3.6 Analýza zařízení s obsahem PCB včetně kvalifikovaného odhadu dosud nezjištěných zařízení s obsahem PCB a zásob jiných již zakázaných látek (např.

Transkript

1 3.6 Analýza zařízení s obsahem PCB včetně kvalifikovaného odhadu dosud nezjištěných zařízení s obsahem PCB a zásob jiných již zakázaných látek (např. nepovolené pesticidy, herbicidy a insekticidy)

2 Obsah 1. Úvod Stručný přehled platných právních předpisů EU a ČR vztahujících se k problematice Polychlorované bifenyly (PCB) Pesticidy Analýza současného stavu (evidovaných/ skladovaných) zařízení s obsahem PCB z dostupných zdrojů Přehled zařízení a látek s obsahem PCB Přehled produkce odpadů s obsahem PCB (databáze VISOH) Informace z ČIŽP a krajských úřadů Databáze SEKM Závěr Seznam použitých zkratek Seznam zdrojů... 39

3 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Příloha IV Seznam látek podléhajících ustanovením čl. 7 o nakládání s odpady... 5 Tabulka č. 2: Příloha V Odpady podle klasifikace v rozhodnutí 2000/532/ES... 7 Tabulka č. 3: Zařízení obsahující PCB a zařízení, která mohou obsahovat PCB Tabulka č. 4: Přehled odpadů s obsahem PCB podle kat. č Tabulka č. 5: Produkce odpadů s obsahem PCB v Hlavním městě Praze Tabulka č. 6: Produkce Produkce odpadů s obsahem PCB v Jihočeském kraji Tabulka č. 7: Produkce odpadů s obsahem PCB v Jihomoravském kraji Tabulka č. 8: Produkce odpadů s obsahem PCB v Karlovarském kraji Tabulka č. 9: Produkce odpadů s obsahem PCB v Kraji Vysočina Tabulka č. 10: Produkce odpadů s obsahem PCB v Královéhradeckém kraji Tabulka č. 11: Produkce odpadů s obsahem PCB v Libereckém kraji Tabulka č. 12: Produkce odpadů s obsahem PCB v Moravskoslezském kraji Tabulka č. 13 Produkce odpadů s obsahem PCB v Olomouckém kraji Tabulka č. 14: Produkce odpadů s obsahem PCB v Pardubickém kraji Tabulka č. 15: Produkce odpadů s obsahem PCB v Plzeňském kraji Tabulka č. 16: Produkce odpadů s obsahem PCB ve Středočeském kraji Tabulka č. 17: Produkce odpadů s obsahem PCB v Ústeckém kraji Tabulka č. 18: Produkce odpadů s obsahem PCB ve Zlínském kraji Tabulka č. 19: Odpady s obsahem PCB vykázané jako zásoby na skladě k Tabulka č. 20: Původce odpadu s obsahem PCB Tabulka č. 21: Cíle národního implementačního plánu Tabulka č. 22: Přehled skladů PCB (databáze SEKM) Tabulka č. 23: Přehled skladů pesticidů (databáze SEKM) Tabulka č. 24: Přehled skladů herbicidů (databáze SEKM)... 36

4 1. Úvod Dokument 3.6 Analýza zařízení s obsahem PCB včetně kvalifikovaného odhadu dosud nezjištěných zařízení s obsahem PCB a zásob jiných již zakázaných látek (např. nepovolené pesticidy, herbicidy a insekticidy) se zabývá právním rámcem, který tuto problematiku upravuje a z něhož vyplývají jednotlivé povinnosti. Zároveň analyzuje množství odpadů s obsahem PCB a uvádí informace poskytnuté ČIŽP a KÚ a obsažené v databázi SEKM k této problematice. Problematiku PCB, pesticidů a dalších látek upravují různé právní regulace, jak na úrovni EU, tak na úrovni národní, a jejich cílem je především zajistit ochranu životního prostředí a lidského zdraví. To je zásadní např. ve vztahu k únikům perzistentních organických a znečišťujících látek do životního prostředí. Tyto chemické látky jsou přenášeny přes mezinárodní hranice daleko od svých zdrojů a přetrvávají v životním prostředí, probíhá jejich bioakumulace prostřednictvím potravního řetězce a představují tak riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Na úrovni České republiky jsou povinnosti týkající se probematiky PCB uvedeny v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o odpadech ). Tento zákon stanovil povinnost vlastníkům PCB a odpadů PCB je nejpozději do konce roku 2010 odstranit v souladu se zákonem o odpadech. Dále stanovil povinnost vlastníkům, příp. provozovatelům zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci nejpozději do konce roku 2010 tato zařízení dekontaminovat a odstranit v souladu se zákonem. Kontaminovaná zařízení s obsahem PCB tedy již na území ČR nejsou provozována, nicméně mohou být skladována buď u původců, nebo u odpadových firem. Vzhledem k tomu, že detaině se z větší části obdobými právními předpisy zabývá dokument 3.1, je zde pouze stručně uveden přehled právních předpisů. Stockholská úmluva Stockholmská úmluva je zaměřená na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před účinky škodlivých persistentních organických látek (tzv. POPs), tedy látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a koncentrovat se v živých organismech. V původním znění, které vstoupilo v platnost před pěti lety, Stockholmská úmluva obsahovala zákaz nebo omezení používání dvanácti látek, například DDT, polychlorovaných bifenylů nebo polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF). Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách je mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května Během 4. zasedání v Ženevě bylo do seznamu látek zahrnuto dalších devět látek: Alfa a beta hexachlorcyklohexany 1, v minulosti používané jako insekticidy, které nyní vznikají už jen jako nežádoucí vedlejší produkty při výrobě lindanu. Lindan byl donedávna používán jako pesticid v zemědělství pro ochranu dřeva, ale také proti vnějším parazitům v lékařství. Chlordekon používaný od roku 1958 v zemědělství, jehož výroba už však byla celosvětově opuštěna. Komerční oktabromdifenyl ether a pentabromdifenyl ether. Tyto takzvané retardéry hoření, jsou skupinou organických sloučenin brómu, které zpomalují nebo zastavují spalování organických látek a většinou jsou vyráběny jako směsi. 1 Např. jsou obsaženy v pesticidech, insekticidech nebo retardérech hoření. 1

5 Dalším retardérem hoření, který však už v současnosti není komerčně vyráběn, je hexabrombifenyl (HBB). Pentachlorbenzen (PeCB) byl a někde stále je používán např. jako fungicid, retardér hoření. Vzniká také jako nežádoucí produkt při spalování a v některých průmyslových procesech. Perfluorooktansulfonát (PFOS) je dosud používán v elektronických součástkách, hasicích pěnách, hydraulických kapalinách a textilu. Tyto nově zařazené látky, stejně jako ostatní POPs, se z životního prostředí dostávají do lidského organismu a podle svého charakteru způsobují řadu onemocnění, například rakovinu, poškození dědičných vlastností, nemoci jater a ledvin nebo porušení imunitního systému. V souladu s politikou ochrany životního prostředí a v rámci implementace evropské legislativy už Česká republika v minulosti používání mnoha jmenovaných látek omezila, avšak pro jejich celosvětový význam a možnost přenosu na velké vzdálenosti přikládala zásadní význam i jejich zařazení do seznamu. Na konferenci bylo také schváleno rozhodnutí o posílení spolupráce mezi Stockholmskou úmluvou a jejími sesterskými úmluvami zabývajícími se nebezpečnými chemickými látkami a odpady, tedy s Rotterdamskou a Basilejskou úmluvou. V únoru 2010 proběhne první společné jednání všech tří úmluv, které rozhodne o dalších věcných a administrativních krocích vedoucích k jednotnému postupu a efektivnímu využití finančních prostředků a dalších kapacit. Pro posílení implementace Stockholmské úmluvy byla schválena síť regionálních center pro budování kapacit a přenos technologií. Mezi ně bylo také zařazeno Výzkumné centrum pro environmentální chemii a ekotoxikologii (RECOTOX) Masarykovy univerzity v Brně. 2

