ORLICKÁ GALERIE V RYCHNOVĚ NAD KNĚŽNOU. Jitka Pívcová

Transkript

1 patře vznikl sálek.s promřtací kabinou a temnou komorou. Tato úprava umožnila konání besed a schůzí i filmových představení. V letní sezóně sálek slouží pro pořádání výstav. Muzeum také plně využívalo moderní tech- <níky; byla zavedena síť amplionů, využívalo se magnetofonu apod. V roce 1968 byl správce muzea B.Pavel vyznamenán za zásluhy o rozvoj : československého muzejnictví. Týž rok obdrželo muzeum darem od Svazu : spotřebních družstev velkou kolekci exponátů ze světové výstavy v Montrealu. Zároveň se dostalo do celostátní sítě profesionálních muzeí. V roce 1969 čekalo muzeum zvládnutí několika důležitých úkolů, na které by vlastními silami nikdy nestačilo, avšak s pomocí MěstNV, závodu ŽAZ a družstva VKV a j. je úspěšně zvládlo..jednalo se i o některé technické úpravy, které si vyžádala náročnost specíalísovaněho muzea. Byly provedeny úpravy chodby v prvním poschodí, přebudována promítací kabina a posléze byly vymalovány sálek, horní patro, schodiště i přízemí. Na úkor sálku byla zřízena i provisorní kancelář a regály na ukládání sbírek. Rovněž bylo zadáno vypracování náčrtu na úpravu deposttářů k odpovídajícímu uložení sbírek;v roce 1970 nebo 1971 má dojít k jejímu realisování. Nejvíce úsilí bylo vynaloženo na úpravy exposic. Byla vytvořena exposice montrealského souboru a reinstalována exposice staré krajky. Nová úprava dbala plynulosti exposic a historického sledu. V uplynulém roce bylo také započato s evidováním sbírek. Práce však musely být přerušeny vzhledem k nedokončeným úpravám depositářů. Velkého úsilí si vyžádala výstava J. Teleckého pořádaná ve spolupráci se závodním klubem "'Zdobničan. Nutno také v celkovém hodnocení činnosti připomenout výbornou průvodcovskou službu s. Hlaváčka. Za rok 1969 navštívili muzeum 262 zahraniční návštěvníci a příjmy muzea činily celkem Kčs 13467,50. Jitka Pívcová ORLICKÁ GALERIE V RYCHNOVĚ NAD KNĚŽNOU. Vedle známěkolowratskě obrazárny rychnovského zámku s významnými díly Karla Škréty a jiných, převážně barokních umělců, je umístěna v druhém poschodí téhož objektu Orlická galerie s uměním 20. století. Jak již název napovídá, je tato galerie zaměřena na umělce, kteří jsou s Orlickými horami a jejich podhůřím svým dílem spjati. Orlická galerie byla zřízena J7 257

2 ... Orltckd ~alerie v Rychnovil n, Kn.: Z vtístavy obraztl a plasttk: tiár, umělce v oitěctia Sed,l4čka g zast. um~1ge'!leq$e Ku.pfčléa V rqcel9(j7, - foto 11řt Sulc.

