Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 ROČNÍK XIII. NEPRODEJNÝ TISK

Transkript

1 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 ROČNÍK XIII. NEPRODEJNÝ TISK

2 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Ochránce Prahy 4 Přeji si bezpečnou Prahu 4 a v ulicích profesionální strážníky a policisty, kteří tu musí být pro naše občany. I když je finanční odměna spíše symbolická, v odměňování vidím jistou formu motivace a také vyjádření našeho poděkování, řekla Bc. Lucie Michková, zastupitelka Prahy 4 a předsedkyně komise pro bezpečnost a prevenci kriminality. Na Úřadu Městské části Prahy 4 vznikla chvályhodná tradice. Jednou za měsíc vyhodnotí šéfové Policie ČR a městské policie úřadující na tomto obvodu nejlepší policisty a strážníky. Ty, kteří se vyznamenali nějakým výjimečným činem, nebo prostě jen ty nejlepší. Starosta MČ spolu s radními jim vysloví svůj dík a pokusí se je k další práci povzbudit vlídnými slovy. Aby to mělo nějakou váhu, dostanou na to glejt Ochránce Prahy 4. Hezká tradice. Tento měsíc byl ze strážníků sloužících na čtvrtém pražském obvodu vybrán Petr Kacbuda. Proč byl oceněn právě on, o tom se dočtete na straně 29. HAF, FOTO: DS Ochránci Prahy 4 se zastupitelkou Prahy 4 a předsedkyní komise pro bezpečnost a prevenci Bc. Lucií Michkovou.

3 OBSAH 3 5 PRIMÁTOR PRAHY PŘEDAL MEDAILE STRÁŽNÍKŮM MĚSTSKÉ POLICIE Společným jmenovatelem jsou pro vás slova profesionalita, ohleduplnost, odvaha a lidský přístup. Jedna z vět, kterou 14. června pronesl v Brožíkově síni Staroměstské radnice primátor Svoboda na adresu strážníků městské policie. Více o oceněných na stranách DO ROKA A DO DNE O poněkud výjimečných zákrocích kolegů ze skupiny Taxi si můžete přečíst na stranách 12 a 13. Nechybí ani fotografie přímo z míst činu. STAČÍ SE ASPOŇ TROŠKU SNAŽIT Uprostřed letního čísla Pražského strážníka je pro vás připraveno pokračování speciálu kolegů Roberta Fabiana a Jany Přikrylové. Společně už byli na návštěvě na záchrance, tentokrát strávili noční službu s pražskou pohotovostní motorizovanou jednotkou. Osobní postřehy, pocity, rozhovor s plk. Vondráškem a spousty fotek lovců lebek najdete na straně 15 až KŘÍŽOVKA Snad vás s ní potěšíme! 28 PREVENCE Zajímavými tématy přispěli do Pražského strážníka kolegové z útvaru prevence. O počítačových kurzech pro seniory a o novém projektu Přenos znalostí nám napsala Radka Bredlerová. Rozhodně stojí za přečtení! 30 STALO SE Trocha černé kroniky je k počtení na stranách V ulicích Prahy se: pod vlivem alkoholu řídilo, rozbíjelo, ničilo a demolovalo. Také se sprejovalo, neradi to říkáme, ale na veřejnosti se onanovalo, nikoho nepřekvapí, že se kradlo, loupilo Ale všechno díky vám dobře dopadlo, ani žádná krev netekla!

4 4 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 EDITORIAL Vážené kolegyně, kolegové, milí čtenáři, je konec července a s přípravami tohoto letního dvojčísla Pražského strážníka jsem v cílové rovince. Finišuju! Materiálů se tentokrát sešlo požehnaně. Něco je z vlastní hlavy a osobní iniciativy, pár kousků přihodili skvělí kolegové Je toho dost! Abych to tam všechno dostala, potřebovala bych letní trojčíslo místo dvojčísla. Ale mezi námi letní? Tohle že je léto? Léto, na které se těším devět studených měsíců v roce? Je konec července a koupala jsem se dvakrát! Krátká dovolená na začátku tohoto léta nebyla dovolenou, ale utrpením mladého Horáčka! Tradiční rodinné cyklistické výlety po krásách Máchova kraje se zvrhly v zuřivé kličkování rychlostí Alberta Contadora mezi bouřkovými mraky. I s kolem vybaveným blatníky jsem po návratu z výletů vypadala jako Zdeněk Svěrák ve filmu Obecná škola. Pamatujete? Kde jsou moje blatníky?! Houby nerostly, alespoň rozhodně nerostly tam, kde jsem je hledala já. Večer se negrilovalo, protože grilovat v péřové bundě mi přijde vhodné asi jako lyžování v plesové róbě. A náš oblíbený kemp? Teplé pivo, studené párky Ale uznávám, jezdím tam moc ráda. Už jen proto, že signál na mobilu je jen uprostřed rybníka a pouze při jasném počasí, wi-fi připojení na kostelní věž ještě nikdo nenainstaloval a noviny jsou zájemcům vzdáleny půlhodinovou jízdu na kole a maximálně do devíti hodin ráno. Bohem zapomenutý kraj bez globalizovaných uniformovaných fastfoodů, hypermarketů, tramvají, výluk v dopravě Po návratu zpět do civilizace a po chvíli na internetu jsem ale musela v duchu konstatovat, že ač je tato část léta v České republice teplotně a slunečně podprůměrná, je tu možná vlastně docela horko, a taky začíná být i trochu jasno. Že se prostě docela dějí události! A mám samozřejmě na mysli propadlou vozovku v Evropské ulici! Taky myslím na zprávu o skupině podivných individuí, která chtěla na začátku července prodat auto ve sběrných surovinách. Akorát nebylo jejich a mělo kapku vytrhané dráty od spínací skříňky A na mysli mám také strážníka z Prahy 1, kterého na Jungmannově náměstí napadla opilá výtržnice magnetofonem. Doslova mě rozsekala zpráva, a musím říci, že jsem byla moc pyšná, o zadržení muže, který prodával kolemjdoucím obyvatelům Prahy lahvičky s lektvarem věčného mládí. Po předvedení na policii bylo zjištěno, že byl za stejnou činnost stíhán už třikrát! V roce 1743, 1891 a 1956! Letos prostě o okurkové sezoně nemůže být ani řeč, je tu horko a v některých věcech začíná být i pomalu a jistě jasno. Takže milí čtenáři, přátelé, pracovní, rodinní, facebookoví, političtí i apolitičtí: čtěte! Dvakrát do roka jsou oceňováni ti nejlepší z nás. Za co a kdo to byl tentokrát, najdete i s fotkami hned na začátku čísla. Obsáhlá reportáž a spousta informací o PMJ je opravdu super, něco málo zajímavého se dočtete i o partě kluků ze skupiny Taxi. Křížovka! Chtěli jsme vás opravdu potěšit, tak snad se podařilo. Hlavně žádnou paniku při jejím luštění, taky mi dala dost zabrat! Trocha pochval, maličko černé kroniky Přeju pěkné čtení. Já si po zbytek léta ve volných chvílích asi budu číst skvělou knížku od Kena Kessyho, která se jmenuje Vyhoďte ho z kola ven! A i když zrovna není báječné období na žádné z životních front, slunce nesvítí a vůbec nic pozitivního se neděje, udržujme klid v duši, úsměv na rtech a některé myšlenky a názory jen ve své hlavě. Někdy je to moudřejší. S úctou HANA FIALOVÁ DOLEŽELOVÁ Pražský strážník červenec srpen 2012 Měsíčník MĚSTSKÉ POLICIE HL. M. PRAHY Adresa redakce OKV MPHMP, Korunní 98, Praha 10 tel.: casopis@mppraha.cz Neoznačené fotografie pocházejí z archivu OKV MP a archivu MP Evidence MK ČR E NEPRODEJNÝ TISK Produkce a tisk Tiskárna Libertas, a. s. Redakce Oddělení komunikace s veřejnosti MPHMP Hana Fialová Doleželová Martina Čechová jazyková korektura Titulní fotografie DS MP Praha Redakční rada Jana Přikrylová Ing. Václav Bláha Mgr. Ludvík Klema Mgr. Radka Vetešníková Jan Kozár Videoreportáže k takto označeným článkům naleznete na

5 UDÁLOST MĚSÍCE 5 Primátor Prahy předal medaile strážníkům městské policie V Brožíkově síni Staroměstské radnice se 14. června sešlo celkem 56 strážníků, kteří byli oceněni za to, že jsou v nepřetržitém pracovním poměru u Městské policie více než 10 a 15 let. Primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda také předal strážníkům medaile Za statečnost, Za záchranu lidského života a Čestné odznaky.

6 6 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Slavnostního aktu se kromě primátora hl. m. Prahy Bohuslava Svobody účastnili i náměstek ředitele městské policie pověřený jejím řízením Ludvík Klema a náměstek ředitele pro úsek celoměstských útvarů Václav Bláha. Někteří z vás strávili v řadách městské policie velký kus života. Jiní zase prokázali neobvyklou statečnost a duchapřítomnost. Za to vám všem patří můj dík, řekl primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) a dodal: Společným jmenovatelem jsou pro vás slova profesionalita, ohleduplnost, odvaha a lidský přístup. To jsou kvality, za které si dnešní ocenění plně zasloužíte. Právě díky vám, odvážným ženám a mužům v uniformách, se Pražané cítí ve svém městě lépe a bezpečněji. Medaili Za záchranu lidského života obdrželi: Strážníci Petr Kořínek a Jana Sochorová, OŘ MP Praha dubna před půl čtvrtou odpoledne si strážníci během hlídkové služby na Václavském náměstí všimli muže, který ležel na zádech, měl silně krvácející zranění na hlavě a byl v bezvědomí. Strážníci zastavili krvácení, přivedli muže k vědomí a v tomto stavu ho udržovali až do příjezdu záchranné služby. Strážník Jan Urbánek, OŘ MP Praha března těsně po třetí hodině ráno byla hlídka, jejímž členem byl strážník Urbánek, upozorněna na muže, který měl na Smetanově nábřeží stát na zábradlí a chystat se ke skoku do Vltavy. Když hlídka na místo dorazila, zjistila, že muž už do vody skočil. V tu chvíli na místo přijely další dvě hlídky strážníků. Protože nebylo jasné, v jakém stavu je muž, který skočil do vody, ani jaká je hloubka řeky v daném místě, strážní Urbánek použil lezeckou výstroj a k muži slanil. Anglicky mluvící turista byl prochladlý a zmatený, nicméně při vědomí; strážník Urbánek ho navázal na další lano a zachytil ho, aby jej nestrhl proud. Mezitím se na místo dostavila Policie ČR, záchranná služba a hasiči, kteří k hladině řeky sesunuli žebřík, po němž muž jištěný strážníkem Urbánkem vylezl nahoru, kde si ho převzali záchranáři. Nakonec se ukázalo, že do řeky skočil kvůli sázce. Strážník Petr Blažek, OŘ MP Praha ledna ve tři hodiny odpoledne přijali strážníci z Prahy 3 oznámení, že v jednom z domů v Seifertově ulici se měl oběsit muž. Na místo vyrazila hlídka, jejímž členem byl strážník Blažek. Hlídka skutečně v jednom z bytů nalezla muže, který už ležel na zemi, byl promodralý a nejevil známky života. Strážník Blažek proto začal s umělým dýcháním, jeho kolega zahájil nepřímou masáž srdce. Po chvíli se na místo dostavili policisté, kteří se strážníky spolupracovali na resuscitaci muže až do příjezdu záchranné služby. Po další chvíli začal muž jevit známky života a záchranáři ho převezli k ošetření do nemocnice.