6 2. Stručný přehled platných právních předpisů EU a ČR vztahujících se k problematice 2.1 Polychlorované bifenyly (PCB) Právní předpisy EU Nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách (nařízení POPs) 2 Toto nařízení minimalizuje úniky POPs látek do životního prostředí, s cílem pokud možno co nejdříve tyto látky anebo zařízení, v nichž jsou obsaženy, vyloučit z užívání, omezit nebo zakázat jejich výrobu, a stanovuje pravidla pro nakládání s odpady těchto látek nebo jimi kontaminovaných vyřazených zařízení. Perzistentní organické znečišťující látky představují vysoké riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Jedná se o látky, na něž se vztahuje Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách, nebo Protokol z roku 1998 k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku Nařízení stanoví opatření jak nakládat se zásobami zakázaných látek a pravidla pro oznamování zásob látek, jejichž výroba a použití jsou dosud povoleny, aby nad nimi mohl být vykonáván řádný dozor. Staré zásoby perzistentních organických znečišťujících látek mohou vážně ohrozit životní prostředí a lidské zdraví, například kontaminací půdy nebo podzemních vod, a proto by jejich zásoby měly být neprodleně zničeny a neměly by být vytvářeny žádné nové zásoby těchto látek. POPs jsou látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních (DDT, dioxiny či hexachlorbenzen se do lidského těla dostávají hlavně potravou /v mléce, rybách, mase apod./). Jejich koncentrace tak roste s každým patrem potravního řetězce, na jehož vrcholu stojí člověk. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Některé z nich jsou vedlejšími (nechtěnými) produkty průmyslové činnosti (např. spalování plastů s obsahem PVC atd.), jiné byly vyráběny záměrně a teprve poté byla zjištěna jejich vysoká toxicita pro člověka (DDT). Mezi perzistentní organické látky patří např.: dioxiny, DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další. Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCBs vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. 3 Účel a předmět Cílem tohoto nařízení je chránit lidské zdraví a životní prostředí před perzistentními organickými znečišťujícími látkami tím, že se zakáže, co nejdříve zastaví nebo omezí výroba, uvádění na trh a používání látek, na něž se nařízení vztahuje. Přílohy I nebo II obsahují seznamy látek. 2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (nařízení POPs) 3 zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu - Dioxiny v potravinách 3

7 Zásoby POPs Držitel zásob, které jsou tvořeny látkami uvedenými v příloze I nebo II, pro které není povoleno žádné použití, nebo zásob, které takové látky obsahují, nakládá s těmito zásobami jako s odpadem v souladu s požadavky tohoto nařízení. Držitel více než 50 kg zásob, které jsou tvořeny látkami uvedenými v příloze I nebo II, jejichž použití je povoleno, nebo zásob, které takové látky obsahují, má povinnost oznámit příslušnému orgánu členského státu, v němž se zásoby nacházejí, povahu a velikost takových zásob. Tyto informace musí být oznámeny v určitých intervalech, aby mohly členské státy monitorovat používání oznámených zásob. Držitel musí se zásobami nakládat bezpečným a účinným způsobem šetrným k životnímu prostředí. Kontrola výroby, uvádění na trh a používání Výroba, uvádění na trh a používání látek uvedených v příloze I, a to jak samotných, tak ve formě přípravků nebo složek výrobků, je zakázána. Výroba, uvádění na trh a používání látek uvedených v příloze II, a to jak samotných, tak ve formě přípravků nebo složek výrobků, se omezuje podle podmínek stanovených v uvedené příloze. To se nevztahuje na: látky používané při výzkumu v laboratorním rozsahu nebo jako referenční standard, látky vyskytující se jako nezáměrná stopová kontaminující látka v látkách, přípravcích nebo výrobcích. Členské státy a Komise mají povinnost zpracovat v programech posuzování a povolování existujících a nových chemických látek a pesticidů podle příslušných právních předpisů Společenství kritéria stanovená v odstavci 1 přílohy D úmluvy a přijmout vhodná opatření pro kontrolu existujících chemických látek a pesticidů a pro zabránění výrobě, uvádění na trh a používání nových chemických látek a pesticidů, které vykazují vlastnosti perzistentních organických znečišťujících látek. Nakládání s odpady Nařízení také upravuje v čl. 7 nakládání s odpady, kde je v odst. 1 uvedeno, že původci a držitelé odpadů vynaloží veškeré přiměřené úsilí, aby pokud možno zabránili kontaminaci tohoto odpadu látkami uvedenými v příloze IV. V navazujícím odstavci je uvedeno, že odpady, které jsou tvořeny některou z látek uvedených v příloze IV, tyto látky obsahuje nebo jsou jimi kontaminovány, odstraněny nebo využity bez zbytečného odkladu a v souladu s částí 1 přílohy V, a to tak, aby bylo zajištěno zničení nebo nevratná přeměna obsahu perzistentních organických znečišťujících látek a zbývající odpad a úniky nevykazovaly vlastnosti perzistentních organických znečišťujících látek. 4

8 Tabulka č. 1: Příloha IV Seznam látek podléhajících ustanovením čl. 7 o nakládání s odpady Látka Číslo CAS Číslo ES Endosulfan mg/kg Hexachlorbutadien mg/kg 4 Polychlorované naftaleny 10 mg/kg Chlorované alkany, C10 C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP) mg/kg Tetrabromdifenylether C 12 H 6 Br 4 O Pentabromdifenylether C 12 H 5 Br 5 O Hexabromdifenylether C 12 H 4 Br 6 O Heptabromdifenylether C 12 H 3 Br 7 O Kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty (PFOS) C 8 F 17 SO 2 X (X = OH, kovová sůl (O-M + ), halogenid, amid a jiné deriváty, včetně polymerů) Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF) Koncentrační limit podle čl. 7 odst. 4 písm. a) Suma koncentrací tetrabromdifenyletheru, pentabromdifenyletheru, hexabromdifenyletheru a heptabromdifenyletheru: mg/kg 50 mg/kg 5 15 μg/kg DDT (1,1,1-trichlor-2,2-bis(4-chlorfenyl)ethan) mg/kg Chlordan mg/kg Hexachlorcyklohexany včetně lindanu mg/kg Dieldrin mg/kg Endrin mg/kg Heptachlor mg/kg Hexachlorbenzen mg/kg Chlordekon mg/kg Aldrin mg/kg Pentachlorbenzen mg/kg Polychlorované bifenyly (PCB) a další 50 mg/kg Mirex mg/kg Toxafen mg/kg Hexabrombifenyl mg/kg Zdroj: Nařízení POPs Informace k nakládání s odpady, tj. odstraňování a využití podle čl. 7 odst. 2 a odpady a činnosti, na které se vztahuje čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení. Pro účely čl. 7 odst. 2 jsou povoleny následující postupy odstraňování a využití podle přílohy IIA a IIB směrnice 75/442/EHS, pokud se používají takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že dojde ke zničení nebo nevratné přeměně obsahu perzistentních organických znečišťujících látek: 4 Polychlorované naftaleny jsou chemické látky, jejichž základem je naftalen jako polycyklická aromatická látka s jedním nebo více vodíkovými atomy nahrazenými atomem chloru. 5 Limit se vypočítá jako PCDD a PCDF v souladu s faktory toxického ekvivalentu (TEF) uvedenými v příloze IV. 6 Případně se použijí metody výpočtu stanovené v evropských normách EN a EN

9 D9 Fyzikálně-chemické zpracování; D10 Spalování na pevnině; R1 Použití jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie, s vyloučením odpadu obsahujícího PCB. R4 Recyklace / zpětné získávání kovů a sloučenin kovů za podmínek uvedených v příloze V 6

10 Tabulka č. 2: Příloha V Odpady podle klasifikace v rozhodnutí 2000/532/ES Odpady podle klasifikace v rozhodnutí 2000/532/ES 10 ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ Odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení (kromě kapitoly 19) * Škvára, struska a kotelní prach ze společného spalování odpadů obsahující nebezpečné látky * Popílek ze společného spalování odpadů obsahující nebezpečné látky Odpady z průmyslu železa a oceli * Tuhé odpady z čištění plynu obsahující nebezpečné látky Odpady z tepelné metalurgie hliníku * Strusky z prvního tavení * Solné strusky z druhého tavení * Černé stěry z druhého tavení * Prach ze spalin obsahující nebezpečné látky * Ostatní částice a prach (včetně prachu z kulových mlýnů) obsahující nebezpečné látky * Odpady z úpravy solných strusek a černých stěrů obsahující nebezpečné látky Odpady z tepelné metalurgie olova * Strusky z prvního a druhého tavení * Pěna a stěry z prvního a druhého tavení * Prach z čištění spalin * Ostatní částice a prach * Tuhé odpady z čištění plynu Odpady z tepelné metalurgie zinku * Prach z čištění spalin * Tuhé odpady z čištění plynu Odpady z tepelné metalurgie mědi * Prach z čištění spalin Maximální koncentrační limity pro látky uvedené v příloze IV 7 Chlorované alkany, C10 C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP): mg/kg; Aldrin: mg/kg; Chlordan: mg/kg; Chlordekon: mg/kg; DDT (1,1,1-trichlor-2,2-bis(4-chlorfenyl)ethan): mg/kg; Dieldrin: mg/kg; Endosulfan: mg/kg; Endrin: mg/kg; Heptachlor: mg/kg; Hexabrombifenyl: mg/kg; Hexachlorbenzen: mg/kg; Hexachlorbutadien: mg/kg; Hexachlorcyklohexany včetně lindanu: mg/kg; Mirex: mg/kg; Pentachlorbenzen: mg/kg; Kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty (PFOS) (C8F17SO2X) (X = OH, kovová sůl (O-M+), halogenid, amid a jiné deriváty, včetně polymerů): 50 mg/kg; 8 Polychlorované bifenyly (PCB) : 50 mg/kg; Činnost Trvalé ukládání je povoleno pouze při splnění následujících podmínek: 1) ukládá se pouze v některé z následujících lokalit: v bezpečných, hluboko uložených podzemních skalních formacích, v solných dolech, na skládkách nebezpečných odpadů za předpokladu, že jsou odpady solidifikované nebo částečně stabilizované, pokud je to technicky proveditelné, jak je to požadováno pro zařazení odpadů do podkapitoly rozhodnutí 2000/532/ES; 2) byla dodržena ustanovení směrnice Rady 1999/31/ES (*) a rozhodnutí Rady 2003/33/ES (**); 3) bylo prokázáno, že vybrané činnosti jsou nejvhodnější z hlediska životního prostředí. 7 Tyto limity se vztahují výhradně na skládky nebezpečných odpadů a nevztahují se na trvalé podzemní uskladňovací prostory pro nebezpečné odpady, včetně solných dolů. 8 Použijí se metody výpočtu stanovené v evropských normách EN a EN

