Provoz nahrávacích studií v ČR Případová studia Nahrávací studio Divadla na Orlí

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra Hudebních a Humanitních věd a Hudebního manažerství Obor Hudební produkce Provoz nahrávacích studií v ČR Případová studia Nahrávací studio Divadla na Orlí Diplomová práce Autor práce: BcA. Magdaléna Samková Vedoucí práce: Mgr. MgA. Jan Košulič Oponenti práce: Ing. MgA. Lucie Šilerová, Ph.D. Mgr. Vít Kouřil Brno 2016

2 Bibliografický záznam SAMKOVÁ, Magdaléna. Provoz nahrávacích studií v ČR případová studie Nahrávací studio Divadla na Orlí [Production of Recording Studios in the Czech Republic Case Study of the Recording Studio of the Orlí Street Theatre]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství, stran. Vedoucí diplomové práce Mgr. MgA. Jan Košulič. Anotace Diplomová práce Provoz nahrávacích studií v ČR případová studie Nahrávací studio Divadla na Orlí si klade za cíl poskytnout vhled do problematiky nahrávacích studií a přiblížit základní fungování jejich provozu v podmínkách České republiky. Práce vymezuje kategorizaci nahrávacích studií, na základě které je pořízen výběr sledovaných studií k bližšímu popisu. Vše je srovnáno s Nahrávacím studiem Divadla na Orlí. Annotation Diploma thesis Production of Recording Studios in the Czech Republic Case Study of the Recording Studio of the Orlí Street Theatre aims to provide an insight into the problematics of recording studios and explain main aspects of their managerial production in terms of the Czech Republic. The thesis defines a categorization of recording studios on which s basis are selected studios for closer investigation. In the end the recording studios are compared to the Recording Studio of the Orli Street Theater. Klíčová slova Nahrávací studio, Cenová politika, Provoz, Případová studie, Nahrávací studio Divadla na Orlí, Provozní produkce, Pronájem, Služby Keywords Recording studio, Pricing policy, Managerial produciton, Case study, Orli Street Theater Recording Studio, Rental, Services

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně s použitím uvedených informačních zdrojů. Brně, dne BcA. Magdaléna Samková

4 Poděkování Zpracovávání této práce trvalo bez mála více než 12 měsíců a já tímto děkuji svému trpělivému vedoucímu Janu Košuličovi, že mi v jejich průběhu poskytl tolik svého času, nápadů, poznatků, postřehů, rad a kontaktů, a ještě mi neúnavně vysvětloval všechny titěrné detaily, které byly potřebné k její finalizaci. Pod jeho vedením bylo zpracovávání díla více zábava než povinnost. Ráda bych rovněž poděkovala všem, které jsem oslovila za účelem získání nezveřejněných informací, a oni mi pro potřeby této práce vyhověli. Za ohromnou morální podporu v průběhu celého studia děkuji svým nejbližším.

5 Obsah 1 ÚVOD STAV PRAMENŮ A LITERATURY... 4 TEORETICKÁ ČÁST 3 PROVOZ NAHRÁVACÍHO STUDIA DEFINICE NAHRÁVACÍHO STUDIA DEFINICE POJMŮ VÝZNAMNÝCH PRO PRODUKČNÍ PROCES Analogové a digitální nahrávání Mixážní pult (mixpult) Reproduktorová soustava (reprosoustava) Mastering a mixáž Pojem frekvence KATEGORIZACE NAHRÁVACÍCH STUDIÍ NAHRÁVÁNÍ V AUTENTICKÉM PROSTORU VS. NAHRÁVÁNÍ V NAHRÁVACÍM STUDIU NAHRÁVACÍ STUDIA DLE PERSONÁLU Mistr zvuku / zvukový režisér Mistr zvuku v audiovizi Samostatný technik zvuku Hudební režisér NAHRÁVACÍ STUDIA DLE PROFESIONALITY Profesionální nahrávací studio Amatérské / domácí studio MONO/MULTIŽÁNROVÁ STUDIA NAHRÁVACÍ STUDIA DLE ROZLOHY NORMA ČSN NAHRÁVACÍ STUDIO DIVADLA NA ORLÍ POPIS NAHRÁVACÍHO STUDIA DIVADLA NA ORLÍ ZAŘAZENÍ NAHRÁVACÍHO STUDIA DIVADLA NA ORLÍ DO KATEGORIÍ CENÍK A SYSTÉM SLEV NAHRÁVACÍHO STUDIA DIVADLA NA ORLÍ VYTÍŽENOST STUDIA PRAKTICKÁ ČÁST 6 VÝBĚR POROVNÁVANÝCH NAHRÁVACÍCH STUDIÍ POROVNÁVANÉ PRVKY ZVUKOVÉ STUDIO HAMU HISTORIE ZVUKOVÉHO STUDIA HAMU POPIS ZVUKOVÉHO STUDIO HAMU CENÍK A SYSTÉM SLEV ZVUKOVÉHO STUDIA HAMU A JEHO POROVNÁNÍ S CENÍKEM STUDIA DNO VYTÍŽENOST ZVUKOVÉHO STUDIA HAMU POROVNÁNÍ VYTÍŽENOSTI ZVUKOVÉHO STUDIA HAMU A NAHRÁVACÍM STUDIEM DNO SONO RECORDING STUDIOS STUDIO STUDIO CENY VYTÍŽENOST SLUŽBY TONSTUDIO RAJCHMAN STUDIO A... 39

6 9.2 STUDIO B CENY VYTÍŽENOST SLUŽBY STUDIO PROPAST STUDIO A STUDIO B CENY SLUŽBY BEES STUDIO STUDIO V JINOČANECH CENY VYTÍŽENOST SLUŽBY STUDIO V CENY SLUŽBY ČESKÝ ROZHLAS ČESKÝ ROZHLAS OSTRAVA STUDIO S STUDIO S CENY VYTÍŽENOST SLUŽBY POROVNÁNÍ STUDIÍ A VÝSLEDKY VÝZKUMU FREKVENCE STUDIO DNO MEZI OSTATNÍMI STUDII ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 70

7 1 Úvod Autorka práce působila 2 akademické roky jako stážistka na pozici produkční v Nahrávacím studiu Divadla na Orlí (dále též jako Studio DNO). Pracovní stáž jí byla inspirací k sepsání této diplomové práce, která se bude zabývat provozem nahrávacích studií v ČR, zejména z hlediska cenové politiky. Studio DNO totiž v době její pracovní stáže zahajovalo svou činnost a často byl proto upravován systém slev a ceník. Následující diplomová práce by měla poskytnout přehled, do jakých kategorií je možno nahrávací studia řadit podobný přehled kategorizace doposud nebyl zpracován. Tento teoretický přehled napomůže v praktickém výzkumu v popisech jednotlivých studií. Dílčími úkoly bude zjistit: jestli nejsou ceny v Nahrávacím studiu DNO nadhodnoceny či naopak podhodnoceny v porovnání se službami, které poskytuje konkurence; jaké rozdílné služby poskytuje konkurence a jestli jsou tyto služby klíčové pro vytíženost studia; jaký je běžný počet personálu a jaké pozice zastupují zaměstnanci jednotlivých studií; jak se liší stanovování ceny za pronájem mezi jednotlivými studii. Cílem bude objasnění, jak je Studio DNO zavedeno v sítí ostatních, parametrově odpovídajících českých nahrávacích studií. Studio DNO bude pojímáno ze dvou různých úhlů, které jsou dané jeho charakterem z úhlu profesionálního nahrávacího studia, mezi které studio DNO patří (Kapitola 5.2 Zařazení Nahrávacího studia Divadla na Orlí do kategorií), ale i z hlediska studentského nahrávacího studia (Divadlo na Orlí je hudebně-dramatická laboratoř Janáčkovy akademie múzických umění a studio DNO je jeho součástí). V závěru práce dojde rovněž k navržení strategie, co by mělo studio DNO z hlediska provozu a cenové politiky změnit. K výsledkům autorka použije metodu získávání informací z osobních konzultací se zastupiteli jednotlivých studií (manažery, produkční či majiteli). Těmto 1

8 představitelům bude zaslán s několika otázkami k zodpovězení. Otázky jsou pro všechny zástupce stejné. Diplomová práce bude rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se autorka zaměří především na kategorizaci studií, na základě čehož určí, do které z vymezených kategorií spadá Studio DNO. Dále zde bude Studio DNO přiblíženo z hlediska svého provozu. Část praktická bude věnována důkladným popisům jednotlivých studií, jejich srovnání a vyhodnocení informací. Je nutné zmínit, že bude nahlíženo zejména na nahrávací studia v České republice. 2

9 TEORETICKÁ ČÁST 3

10 2 Stav pramenů a literatury Většina publikací o nahrávacích studiích se zabývá zvukařskou technikou, akustikou, vybavením a radám zvukařům 1. V domácím prostředí odborné literatury jsou publikace věnované tomuto tématu spíše ojedinělé. Autorka bude ke svým cílům postupovat na základě zkoumání dokumentů, vypovídajících o detailech provozu jednotlivých studií a rozhovorů, vedenými s místními produkčními a dalšími odborníky z oboru. Žádná z uvedených publikací se netýká zvoleného tématu přímo. V teoretické části bude zejména čerpat z publikací Hudební zvuk autora Václava Syrového, Akustika hudebních prostorů v České republice Martina Vondráška 2, Nahrávání a reprodukovaná hudba Ladislava Šípa, 220 užitečných rad pro muzikanty, kteří se chystají natáčet v hudebním studiu Václava Vlachého a okrajově též z několika diplomových prací studentů pražské HAMU 3, jmenovitě Problematika malých nahrávacích studií v ČR Miroslava Mužíka (absolventa zvukové režie HAMU) a Úvod do problematiky nahrávání v autentických akustických prostorech Jakuba Stratílka (rovněž absolventa zvukové režie HAMU). Ze zahraničních autorů pak budou do práce zahrnuty např. popisy Boba Katze z knihy Mastering Audio a dále bude čerpáno z internetových serverů, na které přispívají odborníci z oboru (např. Steve Guttenberg: 1 Např. Rick Rubin: In the Studio; Peter Doyle: Echo And Reverb: Fabricating Space in Popular Music Recording; Daniel Thompson: Understanding Audio; Simon Thomas-Zagorski: Musicology of Music Production atd. 2 Ing. Martin Vondrášek hlavní projektant Nahrávacího studia Divadla na Orlí, odborník v oblasti akustiky, specialista firmy SONING 3 Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění 4

11 3 Provoz nahrávacího studia Provoz nahrávacího studia definujeme jako formu praktických, organizačních činností, které zajišťují plynulý chod nahrávání a studia jako celku. Do provozu dle velikosti nahrávacího studia můžeme zařadit několik kategorií: Technicko-produkční stránka Ekonomická stránka PR a marketing. Je zřejmé, že dle velikosti a profesionality studia se náročnost těchto kategorií bude měnit a s ní i požadavky na personál. Podrobně se tomuto tématu věnuje kapitola 4.2 Nahrávací studia dle personálu. 3.1 Definice nahrávacího studia Nahrávací studio je prostor určený k pořizování nahrávek a pro jejich konečnou úpravu. Studia bývají vybavena specifickou technikou a také jsou odhlučněná, aby se zabránilo potenciálním proslechům 4 směrem dovnitř i ven. Nejjednodušší studia, co se týče prostorů, využívají jen jednu místnost, která se dělí v jedné části na prostor určený pro nahrávání zvuku a v části druhé na jeho zpracování (např. Studio Chorus a Studio Kappka - prostor k nahrávání je přímou součástí zvukové režie). Tyto prostory ani nemusí být odděleny zvukovou stěnou. Komplexnější studia se skládají z místností dvou - zvukové režie a prostoru vymezenému k samotnému nahrávání. Tyto prostory jsou zpravidla odděleny zvukovou stěnou. Protipólem malých nahrávacích studií nemusí být ani tak nahrávací studia velká, která jsou uzpůsobena nahrávání symfonickým orchestrům a jichž je v ČR jen několik (Český rozhlas Studio 1, Nahrávací studio Smečky), jako spíše kulturní domy a jiná kulturní zařízení, která jsou vybavena nahrávací technikou a je v nich možné nahrát prakticky cokoliv (Nahrávací studio Domovina) (Mužík, 2013). 4 Pojmem proslechy jsou myšleny nežádoucí zvuky pocházející z exteriéru studia či z jiných místností, než je místnost určená k nahrávání. 5

