L 94/48 Úřední věstník Evropské unie

Transkript

1 L 94/48 Úřední věstník Evropské unie NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 289/2009 ze dne 7. dubna 2009 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen základní nařízení ) ( 1 ), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení, po konzultaci s poradním výborem, vzhledem k těmto důvodům: 1. Zahájení řízení A. ŘÍZENÍ (1) Dne 9. července 2008 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ( 2 ) oznámila zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen dotčená země nebo ČLR ) do Společenství. (4) Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. (5) Aby mohli vyvážející výrobci v ČLR, pokud si to přejí, podat žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, rozeslala Komise formuláře žádostí vyvážejícím výrobcům, o kterých je známo, že mají na věci zájem, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení. Deset (skupin) společností požádalo v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení o tržní zacházení nebo individuální zacházení, jestliže šetření prokáže, že nesplňují podmínky pro tržní zacházení. (6) Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců, dovozců a výrobců ve Společenství se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro stanovení dumpingu předpokládá výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci, dovozci a výrobci ve Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření (od 1. července 2007 do 30. června 2008). (2) Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podal dne 28. května 2008 Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky (Defence Committee of the Seamless Steel Tubes Industry of the European Union, dále jen žadatel ) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o následné očekávatelné a bezprostředně hrozící podstatné újmě, což bylo považováno za dostatečný důvod k zahájení řízení. 2. Strany dotčené řízením (3) Komise oficiálně oznámila žadateli, dalším známým výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům, dovozcům, dodavatelům a uživatelům, o nichž je známo, že se jich řízení týká, a rovněž jejich sdružením a zástupcům vyvážející země zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. ( 1 ) Úř. věst. L 56, , s. 1. ( 2 ) Úř. věst. C 174, , s. 7. (7) Po přezkoumání předložených informací a vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců a výrobců ve Společenství, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že v případě těchto výrobců je třeba provést výběr vzorku. Vzhledem k omezenému počtu dovozců, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že v případě dovozců, kteří nejsou ve spojení, není třeba výběr vzorku provést. (8) Komise rozeslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku, dovozcům a všem známým uživatelům a sdružením uživatelů. Kompletní odpovědi na dotazník obdržela od vyvážejících výrobců z ČLR zařazených do vzorku, od všech výrobců ve Společenství zařazených do vzorku s výjimkou jedné společnosti, která poskytla pouze částečné informace, od šesti dovozců a pěti uživatelů. (9) Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy nebo hrozící újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

2 Úřední věstník Evropské unie L 94/49 Vyvážející výrobci v ČLR Yan Link Steel Group (Hubei Xinyegang Steel Co., Ltd a Daye Special Steel Co., Ltd), Hengyang Valin Group (Hengyang Valin Steel Tube Co., Ltd a Hengyang Valin MPM Co., Ltd) a který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek tvoří čtyři (skupiny) společností představující 70 % objemu vývozu spolupracujících stran z ČLR do Společenství. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr projednán se zúčastněnými stranami, které nevznesly žádné námitky. Shandong Luxing Steel Pipe Co. Ltd. Výrobci ve Společenství Vallourec & Mannesmann France, Boulogne-Billancourt, Francie, Vallourec & Mannesmann Germany GmbH, Düsseldorf, Německo, Tenaris-Dalmine SpA, Dalmine, Itálie, ArcelorMittal Tubular Products Ostrava, Ostrava, Česká republika, ArcelorMittal Tubular Products Roman SA, Roman, Rumunsko, Tubos Reunidos SA, Amurrio, Španělsko, Productos Tubulares SA, Valle de Trapaga, Španělsko. Obchodníci ve spojení (12) Co se týče výrobců ve Společenství, vybrala Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby obdobného výrobku ve Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek tvoří 5 skupin společností (celkem 9 společností) představujících 62 % celkové výroby ve Společenství. