Seznam změn č. 1. Směrnice pro žadatele Fondu mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko Śląsk Cieszyński

Transkript

1 Seznam změn č. 1 Směrnice pro žadatele Fondu mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko Śląsk Cieszyński 1. str. 3, bod 1 Seznam zkratek OPS OEÚS Odbor regionální přeshraniční spolupráce na MMR ČR plnící roli Řídícího orgánu Odbor evropské územní spolupráce na MMR ČR plnící roli Řídícího orgánu 2. str. 6, bod 2.2 Územní vymezení Na polské straně je příhraniční oblast tvořena podregiony na úrovni NUTS III (jeleniogórsko-wałbrzyský, opolský, rybnicko-jastrzębský a bielsko-bielský) a pszczyńským okresem. Na polské straně je příhraniční oblast tvořena podregiony na úrovni NUTS III (jeleniogórsko-wałbrzyský, opolský, rybnicko-jastrzębský a bielsko-bielský) a pszczyńským okresem. 1. ledna 2008 proběhla v PR změna v názvech a vymezení podregionů viz. následující tabulka: 1

2 NUTS III platné do 31. prosince 2007 Jeleniogórsko wałbrzyský podregion Opolský podregion Rybnicko jastrzębský podregion Bielsko-bialský podregion Centrální slezský podregion NUTS III platné od 1. ledna 2008 Jeleniogórský podregion Wałbrzyský podregion Nyský podregion Opolský podregion Rybnický podregion Bielský podregion Tyský podregion Komentář Strzelińský okres, který dříve patřil do Jeleniogórsko wałbrzyského NUTS III se nyní nahází mimo území příhraniční NUTS III Beze změn, pouze rozdělení na dva subregiony Změna názvu Z toho podregionu patří do dotačního území pouze Psczynský okres 3. str. 8, bod 3.1 Popis prioritních os a oblastí podpory Struktura podporovaných priorit je uvedena v následujících podkapitolách: Struktura podporovaných priorit je následující: 4. str. 12, bod Finanční rámec FMP Pro projekty FMP je vyčleněno 20% prostředků Programu, tedy celkově částka EUR na celé programové období pro všechny euroregiony na česko-polské hranici. Pro projekty FMP je vyčleněno 20% prostředků Programu, tedy celkově částka EUR (pouze podíl ERDF) na celé programové období pro všechny euroregiony na česko-polské hranici. 5. str. 14, bod Finanční rámec FMP, Zajištění zdrojů z národních prostředků Podpora z krajských a obecních rozpočtů (ČR) Pokud bude projekt financován z krajských nebo obecních rozpočtů, přikládá partner k projektové žádosti závazné rozhodnutí zastupitelstva nebo rady kraje či obce o vyčlenění prostředků pro realizaci projektu. 4 V případě, že některý z partnerů obdrží z krajského či obecního rozpočtu návratnou výpomoc pro realizaci projektu, uvede tyto prostředky jako vlastní prostředky daného partnera, tzn. postupuje se stejně jako v případě bankovního úvěru. 2

3 Podpora z vojvodských rozpočtů, rozpočtů okresů a obcí (PR) V případě, že projekt bude financován z rozpočtů vojvodství nebo okresů/obcí partner k projektové žádosti doloží závazné rozhodnutí zastupitelstva obce/okresu nebo rady vojvodství o zajištění prostředků na realizaci projektu. 5 Podpora ze státního rozpočtu (jiných kapitol než MMR ČR) a státních fondů V případě spolufinancování ze státního rozpočtu (jiných kapitol než MMR ČR) a státních fondů přikládá partner k projektové žádosti rozhodnutí nebo smlouvu o poskytnutí dotace z příslušné kapitoly nebo ze státního fondu. Podpora z ostatních národních zdrojů V tomto případě se jedná o projekty financované z vlastních prostředků partnerů (nejedná se o kraje/vojvodství ani o obce). Text byl vč. poznámek pod čarou odstraněn. 6. str. 15, bod Princip vedoucího partnera (lead partner projekt typ A, viz. kap ) - společné financování Společné financování je splněno za předpokladu, že podíl partnerů z druhého státu je ve výši min. 10% z celkových způsobilých výdajů projektu. - společné financování Společné financování je splněno za předpokladu, že podíl partnerů z druhého státu je ve výši min. 10% z celkových způsobilých výdajů projektu. V rámci FMP je možné předkládat projekty s partnery z jiných česko-polských Euroregionů než TS-ŚC. Partner z jiného Euroregionu než TS-ŚC však nemůže v případě projektu typu A žádat o spolufinancování z ERDF v Euroregionu TS-ŚC. V tomto případě tudíž není možné naplnit kritérium společného financování a takováto Projektová žádost nemůže získat maximální počet bodů (viz kap ). Partner však může předložit Projektovou žádost ke svému místně příslušnému Správci FMP a získat tak dofinancování z ERDF. 7. str. 15, bod Princip vedoucího partnera (lead partner projekt typ A, viz. kap ) Vzor Dohody představuje minimální náležitosti, které musí Dohoda o spolupráci obsahovat a partneři mohou náležitosti této Dohody libovolně rozšiřovat za podmínky, že nedojde k omezení některých náležitostí Dohody uvedených v jejím vzoru. Dohoda představuje minimální náležitosti, které musí Dohoda o spolupráci obsahovat a partneři mohou ustanovení této Dohody libovolně rozšiřovat za podmínky, že je uvedou 3

