ŠKYTAFKY, ZUŠ ROBERTA SCHUMANNA / BURN BABY BURN

Transkript

1 51 3 ŠRÁMKŮV PÍSEK

2 ŠKYTAFKY, ZUŠ ROBERTA SCHUMANNA / BURN BABY BURN odposlechnuto / alena zemančíková předloha patří k tzv. postdramatickým textům, je psaná jako určitý proud, u kterého se očekává, že s ním inscenátoři naloží po svém / inscenaci jsem poprvé viděla na přehlídce v plasích, v poměrně nehostinných podmínkách / ocenili jsme, že si soubor vybral syrový text / po úvodních rozpacích, kdy si říkáme, že by se s textem dalo dělat víc, nás nakonec herečky přesvědčí / inscenace je velmi autentická / jan císař text by se dal velmi důmyslně a bohatě na jevišti rozvíjet, obsahuje řadu témat a linií, které nabízejí velmi zvláštní scénické řešení / soubor mě z toho rychle vyvedl, viděl jsem řadu nedotažených řešení / je to ale zajímavé osobní výpovědí, osobním vyjádřením / ján šimko nejzajímavější momenty pro mě nastaly, když se povedlo situace zosobnit / víc se to vedlo u vděčnější postavy violet / chybělo režijní vedení, které by rozhodlo, jaké prostředky se používají / posazení diváků do arény nahrávalo akcentaci generační výpovědi, jindy ale prostor hrál proti inscenaci / vladimír hulec text je náročný a soubor mu nedostál jak to vidí vzorek lidí / helena macháčková když děti hrají o vážných věcech, je to vždycky náročné / lenka střižníková mně se to moc líbilo / oceňuju herecké výkony / petr hlaváč úžasné představení, báječný zážitek / tomáš minčík příjemně mě to překvapilo / na začátku jsem si říkal: no, uvidíme / ale pak mě to pohltilo / petr haken myslím, že by do toho měly asi víc šlapat / připadlo mi, že jdou po povrchu, že to není hrané na plné pecky / rené vápeník je mi líto, že ta přilba zůstala opuštěná / jak se s ní nepracuje, je vlastně tematické / radvan pácl intenzita a naléhavost byla... / holkám šlo o život, ale bohužel jen ve slovech so dpč 40 2

3 rozhovor s annou trčkovou (vedoucí), annou šáchovou (herečka) a danielou uhlíkovou (herečka) kdo přišel s textem a kdo je autorem? at: jde o původní dramatický text, který napsala mladičká francouzská dramatička a herečka corina lacroix / hra se hrála na studentských festivalech ve francii a myslím, že jednou ho uvedl i nějaký profesionální soubor v praze co se vám na hlavních hrdinkách líbilo? aš: hodně se nám líbila ta odlišnost. na začátku jsme vůbec nevěděly, která bude hrát kterou / dokonce jsme hrály kámen nůžky papír / ale s tím, že když nebudeme spokojené s výsledkem, bude to naopak / ale dopadlo to dobře, nakonec jsme zjistily, že to tak má asi být hrdinky se ocitají v mezní situaci, našly jste si v ní nějaké styčné body se svým životem? du: mně se třeba líbí, jak je hirip tajemná / nikdo o ní nic neví / je taková prostá, přírodní a nezkušená aš: ta druhá toho naopak má už hodně za sebou / a mně se negativní postava hraje dobře textem se vine téma samoty / každá z hrdinek je nějakým způsobem osamocená / je to pro vás hlavní téma inscenace? du: samota hraje velkou roli / každá z nich je sama trošku jinak / jedna je sama a ví o tom, druhá si myslí, že sama není, že má nějakou podporu aspoň ze strany přítele, ale nakonec se ukáže, že je to jinak / a tak si najdou vlastní cestu k sobě a pomůžou si samy ta cesta ale taky není příliš optimistická / jak myslíte, že to s nimi nakonec dopadne? aš: myslím, že spolu odjedou, ale violet je podle mě tak zákeřná, že hirip jenom využije du: hirip je hlavně ráda, že jela / do itálie, za sluncem zabýváte se ve škytafkách vždycky takto smutnými a pesimistickými tématy? at: vůbec ne! snažím se vždycky přinést různá témata, podle toho, co si myslím, že by herce zajímalo, a oni si vyberou / teď děláme ještě další dvě představení a ta jsou veselejší? at: ve finále ne (smích) aš: dřív jsme vždycky hráli komedie, až už jsme toho měli plné zuby, tak jsme pak přišli s tím, že bychom chtěli něco dramatičtějšího asi stárnete... du: spíš jsme jen chtěli nějakou změnu, vyzkoušet něco jiného. -das- já nemám ve zvyku mít blbý kámošky!