7 UDÁLOST MĚSÍCE 7 zdravotní stav začal rychle zhoršovat, stěžoval si na necitlivost obou rukou a bodavou bolest v hrudníku. Strážník Chomát šel navigovat řidiče záchranné služby, strážník Merhout mezitím komunikoval s nemocným mužem. Lékař záchranné služby muže prohlédl a strážníkům sdělil, že muž prodělal akutní infarkt a během několika následujících okamžiků by začal fibrilovat. Záchranná služba proto muže urychleně převezla do nemocnice. Strážník Milan Pavlovský, OŘ MP Praha února těsně po sedmé hodině ráno si strážník Pavlovský na nástupním ostrůvku zastávky MHD Červený vrch všiml ležícího muže, nad nímž se sklánělo několik lidí. Strážník na místě zjistil, že muž pravděpodobně prodělává epileptický záchvat. Muž byl při vědomí, ale velmi slabě a ztěžka dýchal. Strážník Pavlovský proto požádal o přivolání záchranné služby a postiženému uvolnil dýchací cesty. Po chvíli se jeho dech zesílil a zklidnil se, muž byl ale silně dezorientovaný a vysílený. Zůstával proto ležet na zemi se zavřenýma očima, na otázky nereagoval. Na levé ruce a v obličeji měl krvácivá zranění. Strážník muže ošetřoval až do příjezdu záchranné služby, která ho odvezla do nemocnice. Strážníci Vlastimil Lifka a Radek Huf, OŘ MP Praha 7 6. února po čtvrté hodině odpolední si strážník Huf pod schodištěm v ulici Bubenská všiml muže, který byl v křeči a třásl se. Stála u něj žena, která strážníkovi řekla, že je mužova přítelkyně a že muž je epileptik. Na místo se v tu chvíli dostavili také strážníci Lifka a Procházka. Strážník Lifka zavolal záchrannou službu a operátorce předával informace o mužově zdravotním stavu, strážníci Procházka a Huf poskytovali postiženému první pomoc. Během několika minut na místo přijelo vozidlo záchranné služby a ošetření ležícího se ujali záchranáři. Žena jim sdělila, že její partner si doma zapomněl důležité léky; záchranáři tedy pacienta okamžitě převezli k ošetření do nemocnice. Strážníci Strážníci Petr Merhout a Karel Chomát, OŘ MP Praha 7 Loni 12. prosince oslovil strážníky Merhouta a Chomáta hlídač parkoviště v Jankovcově ulici s tím, že na parkovišti je muž, který si stěžuje na necitlivost levé ruky. Strážníci proto odešli s hlídačem za mužem, který měl mít zdravotní problémy, muže kontaktovali a přivolali záchrannou službu. Mezitím se ale mužův

8 8 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Lifka a Procházka obdrží medaili Za záchranu lidského života druhého stupně. Právě tito strážníci totiž mimo jiné 22. května zabránili devětatřicetiletému muži v sebevraždě, o niž se pokusil přímo před služebnou MP Praha v Bubenské ulici. Muž se tehdy pokusil pořezat si levou ruku, strážník Lifka mu ale nůž odebral a muže uklidnil. Muž pak strážníkům sdělil, že se chtěl zabít, protože je na světě sám. Strážníci Jiří Hodr a Zbyněk Nitka, OŘ MP Praha 9 Loni 17. prosince zavolala na operační středisko MP Praha 9 žena ze Slovenska, která strážníkům svěřila, že od syna žijícího v Praze obdržela zprávu, že syn chce spáchat sebevraždu. Strážníci Hodr a Nitka se okamžitě vydali na adresu, kterou žena uvedla, ale na zvoncích ani schránkách nenašli jméno, které oznamovatelka uvedla; v suterénu ale ucítili silný zápach výfukových plynů. Protože do prostoru garáží, odkud zápach vycházel, se nemohli dostat spojovacími dveřmi, vyběhli před dům a rozhodli se garáž otevřít násilím. Když se jim podařilo částečně zvednout vrata garáže, uviděli vevnitř nastartované vozidlo, v němž seděl muž. Ten byl sice omámený výfukovými plyny, nebyl ale v bezvědomí a sám vrata zcela otevřel dálkovým ovladačem. Poté začal vrávoravě vystupovat z vozu. Strážníci ho ze zamořené garáže vyvedli na čerstvý vzduch, muž začal s hlídkou komunikovat, podstoupil dechovou zkoušku s pozitivním výsledkem a záchranná služba ho převezla do nemocnice. Přestože strážníci pravděpodobně muži zachránili život, byl nadále velice vulgární, vyčetl jim, že se ani nemůže zabít, urážel záchranáře a nakonec bylo nutné, aby strážníci nejen doprovodili sanitní vůz, ale také zůstali s ošetřujícími lékaři v nemocnici, kde byl muž také agresivní. Strážníci Michal Žilka, Lukáš Strnadel a Roman Kühn, OŘ MP Praha února v deset hodin dopoledne obdrželi strážníci oznámení, že v Přípotoční ulici mají dva muži vážný konflikt. Když strážníci Žilka, Strnadel a Kühn dorazili na místo, našli jednoho z údajných účastníků konfliktu. Ten jim řekl, že druhý muž leží v bezvědomí u poštovních schránek a že záchranná služba je na cestě. V chodbě domu našli strážníci asi šedesátiletého muže, který byl v bezvědomí, měl promodralý obličej a nedýchal. Strážníci proto okamžitě zahájili nepřímou masáž srdce, v níž pokračovali až do příjezdu záchranářů, kteří muže převezli k ošetření do nemocnice. Strážníci Žilka a Kühn obdrží medaili Za záchranu lidského života druhého stupně. Strážníci Přemysl Bartoš a Milan Kubíček, OŘ MP Praha března před desátou hodinou dopoledne projížděla cyklohlídka Bartoš a Kubíček kolem stanice metra Háje, když je zastavil muž s tím, že našel zraněného člověka. Strážníci se s oznamovatelem vydali na místo, kde našli muže ležícího na zádech a krvácejícího z hlavy. Muž nejevil známky života. Strážníci zjistili, že muž dýchá a má slabý pulz. Po zkoušce vědomí pomocí bolestivého podnětu muž začal se strážníky komunikovat. Strážník Bartoš uložil muže do stabilizované polohy a udržoval jeho pozornost až do příjezdu záchranářů, kteří muže ošetřili a převezli do nemocnice. Čestné odznaky obdrželi: Strážníci Petr Adamec a Jiří Procházka, OŘ MP Praha 1 Strážníci Adamec a Procházka spolu se strážníkem Urbánkem oceněným za záchranu lidského života spolupracovali 24. března na záchraně anglicky mluvícího turisty, který kvůli sázce skočil do Vltavy. Strážník Pecivál byl připraven na laně, aby slanil za kolegou Urbánkem a pomohl mu se záchranou turisty, strážníci Adamec a Procházka své kolegy jistili a spolupracovali na zajištění muže a jeho následném jištění při vylézání na nábřeží. Strážník Pavel Marťák, OŘ MP Praha 2 Strážník Marťák si 27. března ve dvě hodiny odpoledne všiml na hřišti v Havlíčkových sadech chlapce ležícího na zemi. Když

9 UDÁLOST MĚSÍCE 9 ci metra Letňany, když zaslechli volání o pomoc. Běželi tedy ve směru, odkud volání přicházelo, a na nástupišti uviděli muže, který spadl do kolejiště a neúspěšně se snažil z něj vylézt. Protože hrozilo nebezpečí, že pojede vlak, strážníci urychleně pomohli muži z kolejiště, a protože si stěžoval na bolesti zad a hlavy, přivolali mu záchrannou službu, která ho převezla k ošetření do nemocnice. Muž uvedl, že si nechtěl ublížit, ale zamyslel se a nevšiml si kolejiště. Strážníci Tomáš Mikula a Jan Koudelka, hlídkový útvar I tito strážníci zachraňovali muže po pádu do kolejiště. 27. dubna strážníci ve stanici metra Florenc viděli muže, který přímo před nimi spadl do kolejí. Strážník Mikula vypnul nouzovým tlačítkem napájecí kolej a strážník Koudelka pro muže skočil do kolejiště a pomohl mu vylézt na nástupiště. Muž si stěžoval na bolest žeber a hlavy, záchranáři ho proto převezse strážník chlapce zeptal, proč leží v chladném počasí na zemi, chlapec strážníkovi řekl, že spadl z prolézačky a nemůže se hýbat. Stěžoval si na bolest zad. Strážník přivolal záchrannou službu, od chlapce získal kontakt na matku a informoval ji o úrazu jejího syna. Sehnal také deku, kterou chlapce přikryl. Během několika minut přijela na místo záchranná služba a za chvíli i maminka jedenáctiletého chlapce. Záchranáři hocha i s matkou převezli k ošetření do nemocnice. Strážník Arnošt Vraný, OŘ MP Praha 10 Dne 1. ledna byla hlídka, jejímž členem byl i strážník Vraný, vyslána, aby spolu s kolegy z Policie ČR hledala údajně pobodaného muže. Při kontrole bývalého železničního domku v Petrohradské ulici uslyšeli strážníci volání o pomoc, které vycházelo z prvního patra. Do místnosti, z níž volání vycházelo, se ale strážníci kvůli zazděným dveřím nemohli dostat. Strážník Vraný proto vyšplhal do okna v prvním patře a v místnosti našel muže, který mu řekl, že v místnosti leží už čtyři dny a nemůže se hýbat. Muž sténal a stěžoval si na silné bolesti nohou a zad. Strážníci přivolali policisty, záchranáře a hasiče, kteří muže snesli dolů. Muž strážníkům a policistům sdělil, že ho skupina útočníků zbila baseballovými pálkami. Strážníci Martin Bebák a Jiří Matyášek, hlídkový útvar Také strážníci Bebák a Matyášek pomáhali muži, který spadl, nebo spíše skočil do kolejiště. 14. března zaslechli strážníci ve stanici metra Muzeum volání o pomoc, a když doběhli na nástupiště, cestující je upozornili na muže v kolejišti. Šestatřicetiletý muž si stěžoval na bolest zad a nohou, strážník Matyášek proto okamžitě stiskl nouzové tlačítko a strážník Bebák skočil do kolejiště a muže vytáhl. Strážníci pak muže udržovali při vědomí do příjezdu záchranářů. Na otázku, proč skočil do kolejiště, muž odpověděl, že chtěl spáchat sebevraždu. Strážníci Stanislav Šnek a Petr Špirko, hlídkový útvar 28. února dopoledne hlídkovali strážníci Šnek a Špirko ve stani-

10 10 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 li do nemocnice. Tentokrát však nešlo o pokus o sebevraždu, muž strážníkům vysvětlil svůj pád tak, že se zadíval do reklam a zamotala se mu hlava. Strážníci Petr Fall a Roman Kubelka, hlídkový útvar Strážníci Fall a Kubelka si 24. dubna kolem druhé hodiny odpoledne ve stanici metra Florenc všimli skupinky mentálně postižených osob, které v doprovodu zdravotnického dohledu přestupovaly z trasy C na trasu B. Protože skupinka byla větší a někteří její členové měli z eskalátorů strach, strážníci nabídli svou pomoc při přestupu. Přibližně za tři hodiny si strážníci všimli stejné skupinky, která se patrně vracela opačnou trasou. Při jízdě na eskalátorech ale několik mentálně postižených osob upadlo. Strážník Kubelka okamžitě zastavil eskalátor a strážník Fall pomáhal postiženým sejít z eskalátorů. Těm, kteří upadli a způsobili si drobná povrchová zranění, poskytli strážníci nezbytné ošetření. Přivolání záchranné služby doprovod postižených odmítl. Strážníci proto celé skupině pomohli bezpečně vystoupit z metra. Medaili Za statečnost převzal: Strážník Jan Bukovský, OŘ MP Praha 14 Strážník Bukovský nastoupil dne 17. dubna do vlaku na cestu domů. Při nastupování si všiml čtveřice opilých mladých lidí. Chvíli poté, co se vlak rozjel, uslyšel strážník Bukovský hádku a ženský hlas upozorňující na to, že zavolá policii. Poté si všiml průvodčí, která utíkala před opilou ženou. Strážník šel průvodčí pomoci, opilá žena ho ale napadla, snažila se ho kopat a bít, jemu i průvodčí vyhrožovala, že je zabije. Po několika minutách přišla další opilá žena a dva muži, rovněž pod vlivem alkoholu. I oni byli agresivní, vyhrožovali strážníkovi Bukovskému zabitím a snažili se vyrazit dveře, kterými je strážník Bukovský od sebe oddělil. Přitom dveřmi několikrát udeřili strážníka Bukovského do hlavy a zasáhli ho také sklem, které vylomili ze dveří. Strážníkovi Bukovskému nakonec přišel na pomoc další cestující a také vlakvedoucí, dva opilí muži a jedna žena mezitím utekli do jiného vagonu, kde zatáhli za ruční brzdu. Strážník Bukovský a vlakvedoucí byli nuceni agresory spoutat, zbylé tři útočníky zavřeli v jednom z kupé. Protože vlak zastavil na úrovni nádraží Horní Počernice, vyčkali na Policii ČR a záchrannou službu. Agresory si převzala policie, jednu z žen převezli záchranáři k ošetření do nemocnice. Ošetření musel vyhledat i strážník Bukovský, který byl kvůli zraněním po útoku čtyř opilců několik dní v pracovní neschopnosti. Stužku Za věrnost dále obdrželo celkem 25 strážníků, kteří jsou u Městské policie hl. m. Prahy v nepřetržitém pracovním poměru 15 let, a 27 strážníků, kteří městu slouží 10 let. TSHMP A OKV FOTO: DS MP PRAHA

11 Z VÝKONU SLUŽBY 11 Do roka a do dne

12 12 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Na začátku května se na OKV dostal úřední záznam operačního a analytického útvaru, tedy hochů ze skupiny Taxi. V ÚZ byla popsána záchrana mladého muže, kterého na náměstí Republiky postihl epileptický záchvat. Kolegové Havránek, Viktora a Bobek zachovali chladnou hlavu a do příjezdu RZS muži poskytli veškerou možnou péči. Lékař záchranné služby jim řekl, že se u čtyřicetiletého muže z Chrudimi jednalo o těžký a život ohrožující epileptický záchvat. A někdo chytrý a méně sklerotický než já si tady vzpomněl, že velmi podobný úřední záznam nám prošel rukama prakticky přesně před rokem. Takže jsme hledali a našli! No uznejme, že je to minimálně zajímavé. Téměř do roka a do dne: dva muži, dva epileptické záchvaty a dvakrát v roli záchranářů strážníci ze skupiny Taxi. A nás to tak zaujalo, že jsme si řekli: ty chceme vidět! Záchranáře! Pozvali jsme je k nám na OKV na kávu a pár slov. Přišli. Bobek, Viktora a Havránek. Kávu si nedali, ale pár slov prohodili: Sice jste specialisté na něco úplně jiného, výsledky vaší práce mě ale přivádějí k myšlence, jestli jste nějak zdravotnicky proškoleni? A byla to pravda pravdoucí, v dubnu loňského roku, téměř přesně před rokem, strážníci Havránek, Viktora, Bobek a Kratochvíl uviděli na Václavském náměstí muže ležícího na chodníku. Krvácel z úst, zmítal se v křečích a dusil se. Strážníci mu zprůchodnili dýchací cesty a zastavili krvácení z úst způsobené prokousnutým jazykem. Začal dýchat a celkově se zklidnil. Když měl zajištěny všechny základní životní funkce, přivolali záchrannou službu. Uvedli ho do stabilizované polohy a čekali na sanitku. V sanitce a po podání léků byl již muž schopen komunikace, takže se dozvěděli i jeho totožnost. Devětatřicetiletého muže ze Žďáru nad Sázavou sanitka převezla do nemocnice. Po několika dnech se strážníci šli poptat po jeho zdravotním stavu všechno dobře dopadlo, jednalo se o epileptický záchvat. Bobek: Všichni! Všichni jsme proškolení. Poprvé i podruhé se jednalo o epileptický záchvat, příště už to bude úplná rutina? Víte, jak na to, máte to v ruce? Havránek: My umíme všechno! I rodit My tři máme dohromady čtyři děti a páté je na cestě. Jak říkám, umíme všechno! V čem byly ty zákroky jiné a v čem by se daly srovnat? Bobek: De facto byly opravdu stejné. V obou případech to byli vcelku mladí chlapi, u toho druhého to byl jeho první epileptický záchvat. Václavské náměstí, duben 2011 náměstí Republiky, květen 2012

