Konzultační dokument

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE GŘ pro hospodářskou soutěž Státní podpory: Soudržnost, výzkum, vývoj a inovace a prosazování práva Prosazování práva a procedurální reforma V Bruselu dne 13. července 2012 Konzultační dokument MODERNIZACE STÁTNÍ PODPORY: REFORMA ŘÍZENÍ O STÁTNÍ PODPOŘE Účelem této konzultace je vyzvat členské státy a zúčastněné strany, aby předložily připomínky k vyřizování stížností týkajících se státních podpor a způsobů, jakými Komise shromažďuje informace během vyšetřování státních podpor, což jsou dva aspekty procedurálního rámce pro státní podpory, který návrh modernizace státní podpory zahájené dne 8. května 2012 hodlá reformovat. Komise vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby své připomínky předložily GŘ pro hospodářskou soutěž do 5. října ÚVOD Dne 8. května 2012 přijala Komise sdělení s názvem Modernizace státní podpory v EU 1, čímž oficiálně zahájila komplexní reformu rámce pro státní podpory. Tato reforma zajistí, že politika státní podpory přispěje jak k provádění programu strategie Evropa , jež je prorůstovou strategií EU pro toto desetiletí, tak ke konsolidaci rozpočtů, a to plněním těchto cílů: podpora růstu na posíleném, dynamickém a konkurenčním vnitřním trhu, prosazování pravidel zaměřené na případy, které mají na vnitřní trh největší vliv, zjednodušení pravidel a rychlejší rozhodování. Plánovaná revize nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro nakládání s případy státní podpory (dále jen procedurální nařízení ), je jedním z klíčových prvků balíčku modernizace státní podpory. Řízení o státní podpoře uvedená v článku 108 SFEU a dále upřesněná procedurálním nařízením se opírají o tři hlavní osy: Členské státy jsou povinny učinit předběžné oznámení u všech plánovaných podpůrných opatřeních s výjimkou případů, jichž se týká nařízení o blokových 1 2 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. května 2012 Modernizace státní podpory v EU, COM(2012) 209 final. Sdělení Komise EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, 3. března 2010, KOM(2010) 2020 v konečném znění.

2 výjimkách, a dokud Komise dané opatření svým rozhodnutím neschválí, nemůže dotčený členský stát přistoupit k jeho provádění. Po uzavření zásadně dvoustranného (členský stát / Komise) předběžného vyšetřování, omezeného v podstatě na dva měsíce, může Komise buď podporu schválit, nebo zahájit formální vyšetřování, jež se vynasnaží uzavřít do 18 měsíců buď schválením státní podpory (popřípadě s výhradou určitých podmínek), nebo jejím zamítnutím. Komise je také povinna prošetřit každou informaci nehledě na její zdroj, která se týká údajné protiprávní (neoznámené) podpory. Od Komise se především požaduje provést pečlivé a nestranné prošetření jí předložených stížností a přijmout bezodkladné rozhodnutí. Přijme-li Komise rozhodnutí, podle nějž nedošlo ke zjištění existence státní podpory, jak se domníval stěžovatel, musí Komise stěžovateli poskytnout alespoň odpovídající vysvětlení důvodů, proč skutečnosti a právní ustanovení uvedené ve stížnosti k prokázání existence státní podpory nestačí. Komise v neposlední řadě provádí neustálý přezkum všech stávajících systémů státní podpory v členských státech a může jim navrhovat jakákoli vhodná opatření, která si vyžaduje postupně se rozvíjející fungování vnitřního trhu. Reforma procedurálního nařízení by měla Komisi především umožnit zrychlit proces rozhodování a rovněž jí pomůže zaměřit se na případy, které mají na úrovni EU největší vliv. Cíl spočívající v podpoře růstu lze splnit, pouze pokud bude v pravomoci Komise stanovit priority své práce. V této souvislosti se ve sdělení o modernizaci státní podpory píše, že Komise zahájí: Modernizaci procedurálního nařízení ke státní podpoře, jejímž předmětem bude vyřizování stížností a nástroje k opatřování informací z trhu a která Komisi umožní se důsledněji soustředit na případy, které jsou pro vnitřní trh nejvíce relevantní. Pro tento účel bude muset být Komise schopna stanovit si pro vyřizování stížností priority, tak aby mohla určit pořadí priorit v případě tvrzení o údajné podpoře, která má na hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu velký vliv. V zájmu efektivního vyšetřování případů podpory s významným dopadem by měly být Komisi dány k dispozici i efektivnější nástroje k tomu, aby si mohla veškeré potřebné informace od účastníků trhu opatřovat v přijatelném časovém horizontu, tak aby mohla rozhodovat ve lhůtách, které berou ohledy na potřeby podnikatelského prostředí. Tato modernizace postupů by Komisi umožnila mj. prošetřovat z úřední moci více závažných případů narušení hospodářské soutěže, jež brání fungování vnitřního trhu. Mělo by být možné i rychle ověřovat tržní dopady opatření podpory, a díky tomu vydávat rozhodnutí v kratších lhůtách. Hlavním smyslem této konzultace je proto shromáždit názory členských států a zúčastněných stran týkající se dvou aspektů procedurálního rámce pro státní podpory: lepší vyřizování stížností a zajištění toho, aby Komise dostávala úplné a pravdivé informace. 2. Jak se do této konzultace zapojit? Členské státy a další zúčastněné strany se vyzývají k vyplnění níže uvedeného dotazníku. Odpovědi lze zaslat v jakémkoli z úředních jazyků EU 3. Některé otázky jsou specificky určené veřejným orgánům, jiné jsou určené jak veřejným orgánům, tak i jiným zúčastněným stranám. Pro lepší přehlednost jsou otázky řazeny podle jejich stěžejní cílové skupiny. Pokud se Vás konkrétní otázka netýká, uveďte prosím v odpovědi nevztahuje se. 3 Vzhledem k možnému zpoždění kvůli překládání odpovědí v některých jazycích by byl vítán pracovní překlad do angličtiny.

