Únor Zpráva o výkonu regionálních funkcí knihoven v Olomouckém kraji za rok 2017

Transkript

1 Únor 2018 Zpráva o výkonu regionálních funkcí v Olomouckém kraji za rok 2017

2 Obsah 1. Úvod Finanční zabezpečení výkonu regionálních funkcí Obsluhované knihovny Pracovníci vykonávající RF Hodnocení jednotlivých složek výkonu RF Poradenská, konzultační a metodická činnost Statistika knihovnických činností Hodnocení a výzkumy Vzdělávání knihovníků v kraji Porady Tvorba výměnných knihovních fondů, jejich cirkulace a distribuce Cirkulace výměnných souborů Nákup a zpracování knihovního fondu z prostředků obcí Pomoc při revizi a aktualizaci knihovního fondu Závěr

3 1. Úvod Vědecká knihovna v Olomouci jakožto krajská knihovna Olomouckého kraje na základě 2 písm. h) zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb zajišťuje mimo jiné i krajskou koordinaci výkonu regionálních funkcí. Při poskytování regionálních služeb vychází z následujících dokumentů: Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí a jejich koordinace v rámci České republiky z roku Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovních a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Koncepce zajištění výkonu regionálních funkcí v knihovnách Olomouckého kraje v letech z dubna Činnosti v oblasti regionálních funkcí v kraji zaštiťuje oddělení regionálních služeb knihovnám Ol. kraje, jehož pracovní úvazek v roce 2017 činil 2,50. Tito pracovníci jsou nápomocni všem knihovnám v kraji, účastní se porad v jednotlivých regionech, podnikají metodické návštěvy do obsluhovaných a ve spolupráci s pověřenými knihovnami se snaží o rozvoj knihovnických služeb na celém krajském území. Významnou součástí této činnosti je také realizace odborného vzdělávání knihovníků. 3

4 2. Finanční zabezpečení výkonu regionálních funkcí Olomoucký kraj pro výkon regionálních funkcí v roce 2017 vyčlenil částku Kč, což je o Kč více než v roce předcházejícím. Vzhledem k nárůstu tarifních mezd zaměstnanců ve veřejné sféře, ke kterému došlo v průběhu roku, byla částka dodatečně navýšena ještě o Kč. Dohromady Olomoucký kraj pro výkon regionálních funkcí poskytl formou dotace Kč. K podpisu smluv o přenesení výkonu regionálních funkcí mezi knihovnou krajskou a knihovnami pověřenými došlo již v průběhu první poloviny ledna K významnému urychlení celého procesu vedla změna krajských odborů. Pověřené knihovny tak měly finanční prostředky k dispozici již na přelomu měsíců února a března. Finanční prostředky byly mezi pověřené knihovny rozděleny na základě pravidel specifikovaných v Metodickém pokynu MK ČR k zajištění výkonu regionálních funkcí. Tab. 1: Přehled dotací RF na rok Dodatečné navýšení na mzdy v r Městská knihovna Šumperk Městské kulturní zařízení Jeseník Městská knihovna Prostějov Knihovna města Olomouce Městská knihovna Přerov Městské kulturní zařízení Hranice Městská knihovna v Lipníku Vědecká knihovna v Olomouci Celkem Celkové navýšení dotace je zřejmé i z porovnání procentuálních podílů, které byly v jednotlivých regionech využity na nákup služeb, nákup knih a vyplácení mezd. Vzhledem k tomu, že v roce 2016 z důvodu opoždění dotace některé regiony v prvním pololetí regionální služby neposkytovaly, prostředky určené původně na mzdy převedly na nákup knih. V roce 2017 všechny regiony (s výjimkou Přerova, kde byl v průběhu ledna výkon regionálních služeb opět pozastaven) poskytovaly služby celoročně. I navzdory tomu, že bylo potřeba čerpat více finančních prostředků na vládou schválené navýšení mezd, ve většině regionů se projevilo zvýšení dotace i v oblasti nákupu knih. Dodatečné navýšení knihovnám velmi pomohlo, ačkoliv tyto finance knihovny dostaly na účet až v prosinci, tedy těsně před koncem kalendářního roku, a jejich čerpání tak bylo poměrně 4