13 Z VÝKONU SLUŽBY 13 V obou případech na místo přijel tentýž lékař. Dělali jsme to dobře, řekl nám, že je to v pořádku. Pražští taxikáři se vás už nemůžou dočkat, takže díky všem třem! Havránek: Až budeme mít něco dalšího, tak zas přijedeme! A prosím tě, zařiď, ať už dají tomu Bobkovi medaili za záchranu života Samozřejmě! Nemožné na počkání a zázraky do tří dnů, ano, to je moje motto, takže udělám, co je v mých chabých silách, aby ten Bobek už tu medaili dostal Ale taky možná nebudu muset dělat nic, protože uběhl sotva měsíc a na stole byl další úřední záznam včetně fotografií a videozáznamu a ano, opět od skupiny Taxi. Tentokrát squadra azzurra Bobek, Viktora, Pulkrábek. 15. června projížděli Radotínem. Uslyšeli zvuk intenzivního brzdění a výkřik. Ve Vrážské ulici ležel za přechodem pro chodce mladík, u něj stála Škoda Favorit. Mladík silně krvácel z levé nohy v oblasti kotníku. Byl při vědomí. Hned bylo jasné, že má otevřenou zlomeninu. Protože rána silně krvácela, zaškrtili nohu v oblasti třísel. Zkontrolovali základní životní funkce a hocha prohlédli, jestli nemá další zranění. Patnáctiletý chlapec měl velké bolesti, ale snažil se se strážníky mluvit. Mobilem přivolali záchranku a až do jejího příjezdu komunikovali s operátorkou. Nehodu označili trojúhelníkem, ztotožnili řidiče a provedli u něj dechovou zkoušku s výsledkem negativním. Po příjezdu sanitky lékařka podala chlapci léky na utišení bolesti, zafixovala ránu a sejmula škrtidlo. Ještě před odjezdem sanitky se na místo dostavili chlapcovi rodiče. Jak jsem výše uvedla, dostal se k nám i videozáznam pořízený ze služebního vozidla. Přiznávám, že mě osobně pohled na přibíhající rodiče k místu nehody na chvíli no, nemám slov. Běhal mi mráz po zádech. A řidič škodovky? Ten šok byl tak live Takže mají za sebou další zákrok, další pomoc, další záchranu. Jestli oni tady někomu nefušují do řemesla! Na druhou stranu ale mít mezi kolegy takhle šikovné záchranáře, to se přece může hodit! Až bude nejhůř a pracovní vypětí se bude se zdát nesnesitelné, třeba se do té doby Bobek naučí zajistit žilní vstup a bude moci přímo na pracovišti nám, vypjatým a před zhroucením, podat nitrožilně kapku lexaurinu či alespoň prostého kalcia Chlapci, gratulujeme! Jsme na vás pyšní! HAF, FOTO: OAÚ Radotín, červen 2012

14 14 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Stačí se aspoň trošku snažit

15 SPECIÁL 15 Je sedm večer, Robert si leští kanady a vypadá skoro dojatě, já, to přiznávám, jsem spíš napnutá. Vycházíme z budovy na Korunní a na parkovišti vidíme stříbrnou octavii v policejních barvách. V tu chvíli z ní vystupují dvě uniformy. Když zakloním hlavu, abych do té výšky viděla, zjistím, že to jsou dva sympatičtí policisté; ze stisku ruky je ale celkem jasné, že mají docela sílu a je lepší být jejich přítelem. V tu chvíli začíná naše noční s PMJ Pohotovostní motorizovaná jednotka neboli PMJ podle internetových stránek Policie ČR plní specifické úkoly vyplývající z potřeb krajského ředitelství, přičemž působnost péjáků je celopražská. V praxi to znamená, že hoši z PMJ plní samostatně své úkoly a zároveň slouží jako podpora kolegů z místních oddělení a dalších policejních útvarů, například SKPV. Jinými slovy: když se někde strhne rvačka, zajišťuje se nějaký ten fotbal nebo se v éteru ozve hlášení o situaci, která by mohla vyžadovat větší počet hlídek, můžete vzít jed na to, že PMJ u toho bude. Ve dne i v noci brázdí pražské ulice zhruba 20 motorizovaných hlídek příslušníků PMJ. V autě je na první pohled nepoznáte, pak vystoupí, nasadí barety a víte, na čem jste. My nasedáme do auta se samotným velitelem Eduardem Šusterem a velitelem skupiny Zdeňkem Matušíkem. Začínáme orientačními otázkami po počtu policistů zařazených do PMJ, jejich průměrném věku a životnosti, ptáme se na organizaci jednotky a Robert s očima jak žárovky konzultuje výstroj a výzbroj. ( Koukal jsem na webovky, že máte heklery a podobně řeší se také útočné pušky, neprůstřelné a taktické vesty a spousta dalších témat, která ho dostávají do mírné extáze.) Oba pánové mají uši, takže to, co se děje v policejním éteru, slyšíme za noc jen párkrát, ale stojí to za to. A jak si tak pomalu projíždíme Prahou, přichází první hlášení v nemocnici na Karlově náměstí se rvou dva muži. Když dojedeme na místo, může velitel PMJ spokojeně konstatovat, že jeho lidi už jsou na místě, oba rváči, mimochodem cizinci s diplomatickým pasem, jsou odděleni na dvou ošetřovnách a nic vážného se jim nestalo. V nemocnici si akci neužijeme, ale noc je mladá a o zážitky nakonec nouze nebude. Protože je klid a nikdo nic nepáchá, a to i přes to, že je pátek, využijeme to ke krátké zastávce v sídle PMJ v Ďáblicích a k tomu, co běžně nazýváme běžnou hlídkovou činností. Během ní Robert, Eduard a Zdeněk zjišťují, kolik mají společných známých, kdo z dob Robertových ještě u PMJ slouží, kdo koho zná a jak se kdo má. Svět je prostě malej Kromě toho ještě stihnou kluci být galantní, když blonďaté řidičce pomáhají odtlačit auto, v němž jí došel benzin. Dokonce i Robert přikládá ruku na kapotu! A další hlášení opět rvačka, tentokrát prý turisté na Florenci. A zase může být Eduard pyšný hlídky na místě, situace klidná, turisté (Němci pod dvacet) policistům mírně plačtivými hlasy vysvětlují, že ještě nemají hotel, přijeli na dva dny prohlédnout si krásy Prahy (nicméně na významu slova krásy bychom se s nimi možná neshodli) a v žádném případě nechtějí mít problémy. Všichni se nakonec rozcházíme v klidu a míru a my se opět vydáváme do ulic. Nutno ovšem podotknout, že oba pánové ani jejich podřízení nejsou při čekání na hlášení nečinní. Eduard řídí, Zdeněk vytahuje na klín tablet (ostatní hlídky ho mají zabudovaný v autě) a jakoby mimochodem do něj zadává poznávací a registrační značky aut, která míjíme. A za chvíli ví o autě a řidiči skoro všechno, takže přesně ví, proč se v některých případech rozhodne řidiče zastavit. Svou činnost přerušují ve chvíli, kdy jim operační pískne agresivního muže v obytném domě na Praze 4. Když dorazíme na místo, z okna ve druhém patře vykoukne hlava a kdosi (dodnes nemám jasno v tom, jakého pohlaví ta osoba byla) na nás volá, že je to tady. Činžák uvnitř vypadá jako po náletu, svítí se jen někde, a tak kluci vytahují baterky a propracovávají se do druhého patra. Tam nacházejí v bytě čtyři ženy a malé dítě; syn jedné z nich a otec dítěte se měl chovat agresivně a pak utéci. Nikdo nechce nic oznamovat a nikomu se nic nestalo, ale dámy si myslely, jestli by policie nemohla jejich příbuzného najít a domluvit mu, aby si to příště tak nebral. Ten byt je první místo, kde vidím, že oba policisté umějí být i nepříjemní. A to ne proto, že požadavek oznamovatelek je, řekněme, zmatený, ale protože ženy kouří dítěti pod nos. Matce proto Zdeněk domlouvá a oba se loučí s tím, že se vůbec nezlobí a že se jim obyvatelky bytu nemusejí omlouvat. A pokračujeme přes celé město na Rajskou zahradu, kde se to má zase prát. A zase nic! Na místě hlídky PMJ, vedle nich strážníci z Prahy 14 a ve vysílačce za chvíli zazní: Tak měšťáci to mají pod kontrolou, my odjíždíme Jak hezké. Fakt je, že s postupujícím večerem se z vysílačky ozývají stále častější

16 16 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 hlášení. Napadení otce synem; rvačka na diskotéce, záchranka na místě; opilý muž volá na 158, myslí si, že je v pátrání; napadení v Kaprově ulici; na náměstí Míru se válejí dva mladiství opilí Všechno vlastně věci, které denně řešívají i kolegové na 156 a u kterých se strážníci a policisté potkávají každý den a každou noc. Ostatně i zmínky o tom, že měšťáci už jsou na místě, nemusíte jezdit, a jim podobné se ozývají. Mezitím Zdeněk vytrvale lustruje a jak něco nesedí, hlídka vozidlo zastavuje. Těžkou chvilku tak oba kolegové způsobují mladému řidiči, který vezl domů kamarády. Asi nečekal, že policista, který ho zastavil, pro něj má informaci, že mu tak nějak propadla technická stejně jako povinné ručení, a když už jsme u toho, bývalý majitel vás trochu vypekl a prodal vám auto, které nebylo napsané na něj. Reakce řidiče byla stručná: To je vtip! Nebyl. Kolegové se rozhodnou být vstřícní, řidič nechá auto stát u pumpy, domů se dostane taxíkem a urychleně vše uvede do pořádku. Mladík stojí jako opařený, a to už je slušně pod nulou; nakonec si to přebere a docela vděčně se loučí. Podobně je na tom řidička, která vypadá, že viděla ducha. To kvůli jediné větě: Brzy vám propadne technická, tak si na to dejte pozor. Jako by jí na čele běželo: Jak to do háje může vědět? Opět ale přerušujeme toto smířlivé kočkování a jedeme k hlášení o vloupání do domu ve Vysočanech. Tam zjišťujeme, že nejde ani tak o vloupání. Respektive jak to nazvat V jednom bytě se usídlilo pár existencí, patrně narkomanů. Přišla další existence a oni ji tam nechtěli. Nějak tak to bylo. Bohužel si ale pocity sdělovali dost nahlas, takže ani jedna partaj v domě nemohla spát. Kromě toho si to asi vyříkávali i pomocí relativně jasných argumentů, jako je například rána něčím po hlavě. Nicméně i tady to mají pevně v rukou kolegové, takže jedeme dál, tentokrát k hořícímu domu. Na místě jsou hasiči a policisté z místního oddělení, takže se ani neohřejeme (ano, zní to trochu ironicky) a mastíme dál, konkrétně k další rvačce. V sídlištní hospodě měl muž nafackovat jiným hostům dívce a chlapci. Poškozené potkáváme před hospodou, na místě už jsou jak kolegové z PMJ, tak z místního, a v hospodě je asi padesátiletý muž, který se pravděpodobně alkoholem snad napustil. Kymácí se jako třtina ve větru, z trička mu koukají potetované ruce a na tričku hrdě září poněkud problematická číslice 88. Pán je tady asi štamgast, má tady i kamaráda, mimochodem v podobném stavu, a ten ho podporuje v boji s kýmkoli. A to opravdu ze všech sil; nakonec oba i s barovými stoličkami končí na zemi. Jejich představení vypadá opravdu trochu jako na divadle, policisté jim totiž vyhradili malý plácek před barem, který do půlkruhu obstoupili a teď oba muže jen tiše sledují. To ovšem oba opilce mocně inspiruje k závažným úvahám: Hele, to bude zásahovka. Pijáci to nebudou, ty jen jezdí v autech, konstatuje prošedivělý a namol opilý kamarád. Majitel trička s osmdesát osmičkou se klátivým krokem přibližuje k policistům a zase se vzdaluje a pokouší se o velmi výhrůžný pohled. Občas se snaží i vyslovit nějakou temnou kletbu. Artikulované zvuky ale vydává spíš jeho kamarád. Vyser se na ně! Vidíš je? Kolik jich je? Jeden, dva pět! Hele, do července je polovina z nich v civilu! Tato dedukce ho rozesměje, a tak ji několikrát opakuje. Očíslovaný útočník se mezitím přiklátí ke Zdeňkovi, podívá se na něj a pokusí se mu něco sdělit. A opět kamarád: To bude asi jejich velitel. Podívej, jak nemluví. No jo Filozofickou chvilku ovšem zakončuje opilý útočník brilantní myšlenkou: Můžu na záchod? Mně se chce čurat. Odpovědí je mu ticho. Mluví jen Eduard, který zjišťuje, co se v hospodě