3 jako okresní zarízení v roce 1965 a jeji zaměřeni bylo dáno plánem, který se týkal i ostatních galerii Východočeského kraje, např. hrad Kost - gotika, státní zámek Opočno - renesance, státní zámek Rychnov n. Kn. " barokní umění, Litomyšl století, Havlíčkův Brod - kntžní grafika. Vzhledem k velkému počtu význačných umělců, kteří v této oblasti tvořili nebo tvoří, náplň daná Orlické galerii plně odpovídá a nejde tedy o záležitost pouze regionální. Prostory, kterých Orlická galerie dnes užívá, sloužily již dříve stejným účelům. Po druhé světové válce byly zde deponovány tvořící se sbírky Krajské galerie, které byly později Instalovány akad. malíři manžely Hliněnskými, kteří sbírky spravovali. V roce 1959 převzal Krajskou g~lerii dr. Jan Baleka. Po získání výstavních prostor v Hradci Králové byla tato galerie v roce 1960 přemístěna do krajského města. Uprázdněnýchvýstavních sálů bylo později.využito k závažným výstavám, představujícím naší současnou tvorbu - Rychnov 63 a Rychnov 64, které připravil Okresní dům v Rychnově n..kn, Pro tyto akce byly upraveny v 2. patře zámku další nevyužité prostory. Po odvozu hodnotných sbírek patřících krajské galerii a po výstavách celostátního významu, nebyly počátky Orlické galerie příliš slibné. Zvláště když mimo sochařské dílo Ladislava Beneše, předané galerii okresním národním výborem, nevlastnila Orlická galerie jiná výtvarná díla. Sbírku nové galerie bylo nutno teprve podle stanoveného plánu budovat. Prvním zdrojem nákupu se stala výstava "Malíři orlického kraje", která byla počáteční akcí. S díly zapůjčenými z Národní galerie, Krajské galerie a od jednotlivých umělců, byla pak v druhém roce činnosti na polovině výstavních prostor íristalována stálá galerijní exposice. Každým rokem je doplňována novými exponáty. z nákupu, který nadřízené orgány s porozuměním dotují. Mimo plastik sochaře'ladislava Beneše v počtu 566 ks, vlastní Orlická gelerie 218 dalších výtvarných děl v ceně Kčs ,-. Celková hodnota sbírek je Kčs ,-. V tom není zahrnuta pozůstalost sochařského díla Karla Hladíka, která je předávána paní Věrou Hladíkovou Orlické galerii jako dar. Sbírky obsahují převážně díla umělců jimž je nebo byl náš kraj blízký, jako Janu Trampotovi, který objevil krásu Pěčína, národnímu umělci Vojtěchu Sedláčkovi, jenž nám vytvořil z okolí Javornice typicky českouzalldněnou krajinu, nebo zasloužilému umělci Miloslavu Holému, malíři koutů Orlických hor a říčky Zdobnice. Z dalších umělců, kteří jsou v Orlické galerii zastoupeni, je to Antonín Hudeček s motivy od říčky Bělé a s hřebenů Orlických hor, malíři, kteří žili v Rybné n. Zd., zastoupena je tu velká umělecká rodina z Říček Adolfem Hoffmeistrem, Vladimírem Sychrou, Jarmilou Zábranskou, Aloisem Fišárkem a dalšími. A patří sem i všichni ostatní, kteří v různých místech orlického kraje tvoří. 259

4 Orlická galerie- v Rychnově n. Kn.: Obraz národního umělce Tana Slavíčka z výstavy "MaUři v Rybné" v roce Foto lm Šulc. 260

5 Ve výstavním 'programu je také počítáno S výstavami těchto umělců. Dosud byla uspořádána velká souborná výstava Jana Trampoty, společná výstava národního umělce Vojtěcha Sedláčka a zasloužilého umělce Leoše Kubíčka, zasloužilého umělce Miloslava Holého - "Obrazy z Orlických hor" a "Krajka" Marie Sedláčkové-Serbouskové.Z posledních výstav zaměřených na malíře tohoto kraje byla výstava "Malíři v Rybné". Touto výstavou bylo vzpomenuto skupiny malířů, kteří obohatili české umění o krajinné motivy z malebného podhůří Orlických hor. Z prvních to byl Antonín Slavíček, který zde maloval svá poslední plátna. Jeho nedokončené "Žně". vystavené na této výstavě. nám přípoměly jeho velké, předčasně ukončené dílo. Dále to byl Herbert G. Masaryk, kterého potkal stejný osud a jehož nadějná tvorba se tak stala pouhým torzem. V Rybné nad Zdobnicí maloval Vincenc Beneš, nyni národní umělec a další malíři, které sem přivedl Jan Slavíček, Byl to Bořivoj Zufan,Bedřich Piskač a Josef Hubáček, přátelé Jana' Slavička ze školy 'O. Nejedlého na Akademii, jejichž díla zhodnotila Selicharovu obrazárnu v Rybné n. Zd., která byla pomocí Orlické galerie upravena a doplněna novými exponáty. Jan Slavíček přivedl. do Rybné také sochaře Karla Dvořáka, který se později usadil s Otakarem Nejedlým v Pěčíně, Řadu umělců doplňuje Miloslav Hégra Oldřich Hlavsa, rybenský rodák. V obrazárně je zastoupen figurálními a krajinnými motivy, majícími. vztah k této obci. V dalšich výstavách, věnovaných zvláště současné tvorbě, zahajuje sezónu Orlická galerie každoročně ve spolupráci s Domem dětí a mládeže v Rychnově n. Kn., výstavou dětského výtvarného projevu. Vystavovány jsou nejlepší práce děti ze škol rychnovského okresu. Tyto akce mají podnítit zájem děti a pomoci tak v estetické výchově mládeže. K témuž účelu jsou Orlickou galerii zajišťovány pro školy putovni výstavy. Jedná se o malé putovni celky, grafiku a reprodukce, seznamující mládež s našim i světovým uměním. Je to dalši činnost, která pomáhá citové výchově mladých lidí, činnost, kterou zvláště vitaji učiteíé výtvarné výchovy. V roce 1969 bylo na školách našeho okresu uskutečněno 60 těchto výstavek. Pro účínnější práci v propagaci výtvarného umění byla v posledni době ustavena při Orlické galerii pobočka klubu přátel výtvarného umění. Z plánu činnosti na rok 1970 byla prozatim uskutečněna návštěva zasloužilého umělce Leoše Kubička v jeho pěčínském atelieru. Vedle přednášek o současném 'umění a návštěv výstav, je dále v plánu Klubu seznámeni s rybenskou obrazárnou při besedě s PhDr. Annou Masarykovou, setkání s národnim umělcem Vojtěchem Sedláčkem nad jeho díly a tvorbou jeho ženy v javornické sini, nesoucí název "Světnice Marie a Vojtěcha Sedláčkových" a návštěva obrazárny JZD ve Slatině n. Zd., o které ůčastníkům poví zasloužilý umělec Miloslav Holý, majisi hlavni podil na jejim zrodu. Nejsou to tedy jen zámecké obrazárny s poklady starého umění a Orlic ~----~- -