5 komplikované. To se ve větší míře projevilo v Hranicích, kde výše dotace finančních prostředků nedostačovala na nákup nových titulů k druhé cirkulaci výměnných souborů. Kdyby však dostaly dodatečné prostředky na mzdy dříve, nestalo by se tak. Výše prostředků určených na nákup služeb meziročně pravidelně kolísá, což vychází z charakteru konkrétních služeb např. pomoc s revizí či zpracování nových knih se neprovádí každoročně ve stejném objemu. Tab. 2: Porovnání finančních nákladů na nákup knih, služeb a na mzdy Náklady na: knihy mzdy služby knihy mzdy služby knihy mzdy služby Šumperk 20,25 36,55 27,55 20,81 35,24 27,98 21,54 32,85 28,58 Jeseník 15,06 44,54 23,04 15,5 44,25 23,09 19,8 44,59 20,06 Prostějov 14,77 61, ,87 61, ,8 56,32 0 Olomouc 26,84 31,24 7,92 42,12 24,48 6,11 35,86 29,14 6,39 Přerov 25,47 44,21 7,69 36,99 36,17 6,41 37,36 41,11 7,09 Hranice 18,59 34,16 30,02 21,73 31,74 30,56 10,74 38,17 31,72 Lipník 37,6 21,41 24,96 42,25 18,22 26,07 37,2 21,7 22,6 Celkem % z dotace 22,09 40,65 13,95 28,07 32,25 13,46 27,34 38,03 13,33 K výraznému navýšení prostředků užitých na nákup knih došlo v Prostějově, který jako jediný z regionů Olomouckého kraje neuplatňuje při výkonu střediskový systém. Místo nákupu služeb u střediskových všechny činnosti poskytuje přímo z centrálního metodického centra v Prostějově. Výhodou tohoto systému jsou nulové náklady na nákup služeb, ale nevýhodou zvýšené nároky na prostředky na mzdy kmenových zaměstnanců. Právě z důvodu odlišného systému výkonu RF nelze v našem kraji uplatňovat doporučení na objem jednotlivých podílů tak, jako je tomu v některých jiných krajích. 5

6 3. Obsluhované knihovny I když v posledních dvou až třech letech dochází k rušení některý středisek, lze říci, že je počet obsluhovaných stabilní. Obsluhované knihovny zrušeného střediska obvykle přebírá metodické oddělení pověřené knihovny, ale není to pravidlem. Naštěstí nebylo zaznamenáno, že by tyto změny nějakým způsobem negativně narušovaly výkon regionálních funkcí v dané oblasti. Obvykle jsou naopak přijímány pozitivně, neboť rušená střediska často již nejsou nějakou dobu schopna plnit povinnosti tak, jak by obsluhované knihovny potřebovaly. V průběhu roku 2017 došlo ke zrušení knihovny v Topolanech, která spadala pod region Olomouc. Nahradila ji však nově vzniklá knihovna v Libavé. Tab. 3: Počet obsluhovaných v roce 2017 Region Celkový počet Z toho: profesionálních střediskových poboček Šumperk Jeseník Prostějov Olomouc Přerov Hranice Lipník Celkem V regionu Prostějov došlo k navýšení o 14, které ale není spjato s počtem skutečně obsluhovaných. V předcházejících letech region uváděl pouze 96 obsluhovaných, ale nezapočítával jejich pobočky bez samostatné registrace na MK. Ty jsou v našem kraji pro účely výkonu RF považovány za samostatné knihovny, neboť rozvoz výměnných fondů není realizován pouze do centrálních, ale také do poboček těchto obecních. Ve skutečnosti už v minulosti obsluhoval tyto knihovny, ale ve výkazech, ani v seznamech přikládaných ke smlouvám, je doposud neuváděl. V roce 2017 tedy region Prostějov evidoval 96 samostatných a 14 poboček těchto. V regionu Přerov stále evidujeme čtyři nezařazené knihovny, které nejsou příjemci regionálních služeb. Těmto knihovnám je pouze zasílána nabídka odborného školení a zpracovávána statistika. 6

