Gemmamyces picae v Krušných horách

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Gemmamyces picae v Krušných horách"

Břetislav Marian Jelínek
před 5 lety
Počet zobrazení:

Výzkumný ústav Silva Taroucy, Průhonice V roce 2009 identifikováno odumírání

1 Gemmamyces picae v Krušných horách Karel Černý, Markéta Hrabětová, Ludmila Havrdová, Veronika Strnadová, Daniel Zahradník, Dušan Romportl, Vladimír Zýka Výzkumný ústav Silva Taroucy, Průhonice V roce 2009 identifikováno odumírání pupenů s. pichlavého v Krušných horách, jehož intenzita v následujících letech rychle narůstala. 1

2 Jako příčina byla určena kloubnatka smrková (Soukup a Pešková 2009). Poškození se nejprve koncentruje v nižších patrech korun. 2

3 Později odumírají jednotlivé stromy a jejich skupiny 3

A nakonec celé porosty Gemmamyces piceae Originální popis organismu:

(Cucurbitariaceae, Pleosporales) choroba: Cucurbitaria bud blight

mirabilis Ferdinandsen, Jørgensen 1938 mj.

4 A nakonec celé porosty Gemmamyces piceae Originální popis organismu: Borthwick Abercairney (Skotsko) Cucurbitaria piceae (Cucurbitariaceae, Pleosporales) choroba: Cucurbitaria bud blight (Picea pungens) Naumov 1925 Popsání nepohlavního stádia Megaloseptoria mirabilis Ferdinandsen, Jørgensen 1938 mj. doložení značné patogenity Casagrande 1969 prvé použití jména Gemmamyces piceae Černý a kol. 2016: potvrzení 4

5 Gemmamyces piceae Pohlavní stádium G. piceae (a, c d) Nepohlavní M. mirabilis (b, f, g) nepohlavní stádium na čerstvě odumřelých pupenech pohlavní stádium na pupenech odumřelých v roce předchozím 5

2015 16: poškození porostů intenzivně narůstá a je nutno zodpovědět řadu otázek Odkud pochází G. piceae? Jaká je jeho historie na území ČR?

piceae první nález: 1906, Picea pungens / Skotsko další nálezy napříč Evropou, nejč. exoty jako P. pungens 1946: 1. nález na P.

6 : poškození porostů intenzivně narůstá a je nutno zodpovědět řadu otázek Odkud pochází G. piceae? Jaká je jeho historie na území ČR? Co se vlastně přihodilo v Krušných horách? Jaká je ekologie patogenu a epidemiologie? Perspektiva porostů, vhodnost prostředí? Co dělat proti patogenu? Původ/rozšíření G. piceae první nález: 1906, Picea pungens / Skotsko další nálezy napříč Evropou, nejč. exoty jako P. pungens 1946: 1. nález na P. abies v původním areálu (Kujala 1950) chladné či horské oblasti Yuan, Wang (1995) výskyt GP v Ťan-Šanu výskyt příbuzného G. piceicola Petrzik et al. (2016) identický mykovirus CpPV1 Lze předpokládat původ G. piceae v Asii? Černý et al. (2016) patogen v ČR široce rozšířen 6

1920) s pravděpodobnými symptomy napadení Ekologie Hostitelé velmi citliví: Picea pungens, P. engelmannii ostatní: P. sitchensis, P. glauca, P. mariana, P.

7 Historie v ČR Byl první nález v ČR opravdu v r. 2009?... Nebyl! Köck (1918) Kladská, 1909 okrasné výsadby P. pungens dovoz napadených sazenic ze školek Dobová pohlednice Kladské (před r. 1920) s pravděpodobnými symptomy napadení Ekologie Hostitelé velmi citliví: Picea pungens, P. engelmannii ostatní: P. sitchensis, P. glauca, P. mariana, P. schrenkiana, P. asperata, P. abies Ekologie psychrofilní organismus (optimum růstu 15 C) pravděpodobná vazba šíření konidií na srážky vazba na relativně humidní, chladné prostředí (odpovídá podmínkám boreálního lesa) Krušné hory vhodný habitat: mm/rok 3 6 C (léto C) 7

Počátek epidemie v KH Logistický model epidemie v KH odstartovala nejdříve těsně před r. 2000 Výsledek vzhledem k prvnímu údaji patogenu z Kladské (1909) a plošným výsadbám P. pungens v 60.

