MASARYKOVA UNIVERZITA KUBA SPECIÁLNÍ OBDOBÍ

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra geografie KUBA SPECIÁLNÍ OBDOBÍ Bakalářská práce Brno 2009 Vedoucí práce: doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc. Autor práce: Eva Poláčková

2 Bibliografický záznam POLÁČKOVÁ, Eva. Kuba. Speciální období : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra pedagogiky, l., 17 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Svatopluk Novák. Anotace Bakalářská práce Kuba. Speciální období se zabývá komplexní charakteristikou Kuby se zaměřením na Speciální období. Její náplní je sociogeografická a fyzicko-geografická charakteristika. Cílem práce je postihnout nejdůležitější informace o tomto období. V příloze je doplněna historie Speciálního období. Annotation Barchelor s thesis Kuba. The Special Period deals with the complex characteristics of Cuba, focusing on the special period. Its content is sociogeographical and physicalgeographical characteristics. The aim of this work is to identify the most important information about this period. The Annex is supplemented by the history of the Special. Klíčová slova Kubánská ekonomie, Fidel Castro, americké embargo, socialismus, Speciální období, ekonomická krize, Sovětský svaz, přídělový systém, doprava, služby. Keywords Cuban economy, Fidel Castro, US embargo, socialism, the Special Period, economic crisis, USSR, rationing system, transportation, services.

3 Čestné prohlášení Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne 18. dubna 2009 Vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Děkuji prof. PhDr. Petrovi Chalupovi, CSc. za to, že jsem mohla navštívit Kubu.

5 Obsah 1. ÚVOD 6 2. CÍLE PRÁCE DISKUSE PRAMENŮ A LITERATURY METODIKA PRÁCE 9 5. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA KUBY POLOHA A ROZLOHA GEOLOGICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY KLIMATICKÉ POMĚRY HYDROLOGICKÉ POMĚRY PEDOLOGICKÉ POMĚRY BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY OBYVATELSTVO A SÍDLA ZEMĚDĚLSTVÍ PRŮMYSL DOPRAVA SLUŽBY CHARAKTERISTIKA POLITICKÉ SITUACE NA KUBĚ GEOGRAFICKÉ ASPEKTY SPECIÁLNÍHO OBDOBÍ FYZICKOGEOGRAFICKÉ ASPEKTY SPECIÁLNÍHO OBDOBÍ SOCIOGEOGRAFICKÉ ASPEKTY SPECIÁLNÍHO OBDOBÍ Vliv obyvatelstva a sídel Vliv zemědělství a průmyslu Vliv dopravy Vliv služeb DIDAKTICKÁ TRANSFORMACE ZÁVĚR RESUMÉ POUŽITÉ ZDROJE SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY 64 5

6 1. ÚVOD Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma: Kuba. Speciální období. Kuba je krásná země. Velice mě oslovila. Jsem ráda, že jsem ji mohla navštívit na zahraniční terénní praxi s prof. Chalupou a zároveň čerpat svoje zkušenosti do mé bakalářské práce. Téma Speciální období není lehké objektivně popsat. Od této doby ještě neuplynulo tolik let a tato situace na Kubě stále částečně přetrvává. Speciální období je zajímavé z hlediska kubánské historie a způsobu, jak dokázali Kubánci vyřešit některé závažné problémy. Procestovala jsem mnoho evropských i některé mimoevropské země a mohu říci, že je Kuba v každém případě jedinečná. Zdálo se mi, jako by se tam zastavil život. Učarovala mě nejen svými architektonickými památkami, historií, kulturou, přírodou, ale také specifickou krajinou a zvláštní atmosférou plnou slunce, přátelských lidí, zpěvem a tancem. 6

7 2. CÍLE PRÁCE Cílem práce je na podkladě geografické situace Kuby postihnout vliv dílčích geosfér. Dílčí cíle: přehledně zpracovat základní údaje o Kubě popis hospodářské situace v souvislosti s obecnými proměnami společnosti ve Speciálním období vyvození důsledků hospodářských změn Speciálního období pro život na Kubě popis současného stavu Kuby 7

8 3. DISKUSE PRAMENŮ A LITERATURY Pro tuto práci jsem využívala několikero druhů zdrojů. Především to byly knižní publikace, dále pak internetové stránky mnohdy s mapami, brožury, turistické průvodce, statistická data, vlastní fotografie a poznatky. V dnešní době existuje relativně velké množství dostupné literatury o Kubě, ale jen zlomek z nich se více věnuje Speciálnímu období a celkovou geografickou charakteristikou Kuby. V práci jsem především vycházela z CHALUPA, P.: Minulost a přítomnost Ekvádoru a Kuby, ve které je komplexní geografická charakteristika Kuby. V knize OPATRNÝ, J.: Kuba je historie a některé zajímavosti o ostrově. Z knihy staršího data OPATRNÝ, J.: 88 zajímavostí z Kuby jsem čerpala ve fyzickogeografické charakteristice. V knihách LIŠČÁK, V. - FOJTÍK, P.: Státy a území světa a LA SPADA, P.G.: Kuba - místa a historie se nachází historické i geografické údaje. Knihy GOTT, R.: Kuba - nové dějiny, KAŠPAR, O.: Dějiny karibské oblast,. de VILLA, J. NEUBAUER, J.: Máximo Líder : Fidel Castro a NÁLEVKA, V.: Fidel Castro : podzim diktátora jsou zaměřeny především na historii. Použila jsem i cestopisy BOUŠKA, V.: Kuba začíná v Santiagu a HORKÝ, P. NÁPLAVA, M.: Cuba libre: Kdo nezažil, nepochopí, kdo neviděl, neuvěří! FROESE, G.: Kuba, edice Marco Polo, MCAUSLAN, F. NORMAN, M.: Kuba: turistický průvodce, BAJINI, I. - ALONSO, A. et al.: Kuba jsou kvalitní turistické průvodce se spoustou informací o Kubě Využila jsem atlasy BIČÍK, I., et al.: Školní atlas dnešního světa a DOBROVOLNÁ, V., et al.: Školní atlas světa. Mnoho informací jsem získala z internetových stránek. Jednalo se nejvíce o různá statistická data nebo mapy. Nejvíce poznatků jsem použila z mé návštěvy Kuby, od prof. Chalupy a našeho průvodce Fernanda, ale i rozhovorem s jinými Kubánci a vlastním pozorováním. 8

9 4. METODIKA PRÁCE Bakalářskou práci jsem zpracovala kompilačně, tj. analýza psaných dokumentů, kdy jsem si z dostupných materiálů vybrala důležité informace a použila je k vypracování této práce. Při komplexní geografické charakteristice jsem použila informace ze studia pramenů (dostupné literatury, map, propagačních materiálů, informací z internetu, návštěvy Kuby a rozhovorů s obyvatelstvem a především s naším průvodcem na Kubě, profesorem na univerzitě v Sancti Spiritus, Fernandem). Z metod jsem zvláště využila popisně geografickou metodu, jedná se o komplexní popis Kuby. Dále jsem využila kartografickou metodu, především pro doplnění kapitol týkajících se fyzické geografie. Práci jsem doplňovala svými poznámkami, fotografiemi, interpretacemi mapových podkladů aj. 9

