JAN BURGERMElSTER ( ) STAROSTA A POŠTMISTR V NoVÉM MĚSTĚ NAD METu)1

Transkript

1 Bohumil Dvořáček JAN BURGERMElSTER ( ) STAROSTA A POŠTMISTR V NoVÉM MĚSTĚ NAD METu)1 A JEHO ROD V Městském muzeu v Novém Městě nad Metují je uložena kronika pod názvem Novoměstská starousedlá rodina Burgermeisteroua, hospodářskýdeník a 59 dokumentů (listin) sledujících úřední dráhu Jana B u r g e r m e i s t e r a ( ).1/ Tyto doklady pocházejí z pozůstalostí plukovníka Pavla' Burgermeistera ( ).V kronice jsou uvedeny stručné dějiny města, stavební změny domu čp. 76 na Plácku (nám. Republiky) a rodopisné údaje. Na místě dnešního čp. 76 stál již na počátku 17. století domek, který patřil pekaři německénárodnostijakubu Nyplovi. 2/ Pavel Burgermeister uvádí, že členové jeho rodu obývali tento přízemnídomek v roce K domku patřila zahrádka, dvoreček a průjezd, V letech Vilém Burgermeister ( ) domek přestavělv jednoposchoďový dům. Za kulisou čelní obdélníkové stěny byla v patře jen půda a nad ní sedlová střecha.v roce 1846 přikoupil od manželů Smolových stráň a malý pozemek, z něhož vznikl dvůr s malou zahrádkou (obr. I\Y následujících letech vyrůstalypodle potřeby po obvodu dvora koln, chléva konírna. e. ~. o-líu~ní. XX<~ a. C. ~. -tej.j;m(lt~~tvi. $M {~. -'. ~",ivmq,,1:-i&.-t~c C.w,"-, ~, ~uid'~~aa.u-pt.. ~~eti-a.-ft, Obr.1: Burgermeisterůu dům čp. 76 pl~ed piestaubou a cisarstzy dům čp. 77 pre sniženim stiecby z leporela Bobmooy tiskárny pfed rokem 1880, kresba B. K a bát n í k, litografie J P a cb man

2 Když se syn Vilémův Jan Burgermeister ( ) oženil, bydlel ve dvou místnostech s okny na Plácek (dnes nám. Republiky) a rodiče obývali světnici s okny do dvora.v roce 1863 Jan Burgermeister uvolnil přední část přízemí pro poštovní expedici. Označena byla rakouským orlem a názvem úřadu, okna byla opatřena mřížemi. Na průčelí byla ještě zavěšena poštovní schránka a za oknem tabulky s taženými loterními čísly. Zřízením pošty se rodina musela uskrovnit s bytovým prostorem." Roku 1877 Jan Burgermeister přikoupil od sousedky Františky Valtrové chalupu čp.113, zboural ji a na jejím místě vystavěl dvoupatrový podsklepený dům (obr. 2), který splynul se starou dispozicí, zvýšenou Obr.2: Dům čp. 76po roce 1885, v přízemí krám a pošta, foto z Burgermetsterooyleroniley, zastavěna proluka O mansardovou střechu. Při této stavební akci byla částečně mezi domy čp. 76 a 77 (císařský dům). Vpředu byla umístěna malá zahrádka. V přízemí dvoupatrové části domu byl zbudován krám, který byl pronajímán. Stavební práce probíhaly v letech 1880 až Stavbě předcházelypráce za domem. Na dvoře byly vystavěny dvojité kolny pro povozy a.nad strání byt o dvou místnostech. Po zrušení pošty na počátku 20. století byly stavebními úpravami získány další obývací prostory. Když Jan Burgermeister v roce 1903 složil úřad vrchního poštmistra, zanechal i zemědělské činnosti, pole a louky propachtoval a dům přeměnil v činžovní. Sám se přestěhoval do restaurovaného zadního domu čp. 113 po rodičích s vyhlídkou do metujského údolí. Mezi významnější nájemníky domu před první světovouválkou patřili: okresní hejt

