zvláště chráněné druhy

Transkript

1 Podporujeme zvláště chráněné druhy s pomocí EHP fondů

2 Podporujeme zvláště chráněné druhy s pomocí EHP fondů

3 Obsah Základní údaje o realizaci podpory... 4 Úvodní slovo... 5 Malé grantové schéma... 7 Finanční mechanizmus Evropského hospodářského prostoru... 9 Záchranné programy, Programy péče Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Hnědásek osikový (Euphydryas maturna) Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) Matizna bahenní (Angelica palustris) Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) Sysel obecný (Spermophilus citellus) Užovka stromová (Zamenis longissimus) Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus) Bobr evropský (Castor fiber) Vydra říční (Lutra lutra) Příprava ZP a PP Hořečky

4 Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) Krasec dubový (Eurythyrea quercus) Raroh velký (Falco cherrug) Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) Snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) Zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) Velké šelmy (rys, vlk a medvěd) Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Cikáda viničná (Tibicina haematodes) Strnad zahradní (Emberiza hortulana) Plch velký (Glis glis) Pobřežnice jednokvětá (Littorella uniflora), prasetník lysý (Hypochaeris glabra) a rozchodník huňatý (Sedum villosum) Přástevník mařinkový (Watsonarctia deserta) a přástevník svízelový (Chelis maculosa) Šášina rezavá (Schoenus ferrugineus) a šášina načernalá (Schoenus nigricans) Kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata) a starček oranžový (Tephroseris aurantiaca) Sýček obecný (Athene noctua)

5 Základní údaje o realizaci podpory Celková výše alokace pro Malé grantové schéma: Kč 85 % EHP fondy: Kč 15 % MŽP: Kč Žádostí podáno: 59 Projektů podpořeno: 47 Druhů podpořeno: 34 Celková částka za podpořené projekty: ,68 Kč Doba realizace projektů: V rámci realizace byly podpořeny projekty územních samosprávných celků (kraje a obce), nestátních neziskových organizací, příspěvkových organizací, organizačních složek státu, vědeckých výzkumných institucí, státních organizací a státních podniků i univerzit. 4

6 Úvodní slovo Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D. náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Vážení čtenáři, dovolte mi Vás formou této publikace seznámit s výsledky práce řady odborníků a organizací, jíž cílem bylo podpořit nejohroženější druhy české přírody. Realizace představovaných 47 projektů byla možná díky finanční podpoře fondů EHP a Ministerstva životního prostředí. V letech 2014 až 2017 se nám společně podařilo realizovat velkou část všech 10 schválených záchranných programů a programů péče a navázat tak na úspěšnou realizaci malého grantového schématu z přechozího programového období EHP fondů. Dále byly v aktuálně končícím období připraveny návrhy 10 nových koncepčních dokumentů druhové ochrany včetně zásadní přípravy návrhu programu péče o velké šelmy. Díky prostředkům z EHP fondů jsme také mohli alespoň částečně nasměřovat aplikovaný výzkum na dosud málo probádané a zároveň rychle mizející druhy naší přírody, jako je sýček obecný. Vznikl tak významný podklad pro zajištění kvalitnější péče o ně. Je mi velkou ctí poděkovat všem, kteří se na přípravě a realizaci projektů podíleli a jsem rád, že jejich společná snaha posune ochranu biologické rozmanitosti České republiky zase o krůček dál. Snahou MŽP bude i nadále zajistit podporu projektům s obdobným zaměřením a také v co nejkratší době uvést v život nové záchranné programy a program péče a využít výsledků z detailního monitoringu a výzkumu ohrožených druhů pro zlepšení dosavadní ochranářské praxe. 5

7 6

8 Malé grantové schéma Hlavním cílem Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště chráněné druhy II (MGSII) je podpora rozsahem menších projektů, jejichž společným cílem je omezení ztráty biologické rozmanitosti prostřednictvím aktivit zaměřených na realizaci záchranných programů a programů péče, aktualizaci a tvorbu nových programů pro nejvíce ohrožené zvláště chráněné druhy ČR a také příprava odborných podkladů, které umožní rozhodnout o dalším postupu při ochraně vybraných druhů rostlin a živočichů. Malé grantové schéma naplňuje strategické cíle formulované ve Státní politice životního prostředí České republiky na období , Státním programu ochrany přírody a krajiny České republiky a Strategii ochrany biologické rozmanitosti České republiky na období MGS II přispívá také k naplňování Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do r a dalších strategických dokumentů v oblasti ochrany biodiverzity na mezinárodní úrovni. Podpora projektů MGSII byla členěna do dvou oblastí podpory: Oblast podpory I Realizace schválených záchranných programů a programů péče pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů Oblast podpory II Aktualizace a příprava nových záchranných programů a programů péče pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, členící se dále na 3 okruhy: Příprava záchranných programů a programů péče, Aktualizace záchranných programů a Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o záchranných programech. Exkurze po Vydřích stezkách 7

9 8

10 Finanční mechanizmus Evropského hospodářského prostoru Evropský hospodářský fond a Norské fondy patří od roku 2004 do nástrojů Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP), jež přispívá ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi zeměmi v EHP. Tento záměr vychází z Dohody o EHP, která umožňuje třem nečlenským státům EU Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku, podílet se na volném obchodu se zeměmi EU. Jejich příspěvek do EHP fondů má tak za cíl podporu a posílení spolupráce a kontaktů s šestnácti členskými státy EU střední a jižní Evropy. V České republice jsou EHP fondy a samostatné Norské fondy spravované Ministerstvem financí ČR. Hlavním cílem programu CZ02 je zastavení ztráty biodiverzity, a to prostřednictvím aktivit zaměřených na zvýšení kapacity pro efektivní řízení a monitorování lokalit Natura 2000, zvýšení povědomí a vzdělávání v oblasti biodiverzity a ekosystémových služeb, zlepšení integrace biodiverzity do sektorových politik a právních předpisů a obranu před fragmentací ekosystémů. V rámci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru byl pro období (s možnou realizací do roku 2017) v ČR realizován program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby/monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/adaptace na změnu klimatu i řada dalších programů zaměřených na podporu ochrany životního prostředí, ale i vzdělávání, kulturu a další potřebné směry. Monitoring nočních motýlů 9

