Úvod do předmětu Meteorologická měření

Transkript

1 1/12 Úvod do předmětu Meteorologická měření

2 Agroklimatologie Vyučující: prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Ing. Lenka Bartošová, PhD (Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF) Přednášky: učebna A26 (úterý 9-11) Semináře: učebna A 49 (úterý 13-15, 15-17) Literatura: Přednášky: Bioklimatologie Žalud, Z. Agroklimatologie Havlíček, V Semináře: Bioklimatologie (Návody do cvičení) - Svoboda, J- Žalud, Z

3 ke stažení přednášky z předmětu agroklimatologie kliknout na: AF (vedle UIS) Fakulta Ústavy Ústav agrosystémů a bioklimatologie 217 Web 217 Výuka Materiály ke stažení Bioklimatologie (=agroklimatologie)

4 Organizace kdo absolvoval na VŠ docházka přednášky cvičení z + z????

5 Agroklimatologie: Fyto Zoo Humánní bioklimatologie Technická

6 Cíl předmětu Proč???? základy meteorologie a klimatologie popsat dva cykly radiační a vodní objasnit význam meteoprvků v agrosystému předpověď počasí vysvětlit podstatu měření, pozorování, zpracování dat aplikovat poznatky na praktické příklady = aplikovaná bioklimatologie = změna klimatu

7 Historie - Osobnosti Václav Novák ( ) Johann Gregor Mendel ( ) Vladimír Havlíček ( )

8 Související disciplíny ekologie geografie hydrologie pedologie fyziologie meteorologie a klimatologie

9 Vídeň 1873 WMO (SMO) Koordinace práce definice metodik a pojmů přijímá změny výkonný výbor a kongres 1x 4 roky 5/2015 Ženeva 17. kongres

10 ČHMÚ úkoly zřizovat a provozovat měřící stanice sledující atmosféru a hydrosféru a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování zpracovávat výsledky pozorování, databáze = měření, monitorování a archivace poskytovat předpovědi a výstrahy provádět a koordinovat vědeckou a výzkumnou činnost

11 Pobočky ČHMÚ

12 ČHMÚ (SHMÚ) Od r má tato oddělení: meteorologie a klimatologie hydrologie čistoty ovzduší regionální (centrální) předpovědní pracoviště agrometeorologie a fenologie biometeorologických aplikací jakosti vod oddělení přístrojové techniky (technického zabezpečení).

13 Meteorologické stanice členění podle UMÍSTĚNÍ kosmické pozemní

14 Družice Podstata: snímání - skanující radiometr (v VIS, IR, WV) přenos dat - digitálně zpracování a distribuce snímků Využití: předpověď počasí výskyt extrémních meteorologických jevů (hurikány, povodně ) změny na zemském povrchu (eroze, požáry, desertifikace, sopky, poškození lesů, tání ledovců apod...)

15 Meteorologické družice historie TIROS 1 (122,5 kg) 1.dubna 1960 TIROS 3 hurikán Ester 10.září 1961 Nimbus 1 (dnes NOAA) IR kamery

16 Souhra meteorologických satelitů Polární Geostacionární výška doba obletu sklon k rovině rovníku

17 Kosmické meteorologické družice GEOSTACIONÁRNÍ METEOSAT GOES-E GOES-W MTSAT (Jap) GOMS (Rus) INSAT (Ind) FY2 (China) POLÁRNÍ NOAA METEOR LANDSAT SEASAT

18 Geostacionární družice METEOSAT 1 VIS0,6 Solární kanál 5 WV6,2 2 VIS0,8 Solární kanál 6 WV7,3 3 NIR1,6 Solární kanál 7 IR8,7 4 IR3,9 Atmosferické okno 8 IR9,7 Absorpce vodní páry Absorpce vodní páry Atmosférické okno Absorpce ozonu 9 IR10,8 Atmosferické okno 10 IR12 Atmosferické okno 11 IR13,4 Absorpce CO 2 12 HRV Solární kanál, vysoké rozlišení

19 1. METEOSAT Snímky z družice METEOSAT 7 METEOSAT METEOSAT 7 5

20 2. Polární družice (NOAA)

21 Výbuch sopky Etny (tři projekce satelitu NOAA)

22 Požáry v Kalifornii (Envisat 2007)

23 3. Satelit RADARSAT: povodně 2002 Soutok Vltavy a Labe

24 Úvod

25 Pozemní meteorologické stanice podle obsluhy profesionální dobrovolnické podle účelu

26 Pozemní meteorologické stanice synoptické (18+4 stanice v ČR) 5 pozorovatelů, měření + pozorování, každou hodinu klimatologické (přes 100) 3x denně srážkoměrné (asi 600) 1x denně letecko-meteorologické (6) každou ½, Praha a Mošnov, ostatní každou hodinu observatoře (7) zemědělsko (lesnicko)-meteorologické často na fenologii

27 Termíny pozorování Synoptické stanice 00, 01, 02, UTC UTC = SEČ 1 UTC = SELČ 2 Klimatologické stanice 07, 14, 21 SMČ SMČ = SEČ ± 4d Srážkoměrné stanice 07 SMČ Ostatní stanice podle výzkumného režimu či potřeby (fenologie)

28 Mapa profesionálních stanic

29 Rozmístění klimatologických a srážkoměrných stanic pobočka Brno

30 Pozemní meteorologické stanice 1. měrný pozemek 20x20 m, ve městě i 10x10 m 2. nesmí být umístěna v blízkosti velkých staveb vysokých stromů či jiných překážek 3. vzdálenost od překážek vzdálenost všech překážek od středu pozemku 4-násobek jejich výšky, ve vzdálenosti 25m od středu ne překážka vyšší než 2m 4. stanice oplocena - pletivem, deskami 5. povrch pozemku

31 Příklady pozemních stanic

32 Zemědělsko meteorologické stanice

33 Amatérská stanice

34 Synoptické stanice zvláštní typy Aerologické (1) Radarové (3)

35 Podstata: Aerologické měření radiosonda (resp. + ozónová sonda) meteorologický balón Využití: popis vybraných meteorologických prvků ve volné atmosféře podklady pro předpověď počasí monitoring stavu ozónové vrstvy

36 Radiosonda Vaisala

37 Aerologická měření v ČR

38 Příklad části výstupů z aerologického měření

39 Meteorologické radary Podstata: vysílání elektromagnetického vlnění (kolem 3 cm) zachycování jejich odrazu od cílů meteorologických (srážky) či jiných (terén, letadla apod.) Využití: lokalizace vertikálních srážek posouzení intenzity srážek detekce výskytu bouřek

40 Radarová měření v ČR Praha-Libuš Brdy Skalky

41 Dosahy radarů v ČR Brdy Skalky R = 256 km

42 Radarové snímky ČR

43 Radarové výstupy (povodně srpen 2002)

44 Radarové výstupy (červenec 1997)

45

46 Kyril

47

48 Příští téma: 2 / 12 Atmosféra Ozón