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl vybraný vzorek projednán se spolupracujícími výrobci a ti nevznesli žádné námitky. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců ve Společenství bylo rozhodnuto, že v jejich případě není výběr vzorku nutný. 4. Období šetření (13) Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2007 do 30. června 2008 (dále jen období šetření ). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od roku 2005 do konce období šetření (dále jen posuzované období ). Almacenes Metalurgicos, SA, Barcelona, Španělsko. Dovozci, kteří nejsou ve spojení Jan van Meever BV, Meerkerk, Nizozemsko, Comercial de Tubos SA, Alcalá de Henares, Španělsko. Uživatel ve Společenství Erne Fittings GmbH, Schlins, Rakousko. (10) S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž nebylo možné přiznat tržní zacházení, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země v prostorách následující společnosti: Vallourec & Mannesmann Tubes, Houston, Texas, USA. 3. Výběr vzorku (11) Co se týče vyvážejících výrobců, vybrala Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek založený na největším reprezentativním objemu vývozu, B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK 1. Dotčený výrobek (14) Dotčeným výrobkem jsou některé bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli s vnějším průměrem kruhového průřezu nepřesahujícím 406,4 mm s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nepřesahující 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) ( 1 ) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen dotčený výrobek ). V oznámení o zahájení řízení (viz 1. bod odůvodnění výše) bylo uvedeno, že dotčený výrobek obvykle spadá pod kódy KN ex , ex , ex , ex , ex , ex , ex , ex , ex , ex , ex , ex , ex , ex a ex a že tyto kódy KN jsou pouze informativní. Šetřením však bylo zjištěno, že tři z těchto kódů KN neoznačují dotčený výrobek, jmenovitě kódy ex , ex a ex , a že pět dalších kódů KN chybí, jmenovitě ex , ex , ex , ex a ex ( 1 ) Hodnota CEV se stanoví v souladu s technickou zprávou, 1967, IIW doc. IX , vydanou Světovým svářečským institutem (IIW).

3 L 94/50 Úřední věstník Evropské unie (15) Dotčený výrobek má široké použití, například pro mechanická použití (včetně automobilového průmyslu a strojírenství), ve stavebnictví jako pilíře, při výrobě energie jako kotlové trubky, jako olejářské trubky (dále jen OCTG ) pro vrtání, lití a kladení trubek v ropném průmyslu a dále jako potrubní trubky pro přepravu tekutin nebo plynů. (16) Ocelové trubky a duté profily mají v okamžiku dodání uživateli velmi odlišné formy. Mohou být např. galvanizované, se závitem, dodávané jako zelené trubky (tj. bez jakéhokoli tepelného zpracování), se zvláštními koncovkami, též nařezané na míru. Existuje mnoho různých parametrů, které definují vlastnosti dutého profilu, což vysvětluje, proč je většina ocelových trubek a dutých profilů vyráběna na zakázku. Obvykle se ocelové trubky a duté profily spojují svařováním. V některých případech však mohou být spojeny závitem nebo použity samostatně, ačkoli zůstávají svařovatelné. prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. 1. Tržní zacházení C. DUMPING (20) Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. (21) Tyto podmínky jsou ve zkrácené podobě a pouze pro snazší odkazování uvedeny v následujícím souhrnném seznamu: 1. obchodní rozhodnutí a náklady reagují na tržní podmínky, bez výrazných státních zásahů; (17) Šetřením bylo prokázáno, že navzdory rozdílům v konečném použití jednotlivých typů bezešvých trubek a dutých profilů mají různé druhy dotčeného výrobku stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti. Proto jsou považovány za jeden výrobek. (18) Jedno sdružení čínských výrobců uvedlo, že trubky a duté profily OCTG by měly být vyloučeny z definice dotčeného výrobku, protože mají odlišná použití, odlišné specifikace a odlišné charakteristiky a nejsou zaměnitelné s jinými trubkami a dutými profily a objem jejich vývozu z ČLR do EU je omezený. Šetření však prokázalo, že trubky a duté profily OCTG mají mimo jiné srovnatelné chemické vlastnosti s ostatními typy ocelových trubek a dutých profilů, neboť spadají pod hodnotu 0,86 uhlíkového ekvivalentu. Dále mají s ostatními typy ocelových trubek a dutých profilů společné i jiné základní vlastnosti, jako např. vnější průměr a tloušťku stěn. Co se týče koncových použití trubek a dutých profilů OCTG, bylo zjištěno, že některé trubky a duté profily OCTG jsou zaměnitelné s jinými nelegovanými ocelovými dutými profily. Vzhledem k tomu, že trubky a duté profily OCTG mají stejné základní vlastnosti jako jiné bezešvé trubky a duté profily a jsou do určité míry zaměnitelné, bylo předběžně rozhodnuto, že není důvod vylučovat tento typ výrobku z definice dotčeného výrobku. 