12 3.2 Definice pojmů významných pro produkční proces K lepšímu pochopení následujících kapitol autorka vymezila několik cizích pojmů, které by měly být na začátku objasněny. Autorka pracuje s předpokladem, že většina čtenářů této práce nejsou profesionály z oboru. Objasnění základních pojmů tedy považuje pro další kapitoly stěžejní. Je typické, že v pracovních prostředích, kde se stále opakují stejné procesy, se automaticky vyvinou a ustálí jisté hovorové výrazy. Ne jinak tomu je i v prostředí nahrávacích studií a autorka je v rámci citací v práci několikrát použije. Tyto výrazy nebudou komentovány Analogové a digitální nahrávání Analogové nahrávání je nahrávání spojitého zvukového signálu, který je zaznamenáván na magnetofonové pásky či gramofonové desky. Digitální nahrávání je zachycení zvukového signálu rozděleného na kratší časové úseky (vzorky) a je ukládán v binární soustavě (Nývlt, 2006). Digitální záznam je prováděn do počítače. V početných diskuzích mezi zvukaři (i ve zvukařských diskuzních fórech na internetu) se často objevuje otázka, který typ nahrávání je výhodnější. Oba typy - analogové i digitální nahrávání - s sebou nesou určité výhody i nevýhody: Steve Guttenberg 5 na portálu zabývající se zvukařskými novinkami zmiňuje, že analogové nahrávání způsobuje zkreslení, nepřesnosti v rychlosti přenosu a složitě upravitelný hluk/sykot v nahrávkách, ale digitální zvuk může být chladný, tvrdý a nelákavý (Guttenberg, 2011). Jednoduchá fakta o úhlech pohledu na digitální a analogové nahrávání poskytuje například server o tvorbě hudby a zpracování zvuku Audiozone.cz: digitální nahrávání umožňuje snadnější zásah do zvukové nahrávky v oblasti střihu a práce se záznamem. Zároveň upozorňuje i na to, že v dnešní době se nahrávky poslouchají skrze digitální média, která k přehrání požadují datovou kompresi (což zapříčiňuje pokles kvality nahrávky) a to stírá potřebu masových konzumentů po nahrávkách pořízených v nejvyšší zvukové kvalitě (Kravařík, 2012). 5 Steve Guttenberg je recenzentem-přispěvatelem portálu audiofil, producent a odborník v prostředí reproduktorových soustav. 6

13 Diskuze o vlivu digitalizace signálu na kvalitu jeho vjemu při následné reprodukci běží už dlouho a asi určitým způsobem bude probíhat neustále. Jsou tu ale tyto dva nepopiratelné fakty: 1. Výměnou za vzorkování a kvantizaci úrovní nabízí digitální oblast možnosti střihu a práce se záznamem, bez kterých bychom si dnešní praxi asi těžko dokázali představit. 2. Poslech je v dnešní době poměrně drtivě prováděn z digitálních médií a navíc často na nekvalitních zařízeních a pomocí formátů využívajících datovou kompresi. Takže ač je analogový záznam z principu kvalitnější a přesnější, koncovému uživateli je to často naprosto jedno. (ibid) Analogové nahrávání poskytuje prostor pro otázku kreativního procesu. I v dnešní době jsou samozřejmě hudebníci, hudební kapely a tělesa, která se analogového nahrávání nevzdávají, protože jim jde o určitý stupeň kreativity a ani si nepřejí výslednou nahrávkou zásadně upravovat (i) z důvodu autenticity 6. Analogové nahrávání je ovšem vždy finančně náročnější z důvodu komplikované a pracné údržby média- Zároveň jsou zde přítomny větší nároky na specializaci obsluhy a proces celého analogového nahrávání je zpravidla delší než u digitálního. Nahrávací pás má navíc omezené možnosti, zejména v linearitě střihu (střih pásu je velice riskantní, požaduje maximální přesnost). Ve studiích je proto spíše běžný analogový mastering než analogové nahrávání (Mužík 2013) Mixážní pult (mixpult) Mixážní pult je elektronické zařízení sloužící ke směšování, úpravě a distribuci zvukových signálů (audiosignálů). Disponuje minimálně jedním (v praxi spíše několika) vstupem (z mikrofonů, elektronických hudebních nástrojů nebo audiopřehrávačů) a minimálně jedním výstupem, přičemž signál každého vstupu je možné v libovolném poměru přesměrovat do kteréhokoliv výstupu (Foglarová 2015). Jinou variantou mixážního pultu je digitální mixážní pult. Ten po vstupu převede všechny signály do digitálního formátu, zabudovaný počítač provede úpravy, aby výsledný signál opět transformován na analogový (Skok 2016). 6 Umělcem, který stále nahrává analogově, je např. rockový zpěvák Dave Grohl. 7

14 Obrázek 1 Mixážní pult SSL Duality SE ze Studia DNO Zdroj: studio.jamu.cz. Nahrávací studio Divadla na Orlí. [online] Dostupné z: Reproduktorová soustava (reprosoustava) Reproduktorová soustava představuje seskupení reproduktorů, které jsou obvykle zabudované do speciální ozvučnice. Jinými výrazy označující totéž jsou studiové monitory či elektroakustické měniče. Slouží k poslechu nahrávek, nezbytné zejména v režii studia Mastering a mixáž Po té, co v nahrávacím studiu zvukový mistr získá zvuk prostřednictvím mikrofonů, vzniká syrová nahrávka. Následují procesy mixáže (dále i jako mix, míchání) a masteringu. Mezi typické činnosti mixáže patří úprava hladin stop tak, aby si posluchač nemusel stále upravovat hlasitost nahrávky a při tom nahrávka zněla dle přání interpreta, umělé přidávání či tlumení dozvuku, harmonií atd. Za mastering zvukové nahrávky považujeme poslední tvůrčí krok při její výrobě, poslední článek mezi mixáží a replikací, tedy poslední šancí jak vylepšit zvuk či opravit problém v místnosti navržené dle pravidel akustiky, ve zvukovém mikroskopu. Masteringoví inženýři dotahují nahrávku do konce a jsou obeznámení s tím, co se může pokazit po technické i estetické stránce. Někdy už neexistuje nic, co by na nahrávce mohli upravit a jejich činnost končí prohlášením, že nahrávky mohou do lisu. Jindy přichází na řešení problému se zvukem nahrávky, který se 8

15 nedal vylepšit v procesu mixáže, a dolaďují poslední úpravy, díky kterým zní nahrávky kvalitně na široké škále přehrávačů 7 (Vlastní překlad. Katz, 2002). Mastering jako samostatný proces úprav nahrávky vznikl po druhé světové válce, kdy se vyvinulo nahrávání do pásu. Nejdříve bylo na činnost nahlíženo spíše jako na technické vylepšení v procesu vytváření nahrávky, poté umělecký dopad masteringu ocenili především interpreti a producenti, což vedlo k rozmachu nezávislých masteringových studií. Schopnosti a dovednosti nezávislých masteringových zvukových inženýrů se od té doby prudce posunuly vpřed a dnes je mastering samozřejmou složkou každého nahraného projektu (Auld, 2016). V masteringu se nahrávky seřadí do správného pořadí včetně vytvoření pauz a opatří se textovou informací. Zásadním rozdílem mezi masteringem a mixáží je ten, že v procesu masteringu se pracuje s nahrávkou jako se stereofonním celkem, zatímco v procesu mixáže se zvukový inženýr zabývá úpravou a přidáváním efektů do jednotlivých stop (Rogers, 2016) Pojem frekvence V prostředí nahrávacích studií se ustálil pojem frekvence pro označení jednotné doby, po kterou je ve studiu realizováno nahrávání. Tento pojem pochází z orchestrálního prostředí, kde se frekvencí označuje kolektivní výkon orchestrálního hráče. Výraz frekvence je v českém prostředí ojedinělý, v zahraničí tomuto pojmu odpovídá ekvivalent session (morning session, afternoon session) 8. 7 Mastering is the last creative step in the audio production proces, the bridge between mixing and replication your last chance to enhance sound or repair problems in an acoustically-designed rooman audio microscope. Mastering engineers lend an objective, experience ear to your work; we are familiar with what can go wrong technically and esthetically. Sometimes all we may do is - nothing! The simple act of approval means the mix is ready for pressing. Other times we may help you work on that problém song you just couldn t get right in the mix, or add the final touch that makes a recods sound finished and playable on a wide variety of systems. 8 Diplomová práce rovněž ujasní, jak se používání pojmu frekvence mezi jednotlivými studii liší vysvětleno v kapitole č

16 4 Kategorizace nahrávacích studií V následující kapitolách budou vymezeny kategorie, do kterých můžeme nahrávací studia zařadit. Jedná se o tyto oblasti: Nahrávání v autentickém prostoru vs. nahrávání v nahrávacím studiu Nahrávací studia dle personálu Nahrávací studia dle profesionality Mono/multižánrová studia Nahrávací studia dle rozlohy Nahrávací studia splňující zásady Normy ČSN Je zřejmé, že jednotlivé kategorie se mohou mísit, mezi kategoriemi neexistují striktní hranice. 4.1 Nahrávání v autentickém prostoru vs. nahrávání v nahrávacím studiu Prvním rozhodnutím, které interpret musí udělat, když zvažuje pořízení nahrávky, je, zdali by nahrávka měla být pořízena živě při veřejné produkci či ve studiu. Živou nahrávkou je myšleno autentické zachycení skladby či písně přímo během koncertního vystoupení či při veřejné produkci. Živá nahrávka staví na autenticitě a neopakovatelnosti uměleckého výkonu, prostředí i publika a odpovídá reálnému času i době hudební interpretace (Syrový, 2009). V případě realizace živé nahrávky existuje mobilní vybavení nahrávací techniky a pomyslnému studiu tak lze uzpůsobit teoreticky jakýkoliv prostor. Toto nahrávání je výhodné zejména kvůli autenticitě prostorů a přirozeného dozvuku, zejména jedná-li se o hudbu duchovní a nahrávka se pořizuje v kostelech či chrámech. Zvukaři ale musí být schopni reagovat na povrch podlahy či stěn, které mohou působit problémy v akustice nahrávky. Největším úskalím tohoto typu nahrávání je nemožnost opravy chyb (pokud se produkce neopakuje a není možný sestřih) či korekce různých šumů a jiných nežádoucích zvuků (Vlachý, 2008). Studiové nahrávání můžeme rozlišit dle metod nahrávání na live (záběrové natáčení) a playbackové (podle toho, jakým způsobem byla nahrávka pořízena). Studiová nahrávka se může stylizovat do podoby reálné interpretace v reálném 10

17 prostoru na akustické hudební nástroje. V tomto případě se jedná v podstatě o napodobení live interpretace artificiální i nonartificiální hudby. Studiová nahrávka může být také stylizována do podoby pseudoreálného výkonu v reálném prostoru na akustické nástroje, což představuje většina nahrávek jazzové a taneční hudby. Využitím playbackových technik, umělého dozvuku či použitím elektrických hudebních nástrojů se míra stylizace nahrávky značně prohlubuje. Taková nahrávka existuje už jenom v elektroakustickém prostředí, resp. v elektroakustické prezentaci (Syrový, 2009). Hlavní výhodou studiového nahrávání je možnost flexibilní úpravy zvuku, může se s nahrávkou pracovat tak dlouho, dokud s ní není interpret či hudební režisér spokojen. Studiová nahrávka je pořizována zejména v nahrávacích studiích a tomuto typu nahrávání se práce bude nadále věnovat. 4.2 Nahrávací studia dle personálu Existuje mnoho zaměstnání uplatnitelných při práci v nahrávacím studiu. Již zde je vhodné začít dělit studia na malé a velké, protože větší počet zaměstnanců studia je předností velkých nahrávacích studií. Zde se můžeme např. setkat s: mistrem zvuku (recording/sound engineer) mistrem zvuku pracujícím na mixu nahrávky (mixing engineer) mistrem zvuku masteringu (mastering enginer) hudebním režisérem (recording supervisor) technikem (sound technician) údržbářem (maintanance engineer). Ve velkých světových studiích (např. Galaxy Studios, Mol, Belgie) se zaměstnanci najímají na velice specifické pozice, běžná je pozice osoby, která provádí pouze záznam zvuku (tracking engineer), zvukaře, který osazuje hudební nástroje a tělesa mikrofony (microphone operator), technika, který propojuje kabely mikrofony a nástroje s přepojovačem a mixážním pultem (cabler / cable man / third man) apod. (Mužík, 2013). Tyto specifické pozice se vytvářejí dle potřeby nahrávacích studií a většinou nejsou uvedeny ani v Katalogu národní soustavy povolání. Ten vymezuje jen několik pozic souvisejících s tvůrčím procesem v nahrávacím studiu a z větší části v popisech 11