17 SPECIÁL 17 stalo, a klidní projevy nevole k přítomným uniformám. Zároveň útočníkovi spolu se Zdeňkem sděluje, že jeho tričko je tak trochu problém a zakládá podezření ze spáchání jistého trestného činu. Pán se pokouší zavést rubriku módní policie a analyzovat svůj oděv, ale není toho schopen, a tak ho policista raději doprovází na toaletu. A to nakopne kamaráda mluvku, který rázem chce taky močit. Na vysvětlení, že půjde, až se vrátí ten první, neslyší. Já už to nemůžu vydržet! A tak ho další policista doprovází na onu místnost. A do ticha hospody se ozve opilé: Můžeš mi ho držet A já čím dál víc obdivuju klid a sebeovládání těch policistů. A obecně nejen jejich, ale každé uniformy, ať policejní nebo strážnické, která bez mrknutí snáší podobné urážky, projevy neskutečné hlouposti a zloby a neuhne ani o milimetr. Další hlášení, kde zasahuje PMJ v jedné z hospod Prahy 7 si na trochu pomalejšího štamgasta došlápli dva muži vydávající se za kriminálku. Hosta na základě toho okradli. A daleko nedošli, tak akorát na místní oddělení, a to v doprovodu péjáků. A u nás zase nastává klid, projíždíme tichými Vysočany a na chodníku vidíme dva mladíky. Nic zvláštního, potíž je v tom, že mladíci se podívají na auto, zkoprní, a pak se rozběhnou jako ti zajíci. Eduard dupne na brzdu, otevřou se dveře a z nich vyrazí Zdeněk. Dlouho jsem neviděla nikoho běžet tak rychle. Eduard zatím objíždí domy. Pak zastaví a běží se také podívat, kam mohli oba kluci utéct. Za chvíli se vrací a za límec vede jednoho z útěkářů. Ukáže se, že chlapci coby velcí rebelové posprejovali zeď domu a nahráli to na mobilní telefon. Z mladíka lezou další a další informace. Předtím ještě zvládli posprejovat tramvaj a další domy, neznají se, domluvili se na Facebooku Mladík taky moralizuje a sděluje policistům, že to udělal z mladické nerozvážnosti. Chvíli vypadá, že se rozbrečí. Přijíždí další hlídka, která ho doprovodí na místní oddělení. Policisté mu vřele doporučují, aby si vzpomněl na to, kdo je jeho kamarád, zatím ale bezvýsledně. Hlídka s chlapcem odjíždí, my také a shodujeme se, že pro dnešek to stačilo. Když nás Eduard veze do Korunní a bavíme se o posledním případu (mimochodem předtím jsme ještě chvíli objížděli Vysočany a hledali i druhého pachatele), jen tak mimochodem si Eduard povzdychne: To je přesně to, co říkám lidem na námitky, že se nic nedělo. Stačí se jen trochu snažit AA, FOTO: SGT. Pohotovostní motorizovaná jednotka ve stručných číslech» 367 příslušníků» 3248 zadržených pachatelů za rok 2011» lustrací vozidel za rok 2011» 464 nalezených odcizených vozidel za rok 2011» 20 hlídek v terénu» životnost příslušníka je asi čtyři roky, poté v rámci kariérního růstu zpravidla odcházejí na SKPV či jiné útvary PČR» PMJ je rozdělena do šesti oddělení, čtyři jsou výkonná, dvě podpůrně logistická

18 18 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Esprit de corps 2 aneb Lovci lebek tehdy a dnes Kdo jednou lovil lidi, ten s tím už jen těžko může přestat. Ernest Hemingway Už je tomu víc než půl roku, co jsme spáchali repku se záchrankou. Když jsme hned potom přemýšleli, kterou z dalších složek pražského integrovaného záchranného systému oslovit, volba byla víceméně jasná. Policie. A jako nejtypičtější jednotka pražského krajského ředitelství, která stráví venku na ulici drtivou většinu pracovní doby, se okamžitě nabízela PMJ pohotovostní motorizovaná jednotka. Péjáci. Kluci a holky, co ve dvou- nebo trojčlenných hlídkách nepřetržitě křižují všechny městské obvody a reagují na volání na tísňovou linku 158 nebo sami aktivně pachatele nejrůznější trestné činnosti vyhledávají. Proto se vám sice s jistým zpožděním ale přece, nyní dostává do ruky ona zimní noc, kterou jsme prožili společně s dvojicí policistů, velitelem jednotky majorem Eduardem Šusterem a jedním z velitelů oddělení poručíkem Zdeňkem Matušíkem. Srovnávat tehdy a dnes příliš nejde. Vlastní charakter práce zůstal stejný a základna pořád sídlí ve starých Ďáblicích, co by kamenem dohodil od městské skládky. Změnilo se ale materiální i výstrojní vybavení. Vozový park. Velení. Zázemí. I lidí se u jednotky za tu dobu vystřídala pěkná řádka. Už je nekoušou tesilky, v horku se na ně nelepí modré košile vyrobené nejspíš z PET lahví. Místo toho konečně oblékají daleko pohodlnější čerňáky, zadky se jim nepaří na koženkových sedačkách vozů značky Žiguli. Všechny ty Škodovky 120, rozhrkané favority a felicie s omezovači otáček motoru, i ty tanku podobné volhy, které byly ale neskutečně pohodlné, dávno zmizely v propadlišti dějin a místo nich péjáci sedlají slušně našláplé oktávky. Namísto bonzbloku, propisky a radiostanice disponují počítači a tablety s přímými vstupy do databází, takže nemusí pozdě v noci obtěžovat Luňáka opakovanými žádostmi Hned zkraje je nutné přiznat barvu, že co se týká PMJ, nejsem nestranný. Kdysi, dnes už se začíná říkat ve zlatých devadesátých, jsem totiž býval péjákem. Rovněž je nutné podotknout, že v následujících odstavcích nebude pro ty z vás, kteří slouží na ulici, vůbec nic objevného. Určitě řeknete tohle, sakra, všechno známe! a bude to pravda. Mimo to klasický rozhovor s velitelem Eduardem Šusterem se celkem nedávno objevil v časopise Policista, a protože netřeba zlatit zlato, půjdu na to jinudy. Nejspíš od lesa. Na úvod se ještě sluší drobné vysvětlení: někdy se příslušníkům této jednotky nadneseně, nebo také posměšně, ale i skrytě závistivě přezdívá lovci lebek. Jak jsem byl svého času řádně poučen starším kolegou, tohle pojmenování si péjáci vysloužili tím, že někteří z nich si kdysi jezdívali doplňovat chybějící káóčka na hřbitovy, kde z náhrobků opisovali jména nebožtíků. Krásně to fungovalo než se tohle pohodlné šizení činnosti jednoho dne provalilo.

19 SPECIÁL 19 Když po sobě čtu, co jsem zrovna napsal, skoro se zdá, že být lovcem lebek je děsná sranda a splněný sen každého akčního hrdiny. Jenže kdepak. To by přece z PMJ nechtěl nikdo ani do důchodu! Všechno má své, a ani tahle práce na tom není jinak. Je docela náročná. Fyzicky i duševně. No ano, nemusíte sice šlapat celou šichtu po svých, ale trávit den co den jedenáct hodin v autě za každého počasí taky není žádný med. Pracujete většinou ve stálé dvojici, proto si musíte se svým kolegou či kolegyní věřit, podporovat se a v případě potřeby krýt. Na tom je vaše souhra postavená. Když si však s někým vzájemně nepásnete, je tu problém. Sedět vedle sebe tolik hodin v mrazivém tichu a dusné atmosféře je hotové peklo. Při zákrocích je obvykle nutné se bleskově rozhodovat a být připravený na všechno. Zároveň ale disponovat vhodnou mírou asertivity a umět zachovat chladnou hlavu. PMJ není zásahová jednotka, která na přípravu akce disponuje zpravidla dostato lustraci a operační už nejspíš nebrblají do éteru Vyčkej, Libelo, jsi v pořadí. Dvě stě devítka tu má před tebou celej autobus! I zbraně dostali nové. Já byl tehdy se svou Berettou 92FS maximálně spokojený, ale celá policie byla později přezbrojena na typ CZ 75D Compact. Samopaly H&K MP5A5 a brokovnice Fabarm jsou pak docela jiné kafčo. A když Jeden z prvních neoficiálních znaků PMJ; navrhl a nechal vyrobit pravděpodobně v roce 1997 Tonda Krejčíř z 1. roty, 1. čety. bylo řečeno, že jednotka bude vybavena i útočnými puškami H&K G36, v duchu jsem mocně zaslzel. Při vzpomínce, kolik poblázněných janků jsme v četě měli, jsem se neubránil určitým pochybnostem. Major Šuster, Libela Jedna, si však pospíšil s ujištěním, že pokud vůbec, tak do budoucna se počítá s tím, že by tyto dlouhé zbraně měla ve vozidle jedna vybraná autohlídka z celé skupiny. pouze zkušeným chlapům, nedám je přece do rukou kovbojům, řekl s lehkým úsměvem. Navzdory všem technickým vymoženostem, které jistě nebylo snadné vydupat ze země, důkladné reorganizaci a přenastavení vnitřních mechanismů není rozdíl mezi dnešním PMJ a tím, co jsem zažil já, vlastně nijak markantní. Pořád je to vesměs o tom, že jezdíte a čekáte, až vám operační něco dá nebo vás pošle na konkrétní adresu. Zároveň však bystře koukáte kolem sebe a snažíte se na něco kápnout. Pomáhají vám v tom zkušenosti a instinkty. A pak také štěstí. Když totiž banda výrostků vezme nohy na ramena, jen co zahlédnou policejní auto, když se na někoho zkoumavě podíváte a on hodí šipku do nejbližšího křoví Současný znak jednotky, který její příslušníci nosí na uniformách. nebo dupne na plyn a s protáčejícími se koly se snaží ujet, zjevně není něco úplně v pořádku. A právě v takovou chvíli, po hodinách uspávajícího kroužení hlídkovou rychlostí, řešení téměř banálních dopravních přestupků a poslouchání mnohdy nevybíravých komentářů od našich drahých spoluobčanů, vám poskočí adrenalin a práce péjáka se v mžiku překlopí do té nejzábavnější části. Do lovu. Tohle píšu samozřejmě s nadsázkou, ale nalijme si čistého vína pro podobné okamžiky jsme všichni žili. Milovali jsme je. A noční automobilové honičky znamenaly pomyslnou třešničku na dortu, výhru v jackpotu vždy suverénně vedly naši zážitkovou Top Ten.