11 10

12 Záchranné programy Záchranné programy (ZP) jsou projekty založené na vědeckých poznatcích, které komplexně řeší ochranu nejvíce ohrožených druhů, včetně přímého posilování jejich populací. Do této skupiny jsou řazeny druhy s velmi vysokým rizikem vyhynutí v příštích 20 letech. Nezbytnou podmínkou pro zařazení druhu mezi kandidáty na přípravu ZP je posouzení jeho významnosti pro faunu a flóru ČR i Evropy a reálnost obnovení nebo posílení jeho populace v ČR. Konkrétní opatření záchranného programu směřují ke splnění předem vytyčených kvantifikovaných cílů. Programy péče Programy péče (PP) jsou projekty řešící druhy konfliktní z hlediska hospodářských zájmů člověka. Připravují se pro zvláště chráněné druhy, u nichž je riziko vymizení (extinkce) nižší než u druhů ZP, ale jejichž přítomnost v krajině způsobuje konflikty a střety s lidskými zájmy a hrozí narušení udržitelnosti jejich výskytu na našem území, např. nárůstem jejich pronásledování. Hlavní náplní programů jsou různé formy řízení či snižování konfliktu a škod, péče o druh je většinou spojená s osvětou veřejnosti a zájmových skupin. Významnou součástí PP je monitoring, poskytující objektivní data o stavu populací i rozsahu druhem působených škod. Naopak součástí PP není oproti ZP přímé posilování populací. Prohlídka sysla obecného před převozem 11

13 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Předmětem podpory byla realizace těchto záchranných programů a programů péče: Záchranný program hnědáska osikového (Euphydryas maturna) v ČR Záchranný program pro hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) v ČR Záchranný program pro hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) Záchranný program matizny bahenní (Angelica palustris) v ČR Záchranný program perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v ČR Záchranný program pro rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus) v ČR Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR Záchranný program užovky stromové (Zamenis longissimus) v ČR Program péče o bobra evropského (Castor fiber) v ČR Program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v ČR Předmětem podpory byla aktualizace těchto záchranných programů: Záchranný program matizny bahenní (Angelica palustris) v ČR Záchranný program pro rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus) v ČR 12

14 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Oblast podpory I MGSII se zaměřila na realizaci schválených záchranných programů a programů péče, jejich jednotlivých opatření či dílčích aktivit. Vzhledem k zaměření Oblasti podpory II na Aktualizaci záchranných programů na obdobné druhy dovolujeme si v této části informace propojit. Podpora byla zaměřena na druhy, pro něž byly v minulosti schváleny záchranné programy a programy péče a tyto programy se aktuálně realizují. V případě dvou druhů bylo nezbytné dokument záchranného programu aktualizovat v návaznosti na zpracování vyhodnocení účinnosti za předchozí období řešení programu. Obsahem jednotlivých projektů proto byla péče o lokality druhu, péče o druh, aplikovaný výzkum, monitoring a mapování, osvěta, případně administrativní opatření ZP a PP. Projekt mohl být zaměřen na celý ZP a PP nebo jen jeho část. 13

15 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Hnědásek osikový (Euphydryas maturna) Rozšíření v ČR: Dománovický a k němu přilehlý Žiželický les Biologie a ekologie: Vyskytuje se v raně sukcesních stadiích prosluněného listnatého lesa. K životu potřebuje bohaté bylinné a keřové patro současně s nízkým zápojem stromového patra. Jeho larvy se živí na jasanu ztepilém. Příčiny ohrožení: změna způsobu hospodaření v lesích ústup výmladkového hospodaření, vysazování nepůvodních dřevin, odchyt jedinců do sbírek, používání insekticidů Hlavní zaměření ZP: zajištění vhodného managementu na stávajících lokalitách výskytu s dosažením vhodné struktury lesa, výběr a management potenciálních lokalit výskytu s následnou repatriací druhu projekty: MGSII 3 Realizace záchranného programu hnědáska osikového v letech AOPK ČR 14

16 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) Rozšíření v ČR: nejhojnější na Šumavě a v Šumavsko-novohradském podhůří, dále v oblasti Drahanské a Českomoravské vrchoviny, v Krkonoších, Orlickém podhůří, na Broumovsku a Táborsku (celkem cca 60 lokalit) Biologie a ekologie: Tuto modrofialově kvetoucí rostlinu můžeme nalézt především na loukách a pastvinách, ale vyskytuje se i ve světlých lesních lemech nebo na mezích. Je to dvouletá bylina, která kvete od konce srpna do začátku října. Příčiny ohrožení: zarůstání lokalit, přímá destrukce biotopů rozorávání, zástavba, zalesňování, nevhodné nastavení managementu na lokalitách Hlavní zaměření ZP: zajistit vhodný management (seč, pastva, narušování drnu), sběr semen a jejich následný výsev na vhodné plochy, případné zakládání nových lokalit projekty: MGSII 10 Realizace managementových opatření a monitoringu hořečku mnohotvarého českého v rámci Záchranného programu AOPK ČR MGSII 18 Sběr odborných podkladů pro aktualizaci Záchranného programu pro hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 15

