MLADÁ VOŽICE PRŮZKUMY A ROZBORY. vypracoval atelier M.A.A.T. Listopad 2007

Transkript

1 MLADÁ VOŽICE PRŮZKUMY A ROZBORY vypracoval atelier M.A.A.T. Listopad 2007 zdroje : Archiv okresního úřadu Tábor Územní plán sídelního útvaru Mladá Vožice Chráněná území ČR- publikace Český statistický úřad Prameny obce Prameny autora PRVKUC, vyjádření DOSS ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 1

2 SEZNAM ZKRATEK : BP BPEJ ČD ČOV ČS DOK HV JZD IP LBC LBK MHD NN NSZ OP ORP OÚ PRVKUC RR RŽP STL SZ TS ÚP ÚPN SÚ ÚŘ ÚSES VDJ VK VPS VN VPS VTL VÚC VVN VVTL ZD bezpečnostní pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka České dráhy čistírna odpadních vod čerpací stanice dálkový optický kabel hloubkový vrt jednotné zemědělské družstvo interakční prvek lokální biocentrum lokální biokoridor městská hromadná doprava nízké napětí nový Stavební zákon, v platném znění ochranné pásmo obec s rozšířenou působností okresní úřad program rozvoje vodovodů a kanalizací radioreléová referát životního prostředí středotlak stavební zákon trafostanice územní plán územní plán sídelního útvaru územní řízení územní systém ekologické stability vodojem velkokapacitní veřejně prospěšná stavba vysoké napětí veřejně prospěšná stavba vysokotlak výkres velkého územního celku velmi vysoké napětí velmi vysokotlak zemědělské družstvo ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 2

3 OBSAH : Preambule 8 1 Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení 9 1.A Důvod pro pořízení ÚP města 9 1.B Hlavní cíle rozvoje území 9 2 Základní okruhy informací o území 10 2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území 10 2.B Geografie a historie území 10 2.B.1 2.B.2 2.B.2.a 2.B.2.b 2.B.2.c 2.B.2.d 2.B.2.e Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Historie území Historické souvislosti- středověk Stručný přehled historického vývoje do r Hospodářský rozkvět Památky Historie okolních osad 2.C Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita 20 2.C.1 2.C.2 2.C.3 2.C.4 2.C.4.a 2.C.4.b 2.C.5 Obyvatelstvo podle věku 2001 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání 2001 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity 2001 Porovnání vývoje podle počtu domů a podle počtu obyvatel Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v jednotl. sídlech Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel celkem Srovnání vývoje podle počtu domů obyvatel Mladá Vožice a Tábor 2.D Urbanistická kompozice 39 2.D.1 2.D.2 2.D.3 2.D.4 2.D.5 2.D.6 2.D.7 2.D.8 2.D.9 2.D.10 2.D.11 2.D.12 Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická Urbanistická 2.E Uspořádání krajiny 2.E.1 2.E.2 kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice kompozice sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla sídla Bendovo Záhoří Blanice Dolní Kouty Chocov Krchova Lomná Horní Kouty Janov Mladá Vožice Noskov Radvanov Staniměřice Stará Vožice Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Přírodní památky, hodnotná přírodní území ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY

4 2.E.3 2.F Vodní režim krajiny Dopravní vazby F.1 Silniční doprava 44 2.F.2 Železniční doprava 44 2.F.3 Uliční síť 44 2.F.4 Hromadná osobní doprava 44 3 Územně analytické podklady 45 3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 45 3.A.1 3.A.2 3.A.3 3.A.4 Zastavěné území Plochy výroby Plochy občanského vybavení Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Památková rezervace vč. OP Památková zóna vč. OP Krajinná památková zóna Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP Památka UNESCO vč. OP Urbanistické hodnoty Region lidové architektury Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Oblast krajinného rázu Místo krajinného rázu Místo významné události Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek registrovaný Významný krajinný prvek ze zákona Přechodně chráněná plocha Národní park vč. zón a OP Chráněná krajinná oblast vč. zón Národní přírodní rezervace vč. OP Přírodní rezervace vč. OP Národní přírodní památka vč. OP Přírodní park Přírodní památka vč. OP Památný strom vč. OP Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 evropsky významná lokalita NATURA ptačí oblast Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Lesy ochranné Les zvláštního určení Lesy hospodářské A.5 3.A.6 3.A.7 3.A.8 3.A.9 3.A.10 3.A.11 3.A.12 3.A.13 3.A.14 3.A.15 3.A.16 3.A.17 3.A.18 3.A.19 3.A.20 3.A.21 3.A.22 3.A.23 3.A.24 3.A.25 3.A.26 3.A.27 3.A.28 3.A.29 3.A.30 3.A.31 3.A.32 3.A.33 3.A.34 3.A.35 3.A.36 3.A.37 3.A.38 3.A.39 ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY

5 3.A.40 3.A.41 3.A.42 3.A.43 3.A.44 3.A.45 3.A.46 3.A.47 3.A.48 3.A.49 3.A.50 3.A.51 3.A.52 3.A.53 3.A.54 3.A.55 3.A.56 3.A.57 3.A.58 3.A.59 3.A.60 3.A.61 3.A.62 3.A.63 3.A.64 3.A.65 3.A.66 3.A.67 3.A.68 3.A.69 3.A.70 3.A.71 3.A.72 3.A.73 3.A.74 3.A.75 3.A.76 3.A.77 3.A.78 3.A.79 3.A.80 3.A.81 3.A.82 3.A.83 3.A.84 3.A.85 3.A.86 3.A.87 3.A.88 3.A.89 3.A.90 Vzdálenost 50 m od okraje lesa Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice biochor Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP Chráněná oblast přirozené akumulace vod Zranitelná oblast Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní nádrž Povodí vodního toku, rozvodnice Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Území určené k rozlivům povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odval, výsypka, odkaliště, halda Technologický objekt zásobování vodou vč. OP Vodovodní síť vč. OP Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP Síť kanalizačních stok vč. OP Výrobna elektřiny vč. OP Elektrická stanice vč. OP Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP Technologický objekt zásobování plynem vč. OP Vedení plynovodu vč. OP (BP) Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP Ropovod vč. OP Produktovod vč. OP Technologický objekt zásobování teplem vč. OP Teplovod vč. OP Elektronické komunikačnízařízení vč. OP Komunikační vedení vč. OP Jaderné zařízení Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Skládka vč. OP Spalovna vč. OP Zařízení na odstraňování nebzpečného odpadu vč. OP Dálnice vč. OP Rychlostní silnice vč. OP Silnice I. třídy vč. OP ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY

6 3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP 3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP 3.A.93 Místní a účelové komunikace 3.A.94 Železniční dráha vč. OP 3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP 3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati 3.A.97 Vlečka vč. OP 3.A.98 Lanová dráha vč. OP 3.A.99 Speciální dráha vč. OP 3.A.100 Tramvajová dráha vč. OP 3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP 3.A.102 Letiště vč. OP 3.A.103 Letecká stavba vč. OP 3.A.104 Vodní cesta 3.A.105 Hraniční přechod 3.A.106 Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka 3.A.106.a Cyklotrasy 3.A.106.b Turistické stezky 3.A.106.c Naučné stezky 3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP 3.A.108 Vojenský újezd 3.A.109 Vymezené zóny havarijního plánování 3.A.110 Objekt civilní ochrany 3.A.111 Objekt požární ochrany 3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR 3.A.113 OP hřbitova, krematoria 3.A.114 Jiná OP 3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura veřejná prostranství 3.A.116 Počet dokončených bytů k každého roku 3.A.117 Zastavitelná plocha 3.A.118 Jiné záměry 3.A.119 Další dostupné informace 3.B Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti 90 3.B.1 3.B.1.a 3.B.1.b 3.B.1.c 3.B.1.d 3.B.2 3.B.2.a 3.B.2.b 3.B.2.c 3.B.2.d 3.B.2.e 3.B.2.f 3.B.2.g 3.B.2.h 3.B.2.ch 3.B.2.i 3.B.2.j Výsledky vyhodnocení pracovních map Blanice, Bendovo Záhoří, Krchova Lomná, Stará Vožice Dolní Kouty, Horní Kouty, Janov, Radvanov, Staniměřice Mladá Vožice Chocov, Noskov Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou Bendovo Záhoří Blanice Horní a Dolní Kouty Chocov Janov Krchova Lomná Mladá Vožice Noskov Radvanov Stará Vožice Mladá Vožice děti ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY

7 4 Rozbor udržitelného rozvoje území A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území A.1 4.A.2 4.A.3 4.A.4 4.A.5 4.A.6 4.A.7 4.A.8 4.A.9 4.A.10 Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky B.1 4.B.2 4.B.3 4.B.3.a Vztah Mladovožicka a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území 109 Vlastní území Mladovožicka z pohledu udržitelného rozvoje území 109 Závěrečná SWOT analýza 109 Charakteristika Mladovožicka co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) B.3.b Charakteristika Mladovožicka co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) B.3.c Šance Mladovožicka (příležitosti) B.3.d Rizika Mladovožicka (hrozby) Problémy k řešení v územně plánovací činnosti A Priority Mladovožicka v územně plánovací činnosti B Problémy k řešení na území jednotlivých sídel MLadovožicka B.1 Blanice B.2 Bendovo Záhoří B.3 Dolní Kouty B.4 Horní Kouty B.5 Chocov B.6 Janov B.7 Krchova Lomná B.8 Mladá Vožice B.9 Noskov B.10 Radvanov B.11 Stará Vožice Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY

8 Preambule Dne nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky. Průzkumy a rozbory obce Mladá Vožice (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu územně analytických podkladů ( 185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou podle ustanovení 11, odst.1 vyhl. 500/2006 Sb. O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, podkladem pro zadání územního plánu Mladá Vožice (dále jen územní plán). Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě dat Archivu okresního úřadu Tábor, Územního plánu sídla Mladá Vožice, údajů českého statistického úřadu, pramenů obce, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum území), PRVKUC, vyjádření a podkladů DOSS, správců a vlastníků sítí technické infrastruktury. Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platném znění a podle vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky). Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního plánu byl vybrán atelier M.A.A.T. Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Alena Kalinová, autorizovaný architekt, člen České komory architektů. 1 Důvody pro pořízení ÚP města ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 8

9 a stanovení hlavních cílů řešení 1.A Důvody pro pořízení ÚP města Obecné cíle a úkoly územního plánování stanoví NSZ a jeho prováděcí vyhlášky, v platném znění. Pro obec Mladá Vožice byl vypracován územní plán sídelního útvaru Mladá Vožice a urbanistické studie sídel Krchova Lomná, Blanice, Bendovo Záhoří, Blanice. Územní plán Mladé Vožice obsahuje řadu plošných a prostorových regulativů, které velkým způsobem omezují dosavadní zastavěné území z hlediska flexibility možných funkcí. Územní plán i urbanistické studie jsou řešeny bez potřeby zohlednit krajinná opatření. 1.B Hlavní cíle rozvoje území Nový ÚP si klade za cíl v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje území řešit střety zájmů a problémů v území, stanovit podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot, zhodnotit stávající využití ploch a vytipovat nové plochy pro zástavbu, vymezit zastavitelné území obce, upřesnit zásady uspořádání veřejné infrastruktury, do řešení promítnout opatření na ekologickou stabilizaci krajiny vč. ÚSES, limity využití území, vymezit plochy přestavby, plochy VPS a plochy pro asanace. 2 Základní okruhy informací o území ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 9

10 2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Město Mladá Vožice leží na dopravním uzlu směrem z Tábora do Votic, Pacova a Vlašimi asi 20 km severovýchodně od města Tábor. Rozsah území řešeného ÚP města Mladá Vožice je dán správním územím města, jež čítá v současné době osm katastrálních území, a to Mladá Vožice, Noskov, Stará Vožice, Blanice u Mladé Vožice, Krchova Lomná, Bendovo Záhoří, Radvanov u Mladé Vožice a Janov u Mladé Vožice. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k je Podle čísel popisných je v Mladé Vožici 587, v Noskově 34, ve Staré Vožici 46, v Blanici 20, v Krchově Lomné 19, v Bendově Záhoří 19, v Radvanově 37, v Janově 20, v Dolních Koutech 10, v Horních Koutech 6, v Chocově 20, v Pavlově 17, v Ústějově 3 a ve Staniměřicích 8 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy). 2.B Geografie a historie území 2.B.1 Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Klimatické podmínky, stručný výtah: - Podnebí mírně teplé, mírně vlhké, s normálně dlouhou mírnou zimou Atmosférické srážky 600 mm Průměrná roční teplota 6,5 ºC Nejteplejší měsíc červenec (prům. teplota 17,1ºC) Nejchladnější měsíc leden (prům. teplota -2,9ºC) Obec Mladá Vožice je uložena v dolíku mezi Miličínskou vrchovinou s nejvyšším místem Kalvérie 696 m.n.m. jihozápadně, a Holými vrchy na východě. Leží na rozhraní geomorfologické podsoustavy Středočeská pahorkatina a Českomoravská vrchovina. Geomorfologie území je značně členitá a hůře definovaná do krajinných celků. Severní část je více zorněná, s menším podílem zeleně, jižní naopak kopcovitá, přírodě bližší. Krajinné celky jsou pak rozbrázděny ne příliš výrazně dvěma údolními nivami. Nadmořská výška řešeného území se pohybuje mezi m.n.m. Geologickou podstatu převážné části území tvoří svorové ruly, pararuly až migmatity, severovýchodně od Mladé Vožice to jsou ortoruly a granulity. Působením přírodních podmínek se na uvedeném geologickém podloží vytvořily písčitojílovité půdy. Podle klimatické rajonizace ČSR patří území do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku MT 5, který je charakteristický kratším, mírně chladným a mírně suchým létem a mírně chladnou suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 5,5 do 6,7 C, průměrný roční úhrn srážek mm. V relativní četnosti jednotlivých směrů větru převládá severní a jižní proudění, což je podmíněno georeliéfem. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 10

11 Podle geobotanické rekonstrukce vegetace má v převážné části řešeného území přirozené předpoklady společenstvo acidofilních doubrav, a to jedlová a biková doubrava, v části území na JV a JZ to je biková bučina. 2.B.2. Historie území Město vzniklo jako podhradí na svahu návrší a již na počátku vlády Karla IV. se připomíná jako městečko se dvěma kostely. Potom bývalo se svým hradem zápisně v držení růných rodů, z nichž jeden, vladykové z Pacova, mu opatřili znak. 2.B.2.a Historické souvislosti- středověk Dle dochovaných pramenů jsou první zmínky o místě, kde je dnes Mladá Vožice, již z let V té době se zde začali usazovat první obyvatelé, kteří posléze přešli do tzv. majetku královského zboží, které dále odkoupil majitel. Konkrétní vznik Mladé Vožice se pravděpodobně vztahuje až do roku 845, do období vlády knížete Spytihněva. V té době se ve zdejším kraji těžilo stříbro a zlato a horníci z těchto dolů, které byly v Kamberce, Roudném, Ratibořicích, Staré Vožici atd. potřebovali pevné zázemí. Pro tento účel byla vybrána právě Mladá Vožice. Aby bylo stříbro a zlato kde uchovávat, dal Spytihněv postavit na příkrém vrchu nad Janovem hrad. V té době se začalo uvažovat i o tom, založit zde farnost. K tomu ale došlo až o několik set let později, v roce Jak to ale bylo s Mladou Vožicí? Ta se pomalu rozrůstala a na svahu vrchu, v místech, kde leží, postupně vznikalo podhradí, které se poprvé písemně připomíná roku 1348, jako městečko se dvěma kostely. Z roku 1273 je zachována zmínka o tom, že Stanimír z Vožice byl pravděpodobně prvním držitelem místa, kde je dnešní Mladá Vožice. S velkou pravděpodobností se dá soudit, že vožické panství v té době bylo v majetku královské komory, kterou bylo buď dáno do zástavy nebo propůjčováno různým pánům za služby králi. Když na český trůn nastoupil Karel IV., nechal Vožici i nadále v královské državě. Karel IV. ale musel, pod nátlakem událostí, svůj zákon velmi brzy porušit. V jižních Čechách se v roce 1352 začali bouřit páni z Hradce a z Rožmberka. Jejich výpady bylo třeba co nejdříve zarazit. Toho se ujal Vilém z Landštejna, kterého velmi podpořil sám král, a tak v prvé polovině roku 1352 byly válečnické tendence obou vzpupných pánů zlikvidovány. Vilém z Landštejna měl šest synů, z nichž jeden byl Litold. Na přání krále se právě on stal pánem Mladé Vožice. Po Litoldu z Landštejna se zápisnými držiteli Mladé Vožice stali Mikuláš z Pacova a později jeho syn Mikuláš de Wozicz, za nichž město získalo erb, či pečeť. Od roku 1390 držel vožické panství milec krále Václava IV. Purkart Strnad z Janovic, který zastával úřad nejvyššího dvorského sudího a od roku 1395 byl i nejvyšším pražským purkrabím. V roce 1397 byl však na Karlštejně zákeřně zavražděn pány z tzv. panské jednoty. V pozadí karlštejnské vraždy byl i králův věrný poddaný podkomoří Zikmund Huler z Orlíka, který dostal jako další do zástavního držení hrad a Mladou Vožici. V královských ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 11