3 V případě, že otázky zmiňují Váš členský stát nebo orgány Vaší země apod., mohou mezinárodní subjekty nemající žádnou afiliaci k některému z členských států tyto odkazy chápat jako členské státy a orgány členského státu. Termín pro odpověď je 5. října Odpověď by měla být zaslána na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: European Commission, DG Competition, State aid registry, 1049 Brussels, reference HT 2664, ideálně em na adresu Stateaidgreffe@ec.europa.eu. Útvary Komise hodlají zpřístupnit odpovědi na tento dotazník na internetové adrese Pokud si respondenti nepřejí zveřejnit svou totožnost nebo část svých odpovědí, je zapotřebí to výslovně uvést a zároveň přiložit znění odpovědí, které neobsahuje důvěrné údaje. Pokud v odpovědích nebude uvedeno, že některé jejich prvky jsou důvěrné, GŘ pro hospodářskou soutěž bude mít za to, že odpovědi tyto důvěrné prvky neobsahují, a mohou být tedy zveřejněny v plném rozsahu.

4 O VÁS Zvláštní prohlášení o ochraně osobních údajů: Všechny obdržené příspěvky budou zveřejněny na internetu společně s údaji o totožnosti autora, neodmítne-li autor zveřejnění svých osobních údajů z důvodu možného poškození jeho/jejích oprávněných zájmů. V takovém případě může být příspěvek zveřejněn anonymně. Pravidla pro ochranu údajů naleznete na internetové stránce EUROPA, viz: 1. Máte námitky vůči zveřejnění své totožnosti? Ano Ne X 2. Vztahuje se na vaše odpovědi některá z výjimek uvedených v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise 4? Pokud ano, označte zřetelně části, které nemají být zveřejněny, odůvodněte nutnost důvěrného zacházení a poskytněte své odpovědi také v nedůvěrném znění určeném ke zveřejnění na internetové stránce Komise. Níže uveďte své kontaktní údaje. Jméno Zastupovaná organizace Hlavní podnikatelské činnosti Mgr. Milan Bumbálek Česká republika Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Centrální koordinační, poradenský, monitorující orgán v oblasti veřejné podpory v České republice Místo (země) Adresa elektronické pošty ( ): Česká republika tomas.ehrenbergerger@compet.cz milan.bumbalek@compet.cz UPOZORNĚNÍ: Řiďte se pořadím dotazů, třebaže nemusíte zodpovídat všechny dotazy. Můžete také předložit doplňující informace, které považujete za důležité a nelze je uvést v odpovědích na otázky v tomto dotazníku. 4 Úř. věst. L 145, , s. 43.