10 5. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA KUBY 5.1. POLOHA A ROZLOHA Kuba se nachází na západní polokouli, jižně od obratníku Raka mezi 20º a 23º severní šířky. Kubánská republika (Republica de Cuba) je největší ostrov Velkých Antil a zároveň 15. největší ostrov na Zemi (Školní atlas světa, 2002, s. 102). Kuba leží v karibské oblasti, od nejjižnější části poloostrova Floridy (USA) ostrova Key West ji dělí 180 km široký Floridský průliv. Poloostrov Yucatán (Mexiko) je od Kuby vzdálen 210 km širokým Yucatánským průlivem, 77 km široký průliv Windward se rozkládá mezi Kubou a Haiti, od Jamajky je Kuba vzdálena 140 km (Chalupa, 2002, s. 60). Kubánské souostroví zahrnuje plochu km 2, z toho ostrov Kuba km 2, ostrov Isla de la Juventud 2200 km 2 a kolem 1600 malých ostrůvků (Chalupa, 2002, s. 59). Kuba je dlouhý úzký ostrov, který vypadá jako krokodýl a dosahuje 1275 km na délku od západu k východu (Chalupa, 2002, s. 59). V nejužším místě, mezi zálivem Mariel a Ensanadou de Majana, je pouhých 31 km široký, zatímco v nejširším bodě, mezi severním pobřežím Camagüey a mysem Camaron Grande, měří 191 km (La Spada, 2004, s. 100). Kolem hlavního ostrova je několik souostroví a jednotlivých ostrovů, nejznámější jsou na jihovýchodě Jardines de la Reina, jihozápadní Archipiélago de los Canarreos s největším ostrovem Isla de la Juventud (Isla de Pinos). Na severozápadě jsou podél bažinatého pobřeží malé ostrůvky Archipiélago de los Colorados. Východně od poloostrova Peninsula de Hicacos se na severním pobřeží rozkládá téměř 450km dlouhá korálová bariéra souostroví Archipiélago de Sabana a Archipiélago de Camagüye (Chalupa, 2002, s. 59). 10

11 Obr. 1: Poloha Kuby (Pramen: 11

12 5.2. GEOLOGICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY Před 160 nebo 180 miliony let byla podle Wegenerovy teorie v místech dnešní Kuby hladina moře (Bouška, 1979, s. 42). Kuba i další karibské ostrovy vznikla v návaznosti na jihoamerickou pevninu při břehu Guayany a Venezuely a teprve později se odtrhla a putovala směrem k severozápadu do dnešních míst. Svědčí o tom tlaky na dně Karibského moře, jež působí stejným směrem, i obdobné geologické složení ostrovů a severního pobřeží Jižní Ameriky. Stěhování ostrovů bylo příčinou vzniku hlubokých mořských příkopů. Obr. 2: Hypotéza o pohybu kontinentů (Bouška, 1979, s. 44) Nejstarší zkameněliny pocházejí ze střední jury (rodu Trigonia). Horotvornou činnost doprovázely průniky velkých těles žulových hornin, které dnes vystupují na povrch v Sierra Maestra, ve střední části provincie Camaqüey a jižně od Santa Clary (Bouška, 1979, s. 43). Ostrov dotvořilo vrásnění kubánské, které proběhlo v eocénu. Ve starších třetihorách se usazovaly vápence, slíny, pískovce, jílovce a část dolomitů. Po poslední době ledové se hladina moří a oceánů ustálila, voda uvolněná z ledovců zalila část Kuby a ta získala dnešní podobu (Bouška, 1979, s. 45). 12

13 Kolem ostrova je na pobřeží několik teras dokládajících vertikální pohyby pobřeží. Můžeme je vidět při jihovýchodním pobřeží kolem silnice spojující Santiago de Cuba a Cajobabo (Chalupa, 2002, s. 76). Pestrá geologická stavba Kuby a rozličná magmatická činnost jsou předpokladem existence důležitých ložisek nerostných surovin. Kuba má jedny z největších nalezišť niklu na světě. Doly a zpracovatelské závody jsou ve městech Moa a Nicero na severu Oriente. Vedle niklu obsahují uvedená ložiska kobalt, železo a někdy také chrom a hliník. Ve svrchních třetihorách se odehrál proces laterizace. 1 Ostrov Kuba je převážně rovinatý, na východě i západě se z vápencové tabule zvedají větší pahorkatiny až vrchoviny. Nížiny jsou tvořené převážně jurským křídovým vápencem. Na některých místech vystupují na povrch staré podložní diority, diabasy a serpentiny (Chalupa, 2002, s. 77). Na západní straně ostrova vystupují pohoří Sierra del Rosario a Sierra Guaniguanico s typickými mogotami 2. Obr. 3: Mogoty v provincii Pinar del Rio (vlastní fotografie) Na jihovýchodě ostrova se zvedá nejvyšší pohoří Sierra Maestra, v centrální části země Sierra Escambray, členící se Sierru Sancti Spiritus a Sierru de Trinidad. Sierra 1 Teplé klima a vysoké srážky dokázaly přeměnit hadcové horniny v laterit. Tento proces, podmíněný subtropickým až tropickým klimatem, pokračuje dodnes. Laterické zvětrávání probíhá za vzniku hydroxidů a oxidů trojmocného železa a hliníku, za intenzivního odnosu křemíku. Tento jev se děje za teplého a vlhkého klimatu, kdy se střídá období dešťů a období sucha. Minerály trojmocného železa způsobují červenou až červenohnědou barvu lateritu (od latinského slova later = cihla). Bouška, s Mogoty jsou vápencová skaliska vysoká asi 300 m. Jejich stěny vystupují příkře z roviny, vrcholky pak připomínají homoly. Někdy se jim také říká kufrové hory nebo věžovité kopce. Díky vrásnění ve třetihorách došlo k rozlámání vápencových desek, některé se postavily kolmo, zanesly se sedimenty a ty se následně odplavily v období dešťů. Nahoře zůstal jen vápenec, na kterém probíhají krasové jevy. Tyto krasové jevy jsou v tropech intenzivnější. Vznikají ponorné řeky, závrty, studně, polje atd. (Opatrný, 1983, s. 48) 13

14 Maestra je 30 km široké pohoří, které se táhne v délce asi 250 km mezi Cabo Cruz a zálivem Guantánamo (Chalupa, 2002, s. 77). Nejvyšší hora Kuby Pico Turquino dosahuje výšky 1974 m n. m (Opatrný, 2002, s. 98). El Turquino má tři vrcholy, nejvyšší je prostřední Real, Cuba je na západě a Suecia na východě. Na jihu klesá Sierra Maestra do Kajmanského (Bartlettova) příkopu s hloubkou m (Chalupa, 2002, s. 76). Obr. 4: Povrch Kuby (Pramen: 14

