáska dvouřadého (Limenitis camilla), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), typická rostlina podmáčených luk, která je význačná s ohledem na výskyt perleťovce kopřivového (Brenthis ino) atd. V horní (severní) části území nalézáme hospodářský les se zastoupením jasanu ztepilého, borovice lesní, smrku ztepilého, javoru klenu, lípy malolisté, dubu letního, ale i trnovníku akátu či modřínu opadavého. Z půdního hlediska dominují podzolované hnědozemě. Obec Cerhovice spadá sice do mapovacího pole 6149 (Pruner et Míka 1996), samotná lokalita Studánky však již leží v sousedním kvadrantu GPS souřadnice: severovýchodní část (pramen) N 49 50'47,2" E 13 48'36,6"; severozápadní část (okraj podmáčené luční části) N 49 50'45,3" E 13 48'25,9"; jižní část (jezírko) N 49 50'41,5" E 13 48'39,9". Přehled zjištěných druhů Hepialidae hrotnokřídlecovití Triodia sylvina (Linnaeus, 1761) hrotnokřídlec salátový Korscheltellus lupulinus (Linnaeus, 1758) hrotnokřídlec zahradní Adelidae adélovití Nemophora degeerella (Linnaeus, 1758) adéla pestrá Gracillariidae vzpřímenkovití Phyllonorycter klemannella (Fabricius, 1781) klíněnka olšová 235

4 BOHEMIA CENTRALIS 33 Yponomeutidae předivkovití Argyresthia pruniella (Fabricius, 1776) molovka pupenová Oecophoridae krásněnkovití Diurnea fagella (Den. & Schiff., 1775) šedivěnka jarní Zygaenidae vřetenuškovití Rhagades pruni (Den. & Schiff., 1775) zelenáček trnkový Adscita statices (Linnaeus, 1758) zelenáček šťovíkový Zygaena angelicae Ochsenheimer, 1808 vřetenuška štírovníková Zygaena filipendulae (Linnaeus, 1758) vřetenuška obecná Tortricidae obalečovití Aphelia paleana (Hübner, 1793) obaleč bojínkový Celypha lacunana (Den. & Schiff., 1775) obaleč jahodníkový Olethreutes arcuella (Clerck, 1759) obaleč zdobený Pterophoridae pernatuškovití Pterophorus pentadactyla (Linnaeus, 1758) pernatuška trnková Pyralidae zavíječovití Pyrausta aurata (Scopoli, 1763) zavíječ zlatoskvrnný Pleuroptya ruralis (Scopoli, 1763) zavíječ kopřivový Lasiocampidae bourovcovití Poecilocampa populi (Linnaeus, 1758) bourovec topolový Lasiocampa quercus (Linnaeus, 1758) bourovec dubový Macrothylacia rubi (Linnaeus, 1758) bourovec ostružiníkový Dendrolimus pini (Linnaeus, 1758) bourovec borový Saturniidae martináčovití Aglia tau (Linnaeus, 1758) martináč bukový Saturnia pavonia (Linnaeus, 1758) martináč habrový Sphingidae lišajovití Agrius convolvuli (Linnaeus, 1758) lišaj svlačcový Sphinx pinastri Linnaeus, 1758 lišaj borový Laothoe populi (Linnaeus, 1758) lišaj topolový Macroglossum stellatarum (Linnaeus, 1758) dlouhozobka svízelová Hesperiidae soumračníkovití Pyrgus malvae (Linnaeus, 1758) soumračník jahodníkový Carterocephalus palaemon (Pallas, 1771) soumračník jitrocelový Thymelicus lineola (Ochsenheimer, 1808) soumračník čárečkovaný Ochlodes sylvanus (Esper, 1777) soumračník rezavý 236

5 Jan Veverka: Příspěvek k poznání fauny motýlů (Lepidoptera) přírodní památky Studánky u Cerhovic Papilionidae otakárkovití Papilio machaon Linnaeus, 1758 otakárek fenyklový Pieridae běláskovití Leptidea sinapis (Linnaeus, 1758) bělásek hrachorový Aporia crataegi (Linnaeus, 1758) bělásek ovocný Pieris brassicae (Linnaeus, 1758) bělásek zelný Pieris rapae (Linnaeus, 1758) bělásek řepový Pieris napi (Linnaeus, 1758) bělásek řepkový Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758) bělásek řeřichový Colias hyale (Linnaeus, 1758) žluťásek čičorečkový Gonepteryx rhamni (Linnaeus, 1758) žluťásek řešetlákový Lycaenidae modráskovití Lycaena phlaeas (Linnaeus, 1761) ohniváček černokřídlý Lycaena tityrus (Poda, 1761) ohniváček černoskvrnný Thecla betulae (Linnaeus, 