Brazílie, Batayporã. Setkání s českou literaturou ve Vitória. Markéta Pilátová

Transkript

1 Brazílie, Batayporã Setkání s českou literaturou ve Vitória Markéta Pilátová Hlavní město brazilského státu Espírito Santo Vitória hostilo od do dva české spisovatele Markétu Pilátovou a Pavla Šemberu a bohemistku a portugalistku konzulku Mgr. Lucii Lachoutovou Natal da Luz. Trojice českých kulturních vyslanců přijela do tohoto brazilského města, v němž sídlí Honorární konzulát ČR vedený panem Odilonem Borgesem Juniorem, na akci nazvanou Setkání s českou literaturou. Setkání probíhalo v místní krásné, moderně vybavené knihovně a účastnila se ho asi padesátka posluchačů. Nejdříve akci zahájila paní konzulka Mgr. Lucie Lachoutová Natal da Luz přednáškou o českých spisovatelích překládaných do brazilské portugalštiny. Pak představil Pavel Šembera svou knihu určenou zejména českým turistům mířícím do Brazílie s názvem Brazílie návod k použití. Jako poslední pak Markéta Pilátová představila portugalský překlad svého románu Žluté oči vedou domů (v portugalštině OLhos da Loba) a přečetla také portugalskou ukázku z nového románu S Baťou v džungli. Ukázku velmi zdařile převedla do brazilské portugalštiny Mgr. Lucie Lachoutová Natal da Luz. Následovala velmi živá diskuze nejen se čtenáři knihovny a hosty, ale také s místními spisovateli, kteří měli velmi zajímavé dotazy na všechny tři české zástupce. Druhý den od desíti hodin ráno probíhala v místní knihovně tzv. Snídaně s místními spisovateli, na níž se českým zástupcům představili tři z nich: Reinaldo Santos Neves, Pedro J. Nunes a autor dětských knih Paulo Roberto Sodré diskutovalo se o možných formách spolupráce mezi místní literární komunitou a knihovnami a Českou republikou. Mezi mnoha návrhy a nápady se jako nejzajímavější jevila oblast spolupráce v oblasti literárních překladů či literárních rezidencí v České republice. Akce byla velmi pečlivě přichystána jak Generálním tak Honorárním konzulátem a proběhla navzdory generální stávce řidičů kamionů, která ochromila provoz takřka v celé zemi. A to je možná hmatatelný důkaz, že literatura nezná hranice, ani překážky a že antické tvrzení duch vane, kudy chce platí i pro Brazílii.

2 Brazílie, Batayporã Oslavy 120 let od narození Jana Antonína Bati v Batayporã Markéta Pilátová Oslavy 120 let od narození Jana Antonína Bati probíhaly 23. května 2018 v malém brazilském městečku Batayporã, které Jan Antonína Baťa založil v padesátých letech. Začaly v sedm hodin ráno slavnostní mší v kapličce Pražského Jezulátka pod záštitou Generálního a Honorárního konzulátu ČR a účastnila se jich také vnučka Jana Antonína Bati a předsedkyně krajanského spolku Československá kulturní dílna Dolores Baťa Arambašič společně s generální konzulkou ČR Ing. Pavlou Havrlíkovou a honorárním konzulem Evandrem Trachtou. Hezkou náhodou sem také ve stejném datu zavítala dvojice českých turistů z Olomouce. Po mši, které se zúčastnili obyvatelé Batayporã, žáci základní školy pojmenované po Jana Antonínu Baťovi a zástupci místní samosprávy se všichni přesunuli do budovy ZŠ Jana Antonína Bati, kde byla slavnostně zahájena výstava Adresa Baťa Zlín (Endereço Baťa Zlín). Dolores Baťa Arambašič Po zahájení výstavy byla oficiálně podepsána spolupráce mezi zástupci Ministerstva zahraničních věcí ČR a ZŠ Jana Antonína Bati. V odpoledních hodinách se pak žáci nižších ročníků školy Jana Antonína Bati, kteří navštěvují pravidelnou výuku českého jazyka a kultury, účastnili programu, který pro ně připravila učitelka Markéta Pilátová společně s Dolores Baťa Arambašičovou. Nejdříve si žáci poslechli vyprávění paní Dolores Baťové o jejím dědečkovi Janu Antonínu Baťovi a seznámili se také díky obrázkům českého malíře, který maluje ústy Jakuba Hříbka, s historií Zlína a baťovského odkazu. Poté se asi dvacítka vybraných žáků přesunula do školní kuchyně, kde společně s Dolores Baťovou, Markétou Pilátovou a generální konzulkou Ing. Pavlou Havrlíkovou pekli oblíbený zákusek Jana Antonína Bati broskvovou bublaninu. Učili se u toho slovíčka potřebná pro porozumění českému receptu a všichni si pak typickou českou bublaninu pochvalovali. Když byl koláč hotový, Dolores Baťa Arambašič žákům vyprávěla o silné moravské a české hudební tradici a o oblíbených písních Jana Antonína Bati, které se svými dcerami rád zpíval i v Brazílii.

