Managementový plán projektu LIFE+ pro evropsky významnou lokalitu CZ Třtěnské stráně

Transkript

1 Managementový plán projektu LIFE+ pro evropsky významnou lokalitu CZ Třtěnské stráně aktivita A2, projekt Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském Středohoří, LIFE09 NAT/CZ/

2 I. Základní identifikační a popisné údaje... 3 I. 1 Základní údaje... 3 I. 2 Způsob zajištění ochrany... 3 I. 3 Územně správní příslušnost... 4 I. 4 Stručná charakteristika území... 4 II. Stav EVL a předmětů ochrany... 5 II. 1 Předměty ochrany a jejich současný a cílový stav... 5 II. 2 Nároky předmětů ochrany... 6 II. 3 Vlivy působící na předměty ochrany... 6 II. 4 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL... 6 II. 5 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle zákona 114/1992 Sb II. 6 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany III. Péče o EVL III. 1 Návrh managementových opatření pro EVL k dosažení cílového stavu III. 2 Popis jednotlivých zákresů navrhovaných managementových opatření Závěrečné údaje III. 3 Použité podklady III. 4 Zpracovatel III. 5 Seznam zkratek IV. Přílohy IV. 1 Orientační mapa evropsky významné lokality IV. 2 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření

3 I. Základní identifikační a popisné údaje I. 1 Základní údaje Název: Třtěnské stráně Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 5500 Rozloha: 12,5636 ha Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády 371/2009, č. přílohy 337g I. 2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ: 12,5636 ha Specifikace ZCHÚ: 51 CHKO České středohoří 12,5636 ha z toho zóna IV 12,5636 ha PP Třtěnské stráně 12,5124 ha Relativní rozloha ZCHÚ: CHKO České Středohoří 100% zóna IV 100% PP Třtěnské stráně 100% Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ: 0 ha Relativní rozloha OP ZCHÚ: 0 % Smluvní ochrana dle 39 zákona 114/1992 Sb. v platném znění Celková rozloha smluvně chráněných území: 0 ha Relativní rozloha smluvně chráněných území: 0 % Specifikace smluvně chráněných území: Základní ochrana dle 45c, odst. 2 zákona 114/1992 Sb. v platném znění Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany: 0 ha Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany: 0 % Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblast: Celková rozloha ptačích oblastí: 0 ha Relativní rozloha ptačích oblastí: 0 % Specifikace ptačích oblastí: není Další 3

4 I. 3 Územně správní příslušnost Dotčené kraje: Dotčené obce: Dotčená katastrální území: Ústecký kraj Chožov Třtěno I. 4 Stručná charakteristika území Geologie: Stráň je budována především vápnitými slínovci (opukami). Na několika místech je plynulost svahů narušena výraznějšími erozními rýhami. Reliéf: Terénní vlna (250 m n. m.) v délce téměř 1 km je součástí mírně zvlněného terénu jižní části Milešovského středohoří. Pedologie: Půdní pokryv tvoří subhalofilní půdy. Krajinná charakteristika: Jedná se o tzv. "bílou stráň" s výskytem xerotermních stepních trávníků, velký význam pro přítomnou subhalofilní vegetaci má eroze a soliflukce slínu. Halofilní habitaty jsou vázané jak na silné prameny a jejich stružky tak i na poměrně neznatelné průsaky na úpatí bílé stráně. Biota: Charakteristickým rysem lokality je pestrá mozaika s celou řadou přechodů mezi subhalofilní vegetací s dominancí jitrocele přímořského (Plantago maritima), ostřice chabé (Carex flacca) a ostřice oddálené (Carex distans), plošně nejrozšířenější xerotermní travinnou vegetací a maloplošně zastoupenými slanými rákosinami. V pokryvu převažují širokolisté suché trávníky často v mozaice s nízkými xerofilními křovinami nebo vysokými xerofilními a mezofilními křovinami, místy jsou patrny pokusy o zalesňování nepůvodními dřevinami. Lokalita je význačná výskytem bohaté populace jitrocele přímořského (Plantago maritima), dále je zde hojně zastoupena řada významných druhů rostlin, např.: bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), ostřice oddálená (Carex distans), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus) aj. Vyskytuje se zde i mnoho významných druhů živočichů, zejména motýlů a bezobratlých, mnoho těchto druhů je velmi významných z hlediska fauny Českého středohoří nebo Čech. 4