1758) ostruháček březový Neozephyrus quercus (Linnaeus, 1758) ostruháček dubový Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779) modrásek očkovaný Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) modrásek bahenní Polyommatus amandus (Schneider, 1792) modrásek ušlechtilý Polyommatus icarus (Rottemburg, 1775) modrásek jehlicový Nymphalidae babočkovití Apatura ilia (Den. & Schiff., 1775) batolec červený Limenitis camilla (Linnaeus, 1764) bělopásek dvouřadý Inachis io (Linnaeus, 1758) babočka paví oko Aglais urticae (Linnaeus, 1758) babočka kopřivová Vanessa atalanta (Linnaeus, 1758) babočka admirál Vanessa cardui (Linnaeus, 1758) babočka bodláková Polygonia c-album (Linnaeus, 1758) babočka bílé C Araschnia levana (Linnaeus, 1758) babočka síťkovaná Melitaea athalia (Rottemburg, 1775) hnědásek jitrocelový Argynnis paphia (Linnaeus, 1758) perleťovec stříbropásek Argynnis aglaja (Linnaeus, 1758) perleťovec větší Brenthis ino (Rottemburg, 1775) perleťovec kopřivový Boloria selene (Den. & Schiff., 1775) perleťovec dvanáctitečný Boloria dia (Linnaeus, 1767) perleťovec nejmenší Melanargia galathea (Linnaeus, 1758) okáč bojínkový Erebia medusa (Den. & Schiff., 1775) okáč rosičkový Maniola jurtina (Linnaeus, 1758) okáč luční Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758) okáč prosíčkový Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758) okáč poháňkový Coenonympha glycerion (Borkhausen, 1788) okáč třeslicový Pararge aegeria (Linnaeus, 1758) okáč pýrový Lasiommata megera (Linnaeus, 1767) okáč zední 237

6 BOHEMIA CENTRALIS 33 Drepanidae srpokřídlecovití Drepana falcataria (Linnaeus, 1758) srpokřídlec vrbový Geometridae píďalkovití Archiearis parthenias (Linnaeus, 1761) černoproužka březová Archiearis notha (Hübner, 1803) černoproužka osiková Lomaspilis marginata (Linnaeus, 1758) skvrnopásník lískový Chiasmia clathrata (Linnaeus, 1758) kropenatec jetelový Pseudopanthera macularia (Linnaeus, 1758) zejkovec hluchavkový Cepphis advenaria (Hübner, 1790) kropenatec borůvkový Angerona prunaria (Linnaeus, 1758) zejkovec trnkový Agriopis leucophaearia (Den. & Schiff., 1775) tmavoskvrnáč dubový Agriopis aurantiaria (Hübner, 1799) tmavoskvrnáč zlatavý Agriopis marginaria (Fabricius, 1776) tmavoskvrnáč tečkovaný Erannis defoliaria (Clerck, 1759) tmavoskvrnáč zhoubný Alcis repandata (Linnaeus, 1758) různorožec vrbový Ematurga atomaria (Linnaeus, 1758) tmavoskvrnáč vřesový Bupalus piniaria (Linnaeus, 1758) tmavoskvrnáč borový Cabera pusaria (Linnaeus, 1758) světlokřídlec obecný Cabera exanthemata (Scopoli, 1763) světlokřídlec osikový Lomographa temerata (Den. & Schiff., 1775) tmavoskvrnáč zahradní Theria rupicapraria (Den. & Schiff., 1775) tmavoskvrnáč březnový Campaea margaritata (Linnaeus, 1767) běločárník habrový Hylaea fasciaria (Linnaeus, 1758) běločárník smrkový Siona lineata (Scopoli, 1763) bělokřídlec luční Alsophila aescularia (Den. & Schiff., 1775) hedvábnice jarní Jodis putata (Linnaeus, 1758) zelenopláštník borůvkový Timandra comae Schmidt, 1931 žlutokřídlec šťovíkový Scopula immorata (Linnaeus, 1758) vlnopásník kostkovaný Scopula immutata (Linnaeus, 1758) vlnopásník pětipásný Idaea serpentata (Hufnagel, 1767) žlutokřídlec hlínožlutý Idaea aversata (Linnaeus, 1758) žlutokřídlec kručinkový Lythria cruentaria (Hufnagel, 1767) rudopásník menší Scotopteryx chenopodiata (Linnaeus, 1758) vlnočárník sveřepový Xanthorhoe ferrugata (Clerck, 1759) píďalka hojná Xanthorhoe montanata (Den. & Schiff., 1775) píďalka šťovíková Xanthorhoe fluctuata (Linnaeus, 1758) píďalka křenová Epirrhoe tristata (Linnaeus, 1758) píďalka povázková Epirrhoe alternata (Müller, 1764) píďalka obecná Camptogramma bilineatum (Linnaeus, 1758) píďalka kopřivová Eulithis prunata (Linnaeus, 1758) píďalka švestková Eulithis populata (Linnaeus, 1758) píďalka osiková Eulithis pyraliata (Den. & Schiff., 1775) píďalka mařinková Ecliptopera silaceata (Den. & Schiff., 1775) píďalka hnědohlavá Cidaria fulvata (Forster, 1771) píďalka žlutá Thera variata (Den. & Schiff., 1775) píďalka proměnlivá 238