8 Počátek epidemie v KH Logistický model epidemie v KH odstartovala nejdříve těsně před r Výsledek vzhledem k prvnímu údaji patogenu z Kladské (1909) a plošným výsadbám P. pungens v 60. letech min. století nelogický Ovšem rozvoj epidemie velmi pravděpodobně zpožděn v důsledku fungistatického efektu imisí SO 2 před r Faktory prostředí ovlivňující rozvoj epidemie SMP v KH Porostní + konkurence, pokryvnost, výška porostu - relat. výška jedince, příměs BR, JR Stanovištní + bonita, voda, svahy (dolní), zamokřené, chudé půdy - S a N orientace, horní části svahů, úživné půdy (Mikro)klimatické + srážky - teplota Zanedbaná výchova Proměnná /model pro poškození jednotlivých stromů v KH Koeficie nt Střední chyba Hladina významno sti (Intercept) 1,985 19,702 9,20E-01 relat. vyska jedince SMP -1,332 0,222 2,94E-09 konkurence 2,170 0,629 5,86E-04 pokryvnost 0,378 0,040 < 2e-16 briza_p -0,164 0,081 4,38E-02 jerab_p -0,182 0,184 3,23E-01 AVB 0,735 0,212 5,47E-04 voda_prit 20,547 2,633 1,43E-14 aspect N -50,398 5,452 < 2e-16 aspect NE -11,220 2,209 4,47E-07 aspect NW -16,629 2,474 2,93E-11 aspect S -6,987 2,156 1,23E-03 aspect SE -3,973 2,266 7,98E-02 aspect SW -3,343 2,335 1,53E-01 aspect W -5,016 2,332 3,17E-02 landform_6 5,091 1,549 1,05E-03 landform_7-8,360 2,893 3,94E-03 puda_typ_hnědá půda oligotrofní (litogenní varieta) -34,595 5,030 1,04E-11 puda_typ_podzol hnědý, hnědá půda podzolovaná -26,282 3,491 1,10E-13 puda_typ_podzol humusoželezitý a humusový -37,771 4,990 8,12E-14 puda_typ_podzol železitý a humusoželezitý -1,206 4,079 7,67E-01 puda_typ_pseudoglej (pravý) -41,622 6,918 2,46E-09 puda_typ_rašelina - vrchovištní, přechodná, slatinná -16,049 4,232 1,58E-04 srazky 0,101 0,015 4,80E-11 teplota -9,965 2,330 2,07E-05 Zýka a kol. (2018) 8

9 Mapa potenciálního poškození porostů SMP v Krušných horách kloubnatkou smrkovou Zýka a kol. (2018) Mapa vhodnosti prostředí KH pro kloubnatku smrkovou Zýka a kol. (2018) 9

Modelování impaktu shrnutí Většina území PLO K. hory je ekologicky velmi vhodná pro kloubnatku smrkovou.

výskytu patogenu na SM. Zýka a kol. (2018) Shrnutí G. piceae (v ČR) pravděpodobně nepůvodní, výskyt doložen od poč. 20. stol.

lesů epidemie ovlivňována řadou pěstebních a environmentálních charakteristik outbreak v KH pravděpodobně zpožděn imisemi SO 2 P.

10 Modelování impaktu shrnutí Většina území PLO K. hory je ekologicky velmi vhodná pro kloubnatku smrkovou. Největší škody predikovány na náhorním plateau Krušných hor v okolí vodních toků a nádrží v inverzních polohách apod. Nižší škody nižší nadm. výšky prudší otevřené svahy (zejména jižní a severní expozice) konkávní tvary (temena, hřeby, hrany) Vhodné využít v dalším monitoringu výskytu patogenu na SM. Zýka a kol. (2018) Shrnutí G. piceae (v ČR) pravděpodobně nepůvodní, výskyt doložen od poč. 20. stol. adaptován na prostředí boreálních/horských jehlič. lesů epidemie ovlivňována řadou pěstebních a environmentálních charakteristik outbreak v KH pravděpodobně zpožděn imisemi SO 2 P. pungens extrémně citlivý vůči GP, pěstování zejména v 6. a 7. LVS vyloučeno Porost s. Schrenkova v možné domovině G. piceae. CZ outbreak slouží jako varování před nečekanými dopady invazí podpora pro tvorbu důkladných analýz rizik (výsadby exotů) podpora výzkumu nepůvodních patogenů lesních dřevin informační zdroj a podpora výzkumu recentního výskytu GP v Severní Americe 10

11 Děkujeme za pozornost... 11

Podobné dokumenty

fytopatogenů a modelování

Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů