PROMĚNY KRAJINY V HISTORICKÉM VÝVOJI

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROMĚNY KRAJINY V HISTORICKÉM VÝVOJI"

Vratislav Valenta
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 PROMĚNY KRAJINY V HISTORICKÉM VÝVOJI Období středověku a novověku (renesance, baroka, klasicismu a romantismu)

2 OBDOBÍ STŘEDOVĚKU ( stol.) Osidlování území, kultivace krajiny Vnitřní a vnější kolonizace Městská kolonizace 13. stol.

3 RANÝ STŘEDOVĚK ( STOL.) Přílohové hospodářství v úrodných sprašových oblastech nivách řek (orná-ager, příloh-campus, campus až po sedmi letech orán, ager 2-3 roky užíván) Byla znovu osidlována území, osídlená v pravěku

4 POSÍLENÍ MOCI ŠLECHTY VŮČI PANOVNÍKOVI století plynula moc velmožů z postavení ve správě státu a ze služby panovníkovi (knížeti) Členové družiny byli ekonomicky závislí na výnosech panovnického majetku panovník se odměňoval členům družiny dary půdy a lidí Začala se rozvíjet pozemková držba šlechty Šlechta začíná individuálně hospodařit se získanou půdou

5 POSÍLENÍ MOCI ŠLECHTY VŮČI PANOVNÍKOVI Církev získávala půdu od panovníka a později (ve 12. stol.) i od velmožů Rozpad panovnické družiny a hospodářské a majetkové odpoutání velmožů i dalších členů družiny od panovníka oslabení tzv. hradské územní organizace Rozvoj řemesel a tržní směny mezi zemědělským územím a sídly tržními osadami

6 VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK ( stol.) Velké změny v kulturní a ekonomické sféře nárůst počtu obyvatel trojpolní soustava intenzivnější využití pozemků vznik pozemkové šlechty dědičné právo na pozemky Velké změny v krajině stabilizace struktury osídlení, rozdělení území ke kolonizaci členu knížecí nebo královské družiny nebo klášteru nárůst plochy obdělávané půdy pravidelné členění plužiny zmenšení plochy lesa (dříví využíváno na stavby, těžbu a výrobu železa)

7 TYPY SÍDEL V RANÉM A VRCHOVNÉ STŘEDOVĚKU Slovanská hradiště rozlehlé opevněné sídlo pro veškeré vrstvy obyvatelstva Středisko správy a hospodářství přilehlého území Později nebyla rozlehlost potřebná vznik hradů pro privilegované vrstvy Od 12. stol byla velká hradiště nahrazována drobnými opevněnými sídly vznikající šlechty (nižší světští feudálové)

8 VELKÁ STŘEDOVĚKÁ KOLONIZACE 13. A 14. STOL. Do konce 13. stol. - vnitřní kolonizace starousedlíky dosídlování neobydlených oblastí mimo staré sídelní území (oblasti osídlené pravěkými zemědělskými kulturami a také během raného středověku - úrodné nížiny kolem Labe, dolní Vltavy, střední a dolní Ohře a kolem dolní Jizery a Bíliny.

9 VELKÁ STŘEDOVĚKÁ KOLONIZACE 13. A 14. STOL. 14. stol. vnější kolonizace příchod kolonistů z ciziny (přinesli rozvoj řemesel, hospodaření, jiné kulturní zvyky specifické typy vesnic) postup podél řek z nížin do pahorkatin a vrchovin, do konce 14. stol. i do pohraničních hor (Český les, Šumava, Krkonoše, Jizerské hory) kolem sídel na obchodních stezkách, kolem obranných hradů

10 STOPY ČLENĚNÍ PLUŽINY V KRAJINĚ hromadná ves s úsekovou plužinou ulicová nebo potoční ves s traťovou plužinou lánové vsi s délkovou záhumenicovou plužinou

11 STAVBY STŘEDOVĚKU V KRAJINĚ Zemanské dvory a tvrze - sídla pozemkové šlechty Podmračí

12 STAVBY STŘEDOVĚKU V KRAJINĚ Kláštery - centra kultury, vzdělání a osidlování krajiny Vyšší Brod Zlatá Koruna

13 STAVBY STŘEDOVĚKU V KRAJINĚ Hrady - centra moci přemyslovského státu - později opevněná sídla šlechty Dívčí Kámen Veliš

14 MĚSTSKÁ KOLONIZACE 13. STOL. Doba Václava I., Přemysla Otakara II. a Václava Rozvoj dřívějších tržních osad obdařených městskými právy a shromažďujících obchodníky a řemeslníky Opevňování měst Nově založená (lokační) města na důležitých obchodních trasách a strategických místech oblastí království

15 KRAJINA NA KONCI STŘEDOVĚKU Vytvořená struktura městského osídlení (zachovaná v podobě dochovaných historických jader do dnešní doby) Stabilizovaná struktura venkovského osídlení (pozměněná úbytkem počtu obyvatel po morových epidemiích 14. stol.) Síť strážních a obranných hradů Kultivovaná zemědělská krajina, první rybníky Neprostupné pohraniční hvozdy nepřátelská krajina

16 PROMĚNY RENESANČNÍ KRAJINY Postup kolonizace v období předbělohorském, feudální sídlo v krajině, rybniční krajina Třeboňska

