POSUZOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ Z HLEDISKA APLIKOVATELNOSTI KARBONÁTOVÉ SMYČKY
|
|
- Anna Müllerová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 POSUZOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ Z HLEDISKA APLIKOVATELNOSTI KARBONÁTOVÉ SMYČKY Marek Staf a, Eva Krtková b a Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, Praha 6 b Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, Praha 412-Komořany Marek.Staf@vscht.cz Studie se zabývá vyhodnocením, zda jsou aktuálně provozované elektrárny a teplárny na území České republiky způsobilé k instalaci vysokoteplotního regenerativního záchytu oxidu uhličitého ze spalin chemisorpcí na kalcinátech přírodních vápenců a analogických materiálech. Na základě několika hodnotících kritérií, mezi něž patří druh spalovaného paliva, plánovaná životnost spalovacího zařízení aj., byla provedena selekce. Kritickému vyhodnocení všech posuzovaných parametrů vyhovělo 46 bloků tepelných elektráren a 32 tepláren. Uvedené zdroje ročně emitují více než 39,5 milionů tun oxidu uhličitého. Naproti tomu 27 % bloků tepelných elektráren a plných 82 % tepláren v České republice kritériím nevyhovělo a instalace technologie karbonátové smyčky by pro ně tudíž nebyla přínosná. Klíčová slova: elektrárna, teplárna, oxid uhličitý, spalování, vysokoteplotní sorpce. Došlo , přijato Úvod Zde prezentovaná studie obsahově přímo navazuje na článek pojednávající o obecných perspektivách metody vysokoteplotní chemisorpce oxidu uhličitého pomocí přírodních vápenců v České republice [1]. Stále jsou na odborné i politické úrovni vedeny spory, do jaké míry antropogenní vlivy působí na globální klima. Díky významným mezinárodním projektům jsou nyní k dispozici relevantní údaje o vývoji koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Velmi komplexní soubor dat poskytují observatoře kontinuálně sledující atmosférické koncentrace GHG. Z nich nejstarší observatoř Mauna Loa, jež je součástí divize globálního monitoringu při NOAA-ESRL, stále aktualizuje databázi měření koncentrace CO 2, přičemž kompletní soubory dat jsou k dispozici od roku 1958 po současnost [2]. Změny teplot v nedávné geologické historii Země byly velmi přesně zmapovány díky projektu EPICA, jenž v oblasti antarktické základny Concordia Station realizoval hloubkové vrty do intaktního ledovcového masivu. Analýzou získaných jádrových vrtů, vedoucích do hloubky 3270,2 m, tj. pouze 5 m nad skalním podložím, byly získány údaje o klimatických změnách za posledních zhruba let. Hodnoty byly verifikovány srovnávacími měřeními, prováděnými v Grónsku [3]. Změny atmosférické koncentrace skleníkových plynů a rovněž změny globálních teplot od posledního glaciálu do současnosti jsou velmi dobře popsány a díky např. výše uvedené verifikaci jsou číselné hodnoty publikované různými zdroji značně uniformní. Jiná situace je však v oblasti predikce vývoje do budoucna. Byla vypracována řada scénářů popisujících, jakým způsobem se stanovené koncentrace GHG promítnou do globálního klimatu. Problematikou stanovování závislosti průměrné globální teploty na koncentraci skleníkových plynů se zabýval např. Stainforth a kol. Ve své studii zmiňuje obecně rozšířený statistický model, který na základě pozorování nedávných klimatických změn předpovídá při zdvojnásobení koncentrace CO 2 v atmosféře odezvu v podobě růstu průměrné globální teploty o více než 5 K. Uvádí však, že při použití komplexnějších simulací, užívajících obecný cirkulační model a zohledňujících regionální detaily, byly získány predikce odezvy průměrné globální teploty na zdvojnásobení koncentrace CO 2 v rozsahu od méně než 2 K až po hodnotu přesahující 11 K [4]. Přitom správný odhad reakce atmosféry na rostoucí koncentrace GHG je podmínkou pro vypracování odpovídajících mitigačních a adaptačních strategií. Ve světle aktuálních problémů mj. s migrační krizí se do popředí zájmu dostává i problém desertifikace, jenž je uvažován jako jeden z klíčových faktorů, způsobujících uvedené závažné problémy sociopolitického rázu. Vztah mezi predikovanými klimatickými změnami, mitigačními a adaptačními strategiemi v různých takto postižených oblastech světa řešili např. Salinas a Mendieta pro oblast Chile [5], Armah a kol. v oblasti středozápadní Afriky [6] nebo Misra v Indii [7]. Kromě desertifikace se věnuje pozornost trendu zvyšování četnosti extrémních jevů v počasí. Dopadům výkyvů teploty, četnosti srážek, změn atmosférického tlaku atd. na lidské zdraví se věnuje např. studie, kterou publikoval Kirch a kol. [8]. Dopad extrémních jevů na produkci základních potravinářských komodit je rovněž velmi nebezpečný fenomén, který se nyní týká i Evropy. Kupříkladu problematika zvýšené fluktuace ve výnosech obilí v Nizozemí v souvislosti s těmito jevy 90
2 je diskutována ve výzkumu, který publikovali Powell a Reinhard [9]. V posledních letech počet extrémních jevů v počasí neoddiskutovatelně roste v celoplanetárním i lokálním měřítku. Velmi ilustrativní je příklad růstu četnosti extrémně vysokých teplot v oblasti Středního východu a severní Afriky spojených s poklesem ročních srážkových úhrnů ve stejné oblasti, jak uvádí Lelieveld. Autor ve své publikaci dále uvádí alarmující výstupy z navrženého klimatického modelu, jenž pro danou oblast extrapoluje pro časový horizont 21. století [10]. Z uvedeného příkladu lze odvodit, že rizika plynoucí z emisí oxidu uhličitého nelze ignorovat. Technická řešení omezování emisí uvedeného skleníkového plynu je nezbytné uvádět do praxe též v návaznosti na skutečnost, že Pařížskou dohodu, jež má v rámci UNFCCC od roku 2020 navázat na Kjótský protokol, do poloviny září 2016 ratifikovalo 27 států, emitujících % celosvětových emisí GHG. Před průlomem v podobě připojení Spojených států a Číny představovala suma emisí z ostatních států, které do té doby dohodu ratifikovaly, pouze 1,08 % celosvětových emisí GHG [11]. Jsou vyvíjeny a testovány metody pro průmyslový záchyt oxidu uhličitého, uvolňovaného především v oblasti energetiky, případně v jiných výrobních procesech. Nasazení metody karbonátové smyčky, v níž jsou v roli sorbentu použitelné především přírodní vápence, je jednou z možností Cíl studie Cílem této studie je poskytnout přehled o současně provozovaných elektrárnách a teplárnách v České republice, které splňují základní předpoklady pro implementaci technologie karbonátové smyčky pro záchyt produkovaného oxidu uhličitého. Vyhodnocení každého zdroje z hlediska použitelnosti karbonátové smyčky bylo provedeno pomocí kritického vyhodnocení několika technických kriterií, jejichž výčet je uveden níže v textu. Výstupem pak byly číselné údaje o počtu, stáří a konstrukčním provedení příslušných zařízení. Aby byla zajištěna maximální názornost, jsou prakticky veškeré datové údaje uváděny v grafické formě reprezentované převážně výsečovými grafy. 