5 ODDÍL 1: PODPOR VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE STÁTNÍCH Stížnosti jsou pro Komisi velmi užitečným zdrojem informací, když se jedná o to zaměřit vyšetřování na ta hospodářská odvětví, kde protiprávní státní podpora narušuje hospodářskou soutěž na úrovni EU. V současnosti musí Komise vyšetřovat každé údajné porušení pravidel státní podpory bez ohledu na zdroj, který jí tuto informaci poskytl, neboť s podáním stížnosti týkající se státní podpory není spojen žádný zvláštní formální požadavek. Zkoumání stížností musí Komise uzavřít vydáním rozhodnutí, v němž se uvádí, buď že opatření, jež bylo předmětem stížností, a) nepředstavuje státní podporu, b) je slučitelnou státní podporou, nebo c) že Komise zahajuje formální vyšetřování, neboť má pochybnosti o slučitelnosti státní podpory. Komise ročně obdrží v průměru více než 300 stížností. Komise má právo přiřadit jí předloženým stížnostem různé stupně priority, jež závisí například na rozsahu údajného protiprávního jednání, velikosti příjemce podpory, dotyčném hospodářském odvětví nebo na existenci podobných stížností. Vzhledem ke svému pracovnímu vytížení a právu stanovit priority vyšetřování tak Komise může odložit práci na opatření, které prioritu nemá. Komise se proto většinou stížností přednostně nezabývá, což má za následek, že se doba projednávání těchto případů prodlužuje. První pokusy o řešení těchto problémů byly podniknuty jednak v rámci balíčku zjednodušujících opatření z roku 2009 a pak zejména v rámci kodexu osvědčených postupů, který zavedl odstupňovaný postup pro vyřizování stížností. V závislosti na prioritě přidělené jednotlivé stížnosti usilovala Komise o to, aby do dvou měsíců od jejího obdržení dostal stěžovatel dopis, který obsahuje informace o stupni priority, jež se jeho stížnosti dostalo. Komise se poté snažila uzavřít vyšetřování prioritních stížností do jednoho roku vynesením formálního rozhodnutí a v případě stížností, které prioritu nemají, zaslat dopis o jejich předběžném posouzení. V zájmu splnění cíle modernizace státní podpory by reforma v této oblasti měla Komisi umožnit se důsledněji soustředit na případy, které jsou pro vnitřní trh nejvíce relevantní. Pro tento účel bude muset být Komise schopna stanovit si pro vyřizování stížností priority, tak aby mohla určit pořadí priorit v případě tvrzení o údajné podpoře, která má na hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu velký vliv. K tomu, aby bylo možné takový návrh připravit, se tento dotazník snaží shromáždit názory členských států a jiných zúčastněných stran ohledně politiky vyřizování stížností týkajících se státní podpory a získat od Vás poznatky o Vaší zkušenosti coby schvalujícího orgánu, stěžovatele, příjemce podpory atd. s případy stížností týkajících se státní podpory.

6 ODDÍL 1.A. OBECNÉ OTÁZKY FAKTICKÉ INFORMACE Otázky určené členským státům 1. Průměrně u kolika stížností ročně jste žádáni o vyjádření Vašeho stanoviska? Česká republika je v průměru požádána ročně o vyjádření u 6-7 stížností. 2. Jaké zdroje a kolik času průměrně potřebujete k odpovědi na žádosti Komise o informace týkající se jednotlivé žádosti? Jak vypadá srovnání například s oznámeními? Časová i technická náročnost na získání požadovaných informací se liší případ od případu. Tento rozdíl je dán především rozsahem a podrobností požadovaných informací, nezbytností kontaktovat příjemce údajné veřejné podpory či počtem zainteresovaných poskytovatelů údajné veřejné podpory a nezbytností jejich součinnosti. Obecně však lze uvést, že u případů komplikovaných stížností není dostačující Evropskou komisí stanovená základní lhůta a je nezbytné žádat o její prodloužení (v některých případech i několikrát). U méně obtížných případů obvykle postačuje českým orgánům lhůta 20 pracovních dnů ke zpracování odpovědí na dotazy Evropské komise. Otázky určené jiným zúčastněným stranám 3. Podal/a jste někdy Komisi stížnost týkající se státní podpory? 4. Pokud ano, jakým způsobem jste tuto stížnost (stížnosti) podal/a (písemně, em, přes internetovou stránku)? 5. Podal/a jste Komisi více než jednu stížnost v záležitostech státní podpory? 6. Pokud ano, kolik stížností jste podal/a za posledních pět let?