4 KÁMEN / RAS AL CHAJMA odposlechnuto / jan císař novinkou u macháčka je postava vypravěče, která hraje velmi sugestivně a umí svůj part rozvinout / herectví je omezeno na základní schéma jednání a chování v dané situaci / díky komentáři máme další pohled zvenčí, který dává hře humornou rovinu / macháček svébytně pracuje i s hudbou, zvuk je součástí děje / vrcholným číslem je žlutá bedna, která něco znamená, přitom ale taky moc neříká k tomu, co vidíme / může vás to rozčilovat, můžete to brát jako šprým, nebo to můžete brát jako další rovinu / pak závisí na vaší imaginaci, co si s tím počnete / alena zemančíková užívala jsem si kompoziční kvalitu celku / a práce s jazykovým plevelem, plýtváním při jazykovém sdělování, větné konstrukce, věčné opakování, to je skoro realismus, tak dnes lidé mluví / ján šimko petr macháček v prvních představeních ventiloval intelektuální rozmary od stolu, šlo o konstrukce / zatímco teď, když existuje ve vlastním prostoru, jednoznačně počítá s divákem / jeviště bylo rozděleno na prostor pro divadlo dialogu a divadlo vyprávěné / jejich střet pro mě byl velmi zajímavý, zejména když se pasáže z vyprávěného divadla objevily i v rovině dramatické. jak to vidí vzorek lidí / tomáš kulovaný pro mě je to něco úplně nového / otevření dalších prostorů / čekal jsem všechno možný, ale tohle mě překvapilo / příjemně / denisa sochorcová byla jsem velmi, velmi překvapená formou / myslím, že to byl velmi dobrý scénář, který dal výborně příležitost vyniknout poetice běžného rozhovoru mezi lidmi / byla to pro mě velice neotřelá forma a bavila jsem se / pavla zimmermannová vloni jsem kámen viděla poprvé, to se mi líbilo, přišlo mi to zajímavé / tohle se mi líbilo víc, bylo to záživnější / loňské bylo náročnější so dk 70 4

