Návrh věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu

Transkript

1 Návrh věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu III. Neptej se, co může udělat Tvá zem pro Tebe. Ptej se, co můžeš udělat Ty pro Tvoji zem.. J.F.K. Neuprabníé I. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ NÁVRHU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA Vláda České republiky svým usnesením ze dne 5. června 2017 č.431 k přípravě návrhu věcného záměru zákona, kterým budou vytvořeny právní podmínky pro zvyšování fyzické zdatnosti obyvatel České republiky, jejich znalostí a dovedností a vytváření mravních vlastností a etických zásad, které by mohli využít k obraně státu (zákon o dobrovolné účasti obyvatel na zajišťování obrany státu) schválila záměr Ministerstva obrany využít fyzického, vědomostního, dovednostního a věcného potenciálu obyvatel České republiky k jejich dobrovolnému zapojování do plnění úkolů ozbrojených sil České republiky a vytvořit širokou základnu pro zvyšování jejich fyzické zdatnosti, znalostí a dovedností a vytváření mravních vlastností a etických zásad, které by mohli využít k obraně státu. Citovaným usnesením byl současně ministru obrany uložen úkol vypracovat a vládě České republiky do 31. srpna 2017 předložit návrh věcného záměru zákona, kterým budou vytvořeny právní podmínky pro zvyšování fyzické zdatnosti obyvatel České republiky, jejich znalostí a dovedností a vytváření mravních vlastností a etických zásad využitelných k obraně státu, jímž budou rozpracovány zásady uvedené v záměru Ministerstva obrany tak, jak je charakterizován výše. Návrh věcného záměru zákona je jednotně veden cílem připravit státní občany České republiky (dále jen občan ) v koncepčně uceleném systému jejich přípravy k řešení situací souvisejících s obranou státu, a to včetně podpory plnění úkolů ozbrojených sil České republiky, a směřuje k vytvoření komplexních podmínek celoživotní přípravy občanů k obraně státu, tedy všestranné, aktivní a atraktivní nabídce státu vytvářené za účelem zvýšit odolnost státu a jeho občanů proti vnějším hrozbám, podpoře činností vykonávaných v rámci obrany státu. Návrh věcného záměru zákona směřuje k doplnění systému obrany státu o provázený systém opatření, které jsou podporou i součástí systému zajišťování svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. 1

2 II. PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ,K NIMŽ SE VĚCNÝ ZÁMĚR VÁŽE Vyhodnocení dosahu adopadů navrhované právní úpravy je provedeno podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, a tedy tato část návrhu věcného záměru zákona je zpracována v souladu s čl. 4 odst. 2 Legislativních pravidel vlády s odkazem na její umístění v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace, která je samostatnou částí předkládaného materiálu, a to jako podkapitola I.3.1, v níž je uveden přehled právních předpisů, ke kterým se váže předmět návrhu věcného záměru zákona, a popis v nich provedené související právní úpravy. Shrnutí obsahu podkapitoly I závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace: V rámci přípravy návrhu věcného záměru zákona bylo provedeno vyhodnocení plného rozsahu souboru právních předpisů, které se k návrhu vztahují, jak co do zajištění souladu budoucí právní úpravy s právním řádem České republiky, tak co do vyhodnocení účinnosti stávající právní úpravy vůči aktuálním požadavkům státu na připravenost občanů k obraně státu; dále byly vyhodnocovány požadavky na zajištění souladu navrhovaných variant věcných řešení jednotlivých oblastí návrhu věcného záměru zákona. Návrh věcného záměru zákona je svým předmětem provázán zejména s těmitovyhodnocovanými právními předpisy: ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., Listina základních práv a svobod, zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany státu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (resp. následně pak pro zákon o připravenosti občanů k obraně státu nařízení (EU) 2016/679), nařízení vlády č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu (a k němu zprostředkovaně také zákon o obecním zřízení, zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze), zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů. 2

3 Návrhu věcného záměru zákona se pak nikoliv co do navrhované regulace, ale co do jí sledovaného účelu mohou do budoucna dotýkat také právní předpisy v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví, a to zejména v rozsahu případného provedení regulace v oblasti zavedení vzdělávacích programů ke zvyšování odolnosti dětí a mládeže, včetně zavedení obecného systému získávání základních zdravotnických vědomostí a dovedností. III. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY (JEJÍ PŘÍSLUŠNÉ ČÁSTI) Vyhodnocení dosahu a dopadů navrhované právní úpravy je provedeno podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, a tedy tato část návrhu věcného záměru zákona je zpracována v souladu s čl. 4 odst. 2 Legislativních pravidel vlády s odkazem na její umístění v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace, která je samostatnou částí předkládaného materiálu, a to jako kapitola I. 3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti. Shrnutí obsahu kapitoly I.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblastizávěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace: Zhodnocení stávající právní úpravy je v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace provedeno ve vztahu k výčtu právních předpisů citovaných v části II, a to především v podkapitole I Rozbor skutečného právního stavu a dále v podkapitole I.3.3 Okruhy právních vztahů dosud právními předpisy neupravené. Rozbor stávající právní úpravy, o kterou se v současné době opírá oblast přípravy občanů k obraně státu, jednak prokázala praktické nevyužití stávajících právních možností, jednak ve vztahu k navrhované regulaci roztříštěnost právní úpravy, která by měla vytvořit věcné, personální a organizační zázemí pro tuto přípravu. Základní úprava je tak provedena zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, přitom ale pro naplnění účelu návrhu vědného záměru zákona by bylo nutné využít také právní úpravy provedené za jiným cílem v branném zákoně nebo v zákoně č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů (např. kritéria účasti na vojenském cvičení podle 5a odst. 3 branného zákona vztažena na výcvik mimo výkon branné povinnosti nebo možnost využití vojenského výcviku poskytovaného Armádou České republiky podle 29 odst. 6 zákona č. 219/1999 Sb. jako výcviku pro přípravu dobrovolníků branně- sportovního zaměření v zájmu vytvoření zázemí podpory ozbrojených sil při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu). Provedené vyhodnocení také ve vztahu k účelu návrhu věcného záměru zákona (a to i na základě dotazníkového šetření u jednotlivých obecních úřadů) poměrně přesvědčivě dokládá, že skutečné využití ustanovení 52 odst. 5 zákona č. 222/1999 Sb., které umožňuje, aby se v součinnosti s územními samosprávnými celky na přípravě občanů k obraně státu podílely také spolky, církve, náboženské společnosti a další právnické osoby podle svého účelu a poslání v součinnosti s územními samosprávnými celky, není v praxi naplňováno a že pro účely návrhu může být rámcovou inspirací pro zpracování systematické, ucelené 3