12 kruzích se začaly objevovat stížnosti, týkající se údajného nezaplacení pohledávky opolských knížat, jejichž ručitelem bylo město Vratislav. Výsledek o sporu byl vydán 18. června 1405, a to jednoznačně, že král Václav IV. stále dluží opolským knížatům 8000 kop grošů. Když se Václav IV. přesvědčil, že Hulerova tvrzení o zaplacení směnky byla klamná, nechal ho podle tehdejšího práva odsoudit k trestu smrti, který byl hned vykonán. V roce 1412 dal král zapsat Vožici i s příslušenstvím Anselmovi z Ronova a jeho synům. Za husitských válek, v roce 1420, po bitvě u Sudoměře, obsadilo Vožici asi 2000 jezdců pod vedením Mikše Divůčka z Jemniště, nejvyššího mincmistra na horách Kutných. Když se to Jan Žižka dozvěděl, vpadl ráno na Veliký pátek (5. dubna) do Vožice a zapálil ho. Mnoho železných pánů pobil nebo je zajal, zachránili se jenom ti, kteří se schovali do hradu. Boje u Vožice ale neskončily. Žižka se rozhodl dobýt i hrad, což se mu po devíti dnech povedlo. Po této události Materna z Ronova opět hrad opravil a opevnil a vedl z něj loupeživé výpravy, tzv. šibeniční válku proti husitům. V roce 1425 došlo k druhému napadení Vožice husitským vojskem. V polovině září ji obehnal Táborův vrchní vůdce Jan Hvězda, jinak Bzdinka z Vicemilic. Dobytí Vožice trvalo plných pět neděl. Mír mezi Tábory a Sirotky a na druhé straně mezi Pražany a Jednotou se podařilo uzavřít 18. října Jednalo se o tzv. Vožický mír. Poničený hrad, který již nikdy nebyl obnoven, opustila husitská posádka v roce Z jeho trosek byla později na vršku postavena kaple Nanebevzetí Panny Marie. Po dobytí hradu byla Vožice v držení několika šlechtických rodů. V roce 1624 bylo královským výnosem celé území Mladovožicka určeno za ryze katolické, se všemi právy a povinnostmi, které k tomu patřily. Tím zde byla zakázána všechna další vyznání. Pozitivní na jeho vládě bylo, že se mu podařilo pro městečko vyprosit tři výroční trhy. 2.B.2.b Stručný přehled historického vývoje do r Daleko před rokem 1848 až do šedesátých let 19. století vládla v majetných kruzích jen němčina. Česky mluvil jen prostý lid. Skromné známky kulturního života je možné zaznamenat v Mladé Vožici již koncem 18. a začátkem 19. století. Svítání však zastihlo Vožici až po roce 1848, který znamenal přelom v českém národním vývoji. Po roce 1860 přinesli oživení učitelé a úředníci, kteří do Mladé Vožici přišli po zvětšení místní školy a po zřízení okresního úřadu, jakož i berního úřadu a finanční důchodkové kontroly. Také z místních občanských kruhů dospívali studenti, kteří přinesli ze škol a velkých měst do zaostávající Mladé Vožice ideály nového národního života. V roce 1875 byl založen spolek dobrovolných hasičů, jenž se do dnešní doby rozrostl, postavil po roce 1945 velkou požární zbrojnici a nyní obhospodařuje 4 velké požární automobily. V roce 1884 vycházel časopis "Vožičan a mládež vydávala ručně psaný časopis "Potěr". Rok 1885 byl pak rokem založení tělocvičného spolku Sokol. V té době byl také ustaven spolek pro postavení spolkového domu v Mladé Vožici. Na místo plánované železnice byla v roce 1921 zavedena poštovní autobusová doprava v jižních Čechách. V roce 1931 byla převzatá Jihočeskými podniky pro automobilovou dopravu, akc. spol. v Praze - JAS. V roce 1945 byla převzatá státními dráhami ČSD. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 12

13 Konec 20. století Město Mladá Vožice a Mladovožicko vůbec bylo až do roku 1945 zcela zemědělskou oblastí. Teprve po osvobození nastala přeměna celé oblasti v průmyslově zemědělskou. Do roku 1947 byla Mladá Vožice soudním okresem v politickém okrese Tábor. Okres měřil 268 km2 a měl obyvatel ve 141 dědinách a samotách, sdružených v 39 politických obcích. Měl 2 města, Mladou Vožici a Miličín a 1 městys Kamberk (dříve Zlaté Hory, dříve Kamberk). Podle národnosti náležel k nejryzejším českým krajům. Od počátku 1949, pozměně politického a státního zřízení, přešla Mladá Vožice do nově zřízeného okresu Votice v Pražském kraji. Po územní reorganizaci v roce 1960 připadla Mladá Vožice k okresu Tábor v Jihočeském kraji. V letech bylo provedeno sloučení malých obcí s osadami s městem Mladá Vožice pod jeden národní výbor, který řídil 12 občanských výborů, z nichž 4 ve městě a 8 v místech bývalých malých národních výborů. Po roce 1989 se část obcí osamostatnila. 2.B.2.c Hospodářský rozkvět Úřady a služby V Mladé Vožici byl okresní soud, expozitura okresního úřadu, lesní správa, berní úřad a exekutor, finanční důchodková kontrola, četnická stanice, lékárna, 2 lékaři, 2 zvěrolékaři a zvěrokleštič, notář, 2 advokáti, 2 autodrožky, 2 hotely a 6 hostinců se třemi kuželníky, 3 povozníci. Dále zde byl chorobinec, chudobinec, sirotčinec okresní péče o mládež, poštovní úřad (od samostatně kartující) a kino "Legie" spolku legionářů. Byly zde 4 záložny: hospodářská, lidová, občanská a HERMES (později Fénix) a zástupci 4 pojišťoven. Ve městě se konaly výroční trhy, měsíční trhy s trhy na dobytek a každý čtvrtek selatové trhy. Podniky, řemesla a obchody Občané Mladé Vožice a okolí byli zaměstnáni hlavně na hraběcím velkostatku, pile, cihelně, pivovaru, na rybích sádkách, pracovali po hospodářstvích okolních statků a velkostatků, okolních lihovarech, ale také ve Vožickém kamenolomu, na jatkách, v hospodářském družstvu a špýcharu, ve mlýnech, ve státním hřebčinci i u lesní správy. Po roce 1918 zde byly také 2 autodílny, pletárna, prádelna a žehlírna i parní elektrárna, která později připadla pod Jihočeské elektrárny v Mydlovarech u Českých Budějovic. Do roku 1945 bylo ve městě 74 různých řemeslníků a 37 různých obchodů, obchůdků i krámků. Byla tu také menší továrna na nábytek a 2 podnikatelství staveb. Mladovožičtí občané si zajišťovali živobytí také řezáním dřeva po domácnostech, nošením vody od kašen, sběrem ovoce a lesních plodů. 2.B.2.d Památky Hrad Šelmberk ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 13

