Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.
|
|
- Eliška Šimková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.
2 Sluneční energie Na povrch zemské atmosféry dopadá sluneční záření o hustotě 1,38 kw.m -2, tato hodnota se nazývá solární konstanta. Záření je průchodem atmosférou oslabováno a na zemský povrch dopadá pouze asi 47% z tohoto množství. Suma dopadlého záření činí v našich zeměpisných šířkách asi 1200 kwh na metr čtvereční.
3
4 Energie přicházející na aktivní povrch (krátkovlnná) se z části odráží zpět do prostoru. Schopnost povrchu odrážet záření je odrazivost (reflektance), poměr odraženého a přicházejícího záření je albedo. V přírodě mají povrchy různé albedo: - vegetace 15-30% - jehličnaté porosty 10-20% - suchá půda, poušť 20-30% - vodní plochy 5-10% - čerstvý sníh 80-90%
5 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00 Tok energie (W.m-2) Albedo (%) Mezi aktivním povrchem a atmosférou dochází kromě výměny krátkovlnné radiace též k výměně dlouhovlnné radiace. Množství dlouhovlnné radiace vyzařované atmosférou a povrchem se mění se čtvrtou mocninou teploty atmosféry a povrchu Stefan-Boltzmanův zákon Radiační bilance Krátkovlnná_dopad Krátkovlnná_odraz Dlouhovlnná_přicházející Dlouhovlnná_vyzářená Albedo
6 Osud sluneční energie Po odrazu krátkovlnné radiace a vyzáření dlouhovlnné složky zůstává na aktivním povrchu zbytek energie, který označujeme jako celkovou čistou radiaci. Čistá radiace se na aktivním povrchu přeměňuje a transformuje (sluneční energie se disipuje, roznáší). Část je spotřebována na vlastní ohřev porostu, část je využita v procesu fotosyntézy, část je spotřebována tepelným tokem do půdy, část se mění na zjevné (pocitové) teplo a zbytek se spotřebuje na výpar ve formě latentního tepla výparu. Z hlediska zastoupení těchto složek, je největší část spotřebována na výpar a pocitové teplo. Obecně lze toto schéma nazvat termínem energetická (tepelná) bilance.
7 Základní schéma energetických toků Rn = R s (1-α)+R L Rn = J + P + G + H + LE Rn = G + H + LE Rn net radiation Rs shortwave radiation R L longwave radiation α albedo J heating of the growth P photosynthesis G ground heat flux H sensible heat flux LE latent heat flux L latent heat of evaporation E amount of water vapour Obr. Pokorný a Květ 2001
8 Největší význam z hlediska úvah o osudu sluneční energie na Zemském povrchu má zjevné teplo a teplo spotřebované na výpar (latentní teplo). Poměr mezi zjevnýma latentním teplem nazýváme Bowenův poměr (β). H LE Tento poměr nabývá na významu při řešení otázky vlivu tepla na živé systémy.
9 Zjevné teplo je ta část z dopadající energie, která je zodpovědná za ohřev prostředí Latentní teplo výparu skládá se ze dvou složek, z evapotranspirace a skupenského tepla výparu vody (ca 2,5 kj.g -1 ). Při přeměně vody na páru dochází ke spotřebě energie, která se uvolní při kondenzaci, to znamená, že při výparu se prostředí ochlazuje.
10 Obr. Pokorný
11 Evapotranspirace Evapotranspirace je souhrnný výpar z rostlin (transpirace) a z ostatních povrchů (evaporace). Význam spočívá v aktivní schopnosti rostlin aktivně ovlivňovat množství odpařené vody a tím ovlivňovat své okolí. Transpirace probíhá prostřednictvím průduchů, kterých je na listech rostlin 100 až několik set na mm čtvereční. Každý průduch je zvlášť regulován, z tohoto pohledu funguje vegetace jako velmi účinné klimatizační zařízení, reagující na jakoukoli změnu okolního prostředí. Evapotranspirací se může z 1 metru čtverečního odpařit 3 6 litrů vody za den, z míst bez vegetace je to přibližně pouze 1 litr.
12
13 Funkční vegetace do značné míry aktivně ovlivňuje teplotu svého povrchu díky transpiraci Má-li vegetace limitovaný přísun vody, dochází k vodnímu stresu a rostlinný povrch se přehřívá
14 Obr. Pokorný
15 Možnosti zjišťování evapotranspirace Přímé měření lyzimetry, výparoměry Mikrometeorologické metody Metoda Bowenova poměru Penman-Monteithova metoda Eddy kovariance A mnoho dalších..
16 Mikrometeorologická měření Pomocí meteorologických stanic Meteorologické budky Automatické meteostanice Speciální stanice
17 Co potřebujeme k výpočtu ET?
18 Metoda Bowenova poměru: Rn LE H G H LE T e LE Rn 1 G
19 Penman-Monteithova metoda: ( Rn G) a c p ( e 0 e) LE r a 1 r r s a
20 Eddy kovariance: w u v w u v w u v a du k( z) a u w dz H a c p w ' Tsv ' FH O 2 E w' H2O ' FCO w' CO2 '
21
22
23
24
25
Energetika ekosystémů
Energetika ekosystémů Energie Obecně lze konstatovat, že energie je schopnost konat práci Mechanická energie zahrnuje kinetickou a potenciální energii Teplo Zářivá energie vyzařována v kvantech Elektrická
VíceFaktory počasí v ekologii - úvod
Faktory počasí v ekologii - úvod Jakub Brom Laboratoř aplikované ekologie ZF JU Z ekologického hlediska nás zajímá, jak působí faktory počasí na organismy a zpětně, jak organismy působí na změnu těchto
VíceODHAD PRŮBĚHU ENERGETICKÝCH TOKŮ VE SLEDOVANÝCH EKOSYSTÉMECH Estimation of Energetic Fluxes and Evapotranspiration of Monitored Ecosystems
ODHAD PRŮBĚHU ENERGETICKÝCH TOKŮ VE SLEDOVANÝCH EKOSYSTÉMECH Estimation of Energetic Fluxes and Evapotranspiration of Monitored Ecosystems Růžena Petrová Abstrakt: Článek popisuje analýzu metod výpočtů
VíceHodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU
Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,
VíceOtázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
VíceMB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 2. Biologické principy fotosyntetické produkce rostlin Lubomír Nátr Lubomír Nátr 2. Biologické
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceOddělení biomasy a vodního režimu
Sekce klimatických analýz Sekce ekosystémových analýz Sekce impaktových studií a fyziologických analýz Sekce inovací a intervenčních opatření Oddělení biomasy a vodního režimu Doc. Ing. Radek Pokorný,
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceVoda koloběh vody a vodní bilance
Voda koloběh vody a vodní bilance Voda na Zemi Sladkovodní zásobníky ledovce (více jak 2/3!) půda (22,22%) jezera (0,33%) atmosféra (0,03%) řeky (0,003%) světové sladkovodní zásoby jsou především v půdě
VíceVodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu. Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy
Vodní režim rostlin Transpirace Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy Energetická bilance listu Zdroje energie: krátkovlnné sluneční záření dlouhovlnné záření emitované
VíceCo umí strom aneb o zeleni s trochou fyziky. Jan Pokorný ENKI, o.p.s. Ústav systémové biologie a ekologie AVČR
Co umí strom aneb o zeleni s trochou fyziky Jan Pokorný ENKI, o.p.s. Ústav systémové biologie a ekologie AVČR SLUNCE Stáří 5 mld. let Uvolňovaná energie 3,8 x 10 26 J / sec. 180 000 TW 10 TW SOLÁRNÍ KONSTANTA
VíceSystémy pro využití sluneční energie
Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie
VíceJak stromy chladí a utvářejí místní klima Wie Bäume kühlen und das lokale Klima beeinflussen
Jak stromy chladí a utvářejí místní klima Wie Bäume kühlen und das lokale Klima beeinflussen doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. doc. Dipl.-Ing. Jakub Brom, Ph.D. ENKI, o.p.s. Třeboň Klimatická zeleň Adaptace
VíceIng. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113
Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního
VíceIng. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
VíceSníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie
Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie Sníh Vznik okolo mrznoucích kondenzačních jader v plně saturované atmosféře při teplotách hluboko pod bodem mrazu Ostatní zimní hydrometeory Námraza ledová
VíceTeplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova
1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota
VícePředmět: Aplikovaná bioklimatologie
Předmět: Aplikovaná bioklimatologie Vyučující a spolupracující učitelé: Ing. Eva Kocmánková Ing. Petr Hlavinka Dr. Miroslav Trnka M.Trnka: garant, přednášky, semináře Z. Žalud: Přednášky 2 a 8 M. Dubrovský
VíceSKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Skleníkový efekt V této kapitole se dozvíte: Co je to skleníkový efekt. Jaké jsou skleníkové plyny. Co je to tepelné záření. Budete schopni: Vysvětlit
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Závěrečná zpráva INTERNÍHO GRANTU OBOR: Ekologie ČÍSLO PROJEKTU IG 13/07 NÁZEV PROJEKTU Srovnání radiační bilance stanovišť na Šumavě jako
VíceMikroklima porostu. Jakub Brom