2. Vyhodnocované parametry Ve výše citovaném článku, na nějž tato studie navazuje, bylo uvedeno, že pro zpracování databáze byly zjištěné zdroje emisí CO 2 rozděleny do osmi kategorií. V těchto kategoriích bylo statisticky podchyceno celkem 330 jednotlivých producentů předmětného skleníkového plynu, kteří dle nejaktuálnějších dat uvolňují t CO 2.rok -1 [1]. Zdroje z kategorií elektráren a tepláren byly následně podrobeny hodnocení na základě těchto technologických kritérií: - typ procesu, který odpovídá za uvolňování CO 2, - druh a forma paliva nebo jiného reaktantu, z něhož se CO 2 uvolňuje, - teplotní podmínky spalovacího nebo chemického procesu, - přítomnost zdroje vodní páry, - stáří technologie, - předpokládaná životnost technologie, - další technická omezení a podmínky bránící aplikaci karbonátové smyčky. Na základě provedených laboratorních zkoušek, které umožnily stanovit účinnost cyklicky prováděné vysokoteplotní sorpce na vápencích a další provozní parametry, lze extrapolovat tyto parametry pro jednotky průmyslového měřítka. Hlavní výsledky laboratorních testů byly rovněž publikovány [12]. Analýzou všech dostupných experimentálních dat bylo určeno, že limitní velikost zdroje emisí CO 2, pro který je za současného stavu poznání perspektivní aplikovat metodu karbonátové smyčky, je t CO 2 za kalendářní rok. To však neplatí v případě, že daný posuzovaný provoz je instalován jako dílčí technologický prvek většího průmyslového celku, který je rovněž zdrojem CO 2. V takovém případě lze uvažovat společné zpracování spalin v rámci jednoho sdruženého zařízení. Dle citovaných laboratorních testů s cyklickým opakováním sorpce CO 2 na vápencích s následnou vysokoteplotní dekarbonatací je v případě vhodně zvoleného vápence a teplotního režimu dlouhodobě udržitelná hodnota přenosové kapacity cca 11 t CO 2 na 100 t vsázky surového vápence. Při nasazení periodické parní regenerace po každém kalcinačním kroku byl pokles kapacity účinně potlačen. Rovnovážná i technicky využitelná (tj. přenosová) sorpční kapacita se v takovém případě zvýšila na hodnotu přes 20 t CO 2 na 100 t vsázky. Popsané zdvojnásobení hodnoty kapacity logicky vyústilo v doporučení použít nevýznamný podíl procesní páry z energetické technologie pro výše uvedenou periodickou regeneraci vápence [12] Vyhodnocení elektráren Elektrárnami je třeba se z pohledu řešení záchytu CO 2 intenzivně zabývat ze dvou důvodů. Dle státní energetické koncepce (SEK) nemá být ani po roce 2040 výroba elektřiny spalováním uhlí zcela zrušena. Dle stejného zdroje by do roku 2030 mělo být dosaženo snížení emisí CO 2 o 40 % ve srovnání s rokem 1990 tak, aby postupně došlo k dekarbonizaci ekonomiky do roku 2050 [13]. V hodnocené kategorii elektráren se jedná ve většině případů o zařízení spalující tuhá paliva reprezentovaná hnědým energetickým uhlím, případně uhlím černým. Pouze 4 z posuzovaných bloků byly konstruovány pro provoz na zemní plyn. Je třeba zmínit, že některé provozy, mající charakter elektrárny a pracující v režimu kogenerace nebo trigenerace, byly zařazeny nikoli mezi elektrárny, ale následně mezi teplárny. Důvodem pro toto zařazení byl stav, kdy nadpoloviční podíl tepelného příkonu bloku nebyl použit k výrobě elektrické energie, ale k výrobě distribuované horké vody a páry. 91
3 Posuzování technologických parametrů elektráren probíhalo na základě údajů z Integrovaného registru znečišťování životního prostředí (IRZ) [14], kombinovaných s informacemi o každém individuálním zdroji z příslušných rozhodnutí o integrovaném povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., jež jsou vždy veřejně přístupná [15]. Statistické údaje byly dále porovnávány s údaji Národního inventarizačního systému (NIS) [16], a též z poslední platné Národní inventarizační zprávy (NIR) zahrnující kalendářní rok 2013 [17]. S použitím zvolených kritérií proběhlo vyhodnocení způsobilosti elektráren takto. - Typ procesu, který odpovídá za uvolňování CO 2: V případě tepelných elektráren je CO 2 produkován v první řadě v důsledku spalování uhlíkatého paliva, druhotně pak při procesu odsíření mokrou vápencovou, suchou vápencovou nebo polosuchou vápennou metodou. Kromě zbytkových podílů popílku, oxidu siřičitého a oxidů dusíku o koncentraci nepřevyšující zákonem dané koncentrační limity neobsahují spaliny, opouštějící kotel, odlučovač tuhých částic i odsiřovací jednotku, žádné komponenty, které by potenciálně mohly narušovat proces sorpce CO 2. Na základě prvního vyhodnocovacího kritéria tudíž nebyl žádný zdroj v kategorii elektráren vyřazen. - Druh a forma paliva, nebo jiného reaktantu, z něhož se CO 2 uvolňuje: Jak bylo uvedeno výše, vyhodnocované provozy spalují tři druhy paliv, a to hnědé uhlí, černé uhlí a zemní plyn. Graf na obr. 1 ukazuje poměr emisí CO 2 vznikajících v důsledku spalování jednotlivých zmíněných druhů fosilních paliv. Graf na obr. 2 pak demonstruje, kolik dílčích bloků v současné době využívá k produkci elektrické energie jednotlivé druhy paliv. Z pohledu aplikace karbonátové smyčky nepředstavuje žádné ze jmenovaných paliv překážku pro implementaci metody. - Teplotní podmínky spalovacího nebo chemického procesu: Teplotní podmínky procesu v případě tepelných elektráren nepředstavují diskvalifikující faktor. V současné době jsou převažujícím systémem kotle s granulační spalovací komorou spalující práškové uhlí. V rámci tohoto procesu dosahují maximální teploty cca 1400 C. Z důvodu nutnosti snižování emisí oxidů dusíku jsou preferovanou alternativou kotle fluidní spalující tuhé palivo o větší granulometrii cca 20 mm a mající spalovací teplotu, která nepřevyšuje 900 C. Při realizaci karbonátové smyčky je minimální kalcinační teplota na úrovni 850 C, což u některých provozů vytváří nutnost spalování dodatečného paliva pro účely kalcinace. Nicméně u žádného z posuzovaných bloků nebyla uvedená skutečnost důvodem k jeho vyřazení z databáze. - Přítomnost zdroje vodní páry: V průběhu laboratorních testů regenerace sorbentu zaváděním vodní páry bylo ověřeno, že v teplotním rozmezí C a tomu odpovídajících tlacích probíhal regenerační proces vždy uspokojivě [12]. Zdroj procesní páry, splňující takto široké meze, je přítomen ve všech posuzovaných elektrárenských blocích. Jediným limitujícím faktorem pro parní regeneraci je riziko překročení rozkladné teploty hydroxidu vápenatého, jež činí za normálního tlaku cca 510 C, v důsledku reakční enthalpie tohoto exotermního děje a následného naakumulování tepla v reakčním prostoru. Pokud by uvedená situace při nevhodně nastavených parametrech reaktivačního procesu nastala předčasně, snížila by se významně účinnost reaktivace. Jak bylo experimentálně ověřeno, pro dosažení optimálního reaktivačního efektu je nezbytné, aby hydratací došlo na povrchu sorbentu k vytvoření houbovité struktury hydroxidu vápenatého. Teprve v dalším kroku je žádoucí, aby proběhla termická dekompozice hydroxidu, čímž se vytvoří porézní struktura umožňující snadnou difúzi CO 2 do částic sorbentu. S ohledem na teplotu páry opouštějící turbosoustrojí, jejíž použití je pro regeneraci předpokládáno, lze riziko překročení rozkladné teploty Ca(OH) 2 bez problému eliminovat. Z uvedeného vyplývá, že všechny posuzované elektrárenské bloky tomuto výběrovému kritériu vyhovují. - Stáří technologie: Vyšší stáří technologie samo o sobě v případě elektráren nevylučuje rentabilitu instalace vysokoteplotní karbonátové smyčky. Podmínkou však je dobrá prognóza dalšího využívání bloku. Při posuzování jednotlivých elektrárenských bloků, jehož výstupy jsou graficky zpracovány níže, bylo rokem uvedení do provozu míněno buď zahájení činnosti zařízení po jeho výstavbě, pokud posuzovaný blok neprodělal výměnu podstatné části technologie (především kotle). Alternativně se rokem uvedení do provozu rozumí zahájení činnosti po realizaci výměny kotle. Rozdělení provozovaných bloků tepelných elektráren dle tohoto kritéria je znázorněno na obr Předpokládaná životnost technologie: U uhelných elektráren je doba předpokládaného dalšího provozování posuzovaného bloku druhým klíčovým faktorem. Hlavní vylučovací faktor, jímž je úhrnná roční emise CO 2, již byl diskutován výše. Prognóza dalšího využívání uhelných elektráren je dána více podmínkami. Prvním činitelem je vývoj energetické politiky v dalším období, jak je shrnuto např. v SEK. Dalšími činiteli jsou rentabilita investice do modernizace daného bloku, a to zejména v oblasti emisí SO 2, NO x a TZL a v neposlední řadě vyčerpání místního zdroje paliva, jež daný blok zpracovává. Z celkového počtu posuzovaných bloků (63) u pěti bloků není nynější prognóza další činnosti za horizontem roku 2020, u dvou bloků za horizontem roku 2025 a u sedmi bloků je problematický horizont Kromě výše uvedených bodů nebyly u elektrárenských provozů zjištěny žádné další faktory, které by vedly k vyloučení některých z posuzovaných bloků z užšího výběru. 92