14 Původní hrad byl obehnán příkopem, jehož stopy jsou dodnes patrné u věže. Rovněž byl chráněn prostředím, v němž se nacházel a dále hradbami, ze kterých zůstaly již jenom pilíře, jenž se datují do 16. století. Podle farní knihy mladovožické prý vznikl v roce 895 za vlády knížete Spytihněva, který potřeboval nějaké místo na úkryt vytěženého stříbra. Ve 13. století byl v držení rodu Buziců, jejichž jedna větev si říkala Šelmberkové. Kaple Nanebevzetí Panny Marie V místech, kde stával královský hrad, jenž byl za husitských válek v roce 1425 zcela zbořen, stojí dnes, na vrchu zvaném Hrad, kaple oválného půdorysu, zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie. Postavit ji dal v roce 1646 tehdejší držitel vožického panství Krištof Karel Přehořovský z Kvasejovic. Pro lidi z širokého okolí se zde konávaly, vždy od jara do podzimu, každou čtvrtou neděli pobožnosti. Jak šel čas, kaple pomalu chátrala. O její obnovení se postaral až hrabě Karel z Küenburgu, který dal zároveň upravit celý vrch. Na Hradě dal obnovit křížovou cestu a upravit v jeskyni Boží hrob. Na východní straně dal srovnat skalnatou, nepřístupnou část vrchu, čímž vznikla pěkná rovina, na níž stojí tři kříže s postavami, které dal rovněž opravit. Vysvěcení kaple se konalo v den jmenin hraběte, 4. listopadu Od té doby byla kaple průběžně udržována. Větší oprava kaple se uskutečnila v roce Tehdy zde byly ve špičce střechy, pod křížkem, nalezeny pamětní listiny, pocházející z roku 1824, které bohužel však byly, vlivem povětrnostních podmínek téměř zničeny. Od roku 1950 kaple pomalu chátrala, a to i přes to, že stále pro obyvatele Mladovožicka byla významným poutním místem. Stav kaple byl na konci století značně tristní. V květnu roku 1995 vzniklo ve zdejším kraji Sdružení občanů Mladovožicka, v němž se shromažďují finanční prostředky na její obnovu. V roce 2001 byla firmou HIGHECO opravena součást této kulturní památky křížová cesta, která je umístěna odedávna po úbočí kopce. Zámek Vožický zámek vznikal v letech Tehdy panství bylo v držení Michala Španovského z Lisova. V roce 1603 ho koupil Jan Bernhart Fünkfirchen. Pro vzpouru proti císaři mu byl zámek zkonfiskován a poté se na krátkou dobu jeho majitelem stal generál Marradas, který ho v roce 1629 prodal Veronice Přehořovské z Dlouhé Vsi. Od ní dále v roce 1678 přešel do vlastnictví Františka Ferdinanda Küenburga. Majetkem jeho rodu byl zámek až do roku 1945, kdy byl znárodněn. Jednalo se o budovu do tří stran postavenou z kamene, se střechou z tašek. V zámku bylo mnoho pokojů, kuchyní a stájí. Dále v něm byly sklepy a lednice. Čtvrtá strana se užívala jako pivovar a sladovna. Za Küenburgů byl zámek přestavěn do dnešní barokní podoby. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 14

15 V sedmileté válce ( ) byl v zámku umístěn c. k. vojenský špitál. Dalším pánem vožického zámku byl Leopold Küenburg. Jeho syn Karel Josef dal v roce 1816 udělat nový inventární seznam. Velmi podrobně jsou zde popsány obrazy v síni předků. Dnes je z nich zachována již velmi malá část. Poté se stal právoplatným majitelem panství Jiří Küenburg. Dal zámek do pořádku a provedl i několik stavebních úprav. Ve 2. světové válce se Jiří Küenburg přidal k německé NSDAP, a tak již 30. března 1939 zavlál nad vožickým zámkem prapor s hákovým křížem. V polovině března 1945 odjel do rakouského Salcburku, odkud se již nikdy do Čech nevrátil. Jeho zámek byl v roce 1946 zkonfiskován a tím skončilo více než 250 let vlády rodu Küenburgů v Mladé Vožici. Po 2. světové válce byl do zámku umístěn podnik KOH-INOOR, který znamenal nová pracovní místa pro místní obyvatele. Píšeme-li o zámku, nelze opominout jeho knihovnu, která měla historicky veliký význam. Jejím zakladatelem byl František Ferdinand Küenburg. Knihovna byla rozšiřována ještě v první polovině 19. století. Po znárodnění, v roce 1945, zůstala knihovna nejprve v mladovožickém zámku, v roce 1947 byla odvezena do Jemniště a později do Veltrus. V letech byla provedena její katalogizace a potom definitivně, v roce 1958, instalována v Muzeu knihy ve Žďáře nad Sázavou. V tu dobu knihovna měla 6196 svazků, z toho 92 jich bylo v rukopisech. Kostel sv. Martina Kdy a kým byl tento nejstarší vožický kostel postaven, se neví. Z jeho názvu Na voborách se dá pouze usuzovat, že kdysi stál v místech, kde byl les s oborou. Víme, že roku 1348, kdy je prvně připomínána Mladá Vožice, kostel již stál. Faráře do něj tehdy dosazoval sám Karel IV., jenž kostel daroval vyšehradské kapitule. Za husitských válek byl pravděpodobně kostel ušetřen a zřejmě tehdejší farář vyznával víru pod-obojí, jak připomíná záznam z roku Varhany z předcházejícího kostela byly nevyhovující, a tak byly v roce 1802 pořízeny nové. Vyrobil je pražský varhanář Antonín Weiss. Původní varhany byly opraveny a prodány do Lukavce. V roce 1809 pořídil patron kostela Leopold Küenburg další obrazy od Josefa Berglera, tentokrát pro postranní oltáře. Až do roku 1812 byl u kostela, a tudíž na náměstí, hřbitov. K pohřbívání sice již nesloužil, k tomu byl vybudován nový u kostela sv. Mikuláše, ale své místo v centru města stále měl. Tehdejšímu pánu to nepřipadlo příliš vhodné, a tak dal hrabě Karel Küenburg kostel oddělit od náměstí pevnou terasou, čímž vznikl jediný přístup ke kostelu. Hřbitov dal zplanýrovat a pozůstatky zemřelých byly převezeny do kostnice u sv. Mikuláše. V následujících letech čekaly kostel větší opravy. V letech 1. světové války byly dva zvony zabaveny na válečné účely. Zbývající velký zvon v roce 1924 praskl, a tak zůstal pouze umíráček. Vše bylo vyřešeno až finančním příspěvkem od Spolku rodáků a přátel vožických, za nějž byly pořízeny zvony nové. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 15

16 V roce 1930 bylo do kostela zavedeno elektrické vedení. Starý oltář se sochou sv. Martina musel být zrušen a nahrazen jiným. Druhá světová válka znamenala opětné zabavení všech jeho zvonů, které byly bez náhrady 2. dubna 1942 Němci odvezeny. Na zvonici zůstal jen umíráček. Na věž kostela se zvon vrátil až v roce Váží 669 kg a nese jméno Jan. V roce 1957 došlo ke generální opravě báně věže, přičemž byl pořízen nový hrotní kříž. Po rozebrání starého byly nalezeny zápisy a různé pamětihodnosti z roku 1890, kdy se konala poslední oprava věže. K tomu všemu byly přidány doklady z roku 1957 a opět vše bylo uloženo pro příští generace do makovice nového hrotního kříže. Generální opravy církevních památek pokračovaly, a tak v roce 1960 byla opravena kaple sv. Jana Nepomuckého. V roce 1971 se věřící konečně dočkali rekonstrukce varhan, která byla započata již ve válečných letech Další technickou vymožeností pro tento kostel byla v roce 1974 instalace elektrického automatického zvonění. Na konci druhého tisíciletí se kostel dočkal generální opravy včetně nové krytiny. Stavba byla započata v roce Kostel sv. Mikuláše Západním směrem, při silnici k Miličínu, se nad Mladou Vožicí tyčí hřbitovní kostel sv. Mikuláše. Dlouhý je necelých 12,5 m a široký něco přes 7 m. Jeho střecha původně byla pokryta šindeli, později byly na ni položeny tašky a přistavěna zvonička. Původní vchod do kostela byl pravděpodobně ze severní strany, což je dodnes patrno na zdi. Kdy byl kostel postaven se neví. První zmínky o něm jsou již v roce 1368, kdy je zmiňován jako filiální chrám Vožicka. Další je o téměř dvacet let později, přesně 4. února Tehdy byly jisté louky a zahrady patřící k tomuto kostelu na tři roky pod plat vysazeny. Svým vzhledem není kostel nijak pozoruhodný i jeho zařízení je v podstatě jednoduché. Má pouze jeden oltář, který je ozdoben obrazem sv. Mikuláše. Před oltářem je hrobka, v níž je pochován Leopold Josef z Küenburga a jeho druhá žena Josefína, roz. z Malovic. Vzhledem k tomu, že hřbitov býval menší, než jak ho známe dnes, stával kostelík v jeho středu. Opravy se kostel ale hned tak nedočkal. Stalo se tak až v roce 1814, kdy byla opravena a podepřena hřbitovní zeď, opraven byl také štít kostela, nově postaveny byly chor a věžička, lomenice kostela byla vycvikována, v kostelíku byla položena nová dlažba, střecha dostala novou krytinu tašky a vše bylo vybíleno. V roce 1846 byly z peněz vožického kostela, za 54 zlatých a 8 stříbrných pořízeny pro kostel sv. Mikuláše dva zvony. Dlouho se z nich ale lidé neradovali. Již o rok později byly totiž z věže kostela ukradeny. Ve velmi zbídačelém stavu byl i oltářní obraz sv. Mikuláše. Proto byl v roce 1902 odstraněn a na jeho místo byl dán obraz, který daroval kostelu malíř a fotograf Alexander Seik. Roku 1918 byl kostelíček opět vymalován. Nově upraven byl také oltář, který byl natřen a pozlacen. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 16