4 a koncepční právní úpravy zvyšování odolnosti občanů všech věkových kategorií pro účely zajišťování obrany státu (řešení situací souvisejících se zajišťováním obrany státu a podpora ozbrojených sil). Tomuto tématu je podrobně věnován rozbor nařízení vlády č. 139/2017 Sb., ale ve vztahu k možnostem využití této spolupráce v době míru nebo v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je zřejmé, že vyšší míra účinnosti této spolupráce je a do budoucna také pro její koncepčnost a systematičnost nastavenou návrhem věcného záměru zákona v době míru, když je navíc otázkou, do jaké míry např. v době vyhlášení válečného stavu budou uvedené skupiny aktivní. Přitom právě spolky, církve a náboženské společnosti nebo další právnické osoby disponují v současné době vytvořeným zázemím věcným, metodickým, cvičitelským a zejména organizovanou členskou základnou; stát v daném případě plýtvá možnostmi existujícího systému, který má veškeré předpoklady pro zajišťování přípravy občanů k obraně státu v době míru, a to navíc s příznivými dopady do vztahů společnosti, fyzické připravenosti jedinců, využívání jejich zájmu a schopností a v neposlední řadě k návratu ke skutečným hodnotám a úctě k sobě samému a jeden k druhému. Provedené vyhodnocení se pak v podkapitole I.3.3 Okruhy právních vztahů dosud právními předpisy neupravené závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace zabývá také nezbytností provedení vlastní regulace, má-li být efektivně dosaženo cíle a účelu návrhu věcného záměru zákona. Neupravená a třeba i v rozsahu právní úpravy stanovené prováděcím právním předpisem ke škodě věci zůstala také oblast forem podpory osob podílejících se nebo spolupracující na přípravě občanů k obraně státu. Tato oblast není upravena vůbec, tedy ani co do podpory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo krajských úřadů, anebo podpory spolků, církví, náboženských společností nebo dalších právnických osob.zejména v případě druhé skupiny je zřejmé, že se tím zcela vytrácí motivační faktory k takové spolupráci. Přitom stát by zde velmi účelně mohl využívat vysoce kvalifikované zázemí, u kterého by postačovalo pouze metodicky sjednocovat jím poptávané činnosti, zpřístupnit informační web s řešením jednotlivých životních situací v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, vytvořit profesionální tým školitelů a instruktorů, nebo nabídnout výcvikové zázemí Ministerstva obrany a vědomostní zázemí. K tomu ovšem dospěl také Audit národní bezpečnosti schválený vládou České republiky v prosinci loňského roku, který upozornil na to, že je nutné posílit, resp. vytvořit nové formy podpory státu jak v oblasti samotného zajišťování připravenosti občanů k obraně státu, ale také podporu subjektů odpovědných za její plánování a realizaci, včetně zákonem předpokládaných spolupracujících osob. Návrh věcného záměru zákona však jednotlivé varianty věcného řešení nevztahuje výlučně k uvedeným případům realizace vojenského výcviku umožněného nevojákům nebo jiným osobám, které nejsou občanskými zaměstnanci Armády České republiky, ale pracuje s kombinovaným modelem. Za jistou formu vojenského výcviku by bylo možné považovat provádění dobrovolného výcviku střelců, kteří by se jím připravovali k obraně státu a současně by získávali dovednosti a teoretické vědomosti, po jejichž ověření a osvědčení by bylo možné zahájit řízení o vydání povolení k držení a užívání zbraní kategorie A podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní. V ostatních případech se však předpokládá využívat formy přípravy občanů k obraně státu, které právní řád doposud nezná, a to vytvoření vazby mezi koordinačním a administrativním centrem (tzv. zastřešující osobou) a spolky, církvemi, náboženskými společnostmi a dalšími osobami, které na základě akreditace nebo s využitím školitelů a instruktorů Armády České republiky převezmou 4

5 v oblasti své hlavní činnosti aktivní a pravidelnou přípravu s využitím svého věcného a personálního zázemí. Neupravená pro realizaci účelu návrhu věcného záměru zákona zůstává také oblast regulace zpracovávání osobních údajů, vyžadující zákonnou úpravu, oblast vybudování informačního systému veřejné správy, oblast spolupráce se spolky, a to zejména s ohledem na vytvoření podmínek jejich akreditace jako výcvikového zázemí především pro oblast branně-technických sportů (radioamatéři, kynologové, orientační běžci, potápěči, apod.) a pro oblast práce s mládeží, rozšíření působnosti krajských vojenských velitelství pro koordinaci činností v krajích, zřízení tzv. zastřešující osoby a umožnění využívání věcného zázemí Armády České republiky. IV. NÁVRH VĚCNÉHO ŘEŠENÍ Vyhodnocení dosahu a dopadů navrhované právní úpravy je provedeno podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, a tedy tato část návrhu věcného záměru zákona je zpracována v souladu s čl. 4 odst. 2 Legislativních pravidel vlády s odkazem na vyhodnocení jednotlivých variant věcného řešení v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace, která je samostatnou částí předkládaného materiálu, a to v části II. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍzávěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace. Shrnutí obsahu části II NÁVRH VARIAT ŘEŠENÍ závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace: Návrh variant řešení je pro účely zpracování obecného hodnocení dopadů regulace rozčleněno pro vyhodnocení variant věcného řešení jednotlivých oblastí, které byly detekovány pro nezbytnou právní úpravu sledující dosažení účelu (cílů) návrhu věcného záměru zákona. Vyhodnocovány byly tyto oblasti regulace: 1. vlastní koncepce návrhu věcného záměru zákona (provedení úpravy), 2. právní forma koordinačního a administrativního centra (tzv. zastřešující osoba), 3. působnost koordinačního a administrativního centra (tzv. zastřešující osoby), 4. informační systém připravenosti osob a jejich dovedností, schopností a znalostí využitelných pro potřeby plnění úkolů ozbrojených sil po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, 5. stanovení kritérií pro možné využití výjimky držet a užívat zbraně a střelivo kategorie A podle čl. 6 odst. 2 směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, 6. evidence vydaných osvědčení pro umožnění postupu podle čl. 6 odst. 2 směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní, 7. právní úprava zapojení spolků a dalších osob do navrhovaného systému, 8. podmínky účasti, 9. posílení působnosti krajských vojenských velitelství, 10. financování činností podle návrhu věcného záměru zákona, včetně financování nově zřízené právnické osoby, 11. metodická a další věcná podpora, 12. motivační faktory a 5