3 Společně s učitelkou Markétou Pilátovou pak žáky dvě z nich naučily Čižmičky moje a Šavlenka brušená. Dolores Baťa Arambašič děti doprovázela na kytaru. Žáci pak doma kreslili své dojmy z celého baťovského odpoledne a výsledné obrázky budou vyhodnoceny honorárním konzulem panem Evandrem Trachtou, generální konzulkou Ing. Pavlou Havrlíkovou a Dolores Arambašičovou a na žáky čekají hezké odměny, které věnoval Generální konzulát ČR v Sao Paulu. Večer se pak v tzv. Sala Multiuso krajanského spolku Centro de Memória de Jindřich Trachta (Centrum Paměti Jindřicha Trachty) promítaly dva díly Českých stop režiséra Davida Vávry. Díl věnovaný odkazu Jana Antonína Bati v Brazílii a díl o brazilských stopách českého krajana Alfreda Willera, který působil zejména ve městě Curitiba. I díky těmto květnovým oslavám se obyvatelé malého městečka v brazilském vnitrozemí dozvěděli mnohem více o svém zakladateli a vlastní historii a o České republice. Jak to vyjádřil mladý radní Germino Roz Ještě před několika lety jsem vůbec netušil, kdo byl Jan Antonína Baťa a co všechno dokázal. Pak jsem navštívil s folklorním souborem Klenot Českou republiku a dokonce Zlín a neuvěřitelně to rozšířilo mé obzory. Stejně jako teď baťovské oslavy a tato výstava. Rusko, Novorossijsk Dny české kultury Tamara Bartková Dny české kultury v Novorossijsku, pořádané každoročně českým spolkem Mateřídouška, byly letos věnovány oslavě 100. výročí založení Československé republiky a také významnému kavkazskému Čechu, agronomu Černomořské oblasti, Jaroslavu Hejdukovi, od jehož smrti uběhlo letos 100 let. Akce proběhla ve dnech května, v kulturním domě v Kirillovce. Jako hosté se zúčastnili I. tajemník Československé republiky v Moskvě, Michaela Jeřábková, která zajišťuje podporu krajanů v Ruské Federaci ze strany ZÚ; koordinátor jazykových kurzů a hudebních programů Českého centra v Moskvě, Alexej Kindiak; předseda České asociace rusistů, hudebník a publicista Jiří Klapka; představitel města Novorossijsku pro záležitosti národnostních menšin a zástupci dalších krajanských spolků. Na téma vzniku Československé republiky proběhlo několik prezentací ( Vznik ČSR, Československé legie, První prezident Tomáš Garrigue Masaryk ), výstava reprodukcí

4 Umění v zákopech První světové války z archivu Vojenského historického ústavu v Praze; vyhodnocení a vyhlášení výsledků překladatelské soutěže Rok na vsi ve vzpomínkách T. G. Masaryka (překlad textu z knihy Karla Čapka Hovory s T. G. Masarykem). S méně známými fakty ze života Jaroslava Hejduka se mohli návštěvníci seznámit během zajímavé prezentace Iriny Treťjakové, která vypátrala a kontaktovala jeho potomky žijící v České republice. Součástí bohatého programu bylo divadelní představení našeho ochotnického spolku Fimfárum, na motivy hry Aloise Jiráska Lucerna ; vystoupení Jiřího Klapky Putující písničky a koncert folklorního souboru Kytice. Chorvatsko Aktuální dění v destinaci Bohdana Pěva Šolcová Naše jaro divadelní, loutkářská a recitační přehlídka v Daruvaru Také letos vítaly děti v Chorvatsku jaro českým slovem. Naše jaro divadelní, loutkářská a recitační přehlídka se konala v Českém národním domě v Daruvaru a účastnily se jí děti z českých škol, ze škol s výukou češtiny a děti z Českých besed. Účinkující měli ve dvouhodinovém programu dobrou příležitost předvést své recitátorské nebo divadelní schopnosti. Některé vystupující skupiny upoutaly pozornost vybraným repertoárem. Zřejmá byla snaha vystoupit z muzea klasických pohádek, tradičních divadelních postupů a klasické poezie pro děti. Našli se učitelé, kteří při výběru básní opustili rýmovačky a přeslazené deklamovánky z 19. století a sáhli k modernějším autorům (Macourek, Žáček, Svěrák) a způsobům zpracování. Zlatou klasiku představili loutkáři z 2. stupně České základní školy J. A. Komenského v Daruvaru, kteří sehráli s marionetami pohádku Čert a Káča.