17 Velké změny se kostel dočkal až v roce Tehdy byl propůjčen městu. To ho dalo opravit a vznikla zde nová obřadní síň. Zvonice solná věž Jedná se o jednu z nejstarších vožických staveb. O jejím vzniku existují dnes již jenom dohady. Pravděpodobně zásluhu na tom, že byla postavena, mělo zboření vožického hradu v roce 1425, kdy město přišlo o strážní místo, odkud by mohlo být varováno před blížícím se nebezpečím, hlavně požárem. Proto byla na vyvýšené místo uprostřed města postavena věžovitá stavba hláska. aby byla využita celá stavba, bylo v jejím přízemí skladiště soli, jejíž prodej povolil městu Michal Španovský z Lisova v roce Nad tímto skladištěm byly teprve upravené místnosti pro radní síň a městské vězení a nad tím vším byly místnosti pro strážce, odkud měli možnost přehlédnout celé okolí. Radnice (čp. 80) Již v nejstarších zprávách je tento dům připomínán jako stavení zděné, což svědčí o tom, že vždycky patřil mezi významné vožické domy, čemuž nasvědčovalo i jeho položení blízko kostela. Jeho majiteli byly vždy osoby rytířského stavu a kolem roku 1680, než byla postavena nová fara, sloužil dům za byt faráři. Na konci 17. století jej vlastnil rytíř František Jeník z Bratřic, později rytíř František Tuhanovský z Branče. Dále ho vlastnili felčaři a ranhojiči Jan Antonín Jílovský a Jan Jiří Brunner. Od roku 1758 byl užíván jako radní dům (rathaus) V polovině 18. století, kdy budova byla již značně zchátralá, byla opravena a Ignác Havelka si v ní zřídil řeznictví a hospodu, v níž se konaly taneční zábavy. V roce 1872 koupila dům Občanská záložna, která si v horní místnosti zřídila kancelář. Tak to bylo sedm let, až do roku 1879, kdy se majitelem domu stala obec Mladá Vožice, která dala dům přestavět a v jejím přízemí byla umístěna pošta. K dalšímu zásahu do podoby domu došlo až v sedmdesátých letech 20. století. Tehdy byla ve dvoře postavena nová budova a z původního domu byl zřízen Památník Mladovožicka s tím, že v přízemí je Česká spořitelna. Dětský dům Mezi jeho vlastníky patřil Michal Španovský z Lisova, Václav Voračický z Paběnic a jeho manželka Johanka. Když se stali majiteli panství Küenburgové, dědili ho z pokolení na pokolení. Vždycky to bylo velice honosné sídlo a pravděpodobně v něm bydlívaly vdovy po členech rodiny nebo neprovdané sestry majoritního pána. V roce 1915 koupila dům Okresní komise pro péči o mládež a od roku 1925, po určitých úpravách, sloužil jako sirotčinec. V poschodí byl divadelní sál a loutková scéna. Po roce 1945 zde byla umístěna mateřská škola. 2.B.2.e Historie okolních osad ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 17

18 Bendovo Záhoří Nachází se 3 km jižně od Mladé Vožice. Kdysi zde snad bývalo vladycké sídlo. V souvislosti s kostelem je zmiňován Sulek ze Záhoří. Blanice Leží nad řekou Blanicí, asi 3 km jihozápadně od Mladé Vožice. Od roku 1318 ji vlastnil Zdeslav z Blanice. V tu dobu část vsi držel Jan Kozel z Blanice, po němž se jí potom říkalo Kozlova. V roce 1623 byla Blanice přikoupena k panství chýnovskému. Je v ní prastarý filiální gotický kostel sv. Václava. V roce 1906, při jeho opravě, byly uvnitř i vně kostela objeveny vzácné fresky (asi z 15. stol.), a to hlavně na vnější straně presbyteria. Chocov Obecně zvaný Kočov byl v 15. století vladyckým sídlem, kde od roku 1402 byli Jindřich a Vikéř z Chocova. Po tomto rodu měl od roku 1454 Chocov v držení Chval z Pohnaní. Kolem roku 1460 ves náležela ke statku Hlohovu a v roce 1545 celá ves i poplužní dvůr ke Kamberku, s nímž byla později, roku 1700, přikoupena k panství mladovožickému. V roce 1785 byl dvůr rozprodán poddaným. Janov Je pravděpodobně, podle podoby vesnice, nejstarší osadou na Vožicku. Její jméno je ale z doby pozdější. Na dávné osídlení z doby předhistorické ukazuje západně od vsi nejen staré hradiště, zvané Kozí hrad, ale také tři pohanské hroby objevené v roce 1866 K. R. Neudörflem. První zmínka o vsi je z roku 1318, kdy byla příslušenstvím vožického statku. Část vsi nejprve patřila k Šelmberku, později, stejně jako ostatní vesnice v kraji, Mladé Vožici. Filiální kostel Všech svatých byl ve 14. století farním a faráře k němu dosazoval sám císař Karel IV. Roku 1397 založil v kostele Aleš z Ryzemburka s chotí Eliškou nový oltář Panny Marie a Sv. kříže. Za to byl kaplan povinen sloužit čtyři mše, z nichž jedna byla vždy na hradě Šelmberku. Časem fara zanikla a kostel byl znovu, v roce 1726, postaven. V Janově se narodil i slavný předchůdce Jana Husa, Matěj z Janova, který theologické studium absolvoval v Paříži, proto byl také zván Mistrem pařížským. Kouty (Horní a Dolní) Jsou prvně zmiňovány v roce 1318, kdy byl obžalován Jaroslav Kouta ze Staniměřic, že Vilému z Vožice vylovil rybník a že v Janově mu vzal koně a oblečení. Později byl majitelem poplužního dvora vladyka Olbram z Kúta, který ho v roce 1394 věnoval manželce Jitce. V 16. století byly v obou vsích dědičné statky. Nejprve, od roku 1523 patřily Janu a Matoušovi z Hořejších Koutů. Od roku 1550 vlastnil dvůr Prokop Malek a mlýn Štěpán z Chotěboře. Oba uvedený majetek zdědili po svých ženách. Později obě vsi patřily k panství šelmberskému a od roku 1586 k Mladé Vožici. Krchova Lomná Leží nad horním tokem potůčku, který se nedaleko vlévá do řeky Blanice. Podle něj zřejmě má i své jméno, protože vyvěral v kamenném lomu. Nachází se 2,5 km na jih od Mladé ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 18

