Dopad výroby a spotřeby energie na život. prostředí, skleníkový efekt Setkání EKIS a odborný seminář Jihlava Jan Pokorný, ENKI,

Transkript

1 Dopad výroby a spotřeby energie na život. prostředí, skleníkový efekt Setkání EKIS a odborný seminář Jihlava Jan Pokorný, ENKI, o.p.s. Třeboň pokorny@enki.cz,

2 Obsah Hlavní zdroje energie (Drábová, Pačes 2014) Toky sluneční energie v krajině fakta, čísla v souvislostech. Měřené hodnoty slunečního záření na hranicích atmosféry a na povrchu Země Kolik přichází na zem za jasné oblohy a za oblačné a co se s touto energií děje. Efekt vody a vegetace na rozdělení sluneční energie Srovnání PV a biomasy Jak si utváříme svoje místní klima, proč les a sady méně vysychají než pole atd. Skleníkový efekt

3 Uhelné elektrárny 70% v roce 2000, 60% v roce 2013 (Temelín + zvýšený výkon Dukovan) Uhelné zdroje dodávají velkou část tepla prostřednictvím centrálního i individuálního vytápění Dostupné zásoby uhlí se dočerpávají, hodně je jich pod sídelními celky. Dopady = emise: CO 2, kysličníky síry, polétavý prach, aerosoly, Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Rekultivace výsypek, zatápění povrchových dolů. Ústup od uhlí by měl být pozvolný, přecházíme na dovoz (plyn).

4 Jaderné elektrárny (přes 30% vyráběné elektřiny) Velké centralizované zdroje. Investičně náročné, citlivé na stabilitu politického a ekonomického prostředí. Citlivé na mezinárodní situaci, jadernou energetiku můžeme rozvíjet pouze na mezinárodní úrovni. Nutnost přípravy stavby úložiště jaderného odpadu na území ČR. Podílet se na mezinárodní spolupráci při vývoji reaktorů IV generace, které jsou účinnější a využívají současný jaderný odpad. Odezva na Černobyl (1986) a Fukušimu (2011). Rozšíření izotopů Cs-137 po havárii (Cs 134, I 131, Sr 90). Způsoby zachycení v přírodě, ve vodních ekosystémech, potravní řetězce. SÚRO monitoruje prostředí. Havarijní zóna JETE 13km poloměr.

5 Plynové zdroje elektřina 4%, hlavně vytápění nízká prašnost, nižší emise CO 2. Přestáváme být transportní zemí (dovážíme z Ruska a Norska).

6 Ropa (biopaliva?) Ropa v dopravě. Prožíváme částečnou náhradu biopalivy? Je třeba kriticky zhodnotit energetickou efektivitu cyklu výroby. Pokud by se ukázalo, že jejich energetická efektivita je sporná a ohrožují výrobu potravin, nemělo by se dogmaticky trvat na zadaných procentech jejich využívání. Také je třeba uvážlivě postupovat s dotační politikou. (Drábová, Pačes 2014) Eroze půdy, pesticidy, klima, vodní režim, dotace může maskovat energetickou ztrátovost

7 Vodní zdroje (3% výroby elektřiny) Jejich podíl se podstatně zvyšovat nebude (nemůže). Potíže s udržením sanačních průtoků. Ubývá vody v tocích. Může se zvyšovat kapacita přečerpávacích elektráren.

8 V mezinárodních přenosových soustavách budou chybět hlavně stabilní zdroje. Nárazové zdroje budou v přebytku. Pro zajištění energetické bezpečnosti, sociálních podmínek i konkurenceschopnosti ČR i za deficitních podmínek v okolních státech je nutné zajistit jistý přebytek produkce elektřiny. Drábová, D., Pačes, V. a kol Perspektivy české energetiky. Současnost a budoucnost, Novela Bohemica, 335 pp

9 V měřítku regionu se zaměřujeme na distribuci a možnosti využití sluneční energie: výpar vody (evapotranspirace, oběh vody, místní klima), fotosyntéza tvorba biomasy, technologie využití sluneční energie. Efektivita a dopady celého cyklu.