4 Obr. 1 Rozdělení ročních emisí CO 2 z monitorovaných elektráren dle spalovaného paliva Fig. 1 Distribution of CO 2 emissions according to the fuel, combusted in the evaluated power plants Obr. 2 Rozdělení jednotlivých monitorovaných elektrárenských bloků dle spalovaného paliva Fig. 2 Distribution of evaluated blocks of power plants according to used fuel type Obr. 3 Rozdělení jednotlivých monitorovaných elektrárenských bloků dle roku zprovoznění nebo renovace klíčových částí technologie Fig. 3 Distribution of evaluated blocks of power plants according to year of commissioning or rebuilding of their key technologies 2.2. Vyhodnocení tepláren Oproti vyhodnocování elektráren je zpracování databáze tepláren komplikovanější z toho důvodu, že jejich množina zahrnutá v primárním výběru obsahovala celkem 173 jednotlivých subjektů, z čehož 166 bylo aktivních (tj. reálně produkujících CO 2). Předvýběrové kritérium produkce CO 2 ve výši již zmíněných t.rok -1 splnilo v sektoru tepláren celkem 37 subjektů. Po prověření dalších technických parametrů byl do užšího výběru zařazen ještě jeden subjekt, jehož úhrnná roční emise CO 2 jen těsně podkročila nastavenou mez (konkrétně t.rok -1 ). Z pohledu emisí CO 2, které dosáhly v roce 2014 hodnotu t.rok -1 se po elektrárnách jedná o druhý nejvýznamnější industriální proces [16]. Celková suma emisí je však distribuována mezi velký počet zdrojů menšího výkonu. V porovnání s elektrárnami je rozptyl velikostí zdrojů velmi široký, neboť teplárny zahrnují jak provozy výkonnostně srovnatelné s elektrárnami, tak i zdroje z hlediska bilance CO 2 zcela podružné. Zatímco u elektráren průměrná hodnota ročních emisí na jeden zdroj přesahuje 1, t.rok -1, u tepláren je to méně než 1, t.rok -1. Z důvodů zajištění korektního vyhodnocení bylo v případě tepláren ustoupeno od definování bloků, ale byly zvlášť posuzovány jednotlivé instalované kotle. Důvodem je skutečnost, že v teplárnách se nezřídka vyskytují vícepalivové až multipalivové systémy. Těmito termíny je míněno uspořádání, kdy v rámci jednoho zdroje je instalováno více kotlů konstruovaných pro spalování rozdílných druhů paliv. Stejně tak se jedná o vícepalivový systém v případě instalací, jež jsou v rámci jednoho kotle schopné spalovat 3 i více druhů paliv, jako např. zemní plyn + vysokopecní plyn + mazut + těžký topný olej. Uvedené skutečnosti poněkud komplikovaly vyhodnocení, a proto nebyla jiná možnost než uvedené posuzování jednotlivých kotlů. Paliva, která jsou v rámci České republiky používána v teplárenství, byla pro přehlednost uspořádána do tří kategorií a devíti podkategorií, pouze pro tento účel vytvořených. Seznam prověřovaných paliv je uveden v tab. 1. Jak bylo uvedeno výše, některé provozy, mající charakter elektrárny a pracující v režimu kogenerace nebo trigenerace jsou zařazeny nikoli mezi elektrárny, ale mezi teplárny. Všechny zdroje byly posuzovány na základě stejných technologických kritérií, jako tomu bylo v případě elektráren. Při procesu posuzování tepláren byly oproti elektrárnám provedeny některé formální změny postupu. Soubor vyhodnocovaných parametrů byl, na rozdíl od elektráren, rozšířen o celkový tepelný příkon jednotlivých instalovaných kotlů. Tento parametr byl shledán výhodným pro svoji větší názornost při vzájemném porovnávání velikosti zdrojů emisí CO 2. Spolu s údaji o plánované životnosti kotle a palivovém mixu tvoří vynikající srovnávací platformu. 93
5 Tab. 1 Rozdělení paliv pro vzájemné porovnání a vyhodnocení tepláren Tab. 1 Distribution of fuels for mutual comparison and evaluation of heating plants Kategorie 1: Tuhá paliva Podkategorie: Tuhá fosilní paliva Tuhá odpadní paliva Tuhá biopaliva Druhy: černé uhlí ostatní pevná paliva dřevo hnědé uhlí odpadní plasty ostatní pevná biomasa koks odpadní kaučuk lignit Kategorie 2: Kapalná paliva Podkategorie: Kapalná fosilní paliva Kapalná odpadní paliva Kapalná biopaliva Druhy: extra lehký topný olej odpadní oleje ostatní kapalná biomasa lehký topný olej hnědouhelný generátorový dehet motorová nafta mourové kaly plynový olej těžké dehtové kaly těžký topný olej ostatní kapalná paliva Kategorie 3: Plynná paliva Podkategorie: Plynná fosilní paliva Plynná paliva z prům. procesů Plynná biopaliva Druhy: zemní plyn energoplyn skládkový plyn koksárenský plyn plyn z ČOV ostatní plynná paliva bioplyn z bioplynových vysokopecní plyn stanic Odvětví teplárenství používá obdobná paliva, jako je tomu v případě elektráren. Je tudíž třeba jej posuzovat opět z pohledu predikce vývoje a národní strategie energetického a palivového mixu, dané státní energetickou koncepcí (SEK), schválenou vládou České republiky v roce 2015 [13]. Údaje ze SEK umožní spolu s informacemi o stáří každé spalovací technologie, používaných palivech a proběhlých rekonstrukcích vytvořit kvalifikovaný odhad budoucí perspektivy provozu každé jednotky. SEK předkládá pravděpodobný scénář vývoje a struktury dodávek tepla ze soustav zásobování teplem. Scénář je extrapolován do roku Na obr. 4 je uveden příslušný sloupcový graf. Obr. 4 Vývoj a struktura dodávek tepla ze soustav zásobování teplem do roku 2040 [13] Fig. 4 Prediction of heat production and distribution through the heat supply chain till 2040 Podobně jako v případě výroby elektrické energie je předpokládán výrazný pokles využívání uhlí a zejména hnědého. Z hodnot uvedených v SEK byla pro daný časový interval vyjádřena změna hodnoty vyrobeného tepla pro každý zařazený zdroj tepelné energie. S ohledem na různé druhy energetických úspor je do roku 2040 předpokládán všeobecný pokles výroby tepla o necelých 20 % oproti roku Údaje převzaté ze SEK a upravené pro účely posuzování CCS technologií jsou shrnuté v tab. 2. Z pohledu aplikace karbonátové smyčky je ale nutné tento výhled interpretovat poněkud jinak. Protože CO 2 je produkován spalováním libovolného paliva obsahujícího organicky vázaný uhlík, není konkrétní druh paliva z tohoto pohledu podstatný. Rozdíl mezi spalováním biomasy a spalováním fosilních paliv je pouze ten, že spalování fosilních paliv má obecně kladnou bilanci emisí CO 2, zatímco spalování biomasy má tuto bilanci teoreticky neutrální. Aplikováním metod CCS na biomasu se tak celková bilance uhlíku pouze posune k záporným hodnotám, což je z hlediska celkové atmosférické koncentrace tohoto plynu žádoucí. Položka Ostatní paliva, uvedená v tab. 2 a na obr. 4 představuje sumu koksárenského, vysokopecního a ostatních plynů, průmyslových odpadů, alternativních paliv, tuhého komunálního odpadu neobnovitelného a prvotního tepla. Pro posouzení perspektivnosti použití vysokoteplotního záchytu CO 2 je tedy možné graf na obr. 4 doplnit o úsečky znázorňující příspěvek všech paliv k celkové výrobě tepla. Z grafu je následně dobře patrné, že implementace metod CCS do výroby tepla je i z dlouhodobého hlediska důležitá.údaje používané pro vyhodnocení byly opět získávány kombinací zdrojů IRZ, rozhodnutí o integrovaném povolení, NIS a NIR [14-17]. 94
