Miloš Kratochvíl, 2011 Stanislav Juhaňák Triton, 2011 Illustrations Markéta Vydrová, 2011

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Miloš Kratochvíl, 2011 Stanislav Juhaňák Triton, 2011 Illustrations Markéta Vydrová, 2011"

Jitka Blažková
před 5 lety
Počet zobrazení:

Miloš Kratochvíl, 2011 Stanislav Juhaňák Triton, 2011 Illustrations Markéta Vydrová, 2011 Vydal Stanislav Juhaňák Triton, Vykáňská 5, 100 00 Praha 10 v Praze roku 2011 jako svou 1543. publikaci.

2 Miloš Kratochvíl, 2011 Stanislav Juhaňák Triton, 2011 Illustrations Markéta Vydrová, 2011 Vydal Stanislav Juhaňák Triton, Vykáňská 5, Praha 10 v Praze roku 2011 jako svou publikaci. Vydání 1. Odpovědná redaktorka Viola Lyčková Sazba Vladimír Vyskočil KORŠACH Tisk Omikron Praha, s.r.o. ISBN I z té nejmenší vesničky vede aspoň jedna cesta do velkého města. Jak daleko po ní kdo dojde, to záleží jen na jeho píli, šikovnosti, odvaze či moudrosti. Tak to je a tak to bylo už za vlády krále Viléma. Z Ouholiček dokázal jako první dojít až ke královskému dvoru Florian. Dotáhl to na komořího. Teď stáli před Vilémovým trůnem s prosbou o službu bratři Vojtěch a Matěj. Výsosti, jsou ze stejné vsi jako já. Znám je. Ti se žádné práce neleknou. To se za ně přimlouváš, nebo je pomlouváš? zamračil se král. 3

Komoří se uklonil: Jistěže přimlouvám. Tak se přece mluví o lidech pilných a pracovitých. Nechápu, proč se tohle o někom říká, chceme-li ho chválit, podivil se král.

3 Komoří se uklonil: Jistěže přimlouvám. Tak se přece mluví o lidech pilných a pracovitých. Nechápu, proč se tohle o někom říká, chceme-li ho chválit, podivil se král. Komoří se uklonil znovu a dvakrát: Netroufám si poučovat krále, ale znamená to, že takový člověk vykoná každou svěřenou práci spolehlivě, přesně a bez otálení. Opravdu jste takoví? zeptal se král bratrů. Ano, přisvědčil Matěj, zatímco Vojtěch jen neurčitě pokrčil rameny. Uvidíme. Král vstal z trůnu, do jedné ruky položil Matějovi zlaťák a do druhé svůj meč. Zaplaceno jsi dostal, teď dostaneš práci. Usekni tím mečem svému bratrovi pravou ruku. S Matějem se zatočil svět, komoří padl na kolena: Slitování, Veličenstvo! Nikdy jste si neliboval v krutosti, vždycky jste byl moudrý Proto se chci přesvědčit o pravdivosti tvých slov, než ty dva vezmu do služby, usmál se král. 5

Můj králi, zřejmě jste si má slova nějak špatně vysvětlil bědoval komoří. Měl jsi tedy mluvit lépe, řekl příkře král. Jen skutky dělí naše slova na pravdu a lež! To je stará moudrost.

4 Můj králi, zřejmě jste si má slova nějak špatně vysvětlil bědoval komoří. Měl jsi tedy mluvit lépe, řekl příkře král. Jen skutky dělí naše slova na pravdu a lež! To je stará moudrost. A tou se chci řídit, když mám někoho přijmout do služby. Obrátil se k Vojtěchovi s Matějem: I vám se to zdá kruté? Tentokrát Matěj jen nejistě pokrčil rameny, zatímco Vojtěch si bezstarostně vyhrnul pravý rukáv: Ne, Veličenstvo! Zdá se, že nás čeká u vašeho dvora pohodlný život. Doma ve vsi jsme se sotva uživili, i když jsme pracovali od rána do večera oběma rukama, ale u královského dvora nás asi čeká tak málo práce, že se dá zvládnout levou rukou! Samozřejmě, že oběma bratrům zůstaly pro službu u královského dvora obě ruce. A chytrý Vojtěch se dokonce stal pravou rukou krále. Jako první dvorní rádce. 6 7

V lese u Obřích hor žili dva obři. Jeden se jmenoval Griliáš a druhý Eliáš. Oba měli sílu tak velikou, že se nemuseli nikoho bát, a mohli si žít v klidu a bez obav, že jim někdo ublíží.

6 V lese u Obřích hor žili dva obři. Jeden se jmenoval Griliáš a druhý Eliáš. Oba měli sílu tak velikou, že se nemuseli nikoho bát, a mohli si žít v klidu a bez obav, že jim někdo ublíží. Jenže Griliáš Eliáše pořád popichoval: Pojď, poměříme se! Kdo z nás je silnější, mocnější. Kdo toho víc dokáže! Eliáš do nějakého poměřování neměl chuť. Žilo se mu dobře. Na to, co si potřeboval udělat k pohodlí nebo k obživě, měl síly dost, a jestli je silnější než Griliáš, mu bylo fuk. Když ale Griliáš s tím poměřováním nepřestával otravovat ani v neděli, tak nakonec souhlasil. Zkusíme, kdo z nás vytrhne větší strom! navrhl Griliáš. Chodili lesem sem a tam a zjistili, že největší jsou dva duby, na kterých mají svá opalovadla. Kdysi těm staletým dubům propletli větve tak šikovně, že jejich koruny vypadaly jako obrovská ptačí hnízda, a v nich za slunečních dnů lehávali a opalovali se. Eliášův dub byl trochu menší. Eliáš byl totiž taky trochu menší obr. Asi o metr na výšku a o metrák, co se váhy týkalo. Vytrhnu tvůj dub jedna dvě! zasmál se Griliáš a už se k němu hrnul. Ale to prohraješ, ušklíbl se Eliáš. Protože já pak vytrhnu tvůj dub a ten je větší! Nééé! zavřískal Griliáš, popadl svůj dub, vytrhl ho jako ředkvičku a zahodil ho do hluboké strže

