VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

Transkript

1 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 TYTO Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny zaregistrované Ministerstvem vnitra pod č. j. VS/1-1/46 345/01-R ze dne se sídlem Nenakonice 500, Věrovany IČ , DIČ CZ TYTO, 2010.

2 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Slovo úvodem V roce 2011 začíná občanské sdružení TYTO druhé desetiletí svého působení v oblasti ochrany přírody a krajiny v ČR a dostává se vám tak do rukou jedenáctá výroční zpráva. Úvodem bych chtěl krátce zrekapitulovat naše aktivity. Podíleli jsme se na realizaci projektů zaměřených na ochranu vybraných zvláště chráněných ptačích druhů na území ČR. Naší snahou je aktivní spolupráce s vlastníky a nájemci pozemků, na nichž realizujeme naše aktivity, což považuji za velmi důležité. V roce 2010 se nám podařilo zajistit realizaci větší části našich projektů, některé z nich byly realizovány v omezeném rozsahu. Tradičně jsme se podíleli na realizaci projektů zaměřených na ochranu sovy pálené (území České republiky), motáka lužního (střední Morava, Znojemsko), sýce rousného (CHKO Jeseníky, Bruntálsko), výra velkého (Nízký Jeseník). Tradičně jsme pokračovali v projektu Monitoring a podpora populací dravců a sov v lesích statutárního města Olomouce. V rámci projektu Ochrana a podpora sovy pálené na jižní Moravě se zapojením zemědělské veřejnosti, podpořeného Nadací rozvoje občanské společnosti prostřednictvím finančních mechanismů EHP a Norska a MŽP jsme v roce 2010 vydali výpravnou publikaci The Barn Owl, anglickou verzi nyní rozebrané české publikace Sova pálená. Děkuji za čas a zájem o ochranu přírody a krajiny všem příznivcům a donátorům o. s. TYTO. Poděkování spolupracujícím organizacím a donátorům Rád bych na tomto místě poděkoval institucím, subjektům a donátorům, kteří se v roce 2010 podíleli na činnosti občanského sdružení TYTO a zejména těm, kteří naši činnost finančně podpořili. Státní organizace: Ministerstvo životního prostředí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Státní fond životního prostředí Operační program Životní prostředí Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Litovelské Pomoraví Lesy České republiky, s. p., LS Bystřice pod Hostýnem Lesy České republiky, s. p., LS Bruntál Lesy České republiky, s. p., LS Jeseník Lesy České republiky, s. p., LS Loučná nad Desnou Lesy České republiky, s. p., LS Prostějov Lesy České republiky, s. p., LS Ruda nad Moravou Lesy České republiky, s. p., LS Šternberk Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha

3 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Kraje: Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Města: Statutární město Olomouc Město Kralupy nad Vltavou Město Mělník Město Neratovice Nevládní organizace: Nadace rozvoje občanské společnosti Komunitní nadace Euroregionu Labe Nadace Partnerství Nadace OKD Nadace Veronica Sagittaria, sdružení pro ochranu přírody střední Moravy Česká společnost ornitologická Skupina pro ochranu a výzkum sovy pálené v ČR Soukromí dárci: Společnost T-mobile Envirocont s.r.o. MUDr. Rostislav Špaček Děkuji všem nejmenovaným jednotlivcům a organizacím, kteří jiným způsobem podpořili naši činnost, zejména pak vlastníkům a nájemcům pozemků a objektů, na nichž jsou naše projekty realizovány a dobrovolníkům o. s. TYTO. Závěrem přeji množství krásně prožitých chvil v naší přírodě. Karel Poprach předseda organizace

