Období Plán odpadového hospodářství Město Frýdlant nad Ostravicí

Transkript

1 Období Zhotovitel: Ing. Marcela Zuzánková Poradenská činnost v oblasti ekologie Únor 2017

2 OBSAH OBSAH... 1 ÚVOD ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 4 Identifikační údaje Původce odpadů Zpracovatel POH Působnost a doba platnosti POH ANALYTICKÁ ČÁST... 4 Systém zabezpečení odpadového hospodářství obce Statistické údaje o obci Seznam vnitřních dokumentů Organizační zabezpečení Systém sběru... 5 Posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních a jiných odpadů Přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů města v období Vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území města a jejich soulad se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje Způsoby nakládání s odpady města a způsob jejich využití nebo odstranění Podíl využitých komunálních odpadů a skládkování BRKO Předcházení vzniku odpadů Technická vybavenost města pro nakládání s odpady Analýza nákladů a příjmů na odpadové hospodářství obce Vyhodnocení souladu odpadového hospodářství obce se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje ZÁVAZNÁ ČÁST Strategické cíle a zásady odpadového hospodářství města Obecné zásady pro nakládání s odpady Cíle a opatření města SMĚRNÁ ČÁST Návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady Kritéria změn podmínek, na jejichž základě byl POH města zpracován PŘÍLOHY Odhad vývoje nakládání s komunálními odpady v MSK Tříděný sběr papíru, plastů, skla a kovů Tříděný sběr bioodpadu SKO a objemný odpad Výpočty ukazatelů potřebných pro zpracování POH obce Seznam zkratek

3 ÚVOD (dále jen POH ) města byl zpracováván v souladu s 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech - novela zákona o odpadech č. 223/2015 Sb.). Původci komunálních odpadů mají povinnosti a zodpovědnost danou v 44 zákona o odpadech v těchto bodech : 1. Obec, která produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než t ostatního odpadu, zpracovává v samostatné působnosti plán odpadového hospodářství obce pro odpady, které produkuje, a odpady, se kterými nakládá. 2. Obec, která ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, zpracuje návrh plánu odpadového hospodářství do 12 měsíců od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní obce zpracují návrh plánu odpadového hospodářství do 12 měsíců od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci obce musí být v souladu se závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami 4. obce se skládá z části analytické, závazné a směrné. 5. obce se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 6 měsíců od změny podmínek. 6. Obec v samostatné působnosti s výjimkou hlavního města Prahy je povinna zaslat návrh svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny v elektronické podobě příslušnému krajskému úřadu. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství obce neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství obce sdělí obci své připomínky. Obec svůj plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu podle připomínek kraje upraví a v elektronické podobě zašle kraji. 7. Závazná část plánu odpadového hospodářství obce je závazným podkladem pro její činnosti v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace obce. 8. Obec každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství obce a na vyžádání je poskytne orgánu státní správy. 9. obce a jeho změny obec zveřejní na portálu veřejné správy. 10. Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí, mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství obce, který nahrazuje jednotlivé plány odpadového hospodářství obce. 2

4 Původcům komunálních odpadů (městům a obcím) přísluší zejména : 1. Respektovat a aplikovat POH MSK. 2. Organizovat systém sběru a svozu komunálních odpadů a separovaně sbíraných složek, provoz sběrných dvorů a vybraných zařízení pro nakládání s odpady. 3. Spolupracovat s krajem a podílet se na vytváření celokrajského integrovaného systému nakládání s komunálními odpady. 4. Vyhodnocovat účinnost systému, plnění příslušných indikátorů a stanovit potřebné korekční opatření. Hlavní zásady zpracování plánu: 1. Připravit plánovací (řídící) dokument pro odpadové hospodářství původce vycházející z priorit předcházení vzniku odpadů, omezovaní jejich množství a nebezpečných vlastností, zvyšování podílu úpravy vznikajících odpadů s následným využitím (recyklací) takto upravených odpadů, snižování ukládání odpadů na skládky a optimalizace nakládání s odpady při všech činnostech původce. 2. Materiál musí být v souladu se závaznou části plánu Moravskoslezského kraje schváleného na 18. zasedání zastupitelstva dne 25. února 2016 usnesením č. 18/1834 pro období a zároveň vydalo Obecně závaznou vyhlášku Moravskoslezského kraje č. 1/2016 jeho závaznou část. 3. Data využívaná pro přípravu POH obce jsou data z povinné evidence původců odpadů podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, vykazovaná za období obce je zaměřen na odpady, které produkuje obec, jako jejich původce, tedy nikoli pouze odpady komunální. Účelem Plánu odpadového hospodářství obce je v souladu s principy udržitelného rozvoje, povinnostmi zákona a s cíli POH MSK kraje stanovit: 1. Výhled pro systém odpadového hospodářství na období nejméně 5 let 2. Cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností 3. Opatření pro splnění cílů závazné části POH kraje ve způsobech využití odpadů a nakládání s nimi, v reálném časovém a ekonomickém scénáři 4. Podmínky pro realizaci navrženého systému odpadového hospodářství obce 5. Způsob organizačního a informačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství 6. Ekonomickou optimalizaci nakládání s odpady 7. Způsob komunikace s veřejností s cílem zajistit splnění cílů POH 8. Postup posouzení shody POH obce s příslušným POH kraje 3

5 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Identifikační údaje Původce odpadů Název: Kontaktní poštovní adresa: Náměstí 3, Frýdlant nad Ostravicí, PSČ: IČ: Starostka: RNDr. Helena Pešatová Telefon/ / Oficiální web: Oprávněná osoba ve věcech odpadového hospodářství: Ing. Miroslav Widlarz, vedoucí odboru životního prostředí Telefon/ , Zpracovatel POH Název: Ing. Marcela Zuzánková Kontaktní poštovní adresa: Kubánská 1509/47, Ostrava-Poruba IČ: Telefon/ , Působnost a doba platnosti POH přebírá povinnosti původce za produkci komunálních odpadů vzniklých občanům města (k.ú. Frýdlant nad Ostravicí, Lubno a Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí). původce odpadů je zpracován na dobu nejméně 5 let a bude přepracován při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 6 měsíců od změny podmínek tak jak ukládá 44 zákona o odpadech. Platnost POH: Pět let od data schválení plánu KÚ MSK, minimálně do ANALYTICKÁ ČÁST Systém zabezpečení odpadového hospodářství obce Statistické údaje o obci Kraj: Moravskoslezský kraj ZUJ: Statut: Obec s rozšířenou působnosti Počet částí: 3 Tabulka č. 1 a Vývoj počtu obyvatel rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 rok 2015 výhled rok

