VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2005

Transkript

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2005 TYTO Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny zaregistrované Ministerstvem vnitra pod č.j. VS/1-1/46 345/01-R ze dne se sídlem Nenakonice 500, p. Věrovany IČO , DIČ CZ

2 Výroční zpráva o.s. TYTO za rok Poděkování spolupracujícím organizacím Rád bych na tomto místě poděkoval všem organizacím, které se v roce 2005 větší či menší mírou podílely na činnosti občanského sdružení TYTO, byly jeho podporovateli a přispěvateli, nebo se vlastní činností podílely na realizaci záchranných programů v terénu. Jedná se o následující státní či nevládní organizace: Státní organizace: Ministerstvo životního prostředí, Praha Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Státní fond životního prostředí ČR Správa chráněných krajinných oblastí České republiky Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky Správa chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras Lesy České republiky, LS Janovice Lesy České republiky, LS Jeseník Lesy České republiky, LS Loučná nad Desnou Krajský úřad Plzeňského kraje Krajský úřad Libereckého kraje Krajský úřad Zlínského kraje Města a městské úřady: Statutární město Olomouc Městský úřad Uničov Město Hlučín Město Frenštát pod Radhoštěm Město Otrokovice Město Studénka Město Vítkov Nestátní organizace: Nadace Partnerství Český svaz ochránců přírody, Ústřední výkonná rada Sagittaria, sdružení pro ochranu přírody střední Moravy Skupina pro ochranu a výzkum sovy pálené v ČR MUDr. Rostislav Špaček (Olomouc), soukromý dárce HI Software Development s.r.o. Česká společnost ornitologická Děkujeme také všem dalším nejmenovaným jednotlivcům a organizacím, kteří jiným způsobem podpořili naši činnost.

3 Výroční zpráva o.s. TYTO za rok Slovo předsedy Vážení přátelé, členové a donátoři občanského sdružení TYTO, chtěl bych tímto krátce zrekapitulovat aktivity občanského sdružení TYTO za rok Tradičně jsme se podíleli na realizaci projektů zaměřených na ochranu vybraných zvláště chráněných druhů živočichů. Dříve započatý a rozsáhlý projekt na ochranu sovy pálené jsme mohli v roce 2005 realizovat vzhledem k obtížím se zajištěním finančních prostředků pouze na území okresů Klatovy, Mělník, zčásti Olomouc a na území Zlínského kraje (okresy Kroměříž, Uherské Hradiště a Zlín), dále na území CHKO Moravský kras a CHKO České středohoří. Takto zredukovanou územní působnost pro realizaci tohoto projektu považujeme za velkou škodu. Kromě velmi dobrých praktických výsledků projektu v minulých letech (počet hnízdících párů a vyvedených mláďat do přírody) svědčí o úspěšnosti projektu také ocenění Nadace Partnerství jako nejúspěšnějšího projektu února V roce 2005 byl projekt velmi dobře ohodnocen také britskou organizací DEFRA. Tradičně jsme pokračovali v realizaci regionálních projektů zaměřených na ochranu ohrožených druhů motáka lužního (Olomoucko a Znojemsko), sýce rousného (CHKO Jeseníky), výra velkého (Nízký Jeseník) a dravců v CHKO Litovelské Pomoraví. Tradičně jsme mohli pokračovat v projektu Monitoring a podpora populací dravců a sov v lesích Statutárního města Olomouce, a to díky několikaleté podpoře projektu Statutárním městem Olomouc. K našim aktivitám přibyl také rozsáhlejší projekt Monitoring a sanace neofytů v CHKO Litovelské Pomoraví, podporovaný MŽP z programu podpory NNO. Závěrem přeji všem řadu nevšedních zážitků v terénu a osobní pohodu po celý rok Karel Poprach předseda organizace