5 Prioritní II. Stav EVL a předmětů ochrany II. 1 Předměty ochrany a jejich současný a cílový stav Tab. 1 Seznam stanovišť, která jsou předmětem ochrany v EVL. Kód Název Rozloha (ha) Relativní rozloha (%) Stav při zařazení EVL na ES Popis cílového stavu 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6, ,91 A A Zachována stávající rozloha a dosažen a udržován celkový podíl v mozaice s křovinami nad 80% v rámci EVL. Stav při zařazení EVL na ES: A dobrý (příznivý), B ohrožený (méně příznivý), C špatný (nepříznivý) ve smyslu Anonymus Tab. 2 Seznam limitních hodnot (LH) pro stanoviště, která jsou předmětem ochrany v EVL. Kód Vzácnost LH změny rozlohy Počet segmentů LH zhoršení stavu % ha VMB % , Maximální doba pro vyhodnocení stavu a změny stavu předmětu ochrany pro stanoviště 6210 je metodikou pro hodnocení stavu (Anonymus 2012) určena na šest let. Hodnocení stavu je třeba provést vždy, když existuje podezření na zhoršení stavu (např. na základě upozornění místního znalce). Evropsky významné druhy nejsou předmětem ochrany EVL. 5

6 II. 2 Nároky předmětů ochrany Kód předmětu ochrany: 6210 Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Stanoviště se vyskytuje na výslunných svazích na bazických horninách nebo na mírnějších svazích na středně hlubokých půdách. V minulosti byly udržovány především jako ovčí pastviny nebo jednosečné louky příp. s přepásáním. Pastva je doporučována od pol. dubna do pol. července, kosení v průběhu června. Podrobný popis vhodného managementu viz biotopy T3.3 a T3.4 v Zásadách péče o nelesní biotopy (Jongepierová in Háková [ed.] et al. 2003). II. 3 Vlivy působící na předměty ochrany Tab. 3 Přehled vlivů, které působí na předměty ochrany Kód a název vlivu dle přehledu v metodice mapování biotopů (Lustyk & Guth 2012). Intenzita vlivu: A - vysoký vliv, B - střední vliv, C - nízký vliv. Kvalita vlivu: + pozitivní, 0 neutrální, - negativní. Kód Název vlivu Vliv Intenzita Relativní plocha Kvalita vlivu vlivu Uvnitř/Vně vlivu působení vlivu [%] 141 Upuštění od pastvy Uvnitř A Umělé zalesňování Uvnitř C Eroze Uvnitř B 7 + II. 4 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL V EVL je pouze jediný předmět ochrany a proto není třeba identifikovat konflikty různých předmětů ochrany. II. 5 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle zákona 114/1992 Sb. Územní systém ekologické stability ( 4 zákona): EVL není součástí nadregionálních prvků ÚSES. Součást lokálního biocentra. Obecná ochrana druhů ( 5 zákona): Některá navrhovaná opatření zasahují do životních cyklů volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin. Vliv na populace je u některých druhů pozitivní, u jiných negativní. Navržená opatření nemají potenciál k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení 6