10 PŘÍČINY OSLABENÍ A ÚHYNU LESA

11 VÝZNAM EKOTYPOVÉHO PŘIZPŮSOBENÍ: šumavský hřebenáč nížinný ekotyp ŠUMAVSKÝ HŘEBENÁČ TVAR KORUNY: koruna úzká, svícovitá; mezery mezi větvemi umožňují větru proletět, větve v jakýchsi plátech, po kterých sjíždí sníh (nížinný ekotyp má korunu kompaktnější, vítr se do ní opírá) KOŘENY: jsou vyzdvižené nad podmáčenou půdu, nepodehnívají (kořeny nížinného ekotypu leží ve vlhkém mechu) JEHLIČKY: silná kutikula dobrá regulace výdeje vody a ochrana před nepříznivými vlivy, tvar, který umožňuje to, že kapky vody se na jehličkách nedrží, ale sklouzávají (na jehličkách nížinných smrků kapičky vody setrvávají rozpuštěné kyseliny jehličky poškozují)

12 Slunce ohřívá planetu o c. 290 K Bez sluneční energie by atmosféra byla tuhá! TW Tok sluneční energie k Zemi Působíme na tuto energii?? 10 TW Tok energie v ekonomice co si platíme

13 Sluneční energie přicházející na vnější vrstvu atmosféry V průběhu roku: 1351 W m-2 až 1431 W.m -2 (+,- 3%) eliptická trajektorie Dlouhodobě stabilní výkyvy několik W.m -2 (0.1%) my ovšem měříme s přesností několik % spíše 5% a více Solární konstanta = 1367 W.m -2 (v konstatntní vzdálenosti od Slunce)

14 Sluneční energie přicházející na hranici atmosféry a radiační zesílení působené skleníkovými plyny (podle IPCC)

15 Představme si Zemi bez sluneční energie vody rostlin Tok energie od Slunce k Zemi, oběh vody vyrovnává teplotní rozdíly, termoregulace rostlinami.

16 Sluneční energie ohřívá Zemi téměř o 300 stupňů Slunce udržuje atmosféru v plynném stavu Energie vodních elektráren Sluncem vypařovaná voda Energie větru proudění vzduchu působené teplotními rozdíly Energie biomasy (dřevo) i uhlí a nafta vznikla fotosyntézou Na fasádu o 10m x 5m přichází až 50kW

17 Vyrovnávání teplot na Zemi LATENTNÍ TEPLO se spotřebovává při výparu vody a uvolňuje při kondenzaci Energie ve vodní páře ochlazení Objem vodní páry!! Více než 1000 litrů ohřev kondenzace Zvýšení tlaku

18 Distribuce sluneční energie na povrchu Země Základní termíny, ukázka měření a výsledků

19 Teplý povrch Chladný povrch

20 Rn=J+P+G+H+L*E od poloviny 20. století základní kurz

21 ENERGIE V BIOMASE Roční produkce biomasy (tedy i uhlí) 0,5 % z celkového množství energie přicházející za rok Produkce: 1 kg sušiny z 1 m 2 1 kg obsahuje 5 6 kwh

22 Air Temperature & Shortwave radiation Sensor (Rs) Relative Humidity Solar energy panel Computer Data logger Long wave radiation Sensor (RL) Soil Temperature

23 Přicházející sluneční záření Při zatažené, oblačné a jasné obloze Hurynna, Pokorný 2010

24 Sensible and latent heat fluxes Toky zjevného a latentního tepla Pokorný et al 2011, Internat Journal of Water Uvolněné teplo Klimatizační efekt až 500 W.m-2