7 7. Pokud jste již podal/a stížnost týkající se státní podpory, upřesněte prosím druh opatření, příjemce a výši údajné podpory, která byla předmětem Vaší stížnosti, jakož i dotyčné hospodářské odvětví. 8. Jaké zdroje a kolik času jste jako stěžovatel/stěžovatelka potřeboval/a, abyste Komisi poskytl/a nezbytné informace na její žádost o ně za účelem vyjasnění obsahu Vaší stížnosti (Vašich stížností)? 9. Konzultoval/a jste internetovou stránku GŘ pro hospodářskou soutěž věnovanou stížnostem týkajícím se státní podpory ( Pomáhají informace zde dostupné porozumět účelu vyřizování stížností sloužícímu ke kontrole státních podpor? 10. Jaké prostředky a kolik času jste jako příjemce údajné protiprávní/neslučitelné podpory potřeboval/a, abyste vnitrostátním orgánům poskytl/a informace nezbytné k odpovědi na žádosti Komise o informace týkající se dané stížnosti? 11. Využil/a jste před podáním stížnosti nebo souběžně s jejím podáním či poté ještě nějaký jiný postup? O jaký jiný postup se jednalo? S jakým výsledkem? Jaký prostředek se nakonec osvědčil jako nejúčinnější? ODDÍL 1.B. POLITIKA VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE STÁTNÍ PODPORY Otázky určené všem respondentům 12. Považujete na základě Vaší zkušenosti podání stížnosti u Evropské komise za odpovídající způsob, jak chránit zájmy podniků a spotřebitelů? Ne X 13. Pokud ne, popište prosím hlavní nedostatky vyřizování stížností týkajících se státní podpory a vysvětlete, jaký způsob nápravy by byl podle Vás vhodnější a proč? Z hlediska poskytovatelů údajné veřejné podpory se Česká republika domnívá, že jsou často Evropskou komisí při prošetřování podaných stížností požadovány opakovaně shodné informace. Česká republika se dále domnívá, že při prošetřování zdlouhavých případů dochází v průběhu vyšetřovacího procesu často i k několika obměnám vyšetřovacích týmů, což pro

8 nové členy znamená povinnost seznámení se s rozsáhlými a komplikovanými materiály. Tato skutečnost v zásadě prodlužuje celkovou dobu pro prošetření stížnosti. 14. Pomáhá podle Vás současný postup při vyřizování stížností týkajících se státní podpory odhalovat ta opatření, jež nejvíce narušují hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu? V rámci své odpovědi uveďte i zdůvodnění. 15. Pokud ne, jak by se podle Vás dalo vyřizování stížností týkajících se státní podpory lépe zaměřit na opatření, jež mají na obchod a hospodářskou soutěž na vnitřním trhu velký vliv? ODDÍL 1.C. PODÁVÁNÍ STÍŽNOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE STÁTNÍ PODPORY Otázky určené členským státům 16. Domníváte se, že nedůvěrná verze stížnosti, kterou Komise předložila orgánům Vaší země, Vám umožnila řádně posoudit daný problém? Pokud ne, jaké povahy byly informace, které jste postrádali? Jaký vliv měly chybějící informace na Vaši schopnost řádně odpovědět na žádost Komise o informace? V rámci své odpovědi uveďte i zdůvodnění doplněné konkrétními příklady. Česká republika se dosud nesetkala se stížností, která by byla očištěna od důvěrných informací, z tohoto důvodu není schopna na tuto otázku relevantně odpovědět. 17. Jaká je Vaše zkušenost s používáním formuláře stížnosti ze strany stěžovatele? Myslíte si, že to orgánům Vaší země proces připomínkování stížností zjednodušuje? Česká republika se domnívá, že používání formuláře v podstatě přispělo k větší přehlednosti a částečnému usnadnění práce při poskytování vyjádření českých orgánů. 18. Jak by se podle Vás dalo nejlépe zajistit, aby Komise při svém vyšetřování stížností dala přednost stěžovatelům skutečně postiženým údajnou protiprávní státní podporou? Česká republika se domnívá, že by měla Evropská komise částečně dávat prioritu případům, u nichž jsou stěžovatelé skutečně postiženi poskytnutím údajné nedovolené veřejné podpory (např. jim hrozí v důsledku udělení veřejné podpory zánik, resp. se ocitají v ekonomických obtížích). Na druhou stranu si Česká republika uvědomuje, že stanovení objektivních ukazatelů rozhodných pro určení přednosti je obtížným úkolem a je nezbytné zvažovat všechny možnosti, aby touto prioritizací nedocházelo k diskriminačnímu zvýhodňování některých skupin stěžovatelů. Otázky určené jiným zúčastněným stranám