18 nerozlišuje, jedná-li se o natáčení audia či audiovize. Popisy zvukařských pozic jsou tedy v tomto ohledu velice nepřesné: vedoucí výroby audiovizuálního díla, vedoucí natáčení, mistr zvuku v audiovizi, samostatný technik zvuku, hudební režisér. Dvě nejobvyklejší zaměstnanecké pozice našich malých studií jsou zvukový mistr a hudební režisér (Nahrávací studio Divadla na Orlí). Tyto úlohy mnohdy splývají; přítomnost hudebního odborníka je ale ve všech případech nezbytná, stejně jako se proces nahrávání neobejde bez zvukového mistra Mistr zvuku / zvukový režisér Zvukový režisér zajišťuje technickou stránku nahrávání. Připravuje a rozestavuje mikrofony a volí vhodné uspořádání nástrojů (případně protihlukových stěn a závěsů či dalších pomůcek k úpravě zvuku v nahrávací místnosti). Obsluhuje mixážní pult a ve spolupráci s hudebním režisérem komunikuje pokyny nahrávajícím hudebníkům (Šíp, 1961). Definice zvukařských povolání výhradně pro nahrávací studia nejsou k dispozici, proto autorka přebírá definice příbuzných oborů. Katalog národní soustavy povolání vymezuje dva typy tohoto zaměstnání mistr zvuku v audiovizi a samostatný technik zvuku Mistr zvuku v audiovizi Mistr zvuku v audiovizi vytváří zvukovou složku audiovizuálního díla podle představ režiséra a producenta. Provádí primární záznam zvuku při natáčení, při postprodukci pak střih zvuku, speciální zvukové efekty (sound design) a závěrečnou mixáž zvuku (Národní soustava povolání, 2016). Jeho náplň pracovní činnosti je příjem zvukového materiálu, záznam, čištění a střih dialogů, vytváření stylizovaných zvukových efektů, mixáž do zvoleného formátu a závěrečná mixáž. Požadované praktické dovednosti pokrývají práci s analogovými i digitálními záznamy, jejich upravování včetně střihů a doplňování efektů, odhad akustických charakteristik prostoru natáčení (interiér, exteriér, míra pohltivosti a odrazu, ruchy apod.), výběr správné techniky a její přizpůsobení podmínkám provozu atd. (ibid). 12

19 4.2.3 Samostatný technik zvuku Samostatný technik zvuku vykonává činnosti spojené s návrhem ozvučení scén (divadelních, či snímaných televizní nebo filmovou kamerou), připravuje a realizuje potřebné zvukové efekty ve spolupráci s kameramanem a režisérem snímku (Národní soustava povolání, 2016). Soubor činností, které technik zvuku vykonává, zahrnují přípravu a realizaci audiovizuálního díla ve spolupráci s režisérem, návrh a realizaci rozmístění snímací a reprodukční zvukové techniky a jejího propojení, navržení a realizovaní zvukového záznamu, obsluha zvukové aparatury, mixážních a záznamových zařízení a příslušných softwarů. Odborné dovednosti zahrnují zvukové střihové práce, práce se zvukovými efekty, rozmístění zvukových měničů, volba vhodného technického měniče zvuku, znalost technologie tvorby zvukových nahrávek a produkcí atd. (ibid) Hudební režisér Úlohou hudebního režiséra je sladit požadavky a zájmy umělce interpreta s technikou. Režisér by měl znát záměr interpreta, jak skladbu pojmout a v průběhu natáčení ho usměrňovat a co nejblíže ho přiblížit k oné představě a realizovat ji. Režisér přitom musí dbát spoluúčasti kvalit prostoru na zvukovém obrazu, míry dozvuku, konkrétnosti zvuku nástrojů i nástrojových skupin, jejich správného poměru, zachování dynamiky skladby, dostatečné srozumitelnosti textu při skladbách vokálních. V praxi pak hudební režisér pomáhá interpretům sledovat i hodnoty ryze hudební: intonaci, rytmickou souhru i výraz (Šíp, 1961). Po celou dobu nahrávání je to tedy hudební režisér, který komunikuje s interprety a řídí celé nahrávání, určuje jeho rytmus a spád s ohledem na vymezený čas. Očekává se od něho, že nahrávání povede v intencích interpreta, že rozhodne o tom, zda určitý úsek je hotov, zda je nutno provést korektury a zejména, zda celkový výkon skutečně odpovídá schopnostem dotyčného hudebníka. Míra režisérova zasahování do výkonu může být různá, podle toho, jak zkušený je interpret, který právě nahrává. Hudební režisér musí však vždy s jistotou vědět, které záběry jsou vydařené a kde jsou případně chyby. (Akademie múzických umění v Praze, 2016). 13

20 Hudební režisér realizuje a řídí nahrávání zvukových záznamů hudebních nebo slovesných děl. (Národní soustava povolání, 2016) Hudební režisér ve vykonávaných pracovních činnostech usměrňuje a realizuje zvukové části filmových, televizních nebo rozhlasových hudebních a hudebnědramatických děl, řídí nahrávání zvukových záznamů hudebních a slovesných děl, rozhoduje o režijních úpravách a korekturách zvukového záznamu k dosažení příslušných uměleckých kvalit nahrávek a to konzultuje s účinkujícími, dirigenty, sbormistry, autory a dramaturgy (ibid). Název pracovní pozice Mistr zvuku Recording/sound engineer Mistr zvuku pracující na mixu nahrávky Mixing engineer Mistr zvuku pracující na masteringu nahrávky Mastering engineer Hudební režisér Recording supervisor / sound designer Stručný popis pracovní pozice Zajišťuje proces nahrávání, obsluha mixážního pultu Upravuje a vyvažuje jednotlivé stopy v nahrávce Věnuje se výhradně masteringu nahrávky Sleduje záměr interpreta a snaží se je sladit s technikou, usměrňuje interpreta v průběhu natáčení a přibližuje natáčení jeho představě, koordinuje natáčení po umělecké stránce Zvukový režisér Sound engineer Maintanance engineer Údržbář, systémový inženýr Má na starost technickou stránku nahrávání, jeho zodpovědností je, že je vše správně propojeno Chystá vše potřebné před nahráváním, připravuje nahrávání k realizaci, kontroluje stav zařízení ve studiu a zajišťuje opravy Tabulka 1 Popisy pracovních pozic běžných pro nahrávací studia. Vlastní úprava autorky. Často se můžeme setkat i se schématem, kdy všechny zmíněné role zastupuje jeden pracovník, většinou je to zvukař, majitel, produkční i manažer studia v jedné osobě (Petr Zikmund, Ziki Records, Prostějov). Výhodou tohoto schématu je, že daný zvukař má komplexní přehled o nahrávce, má celý proces pod kontrolou a nemusí se vázat na své kolegy. Takový model je typický pro malé studia. Mínusem může být naopak jen povrchní znalost jednotlivých funkcí, vylučuje se specializace na ně, zdlouhavý nahrávací proces, při kterém je obtížné udržet pozornost atd. Miroslav Mužík ve své práci definuje malé nahrávací studio i jako studio, které obsluhují maximálně 2 techničtí zaměstnanci (zvukaři) (Mužík, 2013). Tímto se dostáváme k další kategorizaci, která odkazuje na profesionalitu studia. 14

21 4.3 Nahrávací studia dle profesionality U amatérského studia se předpokládá, že jeho chod není hlavním zdrojem příjmů provozovatele či žádného ze zvukařů. V takovém případě většinou studio není profesionálně vybaveno, mnohdy chybí i mixážní pult, který, jako vše ostatní, je nahrazen výkonným počítačem (nejčastěji využívaný je Apple imac s interním hardwarem přímo integrovaným do monitoru) s dobrou zvukovou kartou a kvalitní reproduktorovou soustavou (Nahrávací studio Gama) (Polášek, 2011). Profesionální nahrávací studio se skládá minimálně ze dvou místností (zvuková režie, samotné nahrávací místnost). Jak již bylo zmíněno v úvodu, zřídkakdy se setkáme i se studii, kdy je zvuková režie součástí samotného studia - v těchto případech se jedná většinou o dabingová studia, studia na výrobu jinglů a reklamních spotů, postprodukční studia apod. (Studio Wind, Praha) (ibid) Profesionální nahrávací studio K tomu, aby studio bylo nazýváno profesionálním, se musí sejít několik aspektů dohromady. Jednou z nejdůležitějších věcí, která většinou dělí profesionalitu od amatérsky postavených studií, je především vybudování prostor podle pravidel a zákonitostí akustiky (použití materiálů absorbujících a rozptylujících zvuk v místnosti v závislosti na fyzikálních vlastnostech místnosti, izolace více místností od sebe, tj. zabránění proslechům apod.). Nahrávací a postprodukční studia patří mezi prostory s velmi vysokými nároky na akustické parametry. Problémy s akustikou, se kterými se setkáváme v daných prostorech, lze rozdělit do dvou skupin. První skupinu lze souhrnně nazvat jako problematiku hluku a stavební akustiky, druhou představuje problematika prostorové akustiky, (Syrový, 2009). Za druhý důležitý aspekt můžeme považovat vybavení daného studia. Do základní výbavy zvukové režie patří mixážní pult, vícestopý rekordér, několik typů mikrofonů 9, pracovní stanice pro nahrávání digitálního audia (digital audio workstation DAW 10 ) neboli software pro nahrávání. Nesmí chybět kvalitní 9 Je žádoucí jich mít k dispozici několik typů, každý nástroj vyžaduje jinou techniku snímání zvuku. 10 nejčastěji je programovým základem domácího, ale i profesionálního studia program pro nahrávání více stop audio multitrack nebo také DAW (Digital Audio Workstation digitální zvuková pracovní stanice). Počítače rychle získaly důležitou roli v nahrávacím procesu, protože jsou schopné nahradit mixážní pulty, rekordéry, syntezátory, samplerem a zařízení pro zvukové efekty. 15

22 reproduktorová soustava sloužící pro kontrolní poslech (měřítkem kvality a největším požadavkem na tyto repro-soustavy je absence vlastnosti jakéhokoliv zkreslování zvuku), která dále umožňuje pracovat s nahrávkou podle představ zvukového mistra či interpreta. Jako částečná substituce slouží i sluchátka, která se používají pro detailnější poslech, neměly by být ale využívaná jako úplná substituce reproduktorů (poslech přes sluchátka je mnohem náročnější na vnímání) (Syrový, 2009). Tyto položky jsou finančně nákladné a ne každý začínající zvukař či majitel studia si je může dovolit, nehledě na to, že profesionální nahrávací studia mnohdy disponují i velkým výběrem hudebních nástrojů. I na základě toho si interpreti vybírají studia, kde by tyto nástroje mohli využít. Těmito nástroji jsou myšleny např. netypické druhy syntezátorů (Mini/Moog, Hammond varhany apod.) či koncertní typy křídel ad. Za třetí aspekt lze považovat vzdělání v oblasti zvuku a akustiky či hudební vzdělání zvukového či hudebního režiséra. Lze se samozřejmě setkat i se zvukařemsamoukem, větší zárukou profesionality ale jistě bude pracovník s odpovídajícím diplomem. Není náhodou, že profesionální hudebníci si vybírají profesionální nahrávací studia. Takovým hudebníkům jde zejména o akustiku v jednotlivých sálech, o různorodost a kvalitu nástrojů, která jsou zde k dispozici (to ocení především pianisté a další hudebníci, kteří svůj nástroj nemohou přenášet) a o důvěru v personál, který jejich nahrávky upraví přesně tak, jak si sami představují. S moderní dobou se rapidním tempem vyvíjí nahrávací technika a některá dnešní profesionální nahrávací studia už nepracují s mixážními pulty, ale postačuje jim výkonný počítač. Příkladem tohoto typu je Studio 3bees. Ačkoliv definici profesionálních studií překračuje, v práci s ním autorka bude dále pracovat jako s výjimkou mezi ostatními profesionálními studii Amatérské / domácí studio Domácí či amatérská studia mnohdy na podmínky akustiky nedbají a vznikající nahrávky neodpovídají nejvyšší kvalitě. Amatérští zvukaři svá studia obvykle Takto vybavený počítač nazýváme Digital Audio Workstation, pracovní stanice pro nahrávání digitálního audia (Polášek, 2011). 16