25 Rozdíl v příkonu sluneční energie za oblačného a jasného dne Sluneční energie za jasného dne cca 8 kw m 2 maximální tok:1000 W m 2 je řádově vyšší nežli při zatažené obloze např kwh m 2 maximální tok 100 W m 2)

26 JETE 2000 MW ergie přicházející na 2 km2 za slunného dne (ohřátý vzduch) uvolňované na několika km2 suché půdy

27 Zjevné teplo (ohřátý vzduch), které se uvolňuje z několika km 2 je srovnatelné s výkonem JETE 2000MW. Výrazně ovlivňujeme teploty a proudění vzduchu a vodní páry hospodařením v krajině

28 Shrnutí: odvodněním, odlesněním měníme zásadně toky sluneční energie ve stovkách wattů na metr čtverečný. Suché plochy se ohřívají stoupá z nich teplý vzduch (zjevné teplo). Vegetace zásobená vodou se chladí výparem vody (latentní, skupenské teplo)

29 Studie pro Magistrát Hradec Králové Severní terasy a jejich vliv na místní klima. Vykácení cca 100 stromů? červenec 2015

30 pohled přes střechu Magistrátu k Severním terasám Povrch střechy má teplotu 63 C

31 Strom před budovou magistrátu má teplotu 33 o C, stromy v Žižkových sadech mají teplotu 31 o C, trávník na svahu Severní terasy 43 o C, ve stínu stromu 28 o C.

32 Vcházíme do Žižkových sadů a porovnáváme povrchovou teplotu osoby s teplotou osluněného trávníku a stínu stromu. Teplota v trávníku ve stínu stromu je 27 o C, teplota trávníku na slunci je 45 o C, teplota povrchu cesty 38 o C, teplota povrchu stromu 31 o C.

33 Porost habrů, javorů, lip atd. na svahu Severních teras Teplota v podrostu 28 o C, teplota kmenů 27 o C. Stromy přijímají vodu z půdy - chladné kmeny

34 Hledíme ze Severních teras na trávník a fontánu v Žižkových sadech Lidské postavy jsou nápadně chladnější nežli okolí. Pokosený trávník 53 o C, tráva 46 o C, písková cesta 40 o C. Voda 29 o C, stín pod stromy o C, keř 39 o C.

35 Vystoupali jsme na Bílou věž a skenujeme povrchové teploty náměstí. Osluněné střechy mají teplotu až 54 o C, dlažba náměstí až 55 o C, osluněné fasády domů 45 o C a fasády ve stínu 30 o C.

36 Hledíme z Bílé věže směrem ke třídě Karla IV, která je lemována alejí stromů. Zajímá nás teplota stromořadí ve městské zástavbě. Střechy domů dosahují teploty 63 o C, povrch stromů v aleji 35 o C.

37 Pohled z Bílé věže na Gočárovu třídu, která postrádá liniovou zeleň Povrch silnice a chodníku na Gočárově třídě má teplotu 47 o C

38 Gočárova třída téměř bez stromů Teplota povrchu silnice 50 o C, teplota chodníku 52 o C, strom na okraji má 34 o C

39 Třída Karla IV. s alejí stromů. Teplota chodníku ve stínu stromů 33 o C, teplota osluněného povrchu chodníku 47 o C, teplota povrchu stromu 33 o C.

40 Jak chladí stromy na Severních terasách ve srovnání s technologickou klimatizací? Klimatizační jednotka na obrázku má příkon 3,4 kw

41 Dosud jsou Severní terasy chlazeny zápojem vzrostlých stromů a keřů. Jediný strom chladí za slunného počasí výkonem až několika desítek kw. Vzrostlý strom totiž vypaří přes průduchy i několik stovek litrů vody za den. (skupenské teplo jednoho litru vody je 0,7kWh)

42 Zapojené porosty Severní terasy o ploše cca 5000 m 2 chladily v době naší návštěvy nejméně výkonem 1500 kw (počítám, že se na metr čtvereční spotřebovává 300 W na evapotranspiraci). Je to ekvivalent 440 klimatizačních zařízení umístěných na budově Magistrátu. Víme, co činíme, když chceme odstranit vzrostlou zeleň Severní terasy.?