15 5.3. KLIMATICKÉ POMĚRY Na Kubě panuje tropické střídavě vlhké podnebí, které díky protáhlému tvaru ostrova zmírňuje moře a pasáty vanoucí východním nebo severovýchodním směrem. Teplý Golfský proud v Mexickém zálivu působí jak na teplotu, tak na vlhkost vzduchu na ostrově, ale jsou mezi jednotlivými oblastmi velké rozdíly. Nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 34º C a nejchladnější prosinec s 9º C (Opatrný, 2002, s. 99). Kuba má dvě roční období. Období dešťů trvá od května do října, nejvíce srážek spadne v červenci (až 2600 mm). V období sucha je nejsušší měsíc únor (80 mm srážek) (Opatrný, 2002, s. 99). Kuba leží v oblasti častých tropických cyklon. 3 Na konci léta (červenec - srpen) a na podzim (říjen listopad) postihují Kubu cyklony. Tropické cyklony na Kubu přicházejí z Karibského moře nebo vznikají na vyhřáté hladině Atlantiku. Vlhké pasátové větry přinášejí na návětrné straně ostrova dostatek srážek. Závětrné strany jsou srážkově chudší. Celoroční průměrná vlhkost vzduchu je 79% (Chalupa, 2002, s. 77). Blízkost nížinné Severní Ameriky usnadňuje průnik chladnějšího vzduchu k západní části ostrova. Nejméně srážek proto mají jižní závětrné svahy s ročním průměrem 1420 mm (Chalupa, 2002, s. 77). 3 Cyklony neboli hurikány vznikají nad oceánskou hladinou s teplotou kolem 27º C, kde se vytváří hluboká tlaková níže. Dochází ke stáčení vzdušných proudů proti směru hodinových ručiček. Uprostřed cyklony se nachází bezoblačné oko se slabým vzdušným prouděním (okolo km). Na okrajích rotují vzduchové hmoty, dochází k ničivé rychlosti až přes 400 km/hod, ale samotný postup cyklony je 10 20, maximálně 40 km/hod. Průměr celého cyklonu bývá obvykle km a může dosáhnout až 1000 km. Výška je okolo 12 km. Táhnou vždy od východu nebo jihovýchodu na západ nebo severozápad. Každý hurikán je pojmenován většinou ženským jménem podle abecedy a označen pořadovým číslem za kalendářní rok. (Bouška, 1979, s ) 15

16 Obr. 5: Teplota, množství srážek a vlhkost vzduchu na Kubě (Pramen: 16

17 5.4. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Na severu obklopuje ostrov Atlantský oceán, na jihu jsou kubánské břehy omývány teplejšími vodami Karibského moře a na západě vodami Mexického zálivu. Stálé pasátové větry mezi 10º až 20º s.z.š. přivádějí od východu průlivy Malých Antil po celý rok poměrně teplou vodu z Atlantického oceánu do Karibského moře (Chalupa, 2002, s. 77). Průlivem mezi ostrovem Kubou a poloostrovem Yucatánem protékají vody do Mexického zálivu, kam navíc ústí největší severoamerická řeka Mississippi. Přebytek teplé vody uniká Floridským průlivem (Golfský, Atlantský oceánský proud) a směřuje na severovýchod k Evropě. Antilské mělké průlivy brání pronikání studené hlubokooceánské vody, a proto teplota neklesá pod 22º C (Chalupa, 2002, s. 77). V letním období dosahuje povrchová teplota 29 až 30º C, v zimních je asi o 3º C nižší (Opatrný, 2002, s. 99). Vysoká teplota vody způsobuje, že se při pobřeží daří korálům, vytvářejících mnoho ostrůvků a množství planktonu poskytuje potravu rybám. Kubánské řeky jsou vzhledem ke tvaru ostrova krátké a množství vody v nich kolísá podle období dešťů a sucha. Výjimky tvoří řeky San Augustin a Mayabeque, pramenící v podzemních vodních rezervoárech. Nejdelší kubánskou řekou je Cauto (370 km), největší plochu má řeka Toa. Velká jezera nebo říční toky na Kubě nejsou, časté jsou naopak uměle vybudované rezervoáry vody pro potřeby zavlažování. Ty většinou čerpají z téměř neomezených zásob vody podzemní. Řeka Délka (km) Provincie Cauto 370 Granma Sagua La Grande 163 Villa Clara Zaza 155 Sancti Spiritus Caonao 133 Ciego de Avila San Pedro 124 Camaguey Jatibonico del Sur 119 Sancti Spiritus Las Yeguas 117 Camaguey Cuyaguateje 112 Pinar del Río Mayarí 106 Holguín Hondo 105 Pinar del Río Agabama 105 Sancti Spiritus Toa 100 Guantánamo Tab. 1: Řeky (Pramen: 17

18 5.5. PEDOLOGICKÉ POMĚRY Převládajícím půdním typem na Kubě jsou červenozemě a kaštanové půdy. 4 Hlinité červenozemě (matanzas) najdeme zejména na západě provincie Camaguey, v údolí Sierra de los Organos, na rovině v prostoru Havana-Matanzas, La Rocha a v severní části Villa Clara (Chalupa, 2002, s. 78). Na vápencovém podloží se vyskytují hlinité půdy typu habana (Chalupa, 2002, s. 78). Uhličitan vápenatý jim dává charakteristické našedlé zabarvení. Tyto půdy poměrně rychle vysychají, drobí se a při přívalových deštích snadno podléhají erozi. Tmavé a těžko zemědělsky opracovatelné půdy zvané layamo (Chalupa, 2002, s. 78) se vytvořily na náplavech vodních toků. Půdy v oblasti dnešních travnatých savan jsou většinou písčité. Projevuje se zde nedostatek vody a jsou tak vhodné především pro pastevectví. 4 Díky klimatickým podmínkám a geologické stavbě Kuby tvořené především vápencem. 18

19 duhy. 7 Kromě psů se na Kubě mnoho savců nenachází. Vyskytuje se jich tu jen třicet dva 5.6. BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY Vlivem ostrovní polohy jde na Kubě v podstatě o autonomní provincii v rámci neotropické oblasti Latinské Ameriky (Chalupa, 2002, s. 76). Pod ostrovem prochází plochý naplaveninový šelf, který vytváří řetěz korálových ostrůvků (McAuslan, 2007, s. 601). Na mořském dně se rozprostírá množství trav, jež jsou domovem obrovského počtu měkkýšů, ježovek, hvězdic, mořských hub, ryb a dokonce i kapustňáků. 5 Karetu pravou a karetu obecnou už ale na Kubě nepotkáme. Daleko častější je zde chobotnice pobřežní, občas vody rozvíří i divoce vypadající soltýn antilský (barakuda) a delfín skákavý, ačkoliv se sdružují spíše v okolí skal, popřípadě v okolních korálech. Jak je pro ostrov typické, sladkovodních živočichů zde žije jen malý počet. Nachází se tu ryby zvané manjuarí, které údajné žily již v období dinosaurů. Bizarně vypadající manjuarí jsou někdy označované za živoucí fosilie. 6 Vzhledem k více než popsaných druhů je hmyz na Kubě rozmanitý a hojný (McAuslan, 2007, s. 602). Patří k nim i několik působivě vzrostlých pavouků, štírů a také obrovské suchozemské stonožky. Kuba je vyhlášená suchozemskými plži. Mezi druhy všech velikostí a barev vyniká svojí pozoruhodností druh šneka, jehož někteří zástupci mají na ulitě všech sedm barev druhů a povětšinou se jedná o netopýry, nacházející se v jeskyních ve vápencových oblastech. Největšími z původních druhů suchozemských savců jsou hutie (jutía), jichž žijí na Kubě hned tři druhy. 8 Ještě těžší je spatřit štětinatce kubánského (almiquí), jediného hmyzožravce žijícího výhradně na Kubě. 9 5 Kapustňáci jsou někdy označováni i jako mořské krávy. Tento stěží popsatelný živočich se pase na mořském dně jako suchozemská kráva. Kapustňáci byli v minulosti námořníky považováni za krásnou mořskou pannu. 6 Jsou velice vzácné, i když se jejich počet díky kubánským zákonům, postupně zvyšuje. Částečně za to vděčí i svým extrémně tvrdým šupinám, které pokrývají jejich tělo a chrání je tak před většinou predátorů. Jejich protáhlé čelisti se třemi sadami ostrých zubů navazují na podobně štíhlé tělo s hřbetní ploutví posazenou až do blízkosti zaobleného ocasu. Potravou těchto dravých ryb jsou žáby, mláďata malých vodních ptáků a dokonce i jejich potěr. Vyskytují se převážně v jezerech a řekách poloostrova Zapata. 7 Tak intenzivní pigmentace by mohla být i kontraproduktivní, ale díky ní mají predátoři potíže tyto plže zaměřit. Lidem se podařilo snížit početní stavy těchto živočichů na nebezpečně nízkou úroveň. 8 Tento plachý živočich připomíná bobra a živí se čistě rostlinnou potravou. 9 Toto podivuhodné zvíře, připomínající svým vzhledem krysu, je další kubánskou živoucí fosilií, má na ostrově nejistou budoucnost, protože jeho životní prostředí v regionu Bayamo stále více ovládají a přetvářejí lidé. 19