3 Jan Burgermeister ( ) a jeho rocl man František Federsell, okresní lékař MUDr. Rataj, advokát JUDr. Antonín Winternitz, advokát JUDr. Antonín Tomek, okresní školní inspektor Jaroslav Brtoun, civilní geometr Ing. Ladislav Ferbas a další. Dědic domu plukovník Pavel Burgermeister ( ) v roce 1939 svůj rodný dům čp. 76 prodal. Poslední stavební úpravou byl celý dům změněn v dvoupatrový.il Pavel Burgermeister cituje z otcových a dědových zápisů, že není známo, odkdy původní chalupu rod obýval, ale v roce 1726 se v ní narodil BurgermeisterllV syn Jan ( ). Ten zemřel v klášterním špitálu a byl pochován na tamním hřbitově. V jeho době člen rodu Václav Josef Burgermeister de Willarsburg, ředitel panství, koupil roku 1767 od vdovy po řediteli panství Františce Góstlové na Plácku dům čp. 4, přestavěl jej do nynější podoby a -opatříl portálem se soškou Jana Nepomuckého a výzvou, aby Jan dům ochraňoval (SANCTE }OANNES/ AEDES DE WILLARSBURG AB HOSTE hilso ETADVERSO PROTEGE) (obr. 3). 51 Jan Burgermeister ( ) měl syna Jana, který zemřel 15. dubna 1833 právě v době, kdy jeho syn Vilém dům přestavoval.na úmrtním listu v rubrice "zaopatřil,pohřbil U je zapsáno: Karl Rojek Stadtleaplan und Franz Sokol! Stadtdechant. Pokračovatel rodu.vilém Burgermeister ( ) byl ženat s Josefou, roz.'královou ( ). Řídil už poměrně velké hospodářství a kromě toho pracoval jako magistrátní a soudní kancelista. Manželé měli čtyři děti. Josef a Vilemína zemřeli nedlouho po narození, Vilém ( ) se věnoval polnímu hospodářství, Jan Burgermeister ( ) se stal dědicem majetku a pokračovatelem rodu. Pro otce Viléma a syna Jana bylo příznačné, že oba byli rozenými hospodáři. Jejich pod Obr.3:Villarsburský dům čp. 4 -portal, archív B.Dvořác'ka, nikavost měla zdravé rysy, vždy reprojotoj Ouřada. si počínali velmi uvážlivě. Pro své

4 záznamy měl Vilém Burgermeister dvě vázané knihy, ve kterých se tu a tam objevují poznámky o městě, stavbách a o rodině." Na jednotlivých listech je zaznamenáno každé pole, louka a pastvina, jejich nabytí, užívání a výnosy. Pro každý měsíc je uvedeno počasí, zprávy o dobytku, např. kdy se kráva běhala, otelila, rodila, všechny koupě, prodeje apod. Hospodářskýdeník obsahuje i sumáře o stavu skotu, koní a bravu, kolik pracovníků bylo při zemědělských pracích zaměstnáno celodenně, půldenně a na výpomoc, např. o žních a pod. Svého času řekl otecvilém synovi:,,jene, bleď, abys k pozemkům, které tobě zanechám, získalještě tolik, aby jejich úhrnná výměra činila 40 korců, potom máš živobytí zajištěno.a Zakupování realit bylo pro rod typické. Úřednickoudráhu Jana Burgermeístera ( ) lze sledovat z rodové kroniky, různých historických zpráva ještě přesněji z listin, které jsou uloženy v Městském muzeu. Listiny jsou očíslované patrně synem Janovým Pavlem, ale některá čísla chybí a pořadí neodpovídá časové posloupnosti. Jan Burgermeister se narodil 29. března 1838 v domě čp. 76. Absolvováním nižší reálky v Náchodě získal na tehdejší dobu solidní vzdělání. Na vysvědčení z roku 1853 je u většiny předmětů hodnocení vollkommen (obr, 4). V dalším životě konal zkoušky při nástupu do zaměstnánínebo při zařazení do vyšší kategorie - vždy s vyznamenáním. Jan Burgermeister disponoval vynikajícími schopnostmi. Uplatňovalje v každém svém konání - v hospodářství, v úřadu i v činnosti veřejné.dne 1. června získal místo diurnisty (písaře) u podkrajského (okresního) úřadu v Dobrušce," kdyžse předtím bezplatně zaučoval v kancelářské agendě u svého otce na novoměstské radnici (obr. 5).V letech pracovalv Uhrách (Nagy Racze se 7 přilehlými obcemi, Gerlicz, Szulina,Leutschau). Rychle se z diurnisty propracoval na provizora, aktuára a vedoucího úřadu pozemkových knih (součást soudu)." V listině Č. 14 z července 1857 Jan Burgermeister na rubu připomíná, že se ve věku 19 let stal vedoucím komise (Grundbuchs Komissionsleiter) po osmi měsících služby a v listině Č. 16 z 10. července 1858, že vykonal s vyznamenáním u župního. soudu v Prešově zkoušku pro knihovníka - vedoucího úřadu.většina listin pojednává o platovém zařazení a výši platu. Dvě listiny jsou psány v madarštíně, ostatní v němčíněa několik posledních v češtině.v roce 1862 se Jan Burgermeister vrátil domll a od 1. června 1862 byl jmenován městským důchodním s ročním platem 300 zl.viz otištěné Vyjádřenípurkmistrovského úřadu,které souvisís jmenovací listinou Č. 30 z 30. dubna 1862 (obr. 6). Po smrti c. k. poštovního exp~~dientaváclava Smetany (bratranec hudebního skladatele BedřichaSmetany),který vedl úřad od otevření 20. srpna 1850 až do své smrti 1863, převzaljali Burgerrneister 1. ll expedici od kurátora Antonína Zejdy, převedl ji z domu čp. I na Horském předměstído domu čp. 76.~. k. poštovním expedientem - poštmistrem se stal ve věku 25 let a byl jím 40 let. Za jeho vedení novoměstskápošta neustále rozšiřovalasvé služby. Patřily k ní všechny obce novoměstskéhosoudního okresu, poštovní vozy zajížděly do Sedloňova, Olešnice a k vlakům do České

