Provozní příručka pro letecké práce

Transkript

1 AEROKLUB MLADÁ BOLESLAV O. S. Provozní příručka pro letecké práce 2014 Výtisk č. 3 OK-CXF Projednáno s ÚCL pod č. j.: dne:

2 OBSAH II OBSAH VŠEOBECNÝ DÍL. O. Správa a řízení provozní příručky. 0.1 Systém, doplňování, změny a opravy. 0.2 Kontakt 0.3 Poštovní adresa a IČO. 0.4 Telefon, Fax, Provoz letadel HLAVA l. 1. Povinnosti a vymezení odpovědnosti 1.1 Povinnosti provozovatele. 1.2 Odpovědnost provozovatele. 1.3 Povinnosti, odpovědnost a práva velitele letadla. 1.4 Uznávání typových zkoušek, přezkoušení a kvalifikací. 1.5 Kontrolní činnost a přezkušování leteckého personálu. HLAVA II. 2. Vymezení odpovědnosti 2.1 Osoba odpovědná za provoz letadel - VLP 2.2 Osoba odpovědná za údržbu letadel - OÚL. 2.3 Pilot - velitel letadla (VL) HLAVA III. 3. Posádka letadla 3.1 Složení posádky pro VFR lety jednopilotních letadel. 3.2 Normy letové doby, pracovní doba a odpočinek posádky. 3.3 Další osoby na palubě. HLAVA IV. 4. Pravidla létání a postupy pro přípravu k letu a provedení letu. 4.1 Lety za dohlednosti Zvláštní lety VFR 4.7 Plánování letů VFR 4.8 Předání údajů o letu VFR 4.9 Lety VFR v identifikačním prostoru AD1Z (AIP - ENR 1.2.3) 4.10 Provádění letů v zakázaných a omezených prostorech 4.11 Navigační příprava Předletová prohlídka letadla Meteorologické zprávy a informace Příprava k letu Zásoba paliva Postupy pro nastavení výškoměru

3 OBSAH III 4.17 Vyjadřování vertikální polohy letadla 4.18 Dodržování VFR a podmínek VMC Radiové spojení na trati Provoz na letišti a vjeho blízkosti 4.21 Odpovídač sekundárního radaru Pokyny pro kontrolu hmotnosti a vyvážení Normální, mimořádné a nouzové postupy posádky. HLAVA V. HLAVA VI. Záměrně nevyužito 6. Vybavení letounu a posádky při provádění letu HLAVA VII. 7. Radiové spojení - vedení radiokorespondence 7.1. Odpovědnost a provádění radiového spojení. 7.2 Bdění na určeném kmitočtu. 7.3 Ztráta spojení. 7.4 Částečná ztráta spojení. HLAVA VIII. 8. Postupy pro velitele letadla při vzniku LN, VI nebo I 8.1 Obsah oznámení o vzniku letecké nehody: 8.2 Zjišťování příčin letecké nehody Postup velitele letadla, který zpozoroval nehodu nebo zachytil tísňové volání. 8.4 Tísňová a pilnostní korespondence HLAVA IX. 9. Údržba, opravy a předepsané revize letadla. HLAVA X. 10. Mimořádné situace za letu, nouzové postupy a zvláštní případy za letu 10.1 Protiprávní čin v letadle Zakročování proti letadlu Zvláštní případy za letu. HLAVA XI. 11. Letiště 11.1 Domovské letiště Používání letišť Podmínky pro využívání jiných ploch než schválená letiště.

4 OBSAH IV HLAVA XII. 12. Směrnice pro provádění leteckých prací 12.1 Vyhlídkové lety zrušeno 16. července Letecké snímkování, filmování, kontrolní, pozorovací a hlídkové lety Vleky kluzáků Vleky reklamních transparentů Pravidla pro shazování předmětů, rozprašování sypkých hmot (viz AIP ČR ENR 1.1-8) 12.6 Rozhazování letáků Kontrolní, měřící, pozorovací a hlídkové lety 12.8 Výcvik soukromých pilotů (PPL(A) podle předpisu JAR - FCL Zdokonalovací a rozdílový výcvik pilotů Minimální výšky Přílohy Světelné a pyrotechnické signály pro letištní provoz 2. - Signály používané v případě zakročování 3. - Tabulka cestovních hladin 4. - Vizuální signální kód země vzduch 5. - Fráze používané zakročujícím letadlem 6. - Tabulka východů a západů slunce 7. - Nápravné opatření ÚCL č. 2/2005

5 V Seznam platných stran Strana Datum vydání Strana Datum vydání i 36 ii 37 iii 38 iv 39 v Přílohy: 26 1.Signály 27 2.Signály-zak Tab. hladin 29 4.Sig.země-vzd Fráze-zákrok 31 6.Východ,západ 32 7.NO ÜCL 2/

6 VI ZMĚNY A OPRAVY. Změny Opravy Číslo změny Datum platnosti Datum Záznamu a platnosti Číslo opravy Datum platnosti Datum záznamu a platnosti

7 1 VŠEOBECNÝ DÍL. 0 Správa a řízení provozní příručky. 0.1 Systém, doplňování, změny a opravy. Provozní příručka je závazným dokumentem pro provádění všech druhů letů u provozovatele, který je oprávněn k provádění obchodních leteckých činností provozování leteckých prací podle 73 a 74, zákona 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů a 20, odst. 4, písm. c), Vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb. (Dále jen LZ a Vyhláška). Provozní příručka je zpracována v souladu s požadavkem předpisu L 6/I Provoz letadel - a předpisu L 2 Pravidla létání a upravuje provádění letů podle VFR na jedno-pilotních letounech. Obsahuje rovněž Směrnice pro provádění leteckých prací, které jsou zpracovány podle požadavků ÚCL a jsou přílohou k Povolení k provozování leteckých prací. Provozní příručka, je závazná pro všechny osoby, které se podílí na přípravě a provádění letové činnosti u provozovatele. Tento díl je zpracován jako všeobecný díl provozní příručky, který musí být používán vždy spolu Letovou příručkou používaného typu letounu, která představuje letadlový díl. Změny a opravy této příručky jsou prováděny výměnou listů nebo podle potřeby (rozsahu) jako ruční opravy. Všechny změny a opravy musí být schváleny osobou odpovědnou za letový provoz. Změny musí být zaznamenané do seznamu změn a oprav a v Seznamu platných stran. Změny musí být předány také ÚCL. Provozní příručka musí být udržována v aktuálním stavu, v souladu se stavem právních dokumentů platných v českém civilním letectví (zákony, vyhlášky, letecké předpisy, Letecká informační příručka - AIP, Letecké informační oběžníky - AIC). 0.2 Provozovatel Provozovatel je oprávněným leteckým provozovatelem ve smyslu zákona č.49/1997 Sb. - Zákon o civilním letectví, v platném znění je držitelem Povolení k provozování leteckých prací č.893 /LPR a specifikovaných v Provozní specifikaci.

8 2 0.3 Poštovní adresa a IČO. Název provozovatele Pobočka / kancelář: AEROKLUB MLADÁ BOLESLAV o.s. Regnerova Mladá Boleslav IČO bank.spoj.: / Telefon, Fax, . Telefony : Mobil: Fax akmb@akmb.cz 0.5 Provoz letadel - Provozovaná letadla: ZLÍN 43 OK-COD ZLÍN 526 AFS-V OK-CXF S uvedenými letadly mohou být prováděny níže uvedené druhy leteckých prací uvedených v provozní specifikaci: letecké snímkování kontrolní, měřicí, pozorovací a hlídkové lety vleky kluzáků vleky reklamních transparentů rozhazování letáků výuka leteckého personálu v letecké škole

9 3 H L A V A I. 1. Povinnosti a vymezení odpovědnosti 1.1 Povinnosti provozovatele. a) Dodržovat ustanovení zákona 49/1997 Sb. ze dne 6.března 1997 o civilním letectví, ve znění zákona č. 146/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen letecký zákon nebo LZ) a vyhlášky č. 108/1997 Sb. Ministerstva dopravy a spojů ze dne 23. dubna b) Provádět letecké práce v souladu s Povolením k provozování leteckých prací a Provozní specifikací a Podmínkami, stanovenými ÚCL pro provozování leteckých prací jako přílohou obou dokumentů a v souladu s nimi řídit letovou činnost. Tyto Podmínky.. zapracovat neprodleně do Provozní příručky. c) Provozovatel je povinen provádět svými odbornými pracovníky systematickou vnitřní kontrolní činnost zaměřenou zejména na dodržování letecko-provozních a technických předpisů a bezpečnosti leteckého provozu. d) Provozovatel musí zajistit, aby všichni jeho piloti i další zaměstnanci (personál) dobře znali předpisy, pravidla a postupy vztahující se k výkonu jejich funkce. Za tím účelem je povinen svůj letecký personál školit a přezkušovat ze znalostí českých letecko-provozních předpisů vždy, kdy to uzná za potřebné. Přezkoušení stanoví provozovatel podle potřeby. e) Provozovatel je povinen provádět podle potřeby výcvik svého létajícího i technického personálu, za účelem udržení a rozšíření jeho odborné i kvalifikační úrovně, jak teoretické tak i praktické. K tomu každoročně zpracovává plán výcviku svého personálu, který po všech stránkách zabezpečuje. f) Doklady o všech školeních, přezkoušeních a kontrolách provozovatel ukládá. g) Provozovatel je povinen Úřadu neprodleně oznamovat všechny změny týkající se statutárních zástupců a navrhovat změny odpovědných osob za letecký provoz a údržbu letadel. h) Provozovatel musí zajistit, aby všechen provozní personál byl náležitě poučen o svých povinnostech a odpovědnosti ve vztahu k leteckému provozu. i) Provozovatel nesmí určit do funkce pracovníka odpovědného za letový provoz, který nemá v této oblasti dostatečné zkušenosti. j) Provozovatel musí zajistit, aby za letu s cestujícími nebo nákladem nebyly simulovány nouzové nebo neobvyklé situace. k) Provozovatel musí zajistit, aby posádky používaly kontrolní seznamy povinných a nouzových úkonů zpracovaných v souladu s příslušnou Letovou příručkou daného typu letounu. l) Provozovatel musí zajistit vedení záznamů o pohonných hmotách a oleji tak, aby bylo kdykoliv možno ověřit, zda byly pro každý let splněny podmínky dostatečného množství paliva a oleje před letem. m) Provozovatel musí pro každý let stanovit jednoho pilota velitelem letadla.

10 4 n) Provozovatel musí zajistit, aby cestující byli seznámení s umístěním a způsobem použití: - bezpečnostních pásů - nouzových východů - jiných nouzových zařízení, určených pro individuální použití včetně pokynů k jejich použití. Letoun musí být provozován v souladu s podmínkami uvedenými v OLZ a v mezích stanovených provozních omezení obsažených v let. příručce. Povinnosti provozovatelů leteckých činností a uživatelů letadel ( 79 LZ) Provozovatel leteckých činností a uživatel letadla je povinen: (všeobecně všichni zapsaní provozovatelé letadel) a) provozovat leteckou činnost letově způsobilým letadlem, b) zajišťovat leteckou činnost odborně a zdravotně způsobilým leteckým personálem, c) používat ke vzletům a přistávání letadel a pohybům letadel s tím souvisejícím letiště nebo plochy k tomu určené, d) provádět lety podle pravidel létání, e) dodržovat pokyny osob zajišťujících letové provozní služby. 1.2 Odpovědnost provozovatele. Provozovatel odpovídá v rámci zákonné odpovědnosti za veškerou leteckou činnost prostřednictvím kvalifikovaných osob zúčastněných na přípravě, provádění a řízení letecké činnosti, za dodržování této příručky a českých letecko-provozních předpisů. Provozovatel odpovídá za to, aby všechen provozní personál byl náležitě poučen o svých povinnostech a odpovědnostech a o vztahu těchto povinností k celkovému provozu. Provozovatel nesmí účastníkům leteckého provozu ukládat úkoly, které by byly v rozporu s uvedenými předpisy, Letovou a Provozní příručkou. Provozovatel musí zajistit, aby všichni piloti dobře znali předpisy, pravidla a postupy vztahující se k výkonu jejich funkce na palubě letadla. Provozovatel musí poskytnout provoznímu personálu a letovým posádkám Letovou příručku pro každý typ provozovaného letounu, obsahující normální, mimořádné a nouzové postupy, vztahující se k provozu letounu. Příručka musí obsahovat podrobnosti o systémech letounu a kontrolní seznamy povinných úkonů, které mají být používány.