7 4. Pracovníci vykonávající RF Mírné navýšení můžeme sledovat u počtu úvazků v našem kraji. Jejich počet je však vyrovnaný s počtem v roce 2015, kdy všechny regiony vykonávaly činnost po celý kalendářní rok. V roce 2016 některé regiony činnost pozastavily a po získání dotace v polovině roku začaly fungovat s obvyklým počtem zaměstnancům. Velké regiony, které provozují střediskový systém (Olomouc či Šumperk), naopak omezily nákup služeb u střediskových, což se projevilo i v přepočtech na pracovní úvazky. Z tohoto důvodu nemá porovnání počtu úvazků v letech 2016 a 2017 vypovídající hodnotu. Ke změně došlo ve středisku Olomouc, kde dlouholetá pracovnice metodického centra odešla do důchodu. Ještě před odchodem však měla možnost několik týdnů zaučovat novou pracovní sílu. Předání agendy tak proběhlo bez komplikací. 7

8 5. Hodnocení jednotlivých složek výkonu RF 5.1. Poradenská, konzultační a metodická činnost Jedním z témat na poradě ředitelů pověřených bylo sjednocení definic jednotlivých položek ve výkazech RF. V minulém roce z komentářů k výkazům vyplynulo, že některé regiony se od sebe drobně liší a dodržují definice, které byly uplatňovány historicky, bez toho aniž by je konzultovaly s aktuálním zněním. Výsledkem bylo, že např. v jednom z regionů bylo zvykem uvádět mezi konzultace i takové, které proběhly v rámci metodické návštěvy, v jiném střediskové knihovny zase nepočítaly do seznamu obsluhovaných. Z tohoto důvodu se může zdát, že došlo k poklesu či naopak k navýšení některých služeb, v konečném důsledku však tato data více odpovídají skutečné situaci. Pro ilustraci změn uvádíme i stav z roku V rámci statistiky evidujeme takové konzultace, které přesahují 30 minut. Výjimkou jsou tzv. odborné konzultace, které vyžadují, aby pracovník jisté informace vyhledal, a přestože někdy nepřesahují stanovenou dobu, předpokládají určitou odbornou erudici. Tab. 4: Porovnání konzultační a metodické činnosti Region Počet obsloužených Počet konzultací Počet metodických návštěv Šumperk Jeseník Prostějov Olomouc Přerov Hranice Lipník Celkem bez VKOL VKOL Celkem s VKOL Statistika knihovnických činností Sběr statistických dat za rok 2016 v kraji proběhl bez problémů. Data jsou zpracovávána v programu STAT Excel, který je pro všechny regiony nakupován a placen centrálně Vědeckou knihovnou v Olomouci. Statistická data jsou dále využívána pro hodnocení standardů VKIS, ale i pro další činnosti. S výsledky jsou seznámeni i zřizovatelé jednotlivých Hodnocení a výzkumy 8

9 Hodnocení probíhá jednou za dva roky na základě Standardu veřejných a informačních služeb, tzv. Standardu pro dobrou knihovnu. V roce 2017 bylo zpracováno pro všechny knihovny v kraji a zveřejněno na webu Vědecké knihovny v Olomouci v sekci Regionální funkce. Ačkoliv je k dispozici porovnání s předcházejícím hodnocením, meziročně však změny hodnot u jednotlivých ukazatelů neprobíhají (v případě např. užitné plochy či počtu studijních míst a PC), či probíhají velmi pomalu (prostředky na nákup knih od obcí apod.). Jako nejvíce problematická se ukázala položka uvádějící návštěvnost webových stránek. Velké množství neprofesionálních totiž svou webovou stránku zveřejňuje na stránkách svých obcí, které ale často nemají k dispozici počítadlo přístupů a pokud ano, nejsou schopny určit, jaký počet přístupů je spjat s prezentací knihovny. Některé z profesionálních v čele s knihovnou krajskou a pověřenými knihovnami se pravidelně účastní i Benchmarkingu. Knihovny neprofesionální se ve většině případů na sběru dat v rámci Benchmarkingu nepodílí, jelikož jejich účetnictví je spjato s účetnictvím obce a nemají tedy k dispozici přesné ekonomické údaje. V roce 2017 proběhl ve spolupráci s Národní knihovnou ČR také výzkum Věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků Vzdělávání knihovníků v kraji V průběhu sledovaného období měly knihovny možnost navštívit v kraji celkem 38 vzdělávacích aktivit. Této nabídky využilo 167, což je o něco málo méně než v roce předcházejícím. To může být do jisté míry způsobeno i menší počtem nabízených aktivit. Jejich snížení zaznamenáváme ve všech regionech. Pouze nabídka v krajském vzdělávacím centru je srovnatelná s předcházejícím rokem. Krajské vzdělávací centrum při plánování odborného vzdělávání vychází z Koncepce k zajištění výkonu regionálních funkcí v Olomouckém kraji v letech , ale také z výsledků evaluačních dotazníků. Ty jsou zasílány účastníkům po každé vzdělávací akci. Podrobnější elektronický evaluační dotazník je vždy distribuován koncem kalendářního roku. Kromě klasických dotazů směřovaných na potřebná témata, byla letos zařazena i sekce zabývající se důvody neúčasti či cílící na neprofesionální knihovny. Výsledky evaluace jsou archivovány v krajském vzdělávacím centru. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že největším důvodem, proč se knihovníci neúčastní vzdělávání, které by je zajímalo, je špatná personální situace. Z důvodu kumulace funkcí a snižování úvazků je čím dál více komplikované vysílat pracovníky na vzdělávací akce. Graf č. 1: Důvody neúčasti na vzdělávacích aktivitách ve VKOL 9