43 Pokud strom vypařil za den 3 litry vody na m 2 plošného průmětu, přeměnilo se do skupenského tepla 2,1 kwh denně na m 2. Na ploše 5000 m 2 to představuje kwh skupenského tepla výparu, o toto množství energie se neohřál povrch Severních teras. Kdybychom myšlenkově nahradili stromy technologickým klimatizačním zařízením, spotřebovala by klimatizační zařízení za den na chlazení 10500kWh, což představuje cenu elektrické energie cca Kč za den.

44 5000 m 2 ploch korun x 300 litrů/m 2 x 1,4 kwh x 2 Kč/kWh = Kč pravidla pro provádění netržních ocenění ES požadují používat co nejnižší, tj. výrobní ceny alternativ (a nikoli prodejní ceny, kde např. ČEZ jako nadnárodní oligopol realizuje cca 100% zisky). Doc. Ing. J. Seják, CSc.

45 Klimatizační zařízení je ovšem ve srovnání se stromy nedokonalé, protože chladí a současně na druhé straně vzduch ohřívá. Vodní pára uvolněná při transpiraci stromů částečně unikla do atmosféry, částečně se srazí v noci na listech zpět a teplo se uvolní v noci. (viz: Co dokáže strom,

46 Vodoretenční a vodočistící služba dotčených stromů: 5000 m 2 ploch korun x 300 litrů/m 2 x 2,85 Kč/litr destil. vody = Kč

47 Jeden hektar listnatého opadavého lesa v podmínkách mírného pásma vyprodukuje za rok průměrně 10 tun čisté produkce kyslíku. Pro přepočet mezi kilogramy a litry 0 2 platí vztah 1,429 kg/m 3 neboli 1 kg 0 2 představuje 700 litrů 0 2 (32gramů 0 2 má za normálního tlaku objem 22,4 litru). Roční služba produkce kyslíku dotčených stromů je tudíž odhadnutelná následujícím způsobem: 0,5 ha x kg kyslíku x 700 litrů/kg x 0,50 Kč/litr = Kč

48 Celkem každoroční hodnota tří ekosystémových služeb lesního parku činí Kč (ve spolupráci s doc. J. Sejákem, CSc.) Smýcením dotčené městské vegetace na ploše 5 tis. m 2 budou občané Hradce Králové dlouhodobě přicházet každý rok o přibližně 10 mil. Kč základních klimatizačních, vodozádržných a kyslíkotvorných služeb. Nepočítáme: antidepresiva ve volatilních organických látkách, filtraci prachu, estetické

49 V srpnu 2015 byla sklizena řepka a obilí na ha polí, do atmosféry z nich proudilo teplo cca 9000GW (12 GW je instalovaný výkon elektráren v ČR, z toho JE Temelín má 2GW). V Severní Americe se následkem odvodnění mokřadů uvolňuje na GW. Zpět k otázce v prvním obrázku: člověk ovlivňuje distribuci slunečního záření podstatně hospodářskými zásahy v krajině. Uvědomujeme si to?

50 Termovizní kamera nesená vzducholodí Heliem plněná vzducholoď, délka 8m. Vybavená řídícím a naváděcím systémem, výškoměrem a GPS naváděcím systémem. Elektromotor poháněný z akumulátoru. Pracovní rychlost 5 m/s; výška do 1000 m, maximální doba letu 30 minut. Závěs na gondole udržuje termovizi v pravém úhlu k povrchu zemskému. Frekvence snímání se řídí rychlostí letu. Užitný vzor Jirka a kol 2011 (NPV 2B06023)

51 16x snímkování během od 4:50 do 20:10 ChKO Třeboňsko, okolí obce Domanín rovinatá kulturní krajina je ideální pro dálkový průzkum země