20 Největším z hadů v celé oblasti Velkých Antil je ohrožený hroznýšovec kubánský. Snad ještě ohroženějším živočišným druhem je krokodýl kubánský, dnes žijící pouze na poloostrově Zapata a v bažinách oblasti Lanier. V kubánských jezerech a řekách se nacházejí i želvy, jejichž počet se bohužel neustále snižuje. Na Kubě žije přes tři sta druhů ptáků, z nichž mezi původní patří kolem sedmdesáti z nich (McAuslan, 2007, s. 604). Kuba je oblíbeným místem odpočinku tažných ptáků, kteří se zde mísí s celou řadou domorodých čírek, vrabců, pěnic, sov, jestřábů, volavek, jeřábů a papoušků. V pohoří Baracoan a Sierra Maestra žije sokol stěhovavý, čírka, volavka šedá a hrdlička karolínská. Oblasti Península de Guanahacabibes a Sabana- Camagüey jsou domovem celé řady krásně zbarvených kolpíků, plameňáků a kání. Všechny tyto druhy jsou zde bohužel na pokraji vyhynutí (McAuslan, 2007, s. 604). Na ostrově žijí hned tři endemičtí ptáci, kteří si u Kubánců získali snad největší přízeň a kteří jsou stejně pestře zbarvení jako plameňáci. Národním ptákem je trogon (tocororo) hýřící barvami kubánské vlajky, tedy červenou, bílou a modrou. 10 Kuba je rovněž domovem jednoho z nejmenších ptáků na světě, jemuž se zde říká zunzuncito, známý jako kolibřík včelový. 11 Ještě než přišli Evropané, byly v kubánských nížinách vlhké tropické lesy, v současnosti jsou tam většinou sušší travnaté plochy, které jsou využívány jako pastviny. 12 Na jižním pobřeží rostou mangrové porosty, jež jsou lidskou činností dosud nejméně poškozeny. Na poloostrově Zapata jsou využívány na výrobu dřevěného uhlí. Pokrývají rozlohu kolem ha (Chalupa, 2002, s. 78). Plošně ne příliš rozlehlé kubánské tropické lesy tvoří tvrdé a barevné dřeviny, které však byly nejvíce káceny. Smíšené porosty jsou v pohoří Sierra de los Organos. Ve středních polohách rostou borovicové a dubové lesy, které tvoří tropická borovice, karibská sosna a kubánská borovice. Najdeme je zejména na ostrově Isla de Juventud a v provincii Pinar del Rio. Stále zelený tropický mlžný les je na horských návětrných svazích s dostatkem srážek. Na 10 Dosud se hojně vyskytuje v lesních oblastech, kde posedává na větvích v téměř vertikální poloze, hnízdí v děrách vyhloubených datly a krmí se ovocem, květinami a hmyzem, který loví za letu. Mezi jeho další zajímavosti patří charakteristický tvarovaný ocas a hlas, za nějž vděčí svému místnímu názvu. 11 Jeho délka dosahuje pouhých 6,5 cm. 11 Podobně jako ostatní kolibříci i zunzuncito se vznáší na svých křídlech kolem květů, jejichž nektarem se živí. Žije v lesních oblastech, jakou jsou Cienaga de Zapata a Sierra del Rosario, a v horách Escambray a Sierra Maestra. 12 V době příchodu Španělů byly lesy přes 60% území Kuby, nyní jsou jen okolo 10% (Chalupa, 2002, s. 78). 20

21 východě ostrova při pobřeží rostou keřovité porosty, mezi nimiž najdeme žlutooranžové mariposy a kaktusy. Protože je Kuba ostrov, lze tady nalézt mnoho endemitů. Pro Kubu je charakteristická majestátní královská palma (Roystonea regia) se stříbrným kmenem, jejíž jméno je odvozeno od generála Roy Stonea. Dostala se i na oficiální znak Kuby, hlavně díky své vznešenosti (výška přes 30 metrů není výjimkou) a užitečností (každá část stromu, od kořene po listy, se lze nějakým způsobem zužitkovat). Obr. 6: Palma královská národní strom Kuby (vlastní fotografie) Na ostrově roste 270 druhů tropických orchidejí, které jsou díky lehkým semenům rozšířeny po celém ostrově (Chalupa, 2002, s. 79). Běžnými rostlinami jsou kokosové palmy, banánovníky, ananasy, mango, papaja (na Kubě jí nazývají fruta bomba), láhevníky, karambola, maniok a batáty. Travní porosty zabírají nyní asi 26% plochy ostrova (Chalupa, 2002, s. 78). Na hlinitých půdách je travní porost doplňován skupinami palem a porosty maboi. 21

22 5.7. OBYVATELSTVO A SÍDLA Počet obyvatel na Kubě v roce 2005 činil 11,193 mil. obyvatel ( se 75,2% urbanizací ( Hustota populace je kolem 100 obyvatel/km 2 a nejvíce husté provincie jsou Ciudad de La Habana a Holguín ( Na Kubě existuje pouze kubánská národnost. Někteří občané mají dvojí národnost po rodičích, podle toho, odkud se na Kubu přistěhovali. Tato druhá národnost však slouží pouze pro usnadnění cestování do původní vlasti rodičů. Nikde jinde se na Kubě neuvádí. Kubánci jsou tvořeni z 51 % mulaty, 37 % bílou rasou, 11 % černou rasou a 1 % asiatů - Číňanů ( Úředním jazykem je španělština. 56% Kubánců je bez vyznání, 38% jsou katolíci, dále se zde nacházejí různé protestantské denominace, židovská menšina a příznivci Santería (Liščák, Fojtík, 1996, s. 432). Na Kubě se mísí křesťanství s tradičními náboženstvími černochů dovezených z Afriky. V křesťanství se uctívá Panenka Marie a především kubánské Jezulátko, které se nachází na poutním místě El Cobre. Uctívání Jezulátka je spojeno s kultem dítěte. Církev je na Kubě samostatný subjekt. Farář není zaměstnanec státu. Kubánci jsou velmi temperamentní národ. Jsou veselí, přátelští, zdraví a hrdí na svou historii a pyšní na to, co jejich lid dokázal. K hrdosti na svou historii jsou celý život vychováváni a jejich legenda Fidel stále žije. Jsou spokojení s tím málem, co mají, protože na tom jsou všichni stejně. Mladí lidé neřeší politickou situaci. Tančí salsu, poslouchají hudbu, pijí rum a baví se. Obr. 7: Kubánská hudba a zpěv v Trinidad (vlastní fotografie) 22