2. Obdobný výrobek (19) Dotčený výrobek a bezešvé trubky a duté profily vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR a na domácím trhu v USA, které předběžně sloužily jako srovnatelná země, mají v podstatě stejné fyzické, chemické a technické vlastnosti a užití jako bezešvé trubky a duté profily vyráběné a prodávané ve Společenství výrobním odvětvím Společenství. Proto se tyto výrobky 2. účetní záznamy procházejí nezávislým auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy a používají se pro všechny účely; 3. neexistují žádná podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství; 4. právní jistota a stabilita jsou zaručeny právními předpisy o úpadku a vlastnictví; 5. převod směnných kurzů se provádí podle tržních kurzů. (22) Tři čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali v tomto šetření o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách vyplnili formulář žádosti o tržní zacházení: Yan Link Steel Group (Hubei Xinyegang Steel Co., Ltd a Daye Special Steel Co., Ltd), Hengyang Valin Group (Hengyang Valin Steel Tube Co., Ltd a Hengyang Valin MPM Co., Ltd) a Shandong Luxing Steel Pipe Co. Ltd. (23) U výše uvedených spolupracujících vyvážejících výrobců si Komise vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a v prostorách těchto společností ověřila informace předložené v jejich žádostech o tržní zacházení, jež pokládala za nezbytné. (24) Šetření prokázalo, že žádné ze tří skupin čínských společností nelze přiznat tržní zacházení, protože žádná z nich nesplnila všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a to z níže uvedených důvodů.

4 Úřední věstník Evropské unie L 94/51 (25) Žádná z trojice (skupin) společností neprokázala, že splňuje kritérium 3, a je zřejmé, že existují podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství všechny tři společnosti (skupiny společností) totiž využívaly preferenčního daňového zacházení, dvě společnosti (skupiny společností) získaly majetek za cenu nižší než tržní hodnota. Po sdělení zjištění ohledně tržního zacházení dvě společnosti (skupiny společností) sdělily, že skutečnost, že využívají zvláštních daňových výhod, není v rozporu s kritériem 3, protože v tržních ekonomikách se také používají daňové úlevy. Podotýká se, že řečené společnosti využívaly několik režimů preferenčního daňového zacházení, současně požívaly osvobození od místní daně z příjmů a rovněž jim byly přiznány daňové prázdniny (osvobození od daně po dobu dvou let a snížení daňové sazby na polovinu po dobu tří let), které mají k dispozici společnosti se zahraničním kapitálem a čínsko-zahraniční společné podniky. Stručně řečeno, tyto režimy preferenčního daňového zacházení poskytly uvedeným společnostem podstatnou výhodu, která pravděpodobně měla významný dopad na náklady a ceny v průběhu období šetření. Třetí společnost (skupina společností) uvedla, že daňová výhoda, kterou využívala, se již na ni od 1. ledna 2008 nevztahuje a že šlo o režim jednorázové daňové úlevy, který nemohl mít žádný dopad na náklady společnosti v dalších letech, a že navíc předmětná daňová úleva byla velice malá. Podotýká se, že tato skupina společností využila daňové úlevy na strojní zařízení zakoupené na domácím trhu v roce 2006 i v roce 2007 (tj. během období šetření). Získanou výhodu nelze považovat za bezvýznamnou a z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že jednoznačně měla významný vliv na náklady a ceny v průběhu období šetření. (27) Dvě skupiny společností navíc neprokázaly, že jejich rozhodnutí ohledně jejich nákladů a vstupů reagují na tržní podmínky, bez výrazných státních zásahů, a tudíž neprokázaly splnění kritéria 1. Po sdělení zjištění jedna společnost namítla, že důvody uplatněné k zamítnutí splnění tohoto kritéria nejsou založeny na objektivních důkazech, neboť společnost činí svá obchodní a cenová rozhodnutí svobodně, navzdory tvrzení uvedenému v auditované účetní závěrce ohledně cenové politiky mezi stranami ve spojení. Společnost argumentovala, že nejde o výhradu, ale o standardní