5 divák raději kouká na herce, než na režisérovu vizi / rozhovor s petrem macháčkem jindy jste extrémně přesní ve formě, co vás přimělo pustit se do improvizace? dostali jsme se do stavu, kdy už nelze víc ubírat / možná lze, ale už by to nebylo zdravé či toho nejsme schopni / řekli jsme si, že už to potřebujeme nějakým způsobem obohatit / co nám hlavně chybělo, je větší herecký vklad / improvizace se nám jeví jako dobrý prostředek k tomu, aby se herec víc rozehrál, víc otevřel, a aby pak měl o to větší sílu v minimalistických pasážích, které jsme tam zanechali / tvrdě minimalisticky to nejde hrát hodinu / nebo třeba jde, ale ještě to nejde nám představení vám vyšlo přesně na minutu / je to náhoda, nebo jste přesní jako hodinky i v improvizaci? to je náhoda / zas tak přesní nejsme / tím, že délka improvizace je dána hudební skladbou, se to asi moc neliší / i když teda jsou tam i improvizace bez hudby, které to rozhazují ras al chajma je vlastně komorní scénka / došlo k posunu od celospolečenských témat? to není trend ani úmysl / každá hra má téma jinak / někdy si vybereme banalitu, jindy velké téma / na běžném divadle mi vadí, že divák je upnutý na to, co přijde v následujícím okamžiku / myslím, že to ubírá možnost vnímat hercovu niternost / i herec se tím nechává často svést, že chce diváka bavit překvapivostí a podobně / tahle hra vznikla tak, že jsme si řekli, že když nás tohle nebaví, řekneme to lidem hned a oni pak budou muset sledovat jen herecké vyjádření a provedení / samozřejmě jsme to nedotáhli úplně důsledně do konce na rozboru zaznělo, že vás ovlivnilo, že fungujete v jednom divadelním prostoru, o který se staráte / souhlasíte? to nevím / občas si říkáme, jestli je to dobře, protože nám to bere energii na jiné věci daleko víc, než kdybychom měli jen nějakou zkušebnu / pak si zase uvědomujeme, že prostor tomu něco přidává / pro nás je to otevřená otázka a teď jsem poprvé slyšel tenhle názor takhle jasně vyřčený poslední dobou se posouváte i k divákovi / lidé vás přijímají líp než kdysi... to je dáno asi opravdu zkušenostmi / první věc je celková divadelní zkušenost, že se člověk nepouští do věcí, o kterých ví, že vůbec nefungují / tedy já se snažím, aby fungovaly, ale tou zkušeností člověk přichází na nějaké metody / druhá věc jsou herci / čím déle to děláme, tím víc vidím, že jsou svébytní a mohou tomu dát podstatný přínos / divák se radějí kouká na herce, než na režisérovu vizi / to je asi ten pokrok, který cítím i já často se debatuje o výkladu vašich her / máte vy sám konkrétní interpretaci? u něčeho jo, u něčeho ne / úplně typický je v tom deus ex offo, tam jsme polovinu interpretací získali až z diskusí mezi lidmi / postupně jsme si je dotvářeli / na začátku je část těch interpretací daná, část se dotváří živě žlutá krabice má svůj důvod? tam je to spíš intuitivní záležitost, pak se z toho postupně vyvinula vědomá / někdy už člověk tuší, o čem by chtěl hrát, tedy když ho zrovna neosvítí něco jiného / pak má alespoň nějaké záložní řešení -jiptakhle to řek, žejo, úplně normálně...

6 DIVADLO DIOD A DIVADLO TEJP / ZEPPO odposlechnuto / vladimír hulec v jistém smyslu šlo až o profesionální práci, zejména v oblasti technologie / s velkolepostí scény a možnostmi technologie se ale soubor teprve začíná sžívat / příběh jsem si musel přečíst v programu, z představení jsem ho nerozkódoval / nepomáhala ani velmi obecná hudba / některé obrazy jsou ale opravdu fascinující a velmi zdařilé / soubor by si měl uvědomit, co vlastně chce: fascinovat formou, nebo pracovat s obsahem? / momentálně je na půli cesty / ján šimko část jsem prospal, když jsem se probudil, zjistil jsem, že jsem vlastně o nic nepřišel / ztrácel jsem se v příběhu a v dění na jevišti / hustota obsahu byla tak řídká, že představení neuneslo svou délku / prostředky byly sesypány dohromady a celkový tvar se nedal číst / informace, velmi banální a základní, se zdvojovaly, ztrojovaly, násobily / jan císař tušil jsem příběh, ale těžko jsem ho hledal / je to podívaná, která byla daleko delší, než bych snesl / obdivuji ale, jak představení technicky funguje jak to vidí vzorek lidí / vladimír tichý bylo to takové hodně poetické / pohyb byl krásně sladěný s hudbou / veronika telíšková mě to zaujalo hlavně vizuálně, bylo to strašně pěkně zpracované / mělo to hodně poetickou estetiku / vlaďka zborníková mně se to líbilo moc / přemýšlela jsem nad technickou stránkou efektů a shodli jsme se s manželem, že na některé nemůžeme přijít / jsme uchvácení / a naše děti, 4 a 8 let, celou dobu vydržely sedět a koukat a líbilo se jim to / adam krátký krásné, na můj vkus malinko přesycené / ale jsou moc šikovní / rené vápeník při představení jsem si uvědomil, že protisvětlo posouvá děti mezi dospělé / radvan pácl někdy se stává, že u divadla se nápady ubijejí samy, aniž by člověk tušil, že je to možné so dfš 60 6