5 Učitelé spolu s rodiči jsou ti, kteří dětem pomáhají objevovat rozmanitou krajinu české literatury. Tato krajina je v krajanském prostředí mnohem nepřehlednější, než je tomu v Česku, a někteří učitelé se v ní hůře orientují. Doufejme, že příští přehlídka zaznamená přinejmenším takový kladný ohlas u dětí i dospělých diváků jako ta letošní a že se v programu objeví opět o něco modernější autoři. Přehlídka malých vokálních souborů v Sisaku Co Beseda, to pěvecký sbor nebo skupina (Českých besed v Chorvatsku je 31). Přestože v tomto jarním období lidé pracují na poli do večera, najdou si po práci čas na pěvecké zkoušky. Zpěváci České besedy Jazvenik se v posledních dnech několikrát týdně scházeli ke zkouškám, neboť se připravovali na přehlídku malých vokálních souborů, která se konala v hudební škole v Sisaku. Představilo se zde devět pěveckých souborů z různých koutů Sisacko-moslavinského kraje. Mezi chorvatskými soubory se představily hned dvě české pěvecké skupiny ČB Jazvenik a ČB Sisak. Ani jedna česká skupina nebyla v silné konkurenci do dalšího soutěžního kola vybrána. Přesto byla pro zdejší Čechy přehlídka přínosem akademičtí hudebníci Chorvatského sněmu kultury poradili každému souboru, jak svůj výkon zlepšit, a soubory získaly přehled, jak pracují ostatní. Přehlídka chorvatských dechovek v Bjelovaru Ani česká dechovka v měsíci květnu nezahálela. Besední dechovky ČB Končenice a ČB Brestov spojily své síly, vytvořily jedno těleso a utkaly se v krajském kole v Bjelovaru přehlídky chorvatských dechovek. Češi vyhráli. Je těžké soupeřit s vámi Čechy. Vy už se s dechovkou v krvi rodíte, posteskl si předseda výběrové komise. Brazílie Legionářský dopis brazilské mámě Markéta Pilátová České papírnictví Papelote přišlo s hezkým papírovým nápadem a použilo na něj mustr dopisů, na které psali naši legionáři z fronty. Je to v podstatě obálka a dopis dohromady, a ještě se dá složit jako origami. A vypadá to báječně. Učím v Brazílii děti česky a letos jsem jim, v rámci osmičkových výročí, vyprávěla o vzniku Československa a o chrabrých legionářích. Brazilské děti zíraly na historická videa s vousatými, zaprášenými muži v beranicích, kreslily mapy jejich návratu a celé to braly, asi jako když tady já poslouchám nějaké indiánské legendy s pěkně zašmodrchanou, exotickou zápletkou. Pak jsme skládali ony legionářské obálko-dopisy, učili se slovíčka jako pošta, obálka, dopis, známka, adresa, a protože se blížil Den matek, děti chtěly napsat mámám. Jenže v tom byl ten háček. Spíš několik velkých háků. Jednak mámám Maria Eduarda oznámila, že její máma je její babička. Pak se vysvětlilo, že žije u prarodičů. Ale čtyřletý brácha Nando, kterého měla na hodině s sebou, prý žije s mámou. A s tátou, ne? Ne, s tátou ne, toho bráchova tátu zastřelil bratranec, osm kulek upřesnila holčička věcně. No a máma teď žije s jedním strejdou. Takže se bude psát mamince-babičce. Další chlapeček prohlásil, že žádnou mámu nemá. Neodvážila jsem se zeptat, co se stalo, ale prý má tetu, tak napíše jí. A nakonec jedna holčička zatoužila napsat nevlastní sestře do São Paula, kterou prý nikdy neviděla, ale její tatínek její maminku opustil a vzal si maminku