4 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Realizované projekty v roce 2010 Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba). Sova pálená se v ČR vyskytuje pouze v některých oblastech, na větší části našeho území je řídká nebo vzácná, v některých regionech chybí zcela. V ČR je zařazena mezi silně ohrožené druhy. V roce 2010 jsme realizovali projekt na ochranu a podporu této sovy. Během realizace projektu probíhala kontrola a údržba hnízdních budek pro sovu pálenou, zjišťována byla nidobiologická data, mláďata v budkách byla kroužkována. Cílem projektu byla údržba instalovaných budek pro sovu pálenou budky byly čištěny, během kontrol byly prováděny opravy poškozených budek, po rekonstrukci objektů s budkami a následném uzavření byly budky přemístěny do jiných (vhodnějších) objektů, část zničených budek byla nahrazena novými budkami instalovanými do náhradních objektů. V rámci projektu probíhala kontrola nebezpečných nádrží (dříve využívaných k uskladnění melasy), které se staly smrtelnými pastmi nejen pro sovu pálenou, ale i sýčka obecného, poštolku obecnou, havrana polního a řadu dalších druhů ptáků. Většinu těchto nádrží se podařilo zabezpečit v předchozích letech, v roce 2010 probíhala kontrola stavu zabezpečení nádrží. Práce v terénu probíhaly od počátku května do konce prosince. Data byla zpracována a vyhodnocena. na ochranu a podporu sovy pálené byl realizován na území České republiky v rámci samostatných sub projektů na území jednotlivých krajů, kdy probíhala rovněž osvěta ochrany sovy pálené mezi zemědělskou veřejností. Ochrana a podpora sovy pálené na jižní Moravě se zapojením zemědělské veřejnosti ( ) Cílem tohoto projektu byla ochrana a osvěta ochrany silně ohrožené sovy pálené mezi pracovníky na zemědělských farmách jižní Moravy. Cílovou skupinou byla zemědělská, občanská i odborná veřejnost. Hlavní aktivity projektu: monitoring a podpora hnízdní populace sovy pálené na zemědělských farmách jižní Moravy, seznamování zemědělců s biologií, příčinami ohrožení a možnostmi ochrany sovy pálené, propagace a osvěta ochrany sovy pálené, kontrola a údržba instalovaných hnízdních budek pro sovu pálenou - čištění, opravy a údržba budek, na žádost majitelů objektů v případě potřeby přemístění budek, výroba a instalace nových budek, eliminace nebezpečných nástrah pro sovu pálenou, spolupráce se zahraničními skupinami zabývající se touto problematikou, příprava a vydání české publikace Sova pálená a anglické verze publikace The Barn Owl, určené pro cílové skupiny a prezentaci projektu v zahraničí. V rámci projektu bylo započato

5 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok s vývojem databáze určené k evidenci hnízd sovy pálené a k efektivnímu zpracovávání dat. podpořili: Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Ministerstvo životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko Brno, Nadace Veronica. Ochrana a podpora sovy pálené v Olomouckém kraji podpořili: Ministerstvo životního prostředí z Programu péče o krajinu & Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko Olomouc.

6 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Ochrana a podpora genofondu silně ohrožené sovy pálené za účasti zemědělské veřejnosti v Moravskoslezském kraji podpořili: Ministerstvo životního prostředí z Programu péče o krajinu & Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko Ostrava, Nadace OKD prostřednictvím Nadace Partnerství. Ochrana a podpora sovy pálené ve Zlínském kraji podpořili: Zlínský kraj. Ochrana a podpora sovy pálené v Královéhradeckém kraji podpořili: Ministerstvo životního prostředí z Programu péče o krajinu & Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko Hradec Králové.

7 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Ochrana a podpora sovy pálené v Pardubickém kraji podpořili: Pardubický kraj. Ochrana a podpora sovy pálené ve Středočeském kraji podpořili: Ministerstvo životního prostředí v rámci výběrového řízení pro NNO, z Programu péče o krajinu & Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko Praha, město Mělník, město Neratovice, město Kralupy nad Vltavou. y Ochrana a podpora genofondu sovy pálené v Ústeckém kraji Ochrana a podpora silně ohrožené sovy pálené za účasti zapojení veřejnosti na Litoměřicku Ochrana a podpora genofondu sovy pálené za účasti zemědělské veřejnosti v okrese Louny y podpořili: Ministerstvo životního prostředí z Programu péče o krajinu & Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko Ústí nad Labem, Správa CHKO České středohoří, Komunitní nadace Euroregionu Labe & společnost T- Mobile, společnost Envirocont s.r.o.

8 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Ochrana a podpora silně ohrožené sovy pálené (Tyto alba) V etapa podpořili: Karlovarský kraj. Ochrana a podpora sovy pálené v Jihočeském kraji podpořili: Ministerstvo životního prostředí z Programu péče o krajinu & Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko České Budějovice.