10 Personální důvody V daném termínu se konala jiná důležitější akce. Pracovní vytížení. Školení jsou v době, kdy mě zaměstnavatel neuvolní (dobrovolná knihovnice). V roce 2017 Vědecká knihovna v Olomouci realizovala tyto vzdělávací akce: o Preventivní školení bezpečnosti - lektoři Policie ČR, o Komiksem ke čtenářství a vizuální gramotnosti Mgr. Klára Smolíková, o Wikipedie pro knihovníky Mgr. Jan Kameníček, o Vedení motivačního rozhovoru se zaměstnanci velmi úspěšný celodenní workshop Mgr. et. Ing. Soni Plhákové, který se uskutečnil dvakrát, o Jak to vidí Vaši uživatelé? Tvorba a zpracování dotazníků spokojenosti Mgr. Tomáš Štefek, o Biblioterapie jako další služba Marcela Kořínková, o Wikipedie pro knihovníky 2 Mgr. Jan Kameníček, o Setkání knihovníků Olomouckého kraje s prezentací Mgr. Kateřiny Janoškové z Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně a s prezentací DiS. Lenky Drechslerové, knihovnice Knihovny roku 2017 (Obecní knihovna Rapotín), o Knihovny.cz v roce 2017 dva termíny s PhDr. Ivou Zadražilovou, o Náhled do říše literární fantastiky Bohdan Bobo King Volejníček, o Statistika s dr. Vítem Richterem, o Zákoník práce a jeho novela JUDr. Petr Podrazil, o Osobní produktivita a time management Jan Dolejš. V rámci dotačního programu VISK 2 bylo v rámci projektu Vzdělávání knihovníků Olomouckého kraje v IT technologiích uskutečněno devět kurzů v rozsahu celkem 80 hodin. Účastnilo se celkem 87 účastníků z 38. o Základy práce s digitální knihovnou Kramerius Mgr. Lenka Damborská, o Facebook a social media Ing. Šárka Bakalářová, o Úvod do vektorové grafiky Mgr. Lucie Kropáčová, o Profesionální prezentace v systému PREZI Ing. Šárka Bakalářová, 10