17 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) Rozšíření v ČR: endemit, vyskytuje se pouze v Národní přírodní památce Kleneč u Roudnice nad Labem a na stráni u Kyškovic Biologie a ekologie: Vytrvalá bíle kvetoucí rostlina. Roste především na slunečných stanovištích, na píscích a štěrkopíscích v travinných společenstvech. Kvete od června do července. Příčiny ohrožení: zarůstání lokality konkurenčně silnějšími druhy rostlin, nedostatek ploch s odhaleným pískovým položím, poškozování herbivorním hmyzem a mravenci Hlavní zaměření ZP: péče o biotop, likvidace konkurenčních a náletových rostlin, výsev semeny, osvěta veřejnosti projekty: MGSII 6 Realizace záchranného programu pro hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) II. Etapa ZO ČSOP Hasina Louny MGSII 19 Populační studie a vliv sukcese v populacích hvozdíku písečného českého v rámci realizačního projektu záchranného programu Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 16

18 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Matizna bahenní (Angelica palustris) Rozšíření v ČR: vyskytuje se v Národní přírodní památce Hrdibořické rybníky a na Černovírském slatiništi u Olomouce Biologie a ekologie: Je to dvouletá bylina, jejíž výskyt je vázán na slatinné louky. Ke své existenci potřebuje trvale vysokou hladinu podzemní vody. Má drobné bílé květy, které tvoří okolíky. Dosahuje výšky cm. Příčiny ohrožení: přeměna slatinných luk na ornou půdu, změna vodního režimu lokalit nedostatečná hladina podzemní vody nebo naopak dlouhodobé zaplavení lokalit, používání chemikálií v zemědělství, sukcese stanovišť Hlavní zaměření ZP: vhodný management lokalit výskytu pravidelné sečení luk, vysévání semen a výsadba semenáčků, kultivace druhu ex situ projekty: MGSII 9 Aktualizace záchranného programu matizny bahenní (Angelica palustris) AOPK ČR MGSII 34 Realizace záchranného programu matizny bahenní Sagittaria 17

19 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) Rozšíření v ČR: Jižní Čechy, Ašský výběžek, Vysočina (zbytkové populace) Biologie a ekologie: Dlouhověký sladkovodní mlž obývající oligotrofní vody velmi citlivý na kvalitu prostředí. Komplikovaný životní cyklus zahrnuje parazitární larvy na lososovitých rybách, ale i několikaletý skrytý život juvenilů ve dně toků. Perlorodka říční se živí filtrací drobných částic z tekoucí vody. Příčiny ohrožení: zhoršení kvality vod eutrofizace a chemické znečištění vod, eroze a sedimentace v tocích, malé množství a nevhodný původ hostitelských ryb, v minulosti sběr kvůli získávání perel Hlavní zaměření ZP: ochrana a zlepšování stavu současných biotopů vhodný management povodí lokalit, protierozní opatření, posilování populací jedinci z polopřirozených odchovů 18

20 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace projekty: MGSII 2 Monitoring a odchovy perlorodky říční na Ašsku AOPK ČR MGSII 4 Propagace ochrany perlorodky říční a jejího habitatu AOPK ČR MGSII 8 Revitalizace povodí, optimalizace funkčních prvků a monitoring v klíčové lokalitě perlorodky říční Blanice a Zlatý potok AOPK ČR MGSII 20 Studie proveditelnosti revitalizace toků významných pro perlorodku říční Beleco, z.s. MGSII 21 Ochrana populace perlorodky říční před komunálním znečištěním v klíčové lokalitě Blanice obec Křišťanov MGSII 28 Realizace záchranného programu pro perlorodku říční (Margaritifera margaritifera) na katastrálním území VVP Boletice ČZU perlorodkaboletice.cz MGSII 44 Monitoring chemismu a biomonitoring Horní Malše se zaměřením na nároky perlorodky říční Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. v.v.i. heis.vuv.cz MGSII 51 Komplexní realizace záchranného programu perlorodky říční na Ašsku Občanské sdružení Ametyst MGSII 57 Obnova biotopu perlorodky říční v údolní nivě Lužního potoka a monitoring AOPK ČR 19

21 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Sysel obecný (Spermophilus citellus) Rozšíření v ČR: přibližně 35 lokalit roztroušených po celé ČR (kromě východních Čech a severní Moravy) Biologie a ekologie: Stepní hlodavec, typický svým životem v koloniích. Žije v krátkém travním porostu, díky kterému je schopen včas zpozorovat blížícího se predátora. Vhodné podmínky prostředí nachází na některých letištních plochách. Živí se převážně rostlinnou stravou, kterou však doplňuje i o drobné živočichy, například hmyz. Přes zimu hibernuje. Příčiny ohrožení: úbytek vhodných biotopů (například vlivem rozorání travnatých mezí nebo scelováním polí do větších celků); izolovanost jednotlivých populací, kvůli které nemůže docházet k potřebné metapopulační dynamice; nedostatečná údržba nízkých travních porostů. Hlavní zaměření ZP: zajištění vhodného managementu pro stávající lokality výskytu, aby nedocházelo k jejich degradaci a zarůstání, obnovení dalších vhodných lokalit; zvýšení početnosti populací doplňováním o jedince z polopřirozených chovů, podpora konektivity populací 20