9 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok

10 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok

11 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Mláďata sovy pálené (Tyto alba). TYTO, 2010.

12 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Údržba a čištění budek instalovaných pro sovu pálenou (Tyto alba). TYTO, 2010.

13 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Osvěta ochrany sovy pálené (Tyto alba) mezi vlastníky a nájemci zemědělských objektů. TYTO, 2010.

14 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Instalace nových budek pro sovu pálenou (Tyto alba) na zemědělských farmách. TYTO, 2010.

15 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Ochrana genofondu motáka lužního (Circus pygargus). Moták lužní patří k vzácně hnízdícím druhům dravců. Jeho početnost byla v ČR odhadována na hnízdících párů, v posledních letech díky aktivní ochraně a i výkyvům počasí jeho početnost mírně narůstá (v ČR hnízdí asi párů). Moták lužní původně obýval mokřadní louky, nebo naopak stepní lokality. V současnosti se těžiště jeho hnízdišť nachází v náhradních biotopech kulturní zemědělské krajiny, kde hnízdí v kulturách obilovin, řepky a pícnin. Jelikož hnízdění motáka lužního spadá do termínu zemědělských sklizňových prací, je část hnízd i s mláďaty vysečena během sklizně. Záchranný projekt na motáka lužního jsme v roce 2010 realizovali v oblasti střední Moravy (okresy Olomouc, Prostějov, Šumperk) a na jižní Moravě (okresy Znojmo, Uherské Hradiště, okrajově Hodonín), kde se nacházejí tradiční hnízdní oblasti tohoto druhu. Cílem projektu bylo fyzické vyhledávání hnízd motáka lužního, jejich označení (kolíky) před vysečením, a to po dohodě s agronomem, vlastníkem nebo nájemcem pozemku. Důležitou součástí ochrany hnízd je jejich zabezpečení pachovou bariérou před predátorem, což bylo realizováno použitím tablet přípravku Invet na hnízdě a v nejbližším okolí. U všech nalezených hnízd byla zhotovena ohrádku z pletiva, která zabraňuje rozlézání mláďat do plodiny přede žněmi a chrání hnízdo před predací. V roce 2010 se nám podařilo prokázat hnízdění celkem 54 párů motáka lužního. Většina hnízd byla zabezpečena před vysečením a před predací a motáci zdárně vyvedli svá mláďata. Inovativním prvkem projektu je vytváření ohrádky z pletiva kolem hnízda, které udrží mláďata na hnízdech do doby žní, které jsou pro přežití mláďat kritické. Výsledky obsazenosti hnízdních lokalit motáka lužního v roce 2010 Okres Počet prokázaných párů Počet párů s vyvedenými mláďaty Počet neúspěšných hnízdění Počet vyvedených mláďat Olomouc Šumperk Prostějov Uherské Hradiště Znojmo CELKEM

16 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok podpořili: Ministerstvo životního prostředí v rámci výběrového řízení pro NNO, z Programu péče o krajinu & Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko Olomouc, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj.

17 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Mláďata motáka lužního (Circus pygargus). TYTO, 2010.

18 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Ochrana hnízd motáka lužního (Circus pygargus) v zemědělských kulturách. TYTO, 2010.

19 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Samec a samice motáka lužního (Circus pygargus). TYTO, 2010.

20 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Monitoring a ochrana výra velkého (Bubo bubo) v Jeseníku. Výr velký je naší největší a současně evropskou sovou. Vzhledem ke své velikosti a spektru lovené kořisti byl v minulosti pronásledován a jeho populace silně poklesla. S přijetím ochranářských opatření se začala početnost výra velkého v ČR zvyšovat, v současnosti je však opět jeho populace na ústupu. Předmětem projektu v roce 2010 byla kontrola známých hnízdních lokalit výra velkého v okresech Olomouc (15 hnízdišť), Bruntál (20 hnízdišť) a Šumperk (5 hnízdišť). Celková rozloha sledované oblasti činí 353,8 km 2. Cílem byl monitoring recentní populace výra velkého, ochrana a sanace hnízdišť v případě náletu dřevin v okolí hnízda. Při kontrole hnízd byla zjišťována úspěšnost hnízdění a potrava výra velkého. byl realizován z vlastních zdrojů o. s. TYTO.