11 * Tuhé odpady z čištění plynu Odpady z tepelné metalurgie ostatních neželezných kovů * Solné strusky z prvního a druhého tavení * Prach z čištění spalin obsahující nebezpečné látky Odpad ze slévání železných odlitků * Prach z čištění spalin obsahující nebezpečné látky 16 ODPADY JINDE V TOMTO SEZNAMU NEUVEDENÉ 6 11 Odpadní vyzdívky a žárovzdorné materiály * Vyzdívky na bázi uhlíku a žárovzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látky * Ostatní vyzdívky a žárovzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látky STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) Beton, cihly, tašky a keramika * Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramiky obsahující nebezpečné látky Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina * Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Ostatní stavební a demoliční odpady * Stavební a demoliční odpady obsahující PCB, kromě zařízení obsahujících PCB * Ostatní stavební a demoliční odpady (včetně odpadních směsí) obsahující nebezpečné látky 19 ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ ODPADU Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD PRO ČIŠTĚNÍ TĚCHTO VOD MIMO MÍSTO JEJICH VZNIKU A Z VÝROBY PITNÉ VODY A VODY PRO PRŮMYSLOVÉ ÚČELY Odpady ze spalování nebo z pyrolýzy odpadů * Tuhé odpady z čištění plynu * Popel a struska obsahující nebezpečné látky * Popílek obsahující nebezpečné látky * Kotelní prach obsahující nebezpečné látky Vitrifikované odpady a odpady z vitrifikace Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a 9 dibenzofurany (PCDD/PCDF) : 5 mg/kg; Polychlorované naftaleny*: mg/kg; Suma koncentrací tetrabromdifenyletheru (C12H6Br4O), pentabromdifenyletheru (C12H5Br5O), hexabromdifenyletheru (C12H4Br6O) a heptabromdifenyletheru (C12H3Br7O): mg/kg; Toxafen: mg/kg; 9 Limit se vypočítá jako PCDD a PCDF v souladu s faktory toxického ekvivalentu (TEF), které jsou uvedené v příloze V. 8

12 * Popílek a ostatní odpady z čištění spalin * Nevitrifikovaná tuhá fáze Zdroj: Nařízení POPs 9

13 Nařízení, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách 10 Účel a předmět Nařízení uvádí potraviny, které se neuvedou na trh, pokud obsahují některou kontaminující látku uvedenou v příloze v množství, jež přesahuje maximální limit stanovený přílohou (maximální limity se uplatní na jedlou část dané potraviny, nestanoví-li příloha jinak). Zvláštní ustanovení Nařízení obsahuje zvláštní ustanovení pro specifické potraviny, např. hlávkový salát, jádra podzemnice olejné, ostatní olejnatá semena, skořápkové plody, sušená ovoce, rýži a kukuřici. Dále jsou v čl. 7 uvedeny odchylky od limitů stanovených v příloze. Maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách Příloha, v které jsou uvedeny maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, je členěna do 8 oddílů dle kontaminujících látek, tj.: dusičnany, mykotoxiny, kovy 3-chlorpropan-1, 2-diol (3-MCPD), dioxiny a PCB, polycyklické aromatické uhlovodíky Právní předpisy ČR Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Účel a předmět Zákon o odpadech především upravuje pravidla pro předcházení vzniku opdadů a pro nakládání s nimi, práva a povinosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářtví. Taktéž stanoví zvláštní ustanovení pro vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení. Povinnosti při nakládání s vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními Povinnosti při nakládání s odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB jsou upraveny 27 zákona o odpadech. Dále povinnost evidence zařízení obdahujcí PCB se stanovena 39 odst. 8 zákona o odpadech. 10 Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách 10

14 2.2 Pesticidy Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství 11. Kontaminace půdy je způsobena výskytem lidmi vyrobených chemikalií v půdě nebo jiným pozměněním přírodního prostředi půd. Kontaminace obvykle vzniká protržením podzemnich zásobniků, použivaním pesticidů, prosakovaním kontaminovaných povrchových vod do podzemních vrstev, vyluhovaním odpadů ze skladek nebo přimym vypuštěnim průmyslových odpadů do půdy 12. Pesticidy se dělí dle určení k hubení určitého škůdce, mj. mezi mě patří I níže umíněné herbicidy a insekticidy. Herbicid je pesticid používaný k likvidaci nežádoucích rostlin, např. plevelů nebo invazních rostlin. Herbicidy se používají v zemědělství (nejen pro odstranění plevelů ale i pro urychlení zrání či usnadnění sklizně), ale i dalších oborech, například pro odstranění nežádoucích plevelů v rámci dopravních tras nebo městské údržby 13. Insekticid je přípravek určený k hubení hmyzu v jeho různých vývojových stupních. Insekticidy se používají v zemědělství, k ochraně zásob a také v oblasti hygieny. Podle toho, na které vývojové stádium hmyzu působí, se rozdělují na ovicidy (ničí vajíčka), larvicidy (ničí larvy), ovilarvicidy (ničí vajíčka a larvy) a imágocidy (ničí dospělý hmyz) Právní předpisy EU Nařízení o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu 15 Účel a předmět Toto nařízení stanoví, zejména s ohledem na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, maximální limity reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich površích. Problematikou regulace používání pesticidů v rostlinné výrobě se detailněji zabývá dokument 3.1 v kapitole Uplatnění maximálních limutů reziduí Harmonizované maximální limity reziduí se uplatňují u skupin produktů, které jsou uvedeny v čl. 4 nařízení. Dále čl. 5 vymezuje vytvoření seznamu účinných látek, pro které nejsou žádné MLR vyžadovány Situační a výhledová zpráva Půda, prosinec 2012, Ministerstvo zemědělství Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS 11

15 Nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh 16 Účel Účelem nařízení je zajistit, aby v přípravcích na ochranu rostlin byly obsaženy pouze látky, u nichž bylo prokázáno, že mají na rostlinnou výrobu jednoznačně příznivé účinky, a že se u nich neočekává, že budou mít škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat či nepřijatelné účinky na životní prostředí. Detailněji se analýzou tohoto právního předpisu zabývá dokument 3.1 v kapitole Související směrnice Směrnice, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů 17 Směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Právní předpisy ČR Zákon 252/1997 Sb., o zemědělství Účel a předmět Účelem tohoto zákona je vytvoření podmínek pro zajištění schopností českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny, vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí a k udržování osídlené a kulturní krajiny, vytvoření podmínek pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie a vytváření podmínek pro rozvoj rozmanitých hospodářských činností a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a pro rozvoj vesnic. Tento zákon ve vztahu k používání pesticidů stanoví povinnost ČR kontrolovat dodržování minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin uvedených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícího podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Detailnější informace ve vztahu k zákonu o zemědělství jsou uvedeny v dokumentu 3.1, kapitole Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech 19 Účel a předmět Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů, podmínky agrochemického zkoušení zemědělských půd, podmínky zjišťování půdních 16 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS 17 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů 18 Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů 19 Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) 12

16 vlastností lesních pozemků a některé podmínky používání upravených kalů, a dále podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání sedimentů, jakož i působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem včetně oprávnění ukládat sankce. Podrobnější informace k zákonu o hnojivech je obsaženo v dokumentu 3.1, kapitole Další související právní předpisy ČR Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském). Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Vyhláška č. 119/1981 Sb., o agrochemickém zkoušení půd. Vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv. Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. 13