5 ~ť~u.t-j\tugni~. ;{'Nj'e?O"rlu>h.sc.:..,~ (,. /.J </Y;;~<.rt:;...,.~tig,,met bc6 ~ ;7;iíMt5a~rgang5 bet Unter~mealfdjtllť ~tl ~ a d) o b, Ht ~il'btltdj uber batl,')';tv &~ect1lcftct 18.7,.3 ein Bl'tlgni~ _.cw~7-z j'tlaffc..,.,,'/ ~~Í1tt ~ottgangt. Siitlíd>t~ Q\ťtr"!1r11 '!(liťlill'l'fjalllfťit ~\"II"'rl"1ll1!)(II: ~(liř,m íy,'rm ~tr jd>riťtlidl,'1l '!(r('ťittll:'7'1-"'~~~'-:' 3:1('( trr ~rri~llllltťll ~i,'r,ll'llllll~l'li: - /~,,~,,:,",-.~ Obr. 4:Vysvědčeníjana Burgermeistera z nižší reálky v Náchodě z roku

6 Jan Burgermeister ( )' a Je. ho rod _B Obr.5: Rub listiny č. 10. N, 'astupdiurnisty ~. t. urgermeisteroua poznámka o. prvnímjana platu. Burgermeistera na c. k. okresni úřad v Dobrušce

7 t: 6: V!jádřenífUrkntb,-t~(~tJského úřa~iu o nastoupeníjana Burgermetstera je rubem listiny c.3o z 3 O ; ve ktere Je uvedenojeho jmenování ~