9 19. Setkal/a jste se někdy při podávání stížnosti Komisi s obtížemi? Pokud ano, mohl/a byste vyjmenovat nejzávažnější a/nebo nejčastější problémy, s nimiž jste se setkal/a (např. přístup k průkaznému materiálu, shromažďování relevantních informací atd.)? 20. Použil/a jste již někdy formulář stížnosti, který je dostupný na internetové stránce GŘ pro hospodářskou soutěž ( 21. Pokud ano, usnadňuje rozsah a obsah formuláře stížnosti její podání? Pokud ne, upřesněte prosím u každého z následujících kritérií problémy, s nimiž jste se mohl/a setkat: a. existence formuláře stížnosti: b. dostupnost formuláře stížnosti na internetových stránkách Komise: c. složitost formuláře stížnosti: d. délka formuláře stížnosti: e. možnost přiložit k formuláři stížnosti doplňující informace: f. důvěrnost totožnosti stěžovatelů: g. důvěrnost informací předložených Komisi: h. potvrzení, že formulář byl Komisí zaregistrován: i. odpověď útvarů Komise: ODDÍL 1.D. POSTUPY PŘI VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ Otázky určené všem respondentům 22. Domníváte se, že Vás Komise dostatečně informovala o různých krocích, které si zpracování stížnosti vyžaduje? Pokud ne, mohl/a byste vyjmenovat nejzávažnější a/nebo nejčastější problémy, s nimiž jste se setkal/a? Česká republika ve většině případů postrádá jakékoli informace Evropské komise o aktuálním vývoji vyšetřovacího procesu. Česká republika zaznamenala nemalý počet stížností, u nichž po odeslání vyjádření českých orgánů Evropské komisi, aktuálně neví, jak se toto řízení vyvíjí. Je nezbytné zdůraznit, že informace od českých orgánů byly v těchto případech Evropské komisi poskytnuty i před více než třemi lety.

10 23. Spojil/a jste se s útvary Komise za účelem návodu, jak odpovědět na požadavek Komise o informace? Byly dotyčné útvary schopny poskytnout technický návod potřebný k přípravě Vaší odpovědi? Česká republika již několikrát využila možnosti kontaktovat Evropskou komisi za účelem poskytnutí řádné odpovědi na dotazy Evropské komise. Tento kontakt probíhá jak na formální (jednání s Evropskou komisí), tak neformální bázi ( ový kontakt se zainteresovaným pracovníkem Evropské komise). V drtivé většině případů byly útvary Evropské komise schopny poskytnout informace, jak se řádně vypořádat s položenými dotazy. 24. Uzavřela Komise podle Vaší zkušenosti vyšetřování stížnosti v přijatelném časovém horizontu? Pokud ne, uveďte důvody, proč se tak nestalo. K této otázce také viz odpověď na otázku č. 22. V této souvislosti se Česká republika domnívá, že není přijatelné, aby projednávání stížnosti probíhalo v časovém horizontu více než tří let bez jakékoli aktivity ze strany Evropské komise. Z důvodu předcházení zbytečným časovým průtahům by Česka republika navrhovala stejně jako v případě notifikace veřejné podpory stanovit pevné termíny pro jednotlivé fáze šetření stížností. 25. Byl/a jste spokojen/a se způsobem, jakým Vás Komise informovala o výsledku vyšetřování Vaší stížnosti / Vašich stížností? Pokud ne, uveďte důvody, proč se tak nestalo. Co by mohly útvary Komise udělat lépe? Buďte prosím ve své odpovědi co nejkonkrétnější. Česká republika se domnívá, že největší problém spočívá při uzavírání posuzování stížnosti z důvodu zpětvzetí stížnosti stěžovatelem. V tomto případě nezíská členský stát, ačkoliv je přesvědčen o legálnosti svého postupu, potvrzení o souladu jeho jednání s pravidly veřejné podpory. Česká republika by z tohoto důvodu uvítala poskytnutí (i neformálního) názoru Evropské komise na šetřené opatření v případě zpětvzetí stížnosti stěžovatelem. V tomto případě se totiž již Evropská komise vůbec nevyjadřuje k posuzovanému opatření z pohledu veřejné podpory, navzdory skutečnosti, že členský stát často vynaložil obrovské úsilí k poskytnutí vyžadovaných informací. 26. Domníváte se na základě Vaší zkušenosti, že oznámení o prosazování právní úpravy státní podpory vnitrostátními soudy z roku 2009 vedlo k informovanosti Vašich vnitrostátních soudů, pokud jde o otázky státní podpory? Pokud ne, objasněte prosím, jak by se taková spolupráce dala zlepšit. Domníváte se, že proaktivnější postoj Komise při vnitrostátních soudních sporech týkajících se státní podpory by dotyčným soudům mohl pomoci? Vzhledem ke skutečnosti, že dosud byly před vnitrostátními soudy v České republice zahájeny případy ve věci prosazování právní úpravy veřejné podpory pouze v počtu jednotek, lze předpokládat, že stěžovatelé v České republice nejsou o této právní úpravě dostatečně informováni. Jelikož neexistuje relevantní počet rozhodnutí českých soudů ve věci veřejné podpory, nelze hodnotit informovanost soudů o této právní úpravě. Nicméně proaktivnější postoj