6 té nevlastní sestry. A už je to docela dlouho a ona by nevlastní sestru hrozně ráda poznala. Určitě by se prý měly rády. Víc jsem se raději dozvídat nechtěla a řekla jsem, že zkrátka mohou napsat dopis, jaké mámě chtějí. Další zádrhel ale nastal, když měly děti napsat adresu. Ani jedno desetileté dítě ji totiž neznalo. Musely to zjistit do příštího týdne. Pak jsem názorně ukazovala, co je to poštovní známka protože děti nevěděly, k čemu asi taková známka může být. A když jsem je ujistila, že kdysi žili, nebo ještě možná žijí, lidé, kteří takové věci jako známky sbírají, nemohly tomu uvěřit. Nakonec jsme tyhle technické podružnosti vyřešili a začaly se psát dopisy. Ahoj mami, zdravím z hodiny češtiny. Česky se mamãe řekne maminka. Miluju Tě. Tvůj Luíz. Děti si daly záležet. Dopisy vyzdobily srdíčky a květinami a vyrazili jsme na poštu. Tam každé dítě důležitě podalo svůj dopis na přepážce a dozvědělo se, kdy asi tak dorazí. Představila jsem si, jak jejich mámo-babičky, mámy, tety a nevlastní sestry tohle psaní otevírají a co si asi tak budou myslet. A zůstane v mých žácích onen slastný pocit, že jste na někoho mysleli a že vám stál za to, abyste mu to napsali pomocí téhle prehistorické, analogové vymoženosti, jako je dopis? Když jsme z pošty odcházeli, zodpověděl mi tuhle otázku kluk Alfredo. Prý bude posílat legionářský dopis mámě každý rok. Rusko, Novorossijsk Dny české kultury Irina Tretjakova Srdečně Vás zveme na Dny české kultury, které se konají v Novorossijsku ve dnech 25. až Předkládáme Vám brožuru s programem, který věnujeme 100. výročí Československé republiky a 155. výročí narození a 100. výročí úmrtí Jaroslava Heyduka, jednoho z nejslavnějsích kavkazských Čechů, agronoma a prvního praporečníka České družiny.

7 Ukrajina, Žytomyr Pieta za oběti represí stalinské éry Eva Řezníčková 21. května byla uspořádaná výprava k místu hromadného hrobu na žytomyrské Smoljance, kde před 80 lety bylo zakopáno několik stovek obětí. V období bylo na Žytomyrsku zatčeno lidí, z tohoto počtu cca zastřeleno. Represe stalinského režimu se bohužel nevyhnuly ani církvi a národnostním menšinám. Mezi oběťmi našlo smrt asi 200 Čechů. Místa častých poprav, ke kterým docházelo v letech , byla vzdálena i několik kilometrů od Žytomyru z toho důvodu, aby místní lidé neslyšeli střelbu a křik umírajících. Mezi zúčastněnými, kteří přišli zavzpomínat na Velký teror, který Stalin rozpoutal na počátku srpna 1937, byla početná skupina krajanů. Ukrajina, Žytomyr Výstava Tvorba krajanů Eva Řezníčková Krajané Žytomyrského spolku volyňských Čechů přijeli ve druhém květnovém týdnu do Pardubic, aby navštívili výstavu Tvorba našich krajanů. Výstava byla vytvořena z artefaktů tvorby krajanů a reemigrantů z Ukrajiny, byla věnovaná 100. výročí vzniku samostatného Československa. Na vernisáži, která se uskutečnila 11. května, vystoupil krajanský folklorní soubor Volyňští Češi ze Žytomyru. Hosté si prohlédli malby, fotografie, rukodělné práce apod. Výstava předcházela 9. ročníku Multi-kulturního týdne s podtitulem Svět je náš. Cílem festivalu bylo přiblížit návštěvníkům různé kultury a poskytnout jim prostor pro celou řadu netradičních setkání.