7 rozhovor s režisérem jakubem škrdlou při vašem představení se mi moc nechtělo věřit, že jste amatérský soubor v týmu, který se pohyboval na scéně, nejsou profesionálové, oni se tím neživí / věkový rozptyl hrajících je poměrně velký od 14 do 27 let / jde o šestičlenný tým, který dala dohromady jedna z hereček terezka benáková / setkala se s karolínou zmekovou, produkční divadla diod, které v jihlavě funguje od 1 / dubna loňského roku, a poprosily o scénář martina skřítka koláře / pak přišly za mnou a požádaly mě o režii / vznikl tým, který společně pracoval zhruba rok / představení jsme dávali dohromady hlavně o víkendech, protože herci jsou rozježdění, někdo studuje v brně, jiný je vázaný prací / nejdřív jsme pracovali na základě scénáře a pak jsme se začali pohybovat jen velmi volně na jeho motivy. přiznávám, že jsem se kvůli záplavě různých stínových hrátek docela ztrácel v příběhu / jak důležitý pro vaši inscenaci vlastně je? vnímám ho jako důležitý / je to v podstatě schéma, které začíná tím, jak se komediantovi nedaří, nicméně se pořád snaží dál, až se ocitne ve velkoměstě, kde se mu nedaří tuplem, protože tam se daří málokomu / a pak se stane zázrak, setkání s jinými lidmi, které ukazujeme na úrovni divadla ale dá se od něj abstrahovat i do roviny obecné / a díky setkání s člověkem, kterého jeho umění zajímá a ten člověk je producent projedou kus světa / tady příběh končí jistou zkratkou, ve které říkáme, že se to všechno vlastně povedlo / jediné, co po člověku zůstává a co si s sebou neodnáší do hrobu, je otisk / pro nás je v tom ale obrovitánská naděje stínohra se dnes v divadle moc nepoužívá, někomu může připadat jako zastaralý scénický postup / proč jste sáhli právě po ní? já stínohru nepovažuju za přežitý vyjadřovací prostředek / přemýšlím, jak vyjádřit své myšlenky a jaký k tomu použiju vyjadřovací prostředek / záleží na jediném jestli je nosný pro myšlenku, kterou chci sdělit / stínohra nabízí určitou poetičnost, křehkost a obrazivost a nám se k tématu a příběhu hodila / a pak jsme hledali možnosti, které stínohra dává / něco jsme vynalezli my, něčím jsme se inspirovali, něco jsme někde nakoukali a přemýšleli jsme, jak to vyrobit jihlavské divadlo diod bylo původně kinem, vznikalo představení speciálně pro jeho prostor? musím říct úžasnou věc / v jihlavě existuje sokol, který měl problém se svým kinem, do kterého přestali chodit lidi / ale naši sokolové nedovolili, aby se z kina v rámci jejich hesla o podpoře těla i ducha stalo něco jiného než kulturní prostor / a tak tam nákladem asi 30 milionů loni vznikl multifunkční prostor, který umožňuje, aby divadla, která k nám jezdí z celé republiky, měla v jihlavě kde existovat -dasco je tam dál?