6 Tab. 2 Vývoj a struktura dodávek tepla ze soustav zásobování teplem do roku 2040 [13] Tab. 2 Evolution and structure of heat supply from the heat distribution systems till the year 2040 [13] Teplo předané do SZT; [PJ] Změna Černé uhlí 16,8 16,3 14,5 14,3 9,8 7,9 8,2-51,2 % Hnědé uhlí 53,0 47,0 42,4 32,4 25,4 23,9 18,1-65,8 % Zemní plyn 24,0 25,3 25,3 25,4 25,4 24,8 25,0 4,2 % Ostatní paliva 3,2 3,2 3,7 5,1 7,0 7,0 8,1 153,1 % Obnovitelné zdroje energie 3,0 6,6 8,7 12,3 16,4 18,6 20,8 593,3 % Paliva celkem 97,0 91,8 85,9 77,2 67,6 63,6 59,4-38,8 % Celkem všechny zdroje 100,0 98,4 94,6 89,5 84,0 82,2 80,2-19,8 % Při potřebě získání doplňujících informací byly užívány též firemní stránky provozovatelů konkrétních tepláren. Na rozdíl od informací, obsažených v integrovaném povolení, byly v některých případech firemní internetové stránky doplněny o údaje, jež jsou nad rámec IP, ale z pohledu zde prováděného posuzování technologie jsou klíčové. Informací tohoto charakteru je např. uveřejnění blokového schématu nebo půdorysu celé technologie apod.s použitím uvedených zdrojů byly získány údaje o všech jednotlivých kotlích, instalovaných u všech subjektů v sektoru teplárenství, jejichž výše ročních emisí překročila stanovenou mez. Základní přehled počtu prověřovaných kotlů je včetně vybraných statistických údajů uveden v tab. 3. Tab. 3 Základní statistické údaje o kotlích instalovaných ve zdrojích zvolených pomocí předvýběrového kritéria roční úhrnné emise CO 2 (38 zdrojů) Tab. 3 Basic statistical data about boilers installed in the sources, chosen using pre-selection criterion of the overall annual CO 2 emission (38 sources) Parametr Hodnota Počet jednotlivých hodnocených kotlů 163 Počet kotlů způsobilých spalovat tuhá paliva 109 Počet kotlů způsobilých spalovat kapalná paliva 32 Počet kotlů způsobilých spalovat plynná paliva 51 Průměrný počet kotlů na jeden zdroj (teplárnu) 4 Medián počtu kotlů na jeden zdroj (teplárnu) 4 Maximální počet kotlů na jeden zdroj (teplárnu) 11 Minimální počet kotlů na jeden zdroj (teplárnu) 2 Průměrné stáří kotle (od uvedení do provozu nebo rekonstrukce) 34 let Nejvyšší zjištěné stáří kotle 86 let V tabulce je celkový počet kotlů nižší než součet kotlů způsobilých spalovat jednotlivé druhy paliv. Důvodem je, že některé kotle umožňují spalovat více druhů paliv najednou, a proto figurují ve více kategoriích najednou. Vícepalivové systémy představují z pohledu CCS technologií jak výhodu, tak i nevýhodu. Nespornou výhodou je značná univerzálnost takovýchto instalací, což zvyšuje jejich dlouhodobou perspektivu. Zařízení dokáže operativně reagovat na situaci, kdy z důvodu změny legislativy, změny dostupnosti jednoho druhu paliva nebo změny cenových podmínek na trhu s palivy vznikne nutnost přejít z jednoho druhu paliva na jiný. Z pohledu aplikace vysokoteplotního záchytu CO 2 však vícepalivový systém přináší i jistá rizika. Správná funkce karbonátové smyčky vyžaduje, aby minimální teplota v kalcinační sekci za žádných okolností neklesla pod C. Může dojít ke změně režimu provozování kotle tak, že nebude dosahováno uvedené minimální teploty v kalcinátoru. To povede buď ke snížení přenosové kapacity systému vůči CO 2 nebo bude nutné zahájit ohřev kalcinátoru spalováním dodatečného paliva. První situace by vedla ke snížení účinnosti sorpce, druhá pak ke zhoršení ekonomie provozu. Vícepalivové systémy jsou tudíž náročnější na systém řízení a regulace při provozování s karbonátovou smyčkou. Z tabulky 3 je zřejmé, že v souboru teplárenských kotlů převažují zařízení uzpůsobená ke spalování tuhých paliv. V této souvislosti je třeba zmínit, že u některých typů uhelných práškových kotlů lze v rámci rekonstrukce nahradit proudové nebo vířivé hořáky sadou hořáků na plyn VPH 2P apod. [18]. Při zpracovávání technických parametrů v současné době provozovaných teplárenských kotlů byla tato přestavba u několika jednotek zaznamenána. Tato skutečnost byla při posuzování vhodnosti zařízení pro vysokoteplotní záchyt CO 2 zohledněna. Zpracování dat o všech kotlích umožnilo získat přehled o průměrném stáří zařízení a jeho pravděpodobné perspektivě do budoucna. Z tab. 3 plyne, že zařízení provozovaná v teplárnách v ČR jsou relativně stará a lze u nich v blízké době zpravidla očekávat větší renovační zásahy. Protože však rozsah 95
7 a časový plán takovýchto rekonstrukcí a modernizací není u vysokého procenta zařízení znám, představují dané jednotky rizikové položky. V rámci korektního přístupu k vyhodnocení statistických údajů byly tyto jednotky z databáze vyřazeny v rámci selekce. V následujících odstavcích jsou jednotlivá hodnotící kritéria aplikovaná na teplárny komentována obdobným způsobem, jako tomu bylo v případě elektráren. Typ procesu, který odpovídá za uvolňování CO 2 V případě tepláren je stejně jako u elektráren CO 2 produkován v první řadě v důsledku spalování uhlíkatého paliva, druhotně pak při procesu odsíření mokrou vápencovou, suchou vápencovou nebo polosuchou vápennou metodou. Spaliny, které odchází z kotle, odlučovače tuhých částic i odsiřovací jednotky, neobsahují žádné komponenty, které by potenciálně mohly narušovat proces sorpce CO 2 (kromě zbytkových podílů popílku, oxidu siřičitého a oxidů dusíku o koncentraci nepřevyšující zákonem dané koncentrační limity). Druh a forma paliva nebo jiného reaktantu, z něhož se CO 2 uvolňuje Na rozdíl od elektráren je škála paliv používaných v teplárnách podstatně širší. Pro zdroje, akceptované v rámci předvýběru na základě výše uvedené prahové hodnoty emisí, byla vypracována souhrnná tabulka 4, demonstrující podíl jednotlivých podkategorií paliv. Tab. 4 Sumarizace příspěvků jednotlivých paliv na emisích CO 2 a na celkovém tepelném příkonu vyhodnocované skupiny tepláren Tab. 4 Summary of contributions of individual fuel types on CO 2 emissions and on the overall heat input of the evaluated group of heating plants Parametr Emise; [t.rok -1 ] Příkon; [MWt] Tuhá fosilní paliva Tuhá odpadní paliva Tuhá biopaliva Kapalná fosilní paliva Kapalná odpadní paliva Kapalná biopaliva Zemní plyn Plynná paliva z prům. procesů Plynná biopaliva Celková hodnota Průměrná hodnota pro všechny zdroje ve výběru Medián parametru pro všechny zdroje ve výběru Maximální hodnota pro všechny zdroje ve výběru Minimální hodnota pro všechny zdroje ve výběru Průměrná hodnota emisí CO 2 vztažená na tepelný příkon 967 Medián hodnoty emisí vztažené na tepelný příkon 881 Maximální hodnota emisí vztažená na tepelný příkon [t.rok -1.MWt -1 ] Minimální hodnota emisí vztažená na tepelný příkon 213 Na rozdíl od elektráren jsou kotle v teplárnách využívány v některých případech nerovnoměrně v průběhu kalendářního roku a relativně často bývají provozovány též na výrazně nižší výkon, než je jejich nominální. To se následně projeví na snížení poměru mezi reálně emitovaným oxidem uhličitým vůči jmenovitému tepelnému příkonu. Tato skutečnost, demonstrovaná v tab. 4, byla zařazena jako jedno z výběrových kritérií pro vyhodnocování tepláren. Dvě teplárny, pracující v nárazovém režimu s velkým počtem odstávek, a tudíž s malým poměrem emisí k instalovanému příkonu, bylo nutné vyloučit z výběru. Výstupy z tabulky byly graficky zpracovány a ve formě výsečových grafů jsou demonstrovány na obr. 5 a 6. Ve shodě s údaji ze SEK v současné době v teplárenství převažuje spalování tuhých fosilních paliv, reprezentovaných hnědým a černým uhlím, koksem, proplástky a lignitem [13, 15]. Z pohledu zařazení vysokoteplotní chemisorpce CO 2 je tento druh paliv pro implementaci nejjednodušší. Hlavním důvodem je především používání vápence nebo vápenného hydrátu pro absorpci oxidu siřičitého. V těchto zařízeních je tudíž k dispozici již vápencové hospodářství, systém vykládky, skladování, místní přepravy atd. Z pohledu aplikace karbonátové smyčky nepředstavuje žádné ze jmenovaných paliv překážku, která by implementaci metody zcela vyloučila, nicméně spalování plynných paliv ve spojení s některými konstrukcemi spalovacího zařízení proces implementace znesnadňuje. 96