8 Skalice. V roce 1875 se už jezdilo na novoměstské nádraží. Na dvoře, před poštou i na poště bylo neustále rušno." Dne 24. listopadu 1863 se Jan Burgermeister na přání své matky, která už těžko zvládala.práce v domácnosti, oženil s Františkou Prouzovou ( ) ze Starého Města u Náchoda. Novomanželka převzala vedení společné domácnosti. Když v roce 1866 vypukla válka s Pruskem, představitelé úřadů a i purkmistr Antonín Hartman opustili město. Jan Burgermeister byl ve věku 28 let jmenován zatímním purkmistrem a zvládl skvěle všechny úkoly, které s jeho funkcí souvisely. Především sháněl peníze na lazarety, léky, obvazy a ošetřovatele. Díky jemu bylo v rámci možností pečováno o několik stovek raněných, kteří byli dopraveni do města z dobenínského bojiště.za svou činnost obdržel v roce 1866 od místodržitelství Zlatý kříž za zásluhy.10/ V roce 1880 přikoupil ke své stodole naproti hřbitovuvšech svatých stodolu sousedovu, ale už v květnu toho roku neznámý žhář obě stodoly zapálil. Shořelo vše i s nářadím a pící. Původní Burgermeisterova stodola byla vzácná památka starého stavítelstvi.ian Burgermeistervšak na spáleništi vystavěl dvoudílnou zděnou stodolu a vedle ní poskytl hasičskému sboru místo pro konstrukcina sušení hadic. Na jejím místě je dnes blok domů čp Jan Burgermeister byl na léta 1890 až 1894 zvolen starostou města. Na jeho starostenství bylo vzpomínáno s velkou úctou. Zasloužil se o výstavbu měšťanské školy chlapecké. Při jejím otevření dne 11. září 1892 vystoupil se slavnostním projevem. V roce 1900 obdržel Jan Burgermeister od Poštovního a telegrafního ředitelství v Praze Čestnou medaili za čtyřicet let věrné služby. III V roce)902 jej Ministerstvo obchodu jmenovalo vrchním poštmistrem. 121Tehdejší jmenování ne dlouho před penzí bylo opožděným uznáním jeho zásluh. Jan Burgermeister požádalo zproštění služby a nadřízený úřad mu 4. listopadu1903 vyhověl. Pořádkumilovnýpenzista na rubu listiny č. 72 poznamenal, že ve veřejných službách strávil 47 let a 6 měsíců a že na odpočinekodešel ve věku 65 let a 8 měsíců." Odpočíval" ještě 15 let. Poštovní úřad předal svémunástupci Karlu I m I a u f o v i.ten zahájil činnost v domě čp. 76 a když připravil svůj dům čp. 14 v Dlouhé ulici, přesunul veškerou činnost tam (obr. 7). Burgermeisterovi měli tři dcery, z nichž Albína ( ) zemřela ve věku 17 let, Zdenka ( ) se provdala za JUDr.Josefa Pro u z u, druhého prezidenta Nejvyššího soudu, a Antonia ( ) za místního lékaře MUDr. Václava K á n s k é h o. Syn Pavel ( ) nastoupil vojenskou dráhu, a to byl hlavní důvod, proč otec jako penzista už nepokračoval v hospodářské čínnosti.v roce 1905 odkázal majetek svým třem dětem. Dům čp. 76 zdědil syn Pavel. V penzi měl Jan Burgermeíster více času na své zájmy. V roce 1908 zpaměti nakreslil, jak vypadal jeho rodný dům čp. 76 před přestavbou i sousední domek čp Pravděpodobně v roce 1910 zhotovil makety obou městských bran

9 a kostela sv. Salvatora, který stával naproti jeho domu. Výška maket je 65 cm. Pro příští muzeum městu odkázal své bohaté sbírky. Pro premianty místní měšťanské školy a ve prospěch potřebných lidí z města věnoval jako nadaci K. Jan Burgermeister zemřel 7. ledna Pohřben je na místním hřbitově Všech svatých spolu s dalšími členy rodu v hrobce, kterou dal zbudovat v podobě skalky s křížem. Jan Burgermeister byl výjimečný a vzácný muž. Budil úctu nejen svou majestátní postavou, ale především svým charakterem, velkorysostí, dobročinností a nezištnou službou městu. Jeho činností bylo kladně ovlivněno 50 let dějinného vývoje a života města. Poznámky: 1/ Kroniku rodu sepsal Pavel Burgermeister v roce 1946 podle záznamůviléma a Jana Burgerrneísterových a rodových dokumentů. 21 Jméno Nypl se také objevuje ve smlouvě, která začíná:"léta 1618 v outery velikonočnístala se smlouva celá a dokonalá mezi duojctibodnym knězem Krištofem Weyne1-em Trutnovským a fahubern Nyplem pekařema sousedem."jednalo se o postoupení kousku zahrádky. Podrobnosti s odkazy uvádí městský kronikářjan KLOS v městské kronice v článku o historii domu čp B. DVOŘÁČEK, Pohledy do minulosti Nového Města nadmetují, Nové Město nad Metují 1998, s. 471, Historie pošty. 41 Tamtěž, zde s. 410 a 411, Z Kroniky Burgermeisteroua domu. 51 Tamtéž, zde s. 215",Dtlm wíllarsburský. 61 Hospodářský deník, Městské muzeum v Novém Městě nad Metují, ještě nezařazen. 71 Listina č , 8/ Uherského působenílana Burgermeistera se týkají listiny č Ve vložce k listině Č.16 z 3l Jan Burgermeister píše o počátcích advokacie.advokátům se tehdy říkalofiscuiouě. V listině č. 17 ze Jan Burgermeister, vysvětluje,že jde o dopisy dvoupotomků husitů z Temerské župy. V listině č. 27 z prezident župního soudu v Leutschau píše Janu Burgermeisterovi z Vídně. Jan Burgerrneíster v poznámce vysvětluje,že prezident měl obdržet podobizny několika účastníkůrevoluce 1848, ale ze strachu odejel do Vídně a už se nevrátil. Pozemkové (gruntovní) knihy zaznamenávaly všechny majetkové změny:vedeny byly od 14. století. K jejich rozšíření došlo ve století 16. Po roce 1874 byly vedenyu krajských soudů,v roce 1964 byly nahrazeny evidencí nemovitostí a v roce 1992 katastrem nemovitostí. Předstupněm finančních a stavebních odborů obecní správy byly důchodové úřady.titul Jana Burgermeístera byl "dúchodní". 91 Viz pozn Listina č. 39 z K listině patři třístránková zpráva o udělování válečných křížů s vyobrazením. 11/ Listina č. 62 z Přiložen výnos o udělování čestných medailí. 121Listina č. 68 z Na rubu listiny Jan Burgerrneíster vysvětluje;že jmenování se zdrželo, protože ministerstvo si vyjasňovalo, zdali vedení lotynky při poštovním úřaduje součástí služebních povinností či soukromou iniciativou. Adresa autora: Mgr.Bohumil DVOŘÁČEK, Na Bořetíně 729, Nové Město nad Metují