4 jako další článek Dohody a doplněná ustanovení nebudou měnit nebo rušit předepsaná ustanovení. 8. str. 16, bod Typy projektů b) projekty typu B - partnerský projekt bez Vedoucího partnera (zrcadlový projekt, každý partner předkládá samostatnou Projektovou žádost) Žadatelé na obou stranách hranice předloží současně či s časovým posunem Projektové žádosti týkající se realizace jednoho projektu s oddělenými zdroji financování. Výše dotace z ERDF může dosahovat max. 85 % celkových způsobilých nákladů. b) projekty typu B - partnerský projekt bez Vedoucího partnera (zrcadlový projekt, každý partner předkládá samostatnou Projektovou žádost) Žadatelé na obou stranách hranice předloží současně či s časovým posunem (tzn. že projekt partnera je předložen o jedno zasedání EŘV dříve nebo o jedno zasedání EŘV později) Projektové žádosti týkající se realizace jednoho projektu s oddělenými zdroji financování. Výše dotace z ERDF může dosahovat max. 85 % celkových způsobilých nákladů. 9. str. 17, bod Typy projektů Aby byl projekt posuzován jako partnerský, musejí být v obou Projektových žádostech uvedeny minimálně níže uvedené informace: - celkový rozpočet společného projektu a příslušná část rozpočtu pro partnera a samostatný plán zdrojů financování musí být přiložen k oběma Projektovým žádostem Aby byl projekt posuzován jako partnerský, musí být v obou Projektových žádostech uvedeny minimálně níže uvedené informace: - příslušná část rozpočtu každého partnera musí být přiložena k oběma Projektovým žádostem (více viz kap podrobný rozpočet projektu v EUR) 10. str. 17, bod Vymezení vhodných partnerů Níže uvedená pravidla pro vymezení vhodných partnerů se týkají jak Vedoucího partnera (u lead partner projektů - typ A) tak partnera (u partnerských projektů bez Vedoucího partnera - typ B a projektů samostatně realizovatelných - typ C) i projektových partnerů. Níže uvedená pravidla pro vymezení vhodných partnerů se týkají jak Vedoucího partnera (u lead partner projektů - typ A) tak partnera (u partnerských projektů bez Vedoucího 4

5 partnera - typ B a projektů samostatně realizovatelných - typ C) i všech partnerů, kteří se na projektu finančně podílí. 11. str. 17, bod Vymezení vhodných partnerů Pro účast ve FMP je rozhodující sídlo partnerů. Vedoucí partner (u lead partner projektů - typ A) nebo partner (u partnerských projektů bez Vedoucího partnera - typ B a projektů samostatně realizovatelných - typ C) nebo partner projektu předkládá Projektovou žádost dle příslušné územní působnosti (viz tabulka Správní území okresů pro jednotlivé partnery FMP). Pro účast ve FMP je rozhodující sídlo partnerů. Vedoucí partner (u lead partner projektů - typ A) nebo partner (u partnerských projektů bez Vedoucího partnera - typ B a projektů samostatně realizovatelných - typ C) nebo partner projektu předkládá Projektovou žádost dle příslušné územní působnosti (viz tabulka Správní území okresů pro jednotlivé partnery FMP). V rámci FMP je možné předkládat Projektové žádosti s partnery z jiných česko-polských Euroregionů než TS-ŚC v rámci území podporovaného programem.. Za určitých podmínek jsou vhodnými žadateli žadatelé mimo podporované území, kteří provozují svá oddělení, pobočky nebo organizační jednotky bez právní subjektivity v podporovaném území. Jedná se zejména o organizace veřejného charakteru (policie, hasiči), vysoké školy nebo neziskové organizace působící na území celé republiky. 12. str. 20, bod Realizace projektu Projekt musí být realizován v souladu s popisem uvedeným ve Smlouvě o financování projektu. Za realizaci projektu nese celkovou odpovědnost Vedoucí partner projektu (u lead partner projektů - typ A), který si vztahy s dalšími projektovými partnery definuje v Dohodě o spolupráci na projektu. U partnerských projektů bez Vedoucího partnera a projektů samostatně realizovatelných nese celkovou odpovědnost za realizaci projektu každý partner samostatně. Zahájením fyzické realizace projektu se rozumí datum započetí aktivit směřujících k naplnění vlastního obsahu a cílů projektu (např. započetí stavebních prací apod.). Výdaje spojené s realizací projektu jsou způsobilé od data registrace projektu u Správce FMP (viz. kap ). Projekt musí být realizován v souladu s popisem uvedeným ve Smlouvě o financování projektu. Za realizaci projektu nese celkovou odpovědnost Vedoucí partner projektu (u lead partner projektů - typ A), který si vztahy s dalšími projektovými partnery definuje v Dohodě o spolupráci na projektu. U partnerských projektů bez Vedoucího partnera a projektů samostatně realizovatelných nese celkovou odpovědnost za realizaci projektu každý partner samostatně. V této souvislosti upozorňujeme zejména na dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek vč. pravidel stanovených pro zakázky, jejichž zadávání není upraveno národní 5

6 legislativou (týká se českých partnerů) více viz kap Směrnice (výběr dodavatele, veřejné zakázky postup na české straně Programu). Zahájením fyzické realizace projektu se rozumí datum započetí aktivit směřujících k naplnění vlastního obsahu a cílů projektu (např. započetí stavebních prací apod.). Výdaje spojené s realizací projektu jsou způsobilé od data registrace projektu u Správce FMP (viz. kap ). 13. str. 21, bod Zásady pro posuzování způsobilých výdajů Pravidla způsobilosti výdajů pro polské partnery na polské straně upravují Směrnice pro způsobilost výdajů a projektů v rámci programů přeshraniční spolupráce prováděných za účasti Polské republiky v letech (dále jen Směrnice způsobilosti) zpracované v souladu s Národním strategickým referenčním rámcem Směrnice jsou dostupné na stránkách Pravidla způsobilosti výdajů pro polské partnery na polské straně upravují Směrnice pro způsobilost výdajů a projektů v rámci programů přeshraniční spolupráce prováděných za účasti Polské republiky v letech (dále jen Směrnice způsobilosti) zpracované v souladu s Národním strategickým referenčním rámcem Směrnice jsou dostupné na stránkách str. 21, bod Zásady pro posuzování způsobilých výdajů Řídící orgán Programu, kterým je Odbor regionální přeshraniční spolupráce MMR, s ohledem na specifika Programu dále rozhodl v některých případech podrobněji pravidla způsobilých výdajů upravit, resp. provést jejich zpřísnění - viz. kap Pravidla způsobilosti výdajů na úrovni Řídícího orgánu, dále jen Pravidla ŘO. Tato pravidla jsou pro partnery závazná. Řídící orgán Programu, kterým je Odbor evropské územní spolupráce MMR, s ohledem na specifika Programu dále rozhodl v některých případech podrobněji pravidla způsobilých výdajů upravit, resp. provést jejich zpřísnění - viz. kap Pravidla způsobilosti výdajů na úrovni Řídícího orgánu, dále jen Pravidla ŘO. Tato pravidla jsou pro partnery závazná 15. str. 22, bod Zásady pro posuzování způsobilých výdajů Výdaje, které nejsou v souladu se způsobilými výdaji projektu nebo výdaje vzniklé v průběhu realizace projektu, které mají charakter způsobilých výdajů, avšak jsou nad rámec rozpočtových výdajů projektu uvedených ve Smlouvě o financování projektu (vícenáklady), je partner povinen hradit z vlastních zdrojů. V případě výskytu výdajů, které nebylo možno objektivně předem odhadnout při přípravě Projektové žádosti, může o navýšení prostředků projektu rozhodnout, na základě předložené Projektové žádosti Vedoucího partnera (u lead partner projektů - typ A), partnera (u partnerských projektů bez Vedoucího partnera - typ B a projektů samostatně realizovatelných - typ C), pouze EŘV. 6