8 Výstavu pořádala Rada černobylských a novodobých reemigrantů ve spolupráci s magistrátem města Pardubice a Sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel. Krajané děkují organizátorům za finanční pomoc a ubytování. Ukrajina, Žytomyr Oslava Dne Evropy Eva Řezníčková V historickém Žytomyru, který leží na severozápadě Ukrajiny a je kulturním a hospodářským centrem Volyně, se ve dnech 19. a 20. května prezentovaly členské Země EU. Před necelým rokem 11. července 2017 rozhodla Rada Evropy o uzavření dohody o přidružení s Ukrajinou jménem EU. Plné uplatňování dohody vešlo v platnost 1. září Dohoda podporuje těsnější politické i hospodářské vazby a respektování společenských hodnot. Pro Ukrajinu to znamená prohloubení a komplexní zóny volného obchodu, modernizaci obchodních vztahů a otevření trhů, sblížení odvětví ukrajinského hospodářství se standardy EU. Na pěší zóně se návštěvníci těšili z bohatého programu, ve kterém se dozvěděli celou řadu informací o Evropské unii. Poté soutěžili ve znalostech o EU, zapojovali se do workshopů, debat se zajímavými hosty nebo sledovali folklorní vystoupení národnostních spolků, koncertní

9 vystoupení a další akce. Při příležitosti oslav Dne Evropy byla možnost prohlédnout si prostory Žytomyrského spolku volyňských Čechů a s dětmi krajanů pracovat na projektu Cesta Evropou. Celý program byl zakončen nedělním koncertem populárních ukrajinských hudebních skupin. Praha, Dům zahraniční spolupráce Služební cesta do Srbska Olga Vlachová Ve dnech 8. až 11. května 2018 se za účelem monitoringu krajanského učitele Stanislava Havla a vyslaného lektora češtiny Petra Janeše, který působí na Filologické fakultě Bělehradské univerzity, uskutečnila monitorovací cesta do Srbska. Za Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy se jí zúčastnila Monika Slabá, za Ministerstvo zahraničních věcí Zuzana Sedláčková a za Dům zahraniční spolupráce Zuzana Šepsová a Olga Vlachová. Kromě výuky češtiny na univerzitě jsme navštívili výuku dospělých i dětí různých věkových kategorií ve městech Bela Crkva, Kruščica a Vršac, zhlédli jsme folklorní vystoupení místních českých besed a fotbalový zápas mezi Školou plus a kruščickými dětmi. Besedovali jsme s krajany, byli jsme přijati na radnici ve Vršaci a zúčastnili jsme se konference Brána jazyku a literatuře otevřena, kterou zorganizovala Česká národní rada v Srbsku. Velký dík patří také zaměstnancům Domu zahraniční spolupráce, kteří se účastnili sbírky pro Srbsko. Věříme, že dětem v Srbsku přinesou dárky radost, rozptýlení i znalosti.

10 Rumunsko, Svatá Helena Kurz sebeobrany na Sv. Heleně Kateřina Roháľová Díky turistům z Čech, kteří se snaží nějakým způsobem navázat kontakt s místními obyvateli, jsme již realizovali mnoho projektů. Letos mě oslovili Martina a Josef Ptáčníkovi, kteří se věnují kickboxu, a Martina je dokonce několikanásobnou mistryní světa. Pro děti připravili kurz sebeobrany a věnovali se jim celé tři večery svého pobytu ve Svaté Heleně. Děkujeme. Rumunsko, Svatá Helena Obnova hřiště Kateřina Roháľová V měsíci květnu jsme se s helenskými dětmi rozhodli, že si trochu opravíme a obnovíme hřiště. Peníze na barvy a kvádry jsme získali za mateřídoušku, které roste plno všude kolem. Nasušenou jsme ji prodali do Čech a za utržené peníze nakoupili potřebný materiál. Pak už stačilo pár hodin práce a hřiště je k nepoznání. Pan Pec nám vyrobil krásnou dřevěnou lavičku a všechny práce probíhaly pod záštitou mého manžela Martina. Díky všem...