52

53 Povrchová teplota C Pole s řídkou vegetací Posečená louka Mokrá louka Les Olšina Voda Denní průběhy povrchové teploty různých typů krajinného pokryvu; V poledních hodinách teploty posečené louky a asfaltu dosahují téměř 50 C, povrchu s vegetací a vodou (les, mokrá louka, olšina) nepřesahují 30 C Asfalt Rozdíl povrchové teploty a teploty vzduchu měřené v meteo-budce dosahuje v těsně po poledních hodinách až 20 C Čas (hod)

54 počítáno pro konkrétní případy FVE Ševě Srovnání využití sluneční energie Fotovoltaika Bioplyn z kukuřice počítáno pro konkrétní případy FVE Ševětín a FVE Děbolín, bioplynovou stanici v Třeboni a zjištění účinnosti energetického využití energie dřevní biomasy Diplomová práce J. Trnobranský, FŽP ČZU Praha

55 Letecké foto FV elektrárny Ševětín, autor David Sochr,

56 FVE Ševětín - celkový výkon 29,9 MWp (Watt-peak jednotka špičkového výkonu fotovoltaické elektrárny) monokrystalických FV panelů, každý o výkonu průměrně 190 Wp - cena stavby: 75 až 95 milionů Kč za 1 MWp (cca 2,25-2,8 miliardy Kč) - plocha 68 ha - stavba s plánovanou dobou provozu 20 let

57 Účinnost FVE Ševětín 13,95 % Účinnost FVE Ševětín při započtení celkové plochy elektrárny 4,06 % Účinnost FVE Děbolín 13,59 % Roční energetický zisk z 1 ha FVE kwh Kontrolní otázka: kolik sluneční energie přijde na 1ha za rok v ČR?

58

59 Množství skla ve fotovoltaických elektrárnách v ČR k roku 2015 je cca tun. Toto sklo nelze ovšem tavit, protože je potaženo polyvinyl acetátem, který vytváří toxické zplodiny při hoření. Jedním ze způsobů recyklace, který se připravuje je odbroušení této vrstvy organického materiálu. Nadějným způsobem pro budoucnost se jeví užití silikanů, které se taví společně se sklem (obojí na bázi křemíku). Za rok se v ČR vybere tun skleněného odpadu

60

61 Bioplynová stanice v Třeboni

62 Spalování bioplynu z kukuřice Účinnost bioplynové stanice 0,38 % Přepokládaná roční výroba energie (elektrické a tepelné) při využití plochy FVE Ševětín: kwh Ševětím FVE produkuje za rok cca: kwh (nelze skladovat)

63 Energie dřevní biomasy Průměrný roční výnos dřevní biomasy z 1 ha =15, 85 t.ha-1 průměrná roční výhřevnost dřevní biomasy sklizené z 1 hektaru cca kwh Účinnost energetické přeměny slunečního záření do dřevní masy 0,49 %

64 Dřevní štěpka Výpočet průměrného ročního výnosu dřevní masy z hektaru: Energetická produkce plantáží rychle rostoucích topolů na plantáži v lokalitě Chlumská. (Celjak et al., 2010) první těžba po 4 letech druhá těžba po 4 letech Celkový počet let zahrnující obě sklizně 59,36 t.ha-1 67,47 t.ha-1 8 let Průměrný roční výnos dřevní biomasy z 1 ha 15, 85 t.ha-1

65 Bioplyn a štěpku lze skladovat kolik by stála baterie? Trnobranský 2015, dipl práce, FŽP ČZU, vedoucí práce J. Pokorný

66

67 Schéma využití sluneční energie v podmínkách ČR. Za rok dopadne na m 2 vodorovné plochy přibližně 1100 kwh. Přibližně 20% se odrazí (z vodní hladiny pouze 5-7%, z betonové plochy 25%). Fotosyntézou do biomasy se naváže méně než 1% sluneční energie, fotovoltaické panely využijí okolo 13% na výrobu elektrické energie, termální kolektory až 30% (záleží na požadované teplotě a možnosti využití v létě). Do 10% sluneční energie ohřívá půdu. Největší podíl sluneční energie se uplatní při výparu vody. Pokud schází voda a rostliny, sluneční energie se nespotřebovává na výpar vody, ale ohřívá povrch a od ohřátého povrchu se ohřívá vzduch, který stoupá do atmosféry.