7 Výdaje, které nejsou v souladu se zásadami a pravidly pro způsobilost výdajů projektu stanovenými v této kapitole nebo výdaje vzniklé v průběhu realizace projektu, které mají charakter způsobilých výdajů, avšak jsou nad rámec rozpočtových výdajů projektu uvedených ve Smlouvě o financování projektu (vícenáklady), je partner povinen hradit z vlastních zdrojů. V případě výskytu výdajů, které nebylo možno objektivně předem odhadnout při přípravě Projektové žádosti, může o navýšení prostředků projektu rozhodnout, na základě předložené Projektové žádosti Vedoucího partnera (u lead partner projektů - typ A), partnera (u partnerských projektů bez Vedoucího partnera - typ B a projektů samostatně realizovatelných - typ C), pouze EŘV. 16. str. 22, bod Pravidla způsobilosti výdajů na úrovni Řídícího orgánu Výdaje vzniklé před registrací projektu do informačního systému (datum zdanitelného plnění 7 u těchto výdajů předchází datu registrace projektové žádosti do informačního systému). Tyto výdaje mohou vzniknout nejdříve 1. ledna Jejich výše může dosahovat max. 5 % způsobilých výdajů projektu. Tyto výdaje musí mít charakter přípravných výdajů 8. Způsobilost přípravných výdajů dle tohoto bodu se ovšem týká pouze projektů s výší dotace přesahující EUR 9. Výdaje vzniklé před registrací projektu do informačního systému (datum zdanitelného plnění 7 u těchto výdajů předchází datu registrace projektové žádosti do informačního systému). Tyto výdaje mohou vzniknout nejdříve 1. ledna Jejich výše může dosahovat max. 5 % celkových způsobilých výdajů projektu. Tyto výdaje musí mít charakter přípravných výdajů 8. Způsobilost přípravných výdajů dle tohoto bodu se ovšem týká pouze projektů s výší dotace přesahující EUR str. 23, bod Pravidla způsobilosti výdajů na úrovni Řídícího orgánu Konečný termín způsobilosti výdajů je pro každý projekt dán termínem ukončení realizace a termínem předložení Žádosti o platbu za mikroprojekt. Aby byl daný výdaj považován za způsobilý, musí účetní případ týkající se tohoto výdaje 10 vzniknout nejpozději v den ukončení realizace a být do předložení Žádosti o platbu za mikroprojekt prokazatelně uhrazen. Termín ukončení realizace projektu nesmí být u žádného projektu pozdější než 31. března 2015 a termín předložení Žádosti o platbu za mikroprojekt nesmí být u žádného projektu pozdější než 30. dubna Poznámka pod čarou č. 10: Tzn. např. datum zdanitelného plnění/datum vystavení faktury u polských partnerů. Konečný termín způsobilosti výdajů je pro každý projekt dán termínem ukončení realizace a termínem předložení Žádosti o platbu za mikroprojekt. Aby byl daný výdaj považován za způsobilý, musí náklad včetně plnění prokazatelně nastat 10 nejpozději v den ukončení realizace a být do předložení Žádosti o platbu za mikroprojekt prokazatelně uhrazen *. Termín ukončení realizace projektu nesmí být u žádného projektu pozdější než 31. března 2015 a termín předložení Žádosti o platbu za mikroprojekt nesmí být u žádného projektu pozdější než 30. dubna

8 Změna poznámky pod čarou č. 10: Tzn. buď datum vystavení účetního dokladu nebo datum uskutečnění zdanitelného plnění včetně data převzetí prací, dodávek nebo služeb. Text doplněn o další poznámku pod čarou* ve znění: Obdobně se postupuje při posuzování výdaje vzniklého před registrací projektu. 18. str. 23, bod Výklad ŘO ke způsobilým výdajům Było: - výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné a musí být doložitelné účetními doklady 11 Poznámka pod čarou č. 11: Výdaje musí být definitivní a zachycené v účetnictví partnera analyticky zúčtovány na projekt s výjimkou přípravných výdajů. - výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné a musí být doložitelné účetními doklady Poznámka pod čarou č. 11 byla odstraněna. 19. str. 24, bod ŘO níže uvádí výčet hlavních nezpůsobilých výdajů uvedených v MP ZV Nezpůsobilými výdaji jsou zejména: - výdaje na nákup pozemku, staveb, majetku, použitého zařízení, na které byla poskytnuta dotace z veřejných zdrojů (národních nebo zdrojů Společenství) v období posledních 5 let v ČR a 7 let v PR před registrací projektu, (...) Nezpůsobilými výdaji jsou zejména: - výdaje na nákup pozemku, staveb a použitého zařízení (majetku), na které byla poskytnuta dotace z veřejných zdrojů (národních nebo Společenství) v období posledních 5 let před registrací projektu v ČR a 7 let předcházejících datumu nákupu základních prostředků partnerem v PR, (...) 20. str. 24, bod ŘO níže uvádí výčet hlavních nezpůsobilých výdajů uvedených v MP ZV - přímé daně, (...) - přímé daně*, (...) 8