11 o Tvorba webových stránek Mgr. Jiří Zacpal, Ph. D., o Autorské právo na internetu PhDr. Pavla Kovářová, Ph. D., o Úprava fotografií v GIMPu pro pokročilé Mgr. Jiří Zacpal, Ph. D. Celkem bylo realizováno 125 hodin výuky. Akce byly avizovány prostřednictvím mailových zpráv, webových stránek, osobní a telefonické komunikace, knihovnických konferencí a k dispozici byly také v přehledu akcí na webu SKIP ČR. Akce v pověřených knihovnách ubývají. Částečně je to zdůvodněno i tím, že nabídka ve Vědecké knihovně plně vyhovuje poptávce a je dostatečně pestrá. V regionech evidujeme pouze tato školení: o Automatizovaný knihovní systém Clavius REKS v Městské knihovně v Přerově, o Individuální školení katalogizace a výpůjčního protokolu v systému Clavius v Městské knihovně Prostějov, o Standard pro dobrý fond a práce s problematickými čtenáři, Katalogizace podle pravidel RDA a možnosti programu Verbis v Městské knihovně v Šumperku. Navštěvované a velmi oblíbené jsou tzv. výjezdní aktivy jednotlivých regionů. Ty umožňují sdílet příklady dobré praxe názornou exkurzí v dané knihovně. Městská knihovna v Šumperku uspořádala výjezdní aktiv po knihovnách střediska Šumperk, Knihovna města Olomouce v listopadu realizovala exkurze v Knihovně Jiřího Mahena v Brně a v Moravské zemské knihovně Porady Účast na poradách i jejich četnost jsou přímo úměrné velikosti daného regionu. Tam, kde je málo obsluhovaných (např. v Jeseníku či v Hranicích) a ještě málo střediskových, probíhají porady v malém počtu. Největší porady profesionálních se uskutečňují pravidelně na Šumpersku a Olomoucku. Prostějov je sice velký do počtu obsluhovaných, má ale velmi málo profesionálních. Tab. 5: Porovnání poradenské činnosti Region Počet obsloužených Počet akcí Počet účastníků Šumperk Jeseník Prostějov Olomouc Přerov Hranice Lipník Celkem

12 V regionu Přerov je pravidelně realizováno setkání se starosty jednotlivých obcí, které jsou obsluhovány v rámci metodického střediska spadajícího přímo pod tuto pověřenou knihovnu. Krajská knihovna ve sledovaném období uskutečnila dvě porady pověřených. Tradičně byly probírány novinky z jednotlivých sekcí, standardy VKIS a s nimi související statistické výsledky jednotlivých a regionů. Důraz je kladen také na plán vzdělávání, ke kterému se mohou jednotlivé pověřené knihovny vyjádřit Tvorba výměnných knihovních fondů, jejich cirkulace a distribuce Stav výměnného fondu na konci roku 2017 činil knihovních jednotek. Meziroční nárůst KJ je celkem o tisíc jednotek vyšší než v roce předcházejícím. Více se také vyřazovalo celkem KJ. V této oblasti jednoznačně vede region Olomouc, který vyřadil z VF KJ a ty dále nabídl jednotlivým obcím do jejich kmenového fondu. Olomoucký region je v obměně fondu velmi aktivní a v rámci cirkulačních souborů si nechává skutečně jen takové knihy, které se čtou. Knihovny rozdělení úbytku z VF do jejich kmenových fondů samozřejmě vítají, bohužel ale často odmítají vyřazovat. Pokud se přece jen podaří, je běžné, že si knihovníci a knihovnice ponechávají v regálech i knihy vyřazené a půjčují je dále i navzdory tomu, že by tomu tak být nemělo. To je způsob, se kterým metodici sice nesouhlasí, ale nemohou s ním nic udělat. Kromě Olomouce se s tímto postupem v žádném jiném regionu nesetkáváme. Nákup do VF probíhá jak z dotace, tak z příspěvků obcí a darů čtenářů. V regionu Šumperk je tradicí, že obsluhované knihovny podepisují dohodu, která specifikuje, že 20 % z částky určené na nákup do kmenových fondů bude využito pro knihy, které sice budou ve vlastnictví dané obce, ale po dobu prvního roku budou evidovány v rámci výměnného fondu. Obce souhlasí s jejich cirkulací a po roce se jim knihy vrátí zpět do jejich, kde již zůstanou. Tento způsob je velmi efektivní, neboť výrazně snižuje čekací dobu na bestsellery. Ty se tak dostanou ke čtenářům obecních rychleji a ve větším počtu výtisků Cirkulace výměnných souborů Počet cirkulačních souborů i počet obsloužených je meziročně víceméně vyrovnaný. Výraznější snížení v počtu cirkulovaných svazků zaznamenáváme pouze v Hranicích a Prostějově. Jak hranický, tak prostějovský region toto shodně odůvodňují nedostatkem finančních prostředků, a to i navzdory tomu, že dotace oproti předcházejícím letům vzrostla a uznáno bylo také navýšení na mzdy. V regionu Prostějov nezaznamenáváme snížení poprvé, vzhledem k vysokým nákladům na centrální výkon RF obecně nakupují a cirkulují méně, než je tomu v ostatních regionech. Přestože z hlediska velikosti regionu a počtu obsluhovaných je prostějovský region srovnatelný s regionem Olomouc, nedosahuje ani takového cirkulačního objemu, jako je tomu v případě regionu Přerov, který je se svou velikostí a polovičním počtem 12