7 rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí, v případě, že budou prováděna přiměřeně v uvedené intenzitě. V lokalitě se mimo předmětů ochrany a druhů zvláště chráněných vyskytují následující druhy, které jsou dle příslušného červeného seznamu ohrožené na své existenci: Tab. 4 Seznam ohrožených druhů, které se vyskytují v EVL. Ohroženost dle červených seznamů (Farkač et al. 2005, Procházka et al. 2011): CR druh kriticky ohrožený, EN - druh silně ohrožený, VU - druh ohrožený, LR - druh vyžadující další pozornost. Zdroje informací o výskytu druhu jsou označeny pořadovým číslem jako horní index za jménem druhu: 1) Anonymous 2010, 2) Kadlec 2011, 3) Marhoul 2011, 4) Buk et al 2012 název druhu ohrožení dle červeného seznamu nároky řešení konfliktu bahnička jednoplevá 4) Eleocharis uniglumis EN slatinné a slané louky a mokřady zabránit pastvě v okolí pramenišť bařička bahenní 4) Triglochin palustre bradáček vejčitý 4) Listera ovata hnědásek černýšový 2) Melitaea Aurelia EN subhalofilní prameniště zabránit pastvě v okolí pramenišť LR širokolisté trávníky CR xerothermy, lesostepi s krátkostébelným trávníkem a křovinami, klade na Plantago medium, Veronica spp., Melampyrum spp. zachovat plochy s rozvolněnými křovinami hořeček brvitý 4) Gentianopsis ciliata VU bílé stráně, širokolisté trávníky kavyl vláskovitý 1) Stipa capillata ledenec přímořský 1) Tetragonolobus maritimus LR stepní druh VU vlhké i vysýchavé někdy mírně zasolené louky a okraje cest lišaj pryšcový 4) Hyles galii VU v porostech svízele syřišťového na vyprahlých místech (vajíčka, housenky) modrásek vičencový 2) Polyommatus thersites VU xerothermy, lesostepi, stepní stráně, 2 generace za rok, klade na vičence na plochách s větším výskytem vičenců raději bez pastvy, kosení části porostů nejpozději v polovině června modrásek východní 2) Pseudophilotes vicrama EN kamenitá místa se sporou vegetací (klade na Thymus spp.) + živné porosty s roztroušenými křovinami lesostep 7

8 název druhu ohrožení dle červeného seznamu nároky řešení konfliktu ostřice oddálená 4) Carex distans saranče slámová 3) Euchorthippus pulvinatus soumračník žlutoskvrnný 2) Thymelicus aceton EN mírně zasolené půdy NT trávníky, stepi, úhory EN porosty s křovinami (klade na Brachypodium pinnatum) zachovat plochy s rozvolněnými křovinami vlnice chlupatá 4) Oxytropis pilosa VU na trávnících a výslunných stráních, na skalkách, písčinách, na půdách suchých nebo vysychavých zeměžluč spanilá 1) Centaurium pulchellum EN suché trávníky s narušenými místy Podrobné nároky vybraných druhů motýlů a stručnou bionomii vč. odkazů na odbornou literaturu uvádí Kadlec (2011). Ochrana významných krajinných prvků ( 6 zákona): Nejsou. Ochrana dřevin ( 7 a 8 zákona): Před realizací opatření na omezení pokryvnosti dřevin je třeba zajistit povolení orgánu ochrany přírody pro kácením dřevin rostoucích mimo les. Ochrana krajinného rázu ( 12 zákona): Navržená opatření směřují k udržení typického krajinného rázu. Není konflikt s tímto ochranným režimem. Územní ochrana (část třetí zákona, 14-38): Přírodní památka Třtěnské stráně: Předmětem ochrany PP Třtěnské stráně jsou stanoviště kriticky ohroženého druhu jitrocel přímořský a stanoviště dalších ohrožených druhů jako jsou kozinec rakouský, len tenkolistý a zlatovlásek obecný. Režim upravuje plán péče z roku 2002 (Hamerský & Košner 2002), který však nerespektuje potřeby nelesních stanovišť, vzhledem k tomu, že území se nachází na plochách PUPFL. CHKO České Středohoří: Na území platí zákaz měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast. 8

9 Tab. 5 Seznam zvláště chráněných druhů mimo předmětů ochrany Ohroženost dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: KO druh kriticky ohrožený, SO - druh silně ohrožený, O - druh ohrožený. Zdroje informací o výskytu druhu jsou označeny pořadovým číslem jako horní index za jménem druhu: 1) Anonymus 2010, 2) Buk et al 2012, 3) Kadlec 2011 název druhu ohrožení dle vyhlášky 395/1992 Sb. nároky řešení konfliktu jitrocel přímořský 1) Plantago maritima strnad luční 2) Miliaria calandra ještěrka obecná 2) Lacerta agilis koniklec luční 2) Pulsatilla pratensis subsp. bohemica kozinec bezlodyžný 2) Astragalus exscapus KO halofytní stanoviště nepoškodit nadměrnou pastvou KO hnízdí v křovinách, jižní a východní část EVL SO po celé ploše SO širokolisté trávníky SO širokolisté trávníky s válečkou kozinec rakouský 2) Astragalus austriacus SO suché výslunné stráně, kamenité svahy pěnice vlašská 2) Sylvia nisoria plšík lískový 2) Muscardinus avellanarius slepýš křehký 2) Anguis fragilis užovka hladká 2) Coronella austriaca bělozářka liliovitá 2) Anthericum liliago bramborníček černohlavý 2) Saxicola toquata SO hnízdí v okrajích SO východní část ponechat souvislejší skupinu keřů SO po celé ploše SO po celé ploše pouze velmi extenzivní management v okrajových plochách O rozvolněné teplomilné trávníky, bílé stráně O hnízdí na zemi v trávě po konzultaci s odborníky je možné vymezit plochy, kde bude pastva probíhat až po vyhnízdění divizna fialová 2) Verbascum phoeniceum O rozvolněné teplomilné trávníky, bílé stráně 9