8 LÁHOR/SOUNDSYSTEM / KDO, KDYŽ NE MY? KDY, KDYŽ NE TEĎ? odposlechnuto / ján šimko soubor si vzal na paškál revoluci v roce 1989 / představení dnes nevyšlo / naznačené motivy nejsou dovedené do konce / nesoulad nastal i na jevišti, herci se neposlouchali, překřikovali se / nefungovalo to ani na technické úrovni, např. když zhaslo světlo ve chvíli, kdy nemělo / obvykle to nevadí a dokonce to podporuje antiiluzivnost, dnes to jen podtrhlo fakt, že se představení rozpadlo / alena zemančíková láhor mám ráda, protože věřím, že se zatvrzelým trváním na své metodě a improvizaci snaží dosáhnout své pravdy / nikdy jsem je nepřistihla při kýči nebo klišé / dnes jsem viděla baladu o provincionalismu / usilovně jsem se snažila převyprávět si příběh, ale v představení zřejmě došlo k lapsům a člověk jen zíral / jan císař láhor se pokouší o velmi současná témata a je v tom ojedinělý v celém českém divadle / pro mě je soubor jistou noční můrou a teoretickou lahůdkou / dají se rozstřílet institucionalizované základy, na kterých stojí evropské divadlo, kolektivní improvizací tak, aby se dal vyprávět příběh? jak to vidí vzorek lidí / lenka janyšová hrozně se mi to nelíbilo / vůbec nevím o čem hráli / pro mě to nebylo o době, nebyl tam nadhled, kolikrát mi přišlo, že nevědí, co mají říkat, co nám chtějí sdělit / rozpačitý závěr / buzková a jiřinka hezká myšlenka ukázat, co se s lidmi za dvacet let stalo / ale přišlo mi to málo do hloubky / nejlepší byl tauber, který tam nehrál / jakub hulák vždycky mi připadalo, že civilní projev členů láhoru navozuje dojem autenticity / tentokrát jsem měl naopak pocit, že autentické nebylo nic, že to nějak nefungovalo / měl jsem pocit velké míry nepravděpodobnosti od začátku do konce. so dpč 60 8

9 ve dvanácti lidech je jednodušší, když víte všechno / rozhovor s režisérem petrem markem máte za sebou bohatou improvizační minulost / je těžké po takové době objevovat něco nového? není to těžké, ale často se to neobjeví / ne, to byl jen takový bonmot / bereme to jako výzkum, takže se tam často objevují věci nové / poprvé jsme například zkusili sci-fi motiv / doteď jsme dělali čistý realismus, teď jsme zkusili, jak sci-fi motiv může zahýbat s realisticky rozjetým příběhem / přitom jsme to brali tak, že je ten motiv prostředkem, nikoli cílem / sci- -fi byla strašně umírněná jenom proto, aby se řešily situace a vztahy, které by se jinak nemohly řešit, kdyby tam nedošlo k vidění do budoucnosti proč jste se rozhodli věnovat se tématu revoluce? protože my jsme děti revoluce / já osobně ve svých šestnácti letech... / pro mě to byla nejlepší příležitost / do široka otevřené dveře / doteď z té euforie žiju nakolik máte hru připravenou, nakolik je to improvizace? máme připravenou vlastně na sto procent kostru / víme, jaké jsou scény, jak jdou po sobě / zezačátku to tak nebylo, bylo to volnější / měli jsme jen nahozené téma, trochu postavy / teď máme jasné postavy, jasné scény a improvizace je pouze ve formulacích / vznikají boční konflikty, o kterých samozřejmě nevíme, objevují se věci ze současných životů postav, o kterých nikdo netuší když jde postava do minulosti, ještě neví, co se dozví? ne, to ne, víme všechno / zjistili jsme, že ve dvanácti lidech je jednodušší, když víte všechno / jde o formulace, jak se naloží s informací v průběhu hádky / kam má hádka dospět, už ale zase víme máte pro krize nějaké berličky typu cimrmanova zvědavého invalidy? obcházím herce a šeptám jim to / někdy nastane i situace, kdy se něco musí zakřičet nahlas. jak se takové improvizační představení zkouší? v podstatě jste viděli zkoušku / naše slabina je, že se nestíháme scházet / diváci v podstatě vidí veřejnou zkoušku, což je i v náš neprospěch, protože to vidí se všemi chybami / takže ten výzkum probíhá dost pomalu / myslím, že kdybychom to nazkoušeli pořádně, bude to super, ale nemáme šanci se setkat / nejsme profesionálové a jsme každý odjinud, navíc jsme neukáznění jak jste spokojen s výsledkem experimentu tady? v průběhu představení jsem byl víceméně spokojen / líbily se mi formulace dialogů, vztahy / podle mě jsme si ale špatně definovali některé postavy, respektive nulově / v některých momentech scházel rytmus a konec úplně zkolaboval / měl jsem pocit, že to graduje k dobrému.. / co ale bylo zajímavé, tak se mi zdálo, že publikum nevidělo komedii / poprvé se nám stalo, že jsme hráli něco, o čem jsme mysleli, že je to komedie, ale zřejmě jsme překročili jemnou hranici reality, že to už vypadá vážně a nudně -jipmyslíš, že existuje disko po disku?