10 Jan Burgerrneíster ( ) a jeho rod Obr.7:Jan Burgermeister ( ),10to z alba starostů v městséěeronice

11 Opočenské účelové známky Zbyněk Likovský -Václav Rathouský OPOČENSKÉ ÚČELOVÉ ZNÁMKY Doba od poloviny devatenáctého do poloviny dvacátého století byla obdobím největšího rozšíření účelových známek v našich zemích. Jejich užívání v severovýchodních Čechách přesvědčivě dokládá nejen imponující soupis ražeb dnešního okresu Náchod," ale i zatím první souborný článek o tomto materiálu rychnovského okresu - z Kostelce nad Orlicí.21 I Opočno mělo v minulosti všechny předpoklady pro to, aby zde byly známky vydávány a užívány: bylo sídlem knížecího velkostatku, byl zde konvent, pivovar, cukrovar, mlýny, mlékárna, knihtiskárna, továrny, cihelna, hostince, hotely, hasičská jednota, sportovní organizace atd. Počet jeho obyvatel se neustále zvyšoval (1850 : 1580, 1900 : 2346,1950 : 2505). Proto je překvapivé, že - s jedinou výjimkou - zatím odtud nejsou žádné starší známky známy. Tou výjimkou, vydanou během školního roku 1905/1906, je ražba pro Dětskoustraootmu - nese na líci text DĚTSKÁ STRAVOVNA OPočNO., na rubu ozdobu (obr. 1; mosaz (029,0 mm; 6,0 g). Tyto známky v nákladu 500 kusů vydal tehdejší školdozorce a městský radní, pan František R II ž i č k a, který spolu s místní školní radou,,0 zdar stravovny pečoval". Dětská stravovna či -, Polévkový ústav, jak~e tehdy také říkalo, bývala v někdejší městské radnici na Malém náměstí; její provoz zajišťovala dobročinnost úřadů, podniků i jednotlivců. Zde v zimním období dostávali chudí žáci obecné školy a měšťanských škol zdarma čtyřikrát týdně v poledne teplé jídlo, nejčastěji polévku. Poukázkou na jednu porci jídla byla shora uvedená známka. Ve školním roce, kdy byly tyto známky zavedeny, se ve stravovně od pondělí 20. listopadu 1905 do pátku 30. března 1906 stravovalo průměrně 115 dětí -80 žáků obecné školy, 35 z měšťanských škol. Během 71 stravovacího dne bylo v tomto roce vydáno 8165 jídel v hodnotě přibližně 8 haléřů, Stravovnu tehdy řídila slečna Božena Doležalová, kuchařkou byla paníanna Tomková." Známka byla uvedena písemnictvím. II Další opočenské účelové známky - kromě známek psích - tvoří v zásadě dvě skupiny: známky na nářadí a zálohové známky prodejen potravin. Naše znalosti o nich nejsou ani zdaleka tak podrobné, jako o známce dětské stravovny. Známky na nářadí jsou jednou z dosud opomíjených.a nezmapovaných oblastí našich účelových známek - nejspíše proto, že mezi nimi převládají nenápadné, neatraktivní, zpravidla svépomocí zhotovené ražby, k jejichž výrobě z kousku plechu stačilo jednoduché razidlo. Proto jsou legendy povětšiněvbité. Sloužily Ca leckde dosud slouží) jako poukázky na nářadí - známku odevzdávali zaměstnanci podniku při nástupu do zaměstnání a za ni dostali pracovní