Mikroklima porostu Jakub Brom Mikroklima Wikipedia: Mikroklima je označení pro klima (relativně) malé oblasti, které se vlivem různých místních specifik a specifik okolí liší od klimatu okolí, resp. od
Více7/12. Vlhkost vzduchu Výpar
7/12 Vlhkost vzduchu Výpar VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním
VíceMetody stanovení evapotranspirace a její hodnoty v České republice
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Katedra krajinného managementu Metody stanovení evapotranspirace a její hodnoty v České republice BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vypracoval: Tomáš Houdek
VíceMetody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách. Tomáš Litschmann
Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách Tomáš Litschmann Zásadní informace, nutné pro efektivní řízení závlahy Kolik vody rostliny spotřebují Kolik vody je v půdě (substrátu) Kolik vody dodává
VíceVodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy
Vodní režim rostlin Transpirace Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy Energetická bilance listu Zdroje energie: krátkovlnné sluneční záření dlouhovlnné záření emitované
VíceVYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla
VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla Úvod Historie spalné kalorimetrie, Využití spalné kalorimetrie v biologii:
Více= [-] (1) Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Kde: I 0
Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Z ln I ln I ln I ln I 0 n = [-] (1) 0 n, č Kde: I 0 sluneční konstanta 1 360 [W.m -2 ]; I n intenzita
VíceFyzikální podstata DPZ
Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný
VíceUdržitelná energetika v regionu
Občanské sdružení CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP Projekt Aktivně a udržitelně v Kraji pod Šumavou Registrační číslo CZ.1.07/3.1.00/37.0157 Studijní materiály vzdělávací akce Udržitelná energetika
VíceOrganismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a
VíceKrajina jako zdroj služeb, které nikdo neplatí. Jan POKORNÝ ENKI, o.p.s., Třeboň
Krajina jako zdroj služeb, které nikdo neplatí Jan POKORNÝ ENKI, o.p.s., Třeboň MOKŘADY: - WETLANDS - FEUCHTGEBITE - TERRAINS HUMIDE - PEREOVLAŽENYJE ZEMLI - MOKRIADE - Mokřad sezónně nebo trvale mělce
VíceDYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ
DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ Marcela Mašková, Jaroslav Rožnovský Ústav krajinné ekologie, Vysoká škola zemědělská Brno ÚVOD Základem existence a produkční aktivity rostlin
VíceManagement lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VíceMeteorologické faktory transpirace
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních
VíceKlimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy
Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem
VíceTERMOKINETIKA PŮDNÍ POVRCHOVÉ VRSTVY Thermokinetics of Surface Soil Layer
TERMOKINETIKA PŮDNÍ POVRCHOVÉ VRSTVY Thermokinetics of Surface Soil Layer Růžena Petrová Abstrakt: Článek se zabývá možnostmi výzkumu a použití modelu termokinetiky povrchové půdní vrstvy, jež úzce souvisí
VíceLidé a ekosystémy sborník ze seminá e konaného 14. zá í 2000 v Praze 69. Box 2.15 Odvodn ní území a distribuce slune ní energie
Lidé a ekosystémy sborník ze seminá e konaného 14. zá í 2000 v Praze 69 V tšina slune ní energie dopadající na mok ady se spot ebovává na evapotranspiraci, tedy na výpar vody z p dy (evaporace) a na výdej
VíceVláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení
VíceVoda, sluneční energie a klima
Voda, sluneční energie a klima Jan Pokorný, ENKI,.p.s. Česká zemědělská univerzita Praha 7. prosince 2010 STUŽ Životní pochody snižují gradienty (Life abhors gradients) Země je otevřený systém dostáváme
VíceÚloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy
Úloha č. pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu záklaní vztahy Veení Fourriérův zákon veení tepla, D: Hustota tepelného toku je úměrná změně teploty ve směru šíření tepla, konstantou úměrnosti je součinitel
VíceACTA HYDROLOGICA SLOVACA
Ročník 4, č. 2, 2003, 323-330 ACTA HYDROLOGICA SLOVACA POROVNÁNÍ HODNOT AKTUÁLNÍ EVAPOTRANSPIRACE TRAVNÍHO POROSTU ZÍSKANÝCH TŘEMI RŮZNÝMI METODAMI Renata Duffková COMPARISON OF THE VALUES OF ACTUAL EVAPOTRANSPIRATION
Víceř š ú š Č š ž ř š Š Š Í ú š ď ř š ú Š ů ú ř ř ř ř ů ř Ž š ů ú ů ř Š Š Š ř ů řň ň řň řň ů ř ř š Í ř ř ř ř ř ř ř ř Ž Ž ř ú ů ú ú š Ú ú ú Í Ž Ž ů Ž Ž Č ň Ú řš ř řš ú Ž ú ť ň Í ř ř ů ť š š ř Í řš ú Ý Í ť ú
VíceSeminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..
Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Plán seminářů: 5. Teplota a městský tepelný ostrov.22.10. 6. Měření půdní vlhkosti; Zadání projektu Klimatická změna a politika ČR minikin 29.10. 7.
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1
VíceStromy zdarma chladí, a to výrazně
Termovizní snímání teploty v centru Hradce Králové dne 22. července 2015 za účasti docenta Jana Pokorného, s nímž královéhradecký magistrát (odbor životního prostředí) dlouhodobě spolupracuje. Stromy zdarma
VíceEnergetika v ČR XVIII. Solární energie
Energetika v ČR XVIII Solární energie Slunce snímek v oblasti rtg záření http://commons.wikimedia.org/wiki/file:sun_in_x-ray.png Projevy sluneční energie: - energie fosilních paliv (která vznikla z rostlinné
VíceRADIAČNÍ BILANCE MLADÉHO HORSKÉHO SMRKOVÉHO POROSTU
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 22, ISBN 8-85813-99-8, s. 29-296 RADIAČNÍ BILANCE MLADÉHO HORSKÉHO SMRKOVÉHO POROSTU
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceAbiotické faktory prostředí ve vztahu k produktivitě agroekosystémů, mikroklima porostů
Abiotické faktory prostředí ve vztahu k produktivitě agroekosystémů, mikroklima porostů 1. Radiační bilance Bilance energie záření - všech zisků a ztrát energie krátkovlnné (dopadající a odražené) a dlouhovlnné
VíceVYHODNOCENÍ PROSTOROVÉ VARIABILITY VÝPARU NA EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘEŠE
Energeticky efektivní budovy 2015 sympozium Společnosti pro techniku prostředí 15. října 2015, Buštěhrad VYHODNOCENÍ PROSTOROVÉ VARIABILITY VÝPARU NA EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘEŠE Michal Dohnal 1), Vladimíra
VíceZÁVISLOSTI DOPADAJÍCÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA PLOCHU
ZÁVISLOSTI DOPADAJÍCÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA PLOCHU Jaroslav Peterka Fakulta umění a architektury TU v Liberci jaroslav.peterka@tul.cz Konference enef Banská Bystrica 16. 18. 10. 2012 ALTERNATIVNÍ
VíceVliv využití vegetačního krytu na energetické toky a evapotranspiraci na příkladu dvou malých povodí
Vliv využití vegetačního krytu na energetické toky a evapotranspiraci na příkladu dvou malých povodí Jakub Brom 1, 2, Jan Procházka 1 1 Laboratoř aplikované ekologie, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita
VíceEKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ)
1. Úvod 2. Klima 3. Biomy EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ) 1. ÚVOD otázka: Proč taxon XY je/není v oblasti A? odpověď: a) ekologické příčiny, b) historické příčiny
VíceKořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
VíceVoda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez
Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez Doc. RNDr. Jan Pokorný CSc., ředitel ENKI o.p.s., člen komise
VíceVoda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem
Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Water and energy in airconditioning of planet Earth Jan Pokorný, ENKI,.p.s. Česká republika Česká zemědělská univerzita Praha Voda pre ozdravenie klímy
VíceKey words solar radiation, phytoactinometry, reflected radiation, spatial radiation
MĚŘENÍ STEREOINSOLACE NAD RŮZNÝM AKTIVNÍM POVRCHEM MEASURING OF SPATIAL RADIATION ABOVE DIFFERENT ACTIVE SURFACE Kožnarová Věra, Klabzuba Jiří Česká zemědělská univerzita v Praze Katedra agroekologie a
VíceIng. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný
VícePůdní voda. *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin.