6 13. dovednosti využitelné pro podporu plnění úkolů ozbrojených sil České republiky (kvalifikační kritéria). Na základě vyhodnocení zvažovaných variant v jednotlivých oblastech věcného řešení předkladatel jako optimální vyhodnotil pro budoucí právní úpravu tato řešení: Ad1 - ke koncepci návrhu věcného záměru zákona: Vyhodnocení variant přijetí nebo nepřijetí právní úpravy zpracované na základě návrhu věcného záměru zákona je velmi podrobně zpracováno v podkapitolách I.3.2, I.3. 3 a I závěrečné zprávy z hodncoení dopadů regulace s tím, že nepřijetí navrhované právní úpravy sice nepřináší žádné nové náklady, ale představuje výrazná negativa do oblasti zajišťování přípravy občanů k obraně státu, zejména pak jejích požadovaných výstupů. Ad 2- k právní formě koordinačního a administrativního centra (tzv. zastřešující osoba): Zřízení nové právnické osoby, zejména pokud by měla formu ústavu podle 402 a následujících občanského zákoníku, poskytuje plný soubor předpokladů výkonu činností a organizačního zázemí pro dosažení účelu návrhu věcného záměru zákona. Vzhledem k tomu, že sledovaného účelu by mělo být dosaženo na základě zákonem nastavených podmínek činnosti zřizované osoby, a to s přesně vymezeným vztahem k Ministerstvu obrany, poskytuje tato varianta nejlepší předpoklady pro splnění funkce administrátora a koordinátora praktického plnění budoucí regulace podle návrhu věcného záměru zákona. Jde o tradiční právní formu s ucelenou právní úpravou ( 402 a násl. občanského zákoníku). Na principu ústavu je již v současnosti organizována řada institucí (školy, nemocnice, muzea, vědecké a výzkumné ústavy atd.). Mnohé z nich jsou přitom veřejnoprávní povahy, přičemž veřejné ústavy mohou mít v působnosti i výkon veřejné moci. Definiční je pro ústav poskytování určité společensky nebo hospodářsky prospěšné služby s využitím jeho osobní a majetkové složky. Jakkoli ústav nedisponuje členskou základnou a demokratickou organizační strukturou, umožňuje poměrně široké zapojení do realizace své činnosti (lze uvažovat o zapojení zainteresovaných spolků na smluvním základě či ve formě členství zástupců spolků ve správní či dozorčí radě, bude-li zřízena). Lze se naopak domnívat, že ústavem předpokládaný hierarchický princip organizace je pro sledované účely vhodnější (s ohledem na zdůrazňovanou roli Ministerstva obrany, které by mělo vykonávat rozhodující vliv na činnost právnické osoby). V této souvislosti lze kupříkladu ve vztahu k právní úpravě ústavu poukázat na ustanovení 412 občanského zákoníku, podle něhož se k vymezeným právním jednáním ústavu vyžaduje předchozí souhlas správní rady. Zakladatelské právní jednání přitom může určit další omezení. Ad 3 - k působnosti koordinačního a administrativního centra (tzv. zastřešující osoby): Předkladatel navrhuje využití varianty přenesení působností stanovených pro dosažení účelu návrhu věcného záměru zákona jako optimální řešení, které díky možnostem organizace činností z jednoho administrativního místa sníží náklady na jejich zajišťování a vyloučí případné závady v jejich realizaci způsobené případným nedostatkem komunikace nebo poskytovaných informací. Předkladatel navrhuje, aby působnost kooridnačního a administrativního centra (tzv. zastřešující osoby) byla stanovena alespoň v tomto rozsahu: 6

7 vést (provozovat) informační systém o členech spolků, kteří splnili kritéria výkonnosti a dovedností pro možnou podporu plnění úkolů ozbrojených sil České republiky po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu (obsahující údaje o rozsahu výcviku, splnění kritérií, odbornosti výcviku a o dalších schopnostehc a dovednostech subjektu údajů a dále základní idetifikační a kontakní údaje subjektu údajů, údaj o tom, zda je subjekt údajů voják z povolání, policista nebo jiná osoba, u které výkon služby nebo obdobného poměru je překážkou povolání k odvodnímu řízení), vést evidenci vydaných osvědčení pro umožnění postupu podle čl. 6 odst. 2 směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní [základní identifikační údaje subjektu údajů, rozsah provedeného výcviku (teoretická a praktická část), dosažené výsledky výcviku, pravidelnost stanovených periodických opakování výcviku, údaj o vydání nebo odebrání osvědčení], koordinace střeleckého výcviku, včetně zajišťování vojensko odborné přípravy a teoreretické části tohoto výcviku, akreditace spolků, církví, náboženských společností a dalších osob se stanoveným předmětem činnosti (branně-technické sporty a další činnosti využitelné pro zajišťování obrany státu a připravenosti občanů k ní); akreditovaným spolkem bude spolek, který prokáže ve vzahu k návrhu věcného záměru zákona a jeho cílům koncepci činnosti, kvalifikované zázemí, účast na školení vlastních školitelů, kvalifikaci školitelů pro práci s mládeží, pokud bude v předmětu činnosti, a splnění dalších podmínek podle specifik vykonávaných činností, provádění akreditovaného vzdělávání, realizace dotační podpory spolkům, církvím, náboženským společnostem a dalším osobám, včetně vyhodnocování zaslaných projektů, nastavování předěmtu dotačních programů podle aktuálních potřeb projektu, vyhodnocování účinnosti dotovaných projekjektů apod., vytvoření školitelského týmu a zajišťování jeho kvalifikačního růstu, to pro účely zajišťování výcviku ve vybraných sportovních oborech a dalších oblastech zejména u akreditovaných spolků, popřípadě tam, kde bude vyžádána jejich metodická podpora, koordinace činností školitelského týmu, komunikace se spolky, církvemi, náboženskými společnostmi a dalšími osobami pro sdílení dobré praxe a využívání nabídky činností, komunikace a podpora činností orgánů územních samosprávných celků při zajišťování připravenosti občanů České republiky k její obraně, koordinace nabídky Armády České republiky pro provádění výcviku, výuky a jiných forem vzdělávání, koordinace činností s krajskými vojenskými velitelstvími, koordinace podpory výcvikových aktivit ze strany instruktorů Armády České republiky, zpracovávání metodik, vzorových dokumentů, využitelných projektů, organizace školení, přednášek, kulturních akcí, vydavatelská činnost, vedení webových stránek podpory, nabídka nových aktivit a vyhodnocování dosahovaných výsledků, komunikace s dalšími ministretsvy a jinými ústředními orgány státní správy, koncepční a metodická činnost vůči územním pracovištím zřízené osoby. 7