formulaci, kterou auditor uvádí v souvislosti s přezkumem transakcí mezi stranami ve spojení. Toto prohlášení nicméně není dostatečným vysvětlením výslovného tvrzení v auditované účetní závěrce, kde se uvádí, že je-li cena určována státním ministerstvem pro zboží, by se měla použít cena stanovená ministerstvem. Proto se tento argument zamítá. Druhá společnost uvedla, že navzdory většinovému státnímu vlastnictví je ve skutečnosti kontrolována převážně soukromým podnikem a stát do ní nezasahuje. Tato společnost však neposkytla žádné nové argumenty, které by mohly změnit závěr, že vzhledem k aktuálnímu složení představenstva, kde většina členů zastupuje podniky ve vlastnictví státu, nelze vliv státu vyloučit a že společnost neprokázala, že jsou rozhodnutí prováděna bez výrazných státních zásahů; v důsledku toho společnost nesplnila toto kritérium. Podotýká se rovněž, že ke sdělení závěrů ohledně tržního zacházení pro tuto skupinu společností byl přiložen příklad rozhodnutí nereagujícího na tržní podmínky, které mohlo být nepatřičně ovlivněno státem (bezplatný pronájem pozemků), a společnost se k tomuto rozhodnutí nevyjádřila. (26) Dvě společnosti (skupiny společností) navíc nesplnily kritérium 2 týkající se účetnictví, protože u jedné byla zjištěna kompenzace pohledávek a závazků a druhá neměla kompletní finanční výkazy a neuplatňovala konzistentně zásadu časového rozlišení. Po sdělení zjištění ohledně tržního zacházení jedna společnost uvedla, že vzhledem k její malé velikosti, skutečnosti, že není kotována na burze a že působí ve venkovské oblasti, pro ni nejsou mezinárodní účetní standardy (IAS) závazné. Tento argument nicméně musí být zamítnut, neboť zjištěná porušení, jmenovitě to, že auditované finanční výkazy byly v důležitých oblastech neúplné a že nebyla respektována zásada časového rozlišení, byla velmi závažná. Tyto zcela základní účetní zásady musejí být dodržovány bez ohledu na právní status společnosti, její velikost a místo působení. Další skupina společností sdělila, že auditor zaručil, že rozvaha v auditované účetní závěrce je v souladu s IAS, a znovu zařadila již vykompenzované účty mezi pohledávky a závazky. Podotýká se, že toto sdělení bylo učiněno až po sdělení zjištění a zejména ne v průběhu inspekce na místě, takže jej nelze následně ověřit. Navíc se konstatuje, že řečená skupina společností v zásadě nezavrhuje myšlenku kompenzace pohledávek a závazků, což je samo o sobě v rozporu s IAS. Proto byl tento argument zamítnut. 2. Individuální zacházení (28) Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod uvedený článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. (29) Všechny tři čínské společnosti nebo skupiny společností, které žádaly o tržní zacházení, též požádaly o individuální zacházení, pokud jim nebude přiznáno tržní zacházení. (30) Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že dvě z těchto tří společností nebo skupin společností prokázaly, že v souhrnu splňují všechny podmínky pro přiznání individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

5 L 94/52 Úřední věstník Evropské unie (31) Pokud jde o třetí společnost nebo skupinu společností, většinu jejích akcií vlastní stát. Vzhledem k většinovému státnímu vlastnictví a významnému vlivu státu na čínský ocelářský průmysl nelze vyloučit případné obcházení. (32) Proto byl učiněn závěr, že by individuální zacházení mělo být uděleno pouze těmto dvěma vyvážejícím společnostem: Hubei Xinyegang Steel Co, Shandong Luxing Steel Pipe Co. Ltd. 3. Běžná hodnota 3.1 Srovnatelná země (33) V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota pro společnosti, jimž nemohlo být uděleno tržní zacházení, stanovena na základě cen nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi. (34) V oznámení o zahájení řízení naznačila Komise svůj úmysl použít USA jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. (35) Jedna zúčastněná strana se vyjádřila k výběru srovnatelné země a navrhla, že by pro stanovení běžné hodnoty byla vhodnější Ukrajina nebo Indie. (36) Ukrajina by údajně byla vhodnější volbou, neboť vedle toho, že na jejím trhu probíhá volná soutěž, je zde také podobná situace, pokud jde o výrobní proces a přístup k surovinám, jako v ČLR. Konstatuje se, že od 30. června 2006 je uloženo antidumpingové clo z dovozu ocelových trubek a dutých profilů pocházejících z Ukrajiny v sazbě od 12,3 % do 25,7 %. I když je na ukrajinském trhu několik výrobců, skutečnost, že v roce 