19 Vožice. Odedávna se jednalo o ves, v níž byli pouze svobodní lidé, nebyli zde poddaní. V roce 1550 ji měl v držení Matěj Krchův, podle něj dostala i své jméno. Mezi nejznámější rodáky se počítá Václav Krch ( ), profesor Kamenické a sochařské školy v Hořicích v Podkrkonoší, jenž v Mladé Vožici v roce 1912 založil ze svých sbírek národopisné muzeum, zvané Krchovo. Nyní je to Památník Mladovožicka, jenž je zaměřen hlavně na vožického rodáka, českého historika Augusta Sedláčka a na akademického malíře, zasloužilého umělce Otu Bubeníčka. Noskov Je prvně zmiňován rokem 1250, kdy byl v majetku Domoslava. Dalšími jeho majiteli byli: v roce 1381 Přibík, od roku 1404 Bušek z Noskova a dále Mrakešové z Noskova. V roce 1518 byl pro nedodržení smlouvy žalován Jan z Křekovic na Šebířově, který prodal Noskov za osm set kop gr. českých Lévovi Malovci z Libějovic. V letech ves příslušela k mladovožickému panství. V roce 1740 byla Františkem z Küenburgu připsána ves s desátky, štolou a všemi požitky mladovožické faře. Pavlov Byl původně Pavlova hora, která byla někdy před rokem 1318 prodána Přibyslavem ze Šelmberka Vilémovi z Vožice. Ves zde byla založena až v roce 1821 a nyní je předměstím Mladé Vožice. Radvanov Kdysi býval rozdělen na drobné vladycké statky. Pocházel odtud Litvín z Radvanova, jenž v roce 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při oblehání Prahy. V roce 1519 nechali Jan z Paběnic na Voračicích, Václav Přech z Olbramovic na Podolí a Albrecht z Milhostic na Křtěnovicích předvolat Jana Běloucha z Radvanova před soud, protože naváděl k neposlušnosti jejich rychtáře v Elbančicích. Z drobných vladyckých rodů, které vlastnily Radvanov, vzešlo i několik šlechtických rodů: Jenšíkové z Radvanova, Pravětičtí z Radvanova, Zmyslovští a Ústojovci z Radvanova a Kocourovští z Radvanova. Před rokem 1552 příslušela ves i s poplužným dvorem k Polánce. Staniměřice Jsou rovněž prvně uvedeny v roce 1318, již zmiňovanou pří mezi Jaroslavem Koutou ze Staniměřic a Vilémem z Vožice. Od 14. století patřila ves k panství šelmberskému, s nímž byla v roce 1586 přikoupena k Mladé Vožici. Po třicetileté válce, jak je zaznamenáno v knihách, zde hospodařili tři mladovožičtí poddaní. Půda tu byla velice špatná, a tak šanci na přežití měli pouze tehdy, když si vzájemně pomáhali. Za zmínku stojí i to, že ve staniměřickém lese nad Janovem je několik hrobů, v nichž jsou pochováni francouzští vojáci, kteří zde padli za napoleonských válek. Stará Vožice Od nepaměti se v ní dolovalo stříbro. Největší rozmach těžby zde byl v 16. a 17. století. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 19

20 Za zbytek hornické osady je považována samota Výlevy. Místo, kde žili, bylo časem horníkům malé, a tak vznikla Mladá Vožice. 2.C Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita 2.C.1 Obyvatelstvo podle věku Obyvatelstvo podle věku (rok 2001) počet obyvatel nezjištěno 50 0 Věk Počet obyvatel nezjištěno 165 věk Rozložení demografické struktury obyvatelstva je rovnoměrné, s vyšší skladbou předproduktivní a produktivní generace. Obec globálně nestojí před problémem demografických odlivů mladé a střední skupiny obyvatel. Tento pozitivní trend však platí zejména pro sídlo Mladá Vožice, u ostatních malých sídel je patrná širší skladba starší generace a s tím spojené problémy vysidlování. 2.C.2 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 20

21 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (rok 2001) Bez vzdělání Základní i neukončené Vyučení a SOU bez maturity počet obyvatel 600 Úplné střední vzdělání s maturitou VOŠ a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné vzdělání vzdělání Vzdělání Počet obyvatel Bez vzdělání 4 Základní i neukončené 594 Vyučení a SOU bez maturity 1031 Úplné střední vzdělání s maturitou 514 VOŠ a nástavbové 45 Vysokoškolské 91 Nezjištěné vzdělání 21 V obci je poměrně malé procentní zastoupení vysoce kvalifikovaných sil a zejména vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tento trend má za následek odliv schopných mozků mimo region a nabídky zaměstnání jsou tak určeny převážně pro kvalifikované manuální pracovní síly a služby s malou přidanou hodnotou. S tím je spojena také relativně nízká platová úroveň a spíše provinční ráz celého regionu. 2.C.3 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 21

22 počet obyvatel Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (rok 2001) Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) Nezaměstaní Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni Nezjištěná ekonomická aktivita ekonomická aktivita Ekonomická aktivita Počet obyvatel Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) Nezaměstnaní Nepracující důchodci Žáci, studenti, učni Nezjištěná ekonomická aktivita Závěr : Z hlediska věkové skladby, vzdělání a ekonomické aktivity nevykazuje obec výrazné diference vůči Českému průměru a kopíruje celostátní ukazatele. Obec bude výhledově muset řešit otázky bydlení spojeného s péči o starší občany a také by se měla snažit oslovit různými kulturními a společenskými aktivitami mladou generaci. Důležité však bude nabídnout možnosti kvalifikovaného zaměstnání v oblasti segmentu služeb, administrativy. Podrží se tím tak zájem perspektivních lidí, většinou vysoce kvalifikovaných, o to zde žít. 2.C.4 Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 22

23 2.C.4.a Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v jednotlivých sídlech Vývoj podle počtu domů - Bendovo Záhoří počet domů Rok Počet domů Vývoj podle počtu obyvatel - Bendovo Záhoří počet obyvatel Rok Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel i domů směřoval v sídle k postupně klesající tendenci. V roce 2001 zde bydlelo okolo 16 obyvatel v 19 domech. Pokles obyvatel se v posledních deseti letech zabrzdil. Přesto si sídlo udržuje poměrně slabou populační obsazenost, u které se nedá předpokládat výrazný nárůst. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 23

24 Vývoj podle počtu domů - Blanice počet domů Rok Počet domů Vývoj podle počtu obyvatel - Blanice počet obyvatel Rok Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel v sídle měl strmou klesající tendenci. V roce 2001 zde bydlelo okolo 62 obyvatel v 20 domech. Od 80 let došlo k určitému zabrždění díky výstavbě bytového domu a několika novostavbám domů rodinných. Pro poslední desetiletí lze tvrdit, že počet obyvatel je klesající. Sídlo se naopak potýká s řadou chátrajících objektů, a to i přesto, že je dopravně poměrně dobře dostupné. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 24

25 Vývoj podle počtu domů - Dolní Kouty počet domů Rok Počet domů Vývoj podle počtu obyvatel - Dolní Kouty počet obyvatel Rok Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel směřoval v sídle k postupně klesající tendenci. V roce 2001 zde bydlelo okolo 20 obyvatel v 10 domech. Ani v posledních deseti letech se pokles počtu obyvatel nezastavil, patrný je však nárůst domů, a to zejména díky tomu, že Kouty se stávají zajímavou rekreační destinací. Velmi slabá populační obsazenost tohoto sídla k trvalému bydlení je oddůvodněna jeho periferním umístěním a horší dopravní dostupností k centrálním jednotkám osídlení. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 25

26 Vývoj podle počtu domů - Horní kouty počet domů Rok Počet domů Vývoj podle počtu obyvatel - Horní Kouty počet obyvatel Rok Počet obyvatel Sídlo Horní Kouty má klesající tendenci počtu obyvatel. Pokles je způsoben jeho periferním umístěním a horší dopravní dostupností k centrálním jedotkám osídlení. K roku 2001 zde bydlelo 9 obyvatel v 6 domech. Stagnace počtu domů je zapříčiněna rekreačním potenciálem. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 26

27 Vývoj podle počtu domů - Chocov 30 počet domů Rok Počet domů počet obyvatel Vývoj podle počtu obyvatel - Chocov Rok Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel v sídle Chocov nejprve směřoval k postupně klesající tendenci. Pokles obyvatel se v posledních deseti letech zabrzdil a počet obyvatel dokonce mírně vzrostl, a to i přes špatné dopravní spojení a periferní umístění vůči centrální jednotce osídlení. V roce 2001 zde bydlelo 117 obyvatel v 67 domech. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 27