23 neprovozují ve speciálně postavených a oddělených místnostech, mnohdy jsou jimi improvizovaná studia součástí jejich domů. K nahrávání a vytváření nahrávek využívají kromě hudebních nástrojů i různé zvukové banky dostupné bezplatně i za poplatek na internetu, se kterými pracují (Polášek, 2011). Na internetu je rovněž dostupných nesčetně rad a detailních postupů 11, jak si amatérské domácí studio zaopatřit a jaké jsou k tomu nejdůležitější prvky. Díky tomu vznikl dnešní fenomén domácích home-made konstruovaných studií. Často se můžeme setkat s případy, kdy si hudebníci nahrají základní materiál právě v takovém domácím studiu (vyhledávají autenticitu a syrovost zvuku či se jim v domácím prostředí tvoří lépe, je zde kreativnější atmosféra) a do profesionálního studia jdou teprve až na postprodukci a na finální úpravu nahrávky (ibid). 4.4 Mono/multižánrová studia V českém prostředí se hojně vyskytují studia, která se věnují nahrávání jedné skupiny žánrů (pop/rock, rap/hiphop), na kterou se specializují a věnují se jí do hloubky (Hitmaker Studio Brno rap/hiphop, Doxi Studio Kladno metal, rock, punk). Na druhé straně jsou studia, která jsou schopna natočit široké spektrum žánrů či obsahují několik studií pod jednou střechou (např. Sono Studio Praha), ve kterých se poté točí ten či onen žánr v závislosti na rozloze jednotlivých místností a jejich akustických specifikách či technickém vybavení. Multižánrový charakter je doménou profesionálních studií, kde zvukaři dokáží podmínky uzpůsobit jakémukoliv hudebnímu stylu (Mužík, 2013). 4.5 Nahrávací studia dle rozlohy Definice malých nahrávacích studií pouze podle velikosti se váže na vznik nahrávacích studií velkých - z historického hlediska vyvstala potřeba vystavět akusticky oddělené místnosti, ve kterých by se nahrávaly nástroje rušící či způsobující nežádoucí šum v jiných mikrofonech. Takto vznikaly v bezprostřední blízkosti velkých studií menší, zvukotěsná studia (Vlachý, 2008). Velká studia mají často, jak již bylo zmíněno výše, nahrávacích místností několik, mezi nimiž bývá jedna velká místnost s plochou mnoha desítek až několik set metrů 11 Např. internetové servery

24 čtverečních pro nahrávání symfonických těles a rozlohou náročných projektů (Český rozhlas Studio 1, Studio A Karlín). Tato studia bývají obsluhována několika specialisty-zvukaři a můžeme se zde setkat i s výše uvedenými zaměstnaneckými pozicemi. 4.6 Norma ČSN Akustika - Projektování v oboru prostorové akustiky - Studia a místnosti pro snímání, zpracování a kontrolu zvuku Norma předepisuje, jakým způsobem mají být upravena zvuková, televizní a filmová studia, v každém z nich se požadavky na akustické vlastnosti liší. Ve studiích je v řadě případů žádoucí a v jiných případech alespoň přípustné, aby výsledný záznam zvuku byl ovlivněn akustickými vlastnostmi prostoru. V místnostech pro poslech, kontrolu či úpravu zvuku je naopak prvotním úkolem vytvořit takové poslechové podmínky, aby reprodukovaný záznam zvuku byl akustickými vlastnostmi prostoru ovlivněn co nejméně. Od těchto požadavků jsou odvozeny potřebné akustické vlastnosti uvedených prostorů z hlediska zvukové izolace i z hlediska šíření zvukových vln v místnosti (Český normalizační institut, 1998). V normě se specifikují zásady řešení studií a režií z hlediska požadavků na zvukovou izolaci a z hlediska požadavků na kvalitu podmínek pro snímání a poslech zvuku (akustických vlastností). Jsou zde uvedeny měřící postupy, jimiž lze dodržení potřebných akustických vlastností kontrolovat. Hudební studia jsou zde rozdělena dle nároků na optimální objem a čas dozvuku: 1) Malé studio: objem 1500 m³, doba dozvuku 1,0 s 2) Střední studio: objem 4000 m³, doba dozvuku 1,5 s 3) Velké studio (symfonická, operní hudba): objem m³, 1,8 s. Dále předpis upravuje z akustického hlediska vhodný objem nahrávacích místností při typickém počtu zde pobývajících osob, který by měl odpovídat rozmezí 20 až 25m 3 /osoba (ve větších koncertních sálech a větším počtu osob se přiměřený objem na osobu snižuje až na 6 až 8 m 3 /osoba.) Nevhodný poměr typicky přítomných osob a objemu místnosti zapříčiňuje větší náročnost a rozsah úprav potřebných pro dosažení optimální doby dozvuku daného prostoru (ibid). V této diplomové práci budeme pracovat s výhradně kategorizací dle této normy. 18

25 5 Nahrávací studio Divadla na Orlí Provoz Nahrávacího studia Divadla na Orlí byl zahájen na podzim roku 2012 společně se zahájením provozu Divadla na Orlí, hudebně-dramatické laboratoře Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Nahrávací studio je součástí studentského divadla, nachází se v jeho podzemních prostorách. První rok byl zkušební, studio bylo podrobeno několika akustickým zkouškám a měřením. Naplno se jeho vlastní provoz rozjel až v roce Nahrávací studio by mělo z části sloužit potřebám studentům obou fakult, kvůli tomu je ve studiu zaveden systém slev, který umožňuje i nahrávání zcela zdarma. Přesnější popis cen a zavedených slev v pozdějších kapitolách. Obrázek 2 Nahrávací sál Studio DNO Zdroj: Nahrávací studio Divadla na Orlí. Facebook. [online] Dostupné z: Popis Nahrávacího studia Divadla na Orlí Nahrávací studio Divadla na Orlí poskytuje k využití celkem tři akusticky oddělené prostory: hlavní nahrávací sál a dva přilehlé boxy pro nahrávání nástrojů samostatně (pro vytvoření suché akustiky nebo pro nutnost oddělit nástroje při natáčení live); zvukově oddělenou nahrávací režii, střižnu a šatnu se zázemím. Vše je vzhledem k teprve nedávnému otevření vybaveno moderní technikou. Hlavní nahrávací sál o objemu cca 370 m 3 odpovídá času dozvuku cca 0,6 s a spadá do již zmíněných norem ČSN. Nahrávací místnost disponuje variabilní akustikou (k dispozici jsou např. speciální akustické závěsy pro zatlumení), díky čemuž se dají zvukové podmínky upravit a přizpůsobit na míru podle přání zákazníka a charakteru snímané hudby. Prostor byl navržen profesionály: 19

26 Prvotní projekt prostorové akustiky zpracovalo špičkové studio Acoustic Design Ahnert prof. Ahnerta 12, o dokončení se postarala pražská firma Soning 13. (Nahrávací studio Divadla na Orlí, 2014) Sál není vyhraněný pouze jednomu žánru, ale je vhodný pro natáčení především komorní vážné hudby, jazzu a popu. Dále má studio k dispozici prostor divadelního sálu, který se nachází o tři patra výše, a je ho možno využít jak na natáčení projektů zde pořádaných, tak na realizaci nahrávek s kapacitně větších počtem nahrávajících: Nahrávací studio je propojeno také s divadelním sálem Divadla na Orlí. Tento sál s podstatně větším objemem je možné využít jak k natáčení větších hudebních těles, tak například k pořizování kvalitních záznamů koncertů zde pořádaných (ibid). Personál Nahrávacího studia Divadla na Orlí čítá dva technické zaměstnance, kteří se s jednotlivými projekty ve studiu střídají, v případě velkých projektů si dělí role zvukového mistra a hudebního režiséra. Zmíněnými zvukaři jsou Mgr. Jan Košulič (absolvent oboru Zvuková tvorba na HAMU 14 v Praze) a Mgr. Jaroslav Zouhar (absolvent oboru Hudební režie na HAMU v Praze). Jedním z pracovníků je vždy i stážista oboru Hudební manažerství HF JAMU (tato pozice ale není započtena mezi personál, kvůli absenci pracovního poměru) v pozici produkce. 5.2 Zařazení Nahrávacího studia Divadla na Orlí do kategorií Jak již bylo zmíněno výše (ve 4. kapitole), kategorie studií nemají přesné hranice a je běžné, že se jednotlivé typy studií navzájem prolínají. Nahrávací studio Divadla na Orlí se jednoznačně řadí mezi česká profesionální studia: celý koncept studia byl navrhnut ve spolupráci s firmu Soning specializující se na akustiku prostorů, díky svým akustickým vlastnostem spadá do kritérií normy ČSN Je rovněž vybaveno odpovídající technikou mixážím pultem, několika vícestopými rekordéry, odposlechy, několika reproduktorovými soustavami a sluchátky, DAW i mnoha typy mikrofonů. K dispozici je několik exkluzivních nástrojů digitální varhany Hammond 15, syntezátor Roland Phantom a Voyager Minimoog 16, 12 Acoustic Design Ahnert (ADA Acoustics & Media Consultants GmbH) je mezinárodní vývojářská společnost specializující se na navrhování a ozvučování místností, budov a velkých stavebních objektů dle zásad akustiky, akustické měření a poskytování znaleckých posudků. 13 Společnost SONING Praha je výrobcem a dodavatelem originálních akustických systémů a poskytuje komplexní služby v různých oborech akustiky a snižování hluku. 14 Hudební fakulta Akademie múzických umění v Praze 15 Hammond varhany elektromechanický hudební nástroj pocházející z USA, využívaný především v jazzu, soulu, funku a gospelu 20

27 elektronické piano Fender Rhodes 17, koncertní křídlo Shigeru Kawai a další. Personál studia má odpovídající profesní vzdělání. Obrázek 3 Syntezátor Roland Phantom Zdroj: studio.jamu.cz. Nahrávací studio Divadla na Orlí. [online] Dostupné z: Nahrávací studio Divadla na Orlí tedy můžeme definovat podle výše uvedené kategorizace norem ČSN jako malé nahrávací studio. 5.3 Ceník a systém slev Nahrávacího studia Divadla na Orlí Základem ceníku je hodinová sazba, kterou je 800 Kč za hodinu pronájmu hlavního sálu a režie. Služby zvukového mistra a hudebního režiséra v ceně započítány nejsou a pohybují se v rozmezí od 400 do 800 Kč/hod. Vzhledem k tomu, že je studio součástí komplexu Divadla na Orlí, které je budovou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, jsou pro její studenty ve studiu zavedené značné slevy. Pokud student potřebuje nahrát skladbu ke studijním účelům (nahrávky na soutěže, k přihláškám na programy Erasmus, nahrávku nutnou pro absolventský koncert, demo nahrávku pro koncertní agentury apod.), má možnost rezervovat si studio a nahrávat zcela bez poplatku. Toto bezplatné nahrávání je podmíněno vyplněním žádosti, jejím opatřením podpisy pedagogů hlavního oboru a schválením kolegiem děkana. Výrazná sleva se dále poskytuje i těm studentům JAMU, kteří nahrávají za nekomerčním účelem využití skladeb (či pro vlastní potřebu, nahrávku je možno po té bezplatně šířit na internetu, umístit na hudební portály jako jsou BandZone.cz, YouTube.com, Soundcloud, MySpace apod.). Tento model definuje 16 Voyager Minimoog monofonní analogový syntezátor, následník syntezátoru Minimoog, využívaného především v 70. letech 19. století 17 Fender Rhodes typ elektrického piana 21