11 5 1.3 Povinnosti, odpovědnost a práva velitele letadla. Velitel letadla odpovídá za bezpečnost všech členů posádky, cestujících a nákladu na palubě od uzavření dveří. velitel letadla je rovněž odpovědný za provoz a bezpečnost letounu od okamžiku, kdy je letoun připraven k pohybu za účelem vzletu až do okamžiku úplného zastavení na konci letu, kdy motor(y) využité jako primární pohonné jednotky jsou vypnuty. Velitel letadla musí zajistit používání Kontrolních seznamů povinných a nouzových úkonů, aby v průběhu a ve všech fázích letu i v případě nouze bylo vyhověno provozním postupům, uvedeným v Provozní a Letové příručce nebo v jiných dokumentech, spojených s osvědčením letové způsobilosti. Velitel letadla je odpovědný za to, že po ukončení letu podá provozovateli hlášení o všech závadách zjištěných na letadle. Velitel letadla je odpovědný za vedení palubního deníku. Pilot nesmí letět ve funkci velícího pilota s letounem s cestujícími na palubě, pokud neprovedl alespoň tři vzlety a tři přistání jako pilot řídící s letounem stejného typu v předcházejících 90 dnech. Velitel letadla má právo s konečnou platností právo rozhodnout o provedení letu. Vynutí-li si nouzová situace, při níž je ohrožena bezpečnost letadla nebo osob, použití opatření, kterými se poruší předpisy nebo postupy, uvědomí o tom velitel letadla okamžitě příslušné stanoviště letových provozních služeb. 1.4 Uznávání kvalifikací, zkoušek, přezkoušení odborné způsobilosti Zapsané kvalifikace, které má pilot nebo technik údržby zapsané v průkazu způsobilosti budou provozovatelem uznány bez ohledu na to, u kterého provozovatele byly získány. Jejich využití u provozovatele bude ponecháno na rozhodnutí osoby odpovědné za letový provoz a osoby odpovědné za údržbu. 1.5 Kontrolní činnost a přezkušování leteckého personálu. Provozovatel je povinen provádět svými odbornými pracovníky (odpovědné osoby) systematickou vnitřní kontrolní činnost zaměřenou zejména na dodržování leteckoprovozních a technických předpisů a bezpečnosti leteckého provozu. Letový provoz, údržba letounů a letecký personál podléhají kontrolní činnosti ÚCL.. Přezkoušení odborné způsobilosti z techniky pilotáže, případně mimořádné přezkoušení létajícího personálu provádí pověřený examinátor, nestanoví-li ÚCL jinak. Provozovatel je povinen svůj letecký personál školit a podrobit ho přezkoušení odborné způsobilosti 1x ročně ze znalostí českých letecko-provozních předpisů a navíc vždy, kdy to uzná za potřebné. Další předměty přezkoušení stanoví provozovatel dle potřeby. Doklady o všech školeních a kontrolách provozovatel ukládá

12 6 H L A V A II. 2. Vymezení odpovědnosti. 2.1 Osoba odpovědná za provoz letadel - VLP o VLP je osoba pověřená řízením a organizací leteckého provozu a jeho kontroly u provozovatele. o VLP je přímo podřízen statutárnímu zástupci organizace a odpovídá za: řízení a organizaci veškeré letecké činnosti u provozovatele v souladu s předpisy platnými pro civilní letectví bezpečnost leteckého provozu provádění kontroly letového provozu kontrolu dodržování předpisů a směrnic podřízeným leteckým personálem i ostatním spolupracujícím personálem odpovídá za aktualizaci provozní příručky 2.2 Osoba odpovědná za údržbu letadel - OÚL. a) OÚL je osoba odpovědná za organizací údržby letadel, technické služby a technického zajištění letového provozu. b) OÚL je přímo podřízen VLP a nadřízený veškerému technickému personálu provozovatele. c) OÚL zodpovídá za: řízení a organizaci údržby letadel a celé technické služby u provozovatele v souladu s předpisy platnými pro civilní letectví bezpečnost leteckého provozu z hlediska údržby letadel a technického zabezpečení leteckého provozu provádění kontroly technické služby u letového provozu kontrolu dodržování předpisů a směrnic podřízeným leteckým personálem i ostatním spolupracujícím personálem vedení technické dokumentace odpovídá za aktualizaci příručky pro řízení údržby

13 7 2.3 Pilot - velitel letadla (VL) Kvalifikace: obchodní pilot letounu (nejméně CPL(A)) platná typová kvalifikace pro používané letouny zácvik (výcvik) pro daný druh letecké práce zapsané kvalifikace (vleky, výsadky a pod.) Hlavní povinnosti VL : a) Velitel letadla odpovídá za bezpečnost všech členů posádky, cestujících a nákladu na palubě od uzavření dveří. Velitel letadla je rovněž odpovědný za provoz a bezpečnost letounu od okamžiku, kdy je letoun připraven k pohybu za účelem vzletu až do okamžiku úplného zastavení na konci letu, kdy motor(y) využité jako primární pohonné jednotky jsou vypnuty. b) Velitel letadla musí provádět všechny úkony a postupy podle kontrolních seznamů povinných a nouzových úkonů, aby v průběhu a při všech fázích letu i v případě nouze bylo vyhověno provozním postupům, uvedeným v provozní a letové příručce nebo v jiných dokumentech, spojených s osvědčením letové způsobilosti. c) Velitel letadla je odpovědný za to, že ohlásí nejbližšímu příslušnému úřadu / policii nejrychlejším dostupným způsobem každou nehodu letadla, při níž dojde k těžkému zranění nebo usmrcení některé osoby, k značnému poškození letounu nebo jiného majetku d) Velitel letadla odpovídá za: bezpečnost letu kvalitní provedení letecké práce, případně jiného úkolu s konečnou platností rozhoduje o provedení letu e) Velitel letadla je odpovědný za to, že po ukončení letu podá provozovateli hlášení o všech závadách na letedle zjištěných nebo vzniklých. f) Velitel letadla je odpovědný za vedení palubního deníku.zápisy musí prováděny tak, aby zápis o každém letu obsahoval úplné a pravdivé údaje stanovené předpisem L 6/I g) Velitel letadla odpovídá za záznamy o provedených letech a závadách letadla zjištěných za letu. Tyto záznamy musí být provedeny a potvrzeny podpisem velitele letadla po každém letu.

14 8 H L A V A III. 3. Posádka letadla Složení posádky pro VFR lety jednopilotních letadel. a) Posádka letadla musí být složena podle typu letadla vždy minimálně v rozsahu podle Letové příručky. b) U provozovatele jsou možné tyto varianty: 1) pilot 2) pilotní žák a instruktor (při výcvikovém letu) 3) pilot a examinátor při letech přezkoušení odborné způsobilosti 4) pilotní žák při samostatném výcvikovém letu (při dozoru instruktora) c) V případě určení druhého pilota musí mít typovou kvalifikaci pro typ letounu. d) Provozovatel nesmí ustanovit pilota do funkce velitele letadla, na typu letounu, na kterém nevykonal nejméně 3 vzlety a přistání za posledních 90 dnů. e) Provozovatel nesmí ustanovit 2. pilota k řízení v průběhu vzletu a přistání na typu letounu, na kterém nevykonal za posledních 90 dnů let jako velitel letadla nebo 2. pilot při řízení vzletů a přistání. f) Výše uvedené funkce představují letovou posádku. Na členy letové posádky se nevztahuje platnost pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla ( 31, odst. (2) Vyhlášky). 3.2 Normy letové doby, pracovní doba a odpočinek posádky. Vyhláška o bezpečnostní letové normě č. 466/2006 Sb s účinností od 1. listopadu 2006 Ministerstvo dopravy stanoví podle 22a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 225/2006 Sb.: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY 1 Touto vyhláškou se stanoví pravidla pro určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen "bezpečnostní letová norma"): a) leteckého dopravce vykonávajícího svou činnost letouny, b) leteckého dopravce vykonávajícího svou činnost vrtulníky a provozovatele leteckých prací, c) provozovatele letecké záchranné služby.

15 9 ČÁST TŘETÍ BEZPEČNOSTNÍ LETOVÁ NORMA LETECKÉHO DOPRAVCE PROVOZUJÍCÍHO OBCHODNÍ LETECKOU DOPRAVU VRTULNÍKY A PROVOZOVATELE LETECKÝCH PRACÍ 15 Základní pojmy Pro účely části třetí této vyhlášky se rozumí a) časem zahájení služby hodina určená leteckým dopravcem nebo provozovatelem leteckých prací k nástupu člena posádky vrtulníku nebo letadla do služby, b) členem letové posádky vrtulníku nebo letadla pilot, palubní technik a letecký navigátor, určený do služby ve vrtulníku nebo letadle během doby letu, c) členem posádky letadla člen letové posádky s příslušným průkazem způsobilosti, který se účastní letu na palubě letadla, d) členem posádky vrtulníku člen letové posádky a palubní průvodčí s příslušným průkazem způsobilosti, který se účastní letu na palubě vrtulníku, e) dnem časový úsek dvaceti čtyř hodin po sobě jdoucích začínající v 0.00 hod. jednotného světového času, f) dnem volna kalendářní den vyznačený v rozpisu služeb domovského letiště, kdy nejsou členu posádky vrtulníku nebo letadla uloženy leteckým dopravcem nebo provozovatelem leteckých prací služební povinnosti, g) dobou letové služby časový úsek začínající v hodině určené leteckým dopravcem nebo provozovatelem leteckých prací nebo skutečným zahájením služby přihlášením se člena posádky vrtulníku nebo letadla do služby, která zahrnuje let nebo sérii letů, a končící uplynutím doby poletové činnosti po posledním letu této letové služby, h) dobou letu časový úsek od okamžiku, kdy se rotory vrtulníku začnou otáčet do okamžiku, kdy vrtulník naposledy zastaví na konci tohoto letu a rotory se zastaví, nebo časový úsek od okamžiku zahájení prvního pohybu letadla za účelem provedení vzletu až do okamžiku zastavení letadla na určeném místě stání nebo do vypnutí posledního motoru, nastane-li později, i) dobou služby časový úsek začínající nástupem člena posádky vrtulníku nebo letadla do služby v hodině a místě nařízeném leteckým dopravcem nebo provozovatelem leteckých prací a končící okamžikem, kdy člen posádky vrtulníku nebo letadla nemá žádné služební povinnosti, j) domovským letištěm pro letadla letiště v místě určeném členu posádky letadla provozovatelem leteckých prací, k) domovským letištěm pro vrtulníky územně vymezená plocha nebo plocha vymezená na konstrukci, určená pro vzlety a přistání vrtulníků, nacházející se v místě určeném členu posádky vrtulníku leteckým dopravcem nebo provozovatelem leteckých prací, l) kalendářním dnem časový úsek dvaceti čtyř hodin po sobě jdoucích začínající v 0.00 hod. místního času, m) místní nocí nepřetržitý časový úsek osmi hodin mezi hod. až 8.00 hod. místního času, n) přemístěním přesun člena posádky vrtulníku nebo letadla z jednoho místa výkonu služby do druhého, s výjimkou jeho přepravy, o) přepravou přesun člena posádky vrtulníku nebo letadla z místa výkonu služby do místa vhodného ubytování a zpět, p) službou plnění povinností nařízených členu posádky vrtulníku nebo letadla leteckým dopravcem nebo provozovatelem leteckých prací souvisejících s jejich podnikáním jako držitele osvědčení leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací, q) vhodným ubytováním samostatná místnost pro každého člena posádky vrtulníku nebo letadla, umístěná v nehlučném prostředí, vybavená lůžkem, s dostatečnou ventilací, popřípadě zařízením pro regulaci teploty a intenzity světla a r) základním odpočinkem nepřetržitá doba, během níž nejsou členu posádky vrtulníku nebo letadla uloženy žádné služební povinnosti.

16 10 16 Doba služby (1) Doba služby zahrnuje a) dobu letové služby, b) dobu částečného odpočinku, c) dobu přemístění nebo přepravy, d) dobu školení, povinného přezkušování a výcviku, e) dobu povinného posuzování zdravotní způsobilosti, f) dobu výkonu jiné činnosti vyžadované leteckým dopravcem nebo provozovatelem leteckých prací, zejména administrativní práce v kanceláři, účast na pravidelných hodnotících pohovorech prováděných osobou pověřenou leteckým dopravcem nebo provozovatelem leteckých prací, pravidelné předkládání zápisníků letů ke kontrole prováděné osobou pověřenou leteckým dopravcem nebo provozovatelem leteckých prací, udržování a aktualizace vlastní, leteckými předpisy stanovené, provozní dokumentace, u osob schválených do funkcí Úřadem pro civilní letectví vlastní výkon kontrolních oprávnění a provádění pravidelných školení nebo sekání trávy a další údržba vzletové a přistávací dráhy či místa pro vzlety a přistání. (2) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací zajistí, aby celková doba služby člena posádky vrtulníku nebo letadla nepřekročila a) 60 hodin v průběhu sedmi kalendářních dnů po sobě jdoucích, b) 190 hodin v průběhu dvaceti osmi kalendářních dnů po sobě jdoucích, c) 1800 hodin v průběhu dvanácti kalendářních měsíců po sobě jdoucích. 17 Doba letu (1) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací zajistí, aby celková doba letu všech letů nebo celkový počet všech startů pro jednopilotní posádku vrtulníku nebo letadla nepřekročily a) 7 hodin nebo 70 startů v průběhu dvaceti čtyř hodin po sobě jdoucích, b) 90 hodin v průběhu dvaceti osmi kalendářních dnů po sobě jdoucích, c) 900 hodin v průběhu dvanácti kalendářních měsíců po sobě jdoucích. (2) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací může zvýšit limit podle odstavce 1 písm. a) nejvýše o jednu hodinu nebo 10 startů, a to maximálně třikrát v sedmi kalendářních dnech po sobě jdoucích. (3) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací zajistí, aby celková doba letu všech letů nebo celkový počet všech startů pro vícepilotní posádku vrtulníku nebo letadla nepřekročily 8 hodin nebo 80 startů v průběhu dvaceti čtyř hodin po sobě jdoucích. (4) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací může zvýšit limit podle odstavce 1 písm. b) se souhlasem člena posádky vrtulníku nebo letadla nejvýše o 10 hodin, a to maximálně čtyřikrát v období dvanácti kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Tento limit nelze zvýšit ve dvou po sobě jdoucích kalendářních měsících. 18 Doba letové služby (1) Doba letové služby zahrnuje a) dobu letu včetně předletové přípravy, b) dobu prostojů po započetí služby, c) dobu stání vrtulníku nebo letadla při mezipřistání, d) dobu bezpečnostních přestávek, e) dobu poletové činnosti, f) dobu výkonu činností uvedených v 16 odst. 1, následuje-li po nich let bez předchozího základního odpočinku.