17 3. Analýza současného stavu (evidovaných/ skladovaných) zařízení s obsahem PCB z dostupných zdrojů 3.1 Přehled zařízení a látek s obsahem PCB V níže uvedené tabulce (Tabulka č. 3) jsou zaznamenaná množství (nad 10 t) zařízení obsahující PCB a zařízení, která mohou obsahovat PCB k roku Tabulka č. 3: Zařízení obsahující PCB a zařízení, která mohou obsahovat PCB Druh zařízení Kód druhu zařízení Zařízení s obsahem PCB Počet kusů Hmotnost náplně [t] Zařízení, která mohou obsahovat PCB Počet kusů Hmotnost náplně [t] Výkonový transformátor , ,648 Tlumivka , ,23 Transformátor elektrofiltru (odlučovač) ,466 Kondenzátor (DZ) , ,8444 Vypínač , ,73088 Ostatní elektrická zařízení s kapalným dielektrikem , ,4321 Hydraulické důlní zařízení ,1075 Jiné zařízení ,462 Nádrž s provozní kapalinou s PCB ,933 Jiný způsob uskladnění provozní kapaliny s PCB Zdroj: MŽP Ostatní , , , ,26788 Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že k roku 2010 se na území ČR nacházelo celkem 9 272,9379 tun náplně s obsahem PCB a ,26788 t nápně pro zařízení, která mohou obsahovat PCB. V ČR bylo k 30. dubnu 2009 provozováno celkem elektrických zařízení, která prokazatelně obsahují PCBs a bude je nutné nejpozději k 31. prosinci 2010 odstranit. Hmotnostně je v těchto zařízeních cca tun olejů kontaminovaných PCBs a dalších přesně neidentifikovaných cca 7 tun zařízení s PCBs. 20 Oznámení o provozování nebo vlastnictví zařízení obsahující PCB se uskutečňuje prostřednictvím Integrovaného Systému Plnění Ohlašovacích Povinností (ISPOP, Podrobnosti o inventarizaci jsou uvedeny v tabulce 4, která shrnuje stav inventarizace zařízení s PCB nebo potenciálně obsahující PCB k 30. dubnu Aktualizovaný národní implementační plan Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta , , 14

18 3.1.1 Shrnutí PCB se v ČR nevyrábí od roku Nejsou předmětem dovozu ani vývozu (zakázáno dle zákona č. 297/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Výsledky inventarizace ukázaly, že 99 % zařízení s PCB jsou kondenzátory; 112 kusů je transformátorů kontaminovaných PCB. Přibližně 100 z nich bude možné pouze dekontaminovat nebo i používat po roce 2010, neboť koncentrace nepřevyšují znečištění vyšší než 500 mg/kg PCB (neměnící se a povolený limit po roce 2010 v transformátorech podle platného zákona o odpadech a předpisů EU). Podle posledních informací existuje v ČR k 30. dubnu 2011 celkem 132 subjektů, které vlastní nebo provozují zařízení a látky s obsahem PCB Aktualizovaný národní implementační plan Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta , , 15

19 3.2 Přehled produkce odpadů s obsahem PCB (databáze VISOH) Níže je uvedeno množství evidovaných odpadů s obsahem PCB v jednotlivých krajích, které jsou evidovány pod následujícímí katalogovými čísly. Tabulka č. 4: Přehled odpadů s obsahem PCB podle kat. č. Kat.č. Název Hydraulické oleje obsahující PCB Odpadní izolační nebo teplonosné oleje s obsahem PCB Součástky obsahující PCB Transformátory a kondenzátory obsahující PCB Jiná vyřazená zařízení obsahující PCB nebo těmito látkami znečištěná neuvedená pod číslem Stavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. těsnící materiály obsahující PCB, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB, utěsněné zasklené dílce obsahující PCB, kondenzátory obsahující PCB) 22 Zdroj: Katalog odpadů Hlavní město Praha Tabulka č. 5: Produkce odpadů s obsahem PCB v Hlavním městě Praze Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] ,3922 0,1-0, ,157 3,184 13,558 1,205 1, , , ,51-42,17-40, , ,658 43,375 1,454 Zdroj:VISOH Na území hl.m.prahy byla nejvyšší produkce odpadů s obsahem PCB zaznamenána v roce 2010, celkem 2502,5782 tun (Tabulka č. 5). Ze záznamu evidence je taktéž zřejmá od roku 2011 (kdy bylo vyprodukováno nejvyšší množství tohoto odpadu) klesající produkce odpadů kat.č Transformátory a kondenzátory obsahující PCB. 22 Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 16

20 3.2.2 Jihočeský kraj Tabulka č. 6: Produkce Produkce odpadů s obsahem PCB v Jihočeském kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] ,03 13,296 4,67 0,278 0, ,538 25,567 3,867 0,982 0, Zdroj:VISOH 11,568 38,863 8,537 1,26 0,575 Tabulka č. 6 prezentuje produkci odpadů s obsahem PCB na území Jihočeského kraje. Nejvyšší produkce této skupiny odpadů byla vykázána v roce V souvislosti s cílem Odstranit odpady s PCB a zařízení s obsahem PCB nebo zajistit jejich dekontaminaci do roku 2010 je ve Vyhodnocení POH Jihočeského kraje za rok 2013 uvedeno: V roce 2013 byla evidovaná produkce odpadů s obsahem PCB 0,575 t/rok. Jednalo se o odpadní izolační a teplonosné oleje s obsahem PCB a transformátory, u kterých je ale možné, že se jednalo o transformátory s nízkým obsahem PCB, u kterých je dle 27 zákona o odpadech možnost odstraňovat je až po ukončení životnosti. Oproti předcházejícím rokům je evidován výrazný pokles, ale i do budoucna lze ale produkci odpadů s obsahem PCB předpokládat, neboť na území kraje se nacházejí stará neprovozovaná zařízení, která budou např. při změně majitele demontována Jihomoravský kraj Tabulka č. 7: Produkce odpadů s obsahem PCB v Jihomoravském kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] ,86 0,6 0, ,03-0, , ,862 14, ,66 5,537 3, ,015 0,02 1, , , , ,66 5,018 3,439 Zdroj:VISOH 23 Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje za rok 2013, HtCosQFggdMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.krajjihocesky.cz%2Ffile.php%3Fpar%255Bid_r%255D%3D100753%26par%255Bview%255D%3D0&usg=AFQjCNF1b pnqp-bfe8b-jdlhwcgaku8hug 24 Vykázáno jako AN60 17

21 V Jihomoravském kraji byla nejvyšší produkce odpadů s obsahem PCB zaznamenána v roce 2010 a v roce 2011 (z čehož největší podíl byla produkce odpadu kat.č ). V následujících letech došlo k výraznému snížení odpadů s obsahem PCB. Z Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje za rok 2013 vyplývá: MŽP provedlo inventarizaci zařízení s limitním obsahem PCB, a touto databází disponuje. Vlastníci PCB, odpadů PCB a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahující PCB byli povinni do 31. března 2009 vypracovat a zaslat MŽP plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB nebo plán dekontaminace odpadů PCB nebo zařízení s obsahem PCB pro období 2009 a 2010 s tím, že tyto plány musí být splněny nejpozději do 31. prosince Ze zákonných povinností tedy vyplývá, že informacemi o postupu odstraňování zjištěných odpadů PCB disponuje MŽP, nikoliv kraj, proto nelze tento cíl hodnotit a plnění cíle nebylo posuzováno Karlovarský kraj Tabulka č. 8: Produkce odpadů s obsahem PCB v Karlovarském kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] ,83 8,683 0,025 0,201 0, , ,83 8,758 0,025 0,201 0,515 Zdroj:VISOH Ze záznamu evidence odpadů s obsahem PCB na území Karlovarského kraje (viz Tabulka č. 8) vyplývá, že nejvyšší produkce této skupiny odpadů byla zaznamenána v roce 2010 a dále se výrazně snížila. Ze záznamu evidence vyplývá, že je produkován ve větši případů odpad kat.č Vyhodnocení POH Karlovarského kraje k cíli týkající se odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB konstatuje: Produkce odpadů PCB se v tomto roce rovnala nule zejména vzhledem k ust. 27 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, kdy musel být do splněn plán odstranění PCB. V roce 2010 došlo k odstranění většiny zařízení obsahujících PCB Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje za rok 2013, wktjahwh73ikhs_abz8qfggjmae&url=http%3a%2f%2fwww.kr- jihomoravsky.cz%2fdefault.aspx%3fpubid%3d249443%26typeid%3d7&usg=afqjcnhi- BJrbFRNmuAyOMARZjSZWQsT6Q&bvm=bv ,d.bGQ 26 Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje za rok 2013, 18