11 Evropské komise při informačních kampaních (například pořádáním školení) by mohl zvýšit informovanost o této právní úpravě. ODDÍL 1.E. RŮZNÉ 27. Máte ohledně vyřizování stížností týkajících se státní podpory nějaké jiné připomínky než ty, jichž se týkaly předchozí otázky? NE. 28. Prosíme Vás o poskytnutí kopií jakýchkoli dokumentů či studií, jež by mohly mít význam pro posouzení postupů při vyřizování stížností týkajících se státní podpory a s tím spojené politiky. ODDÍL 2: PODPORY SHORMAŽĎOVÁNÍ INFORMACÍ PŘI VYŠETŘOVÁNÍ STÁTNÍ V nedávné době došlo k významnému posunu při posuzování slučitelnosti opatření státní podpory, zejména pokud jde o konkrétní velké případy. Komise vylepšila přístup, který usiluje o rovnováhu mezi pozitivními a negativními účinky posuzovaných opatření státní podpory. Doposud jsou hlavním zdrojem informací těchto posouzení členské státy. Ony musí odpovídat na žádosti Komise o informace, což si často vyžaduje zadávání tržních studií, výměnu informací s příjemci podpory, shromažďování informací na trhu a přípravu odpovědí na argumenty stěžovatelů. Komise je tak do značné míry závislá na informacích poskytnutých jí členskými státy. To může vést ke zpožděním v případě, že informace nejsou vnitrostátním orgánům dostupné včas, a v určitých případech znamenat velkou zátěž pro tyto orgány. Komise se pokusila o řešení některých z těchto problémů v rámci kodexu osvědčených postupů 5. Bylo zejména stanoveno, že v souvislosti s formálním vyšetřovacím řízením mohou útvary Komise zaslat zúčastněným stranám kopii rozhodnutí s cílem zahájit formální vyšetřovací řízení a vyzvat je k předložení připomínek ke konkrétním aspektům daného případu. V zájmu splnění cíle modernizace státní podpory je třeba zlepšit současná řízení o státní podpoře, aby se umožnilo účinné vyšetření případů s významným vlivem. V tomto ohledu se ve sdělení přijatém 8. května 2012 navrhuje, že by měly být Komisi dány k dispozici i efektivnější nástroje k tomu, aby si mohla veškeré potřebné informace od účastníků trhu opatřovat přímo a v přijatelném časovém horizontu, tak aby mohla rozhodovat ve lhůtách, které berou ohledy na potřeby podnikatelského prostředí. 5 Bod 34, sdělení Komise Kodex osvědčených postupů pro provádění řízení ve věcech kontroly státní podpor, viz pozn. pod čarou 9.