23 Vzduch je nasáklý tropickou vášnivou atmosférou. Dívky tu jsou velmi krásné a sexy. Vědí, že se líbí a jejich hrdá chůze tomu odpovídá. Obdivovala jsem nádherné mulatky a jejich chůzi na podpatcích na jakémkoli povrchu silnice a chodníku. Kubánec je věrný, jen když je opravdu zamilovaný. Všichni Kubánci si užívají život a jsou šťastní. Sedí si na verandičce na houpacím křesle nebo na schodku u dveří, pozorují cvrkot a baví se s přáteli, kteří jdou kolem. Beze spěchu se prochází po nábřeží Maleconu a Pradu hlavním bulváru Havany i jiných měst. Rádi sedí v parku a vykládají si. Jsou velmi hovorní a družní. Velkým kontrastem oproti Evropě anebo vůbec České republice je naprostá čistota silnic a chodníků. Pracují tu čety uklízečů, díky kterým je stále uklizeno. A i lidé jsou čistě oblečení. Malé děti nevypadají otrhaně a nejsou zamazané. V téměř každém domě zde visí sušící se prádlo. Nikdy jsem nepochopila, jestli to je způsobené tím, že chtějí být čistí nebo velkou vlhkostí vzduchu, která brání pořádnému vyschnutí prádla. Na Kubě není žádná rasová diskriminace. Národ Kubánců je tvořený lidmi všech barev. Společně tu asimilovalo původní obyvatelstvo indiánů, příchozích kolonizátorů ze Španělska a Francouzů z Haiti, kteří si nechali dovážet otroky z celé Afriky a nakonec ještě Číňané dovezení na stavbu Panamského průplavu. Dnešní obyvatelé jsou především různě barevní míšenci, kteří se jako Kubánci cítí po společných bojích proti Španělům, aby se dostali z otroctví. Obr. 8: Večerní procházka na Maleconu v Havaně (vlastní fotografie) Neexistuje tu diskriminace ženy. Mají stejná práva jako muži. Ženy pracují ve všech profesích a mnohdy mají i vyšší postavení než muži. Často se uplatňují jako lékařky, 23

24 v armádě, na Kubě je ministryně energetiky, ministryně vědy a kultury, další řídí Státní kontrolní komisi, města Pinar del Rio a Cienfuegos mají starostku atd. Ženy pracují také v armádě. Kubánci zakládají rodinu ve 25 letech a do 30 mají jedno až dvě děti. Největší oslava je 15 let u děvčete. Rodina na to šetří a je to pro ně velmi významný okamžik. Mladá dáma má na sobě oblečeny bílé šaty, prochází se po náměstí a rodina, především pyšný otec, ji fotí a natáčí. Nakonec si ji tatínek přivede do restaurace, kde je také v centru pozornosti. Obr. 9: Patnáctiletá dívka oslavuje vstup do dospělosti v Camaguey (vlastní fotografie) šachy. Národním sportem je na Kubě baseball a box, velmi oblíbená je tu hra domina a 24

25 5.8. ZEMĚDĚLSTVÍ Přestože se zemědělství podílí méně než 4% na hrubém domácím produktu (HDP), zaměstnává přibližně jednu pětinu obyvatel. Zhruba 35% půdy v zemi je věnována pěstování plodin. Nejvíce pěstovaná plodina byla vždy cukrová třtina (před 90. lety byla na více než polovině orné půda pěstována cukrová třtina, a připadalo zhruba tři čtvrtiny národa příjmů z vývozu. V důsledku hospodářské otřesy po roce 1991, kubánské zemědělství přesunula k pěstování širšího spektra plodin. Ačkoliv cukr je stále jedním z nejdůležitějších plodin vyráběných na Kubě, v roce 2001 připadalo méně než třetina ze země vývozu. Ale i přes to Kuba zůstává jedním z největších světových výrobců a vývozců, třtinového cukru, spolu s Brazílií, Thajskem, Austrálií, Čínou a Indií ( Před revolucí 1959 se zemědělství na Kubě orientovalo k americké ekonomice. Ve spolupráci se Sovětským svazem bylo kubánské zemědělství podporováno placením speciálních cen za cukr a dodáváním hnojiva. Cukr Sovětský svaz kupoval za více než pětkrát vyšší cenu než tržní. Rovněž Sovětský svaz kupoval 95% citrusových plodů. Na druhou stranu se dováželo ze SSSR 63% potravin a 90% benzinu ( Po zhroucení Sovětského svazu v roce 1991, kubánské zemědělství čelí velmi obtížnému období. Zemědělská výroba klesla o 54% mezi roky 1989 a 1994 ( Kubánské vlády díky tomu posílila základní zemědělskou biodiverzitu a tím větší škálu odrůd osiva pro zemědělce. V 90. letech dala kubánská vláda přednost výrobě potravin a malým zemědělcům. Již v roce 1994 vláda umožnila, aby zemědělci prodávali své přebytky produkce přímo obyvatelstvu. To byl první krok ke zrušení státního monopolu na distribuci potravin ( Dnes existuje několik různých forem zemědělské výroby, včetně družstev, jako UBPC (Unidad Básica de producción Cooperativa) a CPAS (Cooperativa de producción Agropecuaria). Vzhledem k nedostatku pohonných hmot a velmi problematické dopravě roste zemědělské produkce příměstského zemědělství. V roce km 2 městských zahrad vyprodukovalo 3,4 milionu tun potravin. V Havaně 90% potravin pochází z místních farem 25

26 a městských zahrad. V roce 2003 pracovalo více než Kubánců v rozšiřování příměstského zemědělství ( Cukrová třtina, jejíž pěstování zavedl na Kubě Kryštof Kolumbus, se zde ve velkém rozsahu sklízela až od konce 18. století. Ve snaze získat podíl na tehdejším všeobecném rozvoji výroby cukru, byly velké části ostrova vymýceny. V roce 1791 byla Kuba největším producentem cukru na světě (Froese, 2002, s. 17). Toto své postavení dokázala ještě dále rozvinout, především v průběhu 1. světové války. Po revoluci v roce 1959 začala Kuba zásobovat cukrem Sovětský svaz. V poslední době nabídla Kuba své bílé zlato jako hlavní výměnný artikl Rusku, Číně a novým obchodním partnerům v Evropě a v Kanadě. Obr. 10: Cukrová třtina (vlastní fotografie) Sklizeň neboli zafra se na Kubě koná většinou koncem listopadu a v květnu (což je začátek a konec období sucha). Je to z velké části namáhavá ruční práce. Z cukrové třtiny se lisováním získává sirup guarapo, který se vaří a následně nechává ve velkých kádích krystalizovat na přírodní cukr. Melasa, která je vedlejším produktem při čištění sirupu, slouží k výrobě známého kubánského rumu. Tekutina je destilována a stáčena do dřevěných sudů, kde dozrává často i několik let. Největší závody jsou soustředěny v Santiagu de Cuba s výrobou známé značky Ron Caney a Havana club, které nahradily původní značku Bacardi (dnes majetkem americké společnosti). Z drcených stvolů se vyrábí celulóza a organický odpad slouží v zemi s nedostatkem paliv jako topivo (Chalupa, 2002, s. 96). Cukrovarnictví bylo v posledních letech v nemilosti. V devadesátých letech bylo rozhodnuto o diverzifikaci zemědělských plodin (kvůli nedostatku potravin), 60% plochy pro cukrovou třtinu bylo osázeno jinými plodinami a dělníků bylo z cukrovarnictví přesunuto do jiných sektorů. V roce 2005 v návaznosti na růst cen cukru 26