17 11 (2) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací stanoví čas zahájení letové služby tak, aby umožnil provedení dostatečné předletové přípravy podle typu vrtulníku nebo letadla a druhu provozu. Předletovou přípravou se rozumí kontrola st vrtulníku nebo letadla před provedením letu a navigační a jiná příprava na let prováděná v souladu se schválenou Provozní příručkou leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací. Délka doby předletové přípravy činí nejméně 15 minut. (3) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací stanoví dobu poletové činnosti po skončení posledního letu dané služby podle typu vrtulníku nebo letadla a druhu provozu. Poletovou činností se rozumí uvedení vrtulníku nebo letadla do stavu schopného předání pozemním technickým složkám po skončení všech aktivit na jejich palubě, rozbor letu s posádkou a podání hlášení o průběhu letu a mimořádných událostech, které během něho nastaly. Délka doby poletové činnosti činí alespoň 15 minut. (4) Maximální denní limit doby letové služby je 12 hodin. (5) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací poskytne členu posádky vrtulníku nebo letadla bezpečnostní přestávku v délce alespoň 30 minut nejdéle po čtyřech hodinách třiceti minutách doby letu. (6) Jestliže počet přistání během doby letové služby přesáhne 4 přistání za hodinu, poskytne letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací členu posádky vrtulníku nebo letadla bezpečnostní přestávku po každých třech hodinách doby letu. Bezpečnostní přestávka slouží výhradně k odpočinku. (7) Nastanou-li během doby letové služby podle odstavce 3 okolnosti, za nichž nelze poskytnout po třech hodinách doby letu bezpečnostní přestávku, lze bezpečnostní přestávku zahájit z důvodu dokončení letu později, nejdéle však po třech hodinách patnácti minutách. (8) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací může stanovit letovou službu jako dělenou letovou službu. Stanoví-li letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací letovou službu jako dělenou letovou službu, může zvýšit maximální denní limit doby letové služby na 15 hodin. 19 Požadavky na odpočinek (1) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací zajistí, aby byl členu posádky vrtulníku nebo letadla poskytnut základní odpočinek před zahájením letové služby v délce alespoň jedenácti hodin s možností odpočinku na lůžku nejméně osmi hodin. (2) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací může zkrátit dobu základního odpočinku až na 9 hodin, jestliže doba následujícího základního odpočinku bude o dobu zkrácení prodloužena. (3) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací prodlouží dobu základního odpočinku a) na 36 hodin zahrnujících 2 místní noci v období sedmi kalendářních dnů po sobě jdoucích, které začíná v 0.00 hod. jednotného světového času ve dni následujícím po dni, v němž člen posádky vrtulníku nebo letadla nastoupil do služby po ukončení předchozího prodlouženého základního odpočinku podle tohoto ustanovení nebo podle písmene b), b) na 60 hodin zahrnujících 3 místní noci v období deseti kalendářních dnů po sobě jdoucích, které začíná v 0.00 hod. jednotného světového času ve dni následujícím po dni, v němž člen posádky vrtulníku nebo letadla nastoupil do služby po ukončení předchozího prodlouženého základního odpočinku podle písmene a) nebo podle tohoto ustanovení. (4) Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací stanoví v rozpisu služeb členu posádky vrtulníku nebo letadla dny volna v rozsahu a) 7 dnů v kalendářním měsíci, do kterých lze zahrnout dobu základního odpočinku, a

18 12 b) 24 dnů v kalendářním čtvrtletí, do kterých lze zahrnout dobu základního odpočinku. (5) Den volna musí zahrnovat dvě místní noci. Den volna stanovený v rozpisu služeb, který nebyl z provozních důvodů poskytnut, musí být členu posádky vrtulníku nebo letadla v nejbližším možném termínu nahrazen jiným dnem volna. (6) Nad rámec dnů volna podle odstavce 4 může letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací poskytnout členu posádky vrtulníku nebo letadla další dny volna, do kterých lze zahrnout dobu základního odpočinku. 20 Požadavky na ubytování Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací zajistí členu posádky vrtulníku nebo letadla vhodné ubytování, jestliže a) dočasně změní členu posádky vrtulníku nebo letadla domovské letiště, b) poskytne členu posádky vrtulníku nebo letadla částečný odpočinek, nebo c) člen posádky vrtulníku nebo letadla tráví dobu odpočinku mimo domovské letiště na základě příkazu leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací. 3.3 Další osoby na palubě. Při letech mohou být na palubě letadel provozovatele další osoby: kontrolní orgány SOD jiné osoby se souhlasem VLP nebo velitele letadla, pokud vydání tohoto souhlasu bylo na něj letovým ředitelem delegováno) letecký mechanik palubní operátor (podle druhu pracovního letu, fotograf, kameraman, apod.) parašutisté a výsadkový průvodce (bez ohledu nato zda letoun za letu opustí nebo ne) Poznámka: Uvedené osoby nejsou letovou posádkou letadla. Každý musí mít sedadlo a upínací pasy. Jejich bezpečnost musí být zajištěna na úrovni běžného dopravního letu. Za jejich poučení o chování za letu, připoutání bezpečnostními pasy a případné použití záchranných prostředků odpovídá velitel letadla. Z hlediska pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla jsou ve smyslu 31, odst. (2), vyhlášky všechny výše uvedené osoby považovány za cestující, na které se vztahuje pojištění. Letadla a cestující musí být pojištěni na pojistné částky podle směrnice EU 785/2004, platné od Posádka ustavená podle letové příručky není uvedenou pojistkou pojištěna.

19 13 H L A V A IV. 4. Pravidla létání a postupy pro přípravu k letu a provedení letu. Podmínky pro provádění VFR letů TABULKA Třída vzdušného prostoru C,D,E G Letová dohlednost 8 km v a nad FL km pod FL km * Vzdálenost od oblaků 1500 m horizontálně 300 m (1000ft) vertikálně Vně oblaků a za viditelnosti země * a) lety při letové dohlednosti nižší než 5 km, ale ne nižší než 1500 m mohou být prováděny: 1. při rychlostech, které při převládající dohlednosti poskytnou přiměřenou možnost včas spatřit jiný provoz nebo překážky v čase, který dovolí vyhnout se srážce, nebo 2. za okolností, při kterých pravděpodobnost setkání s jiným provozem by byla normálně malá, např. v prostorech s malou hustotou provozu nebo při leteckých pracích v nízkých hladinách. b) lety vrtulníků při letové dohlednosti nižší než 1500 m, ale ne nižší než 800 m mohou být prováděny, jestliže manévrují rychlostí, která poskytne přiměřenou možnost včas spatřit jiný provoz nebo překážky v čase, který dovolí vyhnout se srážce. 4.1 S výjimkou, kdy je získáno letové povolení od stanoviště řízení letového provozu k provedení zvláštního letu VFR, vzlety nebo přistání včetně zařazování do letištního okruhu nebo lety na něm a uvnitř řízeného okrsku se nesmí provádět: a) když základna oblačnosti je nižší než 450 m, nebo b) když přízemní dohlednost je menší než 5 km. 4.2 VFR lety se nesmí provádět: a) nad FL 195, s výjimkou jak je uvedeno v ustanovení níže, b) při transonických a supersonických rychlostech, pokud není schváleno Úřadem pro civilní letectví jinak. 4.3 Lety VFR nad FL 195 Poznámka: Ustanovení se netýká traťových letů VFR, které nad FL 195 nebudou povolovány Lety VFR nad FL 195 do FL 285 včetně musí být prováděny: a) uvnitř dočasně vyhrazeného nebo omezeného prostoru, nebo b) v souladu s povolením a podmínkami vydanými Řízení letového provozu ČR, s.p., nebo přímo ACC Praha Lety VFR nad FL 285 musí být prováděny pouze uvnitř dočasně vyhrazeného nebo omezeného prostoru. Součástí rozhodnutí o přidělení dočasně vyhrazeného nebo omezeného prostoru může být stanovení dodatečných postupů a podmínek pro jeho využívání.

20 S výjimkou vzletu a přistání nebo s výjimkou povolení vydaného Úřadem pro civilní letectví, let VFR nesmí být prováděn: a) nad hustě zastavěnými místy (města, vesnice a jiná obydlená místa) nebo nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla, b) kdekoliv jinde než je stanoveno v a) ve výšce ne nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou. 4.5 VFR lety se musí řídit ustanovením 3.6 ICAO Annex 2: a) když letí ve vzdušném prostoru třídy C a D, b) když tvoří součást letištního provozu na řízených letištích, c) když letí jako zvláštní let VFR. 4.6 Letové povolení se vydává na základě letového plánu předloženého stanovišti letových provozních služeb. Velitelé letadel, kteří v souladu s ENR nepředložili FPL, žádají letové povolení na základě údajů o letu předaných příslušnému stanovišti ATS na kmitočtu nebo telefonem. 4.7 Plánování letů na lety VFR Letový plán pro let VFR nemusí být předkládán na: a) tuzemské lety v prostorech třídy G a E, pokud pilot nepožaduje poskytování žádné z letových provozních služeb b) údaje o letu VFR se předávají příslušnému stanovišti ATS na kmitočtu nebo telefonem, při žádosti o letové povolení, při příletu a průletu, nejméně 3 minuty před vstupem do CTR nebo TMA třídy D a při odletu z řízeného letiště nebo místa v CTR, nejméně 3 minuty (u letů VFR bez FPL z LKPR 10 minut) před zahájením pojíždění nebo vzletem z heliportu, není-li koordinační dohodou stanoveno jinak. c) letištní provoz na letištích, která se nacházejí v CTR nebo pod TMA, až do hladin, které povolí příslušné stanoviště ATS (A) Letový plán pro let VFR musí být předložen na: POSTUPY PRO PŘEDLOŽENÍ LETOVÉHO PLÁNU NA LET PODLE PRAVIDEL VFR Letový plán musí být předložen výhradně prostřednictvím ohlašoven letových provozních služeb (ARO). Podání letového plánu pro let VFR na nebo z vojenského letiště pro stání letadla České republiky (celní a policejní) lze provádět i podle zásad stanovených pro vojenské lety. Letový plán na lety VFR musí být předložen na všechny lety s výjimkou: Vnitrostátních letů v prostoru třídy "G" a "E", v kterém pilot nepožaduje, aby mu byla poskytována pohotovostní služba. Pro lety VFR v noci prováděné v prostoru třídy E nad

21 ft AMSL musí být podán FPL. Vnitrostátních letů do nebo z CTR/ TMA třídy D. Letištního provozu na letištích, která se nacházejí v CTR nebo pod TMA, až do hladin, které povolí příslušné stanoviště ATS. Mezinárodních letů VFR, kdy tak stanoví příslušná dohoda. Civilní provozovatelé musí předložit letový plán na každý let VFR na nebo z vojenského letiště (letiště LKCV, LKKB, LKNA s LKPD). 4.8 Předání údajů o letu VFR Údaje o letu VFR se předávají příslušnému stanovišti ATS na kmitočtu nebo telefonem, při žádosti o letové povolení, při příletu a průletu, nejméně 3 minuty před vstupem do CTR nebo TMA třídy D a při odletu z řízeného letiště nebo místa v CTR, nejméně 3 minuty (u letů VFR bez FPL z LKPR 10 minut) před zahájením pojíždění nebo vzletem z heliportu, není li koordinační dohodou stanoveno jinak Údaje o letu Odlety VFR identifikace letadla, typ letadla, * číslo nebo místo stání, případně jiné letiště nebo plocha v CTR letiště určení nebo místo přistání, * výstupní bod z CTR nebo prostor činnosti v CTR, požadovaná hladina (podle vhodnosti),* potvrzení informace ATIS s opakováním QNH, žádost o letové povolení. Přílety a průlety VFR identifikace letadla, typ letadla, * letiště nebo místo vzletu, * letiště nebo místo přistání, případně prostor činnosti v CTR (podle vhodnosti), * současná poloha a hladina letu (v LKPR dosažení požadované hladiny letu dle AIP ČR, AD ), vypočítaný čas vstupu do CTR, výstupní bod (u prolétávajících letadel), * potvrzení informace ATIS s opakováním QNH, žádost o letové povolení. * Označené údaje se nepředávají v případě, jestliže byl předložen letový plán Pro přechod na let IFR musí velitel letadla vždy získat letové povolení. Není li v letovém plánu uvedena změna letu VFR na let IFR, smí velitel letadla žádat letové povolení pro let IFR pouze z důvodu zhoršení meteorologických podmínek. Požaduje li velitel letadla mající podaný letový plán VFR nebo letící bez FPL přechod na let IFR, musí předat na kmitočtu příslušného stanoviště ATS potřebné změny svého platného letového plánu nebo vyslat letový plán za letu (AFIL). 4.9 zrušeno

22 Provádění letů v zakázaných a omezených prostorech Zakázané a omezené prostory na území ČR jsou publikovány v AIP ČR, část ENR V zakázaných a omezených prostorech je možné provádět lety nebo letecké práce na základě povolení příslušného stanoviště ŘLP nebo kompetentních úřadů Navigační příprava. Před traťovým nebo pracovním letem (nebo více lety) musí velitel letadla provést navigační přípravu v rozsahu přiměřeném zamýšlenému letu. Při přípravě k letu je velitel letadla povinen seznámit se s omezenými a zakázanými prostory, jejich aktivací, případně s jinými omezeními, která mohou uskutečnění letu ovlivnit Předletová prohlídka letadla. Před zahájením letu musí pilot - velitel letadla provést vnější i vnitřní prohlídku letadla podle Letové příručky. Tuto prohlídku může na příkaz velitele provádět i palubní inženýr nebo oprávněný letecký mechanik. Pokud provádí předletovou prohlídku letecký mechanik musí o tom provést záznam do deníku údržby Meteorologické zprávy a informace. a) Před zahájením letu je velitel letadla povinen seznámit se všemi dostupnými meteorologickými informacemi v rozsahu odpovídajícím zamýšlenému letu (letové činnosti). b) Let nesmí být zahájen dříve dokud poslední meteorologické zprávy nebo jejich souhrn neukazují, že meteorologické podmínky na trati nebo její části, na níž má být let uskutečněn podle VFR, umožní bezpečné provedení letu. c) Let, který má být proveden v oblasti, v níž bylo hlášeno nebo v níž se očekává tvoření námrazy, nesmí být zahájen, není-li letoun vybaven a schválen pro let v těchto podmínkách. Naplánovaný let, nebo let který má být proveden při podezření nebo zjištění podmínek námrazy, nesmí být zahájen, jestliže letoun nebyl prohlédnut z hlediska námrazy a v případě nutnosti nebylo-li provedeno odmrazení nebo ošetření proti námraze. Akumulace námrazy nebo zjištění jiných přirozených znečištění musí být odstraněno aby u letounu byly zachovány podmínky letové způsobilosti před zahájením vzletu Příprava k letu. Let nesmí být zahájen dokud doklady o letové přípravě nejsou vyplněny a velitel letadla se nepřesvědčil, že: letoun (letadlo) je způsobilý k letu,