9 Po slovech přímé daně byla dodána poznámka pod čarou* ve znění: Výjimku tvoří daň z příjmu ze závislé činnosti, která je součástí uplatňovaných mzdových nákladů pracovníků podílejících se na projektu. 21. str. 25, bod Dále ŘO rozšířil výčet nezpůsobilých výdajů o: - leasing 15, (...) - finanční leasing 15, (...) 22. str. 25, bod Dále ŘO rozšířil výčet nezpůsobilých výdajů o: - věcné příspěvky, např. poskytnutí pozemku, staveb, zařízení, surovin včetně neplacené dobrovolné práce apod., nad 10% celkových způsobilých výdajů projektu po odečtení příjmů, přičemž z toho nesmí neplacená dobrovolná práce převýšit 5% celkových způsobilých výdajů projektu po odečtení příjmů. Ocenění neplacené práce dobrovolníků v ČR se stanoví dle informačního systému o průměrném výdělku 16, přičemž max.cena nepřesáhne 150Kč/hod. V PR s ohledem na chybějící aktuální oficiální statistické údaje neplacená práce dobrovolníků by měla odpovídat poskytování práce stejného charakteru a v možném nejbližším termínu subjekty stejného odvětví, které působí na volném trhu dle pravidel hospodářské soutěže. Ocenění ostatních věcných příspěvků v ČR kromě dobrovolné práce bude dle znaleckého posudku v souladu s Metodickou příručkou ZV Dokladování věcných příspěvků (kapitola 4.2.5). V PR je hodnota věcného příspěvku potvrzována nezávislým znalcem dle Zákona ze dne 21. srpna 1997 o hospodaření s nemovitostmi nebo oprávněným příslušným správním orgánem. Příjemce je povinen předložit doklady o vkladu věcného příspěvku a jeho výši. Poznámka pod čarou č. 16 : Regionální statistika ceny práce viz. Informační systém je členěn dle jednotlivých krajů, přičemž zvolení příslušného kraje se řídí místem výkonu práce daného dobrovolníka. Pracuje-li dobrovolník na území více krajů, je zvolen ten kraj, v němž práce dobrovolníka převažuje. Při sestavování ocenění práce dobrovolníka je nutno vždy vycházet z hodnoty mediánu pro hodinovou mzdu dané podskupiny zaměstnání. - věcné příspěvky ve formě poskytnutí pozemku, staveb, zařízení nebo surovin, poskytnutí neplacené dobrovolné práce nebo výzkumné/odborné činnosti bez nároku na odměnu, a to nad 10 % celkových způsobilých výdajů daného partnera po odečtení příjmů, přičemž z toho nesmí neplacená dobrovolná práce nebo výzkumná/odborná činnost převýšit 5 % celkových způsobilých výdajů daného partnera po odečtení příjmů. Ocenění neplacené práce dobrovolníků/výzkumné/odborné činnosti se stanoví dle informačního systému o průměrném výdělku 16, přičemž max.cena nepřesáhne 150Kč/hod. V PR s ohledem na chybějící aktuální oficiální statistické údaje neplacená práce dobrovolníků by měla odpovídat poskytování práce stejného charakteru a v možném nejbližším termínu subjekty stejného odvětví, které působí na volném trhu dle pravidel hospodářské soutěže. Ocenění ostatních věcných příspěvků 9

10 kromě dobrovolné práce/výzkumné/odborné činnosti bude dle znaleckého posudku v souladu s Metodickou příručkou ZV Dokladování věcných příspěvků (kapitola 4.2.5). V PR je hodnota věcného příspěvku potvrzována nezávislým znalcem dle Zákona ze dne 21. srpna 1997 o hospodaření s nemovitostmi nebo oprávněným příslušným správním orgánem. Příjemce je povinen předložit doklady o vkladu věcného příspěvku a jeho výši. Poznámka pod čarou č. 16 byla změněna: Regionální statistika ceny práce viz. Informační systém je členěn dle jednotlivých krajů, přičemž zvolení příslušného kraje se řídí místem výkonu práce daného dobrovolníka. Pracuje-li dobrovolník na území více krajů, je zvolen ten kraj, v němž práce dobrovolníka převažuje. Při sestavování ocenění dobrovolné práce/výzkumné/odborné činnosti se nesmí překročit hodnota mediánu pro hodinovou mzdu dané podskupiny zaměstnání, která nejlépe odpovídá sjednanému druhu práce. 23. str. 25, bod Dále ŘO rozšířil výčet nezpůsobilých výdajů o: - výdaje na reprezentaci mimo výdajů na občerstvení, pohoštění uskutečněných partnerem, pokud jsou vynakládány v souladu s cíli projektu (např. občerstvení při školení a seminářích apod.) - výdaje na reprezentaci mimo výdajů na občerstvení, pohoštění uskutečněných partnerem, pokud jsou vynakládány v souladu s cíli projektu (např. občerstvení při školení a seminářích apod.)* Po slovech výdaje na reprezentaci byla dodána poznámka pod čarou* ve znění: Nezpůsobilé jsou ovšem vždy výdaje na alkoholické nápoje a tabákové výrobky. 24. str. 25, bod Dále ŘO rozšířil výčet nezpůsobilých výdajů o: - paušální režijní výdaje (nepřímé) 17 Poznámka pod čarou č. 17: kromě výdajů na nájem, nákup vody, paliv, energie, internet, úklid a údržbu, telefonní poplatky, poštovní materiál, výdajů na energie, které lze vyčíslit vhodnou metodou za použití rozvrhové základny prokazatelné pro projekt - paušální režijní výdaje (nepřímé) 17 Poznámka pod čarou č. 17 byla změněna: Kromě výdajů na nájem, nákup vody, paliv, energie, internet, úklid a údržbu, telefonní poplatky, poštovné, kancelářské potřeby, které lze vyčíslit vhodnou metodou za použití rozvrhové základny prokazatelné a přiřaditelné pro projekt 10