20 20 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 kem času. Tady vám operační šoupne věc, co se zpočátku jeví jako naprostá banalita, kterých jste už řešili minimálně tisíc. Pak se přiřítíte první na místo a během několika vteřin jde třeba o život. A klidně o ten váš. Zasahujete u ošklivých dopravních nehod, nejrůznějších sebevražd, snažíte se pomoci zraněným. Ošetřujete a na rukou máte cizí krev. Mluvíte a uklidňujete, vysvětlujete. Rozhodujete a ukládáte sankce. Papírujete. Asistujete, spolupracujete s jinými policejními složkami a se strážníky. Pátráte. Vyjíždíte na rvačky, napadají vás opilci i agresivní pachatelé. Vyskočíte z auta a ženete se za utíkající postavou. Přeskakujete ploty, klopýtáte ve tmě. Lezete do vybydlených baráků a feťáckých doupat. Než přijede pomoc, stojíte ve dvou proti přesile. Můžou na vás vystřelit, zaútočit nožem, najet autem, kopnout, praštit pěstí, poslat na vás psa, vzít po hlavě třeba hrablem na sníh. Potom jste to vy, kdo krvácí. V létě je vám vedro a potíte se jako to příslovečné prase, za deště promoknete až na kost a v zimě zase mrznete. Jídlo si buď vozíte v báglu s sebou a cpete ho do sebe během pauzy na odlehlém místě svého obvodu, nebo střídáte fastfoody. Tu a tam pro velkou změnu zaskočíte do obchodu nebo večerky pro rohlíky, sýr a salám nebo k benzínce pro bagetu. Najíte se, napijete, vymočíte, smetete drobky ze sedadla a z uniformy a jedete dál. Tohle není práce pro každého. Hodí se spíš pro mladší ročníky. Jako startovní pozice, od které se odpíchnete třeba na kriminálku. Někdy jste doslova na roztrhání, ale mnohdy je celou šichtu dokonale mrtvo. Kroužíte, kontrolujete auta i lidi, snažíte se, ale máte prostě smůlu a nic nepřivezete. Co potom? Pořád se tolik bazíruje na výsledné činnosti? Když jsem se ptal Libely Jedna, dostalo se mi hezky kulantní odpovědi, že když do nich společnost investovala tolik prostředků a drahé techniky, musí se jí z toho přece logicky něco vrátit, což pokládám za velmi rozumný názor. Je fakt, že před osmnácti roky nám nikdo moc nevysvětloval. Velitelský kádr měl zaběhlé jiné metody řízení a spíš se jenom řvalo. Někdy i vyhrožovalo. Na instruktáži před výjezdem do obvodů i na nástupech po ukončení služby. Z činnosti se stalo hlavní božstvo. Káóčka, déíčka, složenky, počty a výše pokut vybraných na bloky, zelené a pak hlavně červené čárky ona proslulá péčka. Tak se totiž do výkazů zanášeli pachatelé trestňáků a přestupků. Sloužit v přímém výkonu během devadesátých let minulého století bylo v lecčems jiné než dnes. Mnoho věcí by dneska neprošlo ani náhodou. Spousta nepublikovatelných historek z té doby takříkajíc zlidověla, někteří bývalí kolegové se stali hotovými legendami. Kdo ví, co je s nimi dnes, ale u pivka na ně a jejich činy či hlášky rádi nostalgicky vzpomínáme. Umíte si u řešení dopravního přestupku představit bezkrké monstrum, které si muselo rozstřihnout rukávy u košile, aby se do ní vůbec napasovalo, jak na vás civí skrz zrcadlovky, na rukou kožené rukavice bez prstů a pohrává si místo obušku s násadou od krumpáče? Tehdy jsme se představě GPS v autech a radiostanicích smáli. Neexistovaly mobilní telefony, natož aby fotily nebo natáčely videa. Slovo uniformovaného policajta mělo mnohem větší váhu a ti špatní se asi víc báli. Osobní práva a ústavní svobody byly stejné, ale nikdo vám jimi pořád netřískal o hlavu. Samozřejmě že výhrůžky nejrůznějšími hlavouny a super dobrými známými, vysvlečením z uniformy a rozbitím huby, až budeme v civilu, jsme slýchali často. Kdo ale dneska pamatuje, že urážka veřejného činitele bývala trestným činem? A když se nějaký převeliký chytrák dožadoval důkazu, třeba fotky z radaru, to už muselo fakt být. Společnost se však od té doby hnula. Lidé se chovají jinak a s nimi samozřejmě i policisté. Staré historky jsou jen vyčpělým závanem starých časů. Nic víc. Poměrně přesně jsem věděl, co nás během té zimní noci čeká. Těšil jsem se, proč taky ne. Dokonce i ty kanady jsem přeleštil a místo civilu oblékl starou policejní kombinézu, jen bez označení a domovenek. A jakmile jsem zapadl do služební oktávky dozadu na doutnák, bylo to zpátky. Ten pocit. Po nějaké době jsem se přistihl, že se rozhlížím mnohem pozorněji, koukám se

21 SPECIÁL 21 do temných stínů, pečlivěji si prohlížím kolemjdoucí stejně jako auta, co nás míjela. Zkoumal jsem, jestli se jejich řidiči nějak podezřele nechovají třeba jestli neklopí zrak a nestahují ramena víc než jiní. Bylo to jako vklouznout do starých, ale pohodlně rozšlápnutých bot. A ne naposled mě za tu noc napadla otázka, proč jsem krucinál vlastně z PMJ odcházel? Prvních pár hodin se vůbec nic nedělo. Ve vysílačce bylo takové ticho, že to vypadalo, jako by operační na správě komplet emigrovalo za kopečky. Za tu dobu jsme projeli Prahu; od centra až na okraj, na Lhotce pomohli řidičce, které došel benzin, odtlačit auto z křižovatky, na Smíchově si dali noční klasiku: hambáče a hranolky. Díky Zdeňku Matušíkovi jsem se setkal a objal s bývalým kolegou, s nímž jsem odjezdil spoustu památných šichet. Během kroužení městem jsme probrali lidi, jejichž jména se mi nestačila vypařit z paměti. Libela Jedna se nám svěřil se svými plány do budoucna, v nichž na čelném místě figuruje snaha získat pro každého příslušníka PMJ vlastní podkošilovou balistiku. Pochlubil se úspěchy svých lidí, což je správné. Že se záběr jednotky rozšířil i mimo hranice hlavního města. Že i přes pracovní nával stále vyráží do terénu jako obyčejná hlídka a potutelně se baví reakcemi mnohých nevrlých stálistů na místních odděleních, když se dozvědí, kdo je. O pár hodin později jsme zajeli na ďáblickou základnu kvůli drobné opravě. A před půlnocí se divný klid konečně zlomil a z éteru se začaly sypat relace jedna za druhou. Autobusový terminál Florenc, Nusle, Palmovka, Černý Most, Ďáblice, Letná a další. A pak, když jsme kolem druhé v noci odbočili z Jandovy ulice doprava na Sokolovskou a dvojice mladých kluků se dala na úprk od posprejované domovní zdi, měl jsem tisíc chutí zahodit foťák a vyrazit za nimi. Z auta vyskočil Zdeněk Matušík, zatímco my jim zkusili autem nadjet. Sprejeři však zdrhali jako srnky, protože jsme je už nikde nezahlédli. Udělali jsme proto rychlé kolečko a zastavili pod schody v Pešlově ulici, které vedou na manipulační plochu u železničních kolejí. Ty schody mě lákaly. Když nahoru vyrazil Eda Šuster, necpal jsem se za ním. Pouze jsem strčil foťák Janě a vydal se pěšky dál ulicí, abych ji pokryl, kdyby snad někdo vyrazil ze křoví nebo od Vysočanského nádraží. Dneska jsem tu přece nebyl od toho, abych někoho lovil. Ale chtělo se mi, sakra, že jo! Za chvíli se objevil slabě udýchaný Zdeněk a pak Libela Jedna přivedl jednoho ze sprejerů, který se ukryl do díry pod nákladovou rampou. Proti nám úplně mladičký kluk, který se hloupě vymlouval, trochu se třásl, tvářil se přímo tragicky, ale přesto zkoušel zachránit trosky vlastní hrdosti náznakem drzosti. Podobné snahy ho ale velmi rychle přešly. Dokonce vydal svůj mobil a dobrovolně pustil, že té noci nebyla ona domovní zeď prvním cílem, na kterém se umělecky vyřádili a ještě se k tomu nahráli na video. Moc často se nepovede chytit sprejery rovnou při činu, zářili oba péjáci. Výborná práce, přizvukoval jsem a nacvakal ještě pár fotek. Potom přijela jiná hlídka a pašíka si převzala. Chvíli jsme kroužili v širším okolí, zkontrolovali mladíka na nedaleké tramvajové zastávce a Zdeněk mu nahlédl do batohu, jestli v něm nemá čirou náhodou několik barevných sprejů. Neměl. Noční jízdu jsme ukončili okolo páté, když Janě začala padat víčka, a na Korunní se pak s oběma péjáky rozloučili. A můj závěr? Pod dojmem několikahodinového návratu proti proudu času bych klidně prohlásil, že kdyby byl tehdy na PMJ současný velitelský kádr, výcvik, materiálové vybavení a zabezpečení, neodešel bych k jinému útvaru. Nebo si to alespoň lépe rozmyslel. Jenže to jsou samá kdyby. Minulost je pryč a teď je teď. A do stejné řeky není opravdu radno vstupovat podruhé. Každopádně děkuji Libele Jedna, majoru Eduardu Šusterovi, a poručíku Zdeňku Matušíkovi za skvěle strávenou noc, která mi toho tolik připomněla. ROBERT LIBELA 209 FABIAN FOTO: SGT.

22 22 SPECIÁL Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Zeptali jsme se plk. Mgr. Martina Vondráška, ředitele krajského ředitelství hl. m. Prahy: Jaké místo zaujímá PMJ v celkové organizaci KŘP PČR a v jejím celkovém výkonu? Odbor pohotovostní motorizované jednotky je jedním z osmi celoměstských odborů vnější služby. Jeho úkolem je zejména rychle a profesionálně reagovat na tísňová volání na linku 158. Policisté PMJ se samozřejmě podílejí na naprosté většině policejních akcí a bezpečnostních opatření, kdy plní úkoly dopravou počínaje a zákroky proti pachatelům trestné činnosti a jejich eskortami konče. V mezičasech, které se neustále zkracují, mají policisté jednoduché zadání vlastní iniciativou vypátrat odcizené vozidlo, hledanou či pohřešovanou osobu, odhalit pachatele trestného činu nebo přestupku. Jak se PMJ podílí na činnosti uniformovaných složek co do objemu práce? Na celkovém objemu základní policejní činnosti pražské policie se PMJ významně podílí zejména v počtu zadržených podezřelých z trestného činu (loni 3248 osob; celkem v Praze trestně stíháno osob), v počtu výjezdů na linku 158 (loni , což je téměř třetinový podíl), v počtu osob prověřených v informačních systémech (loni , což je více než 10 % z celku), v počtu hledaných osob (loni 1403, tj. více než 20 % z celku) a konečně v počtu vypátraných motorových vozidel zařazených do PATRMV (loni 464 vozidel, tj. dvoutřetinový podíl z celku). Má pražská PMJ obdobu u jiných KŘ? Pokud ne, z jakého důvodu se PMJ v Praze, velmi hloupě řečeno, uživí? Jinými slovy: co vyžaduje její fungování? Tak předně, že se PMJ v Praze uživí, je zcela zřejmé z předešlé odpovědi. PMJ vnímám jako neodmyslitelnou součást první reakce pražské policie na téměř jakékoliv relevantní tísňové volání. Tomu odpovídá i speciální výcvik policistů, jejich vybavení, výkonnější vozidla i mobilní technika. V ostatních větších městech České republiky plní úlohu PMJ tzv. pohotovostní a eskortní oddíly či oddělení hlídkové služby. V pražských podmínkách si výkon služby na ulici bez PMJ nedovedu představit. Navíc není moc pražských útvarů s 55letou historií! A u toho se chci zastavit, neboť PMJ v nedávné minulosti trpěla určitou frustrací z vnímání jednotky policejním okolím i nadřízenými, policisté byli zařazeni do nižších tarifních tříd a desítky z nich se ob měsíc marně snažily dostat z Prahy do místa bydliště. Dnes mohu říci, že každý útvar mi dělá radost z jiného důvodu. Někde máte dobrou partu lidí, ale výsledky nic moc, někde naopak, některé útvary jsou tak specifické, že jsou a musí být prestižní a jejich výsledky nejsou o kvantitě, nýbrž o kvalitě, některé odvádějí stereotypní práci a udržet u nich bojovnou náladu a motivaci není jednoduché No a u PMJ je snad kombinace všeho. Jsem rád, že jdou výsledky tohoto útvaru rok od roku nahoru, ale daleko větší radost mám z toho, že PMJ, zejména v posledních několika málo letech, našla svoji identitu, má hlavu vzhůru, je pyšná na svoji historii a její policisté jsou hrdí na domovenku na rameni.

23 23 Krvesajná party Věděli jste, že při nekomplikované ortopedické operaci je pro pacienta potřeba jedna až tři krevní konzervy a 5 6 jednotek mražené krevní plazmy, při složitější deset, přičemž jedna krevní konzerva je 300 ml? Že jednoduchým počtem je do pacienta na sále potřeba nalít až tři litry krevních preparátů? Že při závažných případech novorozenecké žloutenky je životně důležité dítěti po narození prakticky vyměnit krev, tzn., že k jeho přežití je třeba 500 ml darované krve? Že průměrně dostane každý člověk v Česku během svého života pětkrát krevní transfuzi a 14x pozře lék vyrobený z krevních derivátů? Nevěděli? Strážníci opět na Žofíně Městská část Praha 1 připravila pro obyvatele i návštěvníky centra metropole v sobotu 9. června skutečně pestrý program. Stovky nadšených dětí i s rodiči s velkou chutí absolvovaly nejrůznější soutěže na celkem pěti místech mezi Žofínem, Staroměstským náměstím, Rudolfinem, Starými zámeckými schody a Kampou. Na stanovišti strážníků Prahy 1 na Slovanském ostrově byla již tradičně velkým lákadlem pro děti malá elektrická autíčka, ukázka výcviku sebeobrany, a bez povšimnutí nezůstalo ani policejní pexeso či speciálně upravené vozidlo městské policie. Den Prahy 1 jsme si s Matýskem opravdu užili, řekla strážníkům mladá maminka, která právě dohlížela na synovo bezpečné zaparkování autíčka. Prezentace Městské policie hl. m. Prahy na nejrůznějších sportovních a společenských akcích pro veřejnost je pro naše strážníky již samozřejmostí. Kromě toho strážníci z obvodního ředitelství MP Praha 1 pořádají přednášky pro školní mládež, výcvik základů sebeobrany a řadu let už spolupracují s Dětským domovem Sázava. VILMA ČASTOVÁ, FOTO: KAMILA SANTELLA Určitě ale víte, že se každý rok v červnu sejdou někteří z vás v transfuzní stanici vinohradské nemocnice na krvesajné party, aby tuto nejvzácnější tekutinu darovali. Letos se z původního počtu 43 přihlášených dostavilo 26. června 37 dárců krve. Vysáto z těla jim bylo více než 17 litrů krve či plazmy. Takže dalšími jednoduchými počty by se dalo hypoteticky spočítat, kolika lidem pomohli. Ale nechci zmiňovat jen oněch 37 kolegů a kolegyň z 26. června. Nedávno přišel na oddělení komunikace s veřejností dopis z písecké organizace Českého červeného kříže. Oznamoval udělení Zlaté medaile prof. MUDr. Jana Janského dárci krve, který dovršil 40 bezpříspěvkových odběrů. S potěšením nám bylo oznámeno, že mezi vyznamenanými touto medailí je strážník Zdeněk Prajzler z OŘ Praha 5. Chodím darovat krev 3 4 ročně, přivedl mě k tomu kamarád. A protože jsem z Písku, tak chodím do písecké nemocnice. Co můžu udělat, udělám rád, řekl nám Zdeněk. Ke zlaté medaili gratulujeme, stejně jako všem ostatním kolegům, kteří jsou pravidelně za dárcovství oceňováni. HAF, FOTO: OKV