68

69 Distribuce sluneční energie za slunného dne: na m 2 vodorovné plochy přichází až 1000W, fotosyntézou do biomasy se váže několik wattů, FV panel vyrábí na 130W.m -2, fototermální panel váže několik set W.m -2. Voda a vegetace dobře zásobená vodou váží několik set W.m -2 na výpar vody. Pokud je povrch suchý, několik set W.m -2 se spotřebovává na ohřev povrchu, od kterého se ohřívá vzduch, který stoupá do atmosféry. Část přicházející sluneční energie ohřívá půdu (do 100 W.m -2 ), část se odráží (50 W.m -2 z vodní hladiny, 250 W.m -2 z betonového povrchu, W.m -2 z vegetace)

70 Published by IPCC

71 Vztah/korelace mezi koncentrací CO2 a teplotou povýšen na kauzalitu

72 Vodní pára je skleníkový plyn. Voda má tři skupenství. Přechody mezi skupenstvím jsou provázeny spotřebou/uvolněním energie Kolik je vodní páry ve vzduchu? Ve srovnání s ostatními GHG? Jaký objem má 18gramů vypařené vody? Technologická znalost od počátku 20 století (Carrier)

73 Water vapour concentration (g.m-3) Koncentrace vodní páry ve vzduchu je proměnlivá a mnohonásobně vyšší nežli koncentrace ostatních skleníkových plynů, které se nákladně monitorují. Obrat vodní páry ve vzduchu je rychlý Water vapor concentration (ppm) Relative humidity 100% Relative humidity 50 % Koncentrace CO ppm metan 1.5 ppm Vodní pára několik tisíc ppm až několik desítek tisíc ppm several thousands up to hundred thousands ppm Temperature ( C)

74 Obsah vodní páry a CO 2 ve vzduchu Obsah vodní páry je vysoký a proměnlivý, například při 21 C obsahuje vzduch nasycený vodou ppm (18 gramů v m3) Vzduch nasycený vodou při 40 C obsahuje ppm. Obsah CO2 se zvýšil z 280 na 390 ppm od roku 1750 Obsah metanu se zvýšil z 0.6 na 1.5 ppm

75 Doporučení IPCC pro politiky a decisní sféru - co se platí? sekvestrace GHG (skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý, metan geosekvestrace snižování produkce metanu v žaludku přežvýkavců V doporučení IPCC pro politiky není zmíněn přímý efekt vegetace a vody na regionální klima. IPCC redukuje úlohu vegetace na albedo a sink/source of CO2 (osobní jednání JanP s DG Environment)

76 31 C 21,3 C Inverze teplot ve dne v lese udržuje vodu v porostu V korunách 31 C Při zemi 21 C

77 33 C C Teplý vzduch unáší vodní páru vzhůru porost se vysušuje Teplota na povrchu porostu 33 C, teplota půdy až 49 C

78 O. Hermann Bacher : Ak to pôjde v Darewadi, tak to pôjde kdekoľvek... Darewadi v r a v r náklady v Darewadi (1500 ha) boli len 12 miliónov rupií (cca v kurzoch v r. 1996) Výnosy z poľnohospodárstva stúpli približne 6x a dosiahli 56 miliónov rupií (cca ) Počet studní stúpol 20x, plocha poľnohospodársky obrábanej pôdy 2x, vlastníci televízorov 40x, motorky z 0 na 83. Objavili sa i prvé štyri traktory. obyvateľstvo sa začalo vracať späť z miest

