Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Transkript

1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, Brno telefon: , Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Mendelova univerzita Zemědělská 1, Brno

2

3 Mapa pozorované změny povrchové teploty v letech odvozena od teplotní trendu určeného lineární regresí z jednoho datového souboru

4 5. HODNOTÍCÍ ZPRÁVA první část na druhá a třetí část zprávy a její syntéza byly zveřejněny postupně v průběhu roku 2014 vědci mají nyní více jak 95 % jistotu, že za většinu probíhající klimatické změny mohou lidé

5 5. HODNOTÍCÍ ZPRÁVA Závěry nové IPCC zprávy se nijak podstatně neliší od předchozích zpráv a nevybočují z jejích předchozích odhadů, což je dobře a svědčí to o robustnosti výsledků, které pro tuto zprávu vznikly za pomoci nové generace přesnějších a podrobnějších globálních klimatických modelů, tzv. modelů Systému Země, zahrnujících nejen atmosféru a oceán, ale i další složky klimatického systému, jako je biosféra, atmosférická chemie atd.

6 5. HODNOTÍCÍ ZPRÁVA v případě neodkladného a razantního snížení emisí máme stále možnost udržet globální oteplení pod 2 C první desetiletí 21. století bylo nejteplejším od roku 1850 a to i přesto, že se rychlost oteplování ovzduší v poslední době mírně zpomalila, zato se více oteplovaly hlubiny oceánů a zrychlovalo se ubývání ledu v Grónsku a Antarktidě oceán se nebezpečně okyseluje a jeho hladina stoupá stále rychleji

7 ATMOSFÉRA globální průměrné kombinace údajů povrchové teploty země a oceánu, vypočtené pomocí lineárního trendu, ukazují oteplení o 0,85 C v období celkové zvýšení mezi průměrem pro období a období je 0,78 C kromě významného mezidekádního oteplování, má teplota povrchu také podstatnou meziroční variabilitu rekonstrukce povrchových teplot ukazují, s vysokou mírou jistoty, klimatické anomálie během středověku (rok ), kdy byly v některých regionech teploty stejně vysoké, jako na konci 20. století

8 Mapy pozorované změny srážek v období a z jednoho datového souboru

9 ATMOSFÉRA průměrný úhrn srážek na severní polokouli se od roku 1901 zvýšil (střední míra jistoty před a vysoká spolehlivost od roku 1951) u jiných zeměpisný šířek mají průměrné dlouhodobé pozitivní nebo negativní trendy nízkou spolehlivost frekvence nebo intenzita výskytu silných srážek se pravděpodobně zvýšila v Severní Americe a Evropě

10 MNOŽSTVÍ CO 2 V ATMOSFÉŘE (ppm)

11 BUDOUCNOST KLIMATICKÉ ZMĚNY globální změna povrchové teploty na konci 21. století pravděpodobně přesáhne 1,5 C vzhledem k období oteplování bude nadále vykazovat meziroční a mezidekádovou variabilitu a nebude regionálně jednotné globální průměrná teplota povrchu změny za období vzhledem k období bude pravděpodobně v rozmezí od 0,3 C do 0,7 C (střední míra jistoty)

12 BUDOUCNOST KLIMATICKÉ ZMĚNY v mnoha středních zeměpisných šířkách a subtropických suchých oblastech bude průměr srážek pravděpodobně klesat extrémní srážkové události budou pro většinu středních zeměpisných šířek pevnin a pro vlhké tropické oblasti velmi pravděpodobně stále intenzivnější a častější na konci tohoto století

13 Změna klimatu

14 Průměrná roční teplota vzduchu Tři hodnocená období: (dle emisního scénáře A1B) Rozpětí modelované změny teploty vzduchu podle podkladů IPCC (1997) při dvojnásobné koncentraci C0 2 : 1,5 až 4,5 C (střední změna teploty vzduchu 2,5 C)

15 Trend teplot vzduchu

16 Podnebí naší republiky vliv cirkulace a geografických podmínek převládá vzduch mírného pásma (dále tropická a arktická vzduchová hmota) vliv Atlantického oceánu a Euroasijského kontinentu (kontinentalita našeho území od Z k V vzrůstá cca o 10 % - oceanita Čech asi 55 %, východní Moravy asi 50 %) podnebí závisí hlavně na cyklonální činnosti (podle její aktivity jsou jednotlivé roky velmi proměnlivé)

17 Srážkové poměry -velkáčasová i místní proměnlivost srážek - závislost na nadmořské výšce a expozici vzhledem k převládajícímu proudění -nejvíce srážek v létě, nejméně v zimě - maximum připadá převážně na červenec, minimum na únor nebo leden - roční úhrny srážek na našem území v rozpětí od 410 mm do 1705 mm

18

19

20

21

22

23

24 Evapotranspirace - ovlivňuje ráz krajiny - výdejová složka ve vodní bilanci půdy -většinou vycházíme z výpočtů potenciální evapotranspirace (převážně podle vztahu podle Penmana) - v nejteplejších oblastech jen málo přesahuje 700 mm, v nejchladnějších nedosahuje 400 mm prokazatelný pokles s nadmořskou výškou

25 Evapotranspirace Reálná evapotranspirace dosahuje v teplých oblastech 400 až 450 mm, největší je ve středních výškách, málo přes 500 mm, a v nejvyšších polohách činí méně jak 350 mm Rozdíl mezi evapotranspirací a srážkami vyjadřuje vláhové poměry daného místa, tedy humiditu (když jsou vyšší srážky) či ariditu (pokud je vyšší evapotranspirace)

26 Potenciální evapotranspirace travního porostu [mm] na území ČR, průměrné dlouhodobé úhrny ( ) dlouhodobý roční průměr dlouhodobý průměr za vegetační období dlouhodobý průměr za léto

27

28 Základní vláhová bilance travního porostu k

29 Základní vláhová bilance travního porostu k

30 Úhrn srážek v procentech dlouhodobého průměru za období od 1. ledna do 30. září 2003

31 Odchylka průměrné teploty vzduchu od dlouhodobého průměru za období od 1. ledna do 30. září 2003

32 DOBA OPAKOVÁNÍ SUCHÉ PERIODY PRO OBDOBÍ SRPEN 2011 AŽ KVĚTEN 2012

33 REGIONY POTENCIÁLNÍ VLÁHOVÉ BILANCE TRAVNÍHO POROSTU KE DNI

34 Závěry jediným zdrojem vody na našem území jsou srážky množství dostupné vody je limitováno její distribucí v krajině s rostoucí teplotu vzduchu roste evapotranspirace letních měsících se zvyšuje výskyt intenzivních až přívalových dešťů proto se zvyšuje nedostatek vody v krajině Ústí n.l

35 R I Z I K A Negativní dopady v oblasti vodního hospodářství nedostatek vody pro hospodářské účely omezení až zastavení energetického využití vody velmi vážnou otázkou je možné ovlivnění chlazení energetických zdrojů omezení až zastavení čerpání vody pro závlahy pokles průtoků v tocích pod únosnou hranici Ústí n.l

36 Adaptační opatření Zpracování strategických podkladů s ohledem na extrémní stavy Zvyšování retenční kapacity krajiny zajistit komplexní přístup Aktualizovat analýzu potřeby výstavby nádrží Zajištění systematického měření meteorologických a hydrologických prvků Rozvíjet vzdělávací programy Ústí n.l

37 Děkuji za Vaši pozornost