6 Tabulka č. 1 b Obyvatelé dle obydlených domů Počet obyvatel výhled 2020 celkem v rodinných domech x podíl (%) x Zdroj: Matrika, ÚP obce a ČSÚ Seznam vnitřních dokumentů Obecně závažná vyhláška č.2 /2005 (pozměňující vyhlášky č. 1/2006, 2/2007, 2/2015), kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Frýdlant nad Ostravicí, včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem. Obecně závazná vyhláška č. 3/2016, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a využívání a odstraňování komunálních odpadů Organizační zabezpečení K zabezpečení svých povinností vyplývajících z platného znění zákona o odpadech využívá obec služeb těchto firem: 1. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. 2. SUEZ Využití zdrojů a.s. 3. KS Elektrowin, KS Asekol, KS Ekolamp, KS Ecobat 4. DC ADRA, Frýdek-Místek 5. EKO-PF s.r.o. 6. Sběrné dvory, s.r.o. Systém nakládání s komunálními odpady je zakotven v obecně závazné vyhlášce města č.2/2005, kterou se stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na katastrálním území města Frýdlantu nad Ostravicí, včetně systému nakládání se stavebním odpadem, v platném znění. Místní poplatek za provoz systému je stanoven obecnou vyhláškou č. 3/2016 částkou 700,- Kč/osobu. Poplatek pro rekreační objekty 850,- Kč/ majitel stavby. Do systému jsou zapojeny rekreační objekty (915). Nejsou zapojeny firmy Systém sběru 1. Nakládání se směsnými komunálními odpady (k.č ) Provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob zajišťuje na svém správním území město Frýdlant nad Ostravicí prostřednictvím oprávněné osoby SUEZ Využití zdrojů a.s. Prostřednictvím oprávněné osoby město umožňuje osobám odkládat směsný komunální odpad do sběrných nádob, které jsou vyváženy v pravidelných intervalech, případně po dohodě dle potřeby. Komunální odpad z objektů určených k individuální rekreaci a z oblastí nepřístupných běžné technice je shromažďován ve velkoobjemových kontejnerech a odvážen dle potřeby (naplněnosti). Veškerý směsný komunální odpad je shromažďován do sběrných nádob o objemech 120 l, 240 l, 1100 l a velkoobjemových kontejnerů (5 a 7 m 3 ). Odpady jsou ukládány na skládku. 2. Nakládání s vytříděnými složkami komunálních odpadů 5

7 Nakládání se složkami papír (k.č , ), sklo (k.č ), plasty (k.č ) a kovy (k.č ) zabezpečují firmy AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o a SUEZ Využití zdrojů a.s. Na území města je rozmístěno 40 hnízd, které obsahují barevně odlišené 1100 l kontejnery určené ke shromažďování separovaných odpadů (papír a plasty) a kontejnery o s dolním výsypem na sklo o objemu 1,1m 3 až 2,3 m 3. Nádoby jsou vyprazdňovány 1x za 1-3 týdny /1-2 x měsíčně/ nebo dle naplněnosti. Odpady se dále dotříďují a jsou předávány k recyklaci, či jinému využití. Kovy může občan také odkládat ve sběrném dvoře. 3. Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (k.č ) Město zatím nemá vybudován systém sběru BRO od prahu domu. Občan má možnost bioodpady přivést do sběrného dvora, kde jsou tyto odpady shromažďovány do velkoobjemových kontejnerů a následně vyváženy na kompostárnu. Část těchto odpadů je také zabezpečena nezávisle na městě společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Někteří občané si na své náklady pořídili nádoby na bioodpady/240 l popelnice/, které jim odpadová firma vyváží za úplatu na kompostárnu. Ve městě je zaveden sběr olejů a tuků (k.č ). V šesti separačních hnízdech je umístěna 240 l popelnice, do které občan odkládá oleje v PET lahvích. Odpady jsou předávány k dalšímu využití fy EKO-PF s.r.o. 4. Objemné odpady (k.č ) Občan má možnost tyto odpady odložit ve sběrném dvoře, kde jsou odpady shromažďovány do velkoobjemových kontejnerů a následně jsou odváženy ke zneškodnění na skládku. 5. Textil (k.č , ) Sběr textilu a oděvu zabezpečuje DC ADRA, Frýdek-Místek prostřednictvím 5 kontejnerů umístěných v separačních hnízdech. Odpady jsou dále materiálově využívány. 6. Nebezpečné složky komunálních odpadů Nakládání s těmito komoditami zabezpečuje firma AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o sběrem na sběrném dvoře. Po naplnění příslušných shromažďovacích prostředků jsou NO předávány dalším oprávněným osobám. Odpady jsou recyklovány nebo odstraňovány ve spalovnách. 7. Zpětný odběr výrobků /ZPOV/ Nakládání s elektrozařízením a světelnými zdroji má město zabezpečeno prostřednictvím místa zpětného odběru umístěného na sběrném dvoře a kontejnerů na drobná elektrozařízení, které jsou umístěny v hnízdech pro separované odpady (5ks). Zde může občan výrobky odložit. Kolektivní systémy Elektrowin, Asekol a Ekolamp je následně odvážejí ke zpracování. Kolektivní systém Ecobat zabývající se zpětným odběrem přenosných baterií a akumulátorů má sběrné místo jak na sběrném dvoře, tak i ve školách a supermarketu Albert. 8. Stavební odpady Systém sběru stavebních odpadů není ve městě zaveden. Občané je na vlastní náklady odvážejí sami na Frýdeckou skládku a.s. 9. Jiné možnosti sběru Občané mohou také za úplatu dovážet kovy, akumulátory a papír do sběrny Sběrné dvory, s.r.o, která je v provozu na území města. 6