10 název druhu ohrožení dle vyhlášky 395/1992 Sb. nároky řešení konfliktu hvězdnice chlumní 2) Aster amellus hvězdnice zlatovlásek 2) Aster linosyris chrobák ozbrojený 2) Odonteus armiger kozinec dánský 2) Astragalus danicus len tenkolistý 2) Linum tenuifolium len žlutý 2) Linum flavum modřenec tenkokvětý 2) Muscari tenuiflorum modřenec tenkokvětý 2) Muscari tenuiflorum svižník 2) Cylindera germanica ťuhýk obecný 2) Lanius collurio O bílé stráně, širokolisté trávníky O širokolisté trávníky s válečkou O plochy bez vegetace, larvy žijí v zemi O rozvolněné teplomilné trávníky O širokolisté trávníky s válečkou O bílé stráně O výslunné travnaté a křovinaté stráně, stepi, lesní okraje a úhory O bílé stráně, rozvolěné trávníky O úpatí svahů v západní části a okraje přilehlých polí, dravé larvy žijí epigeicky O vazba na keře, hnízdí II. 6 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany V minulosti bylo území využíváno jako pastvina ovcí (Hamerský & Košner 2002), myslivecké využití, snahy o zalesnění až do konce dvacátého století (částečně úspěšné při využití borovice černé a jasanu ztepilého). Dosavadní péče ochrany přírody (po roce 2005): Od roku 2007 do r bylo každoročně provedeno odstranění křovin z malé plochy v centrální části území na bílých stráních (0,5 ha). Lokalita je pravidelně kosena od roku Vzhledem k charakteru předmětu ochrany a nárokům ZCHD druhů je prováděný management velmi nedostačující. Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů 10

11 Tab. 6 Další dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Název dokumentu Platnost od do Poznámka Generel ÚSES - součást lokálního biocentra Územní plán obce Chožov neomezeno Plán péče pro PP Třtěnské stráně Hamerský & Košner 2002 Plán péče pro PP Třtěnské stráně - návrh Buk et al III. Péče o EVL III. 1 Návrh managementových opatření pro EVL k dosažení cílového stavu Popis optimálního způsobu využívání: Primárně je pro území nejvhodnější péčí extenzivní pastva. Vhodným managementem je také kosení. Naprostá většina zde přítomných zákonem chráněných, ohrožených nebo vzácných organismů je vázána na bezlesí s nízkou spásanou a jinak narušovanou vegetací, případně na rozvolněné křoviny. Lokalita je rozdělena na plochy s různou intenzitou pastvy, zvýšenou pozornost je třeba věnovat pastvě v místech s výskytem kriticky ohroženého jitrocele přímořského a z pastevního zásahu je nutné vynechat plochy s výskytem vičence (vyplocení). Vzhledem k rozloze lokality, možnostem a přítomnosti řady druhů organismů vázaných na mozaikovitou pastvu lze doporučit krátkodobou pastvu smíšeného stáda ovcí a koz s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Je možné zajistit management i kontinuální pastvou s velmi nízkou intenzitou, ale potom je třeba každoročně ponechat bez managementu max % plochy. Plochy ponechané bez zásahu je nutné v následující sezoně opět zařadit mezi pasené plochy, tj. nepasené plochy rotovat (s výjimkou vičencových ploch!). Pastva je vhodná v období dubna nebo v podzimním termínu v září a říjnu (mimo vývoj modrásků). Při pastvě by mělo dojít k přiměřenému vypasení, kdy průměrná výška porostu (100 měření v náhodně vybraných bodech talířovým měřidlem o průměru 33 cm a hmotnosti měřícího talíře 0,5 kg) bude v rozmezí 5-10 cm. Na škodu není ani vznik větších obnažených ploch bez vegetace (do 5%). Početnost stáda by měla být stanovována spíše empiricky než normativně, průměrné zatížení by nemělo překročit 0,5 VDJ za celou sezonu. Při hromadnějším výskytu nechutných rostlin (pcháče atd., nad 10% rozlohy) je nutné je redukovat (kosení nedopasků) před jejich vysemeněním. Případný košár bude stanoven každoročně pracovníkem ochrany přírody dle aktuálních vegetačních podmínek, případně je možné během pastvy měnit místo košárování se souhlasem pracovníka ochrany přírody. Plochy s vičencem vynechané z pastvy je třeba obnovovat kosením, vždy v rozsahu 1/3 nepasené plochy ročně. Pokud nebude v okolí možné zajistit stádo ovcí, bude na lokalitě každoročně aplikováno ruční kosení v termínu od do Okolí slaniska je nutné chránit před pohybem ovcí oplocením. Nejvhodnějším managementem je zde ruční kosení. 11