24 24 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Strážník měsíce ČERVEN 2012 OŘ 1 OŘ 2 OŘ 3 OŘ 4 OŘ 5 OŘ 6 OŘ 7 OŘ 8 OŘ 9 OŘ 10 OŘ 11 OŘ 12 OŘ 13 OŘ 14 OŘ 15 Hlídkový útvar Pohotovostní útvar Útvar řešení přestupků David Žalobín Miroslav Hadrava Jan Brhel Martin Marhan Tomáš Rangl Ladislav Veselák vedoucí směn A, B, C, D Jiří Beran Erik Tischer Roman Zahradníček Michal Beránek Vladimír Gerevič Petr Drozd Vlastimil Frančík Jiří Knap Tomáš Kašpar, Jakub Krucký Marek Tesař, Rudolf Kopčil, Lukáš Furiš Daniel Pešek Významné životní jubileum v měsíci ČERVENCI 2012 S díky a uznáním» Vážení, děkuji Vám všem a každému jednomu zvlášť za skvělou pomoc při bezchybném zvládnutí zahájení sezony v Zoo Praha a představení nového loga. Byla to práce vskutku nelehká, ale pokud je mi známo, nevyskytl se jediný zásadní problém. To jistě souvisí s nadstandardním pochopením od Vás všech a skvělou koordinací. Děkuji a zdravím Vás, napsala paní Dr. Zuzana Anna Palzerová, náměstkyně UKV Zoo Praha» Dobrý den, vzhledem k tomu, že dokáži ocenit, pokud něco v tomto státě funguje tak, jak má, chtěl bych pochválit jednu z Vašich hlídek, napsal pan T. B. 3. května jsem oznámil jistý přestupek v místě svého přechodného bydliště. Operátorka mě ujistila, že na místo posílá hlídku. Vzhledem k tomu, že od svých známých často slýchám různé stesky ohledně MP (a ze své zkušenosti vím, že v mém rodném městě často nezafunguje tak, jak má ono ke rvoucím se ragbistům se nejezdí s nadšením...), tak chci ocenit práci hlídky ve voze č. 68, která toho dne kolem třetí hodiny ranní velmi ochotně přijela do ulice Selských baterií a vyřešila mé hlášení. Hlídka postupovala naprosto profesionálně a přestupek bryskně vyřešila. Pokud by jako tato hlídka postupovala každá, myslím si, že bychom se v našem státě všichni cítili o mnoho lépe a bezpečněji. Velký dík oněm dvěma strážníkům a nechť si z nich všichni ostatní vezmou příklad (i když pevně věřím, že drtivá většina nemusí, protože dělá svou práci stejně dobře jako oni).» Chtěla bych poděkovat a pochválit výbornou práci strážníků městské policie. V noci z 2. na jsem volala na MP s žádostí o zásah u rušení nočního klidu. S dotyčnými totiž nebyla řeč. Říkala jsem si, že policie je stejně jen asi vyzve, aby se ztišili, a odjede, a nebude to mít žádný efekt, ale byla jsem mile překvapena. Strážníci si vyžádali občanské průkazy všech osob, které dělaly v domě hluk, a postupovali nekompromisně, přitom naprosto slušně a profesionálně. I po jejich odjezdu už zůstal v domě klid. Ještě jednou tedy děkuji, udělalo to na mě velmi dobrý dojem, napsala paní T. Š. v měsíci SRPNU 2012 OŘ 12 Marcel Pravda OŘ 1 Milan Ratajský OŘ 8 Miloš Landa OŘ 12 Lada Konvalinková OŘ 13 Petr Wenzel OŘ 1 Ing. Petr Holubec OŘ HÚ Karel Tvardek ÚCÚ - ÚŘP Jana Chomátová OŘ 1 Jaroslav Češpiva OŘ 3 Augustin Tarabáš ÚPE - ÚEAÚ Jitka Skálová» Pro ty z vás, kdo rádi luštíte, jsme připravili letní křížovku. Do ní jsme vybrali citát zakladatele moderní kriminalistiky Eugèna Françoise Vidocqa: Jediné city, které byl kdy člověk schopen vyvolat v policajtovi, jsou (dokončení v tajence) Nápověda: TMP, ROSSO, LAIE, TORR, EAK, SEATO

25 KŘÍŽOVKA 25

26 26 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Dopis z vazby Na ředitelství městské policie přišel 15. května dopis adresovaný dvěma konkrétním strážníkům. Byl psaný rukou, úhledným písmem, s pravidelným řádkováním, v horní části byl opatřený razítkem vězeňské služby. Text je tak dojímavý, že se o citové pohnutí, které jsme si při jeho čtení sami prožili, nemůžeme nepodělit s našimi čtenáři: Vážení strážníci, předem mého dopisu přijměte prosím ode mne upřímnou omluvu za moje jednání vůči Vašim osobám dne , kdy jsem Vás měl ohrožovat hliníkovou násadou na mop. Místo abych Vám poděkoval, že jste mi svým upozorněním na skutečnost, že svítí červená a že vstupuji pod kola jedoucího autobusu, zachránili život, tak jsem se vůči Vám choval agresivně. Věřte, že svého jednání upřímně lituji, a zároveň Vás mohu ujistit, že v mém jednání nebyl žádný úmysl, ale bohužel jsem byl ovlivněn alkoholem. Lituji toho, co se stalo, a jestli můžete, odpusťte mi to. Mohu Vám slíbit, že je to pro mě dokonalé poučení a že se už nikdy po této zkušenosti nepřiblížím ke sklenici alkoholu. To slibuji jak Vám, tak především sobě, neboť jsem si vědom toho, že moje chování bylo špatné a za normálního stavu bych se ho nikdy nedopustil. Moc se omlouvám a lituji toho. S pozdravem L. S. ILUSTRACE: PAVEL ŠIŠPERA Ze svodky událostí dne 30. března 2012 Omezení na osobní svobodě, použití DP Dne v 0.55 h spatřila hlídka MP na přechodu pro chodce poblíž křižovatky ulic Ostrovského a Stroupežnického v Praze 5 muže, který tyčí udeřil do okna projíždějícího autobusu MHD. Po vyzvání hlídkou MP k ukončení protiprávního jednání zaútočil tyčí na strážníka a udeřil ho do ramene. Za použití donucovacích prostředků (hmaty, chvaty a pouta) byl pro podezření ze spáchání trestného činu omezen na osobní svobodě a na místě předán přivolané hlídce PČR k dalšímu opatření. Na PČR ztotožněn jako L. S., nar. xx. xx. xxxx, bytem Xxxxxx 12, Praha 10. Předáno MO PČR Praha 5.

27 27 S díky a uznáním» Nejprve ze všeho vám chci popřát krásný den, napsala paní J. L. Dlouho jsem přemýšlela, zda vám napíši, ale nakonec jsem se rozhodla, že se podělím o svůj zážitek s městskou policií. Ve středu osmnáctého dubna okolo čtrnácté hodiny jsem odcházela z domu na Jižním Městě a všimla jsem si, že zde přímo u domu ve křoví leží několik použitých stříkaček. Shodou okolností okolo projíždělo vozidlo policie, proto jsem požádala příslušníka, zda by s nimi mohl něco udělat, ale tak arogantní chování jsem opravdu nečekala. No nic. Samozřejmě, že jsem se pomoci nedočkala. Tak jsem zkusila druhou možnost. Vzpomněla jsem si, že v chodbě domu máme stojan a v něm různé propagační materiály, včetně spojení na vaši městskou policii a konkrétně na našeho strážníka okrskáře, pana Radka Doudu. Tak jsem mu zavolala, abych mu sdělila, co mám na srdci. Přiznám se, že jsem moc nedoufala, že bych se svojí žádostí uspěla. Ale byla jsem překvapena, ba přímo v šoku, když se ozval velice příjemný hlas a bez sebemenšího zaváhání mě ujistil, že zjedná nápravu. Byla jsem zvědavá, jak celá věc dopadne, ale ještě větší šok jsem utrpěla, když ani ne za deset minut přijelo vozidlo městské policie a stříkačky strážníci odvezli. Chtěla bych poděkovat našemu strážníkovi za ochotu a rychlost, s jakou pomohl. Přesně takhle si představuji práci policie a jsem moc ráda, že mám ve svém bydlišti takového strážníka, se kterým jsem zatím bohužel měla tu čest mluvit jenom po telefonu. Přeji vám i vašim mužům zákona hodně úspěchů a ještě jednou děkuji.» Vedoucí prodejny Albert z Přerova si velmi chválí obětavost jednoho ze strážníků z obvodního ředitelství Praha 14: V úterý 29. května kolem 17. hodiny Váš zaměstnanec nakupoval v našem supermarketu. Protože platil kartou, kterou měl uschovanou v černém pouzdře, všimla jsem si i odznaku městské policie. Zaplatil a šel i se svým kamarádem vrátit nákupní vozík. Za nimi pak přistoupil k pokladně další muž. Měl sice nákupní tašku, ale na pult k zaplacení dal pouze tři láhve s limonádou. Při procházení turniketem se však rozezněl alarm, proto ho naše prodavačka vyzvala, aby ukázal, co má ve své tašce. Muž nereagoval a pomalu odcházel. Vyzvala jej proto ještě jednou. Dotyčný však, místo aby ukázal tašku, rychle zamířil ven z obchodu. Celou věc sledoval onen mladý muž, který se pak společně se svým kamarádem a jedním ze zákazníků za ním rozeběhl. Jeden z nich zloděje v chodbě mezi obchody, které jsou součástí obchodního domu, srazil k zemi, kde mu upadla nákupní taška s odcizenými věcmi. Zloděj však začal utíkat. Všichni ho proto začali v ulicích Přerova pronásledovat. Nakonec podle strážníků MP Přerov, které zároveň přivolali mobilním telefonem, byl zloděj nakonec chycen asi po dvou kilometrech u nemocnice a tam jim i předán. Ti ho pak dovezli s pouty na rukou zpět do našeho obchodního domu. Tímto odvážným činem, kdy spousta lidí jen stála a přihlížela, zachránili naší prodejně zboží v tisícikorunové hodnotě. Jelikož jsem byla ráda, že se někdo zastal prodavačky a vydal se pronásledovat zloděje, aniž by věděl, zda nemá u sebe nůž nebo jinou zbraň, jsem se onoho mladého muže zeptala, kde pracuje, abych mu mohla touto cestou poděkovat. Mnohokrát mu tedy děkuji nejen já, ale i kolegyně, přes jejíž pokladnu se onen zloděj snažil projít. Jsem ráda, že stále existují lidé, kteří dokáží zakročit i ve svém volnu, když je potřeba. Tím narážím na to, že v inkriminované době byla v okolí pokladny spousta lidí, ale nikoho ani nenapadlo se jakkoli angažovat nebo pomoci. Strážníci z desítky jdou z akce do akce Od 1. do 7. července 2012 dohlíželi strážníci z Prahy 10 společně s Policií ČR na veřejný pořádek a dopravu při všesokolském sletu na stadionu Synot tip Aréna v Edenu. První tři dny probíhaly na stadionu a okolních cvičných plochách nácviky cvičenců a ve dnech 5. a 6. července byl hlavní program cvičení na hlavním stadionu. V době konání hlavního programu zajišťovalo dohled nad veřejným pořádkem přibližně 20 strážníků, nebyli v tom ale sami akce se účastnily i ostatní složky IZS (hasiči, RZS, Červený kříž, Armáda ČR). Strážníci zaznamenali několik krádeží na odložených věcech cvičenců, v průběhu akce také došlo vlivem vysokých teplot k několika kolapsům vše řešili za asistence strážníků zdravotníci. 6. července přišlo na stadion téměř 15 tisíc diváků. Akce se účastnili cvičenci z celé České republiky a z Dánska. Po celou dobu průběhu všesokolského sletu strážníci také dohlíželi na bezpečí v okolí školních zařízení na území MČ Prahy 10, kde byli cvičenci ubytováni. Jen pár dní po skončení všesokolského sletu se na Eden strážníci vrátili zajišťovali dohled nad veřejným pořádkem a dopravou při koncertu Bruce Springsteena. The Boss vystoupil před více než 24 tisíci diváků a z pohledu strážníků se akce obešla bez nejmenších potíží. HAF