28 70% slevu 18 pro studenty a pedagogy JAMU a 50% slevu pro studenty jiných škol. V případě zamýšleného komerčního využití (veškeré formy šíření za úplatu, tj. vydávání a prodej CD, mp3, vyslání komerčními médii TV, rozhlas apod.) je třeba uzavřít s výrobcem nahrávky, tj. s Nahrávacím studiem Divadla na Orlí, smlouvu dle platných předpisů. V případě komerčních nahrávek studio poskytuje na natáčení studentům a pedagogům JAMU 40% slevu 19. Slevy se rovněž navyšují s dlouhodobým pronájmem. Jak je patrno z ceníku, pronájem nad 200 hodin pro komerční subjekty znamená až 30% slevu z konečné částky Pronájem Nahrávací studio Hlavní režie Postprodukce Koncertní křídlo (bez ladění a asistence) za hodinu 800 Kč 500 Kč 400 Kč 500 Kč Možné slevy Výše slevy Pronájem nad 50 hodin 10 % Pronájem nad 100 hodin 20 % Pronájem nad 200 hodin 30 % Studenti a pedagogové JAMU 80 % Nekomerční subjekty 20 % Tabulka 2 Ceník Studia DNO platný v letech Vlastní úprava autorky. Zdroj: Archív Studia DNO Následující ceník je platný ceník pro rok 2016, kterým se studio momentálně řídí. K nalezení na webových stránkách hodinový pronájem již není, z psychologického hlediska personál studia rozhodl, že je výhodnější uvádět ceny odpovídající jednomu dni nahrávání. Ačkoliv v ceníku již nejsou uvedené slevy z dlouhodobých pronájmů, stále jsou možné po individuální domluvě. 18 Do roku 2015 byla tato sleva 80%, ale z důvodu snahy o zvýšení zisku byla upravena od roku 2015 na 70%. 22

29 od 2015 za Pronájem hodinu za den Nahrávací studio 800 Kč Kč Postprodukce 500 Kč Kč Koncertní křídlo (bez ladění a asistence) 300 Kč Kč Možné slevy výše slevy Studenti a pedagogové JAMU - nekomerční pronájem 70 % Studenti jiných uměleckých škol - nekomerční pronájem 50 % Studenti a pedagogové JAMU - komerční pronájem 40 % Tabulka 3 Ceník Studia DNO platný od roku Vlastní úprava autorky. Zdroj: studio.jamu.cz. Nahrávací studio Divadla na Orlí. [online] Dostupné z: pdf Nahrávací studio Divadla na Orlí dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem Brno, které studio využívají pro natáčení svých produkcí a je nejčastějším pronajímatelem studia (do roku 2015 zde natočili dle statistiky plynoucí ze studiového kalendáře 593 hodin). Díky dlouhodobého charakteru pronájmu Český rozhlas Brno ve studiu natáčí s 40% slevou. 5.4 Vytíženost studia Do vytíženosti jsou počítány dny, které zde byly stráveny jak samotným nahráváním, tak následnou postprodukcí. Navíc v listopadu 2014 studio spustilo možnost pronájmu studiové techniky a místní zvukařský personál tak může nahrávat projekty i vně studia. Tato činnost byla již v roce 2015 často využívaná (zejména pro nahrávání symfonických projektů Janáčkovy filharmonie Ostrava a Moravské filharmonie Olomouc) a tvoří podstatnou část vytíženosti studia. I přes to, že natáčení nebylo realizováno v samotném prostoru studia, byl pronájem techniky do vytíženosti studia nutně započten, protože bez této pronajaté techniky většinou není možné realizovat jiné nahrávací projekty ve studiu (zjednodušeně lze říci, že se pronájem studia přemístil do jiného prostoru). Během akademického roku ve studiu probíhá jednou týdně devadesátiminutová výuka předmětu Studiová praxe, na kterou dochází jak studenti JAMU, tak i jiných brněnských vysokých škol, zejména VUT 20 a MU 21. Výuka do vytíženosti studia nebyla zahrnuta. 20 Vysoké učení technické 21 Masarykova univerzita 23

30 Dle studiového kalendáře bylo samotné studio v roce 2014 využito po 1309 hodin - za tuto dobu byli realizovány projekty dohromady 58 objednatelů 22 a technika byla pronajata po 48 hodin: výsledný počet hodin studia v provozu je tedy 1357 hodin. Z celkového počtu patří 521,5 hodin komerčnímu pronájmu (569,5 včetně pronájmu techniky), 590 hodin kombinaci slev studentské a zaměstnanecké (výše studentské a zaměstnanecké slevy je totožná) a 197,5 hodin bylo nahráno pro školní účely (sleva typu školní projekt). V roce 2014 bylo 252 pracovních dnů. Pokud počítáme s denní pracovní dobou 8 hodin, vychází to na 2016 hodin, které bylo možno využít k nahrávání ve studiu. Můžeme tak říci, že studio v roce 2014 bylo vytíženo přibližně z 67%. Graf 1 Vytíženost Studia DNO v roce 2014 (v %). Vlastní úprava autorky. Zdroj: Pracovní kalendář Studia DNO. V roce 2015 studio započalo již třetí rok své činnosti a vedení divadla očekávalo navýšení vytíženosti (v případě komerčních nahrávání i navýšení zisku), neboť studio již mělo své zákazníky a dostávalo se do povědomí dalších. Dle kalendáře ale došlo k mírnému poklesu studio bylo v roce 2015 využito jen v 1275,5 hodinách (což je o 81,5 hodin méně oproti roku 2014, a to odpovídá cca 10 nahrávacím dnům), tentokrát to ovšem odpovídá 69 objednatelům. Technika byla pronajata externě po 22 Český rozhlas Brno je započten jako jeden projekt (jeden objednatel). 24

31 463 hodin, 336 hodin bylo nahráno komerčně, 215,5 hodin se studentskou či zaměstnaneckou slevou, 261 hodin se nahrávalo jako školní projekt. V roce 2015 bylo pracovních dnů dohromady 251, tedy 2008 pracovních hodin a dostáváme výsledek, že studio bylo v roce 2015 vytíženo přibližně z 63,5%. Graf 2 Vytíženost Studia DNO v roce 2015 (v %). Vlastní úprava autorky. Zdroj: Pracovní kalendář Studia DNO. Zajímavé je porovnání, jak se za tyto dva sledované roky nahrávání se studentskou či zaměstnaneckou slevou: zatímco v roce 2014 tento typ pronájmu tvořil 43% z celkového nahrávání, v roce 2015 to bylo jen 17%. Na druhou stranu se porovnávané roky zvedl pronájem studia v systému slevy školní projekt: v roce 2014 tento typ pronájmu tvoří 15%, zatímco v roce %. V porovnávaných letech podstatně došlo k markantnímu procentuálnímu navýšení komerčního pronájmu (v kombinaci s externím pronájmem techniky): v roce 2014 tento typ pronájmu tvoří 42%, v roce %. K tomuto navýšení došlo hlavně díky pronájmu techniky komerčním subjektům. Z výše uvedeného plyne závěr, že v roce 2014 se sice ve studiu natočilo více materiálu, natočený materiál však odpovídal pravděpodobně méně projektům. Tyto projekty tedy byly rozsáhlejšího charakteru než v roce 2015, kdy proběhlo méně 25

32 nahrávání, avšak pro více objednatelů, z čehož lze soudit, že to byly menší projekty než v dřívějším roce. Graf 3 Rozdíly vytíženosti různými typy pronájmů Studia DNO v letech Vlastní úprava autorky. Zdroj: Pracovní kalendář Studia DNO. 26

33 PRAKTICKÁ ČÁST 27

34 6 Výběr porovnávaných nahrávacích studií Pro určité srovnání s Nahrávacím studiem Divadla na Orlí je zapotřebí poskytnout několik kapitol pro portfolia jiných nahrávacích studií v ČR. Jako výsledek bude srovnání parametrů jednotlivých studií, s jakými prostory pracují, jaké jsou jejich akustické přednosti, příp. jaké další služby mohou k nahrávání poskytnout. Při výběru byl kladen důraz, aby si jednotlivá studia byla parametrově co možná nejblíže, ovšem je třeba podotknout, že profesionálních studií v ČR, která by alespoň přibližně odpovídala specifikům studia DNO, není mnoho. Autorka vybrala reprezentativní výčet studií, pro průzkum použila vyhledávací nástroje serverů a (databáze těchto serverů ovšem nejsou kompletní, studia se do databází musí samy hlásit a vyplňují podrobnosti o svém provozu, při jejich prozkoumávání autorka nacházela spíše amatérská studia). Některá studia výše uvedenou definici profesionálního studia překračují či ji neodpovídají kompletně, ale jak již bylo zmíněno dříve, mezi popisy neexistují striktní hranice. 6.1 Porovnávané prvky Vybraná nahrávací studia budou sledované z několika úhlů: 1) Dle objemu (do 1500m 3 ) 23 a separátních místností k playbackovému nahrávání + plochy a dozvuku 2) Dle cen za nahrávání a postprodukci + poskytované slevy 3) Dostupnost hudebních nástrojů 4) Vytíženost 5) Doplňkové služby Je třeba zmínit, že kvůli charakteru práce nebude rozebíraná kvalitu technického vybavení režií a techniky, s jakou jednotliví zvukaři ve studiích pracují, nicméně pro úplnost informací o studiích bude vždy zahrnuta informace o typu jimi 23 Výjimku tvoří Nahrávací studio Českého rozhlasu Ostrava, které bylo do výčtu zařazeno jako jediný zástupce severomoravských studií, ačkoliv jeho objem překračuje 1500m 3 a charakterem zde realizovaných projektů je velice blízký charakteru Studia DNO. 28

35 používaného mixážního pultu. Tato informace často ovlivňuje rozhodnutí producentů, které nahrávací studio pro své projekty zvolit, z hlediska PR je to tedy důležitý údaj. Vybraná nahrávací studia jsou soustředěná zejména do dvou regionů České republiky do Prahy a Jihomoravského kraje či jejich okolí. Kvůli absenci malého profesionální studia na severní Moravě bylo do výběru rovněž zařazeno nahrávací studio Českého rozhlasu Ostrava, ačkoliv svými rozměry přesahuje definici malého studia. Zlínské Studio V svými parametry odpovídá kritériím. Výběr je zaměřen na česká profesionální malá nahrávací studia. Všechny uvedené ceny jsou bez DPH (21%). Pro srovnání byla vybrána tato studia: 1. Zvukové studio HAMU (Praha) 2. Sono Recording Studios (okres Kladno, okolí Prahy) 3. Tonstudio Rajchman (okres Hodonín, Jižní Morava) 4. Nahrávací studio Propast (okres Praha-východ, okolí Prahy) 5. Nahrávací studio 3Bees (okres Praha-západ, okolí Prahy) 6. Studio V (Zlín) 7. Nahrávací studio Českého rozhlasu Ostrava (Ostrava, Severní Morava) 29

36 7 Zvukové studio HAMU Zvukové studio HAMU (dále taky jako Zvukové studio) slouží jako účelové zařízení Hudební a taneční fakulty AMU v Praze. Využívají ho zejména obory vyučující studenty v oblasti zvukové tvorby a hudební akustiky a podílí se tedy na řešení zadání vyplývajících z plánů pedagogické, vědeckovýzkumné a umělecké činnosti této fakulty (Zvukové studio HAMU, 2016). Provoz Nahrávacího studia Divadla na Orlí se velkou měrou inspiroval provozem Zvukového studia HAMU (na první pohled je zřejmá podoba objednávek natáčení v obou studiích a systém slev). Je to jednak dáno charakterem obou studií (obě studia jsou součástí vysoké školy), jednak je HAMU alma mater současného (a prvního) zvukového mistra Nahrávacího studia Divadla na Orlí, Mgr. MgA. Jana Košuliče, který již měl se Zvukovým studiem z dob svých studií mnoho zkušeností a po nástupu do pracovního úvazku v Nahrávacím studiu Divadla a Orlí zde zavedl mnoho postupů ze Zvukového studia. 7.1 Historie Zvukového studia HAMU Počátky nahrávací činnosti HAMU sahají až do roku 1971, kdy ho tehdejší rektorka Prof. Marie Budíková-Jeremiášová zahájila dekretem (z roku 1969). Studio využívalo adaptovaný půdní prostor a techniky Rudolfina a brzy byl nespočet nahrávek přebírán Československým rozhlasem a televizí. Studio má v historii HAMU neoddiskutovatelně svůj významný podíl: Zvukové studio Hudební fakulty bylo také prvním pracovištěm AMU systematicky využívajícím výpočetní techniku a v roce 1986 bylo zařazeno mezi pracoviště VVZ MŠMT (výzkumně vývojové základny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy). V létech 1989 až 1993 sdílelo studio společně s fakultou provizorní prostory v Korunní ulici na Vinohradech, kde v roce 1991 natočilo první fakultní kompaktní disk (CD) a začalo systematicky pracovat s digitální technologií záznamu a zpracování zvuku. V oblasti hudební akustiky byl započat vývoj progresivních impulzních metod měření dechových nástrojů (ibid). Díky přesunutí Hudební a taneční fakulty AMU do Lichtenštejnského paláce v roce 1993, získalo studio mnoho kvalitativních i kvantitativních výhod: protože má celý 30