22 3.2.5 Kraj Vysočina Tabulka č. 9: Produkce odpadů s obsahem PCB v Kraji Vysočina Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] , ,017 0,09-0, ,88 0,12-0, ,578 11,2855 0,317 2, ,0-12,595 18,2555 0,437 10,969 0,023 Zdroj:VISOH V Kraji Vysočina, dle záznamů viz Tabulka č. 9, byla nejvyšší produkce odpadů s obsahem PCB v roce Dále vysoká pridjce byla zaznamenána v roce 2012, což bylo způsobeno především produkcí odpadu kat.č Stavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. těsnící materiály obsahující PCB, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB, utěsněné zasklené dílce obsahující PCB, kondenzátory obsahující PCB) Královéhradecký kraj Tabulka č. 10: Produkce odpadů s obsahem PCB v Královéhradeckém kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] , ,923 21,977 10,309 1,879 2, ,99 1, , ,928 22,979 10,309 1,879 2,42 Zdroj:VISOH Tabulka č. 10 uvádí produkci a nakládání s odpady s obsahem PCB na území Jihomoravského kraje. Nejvyšší produkce této skupiny odpadů byla zaznamenána v roce 2010 a dále se v jednotlivých letech snižovala. Vyhodnocení POH Královéhradeckého kraje k plnění cíle odpadů s obsahem PCB konstatuje: V roce 2013 bylo na území kraje vyprodukováno 2,42 t odpadů s obsahem azbestu, přičemž se jednalo zejména o produkci odpadu kat. č Transformátory a kondenzátory obsahující PCB. Výhledově lze menší produkci odpadů s obsahem PCB i nadále předpokládat, neboť na území kraje se nacházejí stará neprovozovaná zařízení, která budou např. při změně majitele demontována. Taktéž na skladu je evidováno cca 0,5 t odpadů s obsahem PCB. Odpady s obsahem PCB měly být odstraněny do konce roku 2010, vyjma zařízení s obsahem PCB nižším než 5 l nebo zařízení nebo látky s obsahem PCB v celkové koncentraci nižší než 0,005% hm. 19

23 Výhledově lze menší produkci odpadů s obsahem PCB i nadále předpokládat, neboť na území kraje se nacházejí stará neprovozovaná zařízení, která budou např. při změně majitele demontována a odstraněna Liberecký kraj Tabulka č. 11: Produkce odpadů s obsahem PCB v Libereckém kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] , ,54 8, ,013 4, ,391 5, , , , , ,013 94, ,971 5,6692 Zdroj:VISOH V Libereckém kraji, jak uvádí Tabulka č. 11, byla zaznamenána nejvyšší produkce odpadů s obsahem PCB v roce 2011, a to z důvodu vysoké produkce odpadu kat.č Naopak nevvyšší produkce odpadu kat.č byla zaznamenána v roce Ve vyhodnocení POH Libereckého kraje za rok 2013 bylo k plnění cíle Zajistit v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, odstranění PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení s obsahem PCB 29 uvedeno: Odpady s obsahem PCB skladované na území LK byly z větší míry odstraněny v roce 2012 (Stráž pod Ralskem). V Dubé jsou však stále uchovávány odpady s obsahem PCB jako pozůstatek činnosti subjektu, který zanikl. V rámci celostátní evidence byly v roce 2013 v LK evidovány 4 organizace provozující 4 zařízení, u kterých je podezření na přítomnost PCB. Zařízení anebo látky s obsahem PCB nejsou již v LK evidovány. Původcem odpadu byly v hodnoceném období 4 subjekty z LK Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje za rok 2013, 28 Evidováno jako AN60 29 Cíl se vztahuje pouze na kat.č * Transformátory a kondenzátory obsahující PCB 30 Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje za rok 2013, 20

24 3.2.8 Moravskoslezský kraj Tabulka č. 12: Produkce odpadů s obsahem PCB v Moravskoslezském kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] ,004 0,68-17, , ,1 38,704 3,498 3,401 2, , ,3 24,62 Zdroj:VISOH 10,405 39,708 5,478 28,288 20,58 Tabulka č. 12 shrnuje produkci odpadů s obsahem PCB na území Moravskoslezkého kraje. Nejvyšší produkce těchto odpadů byla zaznamenána v roce Olomoucký kraj Tabulka č. 13 Produkce odpadů s obsahem PCB v Olomouckém kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] , , ,438 0, ,147 5,721 0,06 0,03 1, , ,475 6,571 0,06 0,08 1,994 Zdroj:VISOH Na území Olomouckého kraje byla zaznamenána nejvyšší produkce odpadů s obsahem PCB v roce 2009, celkem 19,475 tun. V dalších letech se produkce výrazně snížila (viz Tabulka č. 13). 21

25 Pardubický kraj Tabulka č. 14: Produkce odpadů s obsahem PCB v Pardubickém kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] , ,5675 6,776 0,393 7,394 1, , , ,2365 6,956 0,393 7,394 1,748 Zdroj:VISOH V Pardubickém kraji byla nejvyšší produkce odpadů s obsahem PBC zaznamenána v roce 2009, 2010 a 2012 (viz Tabulka č. 14) Plzeňský kraj Tabulka č. 15: Produkce odpadů s obsahem PCB v Plzeňském kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] ,015 0,65 1, , ,32 8,157 3,839 4, ,335 9,047 4,839 4,035 - Zdroj:VISOH Produkce a nakládání s odpady s obsahem PCB na území Plzeňského kraje je zaznamenána viz Tabulka č. 15. V rámci Plzeňského kraje byla nejvyšší produkce této skupiny odpadů v roce 2009, tj. 12,335 tun. V následujících letech se produkce těchto odpadů snižovala a v roce 2013 již žádné odpady s obsahem PCB nevznikly. 22

26 Středočeský kraj Tabulka č. 16: Produkce odpadů s obsahem PCB ve Středočeském kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] ,1 0,385-0, ,08 + 5,62 6, ,42 0, ,579 32, ,48 7,332 0,356 0, ,43 1, , , ,62 41, ,48 7,332 1,156 0,7845 Zdroj:VISOH Ve Středočeském kraji byla nejvyšší produkce odpadů s obsahem PCB zaznamenána v roce 2010 (Tabulka č. 16), jednalo se celkem o 64,41 tun odpadu. V následujích letech produkce odpadů s obsahem PCB klesala. Ve Vyhodnocení POH Středočeského kraje je k cíli: Bude provedeno úplné odstranění nebo dekontaminaci zařízení a odpadů s obsahem PCB na území kraje uvedeno následující: V roce 2010 došlo k výraznému nárůstu, který byl způsoben výměnou starých zařízení s obsahem PCB za nová zařízení. Přesto ale nedošlo k odstranění všech zařízení na území kraje a v roce 2013 je evidována produkce odpadů s obsahem PCB 0,8 t a 1,8 t je ještě evidováno na skladu, jednalo o jeden druh odpadu transformátory. Řešení daného cíle ale není v moci kraje, neboť záleží především na původcích, kteří postupně vyřazují dosluhující zařízení s obsahem PCB, zejména se jedná o transformátory. Pravděpodobně i do budoucna lze předpokládat produkci odpadů s obsahem PCB, neboť na území kraje se nacházejí stará neprovozovaná zařízení, která budou např. při změně majitele demontována Evidováno jako AN60 32 Evidováno jako AN60 33 Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje za rok 2013, padov%c3%a9ho+hospod%c3%a1%c5%99stv%c3%ad%20st%c5%99edo%c4%8desk%c3%a9ho+kraje+za+rok+ 2013/b30d7e e a1fd2ac0bc61 23

27 Ústecký kraj Tabulka č. 17: Produkce odpadů s obsahem PCB v Ústeckém kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] , , ,17 0, , ,741 2,909-0, , , ,714 29,106 5,469 0,16 0,128 Zdroj:VISOH Na území Ústeckého kraje byla zaznamenána nejvyšší produkce odpadů s obsahem PCB dle výše uvedených údajů (viz Tabulka č. 17) v roce Množství produkovaných odpadů s obsahem PCB se v následujích letech snižovalo Zlínský kraj Tabulka č. 18: Produkce odpadů s obsahem PCB ve Zlínském kraji Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] , , , , ,125 4,42 1,295 1,265 1, , ,1875 4,62 1,295 1,267 1,191 Zdroj:VISOH Produkce odpadů s obsahem PCB (viz Tabulka č. 18) vyplývá, že nejvyšší produkce byla zaznamenáva v roce V následujích letech došlo k posklesu a ustalení produkce na cca 1,3 1,2 tun odpadů v letech Shrnutí Z výše uvedené analýzy je možné konstatovat, že v období let byl evidován vznik celkem 3 368,20723 tun odpadů s obsahem PCB. Dále vyl zaevidováno odstranění (XD10, nebo využití (XR1, XR4, XR5) v období let celkem 3 194,6985 tun odpadů s obsahem PCB. Jako zůstatek na skladě k bylo v uvedeno celkem 28,245 tun. Detailnější informace o zůstatku na skladě jednotlivých druhů odpadu je uveden viz Tabulka č

28 Tabulka č. 19: Odpady s obsahem PCB vykázané jako zásoby na skladě k Kat.č. Název Vykázaný zůstatek na skladu k [t] Hydraulické oleje obsahující PCB 0, Odpadní izolační nebo teplonosné oleje s obsahem PCB 0, Součástky obsahující PCB 0, Transformátory a kondenzátory obsahující PCB 26, Zdroj:VISOH Jiná vyřazená zařízení obsahující PCB nebo těmito látkami znečištěná neuvedená pod číslem Stavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. těsnící materiály obsahující PCB, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB, utěsněné zasklené dílce obsahující PCB, kondenzátory obsahující PCB) - - Z údajů z evidence tedy vyplývá, že bylo k skladováno celkem 26,7092 tun odpadu kat.č Transformátory a kondenzátory obsahující PCB, který bude třeba následně odstranit v souladu se zákonem o odpadech. 25