8 Přínosem této varianty je možnost od samého počátku zajišťovat výkon jednotlivých působností s možností okamžitého odstraňování zjištěných nedostatků a s rychlou, přímou reakcí na požadavky praxe. Nesporným přínosem využití této varianty je, jak je již uvedeno výše, její otevřenost vůči spolupracujícím osobám a také důvěryhodnost nově vytvářených vztahů vůči nim. Ad4 - k informačnímu systém připravenosti osob a jejich dovedností, schopností a znalostí využitelných pro potřeby plnění úkolů ozbrojených sil po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu: Pro tuto oblast je zřejmé, že vybudování informačního systému je v zájmu dosažení účelu návrhu věcného záměru zákona zcela nezbytné, neboť bez jeho existence by nebylo možné využít rychlého efektu podpory plnění úkolů ozbrojených sil České republiky po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Přínosem provozování informačního systému je i pro období míru přehled o podpoře ozbrojených sil České republiky z hlediska oborů (dovedností), věku dobrovolníků nebo místních rozložení této podpory s přihlédnutím k oběma předcházejícím kritériím. Jako navrhované řešení byla vyhodnocena varianta vybudování informačního systému veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo obrany,když variantě by přicházelo v úvahu pověření tzv. zastřešující osoby rolí provozovatele. Správcem informačního systému by mělo být Ministerterstvo obrany, které by současně plnilo úlohu provozovatele systému [variantě s možností provozovatele koordinačního a administrativjéhí centra (tzv. zastřešující osoba)]. Informační systém bude podléhat vysokému stupni bezpečnosti zpracovávaných údajů, které jsou v případě jejich zneužití nebo jiného neoprávněho zpracování za situace, ve které by měly být primárně využívány (po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), pro subjekt údajů rizikové. V informačním systému vedené údaje by byly využitelné výlučně pro potřeby správce informačního systému, přičemž v době míru by tyto údaje nebyly sdíleny s jiným informačním systémem; po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, resp. vládou vyhlášené odvodní povinnosti, by pro příslušné osoby a jejich rychlé zařazení k plnění předpokládaných úkolů ve zvláštních odbornostech byly údaje sdíleny s vojenskou evidencí v rámci jednoho správce. Zvažovaný informační systém nebude v době míru žádným způsobem provázán k vojenským evidencím podle branného zákona; sdružení údajů bude umožněno teprve pro případy vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, resp. po vyhlášení s nimi souvisejících odvodních řízení (tedy k datu nabytí účinnosti příslušného nařízení vlády). Z toho vyplývá, že rovněž k validaci údajů v informačních systémech podle návrhu nařízení vlády bude využíváno údajů z informačních systémů veřejné správy, konkrétně ze základního registru evidence obyvatel a z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, by došlo až po tomto datu ( 5a zákona o základních registrech). 8

9 Subjekty údajů by byli jak střelci, kteří se budou dobrovolným výcvikem mimo výkon branné povinnosti připravovat k obraně státu s možností dosáhnout tímto výcvikem na povolení k držení zbraní a střeliva kategorie A, tak další dobrovolníci s požadovaným branně sportovním zaměřením a s možností využití jejich schopností k plnění úkolů ozbrojených sil České republiky za podmínek stanovených zákonem. Doba zpracovávání údajů je závislá na vůli subjektu údajů, tedy v případě, že se subjekt údajů rozhodne nadále nebýt dobrovolnou podporou pro plnění úkolů ozbrojených sil, budou ke dni doručení oznámení tohoto jeho rozhodnutí údaje zlikvidovány. Obecná lhůta by se pak v souvislosti s trváním účelu, pro který by byly údaje zpracovávány, stanovila na 12 měsíců, a to na základě uskutečnění periodicky opakovaného výcviku v daném kalendářním roce, který je podmínkou zachování postavení subjektu údajů v rámci projektu. Kromě podmínek zpracovánínezbytně nutných základních identifikačních údajů v uvedeném informačním systému, se předpokládá vedení těchto údajů, a to podle branně sportovních disciplín nebo okruhů využitelných schopností a dovedností: identifikační a kontaktní údaje subjektu údajů, speciální využitelná dovednost a stupeň splnění pro ni zákonem stanovených potřebných kritérií, členství ve spolku, církvi, náboženské společnosti nebo jiné právnické osobě, u které je realizován výcvik, uskutečněný výcvik (četnost a výcvik provádějící osoba), další nabízené schopnosti, využití zázemí Armády České republiky k výcviku, uvedení údajů, zda se jedná o vojáka, policistu nebo jinou osobu, pro kterou zákon stanoví vzhledem k povaze výkonu služby nebo zaměstnání výluku z odvodní povinnosti; o VARIANTNĚ případně další údaj: prohlášení o zdravotním stavu (resp. zdravotních handicapech); tento údaj není nezbytně nutný a jeho vedení je uvedeno jako varianta. Ke sdílení údajů mezi dvěma informačními systémy, avšak téhož správce, dojde pouze po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, a to na základě vyhlášených odvodů, kdy skupina připravených dobrovolníků po převzetí branné povinnosti ve zrychleném režimu vytvoří podporu ozbrojených sil, resp. zapojí se podle své specializace do plnění jejich úkolů. Pro tyto účely bude rovněž pro ověřování údajů využito 5a zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Jako agendový informační systém bude určen informační systém evidence obyvatel.zdrojem údajů budou vždy výlučně subjekty údajů. Náklady na zřízení informačního systému a jeho provozování přitom nelze považovat za pouze zčásti využitelné, neboť provozování systému umožní orientaci o stavu připravenosti občanů k obraně státu také v době míru, a tedy umožní aktuálně přizpůsobovat formy přípravy vzhledem k aktuálním potřebám ozbrojených sil nebo také vzhledem k demografickýma dalším ukazatelům společnosti. 9