4 Výroční zpráva o.s. TYTO za rok Realizované projekty v roce 2005 Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) v ČR. Vedoucí projektu: Karel Poprach Sova pálená patří v ČR stále k poměrně vzácně hnízdícím druhům sov, je zařazena mezi silně ohrožené druhy. V roce 2005 mohl být projekt realizován pouze v několika vybraných regionech ČR: na území okresů Klatovy, Mělník, zčásti Olomouc, Zlínského kraje (okresy Kroměříž, Uherské Hradiště a Zlín) a dále v CHKO Moravský kras a České středohoří. Regionálními podporovateli projektu pak bylo více subjektů (MÚ, SCHKO, KÚ Zlínského kraje). Během realizace projektu probíhala kontrola a údržba hnízdních budek pro sovu pálenou. Mláďata sovy pálené v obsazených budkách byla kroužkována. Cílem projektu byla údržba instalovaných hnízdních budek pro sovu pálenou budky byly čištěny, během kontrol prováděny opravy poškozených budek, po rekonstrukci objektů s budkami a následném uzavření byly budky přemístěny do jiných (vhodnějších) objektů, zničené budky byly nahrazeny novými instalovanými do vybraných (náhradních) objektů. Současně probíhala kontrola nebezpečných nádrží (dříve využívaných k uskladnění melasy), které se staly smrtelnými pastmi nejen pro sovu pálenou, ale také sýčka obecného, poštolku obecnou, havrana polního a řadu dalších druhů pěvců. Většinu těchto nádrží se však již podařilo zabezpečit v předchozích letech, v roce 2005 probíhala z větší části kontrola jejich zabezpečení. Práce v terénu probíhaly od počátku května do konce listopadu. Získaná data byla zpracována a vyhodnocena. byl podpořen KÚ Zlínského kraje, KÚ Plzeňského kraje, MÚ Kralupy nad Vltavou, MÚ Mělník, MÚ Neratovice, MÚ Uničov, Správou CHKO Moravský kras a České středohoří, městy Hlučín, Frenštát pod Radhoštěm, Otrokovice, Studénka a Vítkov, ÚVR ČSOP. Ochrana genofondu motáka lužního (Circus pygargus) na Olomoucku. Vedoucí projektu: Karel Poprach, Dalibor Balut Moták lužní patří v ČR k vzácně hnízdícím druhům dravců. Jeho početnost je odhadována na hnízdících párů, v posledních letech však díky aktivní ochraně mírně narůstá (nyní asi 100 párů). Moták lužní původně obýval mokřadní ekosystémy s podmáčenými loukami, porosty rákosu a orobince nebo stepní lokality. V současnosti se těžiště hnízdišť nachází v náhradních biotopech kulturní zemědělské krajiny, kde motáci lužní hnízdí v kulturách obilovin, řepky a pícnin. Jelikož hnízdění motáka lužního spadá do termínu zemědělských sklizňových prací, kdy se většinou na hnízdech nachází mláďata v různém stupni stáří (v kulturách s pícninami pak i vejce), závisí úspěšnost hnízdění motáka lužního na ochraně jeho hnízd před vysečením a také před predací. V roce 2005 byl tento projekt realizován v okrese Olomouc, kde se nachází tradiční hnízdiště motáka lužního. Cílem projektu bylo fyzické vyhledávání hnízd motáka lužního, jejich následné označení (kolíky) před vysečením po dohodě s příslušným agronomem (vlastníkem nebo nájemcem pozemku). Důležitou součástí ochrany hnízd bylo také jejich zabezpečení pachovou bariérou před predátorem, což bylo realizováno použitím tablet naftalínu přímo na hnízdě a v jeho nejbližšího okolí. V případě polehnutí plodiny v nejbližším okolí hnízda