11 25. str. 26, bod Dále ŘO rozšířil výčet nezpůsobilých výdajů o:, - mzdy (platy) nad rámec obvyklé výše mezd/platů u partnera v případě, že je uplatňován podíl z vyplácených mezd 18 Poznámka pod čarou č. 18: Platí pro pracovní poměry uzavřené na dobu určitou i neurčitou., - mzdy (platy) nad rámec obvyklé výše mezd/platů u partnera v případě, že je uplatňován podíl z vyplácených mezd 18 Poznámka pod čarou č. 18 byla změněna: Platí pro všechny pracovní poměry. Obvyklá výše mezd (platů) se stanovuje jako průměrná hodinová sazba pro danou pozici v organizaci partnera. U nově vzniklých pracovních pozic se vychází z průměrné hodinové sazby pro obdobnou pozici v organizaci partnera. Referenčním obdobím pro stanovení této průměrné hodinové sazby je kalendářní rok předcházející datu podání Žádosti o platbu. Průměrná hodinová sazba se může zvyšovat maximálně v poměru, ve kterém dochází ke zvyšování v dané organizaci. 26. str. 26, bod Dále ŘO rozšířil výčet nezpůsobilých výdajů o: - mzdy (platy) nad rámec mezd (platů) obvyklých v regionu 19 pro jednotlivé profese v případě, že jsou práce prováděny na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti Poznámka pod čarou č. 19: Regionální statistika ceny práce viz. Informační systém je členěn dle jednotlivých krajů, přičemž zvolení příslušného kraje se řídí místem výkonu práce. Probíhá-li výkon práce na území více krajů, je zvolen ten kraj, v němž výkon práce převažuje. Při sestavování výše mzdy(platu) je nutno vždy vycházet z hodnoty mediánu pro hodinovou mzdu dané podskupiny zaměstnání. - mzdy (platy) nad rámec mezd(platů) obvyklých v regionu 19 pro jednotlivé profese v případě, že jsou práce prováděny na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti Poznámka pod čarou č. 19 byla změněna: Regionální statistika ceny práce viz. Informační systém je členěn dle jednotlivých krajů, přičemž zvolení příslušného kraje se řídí místem výkonu práce. Probíhá-li výkon práce na území více krajů, je zvolen ten kraj, v němž výkon práce převažuje. Výše mzdy (platu) nesmí překročit hodnotu mediánu pro hodinovou mzdu dané podskupiny zaměstnání, která nejlépe odpovídá sjednanému druhu práce. 11

12 27. str. 26, bod Dále ŘO rozšířil výčet nezpůsobilých výdajů o: - výdaje na publikace, pokud obsahují bezplatnou inzerci - výdaje na publikace, pokud obsahují bezplatnou inzerci * Po slovech výdaje na publikace byla dodána poznámka pod čarou* ve znění: Tj. pokud je inzerována konkrétní ekonomická činnost (nabízení konkrétních výrobků a služeb na trhu), která je přičitatelná konkrétnímu subjektu (bez ohledu na jeho právní status či způsob financování). 28. str. 26, bod Dále ŘO rozšířil výčet nezpůsobilých výdajů o: - výdaje za nákup majetku, vybavení apod. pokud nejsou použity zcela pro účely projektu. V tomto případě lze nárokovat pro proplacení pouze alikvotní část pořizovací ceny odpovídající výši jejího využití pro účely projektu. - výdaje za nákup majetku a vybavení, odpisy majetku apod. pokud nejsou použity zcela pro účely projektu. V tomto případě lze nárokovat pro proplacení pouze alikvotní část pořizovací ceny/odpisy odpovídající výši jejího/jejich využití pro účely projektu 29. str. 26, bod Dále ŘO rozšířil výčet nezpůsobilých výdajů o: - výdaje na veškeré kulturní a umělecké činnosti s výjimkou zájmové umělecké činnosti, spolupráce místních nepodnikatelských subjektů v oblasti kultury a umění jako je např. pořádání přeshraničních výstav, spolupráce divadel a muzeí apod.; 12

13 - výdaje na kulturní a umělecké činnosti dodávané nebo zprostředkované externími subjekty, výjimkou jsou dodávky od nepodnikatelských subjektů* sídlících v podporovaném území za podmínky, že fyzická osoba nebo právnická osoba přímo vykonávající tyto kulturní a umělecké činnosti mají též sídlo v podporovaném území a jimi dodávaná kulturní a umělecká činnost není hlavním zdrojem jejich příjmů **,*** Po slovech výdaje na kulturní a umělecké činnosti byly dodány poznámky pod čarou ve znění: * Jedná se o fyzické osoby nepodnikatele a právnické osoby, které vedou účetnictví v souladu s vyhláškou 504/2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. ** Toto musí dodavatel v případě potřeby odpovídajícím způsobem doložit (u výdaje za vystoupení žákovského hudebního souboru při základní umělecké škole není nutné dokládat, u honoráře za autorské čtení je nutno dokládat např. čestným prohlášením, kde uvede činnost, která je hlavním zdrojem jeho příjmů). *** V PR jsou výdaje spojené se zajištěním umělecké činnosti na kulturních a uměleckých akcích nezpůsobilé, výjimkou jsou amatérské umělecké činnosti a spolupráce místních nepodnikatelských subjektů v oblasti kultury a umění. Nezpůsobilé jsou honoráře pro umělce, u kterých je umělecká činnost hlavním zdrojem jejich příjmů (Tzn. v případě komerčních umělců. Toto se netýká např. dětských sborů nebo folkových skupin, které nenárokuji honoráře. Výdaje spojené s jejich účastí jsou způsobilé). 30. str. 26, bod Dále ŘO rozšířil výčet nezpůsobilých výdajů o: - výdaje hrazené v hotovosti nad 500 EUR (přepočtené z jiné měny kurzem v Žádosti o platbu za mikroprojekt) - výdaje hrazené v hotovosti nad 500 EUR / CZK/1 800 PLN* Po slovech výdaje hrazené v hotovosti byla dodána poznámka pod čarou* ve znění: V PR jsou výdaje zaplacené v hotovosti považovány za způsobilé bez ohledu na jejich výši, za podmínky že je na faktuře uvedeno proplaceno v hotovosti. 31. str. 26, pkt Nezpůsobilými jsou také: - výdaje, které byly vynaloženy v jiném období než je uvedeno v Žádosti o platbu za mikroprojekt a splňovaly podmínky pro způsobilost. - výdaje, které byly vynaloženy v jiném období než je uvedeno v Žádosti o platbu za mikroprojekt, i když splňovaly podmínky pro způsobilost. 13