27 bylo rozhodnuto znovu investovat do zdevastovaného cukrovarnického průmyslu, kde pouze 8 cukrovarů bylo postaveno po roce V roce 2006 se zdvojnásobila plocha cukrové třtiny na 120 tisíc hektarů. Většina z nově vysázené cukrové třtiny se začala sklízet v roce Poprvé bylo také používáno velké množství hnojiv, herbicidů a dalších chemických prostředků ( Kuba spotřebuje kolem 700 tisíc tun cukru ročně (každý Kubánec dostává na příděl 2,5 kg měsíčně). Dalších 400 tisíc tun bylo v rámci daném obchodními dohodami odesláno do Číny. Při současných nízkých sklizních a vývozem do Číny musí v současnosti Kuba cukr dovážet, především z Kolumbie a Brazílie ( Rok Produkce (t) Tab. 2: Produkce cukru (Pramen: Tabákové rostliny (Nicotiana tabacum) pocházejí z poloostrova Yucatan. Tabák se na Kubě začal pěstovat kolem 16. století. Na Kubě se tabák pěstuje na východě v Oriente, ve středu ostrova v Remedíos, poblíž Havany v Partídos a na západě v provincii Pinar del Río, kde se pěstuje nejkvalitnější tabák na světě. Tabák potřebuje teplé klima, dostatek srážek a vlhkost vzduchu. V současnosti se vyrábí 22 značek v 6 továrnách s vývozem mil. kusů. Kuba má jednu z největších ploch na světě osázenou tabákem. Doutníky jsou proslulé kubánské výrobků po celém světě a téměř celá produkce je exportována. Tabák je třetím největším zdrojem tvrdé měny na Kubě, která se odhaduje na 200 mil. dolarů ( 85% tabáku pěstovaného na Kubě vyrábí Národní asociace drobných zemědělců. 27

28 Obr. 11: Tabáková rostlina pěstovaná v provincii Pinar del Rio u soukromého zemědělce (vlastní fotografie) Pěstitelská sezóna tabáku začíná na Kubě v polovině září. Tabák se na Kubě nepěstuje na plantážích, ale pěstují ho soukromí zemědělci (vegueros), kteří ho prodávají státu. Tabáková rostlina má 7 pater listů a každý se používá na jinou část doutníku. Vnitřní část se nazývá náplň (tripa). Náplň je obalena vázacím listem (capote), který určuje hoření doutníku. Na povrchu se nachází krycí list (capa), ten je nejdůležitější částí, určuje vzhled a chuť doutníku. Po 80 dnech se listy sklízí tak, že se odřezávají v horizontálních rovinách odspodu. Poté se 60 až 90 dnů suší v otevřených stodolách casas del tablo ( Listy se po dozrání speciálně vlhčí. Despalilladoras rozříznou list a odstraní řapík. Rezagadoras (třídičky) roztřídí list podle barvy, velikosti a struktury. Pak se 2 až 4 listy vějířovitě složí, zabalí do vázacích listů a pomocí lisu se vytvoří válcovitý svitek. Torcedores (baliči) zabalí svitek do krycího listu. Catadores (ochutnávači) kontrolují tah, vůni, chuť a hoření doutníků. Escogedor roztřídí doutníky podle 65 možných odstínů. Anilladoras nasadí firemní papírové kroužky tzv. prstýnky. Poté se doutníky zabalí (většinou po 25 kusech) do cedrových krabic a expedují do obchodů ( Mezi značky kubánských doutníků patří Cohiba, Montecristo, Romeo y Julieta, Hoyo de Monterrey, Trinidad, Punch, Quintero, Partagas, Ramon Allones, Bolivar, Gloria Cubana, Diplomaticos, Cuaba, El Rey del Mundo, Flor de Cano, H. Upmann, Por Larranaga, Rafael Gonzalez, Saint Luis Rey, Sancho Panza, Vegas Robaina. Kuba je celosvětově třetím největším pěstitelem grapefruitů. 60% produkce citrusových plodů jsou pomeranče, grapefruity 36% ( V 28

29 citrusové produkci se první uskutečnily zahraniční investice na Kubě v zemědělském sektoru. Tyto výrobky jsou prodávány především v Evropě pod značkou Cubanita. Rýže hraje významnou roli v kubánské výživě. Na Kubě se především pěstuje podél západního pobřeží. Na Kubě jsou dvě úrody za rok. Kuba byla hlavním dovozcem rýže, nedávný roční dovoz rýže se přiblížil tun. Produkce rýže je omezena v důsledku nedostatku vody a jako v jiných odvětvích na Kubě nedostatkem hnojiv a moderní zemědělské techniky. Výnos na hektar plochy je stále nižší než průměr ve Střední Americe a karibských zemích ( Spotřeba brambor na Kubě činí 25 kg na osobu za rok. Oblasti produkce brambor (celkem akrů) jsou soustředěny v západní části Kuby ( Káva je na Kubě osázena na km 2 ( Káva pochází z Latinské Ameriky a pěstuje se téměř ve všech zemích regionu. Sklizeň kávy probíhá od srpna do března. Kuba je druhým největším producentem kávy v Karibiku s výrobou t v roce 2001 ( ale hektarový výnos je nejnižší z těchto zemí. Kuba vyváží většinu své produkce, pro vlastní potřebu dováží kávu nižší kvality z Vietnamu a dalších zemí. Vývoz kávy přináší ročně do kubánské poklady kolem 20 milionů USD. V posledních letech z důvodu poklesu ceny kávy na světových trzích poklesly příjmy z těchto vývozů na 75% původní hodnoty ( Obr. 12: Rostlina kávovník v Sierra de Rosario (vlastní fotografie) Produkce platainů a banánů je více než 70% z celkové rostlinné produkce (plantejny 47% a 24% banánů). Oba jsou pěstovány pouze pro domácí spotřebu. Ostatní tropické ovoce pěstované na Kubě jsou mango, papája, ananas, avokádo, kvajáva a kokos. 29

30 5.9. Díky PRŮMYSL přírodním podmínkám je hlavním průmyslovým odvětvím Kuby potravinářský průmysl, který tvoří největší část průmyslové výroby. Nejvýznamnější odvětví je zpracování cukrové třtiny v cukrovarnictví a v lihovarnictví a dále tabákový průmysl. Celková průmyslová produkce v roce 1996 představuje téměř 37% z kubánského HDP (6,9 miliardy dolarů) a zaměstnává 24% obyvatel tj lidí ( V polovině 90. let turistika překonala cukr jako hlavní zdroj HDP. V roce 2002 vláda oznámila plány na realizaci komplexní transformace cukrovarnického průmyslu, včetně uzavření téměř poloviny stávajících cukrových továren. Potravinářské továrny kromě cukrové třtiny zpracovávají citrusové plody, maso a mléko. Významná je také produkce kubánského rumu ze závodů v Santiagu de Cuba a Santa Cruz del Norde u Havany (Chalupa, P., str. 99). Ve světě jsou známé značky jako Havana Club, Varadero nebo Caney. Tabákový průmysl vyrábí světově známé kubánské doutníky. Mezi nejoblíbenější patří Cohibi, Montecristo, Romeo y Julieta, Partagas a mnoho dalších. Kubánské cigarety jsou především určené pro místní spotřebu. Velmi oblíbené levné cigarety bez filtru Popular nebo lepší kvality s filtrem cigarety Hollywood kouří především Kubánci. Dále se na Kubě prodávají cigarety z tabáku doutníků, které neprojdou různými testy kvality a vznikají stejnojmenné cigarety. Obr. 13: Práce baliče doutníků v provincii Pinar del Rio (vlastní fotografie) Mezi ostatní průmyslová odvětví patří chemický průmysl s výrobou umělých hnojiv a zpracováním ropy v rafinériích. Toto odvětví postihla v 90. letech krize způsobená 30