29 3.3 Informace z ČIŽP a krajských úřadů Jedná se o lokality, ve kterých ČIŽP historicky vykonávala některé správní či kontrolní úkony, a to buď na základě podnětů, dožádání jiných správních orgánů nebo z vlastní činnosti. Tento výčet lokalit však nemusí být kompletní, a to zejm. z důvodu, že ne ve všech případech se ČIŽP otázkou sanace takových zásob jako správní orgán účastnila (platí např. v případě likvidace historických zásob pesticidů ze zemědělství apod., které hradil resort Ministerstva zemědělství) Jihočeský kraj Lhenice (okres Prachatice) Areál bývalého zemědělského družstva (GPS: , ), nakládání s odpady v předmětném areálu ve Lhenicích (dále areál Lhenice ), které prováděla společnost Enviro Technology Today s.r.o. (dále společnost ETT ) cca od roku Dnem byl prohlášen konkurz na majetek společnosti ETT a nejprve ke dni a následně ke dni (po prvotním zrušení zápisu o výmazu společnosti ETT z obchodního rejstříku učiněného Městským soudem v Praze na návrh ČIŽP) byla společnost ETT vymazána z obchodního rejstříku, aniž by bylo jakkoli rozhodnuto o způsobu naložení s odpady uloženými spol. ETT v areálu Lhenice. V současné chvíli vlastník těchto odpadů není znám. Odpadů s obsahem PCB je zde cca 500 t, nicméně v areálu je dlouhodobě uskladněno několik dalších desítek tun odpadů kategorie N 35. Lokalita ZVVZ Milevsko (k.ú. Přeborov) Deponie cca t zeminy kontaminované PCB (hodnocena v rámci SEZ), GPS: , Liberecký kraj Sklad NO s PCB v lokalitě Dubá Na pozemku p.č. 718, k.ú. Dubá (Českolipsko), kde se nachází cca 60 tun odpadů s PCB převážně kompenzačních kompresorů a malých transformátorů, po provozovateli VM LINEO s.r.o., IČ: , Stráž pod Ralskem (od 19. června 2006 v konkurzu, následovalo úmrtí jednatele společnosti a zánik společnosti). 37 V roce 2006 společnost VM-LINEO, s.r.o., v rámci souhlasu dle 14 odst. 1 zákona o odpadech navezla do objektu na ppč. 718 v kú. Dubá odpady s obsahem PCB v množství 59,955 t. V červnu 2006 byl na majetek společnosti prohlášen konkurs, v srpnu 2007 byl konkurs zrušen pro nedostatek majetku. Přestože jsme chtěli po správci konkursní podstaty, aby zajistil odvoz (odstranění) odpadů, pro nedostatek finančních prostředků nic neučinil. Společnost zanikla v r ČIŽP, Ředitelství, dopis ze dne ČIŽP, Ředitelství, dopis ze dne ČIŽP, Ředitelství, dopis ze dne ČIŽP, Ředitelství, dopis ze dne Krajský úřad Libereckého kraje, oddělení ovzduší a odpadů, ze dne

30 3.3.4 Středočeský kraj Provozovna ALFA SYSTEM s.r.o. - Šachta 16, Háje u Příbrami, k.ú. Háje Jedná se o odpady po společnosti IDOS (zemina s PCB v zásobníku 1 a 2-90 t) a po společnosti VM Lineo (svitky z kondenzátorů - 11,32 t). Obě společnosti již zanikly. Soupis opuštěných odpadů v provozovně společnosti ALFA SYSTEM s.r.o. - Šachta 16, Háje u Příbrami 39 : Tabulka č. 20: Původce odpadu s obsahem PCB Původce Odpad Množství IDOS Zemina 90 t VM Lineo Svitky z kondenzátorů 11,32 t Zdroj: ČIŽP, Ředitelství Jihomoravský kraj Areál ADAST a.s. Adamov 56 ks 10 kvar kompenzačních kondenzátorů s náplní DELOR v budovách 143, 144 a 1086 ( SAMARA ) bývalého areálu ADAST a.s. Adamov, stavební pozemky p.č.: 844, 843 a 1158/1 k.ú. Adamov. Nahlášeno na VÚV (MŽP) v rámci inventarizace zařízení s PCB. V roce 2011 komunikace ČIŽP s vlastníkem OSZ, s.r.o., IČ: se sídlem: Adamov 482, PSČ resp. insolvenčním správcem. Současný vlastník je dle Group BBB a.s., Češkovice 261, Blansko, IČ: Shrnutí Z informací poskytnutých ČIŽP a KÚ Libereckého kraje vyplývá, že se v rámci výše uvedených lokalit se nachází celkem cca tun zeminy kontaminované PCB, cca 571 tun odpadů s obsahem PCB (svitky z kondenzátorů, kompenzačních kompresorů a malých transformátorů) a 56 ks 10 kvar kompenzačních kondenzátorů s náplní DELOR. Vzhledem k tomu, že ve výše uvedených případech došlo k zániku vlastníha, je pravděpodobné, že výše uvedené odpady nejsou již zahrnuty v evidenci, neboť zaniklý vlastník odpadů nezasílá roční hlášení o odpadech. 39 ČIŽP, Ředitelství, dopis ze dne ČIŽP, Ředitelství, dopis ze dne

31 3.4 Databáze SEKM Za účelm identifikace míst, tj. kontaminované areály průmyslové či komerční lokality, kde se nachází znečištění PBC, pesticidy nebo herbicidy byla využita databáze Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM). Hlavním zdrojem informací o starých ekologických zátěžích, resp. kontaminovaných místech je veřejně přístupná databáze SEKM. Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. 41 Aktualizovaný národní implementační plán Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta uvádí v souvislosti se systémem evidence kontaminovaných míst následující cíle: Tabulka č. 21: Cíle národního implementačního plánu Číslo Cíl Termín 3.7N Zajistit inventarizaci starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst s obsahem nově zařazených POPs a zanést nové informace do databáze SESEZ Zajistit průběžné kontroly kontaminovaných i remediovaných míst - využít závěry prováděné inventarizace starých ekologických zátěží, kde budou uvedeny i potenciální zdroje problémů. X/2012 průběžně Zdroj: Aktualizovaný národní implementační plán Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta Přehled skladů PCB databáze SEKM V databázi SEKM byly vyhlednány lokality znečištěné PCB, a to na základě následujících kritérií: typ lokality: kontaminovaný areál průmyslová či komerční lokalita, skupina kontaminantů: PCB. Celkem bylo nalezeno 97 takových lokalit, jejich výčet je uveden viz Tabulka č. 22Tabulka č

32 Tabulka č. 22: Přehled skladů PCB (databáze SEKM) Kraj Katastrální území Název lokality ID Aktuálnost Další doporučený postup Stupeň poznání Vysočina Přibyslav Agrostroj Přibyslav předběžný průzkum (C) Moravskoslezský Kunčice nad Ostravicí Arcelor Mittal Steel Ostrava a.s nutnost realizace nápravného opatření Královéhradecký Skuhrov nad Bělou Areál slévárny J.PORKERT Růženina huť nutnost realizace nápravného opatření Ústecký Tušimice Areál společnosti JETCON s.r.o. v Tušimicích nutný další monitoring vývoje a šíření kontaminace v čase Královéhradecký Skuhrov nad Bělou Areál strojírny J.PORKERT Seykorovna nutnost realizace nápravného opatření Olomoucký Babice u Šternberka Babice, obalovna Hlavní město Praha Praha-Vysočany Barvy Tebas s.r.o nutnost realizace nápravného opatření Vysočina Třebíč BOPO a.s. Třebíč závod není nutný žádný zásah předběžný průzkum (C) Jihočeský Planá u Českých Boršov obalovna Budějovic Moravskoslezský Bruntál-město Bruntál, obalovna Moravskoslezský Moravská Ostrava Bývalé cihelní závody, akc.spol Zlínský Staré Město u Uherského Hradiště Colorlak a.s. Staré Město nutnost bezodkladného nápravného opatření Středočeský Čenkov Čenkov, obalovna Středočeský Dubí u Kladna ČEZ, a.s. Distribuce Kladno - Dříň nutnost institucionální kontroly způsobu využívání lokality Středočeský Velká Dobrá ČEZ, a.s. Distribuce Kladno - západ nutnost institucionální kontroly způsobu využívání lokality Královéhradecký Zbečník ČKD Hronov a.s nutnost institucionální kontroly způsobu předběžný průzkum (C) využívání lokality Hlavní město Praha Praha-Smíchov ČKD TATRA a.s. (Smíchov) není nutný žádný zásah Jihočeský Dolní Pěna Dolní Pěna, obalovna Liberecký Srní u České Lípy Dřevařské závody Srní nutnost institucionální kontroly způsobu předběžný průzkum (C) využívání lokality Středočeský Buštěhrad Dříň nutný další monitoring vývoje a šíření kontaminace v čase Středočeský Kolín Frigera - závod Kolín nutný další monitoring vývoje a šíření Plzeňský Doudlevce HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. Doudlevce kontaminace v čase Vysočina Humpolec Humpolecké strojírny -šrotiště nutnost realizace nápravného opatření Ústecký Huntířov u Děčína Huntířov, obalovna Ústecký Chabařovice Chabařovice, obalovna Středočeský Chleby Chleby, obalovna Středočeský Městečko u Chotýšan Chotýšany, obalovna Pardubický Jablonné nad Orlicí ISOLIT nutnost realizace nápravného opatření