37 komplex Zvukového studia sloužit zejména pro vzdělávací a výzkumné účely, není jeho součástí pouze nahrávací místnost a jí příslušná režie, ale i studio elektronického zvuku, učebna zvukové tvorby, bezodrazová komora a laboratoře hudební i fyzikální akustiky a experimentální psychoakustiky. Studio je organizačně rozděleno na pedagogické oddělení zvukové tvorby a vědeckovýzkumné oddělení hudební akustiky (ibid). Dále se v práci budeme zabývat pouze prostory zvukového studia a jeho režiemi. Nahrávací místnost je propojená se dvěma režiemi. Menší, vedlejší zvuková režie je s místností oddělená prosklenou stěnou a je tak pro nahrávání projektů praktičtější. Hlavní zvuková režie ovšem není v bezprostřední blízkosti místnosti a pohled vně je umožněn pouze kamerami. Hlavní zvuková režie má lepší technické vybavení a je prostorově větší. Tato režie umožňuje nahrávání i v dalších sálech HAMU, díky propojení se sálem Bohuslava Martinů a Galerií. Zvukové studio tak nabízí možnost nahrávání ve třech akusticky a prostorově různých místnostech. 7.2 Popis Zvukového studio HAMU Co se týče velikosti, Zvukové studio zařadíme mezi malá nahrávací studia. Nahrávací místnost se rozkládá na ploše o 100 m 2 a jímá objem 700 m 3. Doba dozvuku je 0,8 s, kapacita studia je 30 sedících hudebníků (ibid). Hlavními zvukovými mistry jsou 3 pedagogové oboru zvuková tvorba, dále má studio 2 technicko-administrativní pracovníky a produkční. Služby zvukového studia obvykle využívají absolventi instrumentálních oborů k záznamu jejich absolventských výkonů. 7.3 Ceník a systém slev Zvukového studia HAMU a jeho porovnání s ceníkem Studia DNO Jak již bylo zmíněno výše, systém slev na nahrávání v Nahrávacím studiu Divadla na Orlí a ve Zvukovém studiu HAMU jsou si velice podobné. Pro podrobném přezkoumání ceníků zjistíme, že Zvukové studio má rovněž slevu pro své studenty, sleva zde ale činí 75% (oproti Studio DNO 70%). V případě obou studií platí, že takto uplatněná sleva lze poskytnout pouze na nahrávky nesledující komerční využití. 31

38 Na rozdíl od Studia DNO Zvukové studio nemá specifikované žádné slevy pro studenty jiných škol či příspěvkové organizace. Cena pořízení nahrávek bez slev a pro komerční účel se nepatrně liší. Zatímco za 1 jednu hodinu ve Zvukovém studiu HAMU nahrávající zaplatí Kč/hod, za stejný čas by ve Studiu DNO zaplatil 800 Kč, tyto ceny jsou bez započtení honoráře pro zvukového mistra a hudebního režiséra. Zvukové studio HAMU rovněž nabízí možnost pronájmu Sálu Bohuslava Martinů a Galerie. Výrazně se liší ceny za denní pronájem klavíru k nahrávání: Zvukové studio HAMU poskytuje koncertní piano Steinway za 800 Kč/hod, Studio DNO pronajímá koncertní křídlo Shigeru Kawai za Kč/den. Pronájem Nahrávací studio Hlavní režie Postprodukce Koncertní křídlo (bez ladění a asistence) Možné slevy Za hodinu Kč 600 Kč 600 Kč 800 Kč Výše slevy Realizace komerční nahrávky jako absolventské práce posluchačů oborů Zvuková tvorba a Hudební režie 40 % Studenti a pedagogové AMU 75 % Tabulka 4 Platný ceník Zvukového studia HAMU. Vlastní úprava autorky. Zdroj: Zvukové studio HAMU. Ceníky doplňkové činnosti. [online] Dostupné z: Zvukové studio HAMU zprostředkovává i nahrávání mimo nahrávací místnost samotného studia a posluchači HAMU si tak mohou zajistit nahrávání i jejich koncertních výkonů v prostorách HAMU (jak v Sále Martinů, tak v Divadle Inspirace, kde se obvykle uskutečňují absolventské koncerty) i mimo budovu fakulty v Praze. Na JAMU nahrávání koncertů na Hudební fakultě zajišťuje Studio elektroakustické tvorby, které má v režii BcA. Jiří Pejcha a vůbec se provozu Studia DNO netýká. V případě nahrávání v pronájmu jiných prostor pro komerční účely, platí ceny Sálu Martinů Kč/večerní koncert a v případě Galerie Kč/večerní koncert v těchto částkách nejsou zahrnuty práce zvukového mistra. 32

39 7.4 Vytíženost Zvukového studia HAMU Informace o vytíženosti Zvukového studia HAMU poskytla pro účely Diplomové práce produkční Zuzana Ognjenovičová 24. Dle jejich informací bylo za rok 2015 zde realizovaných 125 objednávek, z tohoto počtu bylo 315 hodin nahráváno komerčně a 280 se studentskou slevou. Neplacených nahrávek (ve Studiu JAMU to odpovídá nahrávání pod názvem školní projekt, na HAMU do tohoto typu zahrnují nahrávání gratulačních koncertů a natáčení v rámci praxe studentů Zvukového studia HAMU apod.) bylo 149 hodin. Celkový počet, kdy bylo studio v provozu, byl 744 hodin a odpovídá to vytíženosti 37%. Graf 4Vytíženost Zvukového studia HAMU v roce 2015 (v %). Vlastní úprava autorky. Zdroj: ová konverzace ze dne s produkční Zvukového studia HAMU (Příloha č. 2) 7.5 Porovnání vytíženosti Zvukového studia HAMU a Nahrávacím studiem DNO Logické je srovnání vytíženosti Nahrávacího studia DNO se Zvukovým studiem HAMU, které plyne z akademického charakteru obou studií. Z grafu lze vyčíst, že komerční pronájem studia DNO převyšuje komerční pronájem Zvukového studia. Zvukové studie je zřízeno primárně pro studijní účely svých studentů a komerčním pronájmem se ve velké míře nezabývá, na rozdíl od Studia DNO. Typ komerčního 24 ová korespondence v Příloze č

40 pronájmu ve Zvukovém studiu nicméně i přes to tvoří největší část pronájmu. Pronájem techniky Zvukové studio nezprostředkovává. Graf 5 Porovnání využití různých pronájmů Zvukového studia HAMU a Studia DNO v roce Vlastní úprava autorky. Zdroj: Pracovní kalendář Studia DNO a ová konverzace ze dne s produkční Zvukového studia HAMU (Příloha č. 2). 34

41 8 SONO Recording Studios Studio Sono Recording Studios se nachází v Nouzově (okres Kladno). Provoz studia byl spuštěn v roce 1991 a od té doby ve studiu proběhlo natáčení jak věhlasných českých, tak i zahraničních umělců a projektů. 25 Studio spolupracuje s několika vydavatelstvími, která zde zpravidla realizují nahrávání svých smluvních umělců (např. Animal Music). Studio Sono Recording disponuje dvěma nahrávacími místnostmi s názvy Studio 1 a Studio 2. Informace o Sono Recording Studios poskytla produkční Karolína Karlíková Kalandrová Studio 1 Studio 1 se rozkládá na rozloze 285 m 2 a jeho objem je přibližně 1425 m 3. Je vhodné jak pro natáčení symfonické hudby, tak pro většinu žánrů od popu, rocku, lidové hudby i projektů s větším počtem hudebníků (kapacita až 100 lidí) (Sono Recording Studios 2016). Studio 1 disponuje několika místnostmi: jednou velkou, hlavní nahrávací místností, oddělenou režií, dvěmi menšími, akustiky izolovanými nahrávacími a třemi nástrojovými místnostmi. V hlavní nahrávací místnosti jsou i pohyblivé stěny, kterými se dá libovolně pohybovat pro akustické potřeby. Režie pracuje se zvukařským pultem NEVE VR 48. Studio 1 nabízí bohatou nabídku nástrojů, např. Hammond varhany, Wurlitzer 200 A, Welson varhany, Moog, kytary Gibson Les Paul a mnoho dalších. Obrázek 4 Studio 1 (nahrávací sál) - SONO Recording Studios Zdroj: Studio 1. Sono Recording Studios. [online] Dostupné z: 25 Nahrávali zde např. Philip Glass, Phil Brown, Mike Stern či David Bowie. 26 ová konverzace v Příloze č.3. 35

42 8.2 Studio 2 Studio 2 je o rozloze 100 m 2 a největší výškou 5 m variantou pro kapacitně menší projekty. V režii je umístěn mixážní pult NEVE V 51. Nachází se na druhém patře pod zkosenou střechou a dle informací z webové stránky sonorecords.cz: Nahrávací místnost je ideální pro točení základů. ( ) Zajímavé architektonické řešení umocněné dispozicí pod střechou nabízí mimořádný, kontrolovaně rezonující prostor. (ibid) Co se týče kapacity, ve studiu může nahrávat hudební soubor o 12 hudebnících či sbor až o 30 zpěvácích. Ke studiu přiléhá oddělená režie a jedna zvukově oddělená místnost. Obrázek 5 Studio 2 (nahrávací sál) - SONO Recording Studios Zdroj: Studio 2. Sono Recording Studios. [online] Dostupné z: Ceny Standardní ceny pro nahrávání kapel, sólistů, jazzových uskupení a komorních orchestrů do 15 hudebníků jsou následující: ve Studiu 1 jde o Kč/den a ve Studiu 2 částka za den činí Kč. Jeden nahrávací den je definován jako max. 10 hodinami nahrávání. V ceně je zahrnut pronájem studia, honorář zvukového mistra a ubytování ve studiovém hotelu (cena pronájmu Studia 1 bez služeb zvukového mistra cca 800,-/hod). Při realizaci větších projektů (natáčení symfonických orchestrů) se cena odvíjí od základu Kč/den, přičemž v tomto případě se den počítá jako dvě frekvence po čtyřech hodinách (schéma pochází 36

43 z orchestrálního prostředí). V této ceně je zahrnut pronájem studia, asistenta zvuku a mistra zvuku. Uvedené ceny jsou variabilní a přizpůsobují se náročnosti každého projektu. Dle produkční studia, studio poskytuje slevy těm projektům, které ve studiu objednávají proces nahrávání, mixáže i masteringu; hudebníkům, kteří využívají služeb studia opakovaně a dále charitativním projektům či začínajícím kapelám. Výše slev se autorce práce již nepodařilo zjistit. Cenu za mastering nahrávek studio vypočítává dle náročnosti alba a pohybuje se v rozmezí od Kč/album. Pravdou však je, že v praxi cena závisí na dohodě, která se odvíjí od specifických požadavků a rozsahu využití studia. Mix nahrávek se pohybuje ve stejné cenové relaci jako pronájem studia. Dále studio nabízí k využití 2 koncertní křídla: pronájem piana Steinway stojí Kč/den a piana Foerster Kč/den. K cenám je nutno připočíst nutnost ladění, v obou případech tato služba stojí Kč. Pokud klient vyžaduje asistenci ladiče při natáčení, poplatek činí 250 Kč/hod. Pronájem nahrávací studio (Studio 1) nahrávací studio (Studio 2) Postprodukce za hodinu 800 Kč 500 Kč N/A Koncertní křídlo (bez ladění a asistence) 300 Kč Tabulka 5 Orientační ceník - SONO Recording Studios. Vlastní úprava autorky. Zdroj: ová konverzace ze dne s produkční Sono Recording Studios (Příloha č. 3) 8.4 Vytíženost K vytíženosti studia autorka získala informaci, že jediné dny, kdy se ve studiu netočí, jsou vánoční svátky a vánoční prázdniny (cca 10 dní). Těchto 10 dní odpovídá cca 100 hodinám. V roce 2015 tedy bylo studio vytíženo přibližně z 95%. Studio obsluhuje dohromady 5 zaměstnanců: 4 na pozicích zvukový mistr a 1 produkční, která zajišťuje booking všech projektů a provozní záležitosti. 37