28 28 PREVENCE Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Zakončení ročního počítačového kurzu pro seniory Strážníci ze skupiny bezpečného chování v rámci projektu nazvaného Informatika pro seniory se na konci školního roku rozloučili téměř s třicítkou seniorů, kteří od loňského září absolvovali počítačové kurzy, které jim umožnily vzdělávat se v oblasti výpočetní techniky. Účastníci byli rozděleni do tří skupin podle znalostí a vědomostí na začátečníky a pokročilé. Senioři a cvičení V rámci projektu Informatika pro seniory probíhalo zdravotní a posilovací cvičení, jehož senioři měli možnost se zúčastnit. Setkání probíhalo v místní tělocvičně, a to vždy před počítačovým kurzem. Skladba cvičení přitom vycházela nejenom z pilates a Tibeťanů, ale také z čínských cviků Osm brokátů. S pomocí jednoduchých cviků si senioři zvyšovali fyzickou kondici, ulevovali si od bolesti, pomalými a kontrolovatelnými pohyby odbourávali stres a pomáhali si tím k lepšímu zdraví. Jednotlivé cviky byly zaměřeny na konkrétní potřeby seniorů. Během loučení s tímto školním rokem obdržel každý účastník soubor cviků k domácímu procvičování přes prázdniny. V příštím školním roce se proto všichni těšíme na další setkávání. EVA VINTROVÁ, ÚTVAR SOCIÁLNÍ PREVENCE MP FOTO: MP PRAHA Na konci měsíce června převzal každý účastník začátečnického kurzu z rukou strážníků skupiny bezpečného chování pamětní list o jeho absolvování. Vysvědčení pak obdrželi absolventi pokročilého kurzu. Strážníci-preventisté se definitivně rozloučili s téměř 20 absolventy, kterým systematické školení v oblasti výpočetní techniky dodalo mnoho nových vědomostí, díky nimž dnes samostatně pracují s počítači, orientují se v jejich základních programech, umějí pracovat s dokumenty, soubory a obrázky, zvládají ovou komunikaci i s přílohami, bezpečně se pohybují na internetu atd. Právě tito senioři od svých lektorů obdrželi vysvědčení, kde byli klasifikováni stejně jako ve škole. Senioři z kurzu pro začátečníky se pak s dalším školním rokem posouvají do úrovně pokročilých. Závěrem bychom chtěli poděkovat všem seniorům za to, že jsme měli příležitost je poznat, a přejeme jim mnoho úspěchů v dalším samostatném vzdělávání a při uplatňování získaných vědomostí. Pořád ale platí, že se mohou na lektory skupiny bezpečného chování kdykoli obrátit s jakýmkoliv problémem nebo dotazem. Přejeme vám mnoho úspěchů! RADKA BREDLEROVÁ, ZA ÚTVAR PREVENCE SKUPINA BEZPEČNÉHO CHOVÁNÍ

29 PREVENCE 29 Nový projekt Zástupci z útvaru sociální prevence se zúčastnili projektu Přenos znalostí v oblasti poskytování služeb občanům v tíživé životní situaci. Stěžejním tématem tohoto nového projektu je pomoc osobám ohroženým domácím násilím (dále jen DN), které se nacházejí v krizi nebo momentální tíživé situaci. Přínosem pro strážníky z útvaru prevence je, že díky účasti na odborných konferencích získali potřebné informace o tom, jak pracovat s agresory i oběťmi domácího násilí, a také o aktuální legislativě. Neméně důležité pro ně bylo navázání spolupráce s Policií ČR a organizacemi zabývajícími se právě problematikou DN. Získané znalosti navíc strážníci z útvaru prevence uplatní při své přednáškové činnosti nejenom na základních školách. Skupina bezpečného chování útvaru sociální prevence se v rámci své přednáškové činnosti věnuje mimo jiné problematice dospívání dívek a chlapců. Mezi mladými lidmi totiž není násilí ve vztazích nic neznámého. Zkušenosti s násilným partnerem či takovým, který je omezuje, uráží a ponižuje, má stále více mladých dívek což vyplývá i z oficiálních statistik. Vnímání toho, co je ve vztahu dobré, respektive co je pro nás ještě přijatelné a co už ne, si lidé přinášejí především z rodinného prostředí. Že se dívky snadno stanou obětí tzv. partnerského násilí, je dáno zejména tím, že nemají dostatek zkušeností, sebevědomí a povědomí o tom, co ještě přijatelné je a co už není. Dívky se proto s preventistou učí rozpoznávat příznaky vznikajícího vztahového násilí a následně jak si s ním poradit. dojde v blízké budoucnosti k příslušné legislativní změně, nebudou již považovány za svědky DN, ale přímo za ohrožené osoby. Strážník se však sám může ocitnout v situaci, kdy ho přímo na ulici osloví oběť DN, která je na útěku z domova nebo je pronásledována. Strážník by jí v takovém případě měl kvalifikovaně pomoci, zejména ji informovat o všech možnostech a způsobech řešení jejích problémů, a mít místní znalost o nejbližších organizacích, které se specializují na pomoc obětem domácího násilí. Výměna zkušeností v rámci workshopů, seminářů a konferencí se uskutečnila během pracovních stáží nejenom u nás, ale i v Německu a na Slovensku. Strážníci z prevence při nich získali mnoho nových poznatků o efektivní prezentaci a medializaci případů DN pro širokou a odbornou veřejnost. Měli rovněž možnost nahlédnout do řešení problematiky DN. Zástupkyně z útvaru prevence si ze stáže v Německu přinesla zajímavé postřehy. Policie tam totiž vůbec neřeší, zda při konfliktu v rodině může jít např. o předrozvodový spor, ale v každém takovém případě automaticky zasahuje jako při podezření na domácí násilí. V Německu je zadokumentováno více případů vykázání než v naší republice; v posledních deseti letech je každý nový policista odborně proškolen v problematice DN. U našich západních sousedů téměř nedochází ke zneužívání tísňových linek, jako je tomu často u nás. Spolupráce státních i nestátních organizací v Německu je koordinovanější a lépe organizovaná, což je cílem i Intervenčního centra a celého projektu. V rámci tohoto projektu proběhla celá řada aktivit, které přispěly k řešení nedostatků v systému ochrany před domácím násilím v hl. m. Praze. Projekt probíhal od září roku 2010 až do konce léta Realizátor, Centrum sociálních služeb Praha, do něho zapojil nestátní organizace, např. Intervenční centrum a Krizové centrum RIAPS, zástupce dalších neziskových organizací a územně správních celků většinou úřadů městských částí Praha 1 až 22, občanská sdružení Psychosociální centrum Acorus, ROSA, Berkat, Centrum pro integraci cizinců, Remedium, Život 90, a také církevní organizace Charita a SOS centrum Diakonie atd. Na základě zkušeností z Berlína skupina bezpečného chování připravila program pro mateřské školky, který se konkrétně zabývá problematikou násilí. V něm jsou citlivou formou pohádky děti seznamovány s tím, co mají dělat, pokud se setkají s nějakým trápením v rodině nebo se stanou svědky ubližování od někoho ze svého okolí. ZA ÚTVAR SOCIÁLNÍ PREVENCE RADKA BREDLEROVÁ A KVĚTOSLAVA FLUTKOVÁ Městská policie v rámci programu vzdělávání doškoluje své strážníky v této oblasti právě prostřednictvím útvaru prevence. Strážníci se učí na místě výjezdu správně vyhodnotit situa-ci, rozpoznat, kdy se jedná o DN, respektive správně rozlišit, zda jde o pouhé rušení nočního klidu či o hlučnější hádku mezi partnery nebo manželi. Strážník je proškolen, aby v případě jakéhokoli podezření na DN přivolal na místo Policii ČR, do příjezdu policistů oddělil agresora od oběti a zamezil dalšímu fyzickému násilí či psychickému ovlivňování oběti. Je rovněž důležité, aby strážník informoval Policii ČR o opakujících se konfliktních situacích v takové rodině formou úředního záznamu, což může být následně využito jako podklad k vykázání. Zvláštní důraz je kladen na situace, u kterých jsou přítomny děti. Ty by měly být správně zabezpečeny, a pokud

30 30 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Kreslíři a kuřáci V pondělí 18. června krátce po deváté hodině ráno projížděli strážníci z Prahy 4 ulicí Nad Lesním divadlem. Všimli si tam skupinky několika osob, hlavně ale mladíka, který čmáral maxifixem na trafostanici. Další muž ze skupinky se také pokoušel vytvořit nějaké nápisy, jeho umělecký záměr byl ale přerušen příchodem hlídky. Strážníci oba muže ztotožnili (jednomu bylo 16, druhému 17 let) a pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu je omezili na osobní svobodě. Hlídka si dále všimla vodní dýmky a jednoznačně zaregistrovala silné aroma marihuany. Na dotaz strážníků, co to kouří, všichni shodně odpověděli, že marihuanu, kterou jim dal kamarád. Po kontrole totožnosti onoho kamaráda se strážníci zeptali, zda u sebe má ještě další marihuanu. Bezelstně jim řekl, že ano, a z batohu vyndal plechovku z poloviny plnou zelené silně zavánějící sušiny. Na služebně PČR bylo později zjištěno, že v plechovce je 12 gramů sušené byliny. Mladík se strážníkům doznal, že poskytl a umožnil konzumaci ostatním nezletilým osobám. Této dobré duši ochotné podělit se s přáteli o kuřivo bylo čerstvě 18 let. Na místě byla také 15letá dívčina, která přiznala, že si taky dala. Hlídka strážníků proto bezúplatného dárce stejně jako jeho kamarády-kreslíře pro podezření ze spáchání trestného činu omezila na osobní svobodě a předala Policii ČR k dalšímu vyšetřování. HAF FOTO: OŘ MP PRAHA 4 Dva případy z Prahy 2 U dvou zajímavých případů se v půli července ocitla hlídka strážníků z Prahy 2. Nejprve při své denní a potom noční směně. Obě události se staly v Římské ulici, v obou případech hrály roli drogy. Jak to bylo? 12. července odpoledne projížděli strážníci Římskou ulicí. Uviděli modré BMW, jehož řidič nebyl připoután. Předpisově ho zastavili a vyzvali k prokázání totožnosti. Při komunikaci se strážníky byl muž roztěkaný a nervózní, a to až tak, že měli podezření, není-li pod vlivem drog. S provedením testu řidič souhlasil. Jeho výsledek byl pozitivní na látku amfetamin. Po zásluze byl za řízení pod vlivem návykové látky omezen na osobní svobodě a předán policistům k dalšímu opatření. O tři dny později jeli stejní strážníci prověřit oznámení na linku 156. V jednom z domů v Římské ulici se ve tři hodiny ráno pohyboval cizí muž. Oznamovatel hlídce hodil klíče z okna. Strážníci je ale nepotřebovali, protože vchodové dveře byly vypáčené a nedovřené. A při jejich otevření jim téměř do náruče vstoupil pětatřicetiletý muž. Řekl jim, že si do vchodu šel pouze aplikovat drogu. A kufr s vrtacím kladivem v igelitové tašce, kterou nesl, že dostal od kamaráda. Strážníci zjistili, že ve dvoře, ze kterého muž vycházel, probíhají stavební práce a dřevěná kůlna na nářadí má rozbitou petlici se zámkem. Co pak následovalo, je všem nad slunce jasné. Omezení na osobní svobodě a cesta na nejbližší oddělení Policie ČR. Zdravíme tímto kolegy z Prahy 2 a gratulujeme k pěkným zákrokům! HAF

31 31 Červnový víkend na Praze 9 Obecně spíše poklidný obvod Praha 9 nás překvapil dvěma úředními záznamy z jednoho víkendu. Nic extrémně dramatického se nedělo, přesto oba případy stojí za zmínku. Autohlídka Iris 30 dostala krátce před půlnocí 16. června informaci o opilém muži, který rozbíjí zastávku MHD Nádraží Libeň. Strážníci byli na místě za pár minut, ale po agresorovi ani vidu, ani slechu, také všechny nejbližší zastávky se nejevily jako po útoku vandala. Naproti nádraží Libeň ale z nechvalně známého bistra vyšel zjevně podnapilý a rozzuřený muž. Nejdříve rozkopal dveře poblíž zaparkovaného peugeota, pak si kopnul do vchodových dveří domu, a než k němu strážníci stihli doběhnout, rozbil ještě pěstí okno vozidla Fiat. Své řádění strážníkům hned vysvětlil: měl vztek na hosty v restauraci! Strážníci vztek neměli, ale muže pro podezření ze spáchání trestného činu na místě omezili na osobní svobodě. Od rozbíjení všeho, co potkal, měl poraněnou ruku, na nabídku ošetření ale reagoval negativně. Ze svého amoku se pak měl příležitost uklidnit na služebně PČR v Ocelářské ulici, kam ho strážníci převezli a předali k dalšímu vyšetřování. O den později dostala jiná autohlídka z Prahy 9 oznámení o vozidle Škoda Felicia, jehož řidič je zřejmě pod vlivem alkoholu. V ulici U Vysočanského pivovaru se právě pokoušel zaparkovat. Na výzvu k prokázání totožnosti strážníkům svá nacionále pouze nadiktoval, protože u sebe neměl žádný doklad. Ale byl z něj silně cítit alkohol. Souhlasil s provedením dechové zkoušky. Drager ukázal hodnotu 3,50 alkoholu v dechu. Osmatřicetiletý muž s trvalým bydlištěm v ulici U Vysočanského pivovaru měl ten den víc štěstí než rozumu. Domů se ale hned tak nedostal. Pro podezření ze spáchání trestného činu ho totiž strážníci omezili na osobní svobodě a předali policistům z Ocelářské ulice. Na služebně PČR byla provedena opakovaná dechová zkouška s výsledkem 3,06 alkoholu v dechu. Nevím, nevím, nezačnu-li se za večerů ve Vysočanech bát HAF Nehoda Osmnáct let je Petr Kacbuda strážníkem městské policie, dva roky obstarává svůj okrsek v pražské Krči. O jeho skutcích, zákrocích a pozitivních činech se v jeho okrsku ví. 19. května si do seznamu svých zásluh mohl připsat další. Poskytl první pomoc muži, který byl účastníkem vážné dopravní nehody. Krátce před třetí hodinou uslyšel přímo u služebny velikou ránu a uviděl vozidlo taxi, které narazilo do zábradlí poblíž zastávky MHD. Z kabiny vozidla vycházel kouř. Naštěstí byla ve vozidle jen jedna osoba řidič. S pomocí dalších svědků nehody řidiče ihned vytáhl z vozidla. Ten byl ale v bezvědomí a zraněný v obličeji a na krku. Zajistil mu dýchací cesty, uložil ho do stabilizované polohy a zavolal záchrannou službu i hasiče. Při příjezdu záchranky byl už muž při vědomí, ale zmatený. Spolu s dalšími kolegy pak strážník Kacbuda usměrňoval dopravu v místě nehody. Jsem rád, že mezi strážníky na Praze 4 slouží takto zkušený kolega. Je za ním spousta dobré práce, řekl René Štýbr, ředitel strážníků z Prahy 4. STALO SE HAF