8 Posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních a jiných odpadů Přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů města v období Tabulka č. 2 a Celková produkce odpadů (KO) Kat.č. odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Produkce (t/rok.) Jiné motorové, převodové a mazací oleje N 1,020 0,680 0,000 0,733 0, Kaly z odlučovačů oleje N 0,000 2,000 0,000 0,000 0, Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N 0,000 0,000 0,000 0,023 0,000 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených) čistící tkaniny N 0,000 0,000 0,000 0,010 0, Pneumatiky O 16,989 10,755 5,838 10,453 3, Olovněné akumulátory N 0,360 0,000 0,000 0,000 0, Cihly O 0,000 8,000 0,000 0,000 0, Železo a ocel O 335, , , , , Směsné stavební a demoliční odpady neuvedený pod čísly , a ) O 1,900 0,000 0,000 0,000 0, Papír a lepenka O 231, , , , , Sklo O 108,279 96, , , , * Textilní materiály O 150, , , , , Vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovodíky N 37,640 42,680 34,570 27,070 11, Olej a tuk neuvedený pod č N 0,450 0,707 1,195 0,431 0, Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky N 14,487 13,912 4,278 6,321 4, Nepoužitelná cytostatika N 0,000 0,000 0,069 0,000 0, Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem N 0,489 0,800 0,281 0,373 0, * Baterie a akumulátory, nezařazené pod čísly , nebo pod číslem a netříděné baterie a akumulátory N 0,808 0,000 0,000 0,000 0,000 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly a N 34,940 43,630 21,990 19,870 20, * Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly , a O 18,350 11,704 8,673 19,820 14, Plasty O 60,207 86, , , , Biologicky rozložitelný odpad O 0,000 0,000 0,000 0,000 37, Jiný biologický nerozložitelný odpad O 0,000 0,000 56,200 0,000 3,520 7

9 Hmotnost (t) Směsný komunální odpad O 3209, , , , , Objemný odpad O 528, , , , ,894 Celkem Produkce KO (bez ZPOV) 4658, , , , ,957 Kategorie O (bez ZPOV) 4642, , , , ,199 kategorie N (bez ZPOV) 16,594 15,419 5,823 7,125 4,7577 SKO 3209, , , , ,820 BRO 0,000 0,000 0,000 0,000 37,820 Objemný odpad 528, , , , ,894 Stavební odpad 1,900 8,000 0,000 0,000 0,000 Papír 231, , , , ,955 Plasty 60,207 86, , , ,130 Sklo 108,279 96, , , ,959 Kovy 335, , , , ,393 Textil v ZPOV 150, , , , ,000 ZPOV 90,930 98,014 65,233 66,760 46,039 Zdroj: Evidence odpadů města, EKOKOM, KS EW, KS Asekol, Graf č.1- Vývoj produkce komunálních odpadů a separace Celkem KO SKO Separace (papír,plast, sklo, kovy) 8

10 Hmotnost (t) Hmotnost (t) Graf č.2- Vývoj produkce základních komodit separace , , , , , ,000 0, Papír Plast Sklo Kovy Graf č.3- Vývoj produkce SKO, BRO a objemných odpadů , , , , , ,000 0, SKO BRO Objemný odpad 9

11 Indikator (kg/ob.) Hmotnost (t) Graf č.4 - Vývoj produkce nebezpečných odpadů a ZPOV Vývoj produkce nebezpečných odpadů včetně zpětného odběru ( ) 120, ,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0, Celkem NO+ZPOV N Kategorie N ZPOV N Tabulka č.2 b Zpětný odběr elektrozařízení kat.číslo odpovídajícího druhu odpadu Celkové odpadní materiálové toky Název druhu odpadu (ZPOV) Produkce (t/rok)* Kategorie Vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovodíky N 37,640 42,680 34,570 27,070 11,460 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly a N 34,940 43,630 21,990 19,870 20,139 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly , a O 18,350 11,704 8,673 19,820 14,440 kategorie O 18,350 11,704 8,673 19,820 14,440 kategorie N 72,580 86,310 56,560 46,940 31,599 celkem 90,930 98,014 65,233 66,760 46,039 Indikátor (kg/ob.) 9,323 9,993 6,675 6,761 4,646 * bez produkce posledních prodejců Graf č.5 - Vývoj MP zpětně odebraného elektrozařízení (ZPOV) ,323 9,993 6,675 6,761 4,

12 Komentář: Tabulka č.2 a, b včetně grafů č.1-4 Na základě vyhodnocení dat za období , která jsou uvedena v tabulce 2 a), je možné konstatovat, že celková produkce komunálních odpadů je v čase ustálená. Viditelnější pokles je zřejmý jen v roce Celková produkce odpadu klesla v roce 2015 v porovnáním s rokem 2011 o 10 %. Tento trend je patrný z grafu č.1. Produkce SKO má v čase stabilní mírně klesající tendenci. Pokles ve sledovaném období byl cca 9 %. Důvod této stability může být také zapříčiněn skutečností, že město zatím nemá vybudovaný systém sběru BRO od prahu domu viz graf č.3, z něhož jsou také patrné stabilní hodnoty sběru velkoobjemových odpadů. Trend třídění základních komodit (papír, plast, sklo, kovy) má v roce 2015 po prudkém vzrůstu ve sledovaném časovém období klesající charakter. K množstvím separovaných odpadů (papír, kovy) uvedených v tabulce č.2a byly přičteny i odpady od občanů města evidované jinými subjekty /Sběrné dvory s.r.o., školy/. Nestabilitu vykazuji jen kovy, které také zapříčinily prudký nárůst celkové separace ve sledovaném období. Tyto jsou evidovány především ve sběrně fy Sběrné dvory s.r.o. a jejich vývoj kopíruje vývoj cen na trhu a změny legislativy. Průměrně bylo vyseparováno v období z celkové produkce odpadů 26 % základních komodit (papír, plast, sklo, kovy). Nebezpečné odpady představují malou část z celkové produkce všech odpadů města a ve sledovaném období vykazují výrazný pokles (v roce 2015 pouze cca 0,1 % z celkové produkce KO). Z grafu č.4 je však patrný i prudký pokles ve sběru ZPOV nebezpečného charakteru, což může mít více příčin, nicméně lze to považovat za negativní jev. Snížení produkce mezi lety bylo o 43 %. Nicméně lze konstatovat, že přes pokles ZPOV má město v roce 2015 stále MP zpětně odebraného elektrozařízení na dobré úrovni (4,646 kg/ob.) Graf také ukazuje dopad na produkci nebezpečných odpadů při započtení nebezpečných složek ZPOV. Je zřejmé, že nejvyšší podíl nebezpečných složek je právě v komoditách zpětného odběru elektrozařízení. Dopad nebezpečných složek ZPOV na zvýšení produkce byl v průměru ve sledovaném období až o 90%. Tabulka č. 3 Měrná produkce odpadů Název druhu odpadu Produkce (kg/ob.) Počet obyvatel Produkce KO (bez ZPOV) 477, , , , ,736 Kategorie O (bez ZPOV) 475, , , , ,256 Kategorie N (bez ZPOV) 1,701 1,572 0,596 0,722 0,480 SKO 329, , , , ,122 BRO ,816 Objemný odpad 54,205 60,497 51,710 42,926 31,775 Stavební odpad 0,195 0, Papír 23,720 29,385 33,950 32,659 24,718 Plasty 6,173 8,793 10,334 10,662 13,838 Sklo 11,102 9,878 10,339 10,531 16,948 Kovy 34,360 92,366 95, ,154 43,127 Textil v ZPOV 15,380 15,294 15,348 20,255 20,182 ZPOV 9,323 9,993 6,675 6,761 4,646 Zdroj : Evidence odpadů a statistické údaje o počtu obyvatel, 11