8 hlediska použitého konstrukčního řešení je shrnuta v tab. 5 a graficky znázorněna na obr. 7 a 8. Obr. 5 Rozdělení ročních emisí CO 2 z monitorovaných tepláren (38 zdrojů) dle spalovaného paliva Fig. 5 Distribution of annual CO 2 emissions from assessed heating plants (38 facilities) according to combusted fuels Tab. 5 Rozdělení kotlů dle druhu konstrukce (hodnoty pouze pro 38 zdrojů akceptovaných předvýběrem) Tab. 5 Distribution of boilers according to the construction type (values only for 38 sources accepted via pre-selection) Druh kotle Počet Příkon; [MW t] Roštové Práškové granulační Spalovací turbína Fluidní (vč. cirkulující vrstvy) Plynové Kombinované olejovo-plynové Olejové Celkem Obr. 6 Příspěvky jednotlivých kategorií paliv na celkovém instalovaném příkonu tepláren, zařazených do výběru (38 zdrojů) Fig. 6 Contribution of individual types of fuels to the overall installed input of assessed heating plants (38 facilities) Teplotní podmínky spalovacího nebo chemického procesu Teplotní podmínky procesu v případě tepláren nepředstavují diskvalifikující faktor. V současné době jsou převažujícím systémem kotle s granulační spalovací komorou spalující tuhá prášková paliva. Situace je tedy podobná jako v případě elektráren popsaných v kapitole 2.1. Při realizaci karbonátové smyčky je minimální kalcinační teplota na úrovni 850 C, což zejm. u fluidních kotlů znamená riziko potřeby spalovat dodatečné palivo při dekarbonataci nasyceného sorbentu. Distribuce provozovaných kotlů z Obr. 7 Distribuce kotlů instalovaných v monitorovaných teplárnách (38 zdrojů překračujících zvolené kritérium ročních úhrnných emisí CO 2) Fig. 7 Distribution of boilers installed in assessed heating plants (38 facilities surpassing the criterion of annual CO 2 emissions) Přítomnost zdroje vodní páry Zdroj nízkopotenciálové páry s teplotním rozmezím definovaným v kapitole 2.1 je k dispozici ve všech posuzovaných teplárnách. Opět existuje, stejně jako v případě elektráren, riziko zpětného rozkladu hydroxidu vápenatého vznikajícího při parní regeneraci kalcinátů. S ohledem na parametry páry, produkované v prověřovaných teplárnách, lze konstatovat, že ve všech případech vyhověla podmínkám hydratační regenerace kalcinátu v karbonátové smyčce. Z uvedeného vyplývá, že všechny posuzované teplárny tomuto výběrovému kritériu vyhovují. 97
9 Obr. 8 Instalovaný příkon dle konstrukce kotlů instalovaných v monitorovaných teplárnách (38 zdrojů) Fig. 8 Installed input according to boilers installed in assessed heating plants (38 facilities) Stáří technologie Podobně jako u elektráren vyšší stáří technologie samo osobě nevylučuje rentabilitu instalace vysokoteplotní karbonátové smyčky. Podmínkou však je dobrá prognóza dalšího využívání kotlů po jejich rekonstrukci. Kritérium stáří technologie je přímo provázané s kritériem její další životnosti. Graf na obr. 9 poskytuje přehled o stáří jednotlivých posuzovaných teplárenských kotlů. Rokem uvedení do provozu se v tomto případě rozumí buď zahájení činnosti zařízení po jeho výstavbě, pokud posuzovaný kotel neprodělal výměnu podstatné části technologie. Nebo se rokem uvedení do provozu rozumí zahájení činnosti po realizaci výměny celého kotle. Obr. 9 Klasifikace kotlů posuzovaných tepláren podle roku uvedení do provozu, resp. roku retrofitu podstatné části technologie Fig. 9 Classification of heating plants boilers according to the commissioning year or retrofitting of significant part of technology Předpokládaná životnost technologie U tepláren je doba předpokládaného dalšího provozování instalovaných kotlů velmi důležitým faktorem. Hlavní vylučovací faktor, jímž je úhrnná roční emise CO 2, již byl diskutován výše. Protože 67 % tepelného příkonu posuzovaných tepláren je kryto spalováním tuhých fosilních paliv, může u relativně vysokého počtu z nich dojít v časovém horizontu cca 15 až 20 let k přestavbě kotlů na zemní plyn nebo biomasu. Na druhou stranu trvalé odstavení zdrojů centrálního zásobování teplem je nepravděpodobné z důvodu existence stávající sítě potrubních rozvodů a další infrastruktury. Protože teplárny jsou z hlediska palivové základny více flexibilní než elektrárny, lze u zařízení, která jsou nyní závislá na existenci místního zdroje fosilního paliva, předpokládat přechod na palivo alternativní. V celkové bilanci byly z důvodu nedostatečné životnosti vyřazeny pouze tři teplárny, jejichž životnost významně nepřesahuje rok U teplárenských provozů nebyly zjištěny žádné další faktory, které by vedly k vyloučení některých z posuzovaných bloků z užšího výběru. 3. Výsledky porovnání parametrů 3.1. Vhodné zdroje ze sektoru elektráren V rámci vyhodnocování elektráren bylo posuzováno celkem 19 zdrojů (jednotlivých elektráren), z čehož 16 splnilo výběrové kritérium roční produkce CO 2 větší než t.rok -1. Uvedený počet elektráren zahrnoval 63 provozovaných bloků. Posouzení všech parametrů, vyjmenovaných a popsaných v kapitole 2.1, vyústilo ve vyloučení tří bloků, emitujících ročně t CO 2, z technických důvodů. K vyloučení dalších čtrnácti bloků s ročními emisemi CO 2 ve výši t došlo z důvodu nedostatečné časové perspektivy pro vybudování jednotky záchytu CO 2. Ve zde posuzované kategorii tepelných elektráren zůstalo po selekci 46 bloků s celkovou roční emisí CO 2 ve výši tun. Celkový podíl počtu nyní provozovaných bloků, pro které je perspektivní implementace vysokoteplotního post-combustion záchytu oxidu uhličitého ze spalin pomocí cyklicky provozované chemisorpce na vápencích, dosahuje 73 %. Při vyjádření tohoto poměru prostřednictvím emitovaného oxidu uhličitého činí poměr bloků perspektivních pro nasazení karbonátové smyčky 72 % Vhodné zdroje ze sektoru tepláren Posouzení všech vyjmenovaných parametrů vyústilo ve vyloučení tří tepláren z důvodů životnosti velmi starých provozovaných kotlů, u nichž není v současné době znám plán jejich přestavby a modernizace. Dále byla vyřazena jedna plynová teplárna z toho důvodu, že jako zdroj energie používá plynovou turbínu a dvojici hořákových plynových kotlů, přičemž celkové uspořádání technologie významně 98
10 komplikuje případné zařazení sorpce CO 2. Dvě teplárny byly následně vyřazeny z důvodu přetržitého provozu, daného užíváním obou tepláren pouze jako špičkového zdroje. Vzhledem k malému poměru mezi reálnými emisemi CO 2 a instalovaným tepelným příkonem by řešení záchytu CO 2 bylo problematické. Protože výkon jednotlivých teplárenských kotlů a z toho se odvíjející další parametry, jako roční emise CO 2, je relativně malý, bylo při selekci přistoupeno k vyloučení nikoli dílčích kotlů, ale vždy celých tepláren. Přehled o teplárnách ponechaných ve výběru pro nasazení karbonátové smyčky a tepláren vyřazených z výše uvedených příčin je uveden v tab. 6. Navzdory tomu, že celkový počet vyřazených tepláren dosahuje 82 %, nemá toto zásadní dopad na emise. Hlavním důvodem vyřazení byla totiž nedostatečná velikost zdroje a teplárny ve výběru ponechané pokrývají plných 90 % veškerých emisí CO 2 produkovaných tímto průmyslovým sektorem. Tab. 6 Sumarizace výsledků selekce v sektoru tepláren Tab. 6 Summary of results of selection within the heating plants sector Vyřazovací kritérium Emise; [t/rok] Počet zdrojů Nevyhovující - roční emise nižší než stanovený práh Nevyhovující - ostatní technologické důvody Nevyhovující - nedostatečná plánovaná životnost Zařízení vyhovující kritériím Celkem Závěr Tepelné elektrárny a teplárny provozované v České republice byly podrobeny kritickému hodnocení, zda jsou tyto zdroje perspektivní pro implementaci karbonátové smyčky, jakožto regenerativní metody záchytu oxidu uhličitého ze spalin. Metoda vysokoteplotní sorpce CO 2 na materiálech na bázi uhličitanu vápenatého vyžaduje instalaci relativně komplikovaného zařízení, sestávajícího z karbonátoru, v němž probíhá sorpce, a kalcinátoru pro opětovnou regeneraci vsázky [19, 20]. Z tohoto důvodu byl jako první vyřazovací kritérium zvolen roční úhrn emisí CO 2 z posuzovaného zařízení, a to ve výši t. Mezi další kritéria patřil především druh spalovaného paliva, plánovaná životnost spalovacího zařízení a přítomnost vodní páry, nezbytná pro provádění periodické reaktivace sorbentu. Po vyhodnocení všech dostupných parametrů bylo pro implementaci uvedené metody záchytu oxidu uhličitého navrženo jako způsobilých 46 bloků elektráren a 32 tepláren. Celkem tyto zdroje ročně emitují přes 39,5 milionů tun oxidu uhličitého. Pokud se výše uvedené údaje vyjádří relativně, pak je instalace karbonátové smyčky ze všech shrnutých důvodů realizovatelná u 73 % bloků tepelných elektráren a 18 % tepláren. Seznam zkratek CCS Carbon (dioxide) Capture and Storage EPICA European Project for Ice Coring in Antarctica ESRL Earth System Research Laboratory GHG Greenhouse gas(es) IP Integrované povolení IRZ Integrovaný registr znečišťování životního prostředí NIR National Greenhouse Gas Inventory Report NIS Národní inventarizační systém NOAA National Oceanic and Atmospheric Administration SEK Státní energetická koncepce SZT Soustava zásobování teplem UNFCCC United Nations Framework Convention on Climate Change Poděkování Výsledky prezentované v tomto článku byly získány v rámci řešení projektu Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky. Financování výzkumu bylo podpořeno grantem z Norska (č. projektu: NF-CZ08-OV ). Literatura 1. Staf, M.; Ciahotný, K.; Krtková, E. Perspektivy aplikace karbonátové smyčky v průmyslu a energetice České republiky. Paliva 2016, 8 (1), Mauna Loa Observatory, Hawaii. Scripps Institution of Oceanography US San Diego. (accessed Aug 01, 2016) 3. European Project for Ice Coring in Antarctica (EPICA). European Science Foundation. (accessed Aug 01, 2016). 