PODPOVRCHOVÁ VODA Půdní voda *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin. Podzemní voda hromadí se na horninách, které jsou málo propustné pro vodu vytváří souvislou
VíceObnovitelné zdroje energie Solární energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Solární energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. M.Kabrhel 1 Druhy energií
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceKLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VíceKIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln
KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln Podstata jednotlivých druhů spojení, výhody a nevýhody jejich použití doc. Ing. Marie Richterová, Ph.D. Katedra komunikačních a informačních systémů Černá
VíceSolární soustavy pro bytové domy
Využití solární energie pro bytové domy Solární soustavy pro bytové domy Bořivoj Šourek Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Původ sluneční energie, její šíření prostorem a dopad na Zemi
VíceMETODIKA ANALÝZY VODNÍHO STRESU TRAVNÍHO POROSTU
METODIKA ANALÝZY VODNÍHO STRESU TRAVNÍHO POROSTU Renata Duffková, Jiří Kučera Abstract METHOD OF THE ANALYSIS OF WATER STRESS IN GRASSLAND The method of the analysis of water stress in grassland is described
VíceFotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
VíceTvorba biomasy a primární produkce v lesních ekosystémech
Tvorba biomasy a primární produkce v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova Základná podmínky tvorby
VíceMETODIKA ANALÝZY VODNÍHO STRESU TRAVNÍHO POROSTU Renata Duffková, Jiří Kučera
METODIKA ANALÝZY VODNÍHO STRESU TRAVNÍHO POROSTU Renata Duffková, Jiří Kučera Abstrakt Je uvedena metodika analýzy vodního stresu travního porostu vycházející ze zavedení indikátorů vodního stresu založených
VíceVoda a les. Radek Pokorný. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Voda a les Radek Pokorný Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Voda a les funkce hydrická funkce vodohospodářská VODA - H 2 O
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceDATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE
DATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE Pavel Sedlák, Kateřina Komínková, Martina Čampulová, Alice Dvorská 21. září 2015 Výroční
VíceJak se projevuje změna klimatu v Praze?
Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů
VíceJednoduché pokusy pro stanovení úspor v domácnosti
Jednoduché pokusy pro stanovení úspor v domácnosti Petr Sládek Pedagogická fakulta MU Úvod Jednoduché pokusy zahrnují 4 tématické oblasti: - Úspory energie při vaření - Úsporné spotřebiče v domácnosti
VíceII. Rostlina a energie
1 II. Rostlina a energie 2. Energie, přeměna látek, sluneční záření Živé organismy mají vysoký stupeň uspořádanosti a univerzálně spějí k rovnovážnému stavu. Životní procesy je nutné udržovat stálým dodáváním
VícePasívní budovy: Otevřená zahrada monitoring a zkušenosti z provozu Ing. Vlastimil Rieger Nadace Partnerství, Brno
Otváracia konferencia projektu DELIVER: Sídliská ako živé miesta odolné voči zmene klímy 12.9. 2018 Univerzitná knižnica Bratislava Pasívní budovy: Otevřená zahrada monitoring a zkušenosti z provozu Ing.
VíceZákladní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý
Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch
Více22. Čím je významná publikace SIlent spring
Otázky MB130P60 Globální změny, fotosyntéza a trvalá udržitelnost. ZS 2010/2011 (odb.) 1. Kdo byla Gro Harlem Brundtland? 2. Jak vznikla zpráva Naše společná budoucnost? 3. Kdy vznikla zpráva Naše společná
VíceHospodaření s vodou v krajině funkce ekosystémů
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Fakulta životního prostředí Hospodaření s vodou v krajině funkce ekosystémů Jan Pokorný Ústí nad Labem 2014 Název: Autor: Hospodaření s vodou v krajině funkce ekosystémů
VíceFyzická geografie (Z0026) prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. RNDr. Zdeněk Máčka, Ph.D.