14 32. str. 27, bod Věcné příspěvky, DPH a střet zájmů V případě dokladování neplacené dobrovolné práce je třeba postupovat obdobně jako při dokladování osobních nákladů (pro partnery z ČR viz. kap Osobní náklady a jejich dokladování aktuální verze Metodické příručky ZV; pro partnery z PR viz. Směrnice způsobilosti). V případě dokladování neplacené dobrovolné práce je třeba postupovat obdobně jako při dokladování osobních nákladů (pro partnery z ČR viz kap Osobní náklady a jejich dokladování aktuální verze Metodické příručky ZV; pro partnery z PR viz. Směrnice způsobilosti). Dobrovolnou práci mohou vykonávat pouze pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci partnera. Pokud jakýkoli placený zaměstnanec dobrovolně vykoná práci navíc, příslušné výdaje nejsou způsobilé. 33. str. 30, bod Vliv projektu na životní prostředí B. Projekty, k jejichž realizaci není nutné rozhodnutí o povolení záměru dle zvláštního právního předpisu B. Projekty, k jejichž realizaci není nutné rozhodnutí o povolení záměru dle zvláštního právního předpisu * Po slovech projekty, k jejichž realizaci není nutné rozhodnutí o povolení záměru byla dodána poznámka pod čarou * ve znění: Např. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. 34. str. 30, bod Posuzování vlivu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (Natura 2000) Postup uplatňovaný v Polské republice Řízení ve věci hodnocení vlivů na životní prostředí je vedeno na základě příslušných polských předpisů o ochraně životního prostředí. - Zákon ze dne 27. dubna 2001 o ochraně životního prostředí ( č. 62 pol. 627 Sb. z 20. června 2001 ve znění pozdějších předpisů, jednotný text č. 129, pol. 902 Sb. z r. 2006) a - Nařízení vlády ze dne 9. listopadu 2004 (č. 257 pol Sb. z r. 2004), ve znění pozdějších předpisů ze dne 10. května 2005 (č. 92 Sb. ze dne 24. května 2005) a ze dne 21. srpna 2007 (č. 158 pol.1105 Sb. z r. 2007) o vymezení typů aktivit, které mohou významně ovlivňovat životní prostředí a podrobných podmínkách spojených s určením aktivit, pro které je nutné zpracovat zprávu o vlivu na životní prostředí. Řízení ve věci hodnocení vlivů na životní prostředí je vedeno na základě příslušných polských předpisů o ochraně životního prostředí. 14

15 - Zákon ze dne 27. dubna 2001 o ochraně životního prostředí ( č. 62 pol. 627 Sb. z 20. června 2001 ve znění pozdějších předpisů, jednotný text č. 129, pol. 902 Sb. z r. 2006), - Zákon ze dne 3. října 2008 o zpřístupňovaní informaci o životním prostředí a jeho ochraně, účasti společnosti v ochraně životního prostředí a o hodnocení vlivu na životní prostředí (č. 199 pol Sb. z r. 2008), - Nařízení vlády ze dne 9. listopadu 2004 (č. 257 pol Sb. z r. 2004), ve znění pozdějších předpisů ze dne 10. května 2005 (č. 92 Sb. ze dne 24. května 2005) a ze dne 21. srpna 2007 (č. 158 pol.1105 Sb. z r. 2007) o vymezení typů aktivit, které mohou významně ovlivňovat životní prostředí a podrobných podmínkách spojených s určením aktivit, pro které je nutné zpracovat zprávu o vlivu na životní prostředí. 35. str. 31, bod Posuzování vlivu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (Natura 2000) Postup uplatňovaný v Polské republice Bližší informace najdete ve Směrnicích pro řízení ve věci hodnocení vlivů na životní prostředí pro aktivity spolufinancované z národních nebo regionálních operačních programů ze dne 23. listopadu 2007 ve znění pozdějších předpisů (dostupné na stránkách a ). Text byl odstraněn. 36. str. 32, bod Obecné pokyny Formulář Projektové žádosti v rámci FMP musí být vyplněn s použitím webové aplikace BENEFIT 7 ( ve které vyplní Vedoucí partner spolu s projektovými partnery (u lead partner projektů - typ A), nebo partner (u partnerských projektů bez Vedoucího partnera - typ B a projektů samostatně realizovatelných - typ C) všechny údaje relevantní pro daný projekt. Formulář Projektové žádosti v rámci FMP musí být vyplněn s použitím webové aplikace BENEFIT 7 ( ve které vyplní Vedoucí partner spolu s projektovými partnery (u lead partner projektů - typ A), nebo partner (u partnerských projektů bez Vedoucího partnera - typ B a projektů samostatně realizovatelných - typ C) všechny údaje relevantní pro daný projekt. 37. str. 33, bod Přílohy, které jsou vyžadovány pro všechny projekty Nebyl uveden text Výpis z technické dokumentace (projekt a technický popis) V případě všech investičních projektů je nutné předložit Výpis z technické dokumentace (projekt a technický popis). 15