23 17 vybavení a zařízení, předepsané k letu v Hlavě 6 přepisu L 6/I, Provoz letadel pro druh letu, který má být vykonán, jsou zastavěna a jsou dostačující pro vykonání letu, bylo pro letoun (letadlo) vydáno potvrzení o údržbě jak je uvedeno v ust. 8.7 předpisu L 6/I, hmotnost a poloha těžiště letounu dovoluje bezpečné provedení letu s přihlédnutím k jeho očekávaným podmínkám, dopravovaný náklad je správně rozložen a bezpečně zajištěn. byla provedena kontrola potvrzující, že provozní omezení uvedená v Hlavě 5 předpisu L 6/I mohou být za letu dodržena, byly splněny požadavky týkající se plánování letu, na palubě jsou doklady a dokumentace podle ust předpisu L 6/I Zásoba paliva. Žádný let nesmí být zahájen bez dostatečného množství paliva a oleje, zajištujícího bezpečné provedení plánovaného letu. Kromě toho musí mít letadlo dostatečnou zásobu paliva, která umožní provést nepředvídané změny plánovaného letu, a to v případě, že se: a) pokud se vyžaduje náhradní letiště : letět na letiště plánovaného přistání, potom na náhradní letiště a potom ještě po dobu 45 minut b) pokud se nevyžaduje náhradní letiště : letět na letiště plánovaného přistání, a potom ještě po dobu 45 minut Pokud klesne stav paliva podle signalizace na minimální stav, je nutné přistát na nejbližším letišti. S minimálním stavem paliva nesmí být vzlet proveden Postupy pro nastavení výškoměru: Používané postupy všeobecně odpovídají postupům uvedeným v ICAO Doc Převodní výšky jsou uvedeny na mapách přiblížení podle přístrojů a jsou uváděny v povolení přiblížení. Údaje o letištním a oblastním QNH a informace o teplotě jsou uvedeny v meteorologických vysíláních a na žádost jsou k disposici na stanovištích letových provozních služeb. Hodnoty QNH jsou uváděny v hektopascalech a na vyžádání v milimetrech. Údaj QFE je předáván jen na vyžádání Vyjadřování vertikální polohy letadla. Při stoupání se vertikální poloha musí vyjadřovat: nadmořskými výškami při letu v převodní výšce a pod ní letovými hladinami při letu nad převodní výškou Poznámka: Převodní výška je stanovena pro každé letiště, pro které je publikováno přístrojové přiblížení. V ČR je převodní výška stanovena 5000 ft AMSL. Při letu na trati se vertikální poloha musí vyjadřovat: a) letovými hladinami u letů v nebo nad nejnižší použitelnou letovou hladinou nebo nad převodní výškou

24 18 b) nadmořskou výškou při letech v převodní výšce a pod ní a při letech v nadmořské výšce 5000 ft / 1500 m a pod ní výškou nad zemí u letů po trati, které se provádí do 1000 ft / 300 m nad zemí Poznámka: Nejnižší použitelná letová hladina je nejbližší letová hladina nad nadmořskou výškou při letech nad 5000 ft / 1500 m nebo nad stanovenou minimální letovou výškou při letech nad 5000 ft / 1500 m AMSL. Při klesání se vertikální poloha musí vyjadřovat: a) nadmořskými výškami při letu pod převodní hladinou a letovými hladinami při letu v převodní hladině b) letovými hladinami při letu v převodní hladině a nad ní 4.18 Dodržování VFR a podmínek VMC. a) Při letech VFR v cestovních hladinách je velitel letadla zodpovědný za dodržení VFR a podmínek VMC. Lety letadel, která nejsou vybavena pro lety IFR nebo pilot nemá kvalifikaci pro lety IFR, musí být prováděny za stálé viditelnosti země. Let nad oblačností může být proveden, není-li celkové pokrytí oblohy oblačností pod letadlem větší než 4/8 a při možnosti provádět srovnávací navigaci. Let může být prováděn do maximálního pokrytí 4/8 oblačnosti a při možnosti provádět srovnávací navigaci. b) Nemůže-li VFR a podmínky VMC dodržet musí opustit řízený prostor a situaci ohlásit stanovišti ŘLP v jehož prostoru se nachází Radiové spojení na trati. c) Při provádění řízeného letu musí velitel letadla být neustále na poslechu na určeném kmitočtu služby ŘLP a ihned odpovídat na volání a podávat hlášení tak, jak je stanoveno předpisem L4444. a) Velitel je povinen při řízeném letu provádět hlášení všech povinných hlásných bodů a požadovaných poloh a výšek příslušnému stanovišti ŘLP, nestanoví-li příslušné stanoviště jinak. b) Na tratích vymezených určenými význačnými body se musí hlášení poloh předávat při přeletu nebo co nejdříve po přeletu každého povinného hlásného bodu, pokud stanoviště řízení nevyžaduje další hlášení v kratších intervalech. c) Na tratích nevymezených určenými význačnými body, se musí hlášení o poloze předávat co nejdříve po první půlhodině letu, potom v půlhodinových intervalech, pokud stanoviště řízení nevyžaduje další hlášení v kratších intervalech. d) Hlášení poloh se musí předávat stanovišti ATS, poskytujícímu služby ve vzdušném prostoru, ve kterém letadlo letí. Jeli požadováno, musí se hlášení poloh předat též stanovišti ATS poskytujícímu služby ve vzdušném prostoru, do něhož letadlo zamýšlí vstoupit.

25 Provoz na letišti a v jeho blízkosti Letadlo pohybující se na letišti a v jeho blízkosti musí bez ohledu na to, zda je nebo není v řízeném okrsku nebo v ATZ: a) pozorovat ostatní letištní provoz za účelem vyhnutí se srážce; b) zařadit se do letištního okruhu nebo se mu vyhnout; c) řídit se publikovanými postupy a v řízeném okrsku instrukcemi ATC. Poznámka 1 - Viz předpisu L 2 Pravidla létání Letadlo, které příletová na neřízené letiště nebo z něho odletová, je povinno dodržet publikované parametry letištního okruhu, pokud informace přijatá ze stanoviště AFIS nestanoví jinak. V případě, že parametry letištního okruhu nejsou známy, letadlo musí provádět všechny zatáčky doleva při přiblížení na přistání nebo po vzletu Letadlo, které přílétává na neřízené letiště nebo z něho odlétává, je povinno používat pro vzlet a přistání dráhu podle následujícího: a) v provozní době letiště: podle informace získané od stanoviště AFIS;s výjimkou nouzové situace, pilot musí žádat stanoviště AFIS o souhlas se změnou dráhy, nevyhovuje-li mu určená dráha v používání. Umožňují-li to okolnosti, pilot letadla v nouzi musí oznámit úmysl použít jinou dráhu, než je dráha v používání. b) mimo provozní dobu letiště: proti směru větru, pokud bezpečnost nebo konfigurace dráhy neurčují, že je preferován jiný směr; a/nebo podle předcházející domluvy s provozovatelem letiště;a/nebo podle informací publikovaných v AIP ČR, Časti III Letadlo, které je vybaveno radiostanicí musí na neřízeném letišti a v ATZ, bez ohledu na to, zda je poskytována letištní letová informační služba (AFIS), hlásit na příslušném kmitočtu přiděleném a publikovaném pro jednotlivá letiště svojí polohu, nadmořskou výšku a zamýšlenou letovou nebo pozemní činnost způsobem a v rozsahu, který je uveden dále. Jiná letadla, nacházející se na neřízeném letišti nebo v letištní provozní zóně musí být na poslechu na příslušném kmitočtu a musí využít těchto Informací k vyhnutí se srážkám. Letadla musí hlásit: a) Odlétávající letadla i) zahájení pojíždění a činnost po vzletu; li) ii) Iv) úmysl křižovat dráhu nebo pojíždět zpět po dráze (i neaktivní); vstup na dráhu; vzlet; (Piloti vrtulníků, kteří provádějí vzlet z místa stání a piloti hlasí jen připravenost ke vzletu). v) místo opuštění okruhu; vi) místo opuštění ATZ; kluzáků na místě vzletu na dráze,

26 20 b) Přilétávající letadla i) letiště vzletu (není-li totožné s letištěm přistání), li) iii) iv) polohu letadla před vstupem do ATZ; místo zamýšleného vstupu do letištního okruhu; polohu po větru; v) polohu před poslední zatáčkou (base leg); (Na požadavek stanoviště AFIS mohou piloti vynechat hlášení poloh po větru a před poslední zatáčkou případně hlásit jiné polohy v ATZ. Polohy po větru a před poslední zatáčkou se nehlásí, provádí-li letadlo přímé přiblížení.) ví) vil) vili) polohu na konečném přiblížení - finále; nezdařené přiblížení (opakování okruhu); úmysl křižovat dráhu nebo pojíždět zpět po dráze (i neaktivní); íx) uvolnění dráhy v noci, nebo je-li další známý provoz ve fázi konečného přiblížení - finále; c) Letadla prolétávající ATZ i) místo a nadmořskou výšku zamýšleného vstupu do ATZ a výstupu z A TZ; nebo ii) vzdálenost, zeměpisný směr od letiště, trať a nadmořskou výšku, která má být letěna u vnitř ATZ Vertikální poloha letadla v ATZ, musí být vyjádřena nadmořskou výškou podle nastavení výškoměru na letištní QNH. Letadlo, které přilétává do ATZ mimo provozní dobu letiště, nastavuje výškoměr na regionální QNH. Vertikální poloha letadla prolétávajícího ATZ může být vyjádřena nadmořskou výškou podle nastavení výškoměru na regionální QNH Pilot letadla provádějící let v noci, letový výcvik k získání průkazu způsobilosti pilota letounů a vrtulníků v rámci místní letové činnosti, výsadky nebo navijákový vzlet na. neřízeném letišti, smí provádět takovou činnost pouze v případě, že je poskytována letištní letová informační služba. Ustanovení o letech v nocí se nevztahuje na lety letecké záchranné služby a státních letadel Pilot a/nebo odpovědná osoba provádějící veřejné letecké vystoupení a/nebo leteckou soutěž na neřízeném letišti, smí provádět takovou činnost jen v případě, že je poskytována letištní letová informační služba Pilot letadla, nevybaveného radiostanicí, který má v úmyslu přiletět na neřízené letiště nebo z něho odletět, je povinen předem zkoordinovat přílet nebo odlet se stanovištěm AFIS nebo provozovatelem letiště Pilot letadla nevybaveného radiostanicí který má v úmyslu provádět místní činnost na neřízeném letišti, musí zkoordinovat takovou činnost se stanovištěm AFIS nebo provozovatelem letiště před jejím zahájením.

27 Pilot provádějící letovou činnost z jiného místa v ATZ nebo zasahující do ATZ, v provozní době letiště, musí dohodnout a zkoordinovat zamýšlenou činnost se stanovištěm AFIS nebo provozovatelem letiště před jejím zahájením, není li stanoveno jinak v příslušné koordinační dohodě Odpovídač sekundárního radaru. Vybavení odpovídačem SSR v Módu S s funkčností ElementarySurveillance Vybavení a provozování odpovídačů v Módu S na úrovni 2 s funkčností Elementary Surveillance (ELS) jako minimum (včetně SI-kódu), vyhovujícím ICAO Annexu 10 Standards and Recomended Practices (SARPS), je povinné pro lety letadel letících podle pravidel IFR a VFR jako General Air Traffic (GAT) v tomto stanoveném vzdušném prostoru: ACC sektory W, N a S CTA Praha, nad FL 95, TMA Praha a CTR Ruzyně Vybavení odpovídačem SSR v Módu A s hlášením tlakové nadmořské výšky v Módu C IFR a VFR lety letící vně vzdušného prostoru určeného pro povinné vybavení a provozování Módu S musí být vybaveny odpovídačem SSR schopným odpovídat na dotazy v Módu A ve 4096 kódech s hlášením tlakové nadmořské výšky v Módu C, jak je dále uvedeno: všechna letadla provádějící let IFR, všechna motorová letadlaa balóny provádějící lety VFR ve FL 60 až do FL 95 všechna letadla provádějící let VFR nad FL 95 v ACC sektoru E CTA Praha. a) Velitel letadla je povinen u letadla vybaveného odpovídačem sekundárního radaru nastavit požadovaný kód je-li to požadováno službou řízení. Ve všech ostatních případech použije dále uvedené kódy: b) Letadla vybavená odpovídačem musí mít tento mít za letu v činnosti. řízené lety kód 2000 neřízené lety kód 7000 nezákonný zásah kód 7500 ztráta spojení kód 7600 stav tísně kód Pokyny pro kontrolu hmotnosti a vyvážení. Je povinností velitele letounu kontrolovat před každým letem (nebo řady letů) dodržení hmotnosti a centráže letounu v přípustných mezích. Podrobné pokyny jsou obsaženy v Letové příručce každého letounu Normální, mimořádné a nouzové postupy posádky. Je povinností všech pilotů tyto kontrolní listy při každém letu používat. 1. Všechna letadla musí být vybavena pro jejich posádky kontrolními seznamy povinných a nouzových úkonů a to na místě dostupném z místa velitele letadla. 2. Kontrolní seznamy musí obsahovat všechny úkony uvedené ve schválené letové příručce

28 22 pro konkrétní letadlo. Pakliže letová příručka neobsahuje úkon kontrola volnosti řízení, příp. kontrola vyjmutí zámku řízení nebo odemknutí páky přípusti motoru, zařadí se tento úkon navíc do úkonů před spuštěním motoru. 3. Pakliže je letadlo pro daný let vybaveno záchranným padákem, uvede se navíc před nastoupením do letadla úkon kontrola způsobilosti padáku a kontrola jeho stavu (tj. kontrola způsobilosti z hlediska životnosti a předepsané údržby a vizuální kontrola stavu). 4. Kontrolní seznamy musí zahrnovat předletovou prohlídku a úkony pro jednotlivé fáze činnosti posádky od nastoupení do letadla až po jeho opuštění po ukončení letu a dále nouzové postupy. U vícepilotních letadel a u letounu AN 2 musí být stanovena součinnost celé posádky a odpovědnost za provedení jednotlivých úkonů. 5. Minimálně povinné úkony před vzletem musí být u jednopilotních letadel, užívaných pro základní výcvik, navíc viditelně pevně umístěny v zorném poli pilota alespoň na hlavním pilotním místě. Úkony zde mohou být uvedeny schematicky za použití vhodných symbolů. 6. Kompletní kontrolní seznamy úkonů musí být u vícepilotních letadel a letounu AN 2 používány posádkou ve všech fázích letu ve smyslu ustanovení čl předpisu L 6/1. 7. U letadel neuvedených v bodu 6. slouží kontrolní seznamy úkonů pilotům pro oživení jejich znalosti před letem (např. po delší přestávce na typu, při létání více typů, malá zkušenost apod.). 8. Zvláště u jednopilotních letadel je nezbytná znalost všech povinných a nouzových úkonů zpaměti. Jejich znalost a správnost provádění jsou instruktoři a examinátoři pověření ÚCL povinni vyžadovat od pilotů i žáků ve výcviku. 9. Kontrolní seznamy povinných a nouzových úkonů, povinné úkony před vzletem dle bodu 5. a štítky v pilotním prostoru musí být v takovém jazyce, který odpovídá jazykovým schopnostem žáků nebo pilotů, kteří s daným letadlem provádějí letovou činnost. Text je možno uvádět i dvojjazyčně (česky a anglicky), pakliže je to vhodné. HLAVA V. Záměrně nepoužito.

