ADAPTACE = přizpůsobení

Transkript

1

2 ADAPTACE = přizpůsobení BIOLOGICKÁ a) přizpp izpůsobení se organismu podmínk nkám m určit itého měnícího se prostřed edí b) důled ležitý faktor v evoluci organismů Vývojová adaptace je podmíněna na změnou genetické výbavy v rámci r biologického druhu FYZIOLOGICKÁ a) změna fyziologických funkcí vyvolaná dlouhodobou změnou faktorů vnější šího (teploty, délky d dne..) vnitřního prostřed edí (systému cirkulo-respira respiračního na intenzitu zatížen ení) b) pokles aktivity smyslových receptorů při i déletrvajd letrvajícím m podnětu konstantní velikosti (adaptace zrakového vnímání na ostré světlo, přítmp tmí í ) -

3 Adaptace = přizpp izpůsobení se organismu na dlouhodobě působící, systematické a plánovan nované tréninkov ninkové a soutěž ěžní zatížen ení Adaptace je velmi důled ležitou součást stí sportovního tréninku. Růst výkonnosti je v podstatě výsledkem biologicko-psycho psycho-sociální adaptace sportovce V důsledku d adaptace se reakce organismu na danou zátěžz zmenšuje. Pozorování této to skutečnosti by mělo m být pro trenéra ra podnětem ke změně, či i zvýšen ení tréninkov ninkového zatížen ení Desadaptace je proces právě opačný, vzniká při i zmírn rnění,, nebo úplném m odstranění působení tělesného zatížen ení na organismus Maladaptace nepřizp izpůsobivost vzniká např.. při p i somatických poruchách, ch, soc. narušenosti, psych. deprivaci projevuje se např.. poruchami chování,, poškozenými reakcemi organismu na zatížen ení.

4 Adaptace dýchacího systému Hlavně vytrvalostní trénink vede k mnoha změnám m dýchací soustavy Mezi hlavní projevy adaptace patří: ení síly a výkonu dýchacích svalů ení prostupnosti membrány mezi plicními sklípky a kapilárami ení vitáln lní kapacity plic v klidu vede k tendenci dýchat pomaleji a hlouběji ení minutové ventilace ekonomičtější využit ití O 2 ý příjem p O 2 srdečně cévní soustavou a jeho využit ití na uvolňov ování energie potřebn ebné pro svalovou práci

5 Adaptace srdečně-cévn vního systému pravidelné fyzické zatížen ení vede k morfologickým a funkčním změnám Srdce nejvýznamnější projev adaptace = snížen ení SF (v klidu i při p i zátěžz ěži i v důsledku zvýšen ení systolického objemu (množstv ství krve, která se dostane do oběhu při p i jednom stahu srdečního svalu) fyziologické zvětšen ení srdečního svalu - především m dutin (změny se objevují již za několik n týdnů) Periferní mechanismy (reagují podstatně rychleji než srdce) přednostní zásobení aktivních svalů ení aktivity oxidačních enzymů ení koncentrace myoglobinu zmnožen ení kapilár to vše v e mám za následek n zlepšen ení krevního zásobenz sobení trénovaných svalů

6 Adaptace pohybové soustavy Kosti opakované dlouhotrvající mechanické působení s malou intenzitou můžm ůže e vézt v k maladaptaci (poškozen kození) ) kostní tkáně (únavová zlomenina) na pravidelné tlakově tahové zatížen ení však můžm ůže e kost reagovat změnou složen ení a struktury (zvýšen ení obsahu mineráln lních látek l = prevence osteoporózy) Vazivová tkáň zesílen lením m kolagenových vláken zmnožen ení základní hmoty (zvýšen ení celkové pevnost vazů a šlach) Svaly zlepšen ení nervosvalových regulačních procesů (schopnost zapojit v určit itém čase vyšší počet motorických jednotek = zvýšen ení absolutní sílu svalu) zlepšen ení koordinace synergistů a antagonistů

7 HYPERTROFIE svalových vláken - hlavní projev: : zvětšen ení objemu svalu respektive celých svalových skupin. Podmínkou pro tento proces je dostatečný přísun staveních látek l (bílkovin). Hypertrofovaná vlákna jsou schopna vyvinout větší sílu (na vykonání konkrétn tní práce jim stačí zapojení menší šího množstv ství motorických jednotek) Projevy hypertrofie můžm ůžeme pozorovat po týdnech od začátku tréninku. Její zvyšov ování zaleží na intenzitě,, charakteru a objemu posilovacího tréninku. Při i silovém m tréninku se nejprve adaptuji neuroregulační mechanismy (projevy již během 2 týdnů,, zlepšov ování je však v krátk tké,, po 3 měsících m ch jsou již možnosti vyčerpan erpané. ADAPTACE svalových buněk je do jisté míry specifická,, zález leží na způsobu tréninku. Jiné změny vyvolá trénink vytrvalostní,, silový nebo rychlostní.

8 Adaptace endokrinního systému Vlivem pravidelného tréninku se měním tvorba, degradace i vylučov ování jednotlivých hormonů. Výsledkem těchto t změn n je zmenšen ení reakce při p i běž b ěžném tréninkov ninkovém m zatížen ení a naopak zvýšen ení při i maximáln lní zátěž ěži. Důležitým prvkem je celkové snížen ení potřeby inzulínu nu. Tento jev se využívá při i prevenci nebo léčběl cukrovky.

9 Adaptace nervového systému Projevem adaptace je posunutí vegetativní rovnováhy do oblasti parasympatiku,, tzn. pokles TK, snížen ení frekvence dýchání,, snížen ení SF.. Tím T m se zvyšuje funkční rezerva jednotlivých orgánů. Další šími znaky jsou rychlejší regenerace,, např.. rychlejší normalizace SF nebo většív odolnost proti únavě,, což dává předpoklad pro vyšší tělesnou výkonnost. Neméně důležitým je snížen ení sympatikové reakce na stresové podněty ty,, včetnv etně psychických. Fyziologická reakce organismu na zatížen ení mnohem menší než u netrénovaných novaných jedinců.,adaptace vegetativního nervového sytému vytváří předpoklady pro efektivnější regulaci vnitřních orgánů a tím t m se významně podílí na jejich úspornější činnosti při p tělesném m zatížen ení i v klidu.