13 obsluhovaných překonává jak v počtu expedovaných souborů, tak v počtu svazků. Přerov tradičně nabízí obcím i mimořádné cirkulační soubory dle jejich výběru. Největším problémem v oblasti cirkulace je bezpochyby doprava. Vlastním vozidlem disponuje pouze Knihovna města Olomouce a Městská knihovna v Přerově, v jiných regionech je obvyklé, že cirkulace probíhá vozem zapůjčeným zřizovatelem (Hranice, Kojetín) nebo si dopravce najímají (Lipník, Šumperk). Některé střediskové knihovny (především v regionu Šumperk) při nákupu služeb nevykazují náklady na dopravu, tudíž si ji realizují sami. Nejkomplikovanější cirkulaci zaznamenáváme v regionu Jeseník. Ten je sice malý objemem, ale ty jsou od sebe poměrně vzdáleny. Metodička často zajišťuje cirkulaci svépomocí a za spolupráce jednotlivých obcí. Výsledkem je velký počet expedovaných souborů s malým objemem knih. Tab. 6: Cirkulační činnost v letech 2016 a 2017 Region Počet obsloužených Počet expedovaných souborů Počet KJ v souborech Šumperk Jeseník Prostějov Olomouc Přerov Hranice Lipník Celkem Předcházející rok byl z důvodu dlouho chybějící dotace výjimečný, což vyplývá i z následujících dat. Nejvyšší rozdíl zaznamenáváme v regionu Olomouce, kde byl v roce 2016 počet cirkulací krácen z obvyklých tří cest na dvě, což se projevilo na průměrném počtu KJ v jednom cirkulačním souboru. Počtem svazků se však snažil rovnat předcházejícím rokům. Drobný pokles můžeme sledovat u všech regionů, vyjma Jeseníku a Lipníku, kde sledujeme nárůst oproti předcházejícímu období. Tab. 7: Průměrný počet dodaných knih v rámci cirkulační činnosti Region Průměrný počet KJ na 1 obslouženou knihovnu Průměrný počet KJ v jednom cirkulačním souboru Šumperk 204,19 221,20 20,97 21,10 Jeseník 214,33 260,35 9,74 9,38 Prostějov 205,83 147,42 100,34 79,4 Olomouc 360,80 361,61 360,80 121,17 Přerov 351,64 335,98 116,54 105,91 Hranice 169,13 131,47 18,32 16,85 Lipník 389,86 403,21 29,37 36,43 Celkem 270,83 265,21 93,73 55, Nákup a zpracování knihovního fondu z prostředků obcí 13

14 Nákup a zpracování knih z prostředků obcí probíhá na základě smluv mezi zřizovateli a pověřenou knihovnou daného regionu. V některých regionech Olomouckého kraje je nákup knih za vlastní prostředky zakotven ve smlouvách (Šumperk, Hranice, Přerov). I navzdory tomuto pravidlu patří Olomoucký kraj mezi kraje, kde se tradičně nakupuje nejvíce knih z dotace na regionální funkce a tento trend neustále roste. Z prostředků obcí se knihy do výměnného fondu nakupují v regionu Šumperk a Hranice. V Šumperku se takto nakoupené svazky po roční cirkulaci navracejí do domovské knihovny a stávají se součástí jejího kmenového fondu (viz výše). Do kmenových fondů svých jednotlivé obce investují více než v předcházejících letech. V rámci jednotlivých regionů však zaznamenáváme velké rozdíly, což je dobře viditelné na grafu níže. Zatímco v regionu Přerov na základě dodatku ke smlouvě, který vedením obcí stanovuje minimální částku na nákup knih na jednoho obyvatele, přispívají všechny obce (tj. 100 %), v regionu Prostějov je jich velmi málo. Nově se na hranici 100 % dostal i region Šumperk. Samozřejmě je nutné dodat, že do grafu jsou zahrnuty pouze data z výkazů o výkonu RF, které uvádí nákup pouze u těch, které si nechávají nakupovat knihovnou střediskovou či pověřenou. Graf č. 2: Procentuální podíl nakupujících z vlastních prostředků do kmenových fondů prostřednictvím služeb RF Šumperk Jeseník Prostějov Olomouc Přerov Hranice Lipník Tab. 8: Nákup knih do kmenových fondů z prostředků obcí v rámci služeb RF Region Počet obsloužených Počet nakoupených KJ z prostředků obcí % obsloužených z celkového počtu Šumperk ,54 100,00 Jeseník ,17 70,83 14