5 Výroční zpráva o.s. TYTO za rok v důsledku nepříznivých klimatických podmínek byla kolem hnízda zhotovena krycí bariéra, která hnízdo vizuálně chránila. V roce 2005 bylo v okrese Olomouc zjištěno celkem 9 hnízdících párů motáka lužního, z nichž 8 bylo produktivních. Díky záchranným opatřením obsékání hnízd během žní a jejich zabezpečení před predací bylo do přírody vyvedeno celkem 24 mláďat motáka lužního. O smysluplnosti realizovaného projektu svědčí skutečnost, že v letošním roce hnízdící a odchycená samice u Štarnova (hnízdo č. 2) byla kroužkována jako mládě dne na obsečeném hnízdě u Troubelic (cca 10 km)! Je tedy zřejmé, že prosperita lokální populace motáka lužního na Olomoucku je závislá na úspěšnosti hnízdění a počtu vyvedených mláďat v tomto regionu. byl podpořen MŽP z Programu péče o krajinu. Aktivní účast hospodařících zemědělců při ochraně motáka lužního (Circus pygargus) na Znojemsku. Vedoucí projektu: Karel Poprach, Zdeněk Koutný Motáku lužnímu se věnujeme již více let také v oblasti Znojemska, kde se nachází silnější hnízdní populace tohoto silně ohroženého druhu. Způsob ochrany hnízd je totožný jako v regionu Olomoucka. Během realizace projektu byl kladen důraz na aktivní spolupráci s příslušnými agronomy zemědělských podniků (osvětovou činnost). Motáci lužní hnízdily v roce 2005 v plodinách obhospodařovaných celkem 5 agronomy. Všichni agronomové se na realizaci projektu aktivně spolupodíleli. Významná byla spoluúčast u hnízda č. 11, kde po upozornění agronoma došlo bohužel k vysečení 1 nedohledaného hnízda: 2 mláďata byla zabita a 1 zraněné mládě bylo převezeno do Záchranné stanice Rajhrad. Výhodou osvětové činnosti bylo, že agronomové poučili pracovníky pracující na kombajnech zejména na lokalitách, kde byla možnost výskytu dalších hnízd motáka lužního v zemědělských plodinách. V rámci možností byly plodiny koseny během dne. Takto bylo nalezeno hnízdo číslo 12 kombajnéristou až během žní, následně obsečeno a později z něj byla zdárně vyvedena minimálně 2 mláďata. U hnízd č. 13 a 14 průběh hnízdění neznáme. Na 8 hnízdech motáka lužního bylo sneseno celkem 32 vajec (2x2 vejce, 1x3, 1x4, 3x5, 1x6) průměr 4 vejce na hnízdo. Z 14 nalezených hnízd byl počet vyvedených mláďat zjištěn u 12 hnízd (2x0, 4x2, 1x3, 4x4, 1x6), ze kterých bylo vyvedeno 33 mláďat průměr 3,3 mláďata na produktivní hnízdo a 2,75 mláďat na hnízdící pár. Počet 6 vyvedených mláďat na hnízdě nebyl v ČR doposud zaznamenán (viz. Hudec et al., Fauna ČR Ptáci 2/1 druhé vydání). Celkem 33 mláďat bylo označeno kroužky NM Praha. V rámci grantu byl vydán také propagační materiál k ochraně motáka lužního, určený pro pracovníky v zemědělství, a také pro další subjekty věnující se ochraně tohoto druhu. byl podpořen Nadací Partnerství, částečně pak ÚVR ČSOP a z rozpočtu o.s. TYTO. Ochrana genofondu výra velkého (Bubo bubo) v Jeseníkách (okresy Bruntál, Olomouc & Šumperk). Vedoucí projektu: Karel Poprach