13 MP (kg/ob) Graf č.6 - Vývoj měrné produkce KO, ostatních odpadů, nebezpečných a separace , , , , , ,000 0, BRO KO Odpady N Separace (papír, sklo, plasty, kov) Komentář: Tabulka č. 3 včetně grafů č.5 a č.6 Z tabulky č.3 je zřejmé, že nejnižší měrná produkce odpadů na obyvatele za rok byla v roce 2015 (426,736 kg/ ob.). V celém sledovaném období lze sledovat snižující se tendenci produkce KO. K výraznějšímu poklesu zatím nedochází. Dle srovnávací hodnoty z POH MS kraje (511,370 kg/ob./2013) lze konstatovat, že obec má celkově nižší hodnotu produkce odpadů na obyvatele. Je to však způsobeno i faktem, že nemá zavedený systém sběru stavebních odpadů a BRO. Měrná produkce SKO (271,122 kg/ob./2015) je naopak vyšší v porovnání s krajskými výsledky (198 kg/ob.2013 MSK). Produkce objemných odpadů (31,775 kg/ob./2015) je na průměrné úrovni v kraji (38 kg/ob./2013 MSK). Měrná produkce nebezpečných odpadů v letech má snižující se tendenci. V krajském měřítku byla průměrná hodnota v roce ,400 kg/ob. Vývoj měrné produkce zpětně odebraného elektrozařízení je v čase klesající (viz Graf č.5). Město nedosáhlo na cílovou hodnotu sběru určenou pro rok ,5 kg/ob. (POH MSK). Do produkce však nebyla započtena produkce ZPOV posledních prodejců a jiných menších kolektivních systémů působících na území města (REMA,RETELA). Tabulka č. 4 Identifikace hlavních druhů NO v roce 2015 Pořadí dle produkce Kat. číslo odpadu Název druhu odpadu (N) Produkce (t/rok) Způsob odděleného sběru Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky 4, Olej a tuk neuvedený pod č , Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem ,060 2 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených) čistící tkaniny 0,010 2 ZPOV 12

14 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod k.č a ,139 2,3 Vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovodíky 11,46 2,5 Zdroj: Evidence odpadů Způsob odděleného sběru odpadu: 1- shromažďování mobilním svozem, 2- shromažďování na sběrném dvoře (MZO) 3- shromažďování do nádob/kontejnerů na veřejném prostranství, 4- shromažďování v síti prodejen, servisů apod. 5- jiné sběrna Komentář: Tabulka č. 4 Tabulka č. 4 byla zpracována s cílem popsat produkci nejvýznamnějších odpadů kategorie N a způsob zajištění odděleného sběru NO. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že sběr nebezpečných složek komunálních odpadů je prováděn na sběrném dvoře. Nebezpečné komodity sbírané ve zpětném odběru výrobků občan přiváží na sběrné místo obce, které je umístěno v rámci sběrného dvora nebo vhazuje do kontejnerů na separačních místech v rámci města (červené kontejnery KS Asekol). V nich také končí část drobného elektrozařízení vykazující nebezpečné vlastnosti (mobilní telefony, přenosné baterie apod.). Část ZPOV občan předává posledním prodejcům. Tato produkce však do evidence nebyla započtena. 13

15 Vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území města a jejich soulad se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje Způsoby nakládání s odpady města a způsob jejich využití nebo odstranění Tabulka č. 5 a Vyhodnocení způsobu nakládání s odpady v roce 2015 Kat.č. odpadu Nakládání v roce 2015 Název druhu odpadu Kódy R t/rok kódy N t/rok kódy D t/rok Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených) čistící tkaniny D10 0, Pneumatiky R3 3, Železo a ocel R4 427, Papír a lepenka R3 244, Sklo R4 167, Textilní materiály N8 200,000 Vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovodíky N18 11, Olej a tuk neuvedený pod č R3 0, Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky D10 4, Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem D10 0, Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly a N18 20,139 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly , a N18 14, Plasty R3 137, Biologicky rozložitelný odpad N13 37, Jiný biologický nerozložitelný odpad D1 3, Směsný komunální odpad D1 2686, Objemný odpad D1 314,894 Zdroj dat: Data od oprávněných osob (AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.). Popis kódů nakládání dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. v platném znění Kód R3 R4 N8 N13 N18 D1 D10 Popis způsobu nakládání Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně biologických procesů mimo kompostování a biologickou dekontaminaci Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin Předání (dílů, odpadů) pro opětovné použití Kompostování Zpracování elektroodpadů Ukládání v úrovní nebo bod úrovní terénu (skládkování Spalování na pevnině 14