15 Prostějov ,45 Olomouc ,37 16,79 Přerov ,00 100,00 Hranice ,25 78,13 Lipník ,10 87,10 Celkem ,50 65,47 Zpracování knih nakoupených z vlastních rozpočtů obcí je realizováno v jednotlivých regionech odlišně. Někde obce hradí i zpracování těchto svazků, jinde je zpracování hrazeno z dotace na RF v Olomouckém kraji. Do zpracovaných svazků jsou zahrnovány i dary od čtenářů, které chtějí knihovny zařadit do fondu, a samozřejmě knihy, které si daná knihovna nakoupila sama. Porovnáme-li tabulku č. 8 a č. 9, můžeme vidět zřetelné rozdíly mezi počtem, které si knihy z vlastních prostředků nechaly nakoupit pověřenou či střediskovou knihovnou, a počtem, které si nechaly nové knihy do fondu zpracovat. Největší rozdíl vidíme u regionu Olomouc, který nakoupil knihy z obecních prostředků pro 22, ale zpracoval knihy pro trojnásobný počet. Je tedy zřejmé, že do svých fondů nakupuje více, nevyužívají k tomu však pomoc pověřených. Tab. 9: Počet využívajících službu zpracování knih nakoupených z prostředků obcí Region Počet obsloužených Počet zpracovaných KJ % obsloužených z celkového počtu Šumperk ,54 105,43 Jeseník ,17 70,83 Prostějov ,17 5,45 Olomouc ,96 48,85 Přerov ,00 100,00 Hranice ,25 78,13 Lipník ,32 90,32 Celkem ,97 71, Pomoc při revizi a aktualizaci knihovního fondu Revize v Olomouckém kraji jsou prováděny na základě plánu revizí, tak jak stanovuje zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování knihovnických a informačních služeb (tzv. knihovní zákon). Knihovnám je při revizích nabízena jak pomoc metodická, tak i praktická. Počet revidovaných svazků se z povahy služby každoročně liší. V roce 2017 bylo v Olomouckém kraji zrevidováno KJ ze

16 6. Závěr Na základě urychlení schvalovacích procesů na úřadě Olomouckého kraje byla získána dotace pro výkon regionálních funkcí získána o čtyři měsíce dříve, než tomu bylo v roce Byla tak splněna základní podmínka pro to, aby jednotlivá metodická centra mohla poskytovat všechny služby zahrnuté do programu RF včas a v odpovídajícím rozsahu. Tomu výrazně napomohla i vstřícnost, kterou Olomoucký kraj projevil při žádosti o dodatečné navýšení dotace s ohledem na navýšení tarifních mezd. S ohledem na skutečnost, že nejvyužívanější službou RF jsou výměnné fondy a jejich cirkulace (viz níže), je třeba zmínit, že v ideálním případě by meziroční zvyšování prostředků poskytnutých krajem mělo být v přímé úměře s růstem mandatorních výdajů v této oblasti (cena knih, spotřeba PHM, výše mezd). Ačkoliv tomu tak doposud není, stav byl ve srovnání s rokem 2016 mnohem příznivější. Poděkování tak patří nejen Olomouckému kraji, ale také metodikům, kteří neúnavně pracují v jednotlivých regionech, aby kvalita knihovnických a informačních služeb v našem kraji neustále rostla. Tab. 10: Frekvence využívání jednotlivých regionálních funkcí (porovnání dle počtu obsloužených ) Region Počet obs. Poradenství, konzultace Počet obsloužených regionálními funkcemi v Ol. kraji (uváděno bez VKOL) Vzdělávání semináře Porady Revize a aktualizace KF Nákup KF z prostř. obcí Zpracování KF z prostř. obcí Šumperk Jeseník Prostějov Cirkulace VF Olomouc Přerov Hranice Lipník n./b Celkem V % 100,00 88,08 18,83 44,35 39,33 51,67 60,67 90,59 Vypracovala: Mgr. Lucie Rysnerová 16

17 17