11 Nový Zéland, Rotorua Mladí krajané nacvičili pohádku Jiří Kostečka Pan učitel Jiří Kostečka secvičil s dětmi v kempu Rotorua na Novém Zélandě pohádku o Červené karkulce. Přestože pro většinu dětí bylo divadelní představení premiérou, všechny to zvládly na jedničku. Na záznam pohádky se můžete podívat zde. USA, Chicago Američtí krajané na Facebooku Klára Moldová Také naše krajany z USA můžete sledovat na facebookové stránce s názvem T. G. Masaryk Czech School. Paní učitelka Klára Moldová zde sdílí informace o lokálních událostech, pozvánky na zajímavé akce a také mnoho různých fotek z komunity. Srbsko, Bela Crkva, Kruščice Studenti Jihočeské univerzity navštívili krajany v Srbsku Stanislav Havel V úterý 1. května navštívili Kruščici, Bela Crkvu a České Selo studenti a pedagogové katedry geografie z Jihočeské univerzity, které přivítal v Kruščici předseda místní besedy Jozef Irovič. Spolu se zdejším učitelem českého jazyka ukázal studentům školu, Českou besedu, kostel a místní krajanské muzeum ETNOKUČU. Posluchači pedagogické fakulty si připravili pro děti také ukázkovou hodinu zeměpisu České republiky. Na závěr se konalo přátelské posezení studentů a krajanů v České besedě v Kruščici.

12 Srbsko, Bela Crkva Pálení čarodějnic Stanislav Havel V neděli 29. dubna se slavila v srbském Banátu filipojakubská noc. Starodávné pálení ohňů přiválo na jedno místo nejen místní krajany, ale přišli i z českých besed z Bela Crkvy a z Českého Sela. Opékaly se klobásy, zpívalo se, tančilo se, povídalo se. Ale hlavně se sešli čeští krajané a to bylo to nejdůležitější a hlavní cíl celé akce. Ukrajina, Čechohrad Duben v Čechohradu a Melitopolu (Opět jsme za kamny nezůstali) Vladimíra Pěčonková Velikonoční neděle v Čechohradu začala mší v místním kostelíku. Účast nebyla příliš velká, protože z farníků, pravidelně se scházejících ke mši, zůstalo jen sedm babiček, kromě členů jejich rodin už nikdo další nepřišel. Zpívalo se hlavně česky, zazněly i české modlitby. V Melitopolu jsme na odpoledním vyučování vyzkoušeli české zvyky, které se moc líbily. Většina mužů zacházela s pomlázkou jemně. Za odměnu dostali čokolády, kousky mazance a malovaná vajíčka. Navíc jsem přidala soutěž České zvyky a tradice. Vítězný tým opět obdržel čokolády dle výběru. Bylo potěšující, s jakým nasazením týmy bojovaly. Na fotografii si zaznamenávají údaje pro budoucí soutěž. Ostatní, zajímavější, fotografie jsou tmavé. Místo obvyklých dvou hodin jsme trávili v DK Ševčenko tři hodiny a ani poté se nikomu moc nechtělo domů.

13 Multikulturní Velikonoce v Melitopolu Jako každý rok jsme předváděli ČESKÉ VELIKONOCE na festivalu MULTIKULTURNAJA PASCHA. Poprvé za dobu mého působení se vydařilo počasí (kromě silného větru), a tak festival mohl být uskutečněn v pěkném prostředí parku Gorkého. Krajanské spolky předváděly své umění v přípravě tradičních pokrmů i kulturních vystoupení. Spolek Bohemia si připravil Smetanovu árii Proč bychom se netěšili. Provedení za doprovodu harmoniky bylo přijato bouřlivým potleskem. Konference v 9. gymnáziu Melitopol Na tomto gymnáziu učím český jazyk dva roky. Zpočátku se jednalo o zájmový kroužek, v letošním roce byl zařazen ve výukovém programu, jako součást nepovinného předmětu Historie a současnost ČR, který vyučuje zástupkyně ředitele Lena. Měla jsem za úkol vybrat studenty, kteří budou ve workshopu po konferenci, předvádět, co se naučili. Zúčastnit se ovšem chtěli všichni, proto jsem připravila Olympiádu. Vítězové potom na konferenci předváděli své znalosti a materiály se kterými pracují. Bohužel jsem se dozvěděla o akci dva týdny předem, proto, i přes pochvalné projevy přítomných, mám pocit, že se příště můžeme připravit ještě lépe. Kulinářská soutěž v Melitopolu Všude v médiích se vaří, proto ani v Melitopolu nechtěli zůstat pozadu a proběhl první ročník kulinářské soutěže Co Melitopolu chutná. Krajanské spolky (5 členů) měly za úkol připravit z produktů, které byly pro všechny stejné, něco z tradiční kuchyně. Za Bohemii, kromě mě, soutěžila ještě předsedkyně spolku Jana, její syn Vláďa a sestry Marie a Valentina. Vytvořili jsme zavináče, bramborový salát, kuřecí plátek, zeleninovou polévku a dva zeleninové saláty. Musím přiznat, že české to moc nebylo, ale z přidělených surovin se nic více českého připravit nedalo. Při vyhlašování vítězů jsme se dozvěděli, že zvítězila družba.