16 U projektů typu nákupy musí z této přílohy vyplývat počet, druh, typ, hlavní parametry a plán rozmístění, atd. pořizovaného zařízení. V oblasti dodávek by ve specifikaci měl být odkaz na jednotkové ceny zařízení. V případě financování projektů týkajících se služeb by měla být zahrnuta specifikace služby (druh, charakter, rozsah služby předpokládané k realizaci v rámci projektu). Netýká se to projektů, ve kterých jsou služby pouze doplňkovým prvkem doprovázejícím realizaci projektu, např. propagace projektu nebo stavební dozor. 38. str. 33, bod Přílohy, které jsou vyžadovány pro všechny projekty, doklad o vhodnosti partnerů v České republice a) doklad o právní subjektivitě obec, kraj - doklad o přidělení IČ svazek obcí - výpis z registru ekonomických subjektů nebo výpis z registru sdružení 22 organizační složka kraje, obce, města - zápis ze schůze zastupitelstva a zřizovací listina příspěvkové organizace - výpis z obchodního rejstříku nebo rozhodnutí zřizovatele a zřizovací listina (...) a) doklad o právní subjektivitě stát, organizační složka státu - nemá povinnost dokládat obec, kraj - doklad o přidělení IČ svazek obcí - výpis z registru ekonomických subjektů nebo výpis z registru sdružení 22 organizační složka kraje, obce, města - zápis ze schůze zastupitelstva a zřizovací listina příspěvkové organizace - výpis z obchodního rejstříku nebo rozhodnutí zřizovatele spolu se zřizovací listinou 39. str. 33, bod Přílohy, které jsou vyžadovány pro všechny projekty, doklad o vhodnosti partnerů v České republice a) doklad o právní subjektivitě (...) Veřejná soukromá škola - výpis z příslušného rejstříku 31 a výpis z rejstříku škol (...) Veřejná soukromá škola - výpis z příslušného rejstříku 31 a výpis z rejstříku škol Veřejná nebo státní vysoká škola nepředkládá žádný doklad o právní subjektivitě (subjektivitu ověří český Správce FMP na základě přílohy č. 1 zákona č. 111/1998 Sb., v platném znění) 16

17 40. str , bod Podklady pro posouzení finančního zdraví partnerů v České republice finanční zdraví se nedokládá a neposuzuje u následujících subjektů Tato úprava se týká české jazykové verze Směrnice pro žadatele: - právnické osoby zřízené výlučně obcemi, městskými částmi a svazky obcí - právnické osoby zřízené výlučně státem a jeho organizačními složkami, a právnické osoby zřízené výlučně krajem finanční zdraví se nedokládá a neposuzuje u následujících subjektů Tato úprava se týká české jazykové verze Směrnice pro žadatele: - právnické osoby zřízené výlučně obcemi, městskými částmi a svazky obcí* - právnické osoby zřízené výlučně státem a jeho organizačními složkami, a právnické osoby zřízené výlučně krajem* Po slovech právnické osoby byla dodána poznámka pod čarou* ve znění: Jedná se např. o příspěvkové organizace, školské právnické osoby, nadace a nadační fondy. 41. str. 36, bod Podklady pro posouzení finančního zdraví partnerů Nebyl uveden text Jako poslední odstavec bodu , bodu 2 podklady pro posouzení finančního zdraví partnerů bylo dodáno: V případě, že se kterýkoliv z partnerů finančně nepodílí na projektu, není nutné dokládat podklady pro posouzení jeho finančního zdraví. 42. str. 36, pkt Doklad jednatelského oprávnění osoby, která podepisuje Projektovou žádost nebo čestná prohlášení doklad jednatelského oprávnění osoby, která podepisuje Projektovou žádost nebo čestná prohlášení v případě, že jednatelské oprávnění není možné zjistit z dokladu o právní subjektivitě (např. zápis ze schůze zastupitelstva, stanovy, zápis o nominování nebo volbě statutárního orgánu, plná moc) Pozn.: u obcí se příloha vyžaduje v případě, že Projektovou žádost nebo prohlášení podepisuje jiná osoba než starosta obce Doklad jednatelského oprávnění - třeba doložit u osoby, která podepisuje projektovou žádost nebo čestná prohlášení. 17

18 Předkládá se v případě, že jednatelské oprávnění není možné zjistit z dokladu o právní subjektivitě. Dokladem jednatelského oprávnění může být např. zápis ze schůze zastupitelstva, stanovy, zápis o nominování nebo volbě statutárního orgánu, plná moc. Doklad jednatelského oprávnění osoby se vyžaduje doložit i za partnera v případě partnerských projektů bez Vedoucího partnera typ B (originál nebo úřadně ověřenou kopii). Pozn.: u obcí se příloha vyžaduje v případě, že Projektovou žádost nebo prohlášení podepisuje jiná osoba než starosta 43. str. 36, bod Čestné prohlášení partnerů z ČR a PR Prohlášení podepisuje každý partner projektu. Vzory čestných prohlášení pro projekt s Vedoucím partnerem (lead partner projekt typ A) jsou přílohou č. 3A a 4A Směrnice, vzor čestného prohlášení pro partnerské projekty bez Vedoucího partnera typ B a samostatně realizovatelné projekty typ C je přílohou č. 5 B,C Směrnice. Prohlášení podepisuje každý partner projektu ve svém národním jazyce. V případě, že se některý z partnerů na projektu finančně nepodílí, zajištění finančních prostředků nedeklaruje, deklaruje však všechny ostatní skutečnosti uvedené v tomto čestném prohlášení. Tyto přílohy za žadatele i partnera se rovněž dodávájí jako elektronické přílohy k projektové žádosti v BENEFIT 7. Vzory čestných prohlášení pro projekt s Vedoucím partnerem (lead partner projekt typ A) jsou přílohou č. 3A a 4A Směrnice, vzor čestného prohlášení pro partnerské projekty bez Vedoucího partnera typ B a samostatně realizovatelné projekty typ C je přílohou č. 5 B,C Směrnice. Čestné prohlášení není možno upravovat. V případě partnerských projektů bez Vedoucího partnera typ B přikládá žadatel rovněž originál nebo úředně ověřenou kopii tohoto prohlášení za partnera(y). 44. str. 36, bod Podrobný rozpočet projektu v EUR podrobný rozpočet projektu v EUR - Tato příloha musí být vždy dodána za každého partnera v písemné i v elektronické podobě - připojené jako elektronická příloha k projektové žádosti v BENEFIT 7. Vzor rozpočtu je přílohou č. 6 A,B,C. podrobný rozpočet projektu v EUR - tato příloha musí být vždy dodána za každého partnera v písemné i v elektronické podobě - připojené jako elektronická příloha k projektové žádosti v BENEFIT 7. V případě, že se partner (partneři) na projektu finančně nepodílí, podrobný rozpočet partnera(ů) se nepřikládá.vzor rozpočtu je přílohou č. 6 A,B,C. V případě partnerských projektů bez Vedoucího partnera typ B přikládá žadatel rovněž originál nebo úředně ověřenou kopii podrobného rozpočtu za partnera(y). Tuto přílohu partnera(ů) rovněž dodává jako elektronickou přílohu k projektové žádosti v BENEFIT 7. Vzor rozpočtu je přílohou č. 6 A,B,C. 18