7 Jan Veverka: Příspěvek k poznání fauny motýlů (Lepidoptera) přírodní památky Studánky u Cerhovic Thera juniperata (Linnaeus, 1758) píďalka jalovcová Epirrita autumnata (Borkhausen, 1794) šedokřídlec vrbový Operophtera brumata (Linnaeus, 1758) píďalka podzimní Odezia atrata (Linnaeus, 1758) černokřídlec smuteční Minoa murinata (Scopoli, 1763) šedokřídlec pryšcový Notodontidae hřbetozubcovití Stauropus fagi (Linnaeus, 1758) hranostajník bukový Peridea anceps (Goeze, 1781) hřbetozubec plachý Pterostoma palpina (Clerck, 1759) hřbetozubec dvouzubý Noctuidae můrovití Acronicta rumicis (Linnaeus, 1758) šípověnka hojná Polypogon tentacularia (Linnaeus, 1758) žlutavka dlouhonosá Callistege mi (Clerck, 1759) jetelovka menší Euclidia glyphica (Linnaeus, 1758) jetelovka hnědá Hypena proboscidalis (Linnaeus, 1758) zobonosec kopřivový Diachrysia chrysitis (Linnaeus, 1758) kovolesklec šedivkový Autographa gamma (Linnaeus, 1758) kovolesklec gama Emmelia trabealis (Scopoli, 1763) světlopáska svlačcová Protodeltote pygarga (Hufnagel, 1766) světlopáska ostružiníková Deltote bankiana (Fabricius, 1775) světlopáska stříbřitá Deltote deceptoria (Scopoli, 1763) světlopáska ostřicová Cucullia umbratica (Linnaeus, 1758) kukléřka mléčová Allophyes oxyacanthae (Linnaeus, 1758) pestroskvrnka hlohová Amphipyra pyramidea (Linnaeus, 1758) blýskavka ořešáková Amphipyra tragopoginis (Clerck, 1759) blýskavka obecná Diloba caeruleocephala (Linnaeus, 1758) modrohlávek ovocný Colocasia coryli (Linnaeus, 1758) běloskvrnka lísková Panemeria tenebrata (Scopoli, 1763) blýskavka rožcová Caradrina morpheus (Hufnagel, 1766) blýskavka kopřivová Hoplodrina octogenaria (Goeze, 1781) blýskavka ptačincová Dypterygia scabriuscula (Linnaeus, 1758) blýskavka šťovíková Phlogophora meticulosa (Linnaeus, 1758) blýskavka mramorovaná Conistra rubiginosa (Scopoli, 1763) zimovnice hojná Cosmia trapezina (Linnaeus, 1758) blýskavka dravá Antitype chi (Linnaeus, 1758) pestroskvrnka orlíčková Mniotype satura (Den. & Schiff., 1775) pestroskvrnka zimolézová Apamea monoglypha (Hufnagel, 1766) šedavka trávová Mesapamea secalis (Linnaeus, 1758) šedavka žitná Lacanobia oleracea (Linnaeus, 1758) můra kapustová Mamestra brassicae (Linnaeus, 1758) můra zelná Mythimna pallens (Linnaeus, 1758) plavokřídlec stepní Orthosia cruda (Den. & Schiff., 1775) jarnice menší Noctua pronuba (Linnaeus, 1758) osenice šťovíková Xestia c-nigrum (Linnaeus, 1758) osenice černé C 239

8 BOHEMIA CENTRALIS 33 Lymantriidae bekyňovití Orgyia antiqua (Linnaeus, 1758) štětconoš trnkový Lymantria dispar (Linnaeus, 1758) bekyně velkohlavá Arctiidae přástevníkovití Cybosia mesomella (Linnaeus, 1758) lišejníkovec bělavý Atolmis rubricollis (Linnaeus, 1758) lišejníkovec černý Eilema sororcula (Hufnagel, 1766) lišejníkovec žlutý Coscinia striata (Linnaeus, 1758) přástevník jestřábníkový Diacrisia sannio (Linnaeus, 1758) přástevník chrastavcový Spilosoma lubricipeda (Linnaeus, 1758) přástevník mátový Diaphora mendica (Clerck, 1759) přástevník vratičový 240 Ekologické vazby zjištěných druhů na jednotlivé části lokality Jak již bylo uvedeno, je přírodní památka Studánky u Cerhovic tvořena několika odlišnými biotopy, pro něž nyní uvádíme příklady zjištěných druhů. V