2006 byl zjištěn dumping, poukazuje na možnost zkreslených tržních podmínek a jeví se pochybné použít uvedené domácí ceny a náklady. V každém případě při šetření nespolupracoval žádný ukrajinský výrobce. (37) Stejná zúčastněná strana uvedla, že i Indie by byla lepší volbou než USA, a uvedla jméno indického výrobce obdobného výrobku. Tento výrobce však nebyl ochoten spolupracovat. Vzhledem k tomu, že indičtí výrobci neprojevili ochotu spolupracovat, nelze Indii zvolit za srovnatelnou zemi. (38) Kromě toho velikost trhu USA, počet domácích výrobců a značný objem dovozu naznačují, že trh USA je konkurenční, a USA proto byly prozatímně vybrány jako nejvhodnější srovnatelná země. Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění výše, při šetření spolupracoval jeden výrobce z USA a poskytl všechny nezbytné informace. Další výrobce z USA poskytl také některé neúplné informace, které obecně potvrdily informace poskytnuté spolupracujícím výrobcem z USA. 3.2 Stanovení běžné hodnoty (39) Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi metodami popsanými níže. (40) V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u výrobce ve srovnatelné zemi přezkoumala, zda byl jeho prodej dotčeného výrobku na domácím trhu v období šetření reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % čínského vývozu dotčeného výrobku do Společenství. (41) U každého druhu dotčeného výrobku prodávaného výrobcem z USA na domácím trhu, který byl uznán za přímo srovnatelný s druhem dotčeného výrobku prodávaným za účelem vývozu do Společenství, bylo stanoveno, zda byl jeho prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého druhu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto druhu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval alespoň 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku čínskými výrobci pro vývoz do Společenství. (42) Komise následně přezkoumala, zda je možné prodej každého druhu dotčeného výrobku na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje každého druhu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období šetření. (43) Pokud objem prodeje daného druhu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného druhu a pokud vážená průměrná cena tohoto druhu byla rovna výrobním nákladům nebo je přesahovala, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého prodeje daného druhu na domácím trhu v průběhu období šetření bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový či nikoli. (44) V případech, kdy objem ziskového prodeje daného druhu výrobku představoval 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu nebo méně, nebo v případech, kdy vážená průměrná cena daného druhu byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen pouze ziskového prodeje daného druhu výrobku.

6 Úřední věstník Evropské unie L 94/53 4. Vývozní cena (45) Ve všech případech byl dotčený výrobek vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, jmenovitě na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných. 5. Srovnání (46) Běžná hodnota a vývozní ceny se porovnávaly na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Vhodné úpravy byly provedeny všude tam, kde se ukázaly jako odůvodněné, přesné a podpořené ověřeným důkazem. Byla povolena úprava s ohledem na námořní dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, kontrolní náklady, provize a bankovní poplatky. (47) V případě rozdílů ve fyzických vlastnostech daného výrobku prodávaného na domácím trhu společnostmi ve srovnatelné zemi a dotčeného výrobku prodávaného za účelem vývozu do Společenství byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. Výše úpravy odpovídá rozumnému odhadu tržní hodnoty rozdílu. 6. Dumpingová rozpětí (48) Prozatímní dumpingová rozpětí byla vyjádřena procentem z ceny CIF na hranice Společenství před proclením. (49) Pro spolupracující vyvážející výrobce, kterým bylo možno přiznat individuální zacházení, byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení individuální dumpingová rozpětí na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou. (52) Na tomto základě byla prozatímní dumpingová rozpětí stanovena takto: Společnost Prozatímní dumpingové rozpětí Hubei Xinyegang Steel Co Ltd 38 % Shandong Luxing Steel Pipe Co. Ltd 47 % Ostatní spolupracující společnosti 35 % Ostatní 51 % D. ÚJMA 1. Výroba ve Společenství a výrobní odvětví Společenství (53) Ve Společenství vyrábí obdobný výrobek dvacet tři výrobců. Má se