28 Vývoj podle počtu domů - Janov počet domů Rok Počet domů Vývoj podle počtu obyvatel - Janov počet obyvatel Rok Počet obyvatel Počet obyvatel v sídle Janov směřoval k postupně klesající tendenci s několika výkyvy. Pokles obyvatel se ani v posledních deseti letech nezastavil a neustále postupně klesá. Na druhou stranu lze pozorovat nárůst staveb - zejména rekreačních. V roce 2001 zde bydlelo 44 obyvatel ve 20 domech. U sídla je možné očekávat možný nárůst bydlících obyvatel díky těsné vazbě na sídlo Mladá Vožice a disponibilní nabídce ploch pro bydlení. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 28

29 Vývoj podle počtu domů - Krchova Lomná 24 počet domů Rok Počet domů Vývoj podle počtu obyvatel - Krchova Lomná počet obyvatel Rok Počet obyvatel Počet obyvatel v sídle Krchova Lomná směřuje k postupně klesající tendenci. V roce 2001 zde bydlelo okolo 27 obyvatel v 19 domech. Došlo k nárůstu několika domů (zejména rodinných), naopak patrný úbytek byl u stávající historické zástavby, která přejíma rekreační funkce (centrální část sídla). ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 29

30 Vývoj podle počtu domů - Mladá Vožice počet domů Rok Počet domů počet obyvatel Vývoj podle počtu obyvatel - Mladá Vožice Rok Počet obyvatel Sídlo Mladá Vožice mělo postupně klesající tendenci až do roku 1950, kdy počet obyvatel začal slabě vzrůstat. Rok 1970 byl zlomový bod, kdy se počet obyvatel velmi výrazně zvýšil. Bylo to způsobeno velkou výstavbou rodinných domů v jižní části Mladé Vožice. V současnosti lze zaznamenat mírnou růstovou tendenci. V Mladé Vožici bydlelo k roku obyvatel v 587 domech. Nárůst obyvatel ve městě se však děje na úkor odlivu populace z jiných sídel v okolí. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 30

31 Vývoj podle počtu domů - Noskov počet domů Rok Počet domů Vývoj podle počtu obyvatel - Noskov počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel směřoval v sídle k postupně klesající tendenci s menšími výkyvy. V roce 2001 zde bydlelo 93 obyvatel v 34 domech. Pokles obyvatel se ani v posledních deseti letech nezabrzdil. Pokles je odůvodněn periferním umístěním sídla a horší dopravní dostupnosti k centrálním jednotkám osídlení. Sídlo přejímá především rekreační význam. Rok 1960 je statistickým axiomem, který nemá reálné opodstatnění. Nárůst v počtu domů je pak oddůvodněn zejména výstavbou rodinných domů v severní části sídla. Rekreační oblast není do censu pravděpodobně zahrnuta. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 31

32 Vývoj podle počtu domů - Radvanov počet domů Rok Počet domů Vývoj podle počtu obyvatel - Radvanov počet obyvatel Rok Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel v sídle Radvanov směřoval k postupně klesající tendenci až do roku 1990, kdy počet obyvatel klesl výrazně, téměř o polovinu. Je to patrně způsobeno odchodem uživatelů Radvánovského zámku. V roce 2001 zde bydlelo 56 obyvatel ve 37 domech. Periferní umístění sídla a vyšší nadmořská poloha nezavdává příčinu k možnému nárůstu obyvatel vůči svému spádovému sídlu. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 32

33 Vývoj podle počtu domů - Staniměřice počet domů Rok Počet domů počet obyvatel Vývoj podle počtu obyvatel - Staniměřice Rok Počet obyvatel Sídlo Staniměřice mělo strmou klesající tendenci v obou sledovaných jevech, s několika menšími výkyvy. V posledních deseti letech se tento výrazný pokles zabrzdil a nyní má spíše stagnující charakter. V roce 2001 zde bydlelo 12 obyvatel v 8 domech. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 33

34 Vývoj podle počtu domů - Stará Vožice počet domů Rok Počet domů Vývoj podle počtu obyvatel - Stará Vožice počet obyvatel Rok Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel směřoval v sídle k postupně klesající tendenci. Pokles počtu obyvatel se v posledních deseti letech zabrzdil a mírně vzrostl. Zlomový byl rok 1980 a výstavba nových rodinných domů. Demograficky však nebyl novostavbami vykompenzován populační úbytek. V roce 2001 zde bydlelo 107 obyvatel v 46 domech. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 34

35 Vývoj podle počtu domů - Ústějov 5 4,5 4 počet domů 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0, Rok Počet domů Vývoj podle počtu obyvatel - Ústějov 35 32,5 30 počet obyvatel 27, , , ,5 10 7,5 5 2, Rok Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel v sídle měl mírně klesající tendenci. V roce 2001 zde bydleli 3 obyvatelé ve 3 domech. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 35

36 2.C.4.b Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel celkem Vývoj podle počtu domů - Mladá Vožice (celkem) počet domů Rok Počet domů počet obyvatel Vývoj podle počtu obyvatel - Mladá Vožice (celkem) Rok Počet obyvatel Celková bilance přírůstku obyvatel obce Mladá Vožice je, s menšími výkyvy, mírně přírůstková. Mírně posilovat mohou zejména sídla Mladá Vožice, Chocov, Stará Vožice a možná Janov, zatímco pro ostatní sídla lze předpokládat spíše stagnaci a mírný úbytek. Průměrný stav obsazenosti bytového fondu činí 3,2 obyvatele na jednotku, což odpovídá průměrným stavům ČR. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 36

37 2.C.5 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel Mladá Vožice a Tábor počet obyvatel Porovnání vývoje obyvatel - Mladá Vožice a Tábor Mladá Vožice Tábor Rok Mladá Vožice Tábor V širším kontextu, porovnáme-li vývoj počtu obyvatel Mladé Vožice a Tábora, je zřejmé, že počet obyvatel v Mladé Vožici má dlouhodobě, na rozdíl od Tábora, stagnující charakter. Pro Tábor je však v uplynulých 5 letech (není v tabulce) patrný pokles (což platí pro většinu velkých měst), zatímco Mladá Vožice si své demografické počty udržuje na srovnatelné, respektivě mírně se zvyšující úrovni. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 37

38 Růst počtu domů - Mladá Vožice a Tábor počet domů Mladá Vožice Tábor Rok Mladá Vožice Tábor ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY

39 2.D Urbanistická kompozice 2.D.1 Urbanistická kompozice sídla Bendovo Záhoří Původní sídlo Jasně čitelná okrouhlice sfragmenty klínů lánových plužin a ze všech stran obestavěným centrálním prostorem, děleným východozápadní komunikací. Orientace domů, většinou půdorysů typů L štítových orientací směrem k centru. Zástavba výhradně jednopodlažní. Celková kompozice malebná s velkým podílem vzrostlé zeleně (východní partie). 2.D.2 Urbanistická kompozice sídla Blanice Původní sídlo Původní radiální kompozice sídla značně nečitelná, zejména pak ve východní partii. Velké kompoziční rozestupy převážně dvorcových usedlostí. Sídlo děleno průtahem komunikace. Jako nezastavitelná je patrná jihovýchodní niva. Nová zástavba Nová zástavba doplněna kompozičně problematickými objemem bytového domu a zemědělské farmy. Objekt lihovaru s věží netvoří, vzhledem k depresi terénu, výraznou dominantu. Definice veřejných prostor je nečitelnám a to i díky několika objektům, které jsou značně zchátralé. 2.D.3 Urbanistická kompozice sídla Dolní Kouty Rozvolněná dvorcová zástavba, nepravidleně rozmístěná, v intencích rozvržení podélných lánových plužin pohorského charakteru. 2.D.4 Urbanistická kompozice sídla Chocov Značně rozvolněná kompozice dvorcových statků s velkým podílem veřejných ploch (centrální prostor nelze definovat). Významným kompozičním prvkem, který sídlo rozděluje, je východozápadní osa údolí s vodním tokem a rybníkem Severní část spíše radiální, jižní stavěna ve vzájemných shlucích. Urbanistická kompozice značně nestandartní, zajímavá zejména neobvykle velkým podílem veřejných prostranství (velké vzdálenosti mezi jednotlivými domy). ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 39