16 Tabulka č. 5 b Vyhodnocení způsobu nakládání s odpady v roce 2015 Způsob nakládání 2015 [t] Město Frýdlant nad O [t] MS Kraj Produkce celkem 4228,9567 x Využití komunálních odpadů 1265,443 x Podíl z celkové produkce KO [%] 29,923 49,69 Materiálové využití odpadů 1265,443 x Podíl z celkové produkce KO [%] 29,923 49,67 Energetické využití odpadů 0,000 x Podíl z celkové produkce KO [%] 0,000 0,02 Odstranění odpadů spalováním 4,329 x Podíl z celkové produkce KO [%] 0,102 0,1 Odstranění odpadů skládkováním 3005,230 x Podíl z celkové produkce KO [%] 71,063 58,6 Zdroj dat: Evidence města, Data oprávněných osob, POH MSK Graf č.7 Způsoby nakládání s komunálními odpady v roce ,00% 0,10% Využité komunální odpady / R3, R4, N8, N13, N18/ 29,92% Odstranění odpadů skládkováním /D1/ 71,06% Energetické využití odpadů /R1/ Odstranění odpadů spalováním /D10/ Komentář: Tabulka č. 5 a, b včetně grafu č.7 Z výše uvedených údajů lze konstatovat, že v roce 2015 převládajícím způsobem nakládání bylo odstranění /kód nakládání D1/ komunálních odpadů na skládce (71,06 %). Jedná se především o likvidaci SKO a objemných odpadů. Materiálově využito bylo 29,92 % odpadů (R3, R4, N8, N13, N18). U nebezpečných složek komunálních odpadů převládal způsob odstranění spalováním (D10). Výsledky byly porovnány s výsledky POH MSK s rokem 2013 (poslední sledovaný) viz tab.č.5b. Hodnoty skládkovaných odpadů jsou cca o 20% vyšší a naopak u využívaných odpadů o cca 20 % nižší. Z hlediska analýzy má město vysoký podíl odpadů, které jsou ukládány na skládku. Svůj vliv na to má systém sběru SKO, kdy do těžko dostupných oblastí (okraje katastru města-rekreační hornaté oblasti) jsou umisťovány velkoobjemové kontejnery, do kterých občan vhazuje veškerý svůj odpad Podíl využitých komunálních odpadů a skládkování BRKO Tabulka č. 6a Účinnost separace využitelných složek z SKO v roce 2015 Látková skupina Potenciál produkce (t) Produkce (t) účinnost separace (%) 15

17 Hmotnost (t) papír a lepenka 604, ,955 40,5 plasty 515, ,130 26,6 sklo 274, ,959 61,2 kovy 87, , ,8 Celkem separované odpady 1482, ,437 65,952 bioodpad 581,310 37,82 6,506 textil 124, , ,958 Minerální odpad 164,735 x x Nebezpečný odpad 14,613 4, ,558 Spalitelný odpad 402,999 x x elektro 15,913 x x zbytek 0-40 mm 1084,060 x x Celkem SKO* 3869,930 x x Zdroje dat: Evidence odpadů obce, oprávněné osoby, ORP Výpočet Příloha č. 3 MN pro zpracování POH * SKO bez vlivu separace Pozn.: SKO bez vlivu separace = SKO + papír + sklo + plast + kov +textil +BROSD*0,15 Výpočet potenciální separace : 52 % dle výpočtu pro venkovskou zástavbu, 48 % dle výpočtu pro sídlištní zástavbu Graf č.8 Účinnost separace ze směsného komunálního odpadu v roce PAPÍR A LEPENKA PLASTY SKLO KOVY TEXTIL BIOODPAD NO Skutečná separace (t) Potenciální separace(t) Tabulka č. 6 b Separace odpadů bez BRO vztažená k celkové produkci KO Rok Separovaný odpad Produkce (t) Počet obyvatel Papír 231, , , , ,955 MP (kg/ob./rok) 23,720 29,385 33,950 32,659 24,718 Sklo 108,279 96, , , ,959 MP (kg/ob./rok) 11,102 9,878 10,339 10,531 16,948 16

18 Plasty 60,207 86, , , ,130 MP (kg/ob./rok) 6,173 8,793 10,334 10,662 13,838 Kovy 335, , , , ,393 MP (kg/ob./rok) 34,360 92,366 95, ,154 43,127 KO 4658, , , , ,957 MP (kg/ob./rok) 477, , , , ,736 Celkem separované odpady /papír, plast, sklo, kovy/ z KO (%) Produkce (t) 734, , , , ,437 MP (kg/ob./rok) 75, , , ,006 98,631 Podíl separace z KO (%) 15,776 27,492 30,390 33,172 23,113 Zdroje dat: Evidence odpadů obce, oprávněné osoby, ORP Tabulka č. 6 c Vyhodnocení separace dle jednotlivých komodit v roce 2015 Srovnání separace s výsledky EKOKOM v MSK rok 2015 Komodita MSK (kg/ob.) Frýdlant n. O. (kg/ob.) papír 19,8 24,72 obaly (1501..) 0,2 - sklo 10,8 16,95 plast 11,7 13,84 kovy 18,0 43,13 CELKEM 60,5 98,63 Zdroje dat: Evidence odpadů obce, oprávněné osoby, EKO-KOM a.s. Komentář: Tabulka č.6 a, b, c včetně grafu č.8 Účinnost separace je významným ukazatelem OH města. Vyjadřuje procentuální výtěžnost z teoretického potenciálu produkce separovaných složek SKO. Tato hodnota je jedním ze základních vyhodnocovaných identifikátorů. Celková účinnost separace obalových komodit (papír, sklo, plast, kovy) byla v roce 2015 na úrovni 65 %. Celkovou separaci však navyšuje účinnost separace kovů, která 100 % překročila 4x viz graf č.8. Z toho plyne, že většina kovů předaných do sběren nepochází z produkce komunálních odpadů od občanů, ale z jiných zdrojů. Separace BRO z SKO je v současné době na úrovní 6 % celkové potenciální produkce, což odráží současný systém sběru ve městě, který zatím BRO od občana nemá vyřešen. Tabulka č.6 b shrnuje údaje o reálné separaci obalových odpadů (papír, sklo, plasty, kovy). Předpokladem je, že veškerá separovaná produkce je považována za obalovou techniku, a že je celá dále využívána. Procentuálně je hodnota vztažena k celé produkci komunálních odpadů v daném roce. Trend materiálového využití separovaných odpadů v daném časovém období roste. Jen v roce 2015 výrazně hodnota poklesla. Důvodem je pokles sběru kovů. Ostatní komodity vykazují stabilní čísla. Měrná produkce separace byla v tomto roce 98,63 kg/ob. Dle statistiky společnosti EKO-KOM a.s. byl celkový průměr separovaných komodit v MSK v roce ,5 kg/ob. Z jednotlivých komodit lze konstatovat, že v oblasti sběru všech sledovaných komodit jsou hodnoty oproti krajskému průměru výrazně vyšší. Tabulka č. 7 Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) ukládané na skládku v roce 2015 Katalogové číslo Název Produkce (t) Skládkování (t) Koeficient * , Skládkování BRKO Papír 244,955 0,000 1,000 0,000 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 0,439 0,000 1,000 0, , Textilní materiály 200,000 0,000 0,750 0,000 17