32 32 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Osmák degu Posílám kuriózní příhodu z výkonu služby, která se odehrála na OŘ Prahy 7. Na operační středisko strážníků na Praze 7 zazvonil dne 13. června v 9:38 telefon, na jehož druhém konci oznámil zaměstnanec Pražských služeb, že u popelnic nalezl velkou plně vybavenou klec pro hlodavce a v ní jednoho čtyřnohého nocležníka. Naši strážníci vyrazili na místo a skutečné poblíž křižovatky Na Maninách a Dělnická spatřili onoho oznamovatele s velkou klecí, v níž se nalézal osmák degu. Tento chilský hlodavec byl na první pohled v dobrém zdravotním stavu, v kleci měl potravu, dostatek vody a celkově vybavení klece bylo na dobré úrovni. Strážníci si osmáka převzali a poté jej předali odchytové službě. Všem se v mysli vynořili otázky, které nejčastěji začínaly tázacími zájmeny kdo nebo proč. Jenže k jejich pravdivému zodpovězení měl v dané chvíli nejblíže asi onen osmák. Mysleli jsme, že to auto nikomu nepatří! Tuto neskutečnou výmluvu, nad kterou zůstává dospělému, inteligentnímu člověku s elementárním právním povědomím rozum stát, slyšeli strážníci z Prahy 14 v půli července od skupiny šesti osob ve věku 15 až 18 let. Oznámení na centrální operační středisko bylo o skupině mladých osob, které provádějí podivné spekulace s autem. Tlačí ho v ulici Arnošta Valenty směrem k parku, a to i po chodníku. Strážníci na cyklostezce přistihli šest mladých lidí, kteří tlačili vozidlo zn. Ford s vytrhanou spínací skříňkou, rozbitým oknem a zničeným zámkem u dveří řidiče. Na dotaz strážníků mladí odpověděli, že auto našli zaparkované a mysleli si, že nikomu nepatří. A když nepatřilo, tlačili ho do sběrných surovin prodat jako vrak! Pro podezření ze spáchání trestného činu strážníci všechny osoby omezili na osobní svobodě a na místo přivolali hlídku Policie ČR. HAF ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV MP Canabis sativa Kontroly zahrádkářských kolonií strážníky okrskáři samotní zahrádkáři nejspíš vítají. Prevence proti vyloupeným chatkám, nezvaným hostům a sklizenému česneku, to jsou srozumitelné a logické důvody, proč se i na tyto lokality okrskáři zaměřují. Z kontroly zahrádkářské kolonie v Praze 6 Lysolajích ale někteří pěstitelé mít radost pravděpodobně nebudou. 18. července šli dva okrskáři z Prahy 6 na kontrolu zahrádkářské kolonie Poustka. Na místě nic a nikoho zákonu odporujícího nenalezli. Až na 11 vzrostlých rostlin marihuany na jednom z neoplocených pozemků. Důvod domnívat se, že se z pozemku stalo místo činu, byl na světě. Přivolali tedy hlídku Policie ČR. Než se kolegové dostavili, objevili strážníci další rostliny. Celkem 26 vzrostlých rostlin a 13 sazenic marihuany. Podle jednoho internetového canabiswebu tak přišlo o svoji roční spotřebu marihuany přibližně osm spotřebitelů. HAF FOTO: OŘ P6 PETR SVATOŇ FOTO: OŘ P7

33 STALO SE 33 Pondělí: dvě korely Úterý: fretka Středa: kůň Dva nové přírůstky zatoulaných korel chocholatých přijali pracovníci útulku pro opuštěná zvířata v pondělí První z korel byla odchycena v Tenisové ulici v Praze 10. Tam vlétla otevřeným oknem do jednoho z bytů. Pro druhou korelu si pracovník odchytové služby přijel na Prahu 9 do ulice Na Lukách, kde zmatené zvíře vlétlo do skleníku. Oba ptáci byli převezeni do Útulku pro opuštěná zvířata v Praze Dolních Měcholupech, kde čekají na své majitele. V úterý dopoledne přinesl pozorný občan na služebnu strážníků Městské policie Praha 4 papírovou krabici, ve které byla fretka. Muž strážníkům řekl, že zvíře nalezl v Modřanské rokli. Strážníci fretku předali pracovníkům odchytu, kteří ji převezli do útulku, kde čeká na svého majitele. Ve středu krátce po třetí hodině ráno přijal pracovník útulku oznámení o koni, který pobíhá v pražských Lahovicích. Na místo byli vysláni pracovníci odchytové služby, jimž se podařilo za asistence strážníků zvíře odchytit a po dvou hodinách vypátrat i šťastného majitele, který si nezraněné zvíře převzal. Panuje lehká obava, co se bude odchytávat ve čtvrtek HAF FOTO: MP PRAHA Kdo si počká, ten se dočká! Chvíli před čtvrtou hodinou ranní 21. června projížděli strážníci z Prahy 3 křižovatkou ulic Jeseniova a Hájkova. Zaujalo je několik podivně se chovajících osob. Popocházely v řadě zaparkovaných automobilů, ale hned, jak uviděly uniformu, zrychlily krok a odcházely pryč. Strážníci se vydali na místo zkontrolovat zaparkovaná vozidla, přičemž zjistili, že jedno z vozidel má poškozenou zabezpečovací vzpěru a řetězy, které sloužily k uzamčení autobaterie. Zjistili také, že pachatel odstřihl i vodicí kabely. Hlídka pojala podezření, že by se podezřelé osoby mohly vrátit na místo autobaterii odcizit. A když už pojali podezření, tak se ukryli nedaleko vozidla a vyčkávali. A protože pořád platí staré známé pořekadlo, asi po deseti minutách se na místo pěšky dostavil muž, sebral baterii, zabalil ji do trička a odcházel. Strážníci se hned za mužem vydali, ale ten když je uviděl, autobaterii odhodil a dal se na útěk. Po krátkém pronásledování ho dopadli v Jeseniově ulici a pro podezření ze spáchání trestného činu ho omezili na osobní svobodě. Pachatele předali Policii ČR k dalšímu šetření. Strážníci se dočkali a devětačtyřicetiletý muž z Prahy 1 se taky dočká. Trestu. HAF

34 34 Pražský strážník ČERVENEC SRPEN 2012 Samohana na ulici Byli jsme s přítelem nakupovat v ulici Komunardů. Přítel šel do prodejny a já jsem zůstala venku. Když jsem uslyšela divný mlaskavý zvuk, ohlédla jsem se, a za mnou stál starší muž. V pravé ruce držel penis a onanoval. Doběhla jsem do prodejny za přítelem a řekla jsem mu, co se stalo. Přítel vyběhl před prodejnu, muže okřikl, ten něco nesrozumitelně zamumlal a odešel směrem k Ortenovu náměstí a dál k nádraží Holešovice. Přítel pak zavolal k vám na linku 156. Tohle řekla mladá vystrašená žena strážníkům z Prahy 7 na začátku června. Ti po chvilce pátrání muže nalezli na tramvajové zastávce Nádraží Holešovice. Oznamovatel i dívka potvrdili, že se opravdu jedná o uvedeného muže. Vyšetřovatel PČR rozhodl o tom, že muž svým jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu. Hlídka strážníků 57letého muže z Prahy 7 omezila na osobní svobodě a předala vyšetřovatelům. Jak je vidět, někomu stačí pouhý pohled k rozdmýchání velkých vášní. HAF Tři minuty a hotovo Kamery městského kamerového systému zaznamenaly 28. května ve 3.15 dva muže při pokusu o vloupání se do stánku s pečivem ve Vysočanské ulici. Ve 3.17 byla na místě autohlídka strážníků. Ve 3.18 strážníci oba pachatele dostihli a zadrželi. A protože byli zadrženi bezprostředně po činu, omezili je strážníci na osobní svobodě. Šlo o mladíky ve věku 20 a 17 let s trvalým bydlištěm na území Prahy 9. U jednoho z nich strážníci našli šroubovák; muž jim řekl, že ho použil k vylomení dveří u stánku. Druhý mladík svůj šroubovák zahodil do křoví na kraji parku Přátelství, nevzpomněl si už ale kde. Oba podezřelé i se zajištěným místem trestného činu předali strážníci policistům z místního oddělení PČR. Gratulujeme kolegům z Prahy 9 ke krásnému a rychlému zákroku. HAF Ztracená Sára Na začátku července zavolala na služebnu strážníků z Prahy 13 žena, která oznámila nález psa. Na procházce kolem Velké Ohrady se k ní připojila černá fenka labradora. Strážníci od ní psa převzali a předali ho operačnímu středisku k dalšímu opatření. Tím bylo zjištění, že fenka je očipovaná. A překvapením byla informace o tom, že fenka je pohřešovaná od roku 2004! Pak trvalo jen okamžik kontaktovat původní majitelku psa. Ta na služebnu skutečně v krátké době přijela a potvrdila, že se jedná o jejího psa, který se jí ale před osmi lety zaběhl. Pokoušela se ho nalézt, ale bezvýsledně. Za pár chvil dozorčí operačního střediska zjistil, že v trojském útulku byla nahlášena ztráta černého labradora z Velké Ohrady. Na služebnu tak během pár minut přijela i současná majitelka. Uvedla, že fenu labradora nalezla už před několika lety na dálnici z Prahy, fenka byla vážně zraněná, zřejmě sražená autem. Psa nechala operovat a pak si ji jako nalezence nechala ve vlastní péči. Obě dámy se v naprostém klidu vzájemně dohodly na tom, že Sára zůstane v péči druhé majitelky. HAF, FOTO: OŘ P13

35 SPORT World Harmony Run World Harmony Run (Světový běh harmonie) je nejdelší štafetový běh s hořící pochodní, jehož cílem je rozvíjet mezinárodní přátelství a překonávat kulturní, národnostní i náboženské hranice mezi lidmi. Běžet s pochodní nebo ji na chvíli podržet může každý. Tím se tak přidá k milionům lidí na celém světě a mnoha významným osobnostem. V roce 2012 slaví Světový běh harmonie 25. výročí založení a česká část je součástí celoevropské trasy dlouhé přes km. U nás mezinárodní tým a čeští běžci nesli pochodeň z polské hranice na Slovensko ve dnech června. V úterý 12. června 2012 se v rámci WHR běžela speciální běžecká etapa, která vedla ze Staroměstského náměstí po veřejných komunikacích přes park na Kampě po cyklostezce až do Modřan, kde byla ukončena. Tato trasa je každoročně určena pro běžce všech kategorií tempo se udržuje okolo 7 min./km s pravidelnými přestávkami a měří 12 kilometrů. Je jen škoda, že se v polovině běhu zhoršilo počasí. Začalo pršet a ochladilo se, což bohužel odradilo některé zájemce o podporu mezinárodního týmu. Protože tento běh vedl z Městské části Praha 1 na Prahu 12, byla určena jako doprovodná skupina cyklohlídka právě z OŘ Prahy 12, která peloton doprovázela po celé trase od startu až do cíle. Vlastní doprovod mezinárodního běžeckého týmu, inspirovaného hnutím filozofa, umělce a sportovce Sri Chinmoye, proběhl naprosto v klidu a bez vážnějších incidentů. K jediné malé kolizi na trase došlo na Masarykově nábřeží, kdy jedna běžkyně nečekaně vyběhla s reklamním letáčkem a střetla se s projíždějícím cyklistou. Nikdo naštěstí nebyl při kolizi zraněn, proto běh pokračoval bez zastavení dál. Kromě dvojčlenné cyklohlídky z OŘ Prahy 12 se na doprovodu běžců podílelo i vozidlo dopravního dozoru z Dopravního podniku hlavního města Prahy. MILAN BĚLOVESKÝ FOTO: OŘ MP PRAHA 12 A ONDŘEJ VESELÝ, PŘEDSEDA SDRUŽENÍ WHR

36 PRAGUE FIRE & SECURITY DAYS místo pro Váš business, setkání a komunikaci PVA EXPO PRAHA v Letňanech 4. ročník mezinárodního veletrhu nejnovějších trendů zabezpečovací techniky, systémů a služeb v oborech FIRE & SECURITY, IT PROTECTION, SAFE TRAFFIC a RESCUE PRAGUE ODBORNÉ KONFERENCE Využití nejnovějších bezpečnostních technologií v dopravě Projektování a realizace poplachových systémů v prostředí staveb Integrované systémy budov a Inteligentní bydlení Poslední trendy v aktivní protipožární ochraně z pohledu legislativy a technologií Souběžně s 23. mezinárodním stavebním veletrhem Organizátor Záštita Odborní partneři Partneři Mediální partner