4. Stainforth, D., A.; Aina, T.; Christensen, C.; Collins, M.; Faull, N.; Frame, D., J.; Kettleborough, J., A.; Knight, S.; Martin, A.; Murphy, J., M.; Piani, C.; Sexton, D.; Smith, L., A.; Spicer, R., A.; Thorpe, A., J.; Allen, M., R. Uncertainty in predictions of the climate response to rising levels of greenhouse gases. Nature 2005, 433, Salinas, C., X.; Mendieta, J. Numerical model to assess the impact of the strategies to mitigate desertification. Mitigation and Adaptation Strategies for Global Change 2013, 18 (5),
11 6. Armah, F., A.; Odoi, J., O.; Yengoh, G., T.; Obiri, S.; Yawson, D., O.; Afrifa, E., K., A. Food security and climate change in drought-sensitive savanna zones of Ghana. Mitigation and Adaptation Strategies for Global Change 2011, 16 (3), Misra, A., K. Climate change impact, mitigation and adaptation strategies for agricultural and water resources, in Ganga Plain (India). Mitigation and Adaptation Strategies for Global Change 2013, 18 (5), Kirch, W., Menne, B., Bertollini, R., Eds. Extreme Weather Events and Public Health Responses, 1st ed.; Springer-Verlag: Heidelberg, Powell, J. P.; Reinhard, S. Measuring the effects of extreme weather events on yields. Weather and Climate Extremes 2016, 12, Lelieveld, J.; Proestos, Y.; Hadjinicolaou, P.; Tanarhte, M.; Tyrlis, E.; Zittis, G. Strongly increasing heat extremes in the Middle East and North Africa (MENA) in the 21st century. Climatic Change 2016, 137 (1), Paris Agreement - status of ratification. United Nations Framework Convention on Climate Change. (accessed Aug 12, 2016). 12. Staf, M.; Vrbová, V.; Jílková, L.; Miklová, B. Regenerace sorpční kapacity vápenců pro záchyt CO2 zaváděním vodní páry. Paliva 2016, 9 (2), Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Státní energetická koncepce České republiky; Praha, Integrovaný registr znečišťování. Česká informační agentura životního prostředí. (accessed Aug 05, 2016). 15. Ministerstvo životního prostředí. IPPC - Integrovaná prevence a omezování znečištění. (accessed Aug 12, 2016). 16. Národní inventarizační systém. Czech Hydrometeorological Institute. (accessed Aug 07, 2016). 17. National Greenhouse Gas Inventory Report of the Czech Republic. Czech Hydrometeorological Institute. (accessed Aug 07, 2016). 18. PBS Power Equipment. (accessed Aug 03, 2016). 19. Ströhle, J.; Junk, M.; Kremer, J.; Galloy, A.; Epple, B. Carbonate looping experiments in a 1 MWth pilot plant and model validation. Fuel 2014, 127, Kremer, J.; Galloy, A.; Ströhle, J.; Epple, B. Continuous CO2 Capture in a 1-MWth Carbonate Looping Pilot Plant. Chemical Engineering & Technology 2013, 36 (9), Summary Marek Staf a, Eva Krtková b a University of Chemistry and Technology, Prague Technická 5, Praha 6, marek.staf@vscht.cz b Czech Hydrometeorological Institute Na Šabatce2050/17, Praha 412-Komořany Assessment of power industry facilities from the viewpoint of carbonate loop applicability The study deals with assessment whether the power plants and heating plants, currently operated in the Czech Republic, are eligible for installation of high temperature regenerative capture of carbon dioxide from flue gases by chemisorption on calcined natural limestone or analogous materials. Based on several evaluating criteria selection of the above defined sources was performed. Method of hightemperature CO 2 sorption onto limestones or calcium carbonate containing materials requires installation of relatively complicated system, consisting of a carbonator, in which sorption takes place, and a calciner for subsequent regeneration of the feedstock. For this reason total annual CO 2 emission from each assessed facility, amounting to t, was proposed as the first elimination criterion. Other criteria included mainly the type of combusted fuel, the approximate planned life time of the combustion facility and the presence of steam, necessary for carrying out periodic reactivation of the sorbent. The majority of technical parameters, like distribution of facilities according to the fuel type, distribution of facilities according to the design of combustors etc. were graphically expressed using pie charts. After evaluating all available parameters 46 blocks of power plants and 32 heating plants were proposed as eligible for implementation of this method of carbon dioxide capture. In total, these sources emit over 39.5 million tons of carbon dioxide per year. If the above mentioned numbers are expressed in relative values installation of carbonate loop is feasible in 73% of the blocks of thermal power stations and 18% of heating plants due to hereby summarized reasons. 100
Projekt vysokoteplotní karbonátové smyčky, jeho hlavní aktivity a dosažené výsledky
Projekt vysokoteplotní karbonátové smyčky, jeho hlavní aktivity a dosažené výsledky Karel Ciahotný, VŠCHT Praha NTK Praha, 7. 4. 2017 Základní informace k projektu financování projektu z programu NF CZ08
Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky
Příloha č. 20 (Příloha č. 1 NV č. 352/2002 Sb.) Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky 1. Emisní limity
ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E2 Integrované povolení čj. ŽPZ/10759/03/Hd/9 ze dne 9.12.2004
V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální
ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná
ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná 21. 06. 2016. Charakteristika společnosti ENERGETIKA TŘINEC, a.s. je 100 % dceřiná společnost Třineckých železáren, a.s. Zásobuje energiemi především mateřský podnik,
Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství
Problematika emisí z malých zdrojů znečišťování II. Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství Pohled Teplárenského sdružení ČR Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště TS ČR 8. března 2012, Malenovice Představení
IREAS, o.p.s. Hrotovice, Autor: Ing. Jan Macháč, Ing. Ondřej Vojáček, Ph.D.
Ekonomické dopady navrhované směrnice EP a Rady o omezení některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení na zdrojovou základnu ČR Hrotovice, 23.10.2014 IREAS, o.p.s. Autor:
Květen 2004 Ročník XIV Částka 5 OBSAH
Květen 2004 Ročník XIV Částka 5 OBSAH METODICKÉ POKYNY A NÁVODY 2. Metodika přípravy plánu snížení emisí dle požadavků 5 odst. 6 a 7 zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. a nařízení vlády č.112/2004
ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E2 Integrované povolení čj. ŽPZ/10759/03/Hd/9 ze dne
V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ k definici nízkoemisního spalovacího zdroje Metodický pokyn upřesňuje požadavky na nízkoemisní spalovací zdroje co do přípustných
Co udělaly (a musí udělat) teplárny pro splnění limitů? Co přinesla ekologizace?