ochranářsky nejzajímavější podmáčené části byly zjištěny mj. z ochranářského hlediska významné druhy modrásek očkovaný (Phengaris teleius) a modrásek bahenní (Phengaris nausithous). Několik dalších vlhkomilných druhů nepatří mezi ohrožené, patří však k charakteristice podmáčené nebo vlhčí části biotopu perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene), černokřídlec smuteční (Odezia atrata), obaleč bojínkový (Aphelia paleana) aj. V lesní části přírodní památky se vyskytuje např. adéla pestrá (Nemophora degeerella), jejíž housenky se živí listy zde hojné sasanky hajní (Anemone nemorosa), řada druhů píďalek, např. kropenatec borůvkový (Cepphis advenaria), tmavoskvrnáč dubový (Agriopis leucophaearia) či hedvábnice jarní (Alsophila aescularia). Okraj lesní části tvoří vzrostlé duby. Zde je typické místo výskytu ohroženého bělopáska dvouřadého (Limenitis camilla). Na sušší luční části byl zjištěn např. bělásek ovocný (Aporia crataegi), typický neustálými výkyvy areálu svého rozšíření. Dále se zde vyskytují např. rudopásník menší (Lythria cruentaria), píďalka žlutá (Cidaria fulvata), šedokřídlec pryšcový (Minoa murinata) či světlopáska svlačcová (Emmelia trabealis), které lze klasifikovat jako druhy teplomilné až stepní. Součástí fauny motýlů Studánek u Cerhovic jsou i běžné lesní a luční druhy se značnou vagilitou, které sem zalétají zřejmě i ze vzdálenějšího okolí, zvláště denní motýli, kteří na kvetoucí louky přilétají za potravou. Přesto jsou to druhy svým způsobem pro biotop charakteristické. Vyskytuje se zde řada lučních druhů mezofilního charakteru, které obohacují biotop, i když nepatří mezi chráněné a ohrožené.

9 Jan Veverka: Příspěvek k poznání fauny motýlů (Lepidoptera) přírodní památky Studánky u Cerhovic Z doby, kdy se lokalita využívala jako pastvina, zde jsou zbytky jalovců, na nichž žije housenka píďalky jalovcové (Thera juniperata). Bohužel i tato lokalita byla zasažena šířením řady nepůvodních rostlin, jako je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), z toho důvodu ovšem zde lze nalézt celou řadu druhů vázaných potravně na kopřivu, např. některé babočky, píďalky, zavíječ kopřivový (Pleuroptya ruralis) aj. Zjištěno bylo i několik výslovných migrantů, jako lišaj svlačcový (Agrius convolvuli), blýskavka mramorovaná (Phlogophora meticulosa), kovolesklec gama (Autographa gamma) aj. Diskuse a závěr V průběhu výzkumu bylo v rámci přírodní památky Studánky u Cerhovic zjištěno 163 druhů motýlů v 23 čeledích. V rámci lokality byly zjištěny dva druhy 1. stupně bioindikační významnosti, a to modrásek očkovaný (Phengaris teleius) a bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla). V kategorii druhů 2. stupně bioindikační významnosti bylo zjištěno sedm druhů motýlů, a to ostruháček březový (Thecla betulae), modrásek bahenní (Phengaris nausithous), modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus), perleťovec kopřivový (Brenthis ino), perleťovec nejmenší (Boloria dia), tmavoskvrnáč březnový (Theria rupicapraria) a hřbetozubec plachý (Peridea anceps). V lokalitě Studánky u Cerhovic bylo nalezeno rovněž pět druhů uvedených v červeném seznamu ohrožených druhů České republiky (Farkač et al. 2005), přičemž druhy bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), modrásek očkovaný (Phengaris teleius) a bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla) jsou řazeny do kategorie zranitelný (vulnerable) a druhy bělásek ovocný (Aporia crataegi) a modrásek bahenní (Phengaris nausithous) do kategorie téměř ohrožený (near threatened). Na studované lokalitě byly zjištěny rovněž tři druhy zvláště chráněné dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., a to v rámci kategorie ohrožený batolec červený (Apatura ilia), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla) a otakárek fenyklový (Papilio machaon). Již tento výčet svědčí o vysoké přírodní hodnotě zkoumané lokality. Ještě významnější je zjištění, že řada z vyjmenovaných druhů zde žije ve stálých a poměrně početných populacích, což se týká např. modrásků rodu Phengaris, stabilně po celou dobu výzkumu byl zaznamenáván i bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus) či perleťovec kopřivový (Brenthis ino) a perleťovec nejmenší (Boloria dia). Nelze proto vyslovit jiný závěr, než jednoznačně doporučit zachování stávající ochrany lokality a znemožnit do budoucna jakékoliv stavební projekty či jiné 241

10 BOHEMIA CENTRALIS 33 aktivity v její blízkosti, které by mohly jakýmkoliv způsobem narušit režim lokality a způsobit zánik tohoto jedinečného biotopu. Literatura Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V. et Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana. I., II. Společnost pro ochranu motýlů, Praha. Bělín V. (1999): Motýli České a Slovenské republiky aktivní ve dne. Tagfalter, Widderchen und Glasflügler der Tschechischen und Slowakischen Republik. Nakladatelství Kabourek, Zlín. Bělín V. (2003): Noční motýli České a Slovenské republiky. Nachtfalter der Tschechischen und Slowakischen Republik. Nakladatelství Kabourek, Zlín. Farkač J., Král D. et Škorpík M. (eds, 2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Hošek J. (1986): Ekologie přírodních refugií v zemědělské krajině. Diplomová práce, Koch M. (1954): Wir bestimmen Schmetterlinge. 2. Bären, Spinner, Schwärmer und Bohrer Deutschlands unter Ausschluss der Alpengebiete. Neumann Verlag, Radebeul und Berlin. Koch M. (1958): Wir bestimmen Schmetterlinge. 3. Eulen Deutschlands (unter Ausschluss der Alpengebiete). Neumann Verlag, Radebeul und Berlin. Koch M. (1961): Wir bestimmen Schmetterlinge. 4. Spanner Deutschlands (unter Ausschluss der Alpengebiete). Neumann Verlag, Radebeul und Berlin. Laštůvka Z. et Liška J. (2010): Seznam motýlů České republiky (Checklist of Lepidoptera of the Czech Republic). Dostupné z [Citováno ] Macek J. et Červenka V. (1999): Barevný atlas housenek Střední Evropy 1. Macek & Červenka, Praha, pp. Macek J., Dvořák J., Traxler L. et Červenka V. (2007): Motýli a housenky Střední Evropy. Noční motýli I. Academia, Praha, 371 pp. Macek J., Dvořák J., Traxler L. et Červenka V. (2008): Motýli a housenky Střední Evropy. Noční motýli II. Academia, Praha, 490 pp. Macek J., Procházka J. et Traxler L. (2012): Motýli a housenky Střední Evropy. Noční motýli III. Academia, Praha, 417 pp. Novák I. et al. (1992): Česká jména motýlů. Zprávy Československé společnosti entomologické při ČSAV, 28: Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. a kol. (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 904 pp. Pall J. et Králíček M. (1983): Lepidoptera jako indikátory ekologické kvality venkovské krajiny. Vysoká škola zemědělská, Brno, pp. Pruner L. et Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana, 32, Supplementum: Soukup M., Mimrová K. et Pilná E. (2000): Retardace odtoku z pramenných oblastí. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, 5 pp. Vávra J. (2008): Návrh metodiky hodnocení kvality přírodních habitatů s použitím taxocenózy motýlů. Fauna Bohemiae septentrionalis, Supplementum 5, Tomus 33: Veverka J. (2010): Výzkum fauny motýlů Hořovicka a jeho výstupy do pedagogické praxe. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Praha. Recenzovali: Mgr. Petr Heřman RNDr. Ivo Novák, CSc. 242