44 8.5 Služby Sono Recording Studios nabízí realizaci projektů na klíč v případě zájmu a po důkladné konzultaci ohledně požadavků klienta zajistí k nahrávání orchestr, hudební režii, aranže, dirigenta atd. V případě zahraničních projektů studio vystupuje jako produkční agentura, kdy dojíždějícím hudebníkům zprostředkují letenky, transport z letiště a kompletní servis během pobytu v ČR. Doplňkové služby k nahrávání Sono Recording Studios poskytuje možnost využití zahrady a různých odpočinkových zón v budově. V bezprostřední blízkosti je k dispozici restaurace a studiový hotel. 38

45 9 Tonstudio Rajchman Nahrávací studio Tonstudio Rajchman v Dolních Bojanovicích nedaleko Hodonína vlastní rodina Rajchmanů z Jižní Moravy. Počátek profesionálního nahrávání se zde datuje už od roku V roce 2005 se studio přestěhovalo do úplně nových prostor, které byly od počátku určeny k nahrávání (studio bylo postaveno na zelené louce 27 ), což umožnilo realizaci bez akustických kompromisů a s moderními technologiemi. Ačkoliv je studio uzpůsobeno na natáčení nevyhraněných žánrů, točí se zde nejčastěji místní cimbálové a dechové kapely a hudební tělesa zaměřující se na interpretaci lidové muziky ze Slovácka a okolí. Ve studiu je možno využít dvou místností určených k nahrávání. Podrobnosti o studiu poskytl Jaromír Rajchman Studio A Nahrávací studio A je rozměrově větší než studio B: Rozkládá se na ploše 135 m 2, má 12 metrů v šířce a 17 metru délky, s časem dozvuku 1,6 s. Je uzpůsobeno kapacitě i pro natáčení symfonického orchestru. Studiu A patří i 2 menší akusticky oddělené místnosti (s názvy Drumsroom a Voiceroom) a samozřejmě zvukově oddělená režie (plocha 30m 2 ). Studio disponuje paravány na úpravu akustiky, režie pracuje se mixpultem HDD Solid State Logic Red 32. K využití ve Studiu A je koncertní křídlo Petrof Passat. 27 Prostory nebyly přestavovány a rekonstruovány z jiné, původní budovy. Budova studia byla postavena přímo pro účel nahrávání. 28 ová konverzace v Příloze č.4. 39

46 Obrázek 6 Studio A (nahrávací sál) - Tonstudio Rajchman. Zdroj: Nahrávací studio. Tonstudio Rajchman. [online] Dostupné z: Studio B Menší Studio B se nachází ve druhém patře budovy a je vhodnější pro natáčení projektů menšího rozsahu. Plocha je 42 m 2, šířka 5,5 metrů, délka 8 metrů a čas dozvuku 1,1 s. Studio nedisponuje dodatečnými odzvučenými nahrávacími místnostmi, pouze oddělenou režií, ve které je k práci umístěn mixážní pult Solid State Logic SS 32+. Obrázek 7 Studio B (nahrávací místnost) - Tonstudio Rajchman Zdroj: Nahrávací studio. Tonstudio Rajchman. [online] Dostupné z: Ceny Dle náročnosti projektu se cena nahrávání pohybuje mezi 700 až Kč/hodina. Cena 700 Kč/hod platí pro natáčení malých kapel jako jsou jazzová tria či sólové projekty. Cena 900 Kč/hod je určena pro nahrávání početnějších hudebních těles (5-15 muzikantů) a cena Kč/hodina je za pronájem studia 70členným 40

47 orchestrem. Ve stanovených cenách je vždy zahrnut honorář mistra zvuku (bez služeb mistra zvuku pronájem studia 500 Kč až Kč/hod). Obdobně je nastavená cena i za postprodukci, která se pohybuje v rozmezí od 600 do 900 Kč za hodinu dle náročnosti. K dispozici je i zmíněné koncertní křídlo značky Petrof, které lze pronajmout za 200 Kč na hodinu, přičemž práce ladiče je již zahrnuta v ceně. Pronájem Nahrávací studio (Studio 1) Nahrávací studio (Studio 2) Postprodukce za hodinu 500 Kč N/A 600 Kč Koncertní křídlo (bez ladění a asistence) 200 Kč Tabulka 6 Orientační ceník - Tonstudio Rajchman Zdroj: ová konverzace ze dne s majitelem Tonstudia Rajchman (Příloha č. 4) 9.4 Vytíženost Dle informací majitele Tonstudia je studio ročně vytíženo průměrně z 60 až 80% (vytíženost nejvíce záleží na ročním období). Nahrávání v Tonstudiu Rajchman mají na starosti dohromady čtyři zaměstnanci, kteří se střídají na pozici mistra zvuku a masteringu. O provoz a produkci se stará přímo majitel Jaromír Rajchman. 9.5 Služby Jako další služby Tonstudio Rajchman nabízí zprostředkování ubytování, cateringu či návštěvu jednoho z místních vinných sklepů, s nimiž firma úzce spolupracuje. Firma nezastřešuje pouze nahrávací studio, ale poskytuje i mnoho dalších služeb: V současné době se firma zabývá nejen nahráváním hudby všech hudebních žánrů, ale zabezpečuje také ozvučení koncertů, festivalů, firemních a společenských akcí a to včetně osvětlení, pódií, zastřešení, videoprojekcí a dalšího technického a organizačního zabezpečení. V budově studia najdete také profesionální videostudio se střižnou, prodejnu ozvučovací, nahrávací a osvětlovací techniky a také grafické studio, které Vám kromě grafického návrhu nabídne také tisk 41

48 bookletů a výrobu CD a DVD. Hudební vydavatelství pak zajistí veškeré náležitosti ohledně autorských práv OSA, Intergram atd. (Tonstudio Rajchman 2016). 42

49 10 Studio Propast Nahrávací studio Propast patří českému rockovému zpěvákovi ze známé kapely Olympic, Petru Jandovi. Nachází se ve Stříbrné Skalici, což je asi 40 km jihovýchodně od Prahy. Nahrávací studio Propast zahájilo činnost roku 1984, kdy bylo postaveno nynější studio B. Nahrávání ve studiu A začalo o deset let později. Studio B vznikalo svépomocí, zatímco Studio A bylo od základu vyprojektováno společností Munro Acoustics z Velké Británie. Informace o Studiu Propast poskytl zdejší zvukový technik Petr Kovanda Studio A Tomuto později postavenému Studiu A patří velká nahrávací místnost a režie (personál studia tyto místnosti označuje jako Live Room a Control Room). Nahrávací místnost se rozprostírá na 55 m 2, výška studia v nejvyšším bodě je až 6 metrů. Dozvuk je měnitelný dle potřeb projektu a dle přání nahrávajícího, lze ho uzpůsobit do časů v rozsahu 0,6 až 1,2 s (prostor disponuje variabilní akustikou). Nahrávají se zde velké a technicky náročné projekty. Pro ty kapacitně a náročností menší je ve vedlejší budově k dispozici Studio B. Režie disponuje mixážním pultem Solid State Logic 4080 G 48CH In Line/Total Recal. Obrázek 8 Studio A (nahrávací sál) - Studio Propast Zdroj: Propast recording studios. propast.cz. [online] Dostupné z: ová konverzace v Příloze č.5. 43

50 10.2 Studio B Druhé studio, Studio B, je svou rozlohou menší. Dohromady se rozkládá na ploše 50 m 2, přičemž je rozděleno do dvou zvukem nepropustných místností místnosti, ve které se nahrává a režii (opět s příhodnými názvy Live Room a Control Room). Nahrávací místnost je vysoká až 3,5 až 5 metrů (Studio B umístěno pod skosenou střechou) disponuje dobou dozvuku cca 0,8 s. I přesto, že je Studio B vybaveno profesionálním vybavením, na webu studia je uvedeno: STUDIO B je používáno pro levnější projekty a také jako "tracking room 30 " pro STUDIO A. Nahrávají se zde tedy kapacitně méně náročné projekty. Obě nahrávací místnosti jsou propojené a je možné je tedy využít pro nahrávání jednoho i dvou projektů, nahrávání mohou probíhat i zároveň. Nahrávající mohou využít nabídky výběru elektrických i akustických kytar a elektrických kláves. V případě dalších požadavků studio jiné nástroje zapůjčuje z půjčoven. Studio nevlastní koncertní křídlo Ceny Cena studia se stanovuje individuálně v závislosti na požadavcích, přáních klientů a služeb s tím spojených. Denní frekvence studia je 10 hodin. Další možností je pronájem studia na 24 hodin, nicméně tyto hodiny si zákazník může rozložit do několika dní a využívat je, jak si naplánuje sám (studio si tak stanovuje limit na natáčení 24 hodin). Existují zde tedy 2 typy pronájmů buď si klient objedná pronájem studia fixně na několik dní, nebo čerpá z fondu 24 hodin. Slevy poskytuje studio hlavně vracejícím se zákazníkům a spolupracuje s mnoha vydavatelstvími. Běžná cena nahrávání ve studiu na den včetně mistra zvuku a s využitím obou studií (v případě, že jsou obě studia volná) je cca Kč. Ceny několikadenních projektů včetně postprodukce jsou řešeny vždy individuálně, přibližný ceník se autorce práce nepodařilo získat. 30 Tracking room ustálený hovorový výraz, označující místnost, která má sloužit k technice playbackového nahrávání 44

51 Jak již bylo uvedeno výše, studio nedisponuje vlastním koncertním pianem ani pianinem. Na přání zákazníka se piano půjčuje od firmy, se kterou studio spolupracuje dlouhodobě. Firma zajistí k pianu i ladiče, který dle potřeby zůstává ve studiu během nahrávání (na rockové nahrávání ladič přichází 2x denně, na nahrávání projektů klasické hudby je přítomnost ladiče nutná). Průměrná cena pronájmu mistrovského koncertního piana je Kč na den, v případě pronájmu na více dní se cena snižuje (cena závisí rovněž na velikosti a typu křídla). Pronájem Nahrávací studio (Studio 1) Nahrávací studio (Studio 2) Postprodukce za hodinu 500 Kč N/A N/A Koncertní křídlo (bez ladění a asistence) 900 Kč Tabulka 7 Orientační ceník - Studio Propast. Vlastní úprava autorky. Zdroj: ová konverzace ze dne se zvukovým technikem studia Propast (Příloha č. 5) 10.4 Služby Masteringem se Studio Propast nezabývá, spolupracuje však v tomto oboru s jinými masteringovými studii v České republice i v zahraničí. Zabezpečení masteringu je však součástí služeb, které studio běžně nabízí. Chod ve studiu zajišťují dva lidé na pozici mistr zvuku, producent/hudební režisér. Dále však se studiem spolupracuje několik externích pracovníků. Mezi dodatečně poskytované služby patří ubytování v budově až pro 12 lidí a využívání relaxačních zón. V případě zájmu studio zprostředkovává catering. 45

52 11 3BEES Studio Toto studio se prezentuje jako nahrávací studio a dům služeb muzikantům (3Bees, 2016). Jeho provoz byl spuštěn v roce 1994, nahrávají se zde projekty zejména z české populární scény 31. Skládá se ze dvou částí: první studio se nachází v Černošicích a druhé studio je v Jinočanech. Prostor určený k nahrávání je ve Studiu v Jinočanech, Studio v Černošicích je uzpůsobeno pro masteringové služby. Objekty jsou od sebe vzdálené cca 15 km a obě se nachází přibližně 20 km jihozápadně od Prahy. Informace o studiu 3Bees poskytl majitel Kakaxa Studio v Jinočanech Jinočanská odnož studia 3Bees disponuje sálem o rozměrech 15 x 11m a výškou 4 m. U sálu jsou vybudované 2 malé akusticky oddělené místnosti na separátní nahrávání nástrojů. Místnost je akusticky upravovatelná a přizpůsobuje se každému projektu. Jak již bylo zmíněno v úvodu, definice profesionálních nahrávacích studií není jednotná a v praxi se objevuje mnoho výjimek. Jednou z těchto výjimek je Studio 3bees, které nedisponuje mixážním pultem a zvuk zpracovává ve výkonném počítači. Ze sestavy nástrojů jsou zde přítomny bicí, basový a kytarový aparát, piana Petrof a Gustav Rössler, klávesy Fatar Numa (s plnou kladívkovou klávesnicí), rozšířená souprava bicích Gretsch Renown Maple. 31 Nahrávali zde např. Beata Hlavenková, Emil Viklický, Plastic People of the Universe atd. 32 ová konverzace v Příloze č.6. 46