10 Ad 5-stanovení kritérií pro možné využití výjimky nabývat a držet zbraně a střelivo kategorie A podle čl. 6 odst. 2 směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní: Předkladatelem navrhovaná varianta vychází ze závěrů dosavadních jednání Ministerstva obrany a Ministertsva vnitra. Členové střeleckých spolků a další držitelé zbraní by byli zapojováni do vojenského střeleckého výcviku, který by se uskutečňoval periodicky na střelnicích Armády České republiky, a to s jí evidovanými zbraněmi a střelivem a pod vedením vojenských instruktorů. Část tohoto výcviku by mohla být nahrazena výcvikem v rámci střeleckého spolku, pokud by tento měl postavení spolku akreditovaného, tedy splňujícího požadavky na plnění úkolů výcviku pro účely návrhu věcného záměru zákona. Součástí výcviku by byla také teoretická část a část součinnosti s útvary Armády České republiky. Výcvik by probíhal ve stanoveném časovém výcvikovém rozsahu a opakovaně v pravidelných intervalech (v užším rozsahu ověřujícím požadované dovednosti). U střelců, kteří zbraně používají k výkonu služby nebo plnění pracovních povinností (a tedy procházejí přísnou průpravou v této oblasti), by měl výcvik povahu ověření dovedností a možností posílit svoji průpravu na střelnicích Armády České republiky (u této skupiny osob se také předpokládá výluka z odvodní povinnosti). Budoucí regulace musí stanovit bliží kritéria průběhu výcviku, rozsahu teoretického vzdělání a případné výjimky z výcviku, která by nebyla překážkou vydání osvědčení pro potřeby Ministerstva vnitra. Stanovení kritérií je tedy naprostou nezbytností pro budoucí regulaci zpracovanou na základě návrhu věcného záměru zákona. Ad 6 -k evidencivydaných osvědčení pro umožnění postupu podle čl. 6 odst. 2 směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní (řešení této oblasti souvisí s oblastmi uvedenými pod pořadovými čísly 4 a 5): Také v tomto případě předkladatelem pro budoucí regulaci doporučená varianta vychází z rozhodnutí České republiky, že využije kromě jiných výjimek také postupu podle čl. 6 odst. 2 směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, přičemž předpokladem tohoto postupu je prokazatelné zapojení se do dobrovolného výcviku k obraně státu. Příslušný útvar Policie České republiky by proto nemohl zahájit povolovací řízení bez toho, že by nebylo prokázáno zapojení se do tohoto výcviku a požadovaná úroveň střeleckých a dalších dovedností, které s výcvikem spojuje Armáda České republiky. Zapojení se do výcviku, pravidelnosti jeho provádění, dosažené výsledky a konečně také vydání osvědčení pro účely povolovacího řízení Ministerstvem vnitra musí být prokazatelné, tedy zaznamenané. Pro tyto účely má sloužit uvedená evidence, a tedy její neexistence by znamenala formální překážku pro využití citované výjimky ze směrnice Rady 91/477/EHS. Evidence by měla být samostatnou funkční součástí informačního systému a měla by umožnit rychlé a věrohodné zjištění údajů o 10

11 osobě, která splňuje předpoklady pro zahájení řízení podle čl. 6 odst. 2 směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní příslušným útvarem Policie České republiky, splnění požadovaných podmínek danou osobou, datu vydání tohoto osvědčení a záznamu o datu odejmutí osvědčení a důvodech, které k takovému jednání vedly. Skutečnost, že tato evidence nemá být vedena v analogové podobě, umožní efektivní zpracování prováděných záznamů, včetně archivování příslušných souvisejících zápisů (změn) a identifikaci času a osoby zápisy provádějící. Ad 7-k právní úpravě zapojení spolků a dalších osob do navrhovaného systému: Řešení této oblasti závisí na volbě právní formy koordinačního a administrativního centra (tzv. zastřešující osoby), protože například varianta využití právní formy ústavu nedisponuje členskou základnou a demokratickou organizační strukturou, umožňuje však poměrně široké zapojení do realizace své činnosti (uživatelský princip nabízených služeb, lze uvažovat o zapojení zainteresovaných spolků na smluvním základě či ve formě členství zástupců spolků ve správní či dozorčí radě, bude-li zřízena). Varianta určení organizačního celku Ministerstva obrany která však není doporučena jako optimální vylučuje členský princip nebo vazbu sympatizující osoby, ale vyžadovala by pro každý případ smluvní vztah. Pro zapojení spolků nebo jiných osob bude nutné splnit zákonem stanovené podmínky (např. trestní bezúhonnost, kvalifikační podmínky pro práci s mládeží, koncepce činnosti, požadavky na členskou základnu s přihlédnutím k rozsahu a druhu zapojení a předmětu vykonávané činnosti), a to v různém rozsahu zejména pro akreditované členství s nárokem na výcvik a vzdělávání školitelů a věcnou a metodickou podporu při zajišťování výcviku, výchovy a kontinuálního vzdělávání členů pro připravenost k obraně státu ve stanovených oblastech; spolek bude muset prokázat svou koncepci, kvalitu školitelů a splnění dalších kvalifikačních kritérií, včetně kontinuálně dosahovaných výsledků podle nastavených parametrů projektů v dané oblasti předmětu činnosti spolku, smluvní vztah k realizaci konkrétního předmětu (včetně dotační podpory schválených projektů, využití nabídky přednášek, zpracování dokumentů apod.), obecné členství s výhodami využívání věcného zázemí Armády České republiky a jejích instruktorů, metodik a informačního zázemí, využití přípravy školitelů a jejich působení v rámci koordinačního a administrativního centra (tzv. zastřešující osoby). Stanovení podmínek zapojení spolků a dalších právnických osob (popřípadě i fyzických osob) představuje vytvoření zcela jednoznačného, funkčně předvídatelného systému budovaného k dosažení účelu návrhu věcného záměru zákona. Pokud má být dodržena koncepce celého projektu, pak neprovedení této regulace může znamenat nahodilost výkonu zamýšlených aktivit, jejich nekoncepčnost, různý přístup ke spolupracujícím osobám, ale také vysokou míru vytváření korupčního potenciálu. 11