29 23 H L A V A V I. 6. Vybavení letounu a posádky při provádění letu. A. Vybavení palubními přístroji a výstrojí na letounech používaných u provozovatele musí odpovídat předpisu L6/ I B. Vybavení palubními spojovacími a navigačními prostředky používaných u provozovatele musí odpovídat předpisu L6/ I C. Všechny letouny při všech letech musí být vybaveny: a) Všechny letouny musí být vybaveny takovými přístroji, které dovolí pilotovi (letové posádce), aby kontroloval dráhu letu letounu, prováděl všechny obraty v souladu s požadovanými postupy a dodržoval provozní omezení letounu v předpokládaných provozních podmínkách. b) Všechny letouny musí být vybaveny: jednou nebo více lekárničkami (souprav zdravotnických potřeb) pro poskytnutí první pomoci přenosnými hasicími přístroji v pilotní kabině a v každém oddíle pro cestující (odděleném od posádky) sedadlem nebo lehátkem pro každou osobu starší dvou let bezpečnostními pásy pro každé sedadlo nebo lehátko bezpečnostními postroji pro každé sedadlo člena letové posádky náhradními elektrickými pojistkami vhodných jmenovitých hodnot pro výměnu těch pojistek, které jsou přístupné za letu Letouny musí mít na palubě tyto doklady a dokumentaci: 1) Osvědčením o zápisu letadla do leteckého rejstříku ČR 2) Osvědčením o letové způsobilosti 3) Osvědčením o hlukové způsobilosti, pokud je požadováno předpisem L16/I 4) Povolením ke zřízení a provozování palubní radiostanice 5) Letovou příručkou 6) Provozní příručkou 7) Palubním deníkem 8) Podaným letovým plánem, pokud byl podán 9) Uvolněním do provozu (potvrzením o údržbě) 10) Mapami vhodnými pro zamýšlený let nebo činnost 11) Pojistným certifikátem 12) Kopii Povolení k provozování leteckých prací D. Doklady pilota (členů letové posádky) na palubě: průkaz způsobilosti pilota letounu (min. CPL(A)) posudek zdravotní způsobilosti I. Třídy osobní průkaz totožnosti (občanský průkaz nebo pas) Všeobecný průkaz radiotelefonisty letecké pohyblivé služby

30 24 H L A V A VII. 7. Radiové spojení - vedení radiokorespondence. Radiová korespondence musí být prováděna v souladu se zásadami Radiotelekomunikačního řádu mezinárodní telekomunikační unie, předpisu L 10/II a požadavky státu, v jehož vzdušném prostoru se letadlo nachází Odpovědnost a provádění radiového spojení. Za udržování a vedení obousměrného radiového spojení je zodpovědný velitel letadla. 7.2 Bdění na určeném kmitočtu. Za letu musí posádka letadla udržovat stálé bdění podle požadavku letových provozních služeb. S výjimkou důvodu bezpečnosti nesmí být bdění přerušeno aniž by o tom byla informována příslušná služba řízení. Radiové spojení musí být udržováno prakticky od žádosti o povolení k zahájení pojíždění (nahození motorů) až po ukončení radiového spojení po přistání. 7.3 Ztráta spojení. a) Jestliže ztráta spojení zabrání letadlu provádějícímu řízený let udržovat neustálý poslech na určeném kmitočtu služby řízení letového provozu a udržovat příslušné obousměrné spojení, musí letadlo dodržovat postupy pro ztrátu spojení uvedené v předpise L10/II. Mimo to musí letadlo, které je součástí letištního provozu na řízeném letišti, sledovat instrukce, které mohou být vydány pomocí vizuálních signálů. b) Při letu v podmínkách VMC: Nastavit kód 7600 pokračovat v letu za viditelnosti a přistát na vhodném letišti a ohlásit přistání nejrychlejším možným způsobem příslušnému stanovišti řízení letového provozu. 7.4 Částečná ztráta spojení. a) v případě závady přijímače : vysílat zprávy v uvedeném čase nebo poloze s uvedením na začátku zprávy "VYSÍLÁM NA SLEPO PRO PORUCHU PŘIJÍMAČE". každou takovou zprávu je nutno ihned opakovat s udáním času dalšího zamýšleného vysílání. při řízeném letu je nutno vysílat informace o úmyslu velitele letadla, jak bude pokračovat v letu. b) v případě závady vysílače udržovat poslech na příslušné frekvenci služby řízení letového provozu a na frekvenci 121,5 MHz.

31 25 H L A V A VIII. 8. Postupy pro velitele letadla při vzniku letecké nehody, vážného incidentu nebo incidentu. A. V případě vzniku letecké nehody, vážného incidentu nebo incidentu na území ČR jsou povinni provozovatelé (organizace) nebo pracovníci odpovědní za letový provoz, parašutistický nebo výsadkový provoz, řízení nebo provedení letu ihned podat oznámení: a) oblastnímu středisku řízení letového provozu Praha nebo stanovišti poskytujícímu letové provozní služby na nejbližším veřejném letišti ČR b) Ústavu pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod c) Úřadu pro civilní letectví ČR d) V případě LN nebo I na letišti provozovateli tohoto letiště B. Oznámení o letecké nehodě, vážném incidentu nebo incidentu obsahuje dále uvedené údaje v uvedeném pořadí. Oznámení se zpracovává v otevřené řeči v českém jazyku, s použitím oficiálních zkratek ICAO nebo leteckých zkratek běžných v ČR. V případě, že by zjišťování všech požadovaných údajů způsobilo zdržení, podá se hlášení i neúplné nebo zcela volnou formou a další údaje se doplní ihned po jejich zjištění. C. Oznámení se podává telefonicky, telegraficky, em nebo faxem; pokud bylo podáno telefonicky, dodatečně se potvrdí písemně. D. V případě LN mimo letiště je velitel letadla (nebo jiný člen posádky) povinen, pokud je to možné: zajistit pomoc zraněným učinit opatření proti vzniku požáru nebo k jeho likvidaci zajistit místo LN oznámit vznik LN zabránit manipulaci s troskami letadla do příchodu komise s výjimkou vyproštění zraněných nebo zabránění požáru zabránit ekologickým škodám E. Velitel letadla je povinen po vzniku LN sám nebo prostřednictvím jiné osoby, pokud je to možné, zajistit neprodleně oznámení o letecké nehodě: Oblastnímu středisku ŘLP Praha tel nebo na nejbližší pracoviště leteckých provozních služeb ŘLP nejbližší stanici Policie

32 26 ÚZPLN, Beranových 130, Praha 9 Letňany, tel mobil ÚZPLN ÚCL Letiště Ruzyně Praha 6, fax: , tel na domovské letiště (provozovateli) 8.1 Obsah oznámení o vzniku letecké nehody : pro LN rozpoznávací značku ACCID, pro VI INCID výrobce, model, poznávací značku, výrobní číslo letadla jméno vlastníka, provozovatele letadla nebo nájemce jméno velitele letadla, národnost členů posádky a cestujících datum a čas (místní nebo UTC) LN nebo VI letiště posledního vzletu a plánované letiště přistání polohu letadla vzhledem k snadno vymezitelnému zeměpisnému místu a zeměpisné souřadnice počet členů posádky a cestujících na palubě, z toho počet usmrcených a těžce zraněných, počet usmrcených a těžce zraněných mimo letadlo popis LN nebo VI a rozsah poškození, pokud je znám fyzikální charakteristiky místa LN nebo VI, včetně informace o potížích k jeho přístupu, případně speciálních požadavků k jeho dosažení přítomnost a popis nebezpečného nákladu 8.2 Šetření příčin letecké nehody. Odborné šetření příčin letecké nehody provádí na základě hlášení o jejím vzniku Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod Postup velitele letadla pro případ, že zpozoruje leteckou nehodu (podle předpisu L 12) Jakmile velitel letadla pozoruje, že je jiné letadlo v tísni, potom musí, je-li to proveditelné a až do doby, kdy uzná, že to není možné nebo nezbytné a) sledovat letadlo v tísni až do doby, kdy je přinucen opustit místo nehody nebo mu bylo oznámeno záchranným koordinačním střediskem (dále jen ZKS), že sledování není dále nutné b) určit polohu letadla v tísni; c) je-li to vhodné, ohlásit stanovišti ŘLP nebo středisku ZKS co možná nejvíce níže uvedených informací : - typ, pozn.značku a stav letadla v tísni - jeho polohu vyjádřenou zeměpisnými nebo gridovými souřadnicemi nebo udáním vzdálenosti a azimutu od význačného orientačního bodu nebo radionavigačního zařízení - čas pozorování v hodinách a minutách UTC - počet pozorovaných osob - jestli byly pozorovány osoby, které opouštěly letadlo v tísni - meteorologické podmínky v místě nehody

33 27 - zjevný stav přežívajících osob - nejlepší zřejmá pozemní přístupová cesta k místu nehody Postupy pro velitele letadla, který zachytí tísňové vysílání Kdykoli velitel letadla zachytí tísňové vysílání, potom musí pilot, je-li to možné : a) potvrdit tísňové vysílání b) zaznamenat polohu letadla v tísni, je-li udána c) zaměřit vysílání letadla, pokud je to možné d) uvědomit příslušné ZKS stanoviště služby ŘLP a uvést všechny získané údaje ; a e) zatímco očekává pokyny, pokračovat podle svého uvážení k místu uvedenému ve vysílání První letadlo,které dosáhne místa nehody,i když není pátracím a záchranným letadlem, musí se ujmout vedení veškeré činnosti na místě nehody do té doby,než se přilétne první pátrací a záchranné letadlo. V případě,že nemůže navázat spojení s příslušným záchranným koordinačním střediskem nebo službou řízení letového provozu,předá informace některému letadlu,které je schopno udržovat spojení až do příletu prvního pátracího a záchranného letadla, nebo příjezdu záchranné jednotky. Je-li třeba,aby některé letadlo vedlo jiné letadlo na místo,kde se letadlo v tísni nachází,musí tak učinit vysláním přesných pokynů jakýmkoli způsobem, který má k dispozici. Nelze-li navázat spojení radiové, letadlo musí použít příslušný vizuální signál. Jestliže je nutné, aby letadlo předalo zprávu přežívajícím osobám nebo záchranným pozemním jednotkám na zemi a obousměrné spojení neexistuje, musí letadlo, pokud je to proveditelné, shodit spojovací zařízení, které by umožnilo navázat přímý kontakt nebo musí předat informaci shozením písemné zprávy. Zpozoruje-li letadlo signál ze země,musí odpovědět,zda mu rozumělo,či nikoli. A to způsoby uvedenými v odstavci c) tohoto ustanovení a není-li to možné použít vhodného signálu. Vizuální signální kód země vzduch, používaný osobami, které přežily leteckou nehodu : Číslo Zpráva Návěstí 1 Źádáme o pomoc V 2 Žádáme lékařskou pomoc X 3 Ne nebo Negativ N 4 Ano nebo Potvrzuji Y 5 Pokračuji tímto směrem

34 28 Vizuální signální kód země vzduch, používaný záchrannou jednotkou : Číslo Zpráva Návěstí 1 Akce skončena L L L 2 Nalezli jsme všechny osoby L L 3 Nalezli jsme jen některé osoby ++ 4 Nejsme schopni pokračovat vracíme se na XX základnu 5 Rozdělili jsme se na dvě skupiny, každá pokračuje naznačeným směrem 6 Obdrželi jsme informaci, že letadlo je v tomto směru 7 Nic nebylo nalezeno, pokračujeme v pátrání NN Symboly musí být nejméně 2,5 m dlouhé a musí být upraveny tak aby vzbudily pozornost. Pozn. 1: Symboly mohou být zhotoveny z útržků látek, padákového materiálu, kusů dřeva, kamenů nebo podobného mat. vyšlapány v zemi nebo rozlitím oleje apod. Pozn. 2 : Pozornost na tato znamení může být dosažena jinými prostředky, jako radiem, zapálením ohně, odraženým světlem atd. Signály vzduch země Následující signály, dávané letadlem znamenají, že signálům ze země bylo porozuměno : - ve dne mávání křídly letadla - za tmy dvojím zapnutím a zhasnutím přistávacích světel a jestliže jimi není letadlo vybaveno, dvojím zapnutím a vypnutím polohových světel Jestliže se tyto signály neobjeví znamená to, že nebylo pozemním signálům rozuměno. Zpozoruje-li letadlo tento kterýkoli signál, musí postupovat podle jeho významu, zde uvedenému. 8.7 Tísňová a pilnostní korespondence Tísňová a pilnostní korespondence musí být prováděna v souladu s předpisem L 10/II. H L A V A IX. Tísňový kmitočet MHz 9. Údržba, opravy a předepsané revize letadla. Provozovatel musí podle přijatých postupů zajistit, že: a) každý letoun provozovaný u provozovatele je udržován ve stavu letové způsobilosti, b) provozní a nouzové vybavení nezbytné pro provádění zamýšlených letů je v provozuschopném stavu; a

35 29 c) Osvědčení letové způsobilosti každého letounu, který provozuje, zůstává v platnosti d) Provozovatel zajišťuje smluvně provádění údržby v souladu s příručkou pro řízení údržby H L A V A X. 10. Mimořádné situace za letu, nouzové postupy a zvláštní případy za letu Protiprávní čin v letadle. a) Letadlo, které je předmětem protiprávního činu, musí vyvinout úsilí, aby uvědomilo o této skutečnosti příslušné stanovitě ATS a oznámilo mu jakékoliv důležité okolnosti spojené s tímto činem a jakoukoliv odchylku od platného letového plánu vynucenou okolnostmi b) Je-li v letadle odpovídač SSR a je-li to možné, nastaví velitel letadla: kód 7500 c) Pokud závažnost situace na palubě letadla nevyžaduje jiný postup, velitel letadla by se měl pokusit pokračovat v letu po plánované trati a v přidělené hladině alespoň do té doby, než bude moci uvědomit stanoviště ATS nebo dokud nebude v dosahu radaru c)d) Jestliže se musí odchýlit od přidělené trati nebo musí opustit přidělenou cestovní hladinu, měl by se velitel letadla pokusit vysílat výstrahy na VHF tísňovém kmitočtu a na jiných vhodných kmitočtech, pokud si závažnost situace na palubě letadla nevynucuje jiný postup Zakročování proti letadlu. a) Velitel letadla, proti kterému se zakročuje musí postupovat podle postupů uvedených v DOPLŇKU A předpisu L2 a musí reagovat na signály podle Dodatku 1 předpisu L2 ( v příloze této PP) b) Letadlo proti němuž zakročuje jiné letadlo, musí neprodleně: plnit instrukce zakročujícího letadla, vyhodnocovat vizuální signály a odpovídat na ně Je-li to možné, uvědomit příslušné stanoviště letových provozních služeb, Pokusit se navázat radiové spojení se zakročujícím letadlem nebo s příslušným stanovištěm řídícím zakročování pomocí všeobecného volání na tísňovém kmitočtu 121,5 MHz, s udáním své identifikace a povahy letu, je-li vybaveno odpovídačem SSR, nastavit mód A kód 7700, pokud neobdrží jiné instrukce od příslušného stanoviště letových provozních služeb. c) Jestliže se instrukce radiem přijaté z jakéhokoliv zdroje liší od instrukcí předávaných zakročujícím letadlem pomocí vizuálních signálů, letadlo, proti kterému je zakročováno, musí žádat okamžitě vysvětlení a přitom se i nadále řídit vizuálními instrukcemi předávanými zakročujícím letadle.