19 Dřevo neuvedené pod číslem ,000 0,000 1,000 0,000 Biologicky rozložitelný odpad 38,720 0,000 1,000 0, Směsný komunální odpad 2686, ,820 0, , Odpad z tržišť 0,000 0,000 0,750 0, Objemný odpad 314, ,894 0,300 94,468 Celkem 3485, , ,812 Skládkování BRKO vztaženo k základně 1995 (148 kg/ob.) 82,282 % Měrná hmotnost skládkovaného BRKO 121,777 kg/ob. Zdroj: Matematické vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH v souladu s vyhláškou č.383/2001 Sb., Př.č.3 MN pro zpracování POH * Pro SKO byl vzat koeficient pro převažující vesnickou zástavbu viz tab. č. 7 př.č.3 MN Komentář: Tabulka č.7 Cílem POH je snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládku v porovnání s rokem 1995, kdy byla produkce BRKO 148 kg/ob. (I.22) Cíl pro rok 2013 byl 50 % a pro rok 2020 je 35 %. Obec v roce 2015 skládkovala 82,282 % BRKO vztaženo k základně 1995 tj. 121,777 kg/ob., což není v této chvíli v souladu s cílem POH MSK. Město uložilo na skládku oproti cíli roku 2013 o 46,7 kg/ob. BRKO více. Výpočet závazných indikátorů určených KÚ MSK Indikátor č.1 papír plast2015+sklo2015+kovy2015 Výpočet I 1 = * 100 papír plast2015+sklo2015+kovy SKO2015*kpapir + SKO2015*kplast+ SKO2015*ksklo+ SKO2015*kkov I 1 = (977,437 /977, ,955) *100 = 48,72 % k. Koeficient potenciálního výskytu separovaných složek v komunálních odpadech tab. č. 5 př.č.3 MN Pozn.: Pro výpočet byly použity obě varianty koeficientů. Pro vesnickou zástavbu (52 % SKO) a pro smíšenou zástavbu (48 % SKO). Indikátor č.2 Výpočet: I 2 = BRKO*100/K I 2 =121,777*100/148= 82,282 % /rok % (74 kg/ob.), rok 2020 cíl 35% (52 kg/ob.)/ BRKO spočtené množství BRKO uložené na skládku v roce 2015 (kg/ob.) viz tab. 7 POH K konstanta, která vyjadřuje hodnotu srovnávací základny roku 1995 a je rovna číslu 148 kg/ob. 18

20 Tabulka č. 8 Způsoby shromažďování využitelných složek z komunálního odpadu v roce 2015 Druhy vytříděných odpadů Papír ( ) Nádoby /1100 l / 115,540 9,47 Způsob shromažďování Množství shromážděných odpadů ( t/rok) Způsob shromažďování z celku (%) Jiné 129,415 10,61 Plasty ( ) Nádoby /1100 l / 137,130 11,24 Sklo ( ) Nádoby /1100 l, 1300 l, 1500 l, 2100 l, 2300 l / 167,959 13,77 Textil ( ) Nádoby / l / 200,000 16,39 Kovy ( ) SD 0,290 0,02 Jiné 427,103 35,0 Bioodpady ( , ) bez veřejné zeleně, z toho: x x x od občanu na sběrném dvoře a Nádoba / l/ mobilní svoz (zahradní odpady od občanů) 37,820 3,10 x nádobový a pytlový sběr z rodinných domů (včetně zahradních odpadů) x nádobový sběr v sídlištní zástavbě x x Nebezpečné odpady z (KO) SD 4,757 0,39 Celkem 1220, ,00 x x Komentář: Tabulka č.8 Z přehledu je zřejmé, že převážná část využitelných odpadů (papír, plast, sklo) je separována do 1100 l kontejnerů. Tyto jsou umístěny ve sběrných hnízdech a občan k nim musí docházet. Separované odpady papíru a kovů jsou z větší míry shromažďovány mimo systém města (výkup u oprávněných osob). Důvodem je především finanční úhrada za předání. Pro biologicky rozložitelný odpad nemá město zavedený nádobový systém sběru přímo od RD. Podíl sběru těchto odpadů je spočten z odpadů přinesených občanem do SD. Nebezpečné složky komunálních odpadů občan donáší do sběrného dvora Předcházení vzniku odpadů Předcházení vzniku odpadů je především úlohou ekologické a společenské výchovy a osvěty. Přesto potenciál pro předcházení vzniku již vznikajících odpadů a některé výsledky aktivit podporujících předcházení vzniku odpadů mohou být nepřímo měřitelné. Množství odpadů, které nevznikly nebo byly znovu použity nelze zjistit přímo z evidence odpadů. Pro odhad lze využít nepřímou indikaci např. pro kompostování viz tab.č.9. Město má v současné době podanou žádost na SFŽP na přidělení dotace za účelem pořízení 720 ks kompostérů /1 m3/. Již s předstihem lze konstatovat, že dle výpočtu viz. níže město předejde takto vzniku 720 tun bioodpadů ročně. Tabulka č. 9 Podíl bioodpadů zpracovávaných domácím kompostováním ve městě Držitel Počty kompostérů Objem nádob (l) Kapacita (m3) Občan Celkem ( t/rok )

21 Komentář: Tabulka č.9 Z výpočtu kapacity kompostérů na zpracování bioodpadů poskytnutých občanům (viz Tab.č.9) lze vyvodit, že město předchází vzniku odpadů v množství 720 t ročně. Propočet byl proveden na základě údajů uvedených v MP pro zpracování POH /1 m 3 kompostéru =1 t bioodpadu ročně/ Prevence v odpadovém hospodářství je směřována jak ke snižování množství vznikajících odpadů, tak ke snižování jejich nebezpečných vlastností, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel. Za prevenci v této oblasti je rovněž považováno opětovné využití výrobků /textil, zpětný odběr výrobků/ a příprava k němu. Cíle a opatření jsou zaměřeny obecně na prevenci vzniku odpadů se zdůrazněním prevence u vybraných toků. Hlavní přínosy Programu předcházení vzniku odpadů lze očekávat v oblasti zabezpečení dostupných informací na různých úrovních, zvýšení povědomí o problematice, zvýšení pocitu vlastní zodpovědnosti, reálného prosazování opatření jak u občana, institucí, tak u zainteresované podnikatelské sféry Staré zátěže na území města Dle databáze MŽP ČR, SEKM (systém evidence kontaminovaných míst) existuji na území města tři potenciální staré zátěže viz níže. Pozemky, na kterých jsou zátěže lokalizovány nepatří městu. Název lokality Katastr Okres Typ lokality Nová Ves Kolonie Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí Frýdek-Místek podloží stožárové DTS (trafostanice) Pozice (JTSK) X Pozice (JTSK) Y Identifikátor Pozemky Severomoravská energetika, a.s. Původ znečištění předpoklad uniklými oleji /možný obsah PCB/ Výrok Sanace Nadpozaďová, avšak nízká kontaminace žádné zdravotní riziko ani rozpor s legislativou či s jinými zájmy chráněnými podle zvláštních předpisů, ani žádné omezení multifunkčního využívání lokality Není nutný žádný zásah Název lokality Katastr Okres Typ lokality ČEZ, a.s. Distribuce Frýdlant Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek kontaminovaný areál-průmyslová či komerční lokalita Pozice (JTSK) X ,33 Pozice (JTSK) Y Identifikátor Pozemky Severomoravská energetika, a.s. Původ znečištění výroba a distribuce elektrické energie Výrok Lokalita nebyla dosud hodnocena Sanace Práce na lokalitě ukončeny. Nesanováno. 20