22 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace projekty: MGSII 7 Záchrana ohroženého sysla obecného na území letiště Medlánky Aeroklub Brno Medlánky MGSII 14 Aeroklub Mladá Boleslav ochrana a péče o syslí kolonii Bezděčín Aeroklub Mladá Boleslav o.s. MGSII 24 Založení nových odchovů sysla obecného a osvětová činnost v rámci realizace jeho záchranného programu AOPK ČR MGSII 41 Realizace vybraných opatření Záchranného programu sysla obecného na jižní Moravě ALKA Wildlife, o. p. s. MGSII 47 Podpora sysla obecného v rámci záchranného programu opatření č zajištění managementu lokalit výskytu sysla na letišti Raná u Loun Aeroklub Raná u Loun aeroklubrana.cz MGSII 50 Realizace záchranného programu sysla obecného na lokalitě Velká Dobrá Aeroklub Kladno o. s. MGSII 53 Péče o vybrané lokality výskytu sysla obecného v ČR v roce 2015 AOPK ČR MGSII 59 Podpora kolonie sysla obecného na veřejném vnitrostátním letišti Vyškov (EVL Letiště Marchanice) Aeroklub Vyškov, o. s. 21

23 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Užovka stromová (Zamenis longissimus) Rozšíření v ČR: Poohří, Národní park Podyjí, Bílé Karpaty Biologie a ekologie: Obývá vlhčí prostředí, preferuje mozaikovitá stanoviště s dostatkem úkrytů (křoviny, sady, skalní strže) a využívá i antropogenní prostředí, jako jsou zídky, ruiny domů, železniční náspy nebo okraje cest. Samice kladou snůšky například do dutin skal nebo stromů, hromad kompostu, pilin nebo listí. Podobné prostředí využívají i pro zimování, které probíhá přibližně od poloviny října do poloviny dubna. Užovky stromové se živí především drobnými teplokrevnými obratlovci. Příčiny ohrožení: změny způsobu hospodaření v krajině scelování polí a likvidace drobných prvků krajiny, ztráta mozaikovitosti, úhyn jedinců vlivem dopravy včetně cyklostezek, destrukce biotopů vhodných jako úkryty a líhniště, tvorba migračních bariér vlivem výstavby Hlavní zaměření ZP: péče o biotopové prvky, tvorba líhnišť a migračních koridorů, podpora maloplošného způsobu zemědělského hospodaření, ochrana jedinců při údržbě příkopů silnic, osvěta veřejnosti 22

24 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace projekty: MGSII 31 Realizace záchranného programu užovky stromové ENKI, o. p. s. MGSII 32 Realizace záchranného programu užovky stromové v Poohří Zamenis MGSII 49 Hadí údolí osvěta o užovce stromové v Poohří Zamenis MGSII 56 Realizace záchranného programu užovky stromové v hornohradském údolí Horní hrad, o. p. s. 23

25 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus) Rozšíření v ČR: přechodně chráněná plocha Rameno u Stříbrného rybníka, Malšova lhota slepé rameno Orlice, řeka Ploučnice a záložní populace v tůních na Kokořínsku Biologie a ekologie: Rdest je vytrvalá vodní rostlina s ponořenými listy. Jeho lodyha může dorůstat délky až jeden metr. Vyskytuje se v řekách a jejich mrtvých ramenech. Příčiny ohrožení: eutrofizace vody, vysazování nadměrného množství býložravých ryb a odchovaných kachen, zanášení a zasypávání slepých ramen řek, zastínění toku Hlavní zaměření ZP: uchování druhu na poslední původní lokalitě, nalezení dalších vhodných stanovišť a repatriace druhu, kultivace druhu ex situ projekty: MGSII 15 Realizace záchranného programu pro rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus Wulfen) Univerzita Hradec Králové MGSII 29 Aktualizace záchranného programu pro rdest dlouholistý AOPK ČR 24

26 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Bobr evropský (Castor fiber) Rozšíření v ČR: v pěti více či méně izolovaných částech severní a západní Čechy, Orlické hory, povodí řeky Moravy, Slezsko Biologie a ekologie: Hlodavec, který je dobře přizpůsoben životu ve vodním prostředí. Kromě typického zploštělého ocasu, kterým si pomáhá při pohybu ve vodě, má plovací blány na zadních nohách a uzavíratelné nozdry i ušní otvory. Dokáže aktivně měnit své prostředí. Žije v rodinných koloniích s několika generacemi mláďat. Příčiny ohrožení: časté konflikty s člověkem, především kvůli škodám, které působí v krajině (např. narušování hrází rybníků, zaplavování polí), nelegální lov a likvidace bobřích sídel, migrační bariéry v tocích i okolní krajině. Hlavní zaměření PP: vymezení tří zón na celém území ČR s diferencovanou ochranou druhu, osvěta cílových skupin i veřejnosti, preventivní opatření bránící vzniku škod a kompenzace škod ze strany státu projekt: MGSII 38 Tvorba metodické příručky předcházení a řešení bobřích konfliktů a definice stavu a vývoje populací bobra evropského v ČR pro zvýšení efektivity Programu péče ČZU bobr.webnode.cz 25

27 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace Vydra říční (Lutra lutra) Rozšíření v ČR: tři propojené populace v jižních Čechách, severních Čechách a severovýchodní Moravě Biologie a ekologie: Tyto lasicovité šelmy jsou dobře přizpůsobené životu ve vodě. Můžeme je najít v řekách, potocích, ale i rybnících a jezerech. Až na matky vychovávající mláďata žijí vydry solitérně. Živí se převážně rybami, jejich jídelníček však tvoří také obojživelníci, korýši, vodní hmyz nebo hlodavci. Příčiny ohrožení: konflikty s lidskými aktivitami, především s rybářstvím, nelegální lov, střety s automobily Hlavní zaměření PP: osvěta cílových skupin i veřejnosti, minimalizace negativních vlivů dopravy úpravy propustků, tvorba migračních koridorů, preventivní opatření bránící vzniku škod a kompenzace škod ze strany státu projekt: MGSII 42 Realizace vybraných opatření programu péče pro vydru říční v České republice ALKA Wildlife, o. p. s