36 30 d) Jestliže se instrukce radiem přijaté z jakéhokoliv zdroje liší od instrukcí radiem předávaných zakročujícím letadlem, letadlo, proti kterému je zakročováno, musí žádat okamžité vysvětlení a přitom se i nadále musí řídit instrukcemi, které radiem předává zakročující letadlo. e) Probíhá-li zakročování, stanoviště řídící zakročování a zakročující letadlo by se mělo pokusit navázat obousměrné spojení s letadlem, proti němuž se zakročuje, ve společném jazyce na tísňovém kmitočtu 121,5 MHz, případně zprostředkovaně přes příslušné stanoviště ATS, s použitím volacích znaků: INTERCEPT CONTROL INTERCEPTOR (volací znak) stanoviště řídící zakročování zakročující letadlo INTERCEPTED AIRCRAFT letadlo, proti němuž se zakročuje 10.3 Zvláštní případy za letu. Při vzniku zvláštního případu za letu postupuje velitel letadla podle instrukcí v Letové příručce použitého typu letadla, které musí být uvedeny v kontrolních listech (Check list) podle typu. H L A V A XI. 11. Letiště Domovské letiště. Domovským letištěm letounů provozovatele je letiště : MLADÁ BOLESLAV (LKMB) Používání letišť. a) Provozovatel může se svými letadly používat všechna veřejná letiště v České republice a při neobchodní letové činnosti i letiště v zahraničí. b) Neveřejná letiště mohou být použita jen se souhlasem jeho provozovatele (podmínky viz AIP CZ). Pro obchodní letecké činnosti v zahraničí musí provozovatel získat povolení od příslušného zahraničního leteckého úřadu. c) Před použitím každého letiště musí mít posádka k disposici všechny potřebné údaje publikované v AIP ČR, Část III, případně v jiném informačním souboru (Jeppesen) 11.3 Podmínky pro využívání jiných ploch než schválená letiště. a) Plochy mimo schválená letiště ( 35 LZ) mohou být využity ke vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem za podmínek stanovených v 13 a 14 Vyhlášky 64/2010 Sb. b) Plochy lze využít ke vzletům a přistáním letadel při leteckých pracích za podmínky, že využití ploch je součástí uděleného povolení k provozování

37 31 H L A V A XII. leteckých prací (pouze letecké práce v zemědělství, vápnění a jiné chemické ošetřování lesů a vodních ploch, hašení lesních požárů). c) Vzlety a přistání mohou být prováděny pouze ve dne podle VFR a vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas vlastník plochy. Toto ustanovení se nevztahuje na neplánovaná přistání kluzáků, balonů a na činnosti konané v naléhavém veřejném zájmu (lety záchranné služby, hašení požárů a pod). d) Vzlety a přistání letadel provádějících ostatní druhy leteckých prací na plochách mimo schválená letiště nemá provozovatel povoleno. 12. Směrnice pro provádění leteckých prací. Druhy prováděných leteckých prací u provozovatele : letecké snímkování kontrolní, měřicí, pozorovací a hlídkové lety vleky kluzáků vleky reklamních transparentů rozhazování letáků výuka leteckého personálu v letecké škole Používané typy letedel: - Zlín 526 výcvikové lety, vleky - Zlín 43 výcvikové lety, letecké snímkování 12.1 Vyhlídkové lety - zrušeno 16. července Letecké snímkování a) Pro tyto druhy letů lze použít všechna letadla, která pro daný druh prací vyhovují a jsou v kategorii použití nejméně pro letecké práce. b) Pokud bude fotografická, filmovací kamera nebo video-kamera (nebo jiné zařízení) na letadle pevně uchyceno, musí být způsob zástavby schválen (modifikace) Technickou sekcí ÚCL. c) Rovněž případné provádění letů bez dveří nebo kabinového krytu musí být schváleno TS ÚCL a musí být uvedeno v Letové příručce letounu. d) Při všech uvedených letech musí být dodrženy minimální výšky podle ust. 4.6 a ust předpisu L 2 Pravidla létání. Let musí být proveden v rozsahu normálních letových režimů podle Letové příručky. e) Velitel letadla odpovídá za poučení dalších osob na palubě podle jejich činnosti. (viz ust. 3.3 této PP)

38 Vleky kluzáků. (poznámka je zachováno číslování doplňku Q Pravidla pro vlečení předpisu L2) 1. Definice Vlečení (dále aerovlek nebo vlek) je let, při kterém letoun vleče kluzák/kluzáky za účelem vzletu a následného stoupání do výšky a prostoru, vhodného pro zamýšlenou činnost kluzáku nebo jeho přepravy do místa plánovaného přistání, které je jiné než letiště vzletu. Vlečení je také let, při kterém letoun vleče reklamní transparent. 2. Aerovleky obecně 2.1 K aerovlekům musí být použit pouze letoun vybavený schváleným vlečným zařízením, zpětným zrcátkem a musí být použito vlečné lano schváleného typu, stanovené délky dle čl. 2.5, stanovené pevnosti a pružnosti a musí obsahovat nejméně jednu mechanickou pojistku o stanovené pevnosti a dále připojovací kroužky stanoveného provedení (viz Poradní oběžník PO/ST-20-5, vydaný ÚCL). Letoun musí být k tomuto účelu schválen leteckým úřadem státu zápisu do rejstříku. Provozovatel vlečného letounu musí posoudit, zda konkrétní letoun splňuje požadavky uvedené ve výše uvedeném Poradním oběžníku pro vlečení jednotlivých typů kluzáků nebo že použitý transparent splňuje požadavky uvedené v Poradním oběžníku. Velitel letounu musí aerovleky provádět v souladu s postupy a omezeními uvedenými v letové příručce použitého letounu a při dodržení následujících ustanovení tohoto Doplňku. 2.2 Velitel letounu musí být držitelem kvalifikace TOW (aerovleky). Pro aerovleky z ploch, které nejsou letištěm, musí splnit další podmínky uvedené v čl Velitel kluzáku musí mít pro provádění dvojvleků nebo pro provádění vleků z ploch, které nejsou letištěm dle čl , zapsáno v zápisníku letů oprávnění na základě absolvování výcviku dle schválené osnovy. 2.4 Letová posádka vlečného letounu, kluzáku a případně cestující musí být vybaveni vždy záchrannými padáky, které musí mít v průběhu celého letu řádně připevněny k tělu za účelem pohotového použití v případě nouze a musí být s jejich používáním řádně seznámeni. 2.5 Délky vlečných lan minimální délka jednoduchého lana pro vleky z letišť minimální vzdálenost vzdálenějšího konce kratšího lana od zádě vlečného letounu u dvojvlekových lan maximální délka nástavce lan u dvojvlekových lan (je-li použit) minimální rozdíl délky lan u dvojvlekového lana 40 m 25 m 5 m 20 m

39 33 minimální délka lana pro vleky z kratších ploch které nejsou letištěm ve smyslu čl minimální délka lana pro vlek transparentu 25 m 20 m 3. Vleky kluzáků 3.1 Před vzletem musí být vlečný letoun i kluzák postaveny do osy vzletu. Kluzák musí mít křídlo položené na zemi. 3.2 Při dvojvleku se kluzák na kratším laně staví blíže k prodloužené ose vlečného letounu než kluzák na delším laně, ne však přímo do osy. Osy obou kluzáků musí být rovnoběžné s osou vzletu. Vlečné lano nesmí procházet pod výškovým kormidlem předního kluzáku, musí být vzdáleno od okrajového oblouku jeho vodorovné ocasní plochy minimálně 0,5 m. Při boční složce větru vůči ose vzletu se na návětrnou stranu staví kluzák na kratším laně. 3.3 Při vzletu musí pomocník přidržovat křídlo kluzáku v poloze vhodné pro počáteční rozjezd dle případných pokynů pilota kluzáku. Pomocník doprovází kluzák při rozjezdu do doby, než je kluzák řiditelný kolem podélné osy. Vzlet s křídlem kluzáku na zemi je možno výjimečně provést pouze při vleku jednoho kluzáku a to v případě, že pilot kluzáku je o tomto způsobu vzletu řádně poučen letovým instruktorem. Při dvojvlecích musejí pomocníci přidržovat vnější křídla vždy. Pomocník musí být osoba řádně poučená. Nejedná-li se o pilota nebo alespoň žáka kluzáků, určeného pro tuto činnost osobou odpovědnou za provoz letiště nebo osobou odpovědnou za provoz u provozovatele letadla, odpovídá za jeho poučení pilot kluzáku. Poučení pomocníka musí zahrnovat seznámení se signály při aerovlekovém vzletu a jeho činností při vzletu, aby nedošlo při rozjezdu k případnému vychýlení kluzáku z osy vzletu. 3.4 Vlečné lano se zapíná nejdříve k vlečnému letounu a ke kluzáku až na pokyn jeho pilota po provedení úkonů před vzletem, včetně zavření a zajištění kabiny kluzáku. Po vydání pokynu pilota kluzáku (zvednutou rukou) pomocník u křídla zvedne křídlo do polohy pro rozjezd a zvednutou rukou dá znamení signalizátorovi, který od okamžiku připojování vlečného lana ke kluzáku signalizuje stůj. Signalizátor, stojící v zorném poli velitele vlečného letounu, ale v bezpečné vzdálenosti od předpokládané trasy okrajového oblouku křídla kluzáku/kluzáků při rozjezdu, dává pokyn veliteli vlečného letounu k napínání vlečného lana. Po plném napnutí vlečného lana (u dvojvleků všech lan) použije signál příprava ke vzletu, vizuálně ověří, zda se žádné letadlo nenachází před přistáním, zda je volný prostoru pro vzlet a zda nejsou viditelné závady na kluzáku. Poté vydá pokyn ke vzletu signálem vzlet povolen. V případě, že pilot kluzáku vypne vlečné lano, nebo zjistí-li jakoukoli závadu bránící bezpečnému vzletu, signalizátor použije signál stůj / zákaz vzletu. Pakliže je na daném letišti poskytována služba ATC nebo AFIS mají pokyny či informace těchto služeb přednost před pokynem ke vzletu vydaným signalizátorem, s výjimkou signálu stůj/zákaz vzletu. Funkci signalizátora musí vykonávat osoba řádně poučená provozovatelem letiště nebo provozovatelem letadla a znalá signálů uvedených v ustanovení 3.5 a povinností uvedených v tomto ustanovení. 3.5 Signály používané signalizátorem při vzletech aerovleku Při vzletu v aerovleku musí použít některý z níže uvedených způsobů signalizace. Manuální signalizace dle ust se musí použít při samostatných letech pilotních žáků kluzáků

40 Manuální signalizace S I G N Á L STŮJ nebo ZÁKAZ VZLETU POJÍŽDĚJ nebo NAPÍNEJ LANO PŘÍPRAVA KE VZLETU VZLET POVOLEN ZPŮSOB SIGNALIZACE Vztyčený červený praporek, bílý praporek u pravé nohy Vztyčený červený praporek, mávání bílým praporkem v úrovni pasu Vztyčený bílý praporek, červený praporek u levé nohy Mávnutí bílým praporkem ve směru vzletu, červený praporek u levé nohy Výše popsané signály se vydávají pomocí praporků držených v rukou. Červený praporek se drží v levé a bílý v pravé ruce. Doporučené rozměry praporku jsou 50 x 50 cm. Výjimečně lze použít signalizaci rukama bez praporků Signalizace pomocí radiového spojení Jako signály veliteli vlečného letadla se používají pouze fráze stůj, napínej a napnuto, vydávané pozemní radiostanicí nebo pilotem kluzáku palubní radiostanicí. 3.6 Velitel vlečného letounu se musí předem seznámit s rychlostními omezeními vlečeného kluzáku, rychlostí pro nadzvednutí kluzáku při rozjezdu a případně i se zvláštními vlastnostmi vlečeného kluzáku. Nesmí dopustit nadzvednutí letounu od země při rychlosti menší než je rychlost pro nadzvednutí vlečeného kluzáku. Po celou dobu od okamžiku rozjezdu za účelem vzletu až do okamžiku vypnutí kluzáku je velitel vlečného letounu odpovědný za bezpečné provedení celého aerovleku a za dodržování pravidel létání, a to i za velitele kluzáku. Velitel kluzáku je odpovědnýt za bezpečné řízení kluzáku ve vleku. Nesmí při rozjezdu vlečného letounu provádět výdrž tak, aby zvedal záď letounu nebo způsobil vychylování letounu ze směru vzletu. V průběhu letu musí udržovat svoji polohu za vlečným letounem tak, aby nezpůsobil vychylování vlečného letounu ze směru vertikálně nebo horizontálně. 3.7 Velitel vlečného letounu s kluzákem ve vleku může vlétnout do stoupavého proudu, ve kterém krouží jiný kluzák/kluzáky, pouze ve stejném smyslu kroužení a pod výškou nejníže kroužícího kluzáku. Nad kroužící kluzák může vlétnout pouze v případě výškového rozestupu většího než 1000 ft (300 m) ve stejném smyslu kroužení. Velitel vlečného letounu musí neustále sledovat okolní kluzáky. Dojde-li ke snížení výškového rozestupu od níže kroužícího kluzáku pod 1000 ft (300 m) nebo k nebezpečnému přiblížení k ostatním kluzákům, musí ihned stoupavý proud opustit. V žádném případě nesmí velitel vlečného letounu ve snaze vlečený kluzák ustředit vytvořit nebezpečnou situaci pro ostatní kluzáky. Toto však nezbavuje piloty ostatních kluzáků sledovat ostatní letadla a v případě vzniku nebezpečné situace stoupavý proud opustit.