Co udělaly (a musí udělat) teplárny pro splnění limitů? Co přinesla ekologizace? Petr Matuszek XXIX. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Luhačovice 22. 24. 1. 2019 1. Obsah Charakteristika společnosti Teplárna E2 Teplárna
Nový zákon o ochraně ovzduší
Užitečné semináře Hradec Králové, 24.10.2012 Nový zákon o ochraně ovzduší Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP tis. tun Ilustrativní vývoj emisí vybraných ZL v ČR v letech 1989-2008 4000 3500 3000 2500
Vysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin
Vysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin Karel Ciahotný Marek Staf Tomáš Hlinčík Veronika Vrbová Viktor Tekáč Ivo Jiříček ICCT Mikulov 2015 shrnutí doposud získaných
Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky
Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky NF-CZ08-OV-1-005-2015 Hitecarlo Partneři projektu Hlavní řešitel: Vysoká škola chemickotechnologická v Praze (VŠCHT) Fakulta technologie
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ k definici nízkoemisního spalovacího zdroje Metodický pokyn upřesňuje požadavky na nízkoemisní spalovací zdroje co do přípustných
Sorpce oxidu uhličitého na vápence pocházejících z různých lokalit České republiky
Sorpce oxidu uhličitého na vápence pocházejících z různých lokalit České republiky Lenka JÍLKOVÁ *, Veronika VRBOVÁ, Karel CIAHOTNÝ Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Fakulta technologie ochrany
Celkem 1 927,8 PJ. Ostatní OZE 86,2 PJ 4,3% Tuhá palia 847,8 PJ 42,5% Prvotní elektřina -33,1 PJ -1,7% Prvotní teplo 289,6 PJ 14,5%
Energetický mix Primární energetické zdroje v teplárenství Ing. Vladimír Vlk Praha 30. listopadu 2009 1 Obsah prezentace Energetický mix v České republice Aktuální podíl PEZ při výrobě tepla Celkový podíl
Použití přírodních vápenců z lomů v České republice v technologii vysokoteplotní sorpce oxidu uhličitého ze spalin
Použití přírodních vápenců z lomů v České republice v technologii vysokoteplotní sorpce oxidu uhličitého ze spalin Přednášející: Spoluautoři: Doc., Ing. Karel Ciahotný, CSc. Ing. Tomáš Hlinčík, Ph.D. VYSOKÁ
PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007
PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 Program 1. Ekologizace výroby v kontextu obnovy a rozvoje výrobního portfolia Skupiny ČEZ 2. Úvod do technologie nízkoemisních
Příloha č. 8 Energetický posudek
Příloha č. 8 Energetický posudek ÚVOD Povinnou přílohou plné žádosti podle znění 1. výzvy je energetický posudek, který podle platné legislativy účinné od 1. 7. 2015 bude požadován pro posouzení proveditelnosti
2. Specifické emisní limity platné od 20. prosince 2018 do 31. prosince Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2025
POPIS k Příloze č. 2 k vyhl. 415/2012 Sb. ve znění vyhl. 452/2017 Sb. Část II Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním
Budoucnost české energetiky II
Budoucnost české energetiky II Seminář Ústřední odborné komise ČSSD pro průmysl a obchod a energetické subkomise Návrh energetické politiky ČSSD Praha, 11. květen 2017 Princip energetické politiky Státní
MŽP odbor ochrany ovzduší
MŽP odbor ochrany ovzduší Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. O emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Kategorizace stacionárních spalovacích
Seminář Koneko Praha, 23.5.2013. Spalování paliv. Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP
Seminář Koneko Praha, 23.5.2013 Spalování paliv Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP Zákon č. 201/2012 Sb. stacionární zdroj ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost,
PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Energetické využití odpadů PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ komunální a průmyslové odpady patří do kategorie tzv. druhotných energetických
Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.
XVII. výzva k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ministerstvo životního prostředí
Nová legislativa v ochraně ovzduší a spalovací zdroje
Užitečné semináře Hradec Králové, 24.10.2012 Nová legislativa v ochraně ovzduší a spalovací zdroje Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP Sčítací pravidla změny! Slouží ke stanovení celkového jmenovitého
Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010
Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických
SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH PŘECHODNÉ OBDOBÍ PRO TEPLÁRNY
Ochrana ovzduší ve státní správě - teorie a praxe VII SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH PŘECHODNÉ OBDOBÍ PRO TEPLÁRNY Ing. Martin Hájek, Ph.D. ředitel výkonného pracoviště 9. listopadu 2011, Hustopeče Představení
Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 4. výzvy pro prioritní osu 2 a 3 Operačního programu Životní prostředí
Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 4. výzvy pro prioritní osu 2 a 3 Operačního programu Životní prostředí ZVEŘEJNĚNO DNE 25. 7. 2008 1 Výběrová (hodnotící) kritéria v Operačním
Technologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů
Technologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů Ing. Matěj Obšil, Uchytil, s.r.o. doc. Ing. Jan Hrdlička, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav energetiky MOTIVACE Ø emisní limit
Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013
Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 listopad 2013 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2012 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj
Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje
Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje Ing. Radomír Štěrba 9.-10. září 2015 Rožnov pod Radhoštěm ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Zveřejněno dne
Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci XVIII. výzvy Operačního programu Životní prostředí Zveřejněno dne 15. 2. 2010 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky
Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky NF-CZ08-OV-1-005-2015 Hitecarlo Partneři projektu Hlavní řešitel: Vysoká škola chemickotechnologická v Praze (VŠCHT) Fakulta technologie
Testování vysokoteplotní sorpce CO 2 v laboratorní fluidní aparatuře
Testování vysokoteplotní sorpce CO 2 v laboratorní fluidní aparatuře Marek Staf, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší Tel.: +420 220 444 458, e-mail:
Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky
Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky Ing. Vladimír Tošovský ministr průmyslu a obchodu Praha, 10. listopadu 2009 Energetický mix v roce 2050 Do roku 2050 se předpokládá posun k vyrovnanému
Partyzánská 1/7 PRAHA
sdružení podnikatelů v teplárenství Partyzánská 1/7 PRAHA 7 170 00 tscr@tscr.cz Pohled teplárenství na Závěry o BAT pro LCP Ing. Jiří Vecka, Ph.D. vecka@tscr.cz XVIII. zasedání Fóra pro výměnu informací
Jednotlivé paragrafy zákona jsou rozpracovány v příslušných vyhláškách, které vstupují v platnost, předpoklad k 1. 4. 2013
Zákon 318 ze dne 19. července 2012, kterým se mění zákon číslo 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a jeho dopady na majitele nemovitostí, výrobce a provozovatele energetických
UES: Softwarová optimalizace v oblasti výroby elektřiny a tepla
UES: Softwarová optimalizace v oblasti výroby elektřiny a tepla Bystrá, Liptovský Ján, Slovensko, 18.-20.5.2004 Jáchym Vohryzek Optimalizace a procesní řízení SW řešení: Pokročilé řízení/ Optimalizace
EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ
EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ Ing. Jiří Jungmann Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Podstata procesu výpal uhličitanu vápenatého při teplotách mezi 900 a 1300 o C reaktivita vápna závisí zejména
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008
Energetická statistika Kombinovaná výroba a tepla v roce 2008 Výsledky statistického zjišťování duben 2010 Oddělení surovinové a energetické statistiky Impressum oddělení surovinové a energetické statistiky
lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009
Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií
Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012
Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise
Akční plán energetiky Zlínského kraje
Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších
Vývoj hrubé výroby elektřiny a tepla k prodeji v energetické bilanci ČR výroba a dodávky v letech
Vývoj hrubé výroby elektřiny a tepla k prodeji v energetické bilanci ČR výroba a dodávky v letech 2010-2017 leden 2019 Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Impressum Ing. Aleš Bufka Ing. Jana Veverková,
5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav
5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji
lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn
Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy
Jednotlivé paragrafy zákona jsou rozpracovány v příslušných vyhláškách, které vstupují v platnost - předpoklad v měsíci dubnu 2013.
Zákon 318 ze dne 19. července 2012, kterým se mění zákon číslo 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a jeho dopady na majitele nemovitostí, výrobce a provozovatele energetických
OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ
OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ 20-21. května 2008 Konference AEA Úspory energie - hlavní úkol pro energetické auditory JAN KANTA ředitel sekce Legislativa a trh JELIKOŽ
prosinec 2016 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2015 vyrobené z uhlí... 7
prosinec 2016 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2015 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele...
PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...
PROGRAM REKUPERACE Obsah 1 Proč využívat rekuperaci...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektu...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...3 4.2. Přínosy environmentální...4 5 Finanční analýza
DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2014. Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.
DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2014 Funkce, výhody a nevýhody CZT Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o. Zdroje tepla Historie rozvoje teplárenství v ČR a jeho současná pozice na energetickém trhu OBDOBÍ
MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti
MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro
SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Jan Škvařil Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou
Strana 1 / /2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince o energetickém auditu a energetickém posudku
480/01 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 0. prosince 01 o energetickém auditu a energetickém posudku Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 14 odst. 4 zákona č. 406/000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona
Platné znění části zákona s vyznačením změn
Platné znění části zákona s vyznačením změn 11 (5) Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle odstavce 1
CCS v České republice (a ve světě) Vít Hladík, Česká geologická služba
CCS v České republice (a ve světě) Vít Hladík, Česká geologická služba Počátky 2004-2005 projekt CASTOR (EU-FP6) 2005 první studie o CCS pro MŽP 2006-2008 projekt EU GeoCapacity (EU- FP6) potenciál pro
VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR
Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha
Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu 10. prosince 2012 Praha Hnědé uhlí jako jediný domácí nerostný energetický zdroj domácí produkce hnědého uhlí zatím plně pokrývá domácí
PŘEDSTAVENÍ VÝROBY ELEKTŘINY
PŘEDSTAVENÍ VÝROBY ELEKTŘINY INTRODUCTION NA PALIVOVÝCH OF GASIFICATION ČLÁNCÍCH TECHNOLOGY, IGCC Seminář ELECTRICITY SVSE, 3.května PRODUCTION 2012 AND ALTERNATIVE ENERGY SOLUTIONS Ing. Tomáš Rohal, Business
prosinec 2017 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2016 vyrobené z uhlí... 7
prosinec 2017 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2016 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele...
Trysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy
Trysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy Jan HRDLIČKA 1, * 1 ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 166 07 Praha 6 * Email: jan.hrdlicka@fs.cvut.cz
EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU
EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO
STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU
STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický
Politika ochrany klimatu
Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Emisní zátěž Praktický příklad porovnání emisní zátěže a dalších
odbor výstavby a ŽP 573500743 nám. Svobody 29, 768 11 Chropyně
O Z N Á M E N Í údajů pro stanovení výše ročního poplatku pro malý zdroj znečišťování ovzduší za rok (dle ust. 19, odst. 16 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů,
Analýza teplárenství. Konference v PSP
Analýza teplárenství Konference v PSP 11.05.2017 Vytápění a chlazení V EU vytápění a chlazení představuje polovinu celkové spotřeby energie, kdy 45%spotřeby je bytový sektor, 37% průmysl a 18% služby V
11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI
11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11.1 RADIAČNÍ PŮSOBENÍ JEDNOTLIVÝCH KLIMATOTVORNÝCH FAKTORŮ podíl jednotlivých klimatotvorných faktorů je vyjádřen jejich příspěvkem ve W.m -2 k radiační bilanci
Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje
Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Povinnost zpracování Územní energetické koncepce pro kraje, hl. město Praha a statutární města je stanovena v zákoněč.
Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR
Budoucnost české energetiky Václav Pačes Akademie věd ČR Nezávislá energetická komise (NEK) se m.j. zabývala těmito oblastmi 1. Jak snížit energetickou náročnost ČR 2. Jak uspokojit rozvoj společnosti
Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP
Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP Právní základ ČR» zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č.
záměnou kotle a zateplením
Úroveň snížen ení emisí záměnou kotle a zateplením Mgr. Veronika Hase Seminář: : Technologické trendy při p i vytápění pevnými palivy Horní Bečva 9.11. 10.11. 2011 Obsah prezentace Účel vypracování studie
Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků
Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků Roman Portužák ředitel odboru elektroenergetiky Obsah. OZE jako součást energetické strategie ČR 2. Podpora OZE 3.
AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE
AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Aktuální problémy české energetiky 2. 4. 2013 Výchozí podmínky ČR ČR jako silně průmyslová země Robustní ES (přebytková bilance i infrastruktura) Rozvinutý systém
Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013. Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013
Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013 Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013 Obsah prezentace Předchozí prováděcí předpisy k zákonu o integrované prevenci
NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci
Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona
TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ
TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ Přednáška č. 10 Snímek 1. Osnova přednášky Vztah energetiky a produkce oxidu uhličitého Rizika zvyšování koncentrace CO 2 v atmosféře Možnosti omezení emisí CO 2 do atmosféry
Problematika koncentrací Hg ve spalinách vzniklých po spalování pevných fosilních paliv
ÚJV Řež, a. s. Divize ENERGOPROJEKT PRAHA Problematika koncentrací Hg ve spalinách vzniklých po spalování pevných fosilních paliv Lukáš Pilař Konference Technologie pro elektrárny a teplárny na tuhá paliva
Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů
Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.
Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů
Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Emisní databáze Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO) Bilance emisí od r. 2000 Historické údaje o emisích stacionárních zdrojů
Vlhkost 5 20 % Výhřevnost 12 25 MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50
TECHNICKÉ MOŽNOSTI A VYBAVENOST ZDROJŮ PRO SPOLUSPALOVÁNÍ TAP Ing. Jan Hrdlička, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní TAP = tuhé alternativní palivo = RDF = refuse derived fuel, popř. SRF = specified recovered
KOMTERM Morava, s.r.o. Energetika Kopřivnice Integrované povolení čj. MSK 24911/2007 ze dne , ve znění pozdějších změn
V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální
Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých
Biomasa, bioplyn a energetika Olomouc
Transpozice směrnice 2015/2193/EU o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení a Aktivity Ministerstva životního prostředí k omezení negativních vlivů dopravy
Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší
Příloha č. 15 (Příloha č. 7 k vyhlášce č. 205/2009 Sb.) Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší 1. Identifikace provozovatele a provozovny 1. Údaje o provozovateli Název provozovatele
Operační program Životní prostředí Ochrana ovzduší Prioritní osa 2 Aktuální informace a naplňování cílů PO2 OPŽP
Operační program Životní prostředí 2014+ Ochrana ovzduší Prioritní osa 2 Aktuální informace a naplňování cílů PO2 OPŽP www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Obsah přednášky Co podporujeme
ENERGETIKA OČIMA STATISTIKY
ENERGETIKA OČIMA STATISTIKY Jiří Korbel Tisková konference, 8. října 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Nařízení EP a Rady (ES) č. 1099/2008 Stanoví společný
Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis
Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství Ing. Jiří Bis Vytápění a chlazení V EU vytápění a chlazení představuje polovinu celkové spotřeby energie, kdy45%spotřeby je bytový sektor,
PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2019 C(2019) 1616 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice 2012/27/EU, pokud jde o obsah
VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2010
Energetický regulační úřad sekce regulace odbor teplárenství říjen 2010 VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2010 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2009 na jednotlivých
WE MAKE YOUR IDEAS A REALITY. Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná: CFB FGD technologie tzv. na klíč
Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná: CFB FGD technologie tzv. na klíč Teplárna Karviná TKV Významný producent tepla a elektrické energie v Moravskoslezském kraji Celkový tepelný výkon 248 MW Celkový
Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001
Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel
TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)
TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) 3. část ODSTRANĚNÍ SO 2 A HCl ZE SPALIN Zpracoval: Tým autorů EVECO Brno, s.r.o. ODSTRANĚNÍ SO 2 A HCl ZE SPALIN Množství SO 2, HCl,
ArcelorMittal Ostrava a.s. Teplárna Integrované povolení čj. MSK 83215/2006 ze dne , ve znění pozdějších změn
V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální
Emisní limity pro BPS - aktuální stav a plány
Seminář České bioplynové asociace 18. 2. 2019 Emisní limity pro BPS - aktuální stav a plány Mgr. Pavel Gadas odbor ochrany ovzduší MŽP Novela vyhlášky č. 415/2012 Sb. Novela zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně
KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE
KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň Naše č. j.: ŽP/9829/15 Spis. zn.: ZN/2080/ŽP/15 Počet listů: 3 Počet příloh: Počet listů příloh: Dle rozdělovníku Vyřizuje:
SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)
SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku
RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP odbor ochrany ovzduší telefon:
RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP odbor ochrany ovzduší email: barbora_cimbalnikova@env.cz telefon: 267122859 http://www.env.cz/ Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, 100 10 Ústředna: ++420-2-6712-1111