10 J.S.T.E. & D.R.E.D. KLADSKO PRAŽSKO OLOMOUCKO / IKONANTA NA MOTIVY SOFOKLA odposlechnuto / ján šimko nechápu, proč jsem se měl pseudorituálně chovat v banální instalaci, která jen jednoduše převyprávěla příběh antigony / přicházím připravený, že zažiju něco velkého, a uvnitř jsem pak zklamaný / předchozí práce souboru pro mě byly mnohem hlubší / vladimír hulec v hradci králové bylo představení apelativnější / dnes byl výsledek mnohem rozpačitější / alena zemančíková podívejte se na archeologické nálezy skutečně chodíme po mrtvých a není na škodu si to připomenout / soubor sice používá prostředky, které byly nové v divadle v 70. letech, ale vyjadřuje se k věcem, které nejsou banální / jan císař antigona je kvintesence dramatičnosti / konflikt je tu veden mezi dvěma rovnocennými jedinci, kteří mají oba svou pravdu / když ale zapomenu na sofokla, dívám se jen na instalaci jak to vidí vzorek lidí / hana voříšková naskočila nám asociace na antigonu / nevíme, jestli to byla ona nebo ne, teď dáváme dohromady znalosti z literatury / největší síla byla, když jsem vstoupila a pode mnou jsem viděla hlavu / dívala se mi do očí, koukala na mě / to mě fascinovalo / adam krátký jsem na tom stejně / nejvíc mě asi zaujal začátek, když se chodilo po lidech. nejdřív jsem si toho nevšiml... / radvan pácl dobrý. klidný / milan schejbal produkce, kterou jsem viděl před několika lety na hronově, kde byla podobně divadelní instalace spíš než divadelní tvar, mě velmi upoutala, dokonce vtáhla, zaujala / pochopil jsem dokonce, že když se site-specific skloubí s tématem, má velkou vypovídající hodnotu / dnes jsem byl víc zklamaný než tehdy, musím říct / jak je to víc na slově v tu chvíli se to podle mého názoru musí víc sdělit slovem / z toho pohledu mi pořád antigona přijde napínavější a zajímavější so kd 30 10