28 Realizace ZP a PP a jejich aktualizace 27

29 Příprava ZP a PP Příprava záchranných programů pro druhy: Hořečky hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) Krasec dubový (Eurythyrea quercus) Raroh velký (Falco cherrug) Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) Snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) Zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) Příprava programu péče pro druhy: Velké šelmy rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk (Canis lupus) 28

30 Příprava ZP a PP Příprava ZP a PP Projekty podpořené v Oblasti podpory II MGSII se zaměřily na přípravu nových záchranných programů a programů péče pro prioritní druhy rostlin a živočichů stanovené ve výzvě, které splňují všechny odborné předpoklady pro úspěšnou realizaci připravených programů. Tuto skupinu tvoří druhy, pro něž bylo v rámci Koncepce záchranných programů a programů péče zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin v České republice rozhodnuto, že pro ně budou připraveny záchranné programy a programy péče. Obsahem jednotlivých projektů proto byla primárně příprava koncepčního dokumentu, mohly však zahrnovat také např. výzkumné aktivity nebo monitoring aktuálního stavu lokalit a populací tak, aby vzniklý dokument co nejlépe odrážel současný stav poznání druhu. 29

31 Příprava ZP a PP Hořečky Hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) Rozšíření v ČR: nížiny a pahorkatiny Čech, vzácně na jižní Moravě (celkem lokalit) Biologie a ekologie: Je to dvouletá bylina, která kvete od července do října světle fialovými květy. Většinou roste na širokolistých trávnících. Hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) Rozšíření v ČR: západní Čechy (11 lokalit) Biologie a ekologie: Roste na vysokostébelných, vlhkých až středně vlhkých loukách a pastvinách. Má modrofialové květy, kvete od července do října. Příčiny ohrožení hořečků: zarůstání stanovišť konkurenčně silnějšími druhy, zničení stanovišť zalesňování, zástavba, odvodnění projekty: MGSII 25 Příprava záchranného programu hořečky hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) AOPK ČR 30

32 Příprava ZP a PP Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) Rozšíření v ČR: převážně severozápadní a severní Čechy (Doupovské hory, Krásná Lípa, České středohoří, Hradčanské stěny, Bělá pod Bezdězem), malá populace i jižně od Prahy (celkem cca 20 lokalit) Biologie a ekologie: Tato rostlina s výraznými světle fialovými květy kvete v březnu až dubnu. Vytváří bohaté trsy, za soumraku nebo při dešti se její květy zavírají a sklápějí. Patří mezi vytrvalé byliny a může se dožívat několika desítek let. Je jedovatá, působí škodlivě při styku s pokožkou nebo při požití. Příčiny ohrožení: konkurenčně slabý druh, který dlouhodobě nesnese hromadění stařiny, zahušťování travního porostu a zarůstání náletem dřevin, eutrofizace stanovišť, nedostatek drobných disturbancí, snížená reprodukční schopnosti populací v důsledku okusu květů, vyrýpávání rostlin do zahrádek projekt: MGSII 23 Příprava záchranného programu pro koniklec otevřený (Pulsatilla patens) AOPK ČR 31

33 Příprava ZP a PP Krasec dubový (Eurythyrea quercus) Rozšíření v ČR: Břeclavsko, Třeboňsko, okolí Náměšti nad Oslavou, Moravský kras, Veselí nad Moravou Biologie a ekologie: Kovově lesklý brouk o velikosti 14 až 22 milimetrů. Ke svému životu potřebuje především osluněné a mohutné volně rostoucí duby. Jeho larvy se vyvíjí v odumřelém dřevě. Příčiny ohrožení: nedostatek a odumírání vhodných starých stromů a absence stromů mladších generací, které by ty staré v dohledné době nahradily, zarůstání původně solitérní stromů nebo řídkých lesních porostů náletem Zdeněk Hanč projekt: MGSII 27 Příprava záchranného programu pro krasce dubového (Eurythyrea quercus) AOPK ČR 32

34 Příprava ZP a PP Raroh velký (Falco cherrug) Rozšíření v ČR: jižní Morava, Osoblažský výběžek (10 15 párů) Biologie a ekologie: Patří do čeledi sokolovitých. Loví v otevřené krajině, ve stepních a lesostepních biotopech. Ke hnízdění využívá často stará hnízda ostatních ptáků. V ČR tvoří velkou část jeho potravy holubi, jinak se živí hlodavci, hlavně sysly. Je částečně tažný. Příčiny ohrožení: rušení při hnízdění, nelegální odchyt a odstřel, úrazy a úmrtí na vedení vysokého napětí projekt: MGSII 26 Příprava záchranného programu pro raroha velkého (Falco cherrug) AOPK ČR 33

35 Příprava ZP a PP Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) Rozšíření v ČR: západní a severní Čechy, izolovaně i v jižních Čechách Biologie a ekologie: Od ropuchy zelené ji poznáme podle světlého pruhu, který se jí táhne podél páteře. Zadní nohy má poměrně krátké, proto se pohybuje spíše během, než skoky. Vyhovují jí otevřené nezarostlé biotopy, proto ji často můžeme najít například v různých lomech, pískovnách nebo vojenských areálech, ale i na polích s vhodnými plodinami (např. řepa). Příčiny ohrožení: rekultivace lomů a výsypek, zarůstání bývalých vojenských areálů, změna preference kultur na polích projekt: MGSII 16 Příprava záchranného programu pro ropuchu krátkonohou (Epidalea calamita) HERPETA Česká asociace pro ochranu a výzkum obojživelníků a plazů 34