6 Výroční zpráva o.s. TYTO za rok Výr velký je největší evropskou sovou. Vzhledem ke své velikosti a širokému spektru lovené kořisti byl tento druh v minulosti pronásledován a jeho početní stavy poklesly na kritickou mez. Postavení druhu v přírodě bylo později přehodnoceno a s přijetím ochranářských opatření se začala početnost výra velkého v ČR (a dalších státech Evropy) zvyšovat. V ČR byla cca před deseti lety odhadována hnízdní populace výra velkého na párů, v bývalém severomoravském kraji pak na 80 párů. V posledních letech je však na celém území ČR zaznamenávána nízká reprodukční úspěšnost tohoto druhu. Ve vymezené oblasti Nízkého Jeseníku, která je předmětem tohoto projektu, bylo první hnízdo výra velkého nalezeno v roce 1955 O. Suchým. Od té doby populace výra velkého vzrostla až na 29 párů v roce 1986 (Suchý). V posledních letech však ve sledované oblasti Nízkého Jeseníku počet hnízdících párů výra velkého klesá a v současnosti zde hnízdí 3-8 párů. Předmětem projektu v letech byla kontrola všech známých hnízdních lokalit výra velkého v okresech Olomouc (15 hnízdišť), Bruntál (20 hnízdišť), Šumperk (5 hnízdišť). Celková rozloha sledované oblasti odpovídá 353,8 km 2. Cílem projektu byl monitoring recentní populace výra velkého a sanace hnízdišť v případě náletu dřevin v nejbližším okolí hnízda (v případě, že byl výrovi znemožněn přístup na hnízdo). V těchto případech byl nálet dřevin pravidelně odstraňován. Při kontrole hnízd byl zjišťován počet mláďat na hnízdě, mláďata byla kroužkována, sledována byla ulovená potrava a prováděn sběr vývržků. je v současnosti realizován z vlastních zdrojů o.s. TYTO. Ochrana a podpora genofondu sýce rousného (Aegolius funereus) v CHKO Jeseníky. Vedoucí projektu: Karel Poprach Počátky tohoto projektu sahají daleko do minulosti. V letech bylo v jihozápadní části CHKO Jeseníky instalováno O. Suchým 23 budek pro sýce rousného, které byly následně každoročně kontrolovány. Posléze v roce 1998 byl započat rozsáhlejší projekt Ochrana a podpora genofondu sýce rousného v CHKO Jeseníky za finanční podpory MŽP a Správy CHKO Jeseníky z Programu péče o krajinu. V roce 1998 byla dříve instalovaná síť 23 budek zkontrolována a doplněna o dalších 45 nových budek, a to v oblasti severozápadně od Rýmařova a Malé Morávky. V roce 1999 byla provedena kontrola a údržba všech 68 instalovaných budek a celá síť byla rozšířena o dalších 41 budek v oblasti Rejvízu. V roce 2000 byla provedena kontrola a údržba všech 109 instalovaných budek. Vzhledem k tomu, že v tomto roce se nepodařilo zajistit finanční krytí projektu, byly veškeré práce prováděny na vlastní náklady a současně nebylo možné instalovat další hnízdní budky. V roce 2001 byla provedena kontrola a údržba všech 109 instalovaných budek a v oblasti Kout nad Desnou instalováno dalších 68 budek. V roce 2002 byla provedena kontrola a údržba všech doposud 226 instalovaných budek pro sýce rousného v CHKO Jeseníky a dále v oblasti LS Janovic bylo instalováno dalších 42 budek. Jedním z relevantních důvodů pro realizaci projektu je poměrně řídký výskyt sýce rousného po celém území CHKO, neboť tento druh sovy je vázán hnízdními nároky na stromové dutiny, kterých je v tradičních smrkových porostech nedostatek. Nezanedbatelný význam podpory sýce rousného lze také spatřovat v biologické ochraně lesa proti některým druhům drobných savců (Microtus agrestis, Microtus arvalis, Apodemus sp., Clethrionomys glareolus) působících rozsáhlé škody na lesních kulturách, a to zejména v letech jejich gradací.