12 Opatření sanační: Je navrženo redukovat plochy hustších a vzrostlejších křovin směrem k solitérám s nízkou pokryvností a druhovou různorodostí (nejlépe i s různou fenologií kvetení). K vyřezávání by mělo, s ohledem na případně hnízdění citlivějších druhů ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Vyřezanou biomasu je možné likvidovat štěpkováním nebo v krajním případě pálením dobře proschlého materiálu. V úvahu připadá i dlouhodobější deponování a ponechání rozpadu ve vybraných místech. Došlo by tak k podpoře saproxylických (vázaných na mrtvé dřevo) druhů hmyzu, a také vzniku mikrostanovišť pro plazy (např. užovka hladká) a další živočichy. Při realizaci opatření je vhodné ponechat v obvodových částech lokality keřové porosty v moznosti 3-5 m jako nárazníkovou zónu a jako významný biotop pro migraci a hnízdění ptáků. Při odstraňování dřevin je třeba odstranit veškeré výskyty akátů a borovice černé a zajistit, aby nedošlo k obnově porostů akátů z výmladků (tj. likvidace kroužkováním a teprve po uhynutí případným odstraněním stromů). Místa s výskytem třtiny a dalších nežádoucích dominant by měla být brzo zjara (v případě výskytu stařiny nejprve pokosena) intenzivně pasena, a pokud neproběhne v optimální období druhý pastevní cyklus, je třeba takováto místa pokosit před vymetáním dominantních trav. (červenec). Managementová opatření v lesních porostech Původně nelesní plocha byla od konce 60. let minulého století s různým úspěchem opakovaně zalesňována. Při výsadbě byly používány i druhy geograficky nepůvodní borovice černá (Pinus nigra), lokálně se v rámci přirozené sukcese dostal do dřevinné skladby i trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Na části plochy je zastoupen i stanovištně nepříliš vhodný jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který díky živelnému zmlazování může výhledově působit potíže při zachování předmětu ochrany. Část území MZCHÚ představují díky neúspěšnému zalesnění širokolisté suché trávníky (T3.4) často v mozaice s nízkými xerofilními křovinami nebo vysokými xerofilními a mezofilními křovinami, místy se solitérními dřevinami DB, LP, BR, JS, HB. V minulosti byla celá plocha dnešního MZCHÚ nevhodně zahrnuta do lesa, především p.p.č. 799/20 v k.ú. Třtěno, která podstatnou částí plošně zasahuje i mimo území MZCHÚ. Tvoří však ochranné pásmo. Existence lesních porostů nepůvodních dřevin je v současnosti neslučitelná s cílem ochrany v MZCHÚ. Z tohoto důvodu se jako nejoptimálnější jeví geodetické oddělení části parcely 799/20, která spadá do MZCHÚ a její následné vyjmutí v PUPFL na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů v pochybnostech. Z hlediska managementových opatření se nenavrhují speciální zásahy ve stávajících lesních porostech. Hospodaření bude probíhat dle platných LHO a LHP v souladu s cílem ochrany, t.j. s maximální redukcí nepůvodních dřevin během výchovy porostů, s podporou veškerých cílových dřevin, s podporou keřového patra a se zvyšováním vertikální diferenciace porostů. Při jakékoliv manipulaci s vytěženou dřevní hmotou je nutné respektovat plochy s výskytem chráněných druhů organizmů, a činností do nich nezasahovat. Další rozšiřování lesních porostů v rámci MZCHÚ se s ohledem na předměty ochrany jeví jako nežádoucí. Pokud by v budoucnu došlo k vynětí plochy z PUPFL, jako optimální se jeví vytěžení ucelených skupin BOC bez následného zalesnění K zachování předmětů ochrany je v první fázi účelná likvidace křovin a redukce množství dřevin na ploše. Doporučuje se ponechat solitérní jedince a nezapojené skupinky DB, LP, JS a BR v přiměřené míře (mikroklima). V pozdějších fázích redukovat a likvidovat JS a BR. Poté porosty ponechat přirozenému vývoji. 12