12 Ad 8- k podmínkám účasti: Předkladatelem navrhové řešení vychází z účelu návrhu věcného záměru zákona, tedy dosažení požadovaného stupně připravenosti občanů k obraně státu, je směřováno vůči každému ve smyslu užití tohoto pojmu Listinou základních práv a svobod. Připravenost občanů se týká jednak možností jejich přímého zapojení do plnění úkolů ozbrojených sil, jednak možností jejich podpory v zázemí státu, a to buď převzetím některých úkolů, nebo schopností výkonu požadovaných činností a plnění funkcí státu bez odčerpávání sil a prostředků Armády České republiky (plnění úkolů na základě provedeného výcviku a znalosti správného chování ). Proto je zřejmé, že princip využití schopností, dovedností a znalostí občanů k obraně státu nelze aplikovat jako bezvýhradný, je nutné stanovit předpoklady účasti v jednotlivých aktivitách směřujících k naplnění účelu návrhu věcného záměru zákona. Osoby, jejichž dovednosti, schopnosti a znalosti mají být stanoveným výcvikem mimo výkon branné povinnosti rozvinuty a dále využívány pro potřeby plnění úkolů ozbrojených sil po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, by vzhledem k podmínkám přípravy a následnému předpokládanému začlenění mezi vojáky měly splňovat předpoklady podle 5a odst. 3 branného zákona, tedy měla by být prokázána jejich trestní bezúhonnost a současně musí splňovat podmínku, že nepodporují, nepropagují nebo nesympatizují s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka, nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Přínosem navrhovaného řešení stanovení podmínek účasti v projektu, tedy systému a organizace činností směřujících k dosažení účelu návrhu věcného záměru zákona, je zajištění rovného postavení jednotlivých osob zapojovaných do aktivit projektu a současně garantování potřebné ochrany zájmů státu v oblasti zajišťování obrany státu, resp. jeho bezpečnosti jako celku. Podmínky účasti současně umožní vytvoření nadstandardního členství, tedy účasti akreditovaných spolků, které se budou podílet na zajišťování připravenosti občanů k obraně státu v jejich výcviku ve speciálních dovednostech s tím, že využito bude existujícího věcného a personálního zázemí spolků, které současně budou garanty splnění podmínek do systému zapojovaných členů, stejně jako splnění požadovaných kritérií jimi samotnými. Ad 9- k posílení působnosti krajských vojenských velitelství: Předkladatel návrhu věcného záměru zákona doporučuje, aby formy činností zvolené pro dosahování cílů a účelu návrhu nebyly realizovány výlučně z pozice koordinačního a administrativního centra (tzv. zastřešující osoby), ale aby byly se znalostí místních podmínek podporovány, úsměrňovány, vyhodnocovány a prováděny také přímo v jednotlivých krajích. K tomu se jako nejvýhodnější ukazuje využití stávajících pracovišť krajských vojenských velitelství, která by se posílením své působnosti a díky personálnímu doplnění stala výkonnou územní složkou koordinačního a administrativního centra (tzv. zastřešující osoby). Toto územní pracoviště by provádělo metodickou podporu spolkům, dalším právnickým i fyzickým osobám, církvím, náboženským společnostem, koordinovalo možnosti využívání zázemí Armády České republiky, zajišťovalo by účast na vzdělávacích akcích (včetně získávání speciálních dovedností v oblasti pedagogiky, zdravotnictví apod. pro členy školitelského týmu), přenášelo by nabídku pořádaných školení, 12

13 vzdělávacích aktivit, koordinovalo činnost školitelského týmu a zajišťovalo jeho doplňování podle potřeb celého projektu.současně by v rámci těchto nových činností byly zajišťovány aktivity určené k ověřování cílů návrhu věcného záměru zákona, tedy kvality a rozsahu připravenosti občanů k obraně státu. Navrhované řešení tedy předpokládá početní posílení personálního zastoupení krajských vojenských velitelství o odborníky, tedy kvalifikačně způsobilé a velmi aktivní a kreativní osoby, které se kromě jiného dobře orientují ve využitelném zázemí Armády České republiky, v aktuálních potřebách ozbrojených sil České republiky, ale současně dokáží vyhodnotit nabídku a potřeby spolků a v potřebném rozsahu na základě závěrů vyhodnocení komunikovat s koordinačním a administrativním centrem (tzv. zastřešující osobou). Spolu s metodickou podporou a koordinační úlohou by tyto osoby ověřovaly výsledky jednotlivých aktivit, a to pořádáním soutěží, dotazníkovými zjišťováními, pořádáním soustředění apod., přičemž podle dosahovaných výsledků by byli členové spolků zařazováni do jednotlivých kategorií podpory ozbrojených sil (u střelců by nejvyšší dosažení a udržení nejvyšší kategorie znamenalo vydání osvědčení pro povolení nabývání a držení zbraní kategorie A ve smyslu směrnice 91/477/EHS). Přínosem využití navrhovaného řešení je jednak využití existujícího zázemí Armády České republiky, a to nejenom věcného a provozního, ale především zapojení vojáků, kteří disponují zcela jedinečnými zkušenostmi, kontakty a znalostmi. Dalším přínosem je znalost místních podmínek, ve kterých budou krajská vojenská velitelství vykonávat úlohu zprostředkovatele akutálních vizí projektu. Ad 10-k financování činností podle návrhu věcného záměru zákona, včetně financování nově zřízené právnické osoby: Předkladatelem byla doporučena varianta plného financování celého projektu ze státního rozpočtu, a to jak pro činnost koordinačního a administrativního centra (tzv. zastřešující osoby), tak co do vytváření dotačních titulů a motivační podpory. Financování se netýká (s možnou odůvodněnou výjimkou) netýká jednotlivců, ale v rámci projektů konkrétních aktivit spolků, církví, náboženských společností a dalších osob, které prokáží provádění systematicky a erudovaně prováděných činnosti k dosažení účelu návrhu věcného záměru zákona (podle vyhodnocených projektů), přičemž výsledky těchto aktivit budou ověřovány. Doporučovaná varianta předpokládá financování plného komplexu činností předvídaných návrhem věcného záměru zákona, tedy zajištění finančních prostředků v této struktuře: zajištění dotací, zajištění příspěvku na podporu činností vykonávaných v zájmu státu pro tzv. akreditované spolky (osoby) - školení a příprava školitelů, zajištění finančních prostředků na provozování informačních systémů, zajištění finančních prostředků na metodickou podporu, zajištění finančních prostředků na vydavatelskou činnost, zajištění finanční podpory na výcvik školitelského týmu, 13