21 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Ochrana a podpora genofondu sýce rousného (Aegolius funereus) V letech bylo v jihozápadní části CHKO Jeseníky instalováno O. Suchým 23 budek pro sýce rousného. V roce 1998 byla započata realizace projektu Ochrana a podpora genofondu sýce rousného v CHKO Jeseníky, za finanční podpory MŽP z PPK a Správy CHKO Jeseníky. V roce 1998 byla dříve instalovaná síť 23 budek zkontrolována a doplněna o dalších 45 nových budek (oblast Rýmařovska a Malé Morávky). V roce 1999 byla provedena kontrola a údržba 68 instalovaných budek a síť budek byla rozšířena o 41 budek instalovaných v oblasti Rejvízu. V roce 2000 byla provedena kontrola a údržba 109 instalovaných budek z vlastních zdrojů organizace. V roce 2001 byla provedena kontrola a údržba 109 instalovaných budek a v oblasti Kout nad Desnou bylo instalováno 68 nových budek. V roce 2002 byla provedena kontrola a údržba 226 instalovaných budek a v oblasti LS Janovice instalováno dalších 42 budek. Od roku 2002 probíhá v rámci projektu každoročně kontrolu a údržba všech instalovaných budek pro sýce rousného. Jedním z relevantních důvodů pro realizaci projektu je řídký výskyt sýce rousného v celé CHKO Jeseníky, neboť tento druh sovy je hnízdními nároky vázán na stromové dutiny, kterých je v tradičních smrkových porostech nedostatek. Význam podpory sýce rousného lze spatřovat také v biologické ochraně lesa v letech přemnožení některých druhů drobných savců (Microtus agrestis, Microtus arvalis, Apodemus sp., Clethrionomys glareolus), působících rozsáhlé škody na lesních kulturách. Výsledky obsazenosti hnízdních budek pro sýce rousného na území CHKO Jeseníky byly publikovány v příspěvku: Poprach K. 2010: Sýc rousný (Aegolius funereus) v CHKO Jeseníky. Campanula - Sborník referátů z konference ke 40. výročí CHKO Jeseníky, Karlova Studánka: Ke stažení jsou v elektronické podobě: ochrany a podpory sýce rousného realizujeme také na území LS Bruntál a na území okresu Česká Lípa. podpořili: Správa CHKO Jeseníky z Programu péče o krajinu MŽP a Lesy ČR, s. p. (LS Bruntál, LS Jeseník, LS Loučná nad Desnou).

22 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Ve druhé polovině roku jsme započali realizaci projektu Ochrana a podpora hnízdní populace sýce rousného v Olomouckém kraji. Začátek realizace projektu: Konec realizace projektu: Cílem projektu je ochrana a podpora hnízdní populace sýce rousného v jeho přirozeném prostředí v oblasti severní Moravy. Jelikož hnízdním biotopem sýce rousného jsou horské a podhorské oblasti lesních komplexů, je projekt situován do pohoří Jeseníků, Rychlebských hor a Kralického Sněžníku. Sýc rousný patří v ČR k silně ohroženým druhům, legislativou ES je zařazen v příloze I. směrnice o ptácích (nejpřísnější stupeň ochrany). Důvodem jeho ochrany v ČR a v zemích ES je jeho hnízdní vazba na lesní porosty, kde sýc hnízdí výhradně v dutinách vytesaných většími druhy šplhavců (datel černý, žluny). Jelikož většina lesních porostů na území ČR, ale i v jiných zemích Evropy, jsou lesy kulturní a produkční (nízkověké), je sýc rousný svými hnízdními nároky významně limitován nabídkou vhodných hnízdních dutin, kterých je v produkčních lesích, zejména jehličnatých, nedostatek. Záměrem projektu je hnízdní podpora sýce rousného výrobou a instalací 415 hnízdních budek, důsledně zabezpečených proti predaci zejména kunou lesní a skalní, osvěta ochrany sýce rousného, ve vybraných porostech (zejména na území CHKO Jeseníky) vytipování a označení doupných stromů a jejich ochrana před vytěžením ve spolupráci se správcem lesa. Výše navržený projekt je realizován ve spolupráci s vlastníky lesních pozemků Lesy ČR, s. p. je spolufinancován Evropskou unií Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí.