40 2.D.5 Urbanistická kompozice sídla Krchova Lomná Původní sídlo Radiální půdorys sídla s výrazně rozsáhlým návesním prostorem, který rozděluje severojižní klín zelené osy s potokem. Východní část zástavby převážně 20. století je jednostranně ulicového charakteru. Statky dvorcového charakteru, případně štítové orientace, směřované směrem k centrálnímu prostoru návsi. Zástavba výhradně jednopodlažní. Celková kompozice malebná. 2.D.6 Urbanistická kompozice sídla Horní Kouty Sídlo členěno na dva kompoziční celky. Nečitelný radiální půdorys dvorcových usedlostí s velikým podílem veřejných prostranství a vzrostlé zeleně jak ve středu, tak i v záhumenních partiích. Jihozápadní část pak tvořena mladší jednostrannou dostavbou ulicového charakteru, štítové orientace. 2.D.7 Urbanistická kompozice sídla Janov Rozvolněná a nepravidelná radiála s centrální dominantou kostela gotického založení. Ten je lemován hřbitovem. Statky dvorcové, se štíty orientovanými do středových ploch návesní partie. Velké hmoty zemědělské farmy umístěny excentricky mimo sídlo, bez narušení vlivu kompozice. 2.D.8 Urbanistická kompozice sídla Mladá Vožice Původní sídlo Ulicový charakter převážně dvoupodlažní zástavby s okapovou orientací, která lemuje 2 trojúhelníková náměstí. V detailu je patrné velké procento novodobých zásahů, původní kompozice (barokních střech) je velmi ojedinělá. Spodní náměstí kompozičně dotvořeno čtyřkřídlou dominantou raně barokního zámku. Zámek se uplatňuje i v dálkových pohledech severních přístupových cest. Vedle urbanistické struktury převážně původních měšťanských domů je přisazena výrazně rostlá zástavba domkářského charakteru malých hmot. Ta tvoří podnož k zelené a výrazné kompoziční dominantě vrchu, který je zakončen solitérně stojící empírovou kaplí. Celkové vrstvení architektonických hmot, které prostupují plochy zeleně, tvoří jedinečnou kompozici a zejména pak vrch uprostřed sídla se stává dálkovou dominantou, patrnou v řádu několika desítek kilometrů. Zajímavou strukturou je východní osada Pavlov jednostranně ulicového charakteru s se zástavbou počátku 20. století. Počátkem 20. století dochází k obestavování hlavních komunikací ulicovou dvoupodlažní zástavbou okapového charakteru. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 40

41 Dostavby 20. století Tato zástavba tvoří převážný podíl zastavitelných ploch, zejména soliterních objektů uprostřed zahrad. Jedná se většinou o dvoupodlažní objekty rodinných domů. Jihovýchodní partie je obestavěna vysokými solitéry bytových domů. Velké hmoty průmyslových objektů, lze nalézt i v severovýchodní části. Tyto objekty netvoří, díky konfiguraci terénu, výraznou kompoziční dominantu. Architektonická kvalita staveb je průměrná, stejně tak i urbanistického měřítka. Závěr : Lokálními a cennými dominantami jsou 2 centrální náměstí (zejména pak spodní) s ulicově orientovanou zástavbou a nedalekým zámkem. V dálkových pohledech je to zejména zelný vrh s podhoubím původní domkářské zástavby, zelení a solitérem kaple. Jako sporná se jeví značná plocha zástavby soliterně umístěných rodinných domů, se sterotypně se opakujícími ulicemi. Takové skrumáže vytváří urbanisticky stěží uchopitelný prostor. Otázky pro další rozvoj sídla musí řešit problémy možného zahuštění zástavby (zejména z ekonomických měřítek), vymezení ploch nové zástavby a zvážit formy ploch občanské vybavenosti tak, aby nedošlo k likvidaci jádra sídla. 2.D.9 Urbanistická kompozice sídla Noskov Sídlo členěno na celkem tři urbanistické celky. Severní, radiální s návesní partií a kaplí. Statky dvorcové, štítové partie umístěny čelem k návsi. Jihovýchodní partie lánová, se štíty umístěnými kolmo k uliční čáře. Zde je urbanistická kompozice zhuštěná. Západní část je zahrádkářskou kolonií (dělenou plochou rybníka), s chaotickou urbanistickou strukturou drobných hmot. 2.D.10 Urbanistická kompozice sídla Radvanov Původní sídlo Ulicový charakter sídla s širokou návesní partií. Ta je ve své východní části zastavěna organicky, ve východní partii zelený klín potoční nivy s rybníkem zůstává nezastavěný. Sídlu kompozičně dominuje zámek s parkem a nárožní věží, usazen do paty dominanty vrchu Větrák. Zástavba štítové orientace o dvorcovém půdorysu, je vzájemně značně shluknutá. Chátrající velký hospodářský dvorec, původně sloužící jako zámecké zázemí, vytváří kompozičně neutěšenou partii v severozápadní části návsi. Celková kompozice malebná, zejména pak severovýchodní partie, která svoji záhumenní partií, pozvolna přechází do kopcovité krajiny. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 41

42 2.D.11 Urbanistická kompozice sídla Staniměřice Těsný shluk radiální dispozice několika dvorcových usedlostí s malým podílem veřejných ploch. Urbanistická kompozice malebná, s velkým podílem vzrostlé zeleně. 2.D.12 Urbanistická kompozice sídla Stará Vožice Jasně čitelná struktura původního založení, které zůstalo až do dnešní doby neměnné. Prostorná, nezastavěná náves obdélníkového charakteru, se štítovými partiemi oboustranně lemovaných dvorcových usedlostí. Urbanistický půdorys je spíše podélné orientace, mírně defomované do okrouhlice. Původní parcelace orné půdy patrná není. Dostavby stojící excentricky, většinou rušivě, působící na okolní kontext (zemědělské družstvo v západní části). Centrální partie malebná, hodnotná. Domy nesou řadu původních prvků zástavby zejména pozdně barokní a klasicistní architektury. 2.E Uspořádání krajiny 2.E.1 Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Obec Mladá Vožice je uložena v dolíku mezi Miličínskou vrchovinou s nejvyšším místem Kalvárie 696 m.n.m. jihozápadně, a Holými vrchy na východě. Leží na dopravním uzlu směrem z Tábora do Votic, Pacova a Vlašimi. Její správní území disponuje zejména zemědělskou půdou doplněnou o průmyslové objekty v okolí měst a sídel Mladovožicka. Mladou Vožici obklopují ze všech stran vrchoviny o nadmořské výška alespoň 600 m.n.m. Tok Blanického potoka s Vlašimskou Blanicí spolu se svými přítoky sbírají vodu z těchto vrchů a vlévá se u Českého Štenberka do řeky Sázavy. Výrazně se v zemědělském kraji uplatňují hrany lesů, které se táhnou až k hoře Blaník- obklopující se všech stran. 2.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území V řešeném území se nachází řeka blanice. Jedná se o malou meandrující řeku regulovanou pouze lokálně několika jezy. Z biotického významu je řeka významným útočistěm Velevruba tupého, říční vydry a páchníka hnědého. V okolí nivy toku se vyskytují porosty vrb, olše, potočních olšin. Z lučních společenstev převládají pcháčové louky a nivní psárkové louky. ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 42

43 2.E.3 Vodní režim krajiny Územím prochází řeka Blanice a drobné vodní toky Kouteckého, Radvanovského, Novodvorského, Zhořského/Novoveského a Noskovského potoka se svými přítoky a celou řadou menších rybníků a vodních zdrží, často v kaskádovém zapojení. Velké vodní plochy však oblasti chybí. Při srážkách působí plošně významné lesní masivy, jako rezervoáry. Přesto však na pl. orné půdy dochází k erozním splachům. Důvodem jsou veliké bloky nečleněných zemědělských pozemků a výšk. diference. V návrhu VÚC jsou navrženy tyto veřejně prospěšné stavby: V1. vodní nádrž - Mladá Vožice V7. malá nádrž Mladá Vožice Stará Vožice V17. revitalizace Novoveský potok Druhy pozemků v ha (rok 2004) hektary 1550, , , , , , , , ,0000 Orná půda Zastavěné plochy Ostatní plochy Chmelnice Vinice Zahrady 600,0000 Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda 450,0000 Lesní půda Vodní plochy 300, ,0000 0,0000 Sloupec B druh pozemku ÚP obce Mladá Vožice PRŮZKUMY A ROZBORY 43