tedy za to, že výstup těchto dvaceti tří výrobců představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. (54) Z těchto dvaceti tří výrobců celkem patnáct, většinou členové žádajícího sdružení ( ESTA ), vyjádřilo zájem spolupracovat při řízení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení a spolupracovalo při šetření. Bylo zjištěno, že těchto patnáct výrobců představuje podstatnou část, v tomto případě více než 90 % celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Těchto patnáct spolupracujících výrobců proto představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a bude tudíž dále označováno jako výrobní odvětví Společenství. Zbývající výrobci ve Společenství budou dále označováni jako další výrobci ve Společenství. Tito další výrobci ve Společenství aktivně nepodpořili podnět, ale ani ho nezamítli. (50) Pro společnosti zařazené do vzorku, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení ani individuální zacházení, a pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku bylo dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni průměru za čtyři společnosti zařazené do vzorku. (55) Jak bylo uvedeno ve 12. bodě odůvodnění výše, byl vybrán vzorek pěti výrobců představujících 62 % celkové výroby ve Společenství. Vzhledem k tomu, že tito výrobci jsou skupinami společností, byl vzorek tvořen celkem devíti jednotlivými společnostmi. (51) Vzhledem k nízké úrovni spolupráce při šetření a skutečnosti, že spolupracující společnosti představovaly cca 40 % veškerého dovozu z ČLR během období šetření, bylo celostátní dumpingové rozpětí pro nespolupracující společnosti stanoveno s použitím nejvyššího rozpětí zjištěného pro reprezentativní druhy výrobků jednoho spolupracujícího výrobce, kterému nebylo přiznáno tržní zacházení ani individuální zacházení. 2. Spotřeba Společenství (56) Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu EU, údajů o objemech dovozu na trh Společenství získaných od Eurostatu a pokud jde o další výrobce ve Společenství na základě odhadů provedených žadatelem.

7 L 94/54 Úřední věstník Evropské unie (57) Trh Společenství s dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem stabilně rostl, od roku 2005 do období šetření vzrostl přibližně o 24 %. K nejvýznamnějšímu nárůstu došlo mezi roky 2006 a 2007, kdy se spotřeba zvýšila o 17 procentních bodů Období šetření Celková spotřeba ES (tuny) Index (2005 = 100) (58) V této souvislosti je důležité podotknout, že trh dotčeného výrobku ve Společenství je rozdělen na tyto hlavní tržní segmenty: mechanika a stavebnictví (cca 60 %), výroba energie (cca 10 %), OCTG (cca 8 %) a potrubní trubky (cca 8 %). Dotčený výrobek je tedy používán hlavně v mechanice a ve stavebnictví a tato odvětví zaznamenala v roce 2007 velice rychlý rozmach. 3. Dovoz z dotčené země a) Objem dotčeného dovozu (59) Objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Společenství v průběhu posuzovaného období výrazně vzrostl. Dovoz do EU se od roku 2005 zvýšil více než dvacetinásobně. Dovoz Období šetření ČLR v tunách Index (2005 = 100) (60) Členění dovozu z ČLR podle tržních segmentů ukazuje, že dovoz z Číny je využíván zejména v mechanice a ve stavebnictví (cca 65 %) a v segmentu potrubních trubek (cca 15 %), zatímco segmenty OCTG a výroby energie představují méně než 5 %. b) Podíl dotčeného dovozu na trhu (61) Podíl na trhu, jenž připadal na dovoz z ČLR, v roce 2005 činil 1 % a v průběhu posuzovaného období stabilně rostl, a to téměř o 16 procentních bodů. Konkrétně vzrostl o 4 procentní body v období let 2005 až 2006, o dalších 10 procentních bodů v období let 2006 až 2007 a o 2 procentní body během období šetření. V průběhu období šetření činil podíl dovozu z Číny na trhu 17,1 %. Podíl na trhu Období šetření ČLR 1,0 % 5,1 % 14,9 % 17,1 % (62) Uplatnění dovozu z Číny však není v jednotlivých segmentech, které tvoří trh Společenství, rovnoměrné. Dovoz z Číny zaujímal v průběhu období šetření tržní podíl cca 38 % v segmentu potrubních trubek, 19 % v segmentu mechaniky a stavebnictví, 9 % v segmentu OCTG a cca 7 % v segmentu výroby energie. c) Ceny i) V ý v o j c e n (63) Mezi roky 2005 a 2007 prudce poklesla průměrná cena dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR o 9 % a poté v období od roku 2007 do období šetření vzrostla o 2 procentní body. Celkově průměrná cena dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR poklesla v období od roku 2005 do období šetření o 7 %.