36 Příprava ZP a PP Snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) Rozšíření v ČR: Hostýnské vrchy a okolí (13 lokalit), střední část Bílých Karpat (3 lokality) Biologie a ekologie: Vytrvalá rostlina, která dorůstá výšky 50 až 100 cm. Přezimuje pomocí hluboko uložených cibulek. Roste na stráních, sušších loukách, úhorech, ve světlých lesích nebo travnatých sadech. Příčiny ohrožení: intenzifikace zemědělství hluboká orba, absence obhospodařování extenzivních luk a sadů, poškozování rostlin okusem zvěře, v lesních porostech pak špatné světelné podmínky, špatná disperze semen, nevhodné hospodaření projekt: MGSII 22 Příprava záchranného programu pro snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) AOPK ČR 35

37 Příprava ZP a PP Zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) Rozšíření v ČR: Babinské louky, Karlštejn Koda, Karlické údolí, Smradovna, Vražba Biologie a ekologie: Vyskytuje se ve světlých lesích, na okrajích lesa a pasekách. Většinou dosahuje výšky cm, ale může přesáhnout i výšku jednoho metru. Je to dlouhověká bylina, kvete od června do září světle modrými zvonkovitými květy. Příčiny ohrožení: změna lesního hospodaření absence dynamiky menších pasek, které pravidelně vznikaly a zanikaly, častý okus přemnoženou lesní zvěří, absence dostatečně osvětleného a obnaženého půdního povrchu nezbytného pro klíčení projekt: MGSII 17 Záchranný program pro zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) AOPK ČR 36

38 Příprava ZP a PP 37

39 Příprava ZP a PP Velké šelmy Rys ostrovid (Lynx lynx) Rozšíření v ČR: Šumava, Pošumaví, Beskydy, Jeseníky (celkem cca jedinců) Biologie a ekologie: Největší kočkovitá šelma vyskytující se v Evropě. Vyskytuje se především v jehličnatých a smíšených lesích. Nejčastěji se živí srnci, drobnými savci, loví ale i ptáky, mláďata divokých prasat nebo lišky. Rysové jsou teritoriální, obývají území i přes 300 km 2 velká. Samci ve svém teritoriu nestrpí ostatní samce, ale jejich území se může překrývat s územím jedné nebo dvou samic. Vlk obecný (Canis lupus) Rozšíření v ČR: Beskydy (celkem cca 5 10 jedinců) Biologie a ekologie: Žije v hierarchicky uspořádaných smečkách, které jsou většinou tvořeny rodiči (vůdčí pár) a jejich různě starými potomky. Dominantní alfa pár je jediný, který se rozmnožuje. Živí se hlavně velkými kopytníky (jeleny, srnci, divokými prasaty), někdy i menšími živočichy. V případě nedostatku potravy vydrží hladovět i několik týdnů. Medvěd hnědý (Ursus arctos) Rozšíření v ČR: Beskydy (migrující jedinci ze Slovenska) Biologie a ekologie: Největší šelma ČR. Žije v lesích, ale může se vyskytovat i u lidských sídel, kam přichází za potravou (typicky odpadky). Živí se z větší části rostlinnou, ale případně i živočišnou stravou. Zimu přečkává v brlozích, kde spí tzv. nepravým zimním spánkem. Během tohoto období se také rodí mláďata. Medvědi se v přírodě mohou dožívat let. Příčiny ohrožení velkých šelem: nelegální lov, negativní přístup veřejnosti, fragmentace krajiny a s tím spojená izolovanost populací, střety s dopravou projekt: MGSII 40 Plán péče pro rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého v České republice Česká zemědělská univerzita v Praze 38

40 Příprava ZP a PP 39

41 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Rozhodnutí o ZP pro druhy: Cikáda viničná (Tibicina haematodes) Strnad zahradní (Emberiza hortulana) Plch velký (Glis glis) Pobřežnice jednokvětá (Litorella uniflora), prasetník lysý (Hypochaeris glabra) a rozchodník huňatý (Sedum villosum) Přástevník mařinkový (Watsonarctia casta) a přástevník svízelový (Chelis maculosa) Šášina rezavá (Schoenus ferrugineus) a šášina načernalá (Schoenus nigricans) Kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata) a starček oranžový (Tephroseris aurantiaca) Sýček obecný (Athene noctua) 40

42 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Projekty podpořené v Oblasti podpory II MGSII se zaměřily na zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o tom, zdali pro dané druhy bude vypracován záchranný program. Ve výzvě byly stanoveny konkrétní otázky, na něž ochrana přírody v souvislosti s vybranými druhy nezná odpověď, a jsou klíčové pro případnou přípravu záchranných programů. Tuto skupinu tvoří druhy, které byly v rámci Koncepce záchranných programů a programů péče zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin v České republice zařazeny do skupiny druhů vyžadujících zvláštní zřetel. Tedy bylo o nich uvažováno jako o kandidátech na přípravu záchranných programů, ale nebyl k dispozici dostatek aktuálních informací nutných pro vlastní přípravu dokumentu. Požadovanými informacemi mohou být aktuální údaje o rozšíření a početnosti druhu, populačních trendech, bionomii atd. Řazeny jsou zde i druhy, u kterých jsou výše uvedené informace k dispozici, nejsou však odhaleny příčiny ohrožení nebo způsob odstranění těchto příčin. Zařazení druhu do této skupiny muselo splňovat předpoklad, že výsledky výzkumu napomohou v budoucnu rozhodnutí, zda je vhodné pro druh zpracovat záchranný program. Projekty mohly být zaměřeny na jediný druh nebo spojovat řešení pro více druhů zároveň. 41