14 Pálení čarodějnic Na tuto akci se čechohradské děti těší už několik měsíců dopředu. Hlavně je sice láká opékání párků, které následuje, ale jsem ráda, že se zapojují i do soutěží v letu na koštěti, hodu koštětem a dalších. Také soud s čarodějnicí aktivně rozehrávají. Opět jsem doufala, že čarodějnice (letos dvě) dostanou milost, ale děti nemilosrdně prohlásily Zlo musíme spálit. Jsem ráda, že jsem i letos vyvázla bez úhony. Nejzdařilejší masky dostaly kromě párků a limonád i sladkou odměnu.

15 Argentina, Chaco Čarodějnice v argentinském Chacu Pavlína Řeháčková 31. dubna proběhlo v prostorách Unión Checoeslovaca, působící ve městě Presidencia Roque Sáenz Peña, pálení čarodějnic. Pro místní krajany není tento zvyk žádnou novinkou a těší se velké oblíbenosti zvláště mezi dětmi. Mladí krajané s vlastnoručně vyrobenou čarodějnicí Děti nejdříve za asistence učitelky českého jazyka vyrobily čarodějnici. Poté pro ně byla připravena hra spočívající v hledání pokladu. Během této hry děti procházely stanoviště s úkoly či otázkami týkajícími se převážně českých reálií a českého jazyka. Děti při hledání pokladu

16 Po úspěšném nalezení pokladu děti asistovaly při přípravě ohně a následně byla upálena čarodějnice za velkého ohlasu. Již po setmění si děti na ohni opekly špekáčky. Program pokračoval volnou zábavou plnou her, během nichž učitelka přiblížila dětem reálie týkající se zvyku pálení čarodějnic a duše spolku Silvia Noemi Kniz se během vyprávění objevila v převleku čarodějnice. K jejímu upálení nakonec naštěstí nedošlo. Pozdní odpoledne a večer proběhl úspěšně s notnou dávkou mystiky, tak jak to má během 31. dubna být. Opékání špekáčků Silvia Noemi Kniz převlečená za čarodějnici

17 Argentina, Chaco Prezentace českého jazyka v Resistencii Pavlína Řeháčková 27. dubna proběhla v Resistencii událost nesoucí název Patio de idiomas, jejíž hlavní myšlenkou byla kulturní výměna mezi studenty různých jazyků. Na této události nechybělo ani zastoupení českého jazyka. Studenti každého z jazyků se sešli u jednotlivých stolů, kde probíhalo vzájemné seznamování, konverzace či přímo výuka daného jazyka pod vedením vyučujícího. Následně pak docházelo k seznamování účastníků mezi všemi stoly. Studenti českého jazyka v Resistencii Večer provázela příjemná atmosféra V případě stolu zastupujícího český jazyk tomu nebylo jinak. Na událost přišli z velké části začátečníci, kteří se s češtinou teprve seznamují. Měli tak možnost dozvědět se o českém jazyce a České republice více informací, poznat se s ostatními studenty a díky této neformální akci tak prohloubit svůj zájem o češtinu a českou kulturu. Po skončení události pak velká část účastnících se studentů češtiny pokračovala do domu rodiny Clepacek, který již dlouhou dobu působí jako základna pro Česko slovenské občanské sdružení Bratři všichni a pro taneční a hudební soubor Conjunto Kořene del Chaco. Zde proběhla společná večeře a seznámení nových studentů se členy a aktivitami spolku. Argentina, Chaco 105. výročí příjezdu prvních československých osadníků do města Presidencia Roque Sáenz Peña Pavlína Řeháčková 15. dubna proběhla v prostorách Unión Checoeslovaca oslava 105. výročí příjezdu prvních československých rodin do města Presidencia Roque Sáenz Peña, které se nachází v centru argentinské provincie Chaco. První velká česká kolonie se začala formovat v roce 1913 příchodem dvou rodin, jejichž členy byli Jan Novotný a Petr Šašvata. Usadili se ve vesnici, která byla založena teprve rok před jejich příchodem a kde se v té době nacházelo pouze pět zděných domků.