7 Výroční zpráva o.s. TYTO za rok V roce 2001 bylo sýcem rousným obsazeno celkem 7 budek (6,4 % z celkového počtu instalovaných budek). Ze 7 obsazených budek bylo celkem 6 hnízd produktivních, v jednom případě byla zjištěna při kontrole budky opuštěná snůška. Z celkového počtu 35 kontrolovaných vajec byla 4 vejce (11,4 %) opuštěna a 8 vajec (22,8 %) bylo neoplozených. Vyvedeno bylo celkem minimálně 19 mláďat (2x2, 2x3, 1x4, 1x5 mláďat), tj. v přepočtu 2,71 mláďat na každý hnízdící pár a 3,17 mláďat na produktivní pár. V roce 2002 byla obsazena pouze jedna budka na Skřítku, ze které vylétla 4 mláďata. V roce 2003 bylo obsazeno sýcem rousným celkem 9 budek. Počet mláďat se podařilo zjistit pouze v 1 budce. Na ostatních lokalitách sýc rousný hnízdil velmi brzy a mláďata se nepodařilo zastihnout. V roce 2004 bylo prokázáno v budkách již celkem 18 párů a do přírody bylo vyvedeno 90 mláďat. V roce 2005 bylo prokázáno hnízdění 14 párů. je podporován Správou CHKO Jeseníky z Programu péče o krajinu MŽP, z části také jednotlivými lesními správami Lesů ČR, ÚVR ČSOP a z rozpočtových prostředků o.s. TYTO. Ochrana a podpora dravců a sov v lesích města Olomouce a okolí. Vedoucí projektu: Karel Poprach, Dalibor Balut V letech byla věnována pozornost, hnízdní podpora a ochrana následujícím druhům v lesích Statutárního města Olomouce: dravci (Accipitriformes, Falconiformes), čáp černý (Ciconia nigra), krkavec velký (Corvus corax), puštík obecný (Strix aluco), kalous ušatý (Asio otus). V průběhu března 2005 byl proveden monitoring stromových hnízd dravců (CHKO Litovelské Pomoraví, Černovírský les, lesy u Velké Bystřice). Cílem monitoringu byla kontrola nalezených hnízd, vyhodnocení kvalitativního a kvantitativního zastoupení hnízdících druhů, v případě ohrožení hnízda (především u zvláště chráněných druhů) zajištění zvýšeného ochranného režimu na lokalitě. Provedena byla kontrola a údržba instalovaných budek pro puštíka obecného, kalouse ušatého a sovu pálenou. Poškozené budky byly opraveny, zničené budky těžbou nebo vandaly reinstalovány. Sledována byla hnízdní biologie, potrava, mláďata v budkách byla kroužkována a současně byli odchytávání a kroužkováni dle možností také rodiče. je každoročně podporován dotací z rozpočtu Statutárního města Olomouce. Monitoring a potlačování neofytů v CHKO Litovelské Pomoraví. Vedoucí projektu: Karel Poprach Cílem projektu byl podrobný monitoring neofytů v CHKO Litovelské Pomoraví a jejich následná sanace. Pozornost byla věnována těmto druhům: bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka česká (Reynoutria x bohemica) a javorovec jasanolistý (Acer negundo). V první fázi projektu byl proveden monitoring potenciálních lokalit výskytu zmíněných neofytů, zejména podél vodotečí. Menší toky v zapojeném porostu lužního lesa bez náplavových lavic monitorovány nebyly, neboť výskyt neofytů v tomto typu biotopu byl nepravděpodobný. Dále byl proveden oboustranný monitoring liniových komunikací, monitorován byl také prostor kolem vybraných lesních cest a silničních komunikací

8 Výroční zpráva o.s. TYTO za rok v otevřené krajině. Další monitorovací skupinou byla ZCHÚ v otevřené krajině PR Plané loučky, PR Chomoutovské jezero, PR Moravičanské jezero, PR Kačení louka, PR Novozámecké louky, PP Malá voda, PP Bázlerova pískovna, PP Hvězda, PP Kurfürstovo rameno a PP Za mlýnem. Nalezené porosty neofytů (příp. jednotlivé rostliny) byly ošetřeny standardní technologií: mechanická likvidace s následným použitím herbicidu Roundup (přímo na stonky rostlin u bolševníku velkolepého a javorovce jasanolistého nebo plošně u křídlatek). U větších porostů křídlatek bylo prováděno dvojí mechanické posečení křovinořezem a dvojí (v případě potřeby i opakované) chemické ošetření postřikem Roundup. Nalezená ohniska neofytů byla vždy min. 2x kontrolována a sanována. byl podpořen MŽP v rámci výběrového řízení pro nevládní organizace pod číslem 443/05. Další realizované projekty regionálního či místního významu Vedoucí projektů: Karel Poprach, Tomáš Koutný, Dalibor Balut Ochrana a podpora genofondu sýce rousného v Libereckém kraji (projekt rozložen do 2 let ), dotace Libereckého kraje. Příprava a tisk obrázkového pexesa Naše sovy (projekt rozložen do 2 let ), dotace Státního fondu životního prostředí ČR a Libereckého kraje. Management (ruční sečení, odstranění hmoty) PR Kněží hora, PP Nebeský rybník, PP Taramka, realizováno dodavatelsky pro KÚ Olomouckého kraje. Výroba 5 ks dřevěných stojanů pro informační panely, tisk letáku a brožury k problematice rybničního hospodaření v PR Písečný rybník, realizováno dodavatelsky pro o.s. Sagittaria.

9 Výroční zpráva o.s. TYTO za rok Složení výboru a kontrolních orgánů ve volebním období Předseda : Jednatel : Hospodář : Člen výboru : Revizní komise : Karel Poprach Zdeněk Koutný Ing. Miroslava Nevtípilová Dalibor Balut Zlatuše Kozáková (předseda) Tomáš Koutný Všem výše jmenovaným děkuji za jejich obětavou práci při naplňování úkolů vyplývajících z jejich funkce. Vypracoval: Karel Poprach předseda občanského sdružení TYTO