12 Za účelem přípravy takového návrhu usiluje tento dotazník o shromáždění jednak názorů členských států a jiných zúčastněných stran týkajících se možnosti, že by Komise shromažďovala informace v souvislosti s vyšetřováním státních podpor, a také poznatků opírajících se o Vaši zkušenost coby schvalujícího orgánu, příjemce podpory, zúčastněných stran a dalších, pokud jde o shromažďování informací v souvislosti s vyšetřováním státních podpor. ODDÍL 2.A. OBECNÉ OTÁZKY FAKTICKÉ INFORMACE Otázky určené členským státům 29. Kolik žádostí Komise o informace obdržíte v průměru za rok? V případě České republiky se počet žádostí o informace liší případ od případu. Ve složitých případech, které se řeší i několik let, může počet formálních žádostí o informace přesáhnout i počet pěti. Česká republika v mnoha případech získává také velký počet neformálních žádostí Evropské komise o informace (v podobě ových dotazů příslušných casehandlerů). V průměru lze uvést, že na jednodušší případ připadá na jeden kalendářní rok 2 3 žádosti o předložení informací. 30. Upřesněte na základě Vaší zkušenosti hlavní obtíže, s nimiž jste se setkali při odpovědích na tyto žádosti. Upřesněte zejména druh informací (obchodní plán, tržní podíly, cenovou politiku ), jež nebylo snadné získat. Z pohledu České republiky se jeví jako obtížné získat především interní ekonomické údaje příjemců veřejné podpory (jako jsou například obrat, cenová politika apod.). 31. V kolika případech bylo obtížné získat odpovědi proto, že se požadované informace týkaly tržních informací, jež nejsou veřejně dostupné? Česká republika neeviduje žádnou statistiku v této oblasti, obecně však lze říci, že se jedná o jednotky případů za rok. 32. Jak technicky náročné a/nebo dlouhé byly žádosti Komise o informace, zejména pokud šlo o režimy státní podpory? Obecně lze uvést, že informace k režimům veřejné podpory nebývají technicky náročnější než v případě individuálních veřejných podpor. Dále viz obdobně jako v odpovědi na otázku č Co se Vám na základě Vaší zkušenosti osvědčilo více: vyžádat si potřebné údaje přímo od podniků, nebo zadat vypracování příslušné studie? Pokud jste zadali vypracovat studii, disponovaly orgány Vaší země dostatečnou odbornou znalostí k jejímu provedení, nebo

13 jste se obrátili na externí odborníky? Jaké finanční náklady, kolik času a zdrojů si takový postup vyžádal? Česká republika si opatřuje potřebné údaje zejména přímo od dotčených podniků. Ke zpracovávání studií přistupuje pouze v několika málo případech. Z důvodu nedostatku finančních prostředků bývají studie často zpracovávány z interních zdrojů poskytovatele veřejné podpory. Orgány České republiky disponují dostatečnou odbornou znalostí k jejich provedení. V několika případech si však i Česká republika nechala zpracovat odborné studie od externích subjektů. V těchto případech bylo nezbytné žádat Evropskou komisi o prodloužení časových termínů, jelikož vypracování odborné studie externím subjektem bývá zpravidla časově náročnější. Otázky určené jiným zúčastněným stranám 34. Věděl/a jste, že Komise dává zúčastněným stranám možnost předložit jejich připomínky k přijatému rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřování ohledně údajné neslučitelné podpory? 35. Předložil/a jste někdy Komisi připomínky po zveřejnění rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřování v Úředním věstníku EU? Pokud ano, upřesněte: a. formu Vašich připomínek zaslaných Komisi (dopis, ) b. druh předložených informací (účetní dokumenty, obchodní plány, komerční údaje atd.) c. dobu potřebnou k vypracování připomínek 36. Navázal/a jste někdy v průběhu vyšetřování státní podpory neformální kontakty s Komisí během fáze předběžného šetření nebo po zahájení formálního vyšetřování? Jaký vliv měly tyto kontakty na celkový průběh vyšetřování? ODDÍL 2.B. POLITIKA SHROMAŽĎOVÁNÍ INFORMACÍ Otázky určené všem respondentům 37. Jsou podle Vás nástroje na shromažďování informací, jež má Komise k dispozici, dostatečné k odhalování případné neslučitelné podpory, která má na hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu velký vliv? Pokud ne, uveďte, proč jsou tyto nástroje podle Vás nedostatečné. Viz odpověď na otázku č. 39.