17 POSTUP KOLONIZACE ÚZEMÍ Stará sídelní oblast Oblast velké středověké kolonizace Oblast pozdní středověké kolonizace Oblast novověké kolonizace 16. stol. Oblast kolonizovaného podhůří (výroba železa, skla, textilu) Oblast horského hospodářství (extenzivní pastva, dřevo)

18 ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ KRAJINY Rozvoj vrchnostenských režijních velkostatků založeny především na čelední (námezdní) práci Postupné soustřeďování majetku do rukou královských a církevních Během 15 a 16. stol. soustřeďování majetku do rukou velkých šlechtických rodů (před Třicetiletou válkou 50% zemědělsky obdělávané půdy v rukou 11 rodů)

19 ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ KRAJINY Účast feudálů na podnikání Pivovarnictví Těžba rud, sklářství - zejména v podhorských oblastech Chov ovcí využívající opuštěné části plužiny a neplodné plochy, rozšiřování pastvin Rybnikářství pracovně velmi náročné pouze velmi silné rody (Rožmberkové, Pernštejnové)

20 ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ KRAJINY Z poplužního dvora vznikl vrchnostenský režijní velkostatek (umístění vždy na okraji obce nebo mimo intravilán obce) Pivovar Ovčín Mlýn Vápenice Pila Krčma

21 ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ KRAJINY NOVOVĚKÁ KOLONIZACE V 16. STOL. Kolonizace horských oblastí založená na využití nezemědělské výroby Těžba dřeva Těžba surovin Sklářství Textilní výroba Chov dobytka Němečtí osadníci přinášeli umění řemesel výroby (sklářství v Severních Čechách) osidlovali Děčínsko, Šluknovsko, Lužické hory Čeští osadníci osidlovali střední Krkonoše a Podkrkonoší

22 NOVOVĚKÁ KOLONIZACE V 16. STOL. Konec 13. stol. dokončena sídelní struktura Kulturní krajina do nadmořské výšky 500 m n.m. Rozmach těžby a hornická kolonizace Nejdříve hornické osady, později zakládání horních měst Zakládána v období renesance (1532 Horní Blatná 1533 Boží Dar Náhorní polohy Krušných hor, podhůří Jeseníků

23 TŘEBOŇSKÁ RYBNIČNÍ SOUSTAVA v Třeboňské pánvi bažinatá krajina s malým odtokem na jílovitém podloží zakládání rybníků představovalo způsob získávání úrodné půdy a umožňovalo osidlování krajiny (Dvořiště 1363) v Rybničních registrech z let jsou uvedeny rybníky: Bošilecký, Ponědražský, Branský, Církvičný, Tobolka, Děkanec, Lázna, Kacířovec, Štěpánovský

24 TŘEBOŇSKÁ RYBNIČNÍ SOUSTAVA Štěpánek Netolický vybudování rybničního systému Zlaté stoky ( ), délka 48 km/33 m (na 10 m 0,7 cm) 1507 Malý Tisý 1508 Jamský u Branné 1514 Jílovický, Opatovický, Horusický 1515 Kaňov

25 TŘEBOŇSKÁ RYBNIČNÍ SOUSTAVA Mikuláš Ruthard z Malešova (na panstvím chlumském, později hejtmanem Třeboňského panství) soustava drobnějších rybníků, rybníky Hejtman a Staňkovský soustava Lutovských rybníků Vdovec 1564 Starý Hospodář

26 TŘEBOŇSKÁ RYBNIČNÍ SOUSTAVA Jakub Krčín z Jelčan (v letech regentem rožmberského panství) založení nových rybníků, zvětšení ploch existujících rybníků Svět Rožmberk Nová řeka 13,4 km

27 RENESANČNÍ SÍDLO V KRAJINĚ Přeryv ve vývoji měst třicetiletá válka, pokles obyvatelstva ve městech až na pětinu Zvyšuje se počet poddanských měst na rozdíl od kolonizačních měst nikoliv na dálkových trasách, ale v těžišti panství Tato města často vznikla povýšením osad na město

28 RENESANČNÍ SÍDLO V KRAJINĚ OPROTI STŘEDOVĚKÉMU OPEVNĚNÉMU SÍDLU Hradby ztrácejí význam v souvislosti s vývojem střelných zbraní (výjimkou jsou pevnostní města počátku baroka na renesančních principem ideálního města) Okolí sídla nemusí být otevřené, bez vegetace Sídlo může být otevřeno do krajiny a může tvořit dominantu v krajině Vývoj předměstských osad s mlýny, pilami, hamry, špitály, hřbitovy

29 Nové dominanty renesančních měst Vedle církevních dominant se výrazně projevují i dominanty zámků a radnic, vodní plochy Telč, Jindřichův Hradec, Litomyšl, Mělník (navazují ve výšinné poloze na starší polohy hradů nebo jsou v rovinné poloze Pardubice, Poděbrady) Vnitřní dvůr (arkádový) Zahrada, obora

Podobné dokumenty

VENKOVSKÝ PROSTOR. Doc.Ing.arch. Ivan Vorel, CSc (ČKA, IFLA) Katedra urbanismu a územního plánování FSv ČVUT 2014 /2015

VENKOVSKÝ PROSTOR. Doc.Ing.arch. Ivan Vorel, CSc (ČKA, IFLA) Katedra urbanismu a územního plánování FSv ČVUT 2014 /2015 VENKOVSKÝ PROSTOR Doc.Ing.arch. Ivan Vorel, CSc (ČKA, IFLA) Katedra urbanismu a územního plánování FSv ČVUT 2014 /2015 A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU DEFINICE