14 zajištění finančních prostředků na platy a mzdy personálního obsazení (k tomu viz část IV návrhu věcného záměru zákona), zajištění finančních prostředků na provoz koordinačního a administrativního centra (tzv. zastřešující osoby ), zajištění finančních prostředků na výchovné, vzdělávací a osvětové aktivity. Ad 11-k metodické a další věcné podpoře: Předkladatel jako realizační variantu doporučuje využití metodické podpory jako jednoho ze základních nástrojů pro dosažení účelu návrhu věcného záměru zákona. Metodická podpora je nedílnou součástí koncepce celého řešení návrhu věcného záměru zákona a musí být poskytována, byť zákonná úprava její realizace bude stanovena pouze úpravou povinností metodického řízení projektu ze strany Ministerstva obrany. Pokud se týká oblastí poskytování metodické podpory, měla by být směrována do těchto oblastí: tým školitelů (vytvoření týmu odpovídá požadavkům spolkůs branněsportovním zaměřením; význam týmu je jednak v zavedení požadovaných forem výcviku a výchovy prováděných správným způsobem, sjednocení výkonu činností prováděných k dosažení účelu návrhu věcného záměru zákona a ověřování dosahovaných výsledků v oblastech zájmu Armády České republiky), akreditované osoby [spolky a jiné právnické osoby zapojené do činnosti administrativního a koordinačního centra (tzv. zastřešující osoby) jako garanti přípravy občanů k obraně státu v konkrétní oblasti, a to na základě splnění zákonem stanovených kritérií a s podporou finančního příspěvku], orgány územních samosprávných celků (podpora by měla být zaměřena zejména na snížení administrativních nároků, finanční podporu projektů a zprostředkování nabídky služeb, aktivit spolků a využitelných projektů dalších osob), příklady dobré praxe, sdílení akcí, využití výcvikového zázemí Armády České republiky, využití instruktorů Armády České republiky, vydavatelská činnost, webové stránky podpory (zpřístupnění využitelných dokumentů, nabídky akcí, možností zapojení se jednotlivých spolupracujících osob a koordinace činností uvedených v ostatních bodech), přednášky, osvětová činnost, doporučené projekty. Přínosem metodické a další věcné podpory jsou jednak předpokládané dopady do snížení administrativní náročnosti činností spojených s přípravou občanů k obraně státu, nabídky možného využití dalších forem této přípravy nebo sdílení pořádaných akcí, jednak sjednocení postupů i výstupů prováděných činností a vytvoření široké informační platformy o nabídkách projektu. Všestrannost metodické podpory by měla zvýšit přitažlivost systému zajišťování připravenosti občanů k obraně státu, zvýšit úroveň povědomí o jeho účelu, možnostech 14

15 a zejména využitelnosti získaných dovedností nebo zpřístupňovaných dokumentů také v běžném životě. Ad 12 - k motivačním faktorům: Návrhem věcného záměru zákona je vytvářena kvalitativně nová vazba mezi státem a občanem, založená na skutečnosti, že stát si je vědom jedinečného bohatství, které je vytvářeno vědomostmi, znalostmi a dovednostmi fyzických osob nebo výsledky jejich zájmových činností. Tento mimořádný potenciál již v současné době přispívá k plnění nebo alespoň k podpoře plnění povinností státu, dosud však není využíván k zajišťování obrany České republiky, resp. k podpoře plnění úkolů ozbrojených sil České republiky. Příprava občanů k obraně státu je podle 52 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb. dobrovolná, s výjimkou situací stanovených citovaným zákonem. Povinnou se tato příprava stává až po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu ( 52 odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb.). Nová koncepce zajišťování připravenosti občanů k obraně státu a zvyšování jejich odolnosti (tedy občanů a díky tomu i státu) vůči situacím, které je nutné po vyhlášení uvedených stavů zvládat, je rovněž založena na principu dobrovolnosti, navíc pak na využití podílu občanů na této přípravě a na využití výstupů této přípravy k podpoře plnění úkolů ozbrojených sil České republiky. Z uvedeného je zřejmé, že období přípravy nemůže být položeno až do doby vyhlášení některého z uvedených stavů a že plnění, jejichž výstupů bude využito ve prospěch státu, by mělo být oceňováno. Předkladatelem návrhu věcného záměru zákona proto bylo pro zpracování normativního řešení doporučeno využití návrhu věcného řešení, které předpokládá využití celého spektra motivačních pobídek. Pokud je zájmem státu připravit optimálně každého občana k obraně státu a zvýšit tak celkovou odolnost společnosti proti různým hrozbám, je jeho povinností, aby jednak dostatečně a vhodnými formami informoval o způsobech, kterým takovou připravenost zajišťuje, a aby současně poukázal na výhody, které s sebou účast v jednotlivých programech přináší. Současněc je pak nutné, aby tyto činnosti vykonával pro občana přitažlivým (atraktivním způosbem). Dobrovolná účast v programech zajišťování připravenosti k obraně státu je tak posilována jednak o vytvoření správného rozhodovacího prostředí (kompletní informace o cílech a způsobu výcviku, využitelných výsledcích pro občana i stát), jednak ale také o možnost získat další výhody, které by byly jinak pro fyzickou osobu nedostupné. Těmito výhodamimohou být například dotace na základě předložených a vyhodnocovaných projektů (tedy ne každý projekt bude podporován finančně, bude s jednat pouze o projetky smysluplné, s předpokladem dosažení návrhem věcného záměru zákona vytýčených cílů a s pozitivním dopadem na zvýšení odolnosti obranů pro účely zajišťování jejich připravenosti na řešení situací při obraně státu, včetně podpory ozbrojených sil České republiky). Pro právnické i fyzické osoby to však také může být také nabídka využití výcvikových prostor Armády České republiky, účast na programech (výuka, výcvik, praktická příprava) k danému účelu zorganizovaných Ministerstvem obrany (Armádou České republiky), jako jsou například zvláštní kursy nebo kempy, možnost školení s instruktory Armády České republiky, ale také možnost využít pro Armádu České republiky již nepotřebné zásoby. 15