43 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Cikáda viničná (Tibicina haematodes) Rozšíření v ČR: oblasti jižních svahů Ždánického lesa na jihovýchodní Moravě Biologie a ekologie: S délkou těla mm a rozpětím křídel mm se jedná o naši největší cikádu. Larvy (nymfy) cikády viničné žijí hluboko v půdě na kořenech dřevin, dospělci jsou poměrně plaší a velmi rychlí a obratní letci, navíc se často zdržují vysoko na kmenech, v korunách stromů nebo neprostupných křovinách. Podporované aktivity pro ochranu druhu: Potvrzení výskytu druhu v ČR včetně prověření historických lokalit. projekt: MGSII 46 Rozšíření a biologie cikády viničné (Tibicina haematodes) v České republice Masarykova univerzita 42

44 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Strnad zahradní (Emberiza hortulana) Rozšíření v ČR: severočeské uhelné pánve, Slezsko Biologie a ekologie: Tento středně velký pěvec se vyskytuje se v nížinách a pahorkatinách, především v zemědělské krajině, v remízcích nebo na teplých stráních. V severních Čechách hojně obývá raně sukcesní stanoviště hnědouhelných výsypek. Živí se především hmyzem a semeny. Je to tažný druh, který zimuje hlavně v Africe. Podporované aktivity pro ochranu druhu: Intenzivní průzkum všech stávajících populací v ČR a průzkum vhodného prostředí Českého středohoří. Výzkum cílený na preferenci hnízdního prostředí, vlivu zakládání biopásů a ploch ponechaných bez hospodaření či ploch s nízkou pokryvností vegetace na hnízdní populaci. projekt: MGSII 52 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZPZCHD pro druhy: sýček obecný (Athene noctua) a strnad zahradní (Emberiza hortulana) Česká společnost ornitologická new.birdlife.cz 43

45 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Plch velký (Glis glis) Rozšíření v ČR: severovýchodní a východní Morava, severní a střední Čechy Biologie a ekologie: Je to největší u nás žijící plch, dorůstá délky cm. Obývá především listnaté lesy, můžeme ho najít i v zahradách, sadech, parcích a u lidských obydlí. Živí se různými listy, pupeny, ořechy, bobulemi a plody, občas i hmyzem nebo vejci. Aktivní je za soumraku a v noci. Podporované aktivity pro ochranu druhu: Podrobný monitoring druhu v rámci ČR. Zjištění ekologie a stanovištních nároků druhu, včetně ověření vazeb na určité typy mikrostanovišť a testování umělých úkrytů k přezimování. projekt: MGSII 58 Monitoring rozšíření plcha velkého (Glis glis) a zjištění jeho stanovištních nároků v České republice ALKA Wildlife, o. p. s. 44

46 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP 45

47 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Pobřežnice jednokvětá, prasetník lysý a rozchodník huňatý Pobřežnice jednokvětá (Littorella uniflora) Prasetník lysý (Hypochaeris glabra) Rozchodník huňatý (Sedum villosum) Rozšíření v ČR: jižní Čechy (8 lokalit) Biologie a ekologie: Drobná vytrvalá bylina, která roste na obnažených dnech rybníků a písčitých a bahnitých březích stojatých oligotrofních vod. Podporované aktivity pro ochranu druhu: Získání podrobných informací o stanovištních nárocích druhu, na základě kterých by se mohlo nastavit optimální hospodaření na rybnících s výskytem druhu. Rozšíření v ČR: Třeboňská pánev Biologie a ekologie: Jednoletá bylina se žlutými květy, která kvete od června do září. Vyskytuje se na polích, pastvinách a úhorech. Podporované aktivity pro ochranu druhu: Podrobný monitoring druhu v rámci ČR. Studium biologie a ekologie druhu s cílem zjištění jeho stanovištních nároků a stanovení optimálních podmínek pro přeží. Rozšíření v ČR: zejména severní Čechy, nálezy i ve středních a jižních Čechách (celkem přibližně 8 lokalit) Biologie a ekologie: Dvouletá až vytrvalá bylina, která preferuje vlhčí biotopy. Vyskytuje se na krátkostébelných rašelinných loukách nebo u pramenišť. Podporované aktivity pro ochranu druhu: Studium hydrologie dosud zachovalých lokalit. Studium biologie a ekologie druhu se zaměřením na zjištění úspěšného způsobu výsevu a stanovení podmínek pro reintrodukce. projekt: MGSII 11 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o vytvoření záchranného programu pro zvláště chráněné druhy pobřežnice jednokvětá, prasetník lysý a rozchodník huňatý AOPK ČR 46

48 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP 47

49 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Přástevník mařinkový a přástevník svízelový Přástevník mařinkový (Watsonarctia deserta) Rozšíření v ČR: jižní Morava Biologie a ekologie: Motýl s rozpětím křídel mm. Obývá skalní stepi a lesostepi. Jeho housenky se živí hlavně svízelem, přes den se ukrývají ve vegetaci. Přástevník svízelový (Chelis maculosa) Rozšíření v ČR: jižní Morava, střední Čechy Biologie a ekologie: Motýl suchých biotopů s rozpětím křídel mm. Jeho housenky se živí především na svízelích a během dne se ukrývají ve vegetaci nebo pod kameny. Podporované aktivity pro ochranu druhů: Systematické mapování v oblastech potenciálního výskytu za účelem ověření aktuálního rozšíření. Stanovení faktorů ohrožení na zjištěných lokalitách. projekt: MGSII 36 Studie a příprava odborných podkladů pro ochranu přástevníků mařinkového (Watsonarctia casta) a svízelového (Chelis maculosa) v letech Společnost pro ochranu motýlů (SOM) 48