Fyzická geografie (Z0026) prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. RNDr. Zdeněk Máčka, Ph.D. podzimní semestr - 4/0: zkouška 7 kreditů, 0/1: zápočet 2 kredity 1. Úvod do studia fyzické geografie Fyzická geografie
VíceProtimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceAnalýza vertikálních profilů základních meteorologických veličin na meteostanici v Dukovanech
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra hydrauliky a hydrologie Analýza vertikálních profilů základních meteorologických veličin na meteostanici v Dukovanech Analysis of vertical
VíceBIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS
Hodnocení povrchového odporu travního porostu ve vztahu k půdní vlhkosti a hydrolimitům R. DUFFKOVÁ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 Zbraslav, Česká republika
VíceFaktory ovlivňující intenzitu záření. Spektrální chování objektů. Spektrální odrazivost. Spektrální chování. Spektrální chování objektů [ ]
Faktory ovlivňující intenzitu záření Elektromagnetické záření je při průchodu atmosférou i po svém dopadu na zemský povrch významně modifikováno. Intenzita odraženého krátkovlnného záření, ale i intenzita
VíceZÁŘIVÉ TOKY A EMISIVITY V PRAXI
ZÁŘIVÉ TOKY A EMISIVITY V PRAXI RADIANT FLUXES AND EMISSIVITIES IN PRACTICE Jan Hollan 1 1 ÚVOD Toky energie se odehrávají buď jako práce (mechanická, elektrická) nebo jako teplo. Za tepelný označujeme
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceSlunce # Energie budoucnosti
Možnosti využití sluneční energie Slunce # Energie budoucnosti www.nelumbo.cz 1 Globální klimatická změna hrozí Země se ohřívá a to nejrychleji od doby ledové.# Prognózy: další růst teploty o 1,4 až 5,8
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceHODNOCENÍ EXPOZICE V OKOLÍ ZÁKLADNOVÝCH STANIC MOBILNÍCH OPERÁTORŮ. Ing. Pavel BUCHAR elmag@szu.cz
HODNOCENÍ EXPOZICE V OKOLÍ ZÁKLADNOVÝCH STANIC MOBILNÍCH OPERÁTORŮ Ing. Pavel BUCHAR elmag@szu.cz OSNOVA PREZENTACE Účinky vysokofrekvenčního elektromagnetického záření na lidské tělo Hodnocení expozice
VíceODHAD VÝVOJE TOKU TEPLA DO PŮDY The Estimation of Evolution of the Heat Flux into Soil
OHA VÝVOJE TOKU TEPLA O PŮY The Estimation of Evolution of the Heat Flux into Soil Růžena Petrová Abstrakt Změny v látkových tocích a přírodních energetických procesech, jež s sebou přináší současný vývoj
VíceEnergetická bilance sněhu v lesním prostředí: časová a prostorová variabilita krátkovlnné a dlouhovlnné radiace
Energetická bilance sněhu v lesním prostředí: časová a prostorová variabilita krátkovlnné a dlouhovlnné radiace Ondřej Hotový Anotace Energetická bilance sněhu v lesním prostředí: časová a prostorová variabilita
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceTERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí Prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla OSNOVA 15. KAPITOLY Tři mechanizmy přenosu tepla Tepelný
VíceVýpar. = změna skupenství l,s g závisí na T a p. Probíhá. z vodní hladiny z povrchu půdy z povrchu rostlin ze sněhu a ledu.
VÝPAR H S H V H O R Výpar = změna skupenství l,s g závisí na T a p Ročně se odpaří cca 518.10 3 km 3 vody Probíhá z vodní hladiny z povrchu půdy z povrchu rostlin ze sněhu a ledu evaporace transport rostlinami
Více2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
VíceCvičení: APLIKOVANÁ BIOKLIMATOLOGIE. Ing. Petr Hlavinka, Ph.D. Dveře č. N5068 (tel.: 3090) phlavinka@centrum.cz
Cvičení: APLIKOVANÁ BIOKLIMATOLOGIE Ing. Petr Hlavinka, Ph.D. Dveře č. N5068 (tel.: 3090) phlavinka@centrum.cz Zápočet: -Docházka na cvičení (max. 2 absence) -Vyřešit 3 samostatné úkoly Meteorologická
VíceVzhled termálních obrazových záznamů. Princip termálního snímání. Dálkový průzkum země v termální části spektra. Charakteristika. Fyzikální podstata
Princip termálního snímání Dálkový průzkum země v termální části spektra etoda pasivní nepřímá Fyzikální podstata Charakteristika Termální oblast spektra zahrnuje vlnové délky od 3 µm (atmosférická okna
Více