Co se dá dělat, vyhrál jsi, předstíral zklamání Eliáš. Větší strom nikde v lese není, tak tě nemůžu překonat. Gratuluju ti. Podal mu ruku, jak se to dělá, a myslel, že už bude mít pokoj.

7 Co se dá dělat, vyhrál jsi, předstíral zklamání Eliáš. Větší strom nikde v lese není, tak tě nemůžu překonat. Gratuluju ti. Podal mu ruku, jak se to dělá, a myslel, že už bude mít pokoj. Jenže Griliáš byl příliš nadšený svým vítězstvím Já to věděl, že jsem silnější! Že jsem mocnější! Že dokážu víc než ty! Ale dám ti ještě šanci. Teď si vyber ty, v čem budeme soutěžit. A potom si to rozdáme v obří rvačce! Eliáš chvíli přemýšlel. Už vím, řekl a ukázal na strmou stěnu nejvyšší hory Obřích hor. Rozběhneme se proti té skále a uvidíme, kdo z nás ji rozbije hlavou. Griliáš vykulil oči. Ta skála je tvrdá jako čertí rohy! Copak jsi už zapomněl, jak jsem se nadřel, když jsem si do ní kutal jeskyni? Nezapomněl, řekl Eliáš lhostejně. Ale když chci vyhrát, tak musím vybrat těžší zkoušku, než byla ta první. A vybral jsem dobře. Jak vidím, na tohle si netroufáš! Já?! vykřikl Griliáš pobouřeně. Vztekle zafuněl, sklonil hlavu a vyrazil tryskem proti skále. Rána to byla, jako když vystřelí třináct kanónů. Hora se zatřásla, Griliášova jeskyně, kterou si v ní tak pracně vykutal, se zasypala a potom se sesypal i Griliáš. Když se probral z mrákot, měl to po té strašné ráně v hlavě úplně zpřeházené. Pamatoval si jenom, že se chtěl s Eliášem poměřit, ale nic víc. Eliáši, jak to dopadlo? zeptal se a znělo to spíš jako žabí kuňkání než hlas obra. Kdo z nás toho víc dokázal? 12

Až budeš mít sílu postavit se na nohy, tak se podívej, řekl Eliáš. Já mám jeskyni i opalovadlo. Nic mi nechybí. A co máš ty? Nic! Vůbec nic!

Vždyť ty nedokážeš přeprat ani svou vlastní sílu! Griliáš se na víc radši už neptal. Svou hloupou hlavou tomu nerozuměl. Ale bylo to tak.

Knížka je úsměvným vyprávěním malého kluka o nejkouzelnějším a nejvoňavějším období roku. 108 str., váz.

8 Až budeš mít sílu postavit se na nohy, tak se podívej, řekl Eliáš. Já mám jeskyni i opalovadlo. Nic mi nechybí. A co máš ty? Nic! Vůbec nic! Griliáš sevřel svou bolavou praštěnou hlavu do obrovských dlaní a zasténal: A tos mě musel ještě takhle zřídit? Ani jsem se tě nedotknul. Vůbec jsem s tebou zápasit nemusel, ušklíbl se Eliáš. Vždyť ty nedokážeš přeprat ani svou vlastní sílu! Griliáš se na víc radši už neptal. Svou hloupou hlavou tomu nerozuměl. Ale bylo to tak. Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my Napsal Miloš Kratochvíl Ilustrovala Markéta Vydrová V rádiu hrají stále častěji koledy a my jsme dostali za domácí úkol napsat popis nádraží! Knížka je úsměvným vyprávěním malého kluka o nejkouzelnějším a nejvoňavějším období roku. 108 str., váz., 189 Kč Modrý Poťouch Napsal Miloš Kratochvíl ilustrovala Markéta Vydrová Poťouch bývá různě velký a různě barevný. Každý Poťouch má trumpetkové našeptávadlo, dva z pěti prstů na ruce výrazně delší, těm se říká popichovadla, a zbylé tři prsty jako přísavky. Štětiny na šišaté hlavě se odborně nazývají svědidla. Všichni Poťouchové jsou neviditelní. Tohle je jediná knížka, kde je můžete vidět. Kniha získala cenu Zlatá stuha v kategorii Knihy pro začínající čtenáře. 116 str., váz., 189 Kč

9 ISBN

Podobné dokumenty

Miloš Kratochvíl, 2011 Stanislav Juhaňák Triton, 2011 Illustrations Markéta Vydrová, 2011

1 Miloš Kratochvíl, 2011 Stanislav Juhaňák Triton, 2011 Illustrations Markéta Vydrová, 2011 Vydal Stanislav Juhaňák Triton, Vykáňská 5, 100 00 Praha 10 v Praze roku 2011 jako svou 1539. publikaci. Vydání