11 pověšená antigona je strašně krásná / rozhovor s hercem souboru téma pro hru jste zvolili hromadně? to je vybrané od pana režiséra / má to téma hrozně rád a myslím, že v něm ta myšlenka klíčila už dlouho / byl jsem na to zvědavý, protože jsem si nedovedl představit, jak pojmout antické drama obrazovou formou / nakonec z toho vyklíčilo tohle / mně osobně se nejvíc líbí, jak je zpracovaná vizuální stránka / obzvláště když marek vyrobil masky, což je prakticky jeden a ten samý obličej se čtvrtým nejlepším nosem souboru / máme žebříček nosů podle tvaru / myslím, že přes ty nosy se to dá vzít / i když je komplikované mluvit u sofokla o nosech / ale takovým prapodivným způsobem to z toho trčí / je to zkrátka to, co tam vyčnívá kolikátou reprízu jste uvedli na písku? tohle je druhá repríza, poprvé to bylo v hradci králové na audimaforu je těžké přizpůsobit instalaci konkrétnímu prostředí? to je různé prostor od prostoru / v hradci některým vadil koberec, ale byl šedivý a jak na něj dopadalo modré světlo, hezky to ladilo / tady se mi ale moc líbilo černé dřevo / myslím, že i pro lidi je to lepší / na koberci si občas připadali jako v pokojíčku, což nebylo žádoucí vaše představení hodně ovlivňuje interakce s diváky... o tom to právě je, z toho vycházíme / když na ně člověk narazí, nenarazí, lidé se rozestupují nebo ne / lidé se chtějí účastnit nebo se nechají strhnout pasivitou / je trošku škoda, že nereagují víc / tady se mi moc líbilo, jak to komentovali / ale všechno záleží čistě na nich, zda se zapojí, nebo ne / včera to bylo překrásně vidět na continuu, když tam přiběhl opilý člověk a začal nahlas komentovat, co se tam děje / a proč s tím nehrát? to je věc, která může být nesmírně příjemná, i když se nemusí vždycky ukázat jako šťastná vyhovuje vám víc festivalové publikum, které už je v nějakém divadelním rytmu, nebo čerství lidé z ulice? lidé na festivalu čekají, že může přijít cokoli a jsou připraveni to přijmout / myslím, že na festivaly to přesně sedí / nám to na nich tedy dopadá zatím nejlíp co podle vás může sofoklova tragédie nabídnout dnešnímu divákovi? ten příběh je starý a má pořád co říct / pro mě je tam ale nejsilnější jedna věc: pověšená antigona je strašně krásná / to je tak krásná ženská... / mně se teda heidi moc nelíbí, protože mi připomíná mou sestru, což by bylo celkem divný / ale když je oběšená, tak tenhle pocit najednou úplně zmizí a najednou je tam překrásná, úžasná a je to obraz / obraz, na který bych se naprosto sadisticky mohl dívat dlouho / chápu, že lidem vadí použití kreonta, ale pro mě je to nejvíc o obrazu antigony / to se ale pochopitelně nemusí shodovat s názory ostatních -jipjděte zlehka, choďte s úctou, všude šlapete po lidech

12 program celostátní přehlídky experimentujícího divadla šrámkův písek 2012 huláková huláká do světa ha! hadivadlo v písku / událost / psychóza ve 4.48 / od 18 hodin v divadle fráni šrámka / přijďte určitě všichni, ať tam nejsou z hadivadla samotní písečtí i pražští a třeba i ze studénky jste srdečně zváni na inspirativní představení celostátní přehlídky experimentujícího divadla šrámkův písek / 51. ročník zakončí právě tato inscenace za 51 kč a jako třešinka na dortu dorazí kapela ty syčáci s petrem vášou / koncert začne v divadle pod čarou ve 20 hodin opět v rámci 51. ročníku cena 51 kč ráda bych touto cestou zahulákala poděkování všem souborům, jež hrály na šrámkově písku, bez nich by akce pozbyla smyslu / dál pak všem technikům z divadla fráni šrámka, divadla pod čarou, kulturního domu a divadelní kavárny, kteří se snažili s laskavostí vyjít vstříc všem technickým požadavkům / týmu ze stánku u divadla pod čarou za nakrmení všech hladových krků v jakoukoliv denní dobu / lektorskému sboru i když jeho členové tvrdí, že se jim děkovat nemá za silné povahy bych ráda zvolala hurá, že zvládli zhlédnout všechna letošní představení a ještě o nich diskutovat, tak to teda klobouk dolů! a redakci tohoto plátku za absolutní nasazení do ranních hodin dobré ráno a příjemnou píseckou neděli / hu neděle 27. května nenasytná vrtule slaný / jezení 10 / dpč divadlo dno a na cucky / idolls (loutkové) 50 / ls kd pohybové studio cyranovy boty / kavárna 75 / dfš geisslers hofcomoedianten / don juan aneb strašlivé hodování 55 / dpč diskuse (nenasytná vrtule, divadlo dno, cyranovy boty, triarius, geisslers) / dk hadivadlo / psychóza ve 4:48 70 / dfš (vstup 51 kč) 20:00 ty syčáci / koncert petr váša / dpč (vstup 51 kč) dpč divadlo pod čarou / kd kulturní dům / ls kd loutkový sál kulturního domu / dfš divadlo fráni šrámka / dk divadelní kavárna změna programu vyhrazena