31 omezením dodávek ropy z Ruska. Kuba odebírá 92 tisíc barelů subvencované venezuelské ropy denně, aby zajistila dostatečnou produkci elektrické energie. Na kubánské straně bylo za rok 2007 vyprodukováno 2,9 mil. tun ropy (přibližně 57 tisíc barelů denně, jedná se o ropu špatné kvality, která je spalována v tepelných elektrárnách) a 1,2 mil. m 3 zemního plynu. Ropu Kuba těží na severu země mezi Marielem a Varaderem. Nadále se provádějí průzkumy v Mexickém zálivu ( Kubánská vláda oznámila, že v kubánských vodách v Mexickém zálivu je zřejmě více než 20 miliard barelů těžitelné ropy. Je to dvojnásobek předchozích odhadů. Pokud to bude potvrzeno, stává se Kuba jedním z největších světových vlastníků ropných zdrojů, v první dvacítce států. Její ropná ložiska jsou obdobné velikosti jako ropná ložiska USA ( Kuba má značné zásoby železoniklových rud. Kubánská ložiska železo-niklových rud reprezentují zhruba 40 % světových zásob niklu (Chalupa 2002, s. 98). Velké závody na jeho úpravu najdeme na východě ostrova v Moa a Nicaru. Na severovýchodě Kuby se těží i železná a manganová ruda. Vyskytují se zde i měděné, chromové a wolframové rudy. Měděnou rudu začali těžit už v první polovině 16. století v okolí Santiaga de Cuba Španělé. Vrcholu zde ale těžba dosáhla až v polovině 19. století. Dnes se měď získává hlavně z ložisek na západě země. Rudy chromitů se nachází ve východní části ostrova (Moa, Mayarí, Holguín). Ložiska wolframových rud byla objevena také na ostrově Isla de Juventud, kde se vyskytuje i zlatonosná ruda (Chalupa 2002, s. 98-9). Mimo to se na ostrově těží i asfalt a fosfority. Těžba surovin patří státu od roku 1960, kdy došlo ke znárodnění. Rok Produkce (t) Tab. 3: Produkce niklu (Pramen: 31

32 Elektřina se na ostrově vyrábí v tepelných elektrárnách, zejména ropných. V omezené míře je využito i hydroelektráren. Ve Speciálním období často docházelo k výpadkům proudu v domácnostech, protože síť byla značně zastaralá a nedokázala pokrýt spotřebu. Největší spotřebu má turistické středisko Varadero, které denně spotřebuje 30 % kubánské energie. Tato situace se v současnosti výrazně změnila díky rozvoji domácí těžby a dovozu ropy, rekonstrukcím elektrické sítě a úsporným opatřením. Dnes již k vypínání a výpadkům proudu téměř nedochází. Jistý význam má i strojírenství, jež vyrábí mimo jiné zemědělské stroje, stavebnictví, textilní a kožedělní průmysl. Obr. 14: Santa Clara šicí dílna (vlastní fotografie) 32

33 5.10. DOPRAVA Nejdůležitější dálkovou silniční komunikací na Kubě je Careterra Central. Prochází napříč ostrovem přes všechny provincie a nejdůležitější centra. Tato významná tepna byla uvedena do provozu už v roce Mimo poměrně rozsáhlou síť silnic asi km různé kvality najdeme na Kubě i dálnice (Chalupa, 2002, s. 100). Podstatné zhoršení kvality souvisí s propadem kubánské ekonomiky v 90. letech a s omezením místní rafinace ropy. Po roce 1990, kdy došlo k omezení dodávek ropy z Ruska, se úplně rozpadl systém hromadné dopravy v Havaně a byl zredukován příděl pro každé z soukromých a státních vozidel (Opatrný, 2002, s. 98). Nejdelší komunikace vedou z Havany, kratší části dálnice spojují město Matanzas s Varaderem, na východě ostrova pak dálnice vede na severozápad ze Santiaga a na západ z Guantanáma. Díky dlouhodobému embargu je zde zastaralý vozový park, ale Kuba je díky tomuto faktu živým muzeem automobilových veteránů především z USA (Chevrolet, Ford Cortina, Lincoln nebo Mustang), ze SSSR (Lada, Moskvič, Volha), z Francie (Cadilac), z NDR (Volkswagen), z Anglie (Jaguár) nebo ČSSR (motocykly Jawa). Obr. 15: Motocykl Jawa vyrobený v ČSSR (vlastní fotografie) 33

34 Obr. 16: Automobily Lada z bývalého Sovětského svazu (vlastní fotografie) Kromě normálních autobusů narazíme na vozidla cyclobus, která nakládají i jízdní kola, a také camellos, což je kombinace nákladního a vlečného vozu, která se používá na delší cesty. Originálním a neobvyklým dopravním prostředkem je tzv. cocotaxi. Jedná se o vejcovitý žlutý skútr pro dva pasažéry a řidiče. Ekologičtější, ale pomalejší alternativou k vozům taxi představují rikši neboli bicitaxi, jak jsou nazývány na Kubě nebo také kočáry s koňským spřežením. Nedostatek paliva a s tím související nevyhovující hromadná doprava přiměly Kubánce v posledních letech uchýlit se ke stopování (pedir botella). Stopuje se na vyznačeném místě na kraji města a vše řídí osoba ve žluté kombinéze, která od cestujících vybírá peníze. Železniční doprava s hustou železniční sítí je zde vybudována již od roku Osobní dopravě slouží jen třetina z km železničních tratí (Opatrný, 2002, str. 98). Většinu tvoří úzkokolejné trati pro přepravu cukrové třtiny z polí do cukrovarů a přístavů. S okolním světem spojuje ostrov mezinárodní letiště José Martího v Havaně. Větší letiště dále najdeme v Santigu de Cuba, Camagüey nebo v Cienfuegos. Z České republiky se na Kubu dostaneme z Prahy s mezipřistáním v Paříži, Amsterodamu nebo nově v Madridu zhruba za deset hodin. Nejdůležitější kubánský přístav se též nachází v Havaně, kudy prochází většina kubánského dovozu. Další významnější přístavy najdeme v Santiagu de Cuba, Matanzasu a v Cienfuegos. 34

35 Obr. 17: Železniční síť na Kubě (Pramen: de_cuba_map.gif) Na Kubě je devět mezinárodních a 21 vnitrostátních letišť. Hlavní mezinárodní letiště je letiště José Martího v Havaně. Chartrové lety přistávají na terminálu II, pravidelné lety na terminálu III a terminál I je vyhrazen pro vnitrostátní linky. Většina ostatních mezinárodních letišť je využívána v rámci charterových letů návštěvníky směřujícími do turistických resortů. Z těchto letišť je nejrušnější ve Varaderu. Kvůli embargu Spojených států není Kuba ve spojení se Severní a Jižní Amerikou trajekty a i výletní lodě se na Kubě vidí jen zřídka. 35