19 45. str. 36, bod Prohlášení o partnerství formou Dohody o spolupráci prohlášení o partnerství formou Dohody o spolupráci vzor Dohody je přílohou č. 8 A Směrnice prohlášení o partnerství formou Dohody o spolupráci vzor Dohody je přílohou č. 8 A Směrnice. Partneři mohou ustanovení této Dohody rozšiřovat za podmínky, že je uvedou jako další článek Dohody nebo její přílohu a doplněná ustanovení nebudou měnit nebo rušit ustanovení předepsaná. V rámci projektu je uzavírána jenom jedna Dohoda mezi Vedoucím partnerem a všemi partnery, nikoli více dohod mezi Vedoucím partnerem a jednotlivými partnery. Vedoucí partner předkládá Dohodu o spolupráci v českém i polském jazyce. Obě tyto jazykové verze rovněž dodává jako elektronickou přílohu k projektové žádosti v BENEFIT str. 37, bod Prohlášení o partnerství Prohlášení o partnerství - vzor prohlášení je přílohou č. 9 B,C Směrnice Prohlášení o partnerství - vzor prohlášení je přílohou č. 9 B,C Směrnice, tato příloha se rovněž dodává jako elektronická příloha k projektové žádosti v Benefit str. 37, bod Stručný popis projektu v jazyce partnera Stručný popis projektu v jazyce partnera vzor viz příloha č. 11 B,C Směrnice Stručný popis projektu v jazyce partnera vzor viz příloha č. 11 B,C Směrnice, tato příloha se rovněž dodává jako elektronická příloha k projektové žádosti v Benefit 7 (jedná se o popis projektu žadatele v jazyce partnera). 48. str. 38, bod Stavební projekty, v České republice c) doklad prokazující vlastnické právo partnera k nemovitostem, na nichž budou stavební práce prováděny V České republice c) doklad prokazující vlastnické právo partnera k nemovitostem, na nichž budou stavební práce prováděny Veškeré nemovitosti (pozemky, budovy), na nichž budou prováděny stavební práce, musí být až na výjimku uvedenou níže ve vlastnictví partnera. K prokázání vlastnictví je nutné předložit výpis z katastru nemovitostí a snímek z katastrální mapy ne starší než 3 měsíce od podání žádosti. Toto se netýká projektů zaměřených na silnice II. a III. třídy 19

20 a místní komunikace, u kterých vlastnické právo automaticky vyplývá z 9 zákona č. 13/1997 a není nutné jej tedy prokazovat. Výjimka z povinnosti vlastnit nemovitost na níž budou stavební práce prováděny se týká projektů, u kterých je vlastníkem nemovitosti některý z následujících subjektů: stát, obec, kraj, jimi založená nebo zřízená organizace, státní podnik nebo církev. V tomto případě ovšem musí partner doložit kromě výpisu z katastru nemovitostí a snímku z katastrální mapy, které nejsou starší než tři měsíce od podání žádosti také nájemní smlouvu, která je uzavřena s vlastníkem nemovitosti na dobu udržitelnosti projektu (tj. na dobu realizace projektu a dalších pěti let od ukončení realizace projektu) a tato smlouva nesmí být vypověditelná. Tyto doklady opět není nutné předkládat v případě projektů zaměřených na silnice II. a III. třídy a místní komunikace. V Ćeské republice c) doklad prokazující vlastnické právo partnera k nemovitostem, na nichž budou stavební práce prováděny Veškeré nemovitosti (pozemky, budovy), na nichž budou prováděny stavební práce, musí být až na výjimky uvedené níže ve vlastnictví partnera. K prokázání vlastnictví je nutné předložit výpis z katastru nemovitostí a snímek z katastrální mapy z barevně vyznačenými dotčenými nemovitostmi ne starší než 3 měsíce od podání žádosti. Toto se netýká projektů zaměřených na silnice II. a III. třídy a místní komunikace, u kterých vlastnické právo automaticky vyplývá z 9 zákona č. 13/1997 a není nutné jej tedy prokazovat. Výjimka z povinnosti vlastnit nemovitost na níž budou stavební práce prováděny se týká: projektů zaměřených na vybudování/modernizaci/rekonstrukci cyklostezek, značení běžeckých a turistických tras; ostatních projektů v případě, že je vlastníkem nemovitosti některý z následujících subjektů: stát, obec, kraj, jimi založená nebo zřízená organizace, státní podnik nebo církev. V obou těchto případech ovšem musí partner doložit kromě výpisu z katastru nemovitostí a snímku z katastrální mapy, které nejsou starší než tři měsíce od podání žádosti také nájemní smlouvu, která je uzavřena s vlastníkem nemovitosti na dobu udržitelnosti projektu (tj. na dobu realizace projektu a dalších pěti let od ukončení realizace projektu) a tato smlouva nesmí být vypověditelná. Tyto doklady opět není nutné předkládat v případě projektů zaměřených na silnice II. a III. třídy a místní komunikace. 49. str. 40, bod Stavební projekty, v Polské republice, Výpis z technické dokumentace (projekt a technický popis) V Polské republice: Výpis z technické dokumentace (projekt a technický popis) Příjemce musí jako požadovanou přílohu předložit výpis ze stavebního projektu, který obsahuje: čísla svazků, názvy a autory zpracování včetně čísel oprávnění nebo technického popisu. Kromě toho, je příjemce na žádost příslušného Správce FMP povinen dodat úplnou technickou dokumentaci projektu. Tato příloha může být podstatná v procesu hodnocení žádosti při ověřování věcného rozsahu prací. 20