13 Opatření speciální, na podporu jednotlivých předmětů ochrany: Předmětem ochrany je stanoviště suchých trávníků, které je dostatečně podpořeno běžným managementem popsaným výše. Jsou však navržena opatření na podporu významných druhů motýlů: Na podporu vybraných druhů (např. přástevník kostivalový) je v budoucnosti možné provádět výsev živných rostlin. Je třeba zajistit, aby plochy nezarůstaly a proto je doporučeno 1/3 každoročně kosit v polovině června. Všechny managementové aktivity doporučujeme podrobit důkladnému a intenzivnímu monitoringu. Ideálně i se zapojením externistů odborníků na konkrétní organismy. Výzkum by bylo vhodné naplánovat multioborově s ohledem na nastolenou péči a na základě průběžných výsledků ji případně upravovat. Metodika monitoringu má odpovědět na otázky, zda a do jaké míry prováděný management ovlivňuje populace a porosty předmětů ochrany a zároveň, zda a jak ovlivňuje fenomény chráněné dle obecné a druhové ochrany (viz kap. II.5). 13

14 III. 2 Popis jednotlivých zákresů navrhovaných managementových opatření Tab. 7 Přehled navrhovaných opatření Název opatření Stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Podrobnější specifikace navrhovaného opatření Stručné odůvodnění opatření Rozsah opatření Vhodný interval za rok Kalendář pro management Poznámka I Pastva Plochy 1,5,7,8,9,10 Cílem je mozaika suchých trávníků, krátkostébelných trávníků s otevřenými ploškami a mozaika trávníků a skupin dřevin do 20 % pokryvnosti. Pastva smíšeného stáda ovcí a koz s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Při pastvě by mělo dojít k přiměřenému vypasení. Na škodu není ani vznik větších obnažených ploch bez vegetace (do 5%). Zatížení by nemělo překročit 0,3 VDJ za celou sezonu. Odstraňovat pastevní plevele nad 10% jejich pokryvnosti. Při pastvě vynechat slanisko, pohyb stáda vrchem. Podpora předmětu ochrany a podpora stepních druhů otevřených trávníků (viz kap. II. 5). 9,61 ha 1x za rok V případě pastvy od do je nutné chránit porosty vičence před pastvou. V případě nízké intenzity je možná pastva po celý rok, každoročně ponechat bez managementu % plochy. V případě, že nebude možné zajistit pastvu, bude jako alternativní management aplikováno kosení v termínu od do (kosení jednou ročně 1/3 porostu) 14

15 II Kosení Plocha 2. Cílem je mozaika trávníků a nízké slaniskové vegetace v okolí pramenišť bez zastínění dřevinami. V případě, že nebude možné zajistit pastvu, bude kosení aplikováno též na plochách 1,5,7,8,9,10. Kosení motorovou kosou (složitý terén). V místech s expanzí rákosu je možné rákos potlačit v počátku sezony kosením jeho výhonů v podobě složených listových růžic při jejich výšce kolem 50 cm těsně před rozložením listů do stran. Podpora předmětu ochrany s ohledem na výskyt kriticky ohroženého druhu. 0,51 h (případně až 10,12 ha) 1x za rok srpen, září, říjen porosty rákosu v červnu III Odstranění nepůvodních dřevin Plochy 1,3,4 Úplné odstranění nepůvodních druhů dřevin, zejména akátu a borovice černé. Podpora předmětu ochrany. 4,57 ha 1x za rok akátyčervenec-září borovice černá - mimo hnízdní sezonu ptáků IV Vyřezávání Plochy 1,5,7,8,9,10 Likvidace nežádoucích nárostů křovin podpora širokolistých teplomilných trávníků, rozvolněných ploch pro bezobratlé Navržena zbytková pokryvnost keřů a dřevin 10-20%. Porosty na okraji EVL ponechat bez zásahu (cca 3 m od hranice). Podpora předmětu ochrany. 9,61 ha 1x za 2 roky