6 ká galerie s umerum tzv. moderním, ale i tyto jmenované místní galerie v naší horské oblasti, které dávají každému možnost poznávat výtvarné umění, Rudolf Černý' SDRUŽENÍ PŘÁTEL HISTORICKÝCH A PŘÍRODNÍCH PAMÁTEK PODORLICKA V roce 1969 pokračovalo Sdružení ve své činnosti na všech úsecích své práce. V rámci zachování výtvarně historických děl v naší oblasti byly opraveny nebo přemístěny následující plastiky:.křřž u Sádek z roku 1758, dva barokní andělé u kostela Nejsv. Trojice z roku 1713, tzv. Zelený kříž nad býv. pivovarem z roku 1779, socha P. Marie u Poustek z roku 1719, socha sv. Anny v Trčkově ulici z roku 1797, socha P. Marie s obrázkem před býv. pivovarem z roku 1766, skupina Ukřížování v Městské Habrové - Emauzích z roku 1793, všechny v Rychnově n. Kn. Dále socha P. Marie u Jaroslavi z roku 1804, kříž u Jaroslavi z roku 1803, rovněž i Pieta z roku 1764, socha sv. Josefa na rozcestí k Bělé z přelomu 18. a 19. století, kříž v Bílém Újezdě a Immaculata v Doudlebách nad Orlicí. Nově byla opravena barokní socha sv. Havla v Rychnově n. Kn., poškozená neznámými pachateli. Bylo tedy opraveno nebo přemístěno celkem 17 plastik. Podstatné úpravy byly také prováděny na židovském hřbitově v Rychnově n. Kn., kde bylo opraveno a upevněno 7 dalších starých pomníků, byla renovována brána s rituální prostorou a MěstNV dokončil oplocení hřbitova kovovým plotem. Koncem roku vydalo Sdružení suvenýrový památníček M. D. Rettigové o její záslužné vlastenecké činnosti za desetiletého působení v Rychnově n. Kn. Publikace byla vydána nákladem 3000 výtisků a je ilustrována Ing. arch. Vojtěchem Kubaštou z Prahy. K 65. výročí narození regionálního hístoríka a osvětového pracovníka Stanislava Dvořáka z Rychnova n. Kn., byla na domě kde pracoval odhalena pamětní deska. Na státní silnici Rychnov n, Kn, - Javornice byla obnovena zničená skříňka s obrázkem sv. Václava v provedení lidového malíře Josefa Kore jze-blatinského. 262