79 Zvyšovanie hladiny podzemnej vody (Darewadi) increase of underground water level

80 Staré a nové paradigma Voda v krajině nemá vliv na klima Zkoumá se vliv klimatické změny na oběh vody Rozsah urbanizace a lidské činnosti má minimální vliv na oběh vody Vliv člověka na oběh vody je nepatrný Nepříznivé klimatické trendy se budou stupňovat, zmírnění lze očekávat za staletí Dominuje zájem o velký oběh vody Příčinou růstu extrémů klimatu je globální oteplení Odvodnění vede k přehřívání Zkoumá se vliv změn vodního cyklu na klima Urbanizace a odvodnění má zásadní vliv na oběh vody Člověk zásadně mění oběh vody Obnova oběhu vody positivně ovlivní klima Dominuje zájem o krátký oběh vody Příčinou narůstání extrémů jsou změny oběhu vody

81 Pozitivní vize Klimatickou změnu (sucho, povodně, extrémy) lze tlumit obnovou vodního oběhu, obnovou vegetačního krytu. Vegetace je perfektní klimatizační zařízení. Rozdíly teplot a tlaků způsobují klimatickou změnu, nikoli teplota průměrná

82 Zastavit desertifikaci a vrátit zpět funkční vegetaci: Zlepšení klimatu a dostatek vody Více biomasy, více potravy Zvýšení biodiverzity Sekvestrace uhlíku Recyklace a zadržení živin, úrodnost půdy zaměstnanost Nějaký negativní efekt?? Kravčík, M., Pokorný, J., Kohutiar, J. et al: 2009, Water for Recovery of Climate Eiseltová, M., Pokorný, J., Hesslerová, P., Ripl, W Evapotranspiration A Driving Force in Landscape Sustainability In: Ayse Irmak (ed.)evapotranspiration Remote Sensing and Modeling, InTechopen, pp , Rijeka, Croatia

83 Sluneční energie přicházející na hranici atmosféry a radiační zesílení působené skleníkovými plyny (podle IPCC)

84 Vegetace chladí: Porost akacie: 20 C holá půda, písek: až 70 C

85 6000 K W.m -2 Skleníkový efekt (radiative forcing): 0,2 W/m2 během příštích 10 let (IPCC data) atmosféra až 1000 W.m -2 Zemský povrch 300 K stovky W/m2 evapotranspirace = klimatizace Vegetace a voda 20 C stovky W/m2 ohřev vzduchu Suchý povrch 40 C

86 Skleníkové plyny CO 2 CH 4 H 2 O koncentrace (ppm) např. ml/m , (průměr:20 000) Fáze (skupenství) plyn plyn pevná plynná kapalná Endo/exo termické reakce 18 ml kapalné vody vytvoří ml vodní páry Obrat v atmosféře roky roky dny, hodiny emission trading emission trading ignorováno

87 SPECIAL ISSUE: WATER AND THE COMPLEXITIES OF CLIMATE Guest Editor: Associate Professor Ariel Salleh International Journal on Water Editorial: A sociological reflection on the complexities of climate change research Ariel Salleh Water for an integrative climate paradigm Juraj Kohutiar and Michal Kravčík Solar energy dissipation and temperature control by water and plants J. Pokorný, J.Brom, J. Čermák, P. Hesslerová, H. Huryna, N.Nadehzdina, A. Rejšková Ecological design for climate mitigation in contemporary urban living Marco Schmidt Losing fertile matter to the sea: How landscape entropy affects climate Wilhelm Ripl The Biotic Pump: Condensation, atmospheric dynamics and climate Anastassia M. Makarieva and Victor G. Gorshkov

88 Intenzivní pastva a pálení dřeva - Etiopie

89

90 Jihočeská krajina s rybníky positivní příklad Děkuji za pozornost Fishponds artificial lakes were constructed in 16th century