18 I když ze začátku zažili mnoho nesnází, způsobených například nálety kobylek či nesprávnými informacemi při výběru vhodných pozemků, Šašvata s Novotným se stali brzo prvními odborníky na produkci bavlny v Chacu, Zprávy o jejich úspěchu podnítily hromadnou českou imigraci do Argentiny, zvláště pak z jihomoravských Velkých Bílovic a tak v roce 1917 žilo v okolí Presidencia Rocque Sáenz Peña již 23 československých krajanských rodin. Vliv československých imigrantů tak nabýval na své důležitosti a významnou roli v této argentinské oblasti mají krajané dodnes. Prezident Unión Checoeslovaca Roberto Bubeník během příprav na oslavu 105. výročí Vystoupení tanečního souboru Moravanka Oslavu doprovázel bohatý kulturní program a nesměla chybět ani česká kuchyně, která se již těší velké oblíbenosti mezi obyvateli města Presidencia Roque Sáenz Peña. Na úvod zazněla argentinská, česká a slovenská hymna. V kulturním programu pak hrály hlavní roli vystoupení tanečního souboru Moravanka, který každým rokem čítá více a více členů a nabývá na profesionalitě a to díky vedoucí souboru Melanie Ayelén Gutierrez Rath, která s tanečníky intenzivně pracuje. Účastníci oslavy během ochutnávky českých specialit

19 V pauzách mezi vystoupeními měli účastníci možnost ochutnat nespočet českých specialit, pozdravit se se svými známými či vyslechnout proslovy významných osob ať už z řad spolku či zastupitelů města. I přestože na oslavu přišlo více než 200 lidí, atmosféra byla velmi rodinná. Na závěr zazněly české a slovenské písně v podání sboru Melodie, ke kterému se po skončení vystoupení přidali další návštěvníci a volný program tak pokračoval zpěvem a tancem. Oslava 105. výročí dopadla nad očekávání a svědčí tak o neutuchajícím nadšení a aktivitě československých krajanů. Někteří členové tanečního souboru Moravanka Argentina, Chaco Sv. Mikuláš v argentinském Chacu Pavlína Řeháčková Přestože se neblížil podvečer 5. prosince, nýbrž byl březen provázený silným horkem, ve městě Presidencia Roque Sáenz Peña probíhaly velké přípravy, v nichž hrál hlavní roli sv. Mikuláš. Jako tradičně každým rokem pořádá město slavností průvod, kde se prezentují také všechny krajanské spolky z různých zemí, často v krojích či maskách, doprovázené alegorickými vozy. Pro tento rok si Unión Checoeslovaca zvolila téma svatého Mikuláše. Dva týdny před průvodem probíhaly přípravy ve velkém stylu. Nejtěžší práce spočívala ve výrobě alegorického vozu, zvláště pak postav sv. Mikuláše, čerta a anděla. Do těchto aktivit se zapojili všichni členové spolku. V hodinách českého jazyka v době příprav také probíhala osvěta, kdy byli žáci seznámeni s reáliemi podoby sv. Mikuláše v Čechách a doplnili si slovní zásobu týkající se tohoto svátku.

20 Pod vedením profesorky tance Melanie Ayelén Gutierrez Rath, která vede místní československý taneční soubor Moravanka řadu let, si členové Moravanky i s ostatními členy Unión Checoeslovaca, kteří běžně v Moravance netančí, nacvičili taneční vystoupení, které se několikrát prezentovalo v ulicích města během slavnostního průvodu. Vystoupení sklidilo mnoho pozitivních ohlasů od přihlížejících. Nutno říci, že právě balet Moravanka a společné události mají ten nejvýznamnější vliv na stmelování krajanů a přitahují zájem malých a dospívajících krajanů. Členové baletu Moravanka před začátkem průvodu Dokončovací práce na alegorickém voze probíhaly až do pozdních hodin Mladší členové baletu Moravanka se v průvodu prezentovali v krojích. Četná skupina dospělý na sebe oblékla masku čerta, krajan Luis Husak představoval sv. Mikuláše a krajanka Marta Teles anděla. Kromě přihlížejících si průvod užili právě krajané, kteří po skončení události odjeli na alegorickém voze zpět do Unión Checoeslovaca, čímž tak utekli před deštěm a zachránili všechny masky a alegorický vůz pro další případnou prezentaci. Večer byl zakončen společnou večeří v Unión Checoeslovaca. Někteří členové tanečního souboru Moravanka Taneční vystoupení během průvodu městem (foto Gabriel Petris)