8 Úřední věstník Evropské unie L 94/55 Jednotková cena (JC) Období šetření ČLR (EUR/t) 766,48 699,90 699,10 715,09 Index (2005 = 100) ii) C e n o v é p o d b í z e n í (64) Bylo provedeno srovnání prodejních cen čínských vyvážejících výrobců a prodejních cen výrobního odvětví Společenství ve Společenství pro jednotlivé druhy výrobků. Za tímto účelem bylo provedeno srovnání cen účtovaných výrobním odvětvím Společenství odběratelům, kteří nejsou s výrobním odvětvím Společenství ve spojení, s cenami spolupracujících vyvážejících výrobců z dotčené země. V potřebných případech byly učiněny úpravy s ohledem na rozdíly v úrovni obchodu a nákladech vynaložených po dovozu. (65) Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení byly použity informace od všech spolupracujících výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné a ověřitelné informace za období šetření. Srovnání ukázalo, že v průběhu období šetření činilo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení vyjádřené procentem z prodejní ceny výrobního odvětví Společenství 24 %. 4. Situace výrobního odvětví Společenství (66) V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Společenství. Níže uvedené údaje o prodeji a podílech na trhu se týkají celého výrobního odvětví Společenství, zbývající ukazatele se týkají společností zařazených do vzorku. Údaje týkající se tří společností zařazených do vzorku byly vyřazeny z těchto důvodů: i) jedna společnost byla až do odštěpení v květnu 2007 součástí velké skupiny ocelářských společností, takže údaje z období před odštěpením a po něm nejsou srovnatelné, ii) další společnost nepředložila dostatečně podrobné údaje a iii) jedna společnost neposkytla aktuální údaje za rok 2008 a prognózu pro rok V zájmu konzistentnosti informací pro účely analýzy ukazatelů újmy a analýzy hrozící újmy musela být třetí společnost vyřazena i z analýzy ukazatelů újmy. Vzhledem k relativně malé váze těchto tří společností ve vzorku nicméně toto vyřazení nemá žádný vliv na celkový obraz, který ukazatele poskytují. a) Výroba (67) Z úrovně cca tun v roce 2005 vzrostla výroba výrobců zařazených do vzorku na maximální objem více než tun v roce 2007, a to díky zvýšené poptávce vysvětlené v 57. bodě odůvodnění výše; v období šetření výroba následně poklesla. Celkově výroba vzrostla za posuzované období o 7 % na cca tun v průběhu období šetření. Vzorek Období šetření Výroba (tuny) Index (2005 = 100) b) Kapacita a míra využití kapacity (68) Výrobní kapacita byla stanovena na základě nominální kapacity výrobních jednotek v majetku výrobců zařazených do vzorku s ohledem na přerušení výroby a na skutečnost, že v některých případech se část kapacity využívala pro jiné výrobky vyráběné na stejných výrobních linkách. (69) Výrobní kapacita výrobců zařazených do vzorku se držela po celé posuzované období na stabilní úrovni cca tun.