14 38. Domníváte se, že Komise má k dispozici dostatek informací o fungování různých trhů, kterých se její vyšetřování týká, jakož i o systémech poskytování státní podpory platných v členských státech, tak aby mohla účinně zasáhnout proti protiprávní a neslučitelné státní podpoře v konkrétním hospodářském odvětví ve všech členských státech a tímto způsobem zajistit rovné zacházení? Česká republika nemá pravomoc posuzovat informovanost Evropské komise o fungování různých trhů. Nicméně v rozhodnutích Evropské komise v oblasti veřejné podpory postrádá konkrétní informace o posuzovaném trhu i popis jeho fungování. Česká republika se domnívá, že je nezbytné vždy respektovat specifika posuzovaného trhu. Jelikož mají mnohé posuzované opatření často lokální charakter, domnívá se Česká republika, že by měla Evropská komise blíže zkoumat podmínky konkrétního trhu a posuzovat potenciál těchto opatření ovlivnit obchod mezi členskými státy. Česká republika nemůže vyloučit, že nedostatek informací o konkrétním trhu vede Evropskou komisi k neurčité identifikaci naplnění všech definičních znaků veřejné podpory (zejména narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy). 39. Domníváte se na základě Vaší zkušenosti, že by Komise měla mít i další nástroje k tomu, aby si mohla potřebné informace od účastníků trhu opatřovat v přijatelném časovém horizontu, tak aby mohla rozhodovat ve lhůtách, které berou ohledy na potřeby podnikatelského prostředí? Jaké nástroje by se zde byly vhodnější? Česká republika se domnívá, že by mohla Evropská komise využívat i další nástroje, aby mohla získávat relevantní informace k posouzení konkrétního opatření. Dle názoru České republiky by mohla Evropská komise využívat například dotazníková šetření, popřípadě zadávat studie k získání informací o posuzovaném trhu. ODDÍL 2.C. VYTVÁŘENÍ POSTUPŮ SHROMAŽĎOVÁNÍ INFORMACÍ Otázky určené členským státům 40. Domníváte se, že výzva k zaslání připomínek k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřování zveřejněná v Úředním věstníku EU je dostatečným prostředkem ke shromáždění relevantních informací od třetích stran? Pokud ne, uveďte důvod, proč tomu tak není. Česká republika se domnívá, že zveřejnění výzvy k zaslání připomínek k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřování zveřejněná v Úředním věstníku EU je dostatečným prostředkem ke shromáždění relevantních informací od třetích stran. Zavedením dalších nástrojů se však nebrání. 41. Jsou podle Vás informace, které Komise po zahájení formálního vyšetřování od třetích stran dostane, pro toto vyšetřování relevantní? Jsou úplné? Jsou spolehlivé?

15 Česká republika není oprávněna posuzovat úplnost a spolehlivost informací obdržených od třetích stran po zahájení formálního vyšetřování. V této souvislosti však uvádí, že se během několika řízení setkala s informacemi, které nejsou zcela relevantní a často jsou poskytovány z důvodů spíše uškodit příjemci údajné veřejné podpory. Co se týče pravdivosti poskytnutých informací, Česká republika také musela několikrát během různých řízení dementovat předkládané informace, které byly vytrženy z kontextu nebo byly získány z médií, kde nebyly pravdivě prezentovány. Otázky určené jiným zúčastněným stranám 42. Domníváte se, že výzva k zaslání připomínek k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřování zveřejněná v Úředním věstníku EU je dostatečným prostředkem ke shromáždění relevantních informací od třetích stran? Pokud ne, uveďte důvod, proč tomu tak není. 43. Domníváte se na základě Vaší zkušenosti, že byste Komisi poskytl/a informace, které potřebuje k vyšetření případů státní podpory, lépe než orgány Vašeho členského státu? 44. Domníváte se na základě Vaší zkušenosti coby příjemce podpory, že by přímé kontakty s Komisí vyšetřování zjednodušily a urychlily? 45. Byl/a byste ochoten/ochotna odpovědět na žádosti Komise o informace ohledně státní podpory poskytnuté Vašim konkurentům? ODDÍL 2.D. RŮZNÉ 46. Máte nějaké jiné připomínky ke shromažďování informací v souvislosti s vyšetřováním státních podpor než ty, jichž se týkaly předchozí otázky? NE 47. Prosíme Vás o poskytnutí kopií jakýchkoli dokumentů či studií, jež by mohly mít význam pro posouzení shromažďování informací v případech státní podpory. 48. Uveďte prosím, zda Vás útvary Komise mohou kontaktovat, pokud jde o další podrobnosti týkající se předložených informací. ANO

16 DĚKUJEME, ŽE JSTE ODPOVĚDĚLI NA TENTO DOTAZNÍK.