41 Velitel vlečného letounu musí provádět všechny manévry během letu (manipulace s přípustí motoru, změny směru nebo výšky letu) plynule tak, aby na ně pilot kluzáku mohl včas a bezpečně reagovat. Musí znát účel letu kluzáku (základní výcvik, sólový let žáka, první lety do termiky, dosažení sportovních výkonů apod.), aby mohl kluzák vypnout ve vhodném prostoru a výšce. Vypnutí by mělo být provedeno v takovém místě a výšce, aby měl pilot kluzáku s ohledem na směr a sílu větru možnost bezpečného návratu na letiště vzletu, pokud by se mu nepodařilo získávat výšku nebo ji alespoň udržovat. 3.9 Signál k vypnutí dává velitel vlečného letounu zřetelným střídavým nakláněním letounu kolem podélné osy letounu. Pilot kluzáku se může vypnout i na základě svého rozhodnutí. Sestup může velitel vlečného letounu zahájit až když se bezpečně přesvědčí, že je kluzák vypnut. Za tímto účelem by měl kluzák po vypnutí vybočit z původního směru. Přistávat s kluzákem ve vleku je zakázáno kromě případů krajní nouze, když nejde vypnout vlečné lano u vlečného letounu ani u kluzáku Při dvojvleku vypíná lano jako první pilot kluzáku letícího na delším laně. Po vypnutí provede mírnou zatáčku na svou stranu Velitel vlečného letounu nesmí při sestupu s lanem provádět prudké změny směru a výšky letu. Provádění akrobatických prvků s lanem je zakázáno. Velitel letounu musí při sestupu sledovat okolní provoz (včetně parašutistů) za účelem zamezení nebezpečného sblížení s ostatním provozem a nesmí křižovat vertikálně nebo horizontálně trasu provozovaného letištního okruhu Velitel letounu odhazuje vlečné lano do volného prostoru letiště z výšky 160 ft (50 m). Nálet za účelem shození lana může provádět výhradně ve směru RWY, předal-li informaci o tomto úmyslu ATC nebo AFIS (je-li poskytována) a podle vydaných pokynů nebo informací. Lano musí být z provozní plochy letiště co nejdříve odstraněno. Přistávat s vlečným lanem je možno za předpokladu, že volný konec lana se poprvé dotkne země nejdříve až v pásu před prahem RWY, na kterou je prováděno přistání a není-li přistání s lanem provozovatelem letiště zakázáno. Nad všemi přírodními i umělými překážkami, včetně osob a zvířat musí být konec lana v minimální výšce 10 m Za překážku vysokou 5 m se pro toto i další ustanovení tohoto doplňku rozumí jakékoli neuzavřené komunikace (silnice, cesty, železniční dráhy, vodní toky atd.) či přístupné účelové plochy (parkoviště, křiště, vodní plochy atd.) Pojíždění s lanem musí velitel letounu provádět tak, aby se lano pohybovalo kolem překážek a osob v bezpečné vzdálenosti. V případě i krátkodobého odstavení letounu s připojeným lanem v prostoru kudy mohou pojíždět letadla nebo jiné mobilní prostředky, musí být lano přitaženo k letounu do maximální vzdálenosti 5 m od vlečného zařízení, a to tak, aby se na lanu nevytvořily smyčky Přelety s kluzákem/kluzáky ve vleku musí být prováděny v minimální výšce 1000 ft (300 m) nad zemí, pokud ATC nestanoví jinak. Pro lety nad hustě zastavenými místy platí ustanovení 4.6 a předpisu L 2 Pravidla létání Velitel vlečného letounu při přechodu do klesání musí velmi pozvolna snižovat výkon motoru při současném převádění letounu do mírného klesání při stálé rychlosti letu. Klesavý let s kluzákem ve vleku musí být prováděn při stálé rychlosti s maximálním klesáním do 2 m/sec. Velitel vlečného letounu musí klesání zahájit až po oznámení svého úmyslu pilotovi kluzáku pomocí radiostanice nebo opakovaným vychylováním směrového kormidla. Pilot

42 36 kluzáku musí udržovat svoji polohu za vlečným letounem a s použitím vzdušných brzd udržovat vlečné lano v napnutém stavu. Dojde-li k prověšení vlečného lana, musí pilot kluzáku zamezit případnému prudkému napnutí lana mírným vybočením do strany a po napnutí lana opět vrátit kluzák do původní polohy za vlečný letoun Vleky z ploch které nejsou letištěm Vleky kluzáků z ploch, které nejsou letištěm, lze provádět pouze jako letecké práce ve smyslu platných právních předpisů a za předpokladu, že využití takovýchto ploch je součástí Úřadem vydaného povolení k provádění leteckých prací Vzlety kluzáků za letounem z ploch, které nejsou letištěm, mohou provádět pouze piloti kluzáků, pilotní žáci ve výcviku pouze s instruktorem Aerovleky z udržovaných ploch, určených pro vzlety a přistání (tzv. záložních vojenských ploch, schválených ploch pro SLZ) o minimálních rozměrech 700 x 35 m může provést velitel letounu se zkušeností minimálně 50 hodin letové doby při aerovlecích, z toho minimálně 10 hodin letové doby při aerovlecích na použitém typu letounu, pokud provozovatel letounu nestanovil podmínky přísnější. Typ vlečného letounu, který splňuje požadavky tohoto Doplňku, není omezen Aerovleky z ploch, které nejsou letištěm, o minimálních rozměrech 550 x 35 m může provést velitel letounu, který má kvalifikaci TOW i kvalifikaci WRK, nebo má kvalifikaci TOW a oprávnění pro tyto lety s konkrétním typem letounu zapsáno v zápisníku letů na základě výcviku dle schválené osnovy. K těmto vlekům musí být použit vhodný letoun, který splňuje požadavky tohoto Doplňku (např. Z-37, Z-37T, Z-137T, L-60) a který k tomuto účelu určil provozovatel letounu. Provádět dvojvleky z takovýchto ploch je zakázáno Za posouzení vhodnosti plochy, která není letištěm, odpovídá velitel kluzáku. Informaci o rozměrech a stavu plochy, překážkách ve směru přiblížení, vzletu a v blízkosti plochy, směru a rychlosti větru musí velitel kluzáku předat veliteli vlečného letounu pomocí radiostanice při příletu k této ploše. Velitel letounu před přistáním provede obhlídku plochy dle metodiky pro bezpečnostní přistání z minimální výšky 20 m nad zemí a minimálně 10 m nad překážkami. V případě, že vlečný letoun má ve vleku vlečné lano, nesmí být volný konec lana pod uvedenými minimálními výškami. Přistávání na takovéto plochy s lanem je zakázáno. Velitel vlečného letounu má právo, po zhodnocení plochy za letu, rozhodnout s konečnou platností o přistání. Nesmí však přistát proti zákazu přistání, který mu byl pilotem kluzáku oznámen pomocí radiostanice nebo signalizován máváním pažemi do zkřížení nad hlavou. Místo a směr přistání vytýčí pilot kluzáku pomocí plachet (tzv. T ), nebo pomocí kluzáku postaveného přední částí do směru přistání tak, aby netvořil překážku pro přistávající letoun, nebo jiným domluveným způsobem. Není-li domluveno jinak, velitel letounu přistává vpravo od takovéhoto vyznačení Velitel vlečného letounu odpovídá před vzletem za celkové zhodnocení situace pro vzlet na základě posouzení délky, šířky, sklonu a únosnosti povrchu, hmotnosti vlečeného kluzáku a letounu, směru a rychlosti větru, teploty vzduchu, překážek ve směru vzletu apod.

43 Za poučení osob na ploše, včetně případného pomocníka u křídla kluzáku, odpovídá pilot kluzáku. Informaci o napínání a napnutí vlečného lana dává veliteli vlečného letounu pilot kluzáku radiostanicí. Není-li to možné, dává signál pomocník u křídla zdvižením ruky po dobu napínání a mávnutím ve směru vzletu po napnutí Nouzové případy při vlečení kluzáků Dojde-li ve fázi od počátku rozjezdu do nadzvednutí vlečného letounu od země k úmyslnému nebo neúmyslnému vypnutí vlečného lana od kluzáku nebo od vlečného letounu, musí být provedeny postupy k zabránění nárazu kluzáku do vlečného letounu. Pakliže je zbývající délka RWY/plochy dostatečná pro přerušení vzletu, snižuje velitel vlečného letounu po dostatečné časové prodlevě pozvolna rychlost a mírně vybočí, pokud je to možné, z původního směru vzletu do prostoru bez překážek. Pilot kluzáku ihned zahájí činnost pro bezpečné zastavení nebo případně přistání s použitím plného vysunutí vzdušných brzd a následně mechanické brzdy podvozku, sleduje vlečný letoun a pokud je to možné, vybočí z původního směru do volného prostoru. V případě, že nelze odvrátit jinak srážku s vlečným letounem, musí vybočit za pomoci položení jednoho křídla na zem. Pakliže je po vypnutí vlečného lana zbývající délka RWY/plochy pro bezpečné pozvolné přerušení vzletu nedostatečná, pokračuje velitel vlečného letounu ve vzletu a kluzák provede přistání bez nebezpečí srážky s vlečným letounem a využije výše popsaných postupů pro zabránění srážky s překážkami na konci RWY/plochy (naviják, porost za letištěm apod.) Dojde-li ve fázi od počátku rozjezdu do nadzvednutí vlečného letounu od země k ztrátě tahu pohonné jednotky a tím k neovlivnitelnému snižování rychlosti, nebo k jiné závadě bránící pokračování ve vzletu, vybočí plynule velitel vlečného letounu co nejdříve do volného prostoru, aby tím vytvořil prostor pro kluzák. Velitel kluzáku postupuje obdobně jak je uvedeno v čl Vlečné lano musí vypnout neprodleně jak velitel vlečného letounu tak pilot kluzáku Dojde-li k vypnutí vlečného lana po nadzvednutí vlečného letounu od země, pokračuje velitel vlečného letounu ve vzletu a pilot kluzáku provede vynucené přistání na zbývající část letiště nebo do terénu. Provést přistání na letiště proti směru vzletu může pouze za předpokladu, že výška nad zemí a překážkami, směr a rychlost větru, výkonnostní parametry kluzáku a aktuální rychlost letu umožní srovnat příčný náklon před přistáním v minimální výšce 25 m nad zemí. V případě boční složky větru by zatáčka měla být provedena proti větru Dojde-li ke ztrátě tahu pohonné jednotky nebo k jiné závadě bránící pokračování v letu až ve fázi po nadzvednutí vlečného letounu od země, vypne velitel vlečného letounu ihned vlečné lano a s ohledem na povahu závady provede vynucené přistání. Je-li to možné (nejde o úplnou ztrátu tahu pohonné jednotky a letoun je ovladatelný) a vzhledem k situaci vhodné, nasměruje letoun před vypnutím kluzáku k letišti. Pilot kluzáku řeší situaci dle výšky a prostoru, ve kterém k vypnutí došlo Vynucené přistání vlečného letounu nebo kluzáku s lanem je kromě případů krajní nouze zakázáno. Zůstane-li vlečné lano zapnuté u kluzáku a je-li výška letu dostatečná, zalétne pilot kluzáku nad letiště, vlečné lano odhodí do volné části letiště a provede přistání. V případě nutnosti odhodit vlečné lano mimo letiště, případně až před přistáním, musí pilot kluzáku zvolit takové místo a výšku letu, aby nedošlo k ohrožení osob a majetku na zemi a při letu s visícím lanem byla dodržena minimální výška konce vlečného lana nad překážkami uvedená v čl. 3.12