33 Jihočeský Jarošov nad Nežárkou Jarošov, obalovna Středočeský Hrachoviště Jince, obalovna Jihočeský Kaplice Kaplice, obalovna Středočeský Sázava KAVALIERGLASS, a.s Hlavní město Praha Praha-Vysočany KCD a.s. SEVER nutnost realizace nápravného opatření Jihočeský Kladné Kladné, obalovna Středočeský Kladno Kladno - bývalá plynárna nutnost realizace nápravného opatření Středočeský Klecany Klecany, obalovna Středočeský Kolín Kolín, obalovna Středočeský Kladno Koněv - západ nutnost bezodkladného nápravného opatření Jihočeský Sezimovo Ústí Kovosvit MAS a.s předběžný průzkum (C) Středočeský Lobeček Kovošrot Kralupy Moravskoslezský Kunčice nad Ostravicí Kunčice, obalovna předběžný průzkum (C) Jihočeský Lomy u Kunžaku Kunžak obalovna Moravskoslezský Kylešovice Kylešovice, obalovna Jihomoravský Letovice Letovické strojírny, s.r.o předběžný průzkum (C) Středočeský Libodřice Libodřice, obalovna Středočeský Líchovy Líchovy, obalovna Ústecký Horní Litvínov Litvínov, obalovna Středočeský Loděnice u Berouna Loděnice, obalovna Ústecký Louny Louny, obalovna Zlínský Valašské Klobouky Magneton a.s. Valašské Klobouky nutnost institucionální kontroly způsobu využívání lokality Olomoucký Starý Maletín Maletín, havárie transfor nutnost institucionální kontroly způsobu využívání lokality Ústecký Holedeč Měcholupy, obalovna Královéhradecký Meziměstí Meziměstí - bývalé ZZN Vysočina Moravské Budějovice Moravské Budějovice - areál bývalé STS Moravskoslezský Nový Jičín-Dolní Předměstí Nový Jičín, obalovna Moravskoslezský Karviná-Doly Orlová-Lazy, obalovna předběžný průzkum (C) Moravskoslezský Svinov Ostrava Svinov - obalovna Olomoucký Písečná u Jeseníka Písečná, obalovna Jihočeský Písek Písek, obalovna Jihomoravský Řečkovice Pliva-Lachema a.s nutnost institucionální kontroly způsobu 30

34 31 využívání lokality Moravskoslezský Svinov Polanka, obalovna nutnost bezodkladného nápravného Středočeský Kladno Poldi opatření Hlavní město Praha Praha-Vysočany Polygon BC s.r.o Ústecký Proboštov u Teplic Proboštov, obalovna Ústecký Lovosice Průmyslová zóna - Lovosice - centrum Středočeský Rakovník Rakovník, obalovna Ústecký Roudnice nad Labem Roudnické strojírny a slévárny, a.s. (v konkurzu) Jihočeský Putim Rozehřívárna živic Středočeský Kolín RWE Energie, a.s. Kolín Středočeský Velký Osek Skála, s.r.o Jihočeský Soběslav Soběslav Švadlačky obalovna Karlovarský Vřesová Sokolovská uhelná a.s Středočeský Soutice Soutice, obalovna Ústecký Ústí nad Labem Spolchemie a.s. Ústí nad Labem Moravskoslezský Staré Město u Frýdku- Místku Staré Město, obalovna Jihomoravský Mutěnice Statek Mutěnice Středočeský Kněžívka Středokluky, obalovna Středočeský Olbramovice u Votic STS Olbramovice Moravskoslezský Šenov u Nového Jičína Šenov, obalovna Středočeský Mladá Boleslav ŠKODA AUTO a.s. zákl.závod Jihomoravský Kyjov Šroubárna Kyjov, spol.s.r.o Jihočeský Těšovice u Prachatic Těšovice, obalovna Středočeský Bělá pod Bezdězem TIBERINA AUTOMOTIVE BĚLÁ spol. s r.o Zlínský Otrokovice TOMA a.s. Otrokovice Jihomoravský Židlochovice TOROZ Tišnov - Židlochovice není nutný žádný zásah nutnost bezodkladného nápravného opatření nutnost realizace nápravného opatření není nutný žádný zásah nutnost institucionální kontroly způsobu využívání lokality nutnost realizace nápravného opatření nutnost institucionální kontroly způsobu využívání lokality nutnost realizace nápravného opatření nutnost realizace nápravného opatření nutný další monitoring vývoje a šíření kontaminace v čase nutnost realizace nápravného opatření nutnost institucionální kontroly způsobu

35 Olomoucký Hodolany TOS Olomouc Ústecký Dolní Podluží TOS Varnsdorf a.s Jihočeský Rapšach Trafostanice Rapšach Spáleništ Středočeský Velké Popovice Velké Popovice, obalovna Středočeský Velvary VELVANA a.s Středočeský Vinařice u Kladna Vinařice, obalovna Královéhradecký Vrchlabí Vrchlabí - bývalá plynárna Ústecký Všebořice Všebořice, obalovna Moravskoslezský Radvanice Zámečnické ústřední dílny OKR (bývalé) Pardubický Žamberk ZEZ Silko a.s Ústecký Želeč u Žatce Želeč pískovna Olomoucký Žeravice Žeravice, obalovna Zdroj: Databáze SEKM využívání lokality nutnost realizace nápravného opatření nutnost institucionální kontroly způsobu využívání lokality předběžný průzkum (C) 32

36 Na základě výše uvedeného přehledu je možné konstatovat, že původcem znečištění je často průmyslová činnost (např. hutnictví, slévárenství nebo strojírenství), taktéž se jedná např. o obalovny. V případě 54 lokalit (tj. 56 %) je uveden stupeň poznání o lokalitě jako a jako další postup je uvedeno. Z tohoto vyplývá, že u méně než poloviny z identifikovaných lokalit proběhl nebo probíhá průzkum znečištění, případně jsou dostupné informace o probíhajících sanacích Přehled skladů pesticidů, herbicidů databáze SEKM Ministerstvo zemědělství (MZe) ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správou již od roku 1994 provádí ze svého rozpočtu odstraňování obsoletních pesticidů. Plošná kontrola provedená v průběhu roku 2008 vyústila v seznam celkem 212 lokalit a míst (skladů pesticidů v zemědělských podnicích a objektů s možnou kontaminací), které by mohly být potenciálně kontaminovány POPs. Seznam byl předán MŽP k zařazení do 1.etapy inventarizace kontaminovaných míst s výskytem POPs. Za rok 2008 bylo na základě plošných kontrol SRS zlikvidováno kg obsoletních pesticidů a z rozpočtu MZe byla vynaložena částka na likvidaci těchto nebezpečných odpadů, která činila Kč. 42 V databázi SEKM byly vyhlednány lokality na základě následujících kritérií: typ lokality: kontaminovaný areál průmyslová či komerční lokalita, skupina kontaminantů: pesticidy. Celkem bylo identifikováno 42 lokalit znečištěné pesticidy, které jsou uvedené viz Tabulka č Aktualizovaný národní implementační plan Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta , , 33