16 V Likvidace výmladků Plochy 1,5,7,8,9,10 Zabránění opětovného zarůstání. Mechanická likvidace výmladků, které nebyly omezeny pastvou pokosení křovinořezem a odstranění dřevní hmoty. Podpora předmětu ochrany. 9,61 ha 1x za rok VI Lesní porosty Plochy - 4,5,6,8,11,12 postupná redukce nepůvodních dřevin (AK, BOC), přiblížení cílové druhové skladbě, zvýšení druhové diverzity a vertikální diferenciace Výchovné zásahy v rámci LHP a LHO, výhledově samovolný vývoj. Na plochách bez charakteru lesa postupná redukce až likvidace stromového patra. Zachování ucelených skupin cílových dřevin. Likvidace (i plošná) necílových dřevin. Podpora předmětu ochrany. Průběžně zásahy mimo hnízdní období oddělení části parcely 799/20 a její vynětí z PUPFL 16

17 Závěrečné údaje III. 3 Použité podklady Anonymus (2010): Active Protection of the Sites of Community Importance with thermophilous habitat types and species in Lounské Středohoří hills. LIFE+ Nature and Biodiversity proposal, Technical application forms - part B - D, 82 pp., dep.: AOPK ČR, Správa CHKO České středohoří, Litoměřice. Anonymus (2012): Sledování stavu předmětů ochrany evropsky významných lokalit. Pracovní verze SDPK, 18. leden 2012, 85 pp., Dep.: AOPK ČR, Praha. Buk, M., Franěk, B., Hamerský, R., Košner, M., Kyselka, J., Moravec, P., Urbanová, H., Vlačiha, V. (2012): Plán péče PP Třtěnské stráně návrh, 22 pp., Dep.: AOPK ČR, CHKO České Středohoří, Litoměřice. Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Jongepiérová, I. (2004): Suché trávníky in Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura PLANETA XII, 3/2004 druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Hamerský, R. & Košner, M. (2002): Plán péče PP Třtěnské stráně, 22 pp., Dep.: AOPK ČR, CHKO České Středohoří, Litoměřice. Kadlec, T. ( 2011): Zpracování managementového plánu pro evropsky významný druh Callimorpha quadripunctaria na lokalitách zahrnutých v projektu LIFE+. 30 pp. Dep.: AOPK ČR, CHKO České Středohoří, Litoměřice. Lustyk, P., Guth, J. (2012): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. 32 pp, elektronický metodický materiál, Dep.: AOPK ČR, Praha. Marhoul, P. (2011): Managementový plán pro evropsky významný druh saranče skalní Stenobothrus eurasius na lokalitách zahrnutých v projektu LIFE+. 22 pp. Dep.: AOPK ČR, CHKO České Středohoří, Litoměřice. Procházka, F., [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18. III. 4 Zpracovatel DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie, Mgr. Záboj Hrázský, daphne@daphne.cz AOPK ČR, Správa CHKO České středohoří Datum zpracování: 2012 III. 5 Seznam zkratek AOPK EN Agentura ochrany přírody a krajiny druh silně ohrožený dle příslušného červeného seznamu 17

18 ES EVL CHKO KO LH LPIS LR MŽP NRBK O SDO SO ÚSES ÚSOP VU ZP evropský seznam EVL evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast kriticky ohrožený druh limitní hodnoty evidence užívání půdy Ministerstva zemědělství druh vyžadující další pozornost dle příslušného červeného seznamu Ministerstvo životního prostředí nadregionální biokoridor ohrožený druh soubor doporučených opatření silně ohrožený druh územní systém ekologické stability Ústřední seznam ochrany přírody druh ohrožený dle příslušného červeného seznamu záchranný program 18

19 IV. Přílohy IV. 1 Orientační mapa evropsky významné lokality 19

20 IV. 2 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření 20