44 V případě, že pilot kluzáku nevypne ani po opakovaném znamení vlečné lano, doletí velitel vlečného letounu s kluzákem nad letiště a tam vypne kluzák sám. Pilot kluzáku se nad volným prostorem letiště pokusí lano vypnout sám. Nepodaří-li se lano ani po opakovaných pokusech vypnout, přistává pilot kluzáku s visícím lanem při dodržení bezpečné výšky volného konce lana nad překážkami (včetně porostu před letištěm). Let s visícím lanem a přiblížení na přistání až do výšky nad zemí cca 1,5 m by mělo být provedeno rychlostí o cca km/hod. vyšší než je rychlost stanovená letovou příručkou daného typu kluzáku V případě vzniku nouzové situace, kdy po opakovaných pokusech nejde vlečné lano vypnout ani u vlečného letounu ani u kluzáku, musí být provedeno přistání s kluzákem ve vleku. Velitel vlečného letounu provede pozvolný sestup (viz 3.15) a přiblížení na přistání s ohledem na možnosti kluzáku sledovat bezpečně dráhu letu. Pilot kluzáku musí vlečný letoun pozorně sledovat a za pomoci vzdušných brzd udržovat napnuté lano. Velitel vlečného letounu musí po přistání za použití přípusti motorové jednotky snižovat rychlost dojezdu pozvolně, aby zabránil přibližování kluzáku k zadní části letounu. Za tímto účelem musí přistát tak, aby využitelná délka RWY byla dostačující pro prodloužený dojezd. Je-li dané letiště pro řešení takovéto nouzové situace z hlediska překážek v prostoru přiblížení na přistání a délky RWY nevyhovující, měl by velitel vlečného letounu zvolit pro přistání jiné vhodné letiště. Pilot kluzáku musí po přistání použít intenzivně mechanickou brzdu podvozku a plné výchylky vzdušných brzd k zamezení přibližování kluzáku k vlečnému letounu a přejetí vlečného lana Nezvládne-li pilot kluzáku vzlet ve fázi do nadzvednutí vlečného letounu od země (způsobí nebezpečné vybočení) musí vypnout vlečné lano. Stejně vyřeší nebezpečnou situaci i velitel vlečného letounu sám, pakliže pilot kluzáku včas nevypne vlečné lano. Dále oba řeší nastalou situaci jak je uvedeno v čl V případě, že se pilotovi kluzáku nepodaří v průběhu horizontálního nebo klesavého letu ve vleku, např. při letu v turbulenci, zabránit výraznému prověšení vlečného lana ani použitím vzdušných brzd nebo mírným vybočením s následným návratem do původní polohy po jeho napnutí a hrozí-li nebezpečné sblížení nebo dokonce předlétnutí vlečného letounu, musí vypnout vlečné lano. Vypnout vlečné lano musí i případě, že není schopen bezpečně udržet polohu kluzáku za vlečným letounem (např. při ustřeďování ve stoupavém proudu). Následně pilot kluzáku postupuje dle konkrétních podmínek, a to buď využitím stoupavých proudů nebo nouzovým přistáním na nejbližším letišti nebo na vhodné ploše v terénu V případě vzniku jakékoli neřešitelné havarijní situace při vleku jsou posádky letounu i kluzáku včetně cestujících oprávněni použít záchranný padák, pakliže výška umožňuje jeho použití. Před opuštěním kabiny musí velitelé letounu i kluzáku, pokud je to možné, vypnout vlečné lano a nasměrovat letadlo do prostoru, kde jeho pád nezpůsobí ohrožení osob a majetku na zemi Pokud to nouzová situace dovolí, jsou posádky povinny využívat radiového spojení jak mezi sebou tak i s příslušným stanovištěm ATC nebo AFIS k předání informací o vzniklé nouzové situaci a o svých rozhodnutích a úmyslech jak ji budou řešit. 4. Zvláštní ustanovení 4.1 Provádění více než dvojvleků kluzáků podléhá schválení Úřadu na základě žádosti a navržené metodiky.

45 Vleky reklamních transparentů 1. Pro vleky transparentů platí obdobně též ustanovení Způsobilost letounu, kvalifikace velitele vlečného letounu a délka vlečného lana se řídí dle ustanovení 2. Velitel vlečného letounu musí být dále řádně seznámen se zvláštnostmi této činnostmi se zaměřením na přípravu transparentu, jeho rozvinutí, způsob vzletu, vliv vlečeného transparentu na řízení a výkony letounu a řešení nouzových případů za letu. 2. Může být vlečen pouze transparent, který splňuje požadavky uvedené v Poradním oběžníku PO/ST-20-05, vydaným ÚCL. 3. Velitel letounu je povinen před vzletem zkontrolovat transparent, jeho stav a správné zavěšení. 4. Vzlet je možno provést buď s transparentem rozvinutým a připojeným k vlečnému letounu již na zemi nebo vzlet provést s kotvou připojenou na vlečném laně, na kterou se transparent zachycuje až následně při jejím vlečení ve vhodné výšce mezi brankou, kde je vlečné lano transparentu zavěšeno. Velitel vlečného letounu může být o výšce vlečené kotvy při přibližování k brance informován prostřednictvím radiostanice ze země. Branka musí být na provozní ploše jen po dobu nezbytně nutnou. 5. Při letech s transparentem musí být dodrženy minimální výšky letu podle ustanovení 4.6 a předpisu L 2 Pravidla létání. Velitel letounu musí při stoupání, vlastním letu, při klesání a přiblížení na odhoz transparentu dbát zvýšené opatrnosti s ohledem na ostatní letový provoz. 6. Velitel letounu odhazuje transparent do volného prostoru letiště z výšky 160 ft (50 m). Transparent musí být v co nejkratší době z provozní plochy odstraněn. 7. Nouzové případy při vlečení transparentů 7.1 Při jakémkoli nenormálním průběhu rozjezdu je nutno rozjezd okamžitě přerušit a transparent odhodit. 7.2 Dojde-li k ztrátě výkonu pohonné jednotky při rozjezdu nebo počátečním stoupání, musí velitel letounu transparent ihned odhodit a řešit vzniklou situaci dle okolností Dojde-li při letu k přetržení některého lana závěsu, roztočení transparentu, ztrátě stability transparentu, jeho roztrhání nebo ztrátě závaží, musí velitel letounu rozhodnout o dalším pokračování letu s ohledem na bezpečnost dalšího letu a možnost samovolného utržení transparentu a jeho pádu na zem. 7.4 V případě, že se velitel letounu rozhodne v jakémkoli nouzovém případě transparent odhodit mimo letiště, musí jej odhodit nad místem, kde nedojde k ohrožení osob a majetku na zemi ani ostatní případná letadla v tomto prostoru.

46 Pravidla pro shazování předmětů, rozprašování sypkých hmot (viz AIP ČR ENR 1.1 8) 12.6 Rozhazování letáků. Pro rozhazování letáků je možno použít všechny letadly, u kterých je možno bez technické úpravy letáky vyhazovat. Případná technická úprava na letounu musí být předem schválena ÚCL. Objednatel rozhozu letáků musí získat souhlas od místně příslušného obecního úřadu a musí zajistit úklid, pokud to bude požadováno. Provedení letu. Při rozhazování letáků musí být dodrženy minimální výšky stanovené předpisem L 2 ust.4.6 a ust Rozhoz letáků provádí druhá osoba na palubě tak, aby se pilot mohl plně věnovat řízení. Rozhazování letáků z letadla musí být prováděno v menších dávkách, o rozměrech max. A5 tak, aby nemohlo dojít k poškození zejména vodorovných ocasních ploch. Velitel letadla odpovídá za poučení osob na palubě podle jejich činnosti 12.7 Kontrolní, měřicí, pozorovací a hlídkové lety a) Pro tyto druhy letů lze použít všechna letadla, která pro daný druh prací vyhovují a jsou v kategorii použití nejméně pro letecké práce. b) Pokud bude fotografická, filmovací kamera nebo video-kamera (nebo jiné zařízení) na letadle pevně uchyceno, musí být způsob zástavby schválen (modifikace) Technickou sekcí ÚCL. c) Rovněž případné provádění letů bez dveří nebo kabinového krytu musí být schváleno TS ÚCL a musí být uvedeno v Letové příručce letounu. d) Při všech uvedených letech musí být dodrženy minimální výšky podle ust. 4.6 a ust předpisu L 2 Pravidla létání. Let musí být proveden v rozsahu normálních letových režimů podle Letové příručky. e) Velitel letadla odpovídá za poučení dalších osob na palubě podle jejich činnosti. (viz ust. 3.3 této PP) 12.8 Výuka leteckého personálu v letecké škole Výuka leteckého personálu se provádí dle Příručky pro letecký výcvik schválené ÚCL (Odborem způsobilosti leteckého personálu)

47 Zdokonalovací a rozdílový výcvik pilotů Výuka leteckého personálu se provádí dle Příručky pro letecký výcvik schválené ÚCL (Odborem způsobilosti leteckého personálu) MINIMÁLNÍ VÝŠKY Předpis L 2 Pravidla létání - DOPLNĚK O Podmínky pro lety VFR při leteckém výcviku a přezkušovacích letech Výcvikové lety 1) Výcvikové lety se smí provádět pouze v souladu s osnovami odpovídajícími podmínkám stanoveným FCL 1. 2) Instruktor je ve všech případech velitelem letadla a je odpovědný za bezpečné provedení letu. 3) Nácvik nouzového přistání do terénu mimo schválené letiště se musí ukončit v minimální výšce 50 m AGL. Instruktor může pouze předvést podle potřeby manévr nouzového přistání do výšky ne nižší než 20 m AGL. Nácvik přistání na dráhu schváleného letiště je možné provádět bez výškového omezení, je-li možno na dráhu bezpečně přistát nebo provést postup nezdařeného přiblížení. 4) Nácvik nouzového přistání po vzletu do výšky 100 m nad letištěm je možno provádět na dráze, která je dostatečně dloubá pro bezpečné přistání. 5) Při nácviku bezpečnostního přistání je povoleno provádět prohlídku plochy v průletu po předchozím zhodnocení sklonu terénu a překážek ve výšce ne nižší než 20 m a přiblížení v závislosti na překážkách až do výšky ne nižší než 10 m. 6) Minimální výška nad překážkami je 20 m. Poznámka. - Jakákoli veřejná komunikace je pro tento účel považována za překážku vysokou 10 m. 7) Boční vzdálenost od překážek musí být minimálně 50 m, od nadzemního vedení 100 m. 8) Všechny manévry v průběhu nácviku přistání musí být prováděny tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost osob a majetku na zemi a nedošlo k nadměrnému zatěžování obydlených míst hlukem, při dodržení ustanovení minimálních výšek pro let nad zastavěnými místy a shromážděním osob. 9) Přelétávání osob pod výškou 50 m je zakázáno. 10) Při výcvikových letech pro letecké práce jsou minimální výšky shodné s výškami povolenými pro příslušnou leteckou prací.

48 PŘÍLOHY str.1 Příloha 1 - Světelné a pyrotechnické signály pro letištní provoz Světlo Letadlu za letu Od letištního zařízení Letadlu na zemi + Stálé zelené Přistání povoleno Vzlet povolen + Stálé červené Dejte přednost jinému letadlu a pokračujte po okruhu Stůjte + Série zelených záblesků Vraťte se na přistání * Pojíždění povoleno + Série červených záblesků + Série bílých záblesků Červené pyrotechnické Letiště není bezpečnénepřistávejte! Přistaňte na tomto letišti a pokračujte na odbavovací plochu * Bez ohledu na jakékoliv předešlé instrukce zatím nepřistávejte + Zaměřeno na dotyčné letadlo * Povolení k přistání a pojíždění bude vydáno Opusťte přistávací plochu Vraťte se do vaší výchozí polohy na letišti

49 PŘÍLOHY str.2

50 PŘÍLOHY str.3

51 PŘÍLOHY str.4

52 PŘÍLOHY str.5

53 PŘÍLOHY str.6

54 PŘÍLOHY str.7

55 PŘÍLOHY str.8

56 PŘÍLOHY str.9 Od pilota letadla signalistovi Poznámka 1. - Tyto signály jsou určeny k tomu, aby je pilot v kabině vydával pomocí rukou, jasně viditelných pro signalistu a v případě nezbytnosti osvětlených, aby to signalistovi usnadnilo pozorování. Poznámka 2. - Motory letadel jsou číslovány vzhledem k signalistovi stojícímu čelem k letadlu zprava doleva (t.j. motor číslo 1 je levý vnější motor) Brzdy Poznámka. - Okamžik sevření ruky v pěst nebo roztažení prstů odpovídá okamžiku zabrždění nebo odbrždění. a) Zabrzděné Zvednutí paže a ruky s roztaženými prsty horizontálně před obličej, pak sevření ruky v pěst. b) Odbržděno Zvednutí paže se sevřenou pěstí horizontálně před obličej, pak roztažení prstů Špalky a) Zasuňte špalky Paže natažené s dlaněmi směřujícími ven, ruce se pohybují k sobě, aby se křížili před obličejem. b) Odstraňte špalky Ruce zkřížené před obličejem s dlaněmi směřujícími ven, paže se pohybují od sebe Připraven ke spuštění motoru (ů) Zdvižení příslušného počtu prstů jedné ruky udává číslo motoru, který má být spuštěn. 5.3 Technické/provozní spojovací signály Ruční signály musí být používány pouze když není možná ústní komunikace, pokud jde o technické/provozní spojovací signály Signalista musí zajistit, aby od letové posádky obdržel potvrzení, pokud se týče technických/ provozních spojovacích signálů. Poznámka.- Technické/provozní spojovací signály jsou obsaženy v Dodatku 1, aby standardizovaly užitíručních signálů obvykle používaných pro spojení s letovou posádkou během pohybu letadla, který se týká provozních nebo obslužných činností.

57 PŘÍLOHY str.10

58 PŘÍLOHY str.11

59 PŘÍLOHY str.12 PŘÍLOHA 3 TABULKA CESTOVNÍCH HLADIN TRAŤ od do Od do IFR lety VFR lety IFR lety VFR lety FL Altitude Altitude Altitude Altitude FL FL FL m ft m ft m ft m ft atd. atd. 0 atd. 0 atd. atd. 0 atd. 0 atd. atd. 0 atd. 0 atd. atd. 0 atd

60 PŘÍLOHY str.13 Příloha 4 2. VIZUÁLNÍ SIGNÁLNÍ KÓD ZEMĚ VZDUCH 2.1 Kód používaný osobami, které přežily leteckou nehodu Zpráva Návěstí 1 Žádáme o pomoc V 2 Žádáme lékařskou pomoc X 3 Ne nebo Negativ N 4 Ano nebo Potvrzuji Y 5 Pokračuji tímto směrem 2.2 Kód používaný záchrannou jednotkou Zpráva Návěstí 1 Akce skončena LLL 2 Nalezli jsme všechny osoby LL 3 Nalezli jsme jen některé osoby Nejsme schopni pokračovat vracíme se na základnu Rozdělili jsme se na dvě skupiny, každá pokračuje naznačeným směrem Obdrželi jsme informaci, že letadlo je v tomto směru XX 7 Nic nebylo nalezeno, pokračujeme v pátrání NN

61 PŘÍLOHY str.14 Příloha 5 Fráze používané zakročujícím letadlem: Fráze Význam CALL SIGN Jaká je vaše volací značka? FOLLOW DESCEND YOU LAND PROCEED Následujte mě Klesejte na přistání Přistaňte na tomto letišti Můžete pokračovat Fráze používané letadlem, proti němuž je zakročováno: Fráze Význam CALL SIGN (volací značka) Moje volací značka je (volací značka). WILCO CAN NOT REPEAT AM LOST MAY DAY HIJACK LAND (název místa) DESCEND Rozumím, provedu Nemohu provést Opakujte vaše instrukce Poloha neznámá Jsem v tísni Jsem předmětem únosu Žádám přistát (název místa) Žádám klesání

62 PŘÍLOHY str.15 Příloha 6