36 5.11. SLUŽBY Mezi hlavní odvětví služeb patří zejména zdravotnictví, školství, cestovní ruch a obchod, kultura a sport. Oproti jiným státům Latinské Ameriky se Kuba vyznačuje výborným zdravotním a školským systémem. Služby v roce 2005 dosáhly 70,7% hrubého domácího produktu tj mil CUP ( Nejvyšší platy na Kubě mají lékaři a učitelé. Starají se o hlavní dva výdobytky revoluce vyspělé zdravotnictví a školství. Povolání učitele je brané ve velké vážnosti, protože podle Kubánců formuje osobnost člověka, vychovává ho, učí ho, aby získal zaměstnání a díky nim má každý Kubánec opravdovou úctu k národním hrdinům a je pyšný na svou minulost. Situace ve zdravotnictví byla v prvních letech revoluce kritická. Do USA odjelo z přes 50 % doktorů. Ze 157 vysokoškolských profesorů lékařských fakult jich na ostrově zůstalo jen 16, kdy na ostrově byla jedna lékařská fakulta. V roce 1962 byla provedena reforma vysokého školství a situace se začala výrazně zlepšovat. V současné době je na 22 lékařských fakultách zapsáno 40 tisíc studentů a v kubánském zdravotnictví pracuje 67,5 tisíc lékařů. Na jednoho lékaře připadá na Kubě pouze 167 osob, což je nejméně na světě ( Zdravotní péče je na Kubě bezplatná. Každý půl rok je povinná lékařská prohlídka. Při rozborech krve se zjišťují různé nemoci včetně AIDS. Před revolucí se na Kubě nacházelo 37% negramotného obyvatelstva. Ve školách scházelo asi 12 tisíc učitelů. V některých částech Kuby dokonce negramotnost přesahovala 40%, jako tomu bylo třeba ve východní provincii Oriente na počátku 60. let. Po revoluci roku 1959 se na Kubě zřídilo téměř 10 tisíc nových škol. V průběhu prvního roku od vítězství revoluce se situace změnila. Obyvatelstvo na Kubě bylo gramotné a už 22. prosince 1961 negramotnost byla úplně odstraněna, za masové podpory státu se naučilo číst skoro 700 tisíc lidí, i když byli často pokročilého věku. Kuba byla první latinskoamerickou zemi, která neměla žádnou negramotnost. Vzdělání je od roku 1962 zcela bezplatné na všech typech škol a na všech školách bylo zavedeno levné nebo bezplatné stravování (Chalupa, 2002, s. 87). Na Kubě je povinná školní docházka od šesti do čtrnácti let. Specializované internátní školy dávají žákům i oblečení. Ve druhé polovině 60. let začali zřizovat jesle, které měly bezplatný provoz. Od 70. let zkoušeli zavádět školy pro žáky tříd 36

37 s internátním zřízením, kde se žáci učí denně čtyři až pět hodin a asi tři hodiny pracují na polích. Na školu s 500 žáky připadá asi 700 ha zemědělské půdy (Chalupa, 2002, s. 87). Střední a vysokoškolské vzdělání je bezplatné, které zřizuje 30 vysokých škol a tři univerzity. Dominikáni z kláštera San Juan de Letán založili Havanskou universitu v roce 1728, která v současné době připravuje hlavně odborníky společenskovědních oborů. V Las Villas ve druhé nejstarší univerzitě studují především budoucí zemědělští specialisté. V Santiagu de Cube na třetí univerzitě studují zejména přírodovědci a lékaři. Do školy jdou šesti v pěti letech. Žáci a studenti mají různě barevné uniformy. Na základní škole na prvním stupni jsou červené uniformy (tzv. pionýři), na druhém stupni hnědé, na střední škole modré a vysokoškoláci si mohou obléci normální oblečení. Pionýři zde tedy neznamenají politickou organizaci, ale jen úroveň vzdělání. Škola se na Kubě pozná podle sochy José Martího. Každý den začíná vztyčením státní vlajky u této sochy a výuka končí spouštěním vlajky. Na základní škole jsou především písemné testy, od střední školy se zkouší i ústně a na vysoké škole se zkouší hlavně ústně. Známkuje se podle dosažených bodů u testu. Na ZŠ musí žáci splnit ze 100 bodů minimálně 70 bodů a na VŠ z 5 bodů 3. Při propadnutí z jednoho předmětu může žák udělat reparát. V každém městě je vysoká škola a v každé provincii je škola pro postižené formou internátu (např. v Baracoa). Zvlášť jsou mentálně postižení. Do roku 1959 byla 30% negramotnost. Dnes je 100% gramotnost zajištěná bezplatným školstvím. Škola je od pondělí do pátku. Obr. 18: Kubánští školáci prvního stupně základní školy, tzv. pionýři v Cienfuegos (vlastní fotografie) 37

38 V 70. letech skoro polovinu studentů byli studenti, kteří pracovali. V současné době hodně lidí po své pracovní době za malé poplatky navštěvuje jazykové kurzy, které jsou organizovány ve školách po odpoledním vyučování. Studenti, kteří se nedostanou přes zkoušky na školu, jdou pracovat. Dojíždí za nimi učitel z univerzity na soboty a neděle. Řádný student má studium zdarma a 100 peso, aby nezaložil rodinu. Po zřízení VŠ nastal export lékařů, učitelů, trenérů a zemědělských inženýrů. Největší perspektivy mají studenti cestovního ruchu a zároveň tento obor má nejvíce studentů. Na ostrově Isla de Juventud v 70. letech z rozhodnutí vlády vzniklo významné středisko vzdělání a profesní přípravy Kubánců i dalších studentů z latinskoamerických zemí. V současnosti je bezplatná možnost kulturního a sportovního vyžití pro děti je doplněna péčí o výjimečně nadané děti, hlavně sportovní talenty, tuto péči dotuje stát. Mezi latinskoamerickými zeměmi jsou Kubánské vysoké školství a výzkum řízený Akademií věd na předním místě. Kosmonaut Arnaldo Tamay Mendéz na lodi Sojuz 38 vystoupil do kosmu a byl po občanech USA druhým člověkem Ameriky. V roce 2001 navštívilo Kubu 1,774 milionů zahraničních návštěvníků. Většina byla opět z Kanady, Španělska, Francie, Itálie a Německa. Turismus dnes přináší Kubě zhruba dvě miliardy dolarů ročně, což je 43% celkových příjmů z vývozu. Celkem v tomto odvětví nachází práci přes 300 tisíc lidí. Z hlediska cen nepatří Kuba ke drahým karibským zemím a cenově je srovnatelná s Dominikánskou republikou. Mezi nejvýznamnější importní partnery Kuby patřila v roce 2007 Venezuela 29,6%, Čína 13,4%, Španělsko 10,4%, Kanada 6%, USA 5,1%. Z produktů se dováží především ropa, potraviny, chemikálie, stroje a zařízení. Import v roce 2008 dosáhl 11,74 mld. US dolarů. Kuba nejvíce vyvážela v roce 2007 do Číny 27,5%, Kanady 26,9%, Nizozemska 11,1%, Španělska 4,7%. Exportní produkty jsou cukr, nikl, tabák, ryby, zdravotnické produkty, citrusy a káva. Export v roce 2008 byl 3,497 mld. US dolarů ( 38

39 5.12. CHARAKTERISTIKA POLITICKÉ SITUACE NA KUBĚ Republika Kuba se skládá ze 14 provincií, 169 samosprávných územních celků a Speciálního územního celku Isla dela Juventud. Od západu k východu jsou provincie: Pinar del Rio, Havana, Město Havana, Matanzas, Cienfuegos, Villa Clara, Sancti Spiritus, Ciego de Ávila, Camagüey, Las Tunas, Holguín, Granma, Santiago de Cuba a Guantánamo. (viz obr.) Obr. 19: Administrativní členění Kuby provincie (Pramen: Politika Kuby se uskutečňuje v rámci socialistické republiky. Kuba je ústavně definována jako socialistický stát řídící se zásadami José Martího a politických myšlenek Marxe, Engelse a Lenina. Současná ústava také přičítá úlohu Komunistické strany Kuby jako vedoucí síly ve společnosti a ve státě. Obr. 20: Kubánská národní vlajka (vlastní fotografie) Výkonnou moc má vláda, která je zastoupena Státní radou a Radou ministrů. Zákonodárná moc je vykonávána prostřednictvím jednokomorového Národního 39