50 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP 49

51 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Šášina rezavá a šášina načernalá Šášina rezavá (Schoenus ferrugineus) Rozšíření v ČR: NPR Polabská černava, PR Všetatská černava, NPR Habanovská černava Biologie a ekologie: Roste na slatinách, k životu potřebuje vysokou hladinu podzemní vody a vysoký obsah uhličitanů. Kvete od května do července. Šášina načernalá (Schoenus nigricans) Rozšíření v ČR: Polabská černava, Cikánský dolík Biologie a ekologie: Vytrvalá rostlina dosahující výšky 10 až 60 cm. Tvoří husté trsy. Vyskytuje se na slatinných rašeliništích a loukách nebo na prameništích. Kvete od května do července. Podporované aktivity pro ochranu druhů: Studium křížení a genetické variability obou druhů. Studium stanovištních nároků obou druhů a jejich křížence šášiny prostřední (Schoenus x intermedius) a navržení vhodných opatření pro dlouhodobé přežívání obou druhů v ČR. projekt: MGSII 48 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZPZCHD pro druhy: šášina rezavá a šášina načernalá, kohátka kalíškatá a starček oranžový Sagittaria Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy 50

52 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP 51

53 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Kohátka kalíškatá a starček oranžový Kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata) Starček oranžový (Tephroseris aurantiaca) Rozšíření v ČR: Dokesko, Polomené hory, Džbán, Prachaticko Biologie a ekologie: Žlutě kvetoucí vytrvalá bylina, která dosahuje výšky cm. Kvete od června do srpna. Vyskytuje se na slatinných loukách, prameništích, vlhkých skalách a v borech. Podporované aktivity pro ochranu druhu: Získání podrobných informací o stanovištních nárocích druhu, na základě kterých by se mohl nastavit vhodný management lokalit. Studium reprodukční strategie druhu. Rozšíření v ČR: jediná lokalita u Peruce Biologie a ekologie: Vytrvalá nebo víceletá bylina se žlutooranžovými květy dorůstající výšky cm. Vyskytuje se na mezofilních loukách nebo skalnatých a křovinatých svazích. Podporované aktivity pro ochranu druhu: Studium biologie včetně produkce a klíčivosti nažek s cílem zjištění a zajištění optimálních podmínek pro přežívání a množení druhu na poslední lokalitě výskytu. projekt: MGSII 48 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZPZCHD pro druhy: šášina rezavá a šášina načernalá, kohátka kalíškatá a starček oranžový Sagittaria Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy 52

54 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP 53

55 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP Sýček obecný (Athene noctua) Rozšíření v ČR: nejhojněji v západních a severozápadních Čechách, jižní Morava, roztroušeně i jinde v ČR Biologie a ekologie: Tento druh sovy z čeledi puštíkovitých obývá zejména otevřenou zemědělskou krajinu. Najdeme ho i ve vesnicích a městech, kde může hnízdit v opuštěných budovách, stodolách nebo na půdách. V přírodě využívá ke hnízdění dutiny stromů. Živí se zejména malými hlodavci a hmyzem. Podporované aktivity pro ochranu druhu: Detailní monitoring druhu v rámci ČR. Ve vybraných dlouhodobě obsazených teritoriích zajistit bezpečné hnízdění. Ve vybraných dlouhodobě obsazených teritoriích na základně nových vědeckých poznatků upravit management lučních porostů v teritoriích sýčka. 54

56 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZP projekty: MGSII 45 Monitoring sýčka obecného na Moravě ZO ČSOP Nový Jičín 70/02 MGSII 52 Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZPZCHD pro druhy: sýček obecný (Athene noctua) a strnad zahradní (Emberiza hortulana) Česká společnost ornitologická new.birdlife.cz 55

57 Podporujeme zvláště chráněné druhy s pomocí EHP fondů Vydalo Ministerstvo životního prostředí v roce Vydání první 2017, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1442/65, Praha 10 Autoři: Jana Zmeškalová, Vojtěch Toral, Hana Schovánková Foto obálka: Bína Pavel, Bohdal Jiří, Rybka Vlastik, Slezáková Jana, Šálek Martin, Vorel Aleš Foto vnitřní blok: Ametyst, Bělohoubek Jiří, Bína Pavel, Birčák Tomáš, Bohdal Jiří, Brabec Jiří, Čepelová Barbora, Červený Jaroslav, Dostálek Tomáš, Fajmon Karel, Hanč Zdeněk, Hlásek Lubomír, Chromec Jiří, Markéta Jariábková, Katrušáková Marcela, Kladivová Věra, Komárek Josef, Korynta Josef, Martinec Pavel, Máchová Pavlína, Mückstein Petr, Pavličko Alois, Poledníková Kateřina, Prausová Romana, Rybka Vlastik, Slezáková Jana, Svačina Tomáš, Šandera Martin, Šálek Martin, Škorpíková Vlasta, Tomášková Lenka, Uhlíková Jitka, Větrovcová Jitka, Vodrlind Bohumil, Vorel Aleš, Vrbický Jan, Zavadil Vít a archivy účastníků projektů Sazba: 2123design s. r. o. Tisk: P.O.S. FACTORY, s.r.o., Jilmová 2685/10, Praha 3 Náklad: 600 ks ISBN: Tento dokument byl vytvořen za finanční podpory EHP fondů Za obsah dokumentu je výhradně odpovědné Ministerstvo životního prostředí a nelze jej v žádném případě považovat za názor donora. 56

58 Podporujeme zvláště chráněné druhy s pomocí EHP fondů