16 Návrh věcného záměru zákona pak také v rámci motivačních faktorů vyhodnocuje možnosti podpory podnikatelů, kteří by akceptovali dobrovolnou, koncepční (pravidelnou) práci svých zaměstnanců při aktivitách zvyšujících odolnost občanů, zejména pak pokud by se jednalo o práci s mládeží. Přínosy využití motivačních faktorů jsou jednak ve zvýšení účinnosti výsledků celého projektu, ve zvýšení informovanosti o něm (tedy v podstatě propagace projektu nemediální formou) a rovněž také v zajištění kvalitnějších podmínek výcviku, školení a osvětové nebo jiné činnosti; přínosné pak může být také to, že využitím profesionálních instruktorů Ministerstva obrany a jimi připraveného týmu školitelů bude garantováno správné provádění přípravy a dosahováno jednotných, kvalitativně srovnatelných výsledků v jednotlivých úrovních přípravy. Ad 13-k dovednostem využitelným pro podporu plnění úkolů ozbrojených sil České republiky (kvalifikační kritéria) V rámci návrhu věcného záměru zákona je zřejmé, že tam, kde se návrh vztahuje k zajišťování obecné připravenosti občanů k obraně státu, tam bude příprava zajišťována v obecné rovině, resp. multioborově tak, aby každý fyzická osoba byla připravena plnit své úkoly na místě, kde bude optimálně využitelná a prospěšná. Jiný pohled však poskytuje návrh věcného záměru zákona pro případy, kdy fyzická osoba prokazuje specifickou způsobilost pro možné zapojení do plnění úkolů ozbrojených sil České republiky nebo jejich podporu (tedy dobrovolníci, kteří budou subjekty údajů v informačním systému podle kapitoly II. 4 závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace). Z povahy věci je zřejmé, že ne každý obor lidské činnosti bude pro takovou přípravu a využití vhodný a že by tedy bylo plýtváním lidským potenciálem i prostředky spolků a Ministerstva obrany, pokud by například k účelu sledovanému návrhem věcného záměru byli připravováni např. občané s uměleckými zájmy (výtvarníci, pěvecká sdružení nebo divadelní ochotníci apod.). Předkladatel proto doporučuje, aby v zájmu předvídatelnosti podmínek pro zapojení se do výcviku byly jednoznačně stanoveny obory branně-technických sportů nebo jiné zájmové činnosti, které jsou pro podporu ozbrojených sil České republiky především účelné, výhodné a atraktivní. Navíc bude vhodné tyto obory doplnit o kritéria požadované výkonnosti (kvalifikační kritéria) tak, aby celý systém byl využitelný, bezpečný a účinný. Je totiž zřejmé, že podporu ozbrojeným silám České republiky může poskytovat pouze občan, který má potřebné vědomosti, orientuje se v prostředí, do kterého má být začleněn, a současně v dané oblasti může poskytnout onu přidanou hodnotu svého specifického výcviku v oblasti potřebné pro ozbrojené síly. Při přípravě návrhu věcného záměru zákona byly rámcově určeny zejména tyto oblasti: letecká amatérská činnost, technické sporty, kynologie, radioamatérství, biatlon, potápěčské sporty, modelářství, vodní sporty, 16

17 automobilové sporty, zálesáctví (život v přírodě), zdravotnická příprava. Přínosem této doporučované varianty je stanovení mantinelů podpory pro jednu část realizace účelu návrhu věcného záměru zákona tak, aby nebylo plýtváno silami a prostředky, ale aby speciální dovednosti a vědomosti byly rozvíjeny pro obory, které mají skutečnou využitelnost pro ozbrojené síly České republiky. Nemohou to však být pouze obory samy o sobě, ale v jejich rámci musí být stanoveny také požadavky na úroveň připravenosti a výkonnosti srovnatelných s požadavky na vojáky (využití v prostředí Armády České republiky je určeno k podpoře plnění jejích úkolů, tedy nikoliv k ohrožení jejích týmů začleněním laických, pozornost vyžadujících prvků nebo k pouze účasti v těchto týmech). IV.1 Vztah navrhovaného řešení k závěrům vyhodnocení stávající právní úpravy Navrhovaná řešení vycházejí ze záměru vytvořit právní regulaci k dosažení účelu návrhu věcného záměru zákona, a proto sledují jednak vyhodnocení aktuálního stavu právního řádu vůči zjištěným potřebám praxe v oblasti zajišťování obrany státu a vyhodnocení oblastí neupravených právním řádem, které jsou překážkou možnosti zajistit připravenost občanů k obraně státu a zvýšit odolnost státu proti hrozbám vnějšího napadení. Návrh věcného záměru zákona jím sledovaný účel popisuje ve dvou formách jeho dosažení, a to jednak jako vytvoření připraveného zázemí podpory ozbrojených sil České republiky mimo výkon branné povinnosti, a to především v oblastech (oborech), které jsou pro ozbrojené síly z hlediska své specifičnosti nebo zvýšené potřebnosti atraktivní nebo jejich zastoupení je z různých důvodů nedostatečné, i když vysoce potřebné, a zajištění připravenosti občanů k správnému a účelnému řešení situací souvisejících se zajišťováním obrany státu a zvyšováním jejich odpovědnosti k sobě, druhým i státu, a to na základě poznání skutečných hodnot a získání a rozšíření potřebných znalostí a dovedností; návrh věcného záměru zákona tuto část označuje jako vybudování odolnosti občana s pozitivními důsledky na zvýšení odolnosti státu (jinak také v materiálu resilience občana ) a spojuje s ní také výchovu k vlastenectví a hrdosti na významné historické okamžiky našich dějin, osobnosti, které je spoluvytvářely, ale také na osobnosti všedního dne, tedy člověka, který bez nároků na ocenění dokáže svými postoji, činy a názory vytvářet tento svět jako správné místo k životu. Podrobnosti vztahu provedeného vyhodnocení právního a skutkového vztahu dané oblasti a navrhovaného věcného řešení vyplývají z části I. závěrečné zprávy obecného hodnocení dopadů regulace. 17