23 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Mapa vymezující plošný rozsah projektu: TYTO, 2010.

24 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Mláďata sýce rousného (Aegolius funereus) vyvedená z námi instalovaných hnízdních budek. TYTO, 2010.

25 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Ochrana a podpora sýčka obecného na Moravě se zapojením veřejnosti. Cílem projektu byla v roce 2010 kontrola a údržba hnízdních budek pro sýčka obecného instalovaných v oblasti jižní Moravy, a to po jejich rozsáhlé rekonstrukci v roce Na farmách byla prováděna osvěta ochrany sýčka obecného mezi zemědělskou veřejností, distribuován byl propagační materiál k ochraně sýčka s kontaktem na naši organizaci. Průběžně byly monitorovány nádrže sloužící k uskladnění melasy nebo jiné tekutiny. Záměrem bylo nebezpečné nádrže z hlediska možného utonutí sýčka obecného, sovy pálené a dalších druhů ptáků zabezpečit. byl realizován na území okresů Znojmo a Hodonín, kde se nachází recentně početnější, avšak stále ustupující populace sýčka na Moravě. V roce 2010 byly prokázány celkem 4 hnízdící páry sýčka, z nichž 3 páry vyvedly celkem 8 mláďat. Hnízdní budky byly dále obsazovány i jinými druhy ptáků poštolkou obecnou, rehkem domácím, špačkem obecným a vrabci. podpořili: Ministerstvo životního prostředí v rámci výběrového řízení pro NNO. Mláďata sýčka obecného (Athene noctua). TYTO, 2010.

26 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Mláďata sýčka obecného (Athene noctua). TYTO, 2010.

27 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Ochrana a podpora genofondu dravých ptáků a sov v lesích statutárního města Olomouce a okolí V rámci projektu byla v letech věnována pozornost, hnízdní podpora a ochrana následujícím druhům ptáků v lesích statutárního města Olomouce: dravci (Accipitriformes, Falconiformes), čáp černý (Ciconia nigra), krkavec velký (Corvus corax), puštík obecný (Strix aluco), kalous ušatý (Asio otus). V roce 2010 byla provedena kontrola a údržba instalovaných budek pro puštíka obecného, kalouse ušatého a poštolku obecnou. Poškozené budky byly opraveny, zničené budky těžbou reinstalovány, budky po vyvedení mláďat vyčištěny. Sledována byla hnízdní biologie a potrava, mláďata v budkách byla kroužkována. podpořili: Statutární město Olomouc.

28 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Mláďata puštíka obecného (Strix aluco), samice puštíka obecného a mláďata poštolky obecné (Falco tinnunculus). TYTO, 2010.

29 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Publikace Kniha The Barn Owl Kniha byla připravována v průběhu roku 2009 a vydána počátkem roku Formát: 215/310 mm, barevnost: 4/4 CMYK blok, rozsah: 368 stran bloku, papír na blok: 150g KM, přebal: 4/0 CMYK - 150g KM + 1/0 lamino mat + ražba folií (stříbrná), obálka: plátno modré + ražba folií (stříbrná), vazba: V8 (tuhá, šitá - kapitálek + 2x stužka), předsádky: přední 4/0 + zadní bez potisku - 140g ofset, náklad: 500 ks. ISBN Jedná se o anglickou verzi české publikace Sova pálená. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Přípravu a vydání publikací dále podpořili: Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Pardubický kraj, Statutární město Olomouc

30 Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok Složení výboru a kontrolních orgánů ve volebním období Předseda: Jednatel: Hospodář: Člen výboru: Revizní komise: Karel Poprach Ing. Ivo Machar, PhD. Ing. Miroslava Kroftová Zdeněk Koutný Zlatuše Kozáková (předseda) Tomáš Koutný Výše uvedeným členům děkuji za jejich obětavou práci. Vypracoval: Karel Poprach předseda občanského sdružení TYTO