53 Obrázek 9 Studio v Jinočanech - nahrávací místnost - 3Bees Studio Zdroj: 3Bees 3 včelky. 3Bees. [online] Dostupné z: Ceny Cena za nahrávání je zde stanovena na 660 Kč/hodina. Studio nabízí zajímavé druhy slev nejmenší slevu 6% na služby studia získá každý, kdo se přihlásí na webu studia ( k odběru newsletterů. 12% slevu poskytují za uvedení loga na obalu CD či za jeho umístění na webové stránky nahrávajícího. Další slevou je 20%, prostřednictvím které studio podporuje mladé hudebníky, kteří svým projektem zaujmou personál. Obě slevy platí pouze, pokud nahrávající využívají celý proces nahrávání, tedy náběr zvuku, mix i mastering. Cena mixáže je rovněž 660 Kč/hod. Za mastering se cena různí. Pokud zákazník ve studiu nahrává, nechá provést mix nahrávek i mastering, tak je cena opět 660 Kč/hod. Pokud do studia vnáší nahrávky pouze na mastering, cena za službu je 990 KČ/hod. Mastering a mixáž se provádí ve dvou malých studiích v Černošicích. Prostory v Černošicích jsou věnovány postprodukci. Najdeme zde 2 místnosti pro mixáž nahrávek a mastering, obě s minimálním dozvukem pro zřetelnější poslech. Je zde možno ovšem i dotočit perkuse, vokály či klávesy v malé nahrávací místnosti. 3Bees rovněž nabízí zajištění producenta nahrávek, zde je cena řešena individuálně. Využití nástrojů není zpoplatněno. Zákazník platí pouze v případě využití piana Kč za naladění ladiči a 100 Kč za zprostředkování této služby. 47

54 Pronájem Nahrávací studio (Studio 1) Postprodukce Koncertní křídlo (bez ladění a asistence) - za hodinu 660 Kč 990 Kč Možné slevy Výše slevy Přihlášení k odběru newsletterů 6% Uvedení loga studia na přebalu desky 12% Začínající kapely 20% Tabulka 8 Platný ceník - 3Bees Studio. Vlastní úprava autorky. Zdroj: ová konverzace ze dne s majitelem studia 3Bees (Příloha č. 6) 11.3 Vytíženost V roce 2015 bylo studio v Jinočanech v provozu přesně 2020 hodin. Z tohoto údaje plyne, že studio bylo několikrát v provozu více než 8 hodin denně a nepatrně tedy převyšuje vytíženost 100%. Personál čítá celkem tři zvukaře, kteří dle potřeby zaujímají role i hudebních režisérů a producentů Služby Jak již bylo řečeno v úvodu popisu, studio se prezentuje jako dům služeb muzikantům. Tento podtitul odkazuje na výjimečnou službu, kterou nezprostředkovává žádné jiné studio uvedené v této diplomové práci: je zde možné chodit na lekce zvukařské praxe. Personál nabízí výuku nahrávání, mixu, masteringu, práci s DAW ad. Cena jedné lekce je 990 Kč. Dále se věnují poradenství v oblasti výběru monitorů, sluchátek, mikrofonů a zvukových karet. Mezi nabízené služby patří rovněž nahrávání klubových koncertů a jejich postprodukce či zajištění video záznamu. Zajímavá je nabídka otevřených dveří každé pondělí od 16:00 do 19:00 je studio otevřeno návštěvníkům a zájemcům o nahrávání. V jinočanském objektu je možnost bezplatného ubytování. 48

55 12 Studio V Studio V dostalo svůj název po svém vlastníkovi, kterým je Ivo Viktorín. Studio se nachází v centru Zlína, v budově Městského divadla na třídě Tomáše Bati. Jeho provoz byl spuštěn ji v roce Studio V nahrává projekty jak z české, tak ze zahraniční hudební nonartificiální i artificiální hudby scény 33, nicméně studio jako takové není žánrově vyhraněno. Po několik let kromě komerčních natáčení provádělo nahrávání magazínu Tifloservis pro nevidomé. Informace o studiu poskytl Ivo Viktorín 34. Studio V disponuje jednou nahrávací místností s oddělenou režií. Rozměry studia jsou 10x8 metrů, výška je 6,4 m. Součástí nahrávací místnosti jsou 2 menší kabiny, které slouží k separátnímu snímání nástrojů či zpěvu. Studio rovněž disponuje variabilní akustikou díky paravánům a kobercům. Mixážní pult umístěný v režii je AMEK Einstein super E. K dispozici je koncertní křídlo Petrof, elektronické piano Rhodes Mark 1 a varhany Hammond L100. Obrázek 10 Nahrávací sál - Studio V Zdroj: Fotografie studia V. Studio V. [online] Dostupné z: Ceny Studio V je zřejmě jedno ze studií, které má fixní hodinovou sazbu. Tato sazba činí 700 Kč (digitální nahrávání) a zahrnuje již honorář zvukového mistra, pronájem studia, režie i nástrojů, tato cena je stejná i pro mixáž a mastering (cena pronájmu 33 Nahrávali zde např. Davey Spillane, Charlie McCoy, Peter Rowan, Jaromír Honzák, Jaromír Nohavica, Iva Bittová ad. 34 ová konverzace v Příloze č.7. 49

56 bez služeb zvukového mistra je 450 Kč). Vliv na tuto cenu má ovšem časový rozsah práce (na rozdíl od jiných studií, kde se posuzuje zejména náročnost projektu a typ práce) při natočení celého alba je cena diskutovatelná (Ve studiu se natočí ročně přibližně 4 alba). V případě analogového nahrávání je hodinová sazba 850 Kč Služby V objektu studia je možnost ubytování pro 4 osoby. Rovněž má studio sjednanou slevu v blízkém hotelu (dvoulůžkový pokoj za 1 noc stojí 730 Kč). 50

57 13 Český rozhlas Český rozhlas (dále též jako rozhlas či ČRo) vlastní po České republice několik studií, ať už to jsou studia nahrávací či činoherní. Nejstarší z těchto studií bývalo v Brně (na Leninově ulici), ovšem tyto prostory byly v pronájmu a po vypršení platnosti smlouvy ČRo o tyto prostory přišlo (i proto je Český rozhlas nyní smluvně vázán s Nahrávacím studiem Divadla na Orlí, kde pravidelně nahrává své projekty). V místě, kde má Český rozhlas Brno prostory na Beethovenově ulici, by se mělo začít stavět a zařizovat nové nahrávací studio, ovšem podrobnosti o projektu v době psaní této diplomové práce nejsou známé. Další studia patřící rozhlasu se nachází v Praze (Studio A, Karlín na Hybešově ulici) a v Ostravě (ostravské bylo původně vybudováno v roce 1927 v Hasičské zbrojnici na Denisově ulici, po roce 1945 se spolu s Českým rozhlasem přestěhovalo do současných prostor na Šmeralově ulici). Dále po roce 1945 vzniklo mnoho dalších poboček studií rozhlasu: v Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Olomouci a rovněž vzniklo několik dalších, ale podstatně menších, sloužících pouze k nahrávání mluveného slova a pořadů: v Karlových Varech, Liberci, Pardubicích, Jihlavě a ve Zlíně. Studia s největšími výrobními kapacitami jsou u poboček v Brně, v Ostravě a v Plzni. Tato Diplomová práce se bude zabývat nahrávacím studiem Českého rozhlasu Ostrava Český rozhlas Ostrava Pod střechou Českého rozhlasu Ostrava jsou zařízeny dohromady čtyři místnosti sloužící pro nahrávání. Studio 3 a Studio 4 (s označeními S3 a S4) jsou propojeny jednou režií (R3). Tyto místnosti slouží zejména pro montáže pořadů a pro nehudební, činoherní projekty (jsou uzpůsobena suché akustice s nízkou mírou dozvuku). V jedné z místností je rovněž zřízen plenér, tedy malá otupělá komora s minimální mírou dozvuku, se stěnami obloženými kobercem, účelově využívaná pro nahrávání efektů. Nahrávání v ČRo Ostrava využívá mnoho zdejších umělců, 51

58 ve velké míře se zde točí i projekty vážné hudby 35. Informace o nahrávacím studiu ČRo Ostrava poskytl místní zvukový technik Aleš Dluhý Studio S2 Studio S2 s režií R2 je prostor s kubaturou 174 m 3. Využívá se na natáčení nenáročných projektů a pro činoherní potřeby. Akustika S2 má ale zásadní nedostatek okna studia jsou situovány do ulice a ačkoliv se personál a akustičtí profesionálové již několik let místnost uzpůsobit tak, aby v ní bylo maximální ticho, stále lze uvnitř zaznamenat nepatrný hluk už jen při projíždějícím autě. A ačkoliv budova ČRo Ostrava se nenachází v nijaké dopravní křižovatce, je hluk ve studiu překážkou a projekty, které se zde točí, musí být často zvukařem přerušovány a přetáčeny. V době zpracování diplomové práce se v S2 připravuje rozsáhlá rekonstrukce Studio S1 Ke komerčním účelům se využívá zejména Studio S1. Po přestěhování ČRo Ostrava do nynějších prostor bylo studio uzpůsobeno náročným akustickým požadavkům. Obklad je primárně ze dřeva, ve spodních částech stěn je zabudovaná vzduchotechnika. Studio má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, čímž zabraňuje zvukovým odrazům z protějších stěn. V místnosti nejsou k dispozici žádné speciální závěsy na úpravu akustiky, ale pro tyto účely jsou využívány speciální paravány, buď z plexiskla či s kobercovou vrstvou. Objem S1 je 1980 m 3, je výjimečné zejména výškou stropu (režie R1 je situovaná do horní části studia a nachází se o dvě patra výše než je vchod do nahrávací místnosti). Svými rozměry je vhodný na nahrávání až symfonického orchestru. Pohled z režie dovnitř do studia je zprostředkováván kamerovým přenosem. Celý nahrávací prostor se nachází ve vnitrobloku mezi budovami využívanými ČRo, k žádným proslechům ani rušivým hlukům zde nedochází. Je to i díky dvojitým stěnám (každá ze stěn je tlustá 50 cm a je mezi nimi 10 cm vzduchová vrstva) a stropní vrstvě těsnícího polystyrenu. Režie R1 pracuje s mixpultem Studer Vista Nahrávali zde např. Marie Rottrová, Janáčkův komorní orchestr, Kubínovo kvarteto, PSMU, Jiří Stivín ad. 36 ová konverzace v Příloze č.8. 52

59 Do nástrojového vybavení studia S1 spadají dvě koncertní křídla značky Petrof, dále má studio v nabídce nástrojů cimbál. Obrázek 11 Studio 1 Českého rozhlasu Ostrava Zdroj: Živý streaming z Českého rozhlasu Ostrava. Studio 107. [online] Dostupné z: Ceny Pronájem S1 je finančně z ostatních uvedených studií nejpřístupnější. Za hodinu nahrávání se platí 200 Kč + služby zvukového mistra 250 Kč/hod. Nahrávání v menším sále S2 je levnější, hodina nahrávání vychází na 150 Kč, částka pro zvukového mistra zůstává stejná. Cena za službu postprodukce je rovněž 200 Kč/hod. Za pronájem nástrojů se neplatí, ovšem vždy je nutné počítat s náklady za firemního ladiče značky Petrof, který do studia přijíždí až ze sídla firmy v Hradci Králové. ČRo Ostrava poskytuje slevy v případě dlouhodobého pronájmu: hodin je možná sleva 5%, hodin sleva 10% a nad 50 hodin činí poskytnutá sleva 15%. Pronájem Nahrávací studio (Studio 1) Nahrávací studio (Studio 2) Postprodukce Koncertní křídlo (bez ladění a asistence) - za hodinu 200 Kč 150 Kč 200 Kč Možné slevy Výše slevy hodin pronájmu 5 % hodin pronájmu 10 % Nad 50 hodin pronájmu 15 % Tabulka 9 Platný ceník - Český rozhlas Ostrava. Vlastní úprava autorky. Zdroj: Pronájmy v regionálních stanicích ČRo Český rozhlas. [online] Dostupné z: 53