22 Název lokality Benzina s.r.o. ČSPHM Frýdlant Katastr Frýdlant nad Ostravicí Okres Frýdek-Místek Typ lokality výroba/skladování/manipulace s ropnými látkami Pozice (JTSK) X ,56 Pozice (JTSK) Y Identifikátor Pozemky Benzina s.r.o. Původ znečištění skladování ropných látek Výrok Lokalita nebyla dosud hodnocena Sanace Práce na lokalitě ukončeny. Nesanováno Technická vybavenost města pro nakládání s odpady Tabulka č Způsoby shromažďování odpadů v roce 2015 NÁDOBY, KONTEJNERY, PYTLE jedn. 120 l 240 l 1100 l 1300 l 1500 l 2100 l 2300 l 5000 l Celkový objem ( m³) Měrný Objem (l/ob.) Nádoby/kontejnery na směsný komunální odpad ks ,180 47,142 Nádoby/kontejnery na papír/ ks 40 44,000 4,440 Nádoby/kontejnery na plast (včetně PET, nápojový kov) ks 44 48,400 4,884 Nádoby/kontejnery na sklo směs/ ks ,300 6,488 Nádoby/kontejnery na bioodpady* ks ,000 1,514 Nádoby na textil ks 5 7,500 0,757 Nádoby na upotřebené oleje ks 6 1,440 0,145 Nádoby na elektro/wintejnery, červené kontejnery/ ks 5 7,500 0,757 Počet obyvatel v roce Celkem: 188,140 66,127 *Nádoby ve vlastnictví občana mimo systém nakládání s KO města (odvoz platí občan) Komentář: Tabulka č.10 Způsob shromažďování odpadů v obci je prováděn především do popelnic a 1100 l /5 m 3 / kontejnerů. Část SKO je shromažďováno do kontejnerů s donáškovou vzdáleností (48 % sídlištní zástavby) a část přímo od domu do popelnic (52 %). Separované komodity /papír, plast, sklo/ jsou především sbírány do barevně odlišených kontejnerů umístěných v separačních hnízdech. Stejně tak pokud jde o sběr drobného elektrozařízení, textilu a upotřebených olejů. Nádoby umístěné ve SD města nebyly do objemu započítány. Měrný objem nádob na 1 obyvatele je 66,127 l. Hodnota je poměrně nízká. Důvodem je chybějící systém sběru BRO od prahu domu. 21

23 Tabulka č. 11 Měrné ukazatele vybavenosti nádobami v roce 2015 MĚRNÉ UKAZATELE VYBAVENOSTI Celkový počet (ks) Počet obyvatel na jednotku vybavení obyvatele na 1 separační hnízdo - nádobový separovaný sběr*) obyvatele na 1 nádobu na papír obyvatele na 1 nádobu na plast obyvatele na 1 nádobu na sklo (celkem za bílé, směsné) obyvatele na 1 nádobu na textil Počet obyvatel v roce Komentář: Tabulka č.11 Měrný počet obyvatel na jednotku vybavení indikuje dostupnost vybavení pro občany. Vyšší dostupnost vybavenosti obvykle ovlivňuje příznivě ochotu obyvatel třídit odpady. Ve městě je 40 separačních hnízd. Nejlépe dostupné jsou pro občana nádoby na plast (225 ob./1 nádobu). Nejhůře na tom je kapacita pro sběr textilu s ob.. Město mělo dostupnost pro občana v roce ob./hnízdo. Za dobrou dostupnost lze považovat dostupnost 200 ob./hnízdo. Tabulka č. 12 Sběr a výkup odpadů ve městě v roce 2015 Sběr a výkup odpadů počet počet ob. na 1 stanoviště Sběrný dvůr /sběrných míst/ Sběrna /Sběrné dvory, s.r.o./ Zdroj: Krajská databáze zařízení Komentář: Tabulka č.12 Tabulka uvádí přehled dostupnosti služeb pro odkládání odpadů od občanů v zařízeních s pravidelnou provozní dobou. Ve městě se nachází stacionární sběrný dvůr (součásti je místo zpětného odběru elektrozařízení). Dále se zde nachází sběrna odpadů /železo a barevné kovy/ s povolením KÚ MSK. Na město této velikosti je dostupnost služeb pro odkládání odpadů dostatečná. Tabulka č. 13 Významná zařízení k nakládání s odpady v okolí a jejich dostupnost v roce 2015 ICZ Místo zařízení Provozovatel CZT00027 Frýdlant nad Ostravicí Martina Jurková - Auto Jurek - autovrakoviště Frýdlant n/o CZT00130 CZT00300 CZT00784 CZT01092 Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.- překladiště odpadů AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.-sběrný dvůr Sběrné dvory, s.r.o. - sběrna Frýdlant nad Ostravicí Miroslava Vacková- chráněná dílna elektro Frýdlant n/o CZT00933 Baška Obec Baška - kompostárna Baška CZT00413 Frýdek-Místek Frýdecká skládka, a.s. - Sběrný dvůr pod estakádou 22