37 Tabulka č. 23: Přehled skladů pesticidů (databáze SEKM) Kraj Katastrální území Název lokality ID Aktuálnost Další doporučený postup Stupeň poznání Jihočeský Bošilec Agropodnik Dynín - bývalý sklad POR Ústecký Vlastislav AGROSONEP SKALKA s.r.o nutnost institucionální kontroly způsobu využívání lokality Karlovarský Krásné Údolí Býv.sklad pest. Krásné Údolí Karlovarský Horní Tašovice Býv.sklad pest.horní Tašovice Karlovarský Brložec u Štědré Býv.sklad pesticidů Brložec Plzeňský Manětín Býv.sklad pesticidů Manětín Jihomoravský Dolní Dunajovice Bývalý sklad pesticidů Ústecký Háj u Loučné pod Klínovcem Bývalý zemědělský areál nutnost realizace nápravného opatření nutnost realizace nápravného opatření Liberecký Dolní Řasnice Dolní Řasnice - bývalý sklad POR Pardubický Džbánov u Vysokého Mýta Džbánov - bývalý areál JZD, sklad POR Královéhradecký Hejtmánkovice Hejtmánkovice- bývalé ACHP sklad POR Pardubický Helvíkovice Helvíkovice - Dibaq a.s. - bývalý sklad POR Pardubický Holice v Čechách Holice traktorka u Javůrky Liberecký Paceřice Husa - bývalý sklad POR Liberecký Jablonec nad Nisou Hvězdná - bývalý sklad POR Pardubický Chrudim Chrudim ZZN - bývalý sklad POR Královéhradecký Josefov u Jaroměře Josefov ZZN - bývalý sklad POR Liberecký Kokonín Kokonín - bývalý sklad POR Pardubický Kunvald Končiny - bývalý sklad POR Královéhradecký Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí-bývalé ZZN Pardubický Lány u Dašic Lány u Dašic, bývalý sklad JZD Vysočina Moravské Budějovice Moravské Budějovice - areál bývalé STS předběžný průzkum (C)

38 Liberecký Nová Ves nad Nisou Nová Ves nad Nisou - bývalý sklad POR Plzeňský Otín u Točníku Otín - statek Karlovarský Prameny Prameny nutnost bezodkladného nápravného opatření Pardubický Přelouč Přelouč ZZN - bývalý sklad POR Liberecký Frýdštejn Roudný - bývalý sklad POR Pardubický Slatiňany Slatiňany ACHP - Píšťovy - bývaly sklad POR Liberecký Smržovka Smržovka - bývalý sklad POR Pardubický Sopřeč Sopřeč Středočeský Neratovice SPOLANA a.s Ústecký Ústí nad Labem Spolchemie a.s. Ústí nad Labem nutnost bezodkladného nápravného opatření nutnost realizace nápravného opatření Liberecký Modlibohov Starý Dub 1 - bývalý sklad POR Jihomoravský Mutěnice Statek Mutěnice nutnost institucionální kontroly způsobu využívání lokality Pardubický Svinčany Stodola na Pumberkách Jihočeský Dačice STS Dačice nutnost realizace nápravného opatření Liberecký Svijanský Újezd Svijanský Újezd - bývalý sklad POR Pardubický Svinčany Svinčany, Nevole Liberecký Zlatá Olešnice Navarovská Vrcha - bývalý sklad POR Pardubický Zájezdec Zájezdec-bývalý sklad POR Středočeský Pětihosty ZOS, spol. s r.o Ústecký Želeč u Žatce Želeč pískovna Zdroj: Databáze SEKM V porovnání s lokalitami znečištěnými PCB, se stav lokalit znečištěnými pesticidy výrazně liší v počtu lokalit, jejichž stupeň poznání je uveden jako a jako další postup je uvedeno. Celkem je status uveden u 33 (75 %) lokalit ze 42 celkově identifikovaných. Z tohoto vyplývá, pouhé čtvrtiny identifikovaných lokalit proběhl nebo probíhá průzkum kontaminace, případně jsou dostupné informace o probíhajících sanacích. 35

39 Dále byly v databázi SEKM vyhledány na základě následujících kritérií lokality znečištěné herbicidy: typ lokality: kontaminovaný areál průmyslová či komerční lokalita skupina kontaminantů: herbicidy. Celkem bylo nalezeno 7 lokalit splňující výše uvedneá kritéria, lokality jsou uvedeny, viz Tabulka č. 24. Tabulka č. 24: Přehled skladů herbicidů (databáze SEKM) Kraj Katastrální území Název lokality ID Aktuálnost Další doporučený postup Stupeň poznání Liberecký Srní u České Lípy Dřevařské závody Srní nutnost institucionální kontroly způsobu využívání lokality předběžný průzkum (C) Pardubický Lány u Dašic Lány u Dašic, bývalý sklad JZD Pardubický Svinčany Stodola na Pumberkách Jihočeský Dačice STS Dačice nutnost realizace nápravného opatření Pardubický Svinčany Svinčany, Nevole Středočeský Pětihosty ZOS, spol. s r.o Ústecký Želeč u Žatce Želeč pískovna Zdroj: Databáze SEKM Ze 7 identifikovaných lokalit znečištěných herbicidy je celkem 5 označeno se stupněm poznání a jako další postup je uvedeno nutný je průzkum kontaminace. Pro většinu nalezených lokalit tedy není proveden nebo neprobíhá průzkum kontaminace či sanace. 36

40 4. Závěr Aktualizovaný národní implementační plan Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta uvádí: Problematiku kontaminovaných míst je potřeba prioritně řešit, neboť tato místa představují potenciální zdroje POPs, jež mohou být znovu uvolněny do prostředí, a je proto žádoucí je v nejkratším možném čase systematicky odstranit. Naléhavost situace vyplývá především ze skutečnosti, že nebyly uvolněny finanční prostředky na likvidaci starých ekologických zátěží s POPs kontaminací návazně na ukončenou inventarizaci těchto míst. Není stanoven další postup a není jasné, jak bude tento problém řešen v následujícím období vzhledem k závazkům vyplývajícím z rozhodnutí Stockholmské úmluvy, ale i právní úpravy EU. 43 Závěrem je nutné konstatovat, že není možné zjistit stav nezjištěných zařízení s obsahem PCB, a to především s ohledem na nedostupnost těchto údajů. Vlastníci nebo provozovatelé zařízení s obsahem PCB, měli tato zařízení nejpozději do roku 2010 dekontaminovat a odstranit v souladu se zákonem o odpadech. Nelze předpokládát, že se vyskytují na území ČR provozovaná nedekontaminovaná zařízení s obsahem PCB. Z dostupných zdrojů (MŽP, VISOH, ČIŽP, KÚ, SEKM, Aktualizovaný národní implementační plan Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta ) byl sestaven níže uvedený výčet zjištěných skutečností týkající se PCB, pesticidů a herbicidů. Z výše uvedené analýzy a dílčích shrnutí vyplývá: K roku 2010 se na území ČR nacházelo celkem 9 272,9379 tun náplně s obsahem PCB a ,26788 t nápně pro zařízení, která mohou obsahovat PCB. K 30. dubnu 2011 celkem 132 subjektů, které vlastní nebo provozují zařízení a látky s obsahem PCB. K bylo jako zůstatek na skladu vykázáno celkem 28,245 tun odpadu s obsahem PCB. Z toho bylo celkem 26,7092 tun odpadu kat.č Transformátory a kondenzátory obsahující PCB. Existence celkem cca tun zeminy kontaminované PCB, cca 571 tun odpadů s obsahem PCB (svitky z kondenzátorů, kompenzačních kompresorů a malých transformátorů) a 56 ks 10 kvar kompenzačních kondenzátorů s náplní DELOR. Existence 97 kontaminovaných areálů PCB. Existence 42 kontaminovaných areálů pesticidy. Existence 7 kontaminovaných areálů herbicidy. 43 Aktualizovaný národní implementační plan Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta , , 37

41 Seznam použitých zkratek Seznam zkratek PCB ČR EU POP PCDD/PCDF DDT HBB PVC PeCB PFOS VISOH ISPOP LK SEKM MZe SRS Polychlorované bifenyly Česká republika Evropsaká unie Perzistentní organické znečišťující látky Polychlorované dibenzodioxiny 1,1,1-trichlor-2,2-bis(4-chlorfenyl)ethan Hexabrombifenyl Polyvinylchlorid Pentachlorbenzen Perfluorooktansulfonát Veřejný informační systém odpadového hospodářství Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností Liberecký kraj Systém evidence kontaminovaných míst Ministerstvo zemědělství Státní rostlinolékařská správa 38

42 Seznam zdrojů NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (nařízení POPs) Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách webové stránky Státního zdravotního ústavu - Dioxiny v potravinách Situační a výhledová zpráva Půda, prosinec 2012, Ministerstvo zemědělství Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) Aktualizovaný národní implementační plan Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta , , 39

43 EY Assurance Tax Transactions Advisory About EY EY is a global leader in assurance, tax, transaction and advisory services. The insights and quality services we deliver help build trust and confidence in the capital markets and in economies the world over. We develop outstanding leaders who team to deliver on our promises to all of our stakeholders. In so doing, we play a critical role in building a better working world for our people, for our clients and for our communities. EY refers to the global organization, and may refer to one or more, of the member firms of Ernst & Young Global Limited, each of which is a separate legal entity. Ernst & Young Global Limited, a UK company limited by guarantee, does not provide services to clients. For more information about our organization, please visit ey.com Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. All Rights Reserved. ey.com

44 EY Assurance Tax Transactions Advisory Informace o EY EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost. Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited, britská společnost s ručením omezeným garancí, služby klientům neposkytuje. Pro podrobnější informace o naší organizaci navštivte prosím naše webové stránky ey.com Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. Všechna práva vyhrazena. ey.com

45 Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 - Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky zelená linka dotazy@sfzp.