24 CZT00066 Frýdek-Místek ROKA steel s.r.o. - stacionární zařízení Frýdek- Místek CZT00616 Frýdek-Místek SITA CZ a.s. - sklad odpadů Frýdek-Místek CZT00687 Frýdek-Místek Frýdecká skládka, a.s. - Sběrný dvůr Collolouky CZT00696 Frýdek-Místek Petr Carbal - sběrna Místek CZT00783 Frýdek-Místek Sběrné dvory, s.r.o. - sběrna Frýdek-Místek CZT00796 Frýdek-Místek Frýdecká skládka, a.s. - skládka Panské Nové Dvory CZT00798 Frýdek-Místek Frýdecká skládka, a.s. - biologická úprava CZT01010 Frýdek-Místek Frýdecká skládka, a.s.-centrum nakládání Panské Nové Dvory CZT01011 Frýdek-Místek Frýdecká skládka, a.s.-sběrný dvůr FM, Slezská CZT01027 CZT01086 CZT01098 Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdecká skládka, a.s.- betony a sutě, provoz 120 Frýdecká skládka, a.s.- separace skla, provoz 521 OZYMO Czech s.r.o.-sběrna pneumatik Frýdek Místek CZT01099 Frýdek-Místek VÍTKOVICE RECYCLING a.s.-sběrna v Lískovci CZT01242 CZT01365 CZT01509 Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdecká skládka, a.s.-rekultivace skládky Panské Dvory Sběrné dvory, s.r.o. - zpracování elektra Frýdek- Místek SUEZ Využití zdrojů a.s. - zprac. surovin Frýdek- Místek CZT00545 Frenštát pod Radhoštěm PARTR spol. s r.o. - sběrna Frenštát pod Radhoštěm CZT00936 Frenštát pod Radhoštěm Renata Panašová stacionární sběrna Frenštát CZT00343 Palkovice Delkos, s.r.o. - stacionární sběrna Palkovice CZT00597 Staré Město HK ŠROT, s.r.o. - autovrakoviště Zdroj: Krajská databáze zařízení Komentář: Tabulka č.13 Tabulka uvádí výčet provozovaných zařízení k nakládání s komunálními odpady na katastrálním území města a nejbližší regionální zařízení využívané pro komunální odpady. Z uvedených údajů je zřejmé, že v okruhu cca 15 km je hustá síť zařízení vhodná pro nakládání s komunálními odpady. 23

25 2.3.6 Analýza nákladů a příjmů na odpadové hospodářství obce Tabulka č. 14: Náklady a příjmy na OH města č. Položky Počet obyvatel Náklad 1 Směsný komunální odpad Oddělený sběr z toho papír z toho plasty z toho sklo z toho kovy z toho nápojové kartony Bioodpady Objemné odpady Nebezpečné odpady Údržba zeleně Koše Úklid prostranství Černé skládky Propagace Celkem Příjem 1 Příjem od poplatníků Poplatky od občanů či místní poplatky Poplatky od původců odpadů zapojených do systému obce (zapojení živnostníci) Poplatky od rekreantů Příjem z druhotných surovin Platby od EKOKOMU Platby od KS (Elektrowin, Asekol, Ekolamp, Ecobat) Celkem Rozdíl Rozdíl (+-)

26 Komentář: Tabulka č.14 Na základě Tabulky č. 16 lze komentovat vývoj nákladů a příjmů ve vztahu k produkci odpadů a rozsahu služeb v uvedené struktuře. Lze konstatovat, že náklady v čase klesají a příjmy města v čase rostou. V roce 2015 byly náklady na i obyvatele 825,- Kč a příjmy 818,- Kč. Za pozitivní lze považovat především růst příjmu ze separovaných složek odpadů. Naopak nejvyšší náklady město vydává za likvidaci SKO a objemných odpadů. Z předložených údajů je také dobře čitelné, jak se vyvíjela ekonomika separovaných obalových komodit. Dochází zde k postupnému vyrovnávání se nákladu na třídění a příjmu ze separace (EKOKOM). V roce 2013 poprvé překročily příjmy výdaje. Toto je velmi pozitivní trend. Nejvyšší částku na separaci město vydává za systém třídění plastů. Město nemá zatím zaveden systém sběru BRO. Při současném vývoji cen a technické úrovní nakládání s odpady lze předpokládat, že bude tato nákladová položka poměrně vysoká. V dalších letech lze předpokládat zvýšení nákladů za likvidaci odpadů (objemné odpady, SKO) na skládkách s ohledem na zvyšující se zákonné poplatky za skládkování. Do budoucna lze jen těžko předvídat jakým vývojem se bude ekonomika odpadového hospodářství města ubírat. Při předpokladu, že dojde k diametrální změně nakládání s odpady v regionu (např. energetické využití SKO) nelze fundovaně předpovědět další vývoj nákladu OH. V současné ekonomické situaci je jediným možným nástrojem k omezení výdajů na OH města předcházení vzniku odpadů a důsledná separace již přímo u zdroje, tj. v jednotlivých domácnostech a dále k předávání odpadů k materiálovému využití. 25

27 2.3.7 Vyhodnocení souladu odpadového hospodářství obce se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje Vyhodnocení souladu odpadového hospodářství města se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství kraje bylo provedeno porovnáním cílů a opatření POH kraje se stavem odpadového hospodářství města. Cíle POH kraje, které nejsou v odpadovém hospodářství (OH) města naplněny, jsou podnětem pro stanovení vlastních cílů POH města, které jsou dále rozpracovaný ve směrné části plánu. Tabulka č. 15 Porovnání odpadového hospodářství obce se závaznou částí POH MSK Číslo cíle (POH MSK) Typ cíle Struktura cílů, zásad a opatření dle POH MSK Soulad se ZČ POH MSK Stručný popis 1 strategický cíl Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů ano Zpětný odběr výrobků /ZPOV/, textilu a oděvů 2.2.1, 2.3.3, 2 strategický cíl Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi ano Zavedení organizačně a technicky propracovaného systému nakládání s odpady /systém sběru, bezpečné nádoby, třídění odpadů/ viz.kap.2.1, strategický cíl Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské "recyklační společnosti" ano Zavedení odděleného sběru komunálních složek odpadů a upřednostňování recyklačních technologií při jejich zpracování viz kap strategický cíl Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství ano Předávání vytříděných složek komunálních odpadů především k materiálovému využití viz kap Hlavní cíl Do roku 2015 zavést na území kraje tříděný sběr minimálně pro odpady papíru, plastů, skla a kovů ano Zavedena separace všech složek 6 Hlavní cíl Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50% hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u materiálu jako papír, plast, kov, sklo, pocházející z domácností a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácnosti ano Současný trend avizuje, že obec zvyšuje míru recyklace viz kap a (v roce 2015 byla míra separace 48,72 %). Reálná část všech vytříděných komodit je výrazně nad průměrem dosahovaným v MSK dle statistiky EKO-Komu ) 7 Hlavní cíl Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. částečně V současné době se obec na tuto variantu připravuje(třídí). Zařízení pro energetická využití v kraji není dostupné 26