9 L 94/56 Úřední věstník Evropské unie Vzorek Období šetření Výrobní kapacita (tuny) Index (2005 = 100) Využití kapacity 83 % 89 % 90 % 90 % Index (2005 = 100) (70) Míra využití kapacity v roce 2005 činila 83 % a na zbytek posuzovaného období vzrostla na cca 90 %. Tento nárůst odráží změny v objemu výroby popsané v 67. bodě odůvodnění výše. Celkově se míra využití kapacity zvýšila o pouhých 7 procentních bodů, což je malý nárůst v porovnání s podstatným nárůstem spotřeby popsaným v 57. bodě odůvodnění výše. (71) Je však důležité podotknout, že vzhledem k vysoké úrovni spotřeby dosahovali výrobci zařazení do vzorku obecně vysoké míry využití výrobní kapacity. Možnost dosáhnout vysokých měr využití kapacity je považována za důležitý předpoklad dosažení uspokojivých úrovní ziskovosti pro obdobný výrobek. Situace v průběhu posuzovaného období se jednoznačně liší kupříkladu od situace v období let 2002 až 2004, kdy míra využití kapacity výrobního odvětví Společenství dosahovala v důsledku tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem pocházejícím mimo jiné z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny pouhých 66 % až 75 % a výrobní odvětví Společenství zaznamenávalo ztráty v řádu 5 % až 10 %. c) Zásoby (72) Konečný stav zásob výrobců zařazených do vzorku vzrostl v roce 2006 o 16 % a v roce 2007 následně mírně poklesl o 3 procentní body a v období šetření o další jeden procentní bod. Je třeba uvést, že převážná většina výroby je realizována v reakci na objednávky. Proto se má za to, že význam tohoto ukazatele pro analýzu újmy je omezený. Vzorek Období šetření Konečný stav zásob (tuny) Index (2005 = 100) d) Objem prodeje (73) Objem prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství odběratelům, kteří nejsou ve spojení, činil v průběhu období šetření cca tun, což představuje zvýšení o 14 % oproti úrovni z roku Tento nárůst lze připsat podstatnému zvýšení spotřeby popsanému v 56. bodě odůvodnění výše, ačkoli příznivý účinek tohoto zvýšení spotřeby se ve zvýšení prodeje výrobního odvětví Společenství odrazil jen částečně. Výrobní odvětví Společenství Období šetření Prodej v ES (tuny) Index (2005 = 100) (74) Je třeba podotknout, že dovoz z Číny a prodej výrobním odvětvím Společenství si vzájemně konkurují zejména ve třech segmentech trhu: mechanika, stavebnictví a potrubní trubky. Pro tyto tři tržní segmenty je určeno 65 % prodeje výrobního odvětví Společenství a cca 80 % dovozu z Číny.

10 Úřední věstník Evropské unie L 94/57 e) Podíl na trhu (75) V průběhu posuzovaného období výrobní odvětví Společenství ztratilo 5 procentních bodů podílu na trhu, který poklesl z 69 % v roce 2005 na 64 % v období šetření. Tato ztráta podílu na trhu odráží skutečnost, že výrobní odvětví Společenství dokázalo jen částečně těžit z výrazného nárůstu spotřeby v důsledku rozmachu dovozu z Číny. Připomíná se, že podíl čínského dovozu na trhu vzrostl za stejné období z 1 % na 17,1 % (viz 61. bod odůvodnění výše) Období šetření Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu 68,8 % 70,5 % 65,4 % 63,6 % Index (2005 = 100) f) Růst (76) Mezi rokem 2005 a obdobím šetření se navzdory nárůstu spotřeby Společenství o 24 % zvýšil objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství pouze o 14 % a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl o 5 procentních bodů. Na druhé straně objem čínského dovozu vzrostl více než dvacetinásobně a jeho podíl na trhu vzrostl ve stejném období o 16 procentních bodů. Byl proto učiněn závěr, že ačkoli výrobní odvětví Společenství zaznamenalo určitý růst, rozhodně nemohlo plně využít výrazného nárůstu tržní poptávky, ze kterého vytěžil neúměrně více dovoz z Číny. g) Zaměstnanost (77) Úroveň zaměstnanosti výrobců zařazených do vzorku vzrostla mezi roky 2005 a 2007 stabilním tempem celkem o 6 %. V období od roku 2007 do období šetření poklesla o 6 procentních bodů. Celkově se zaměstnanost výrobců zařazených do vzorku udržela od roku 2005 do období šetření na neměnné úrovni cca osob. To značí, že výrobci zařazení do vzorku zvýšili za dané období efektivitu své práce, protože za stejné období vzrostl objem výroby o 7 % (viz 67. bod odůvodnění výše). Vzorek Období šetření Zaměstnanost (osoby) Index (2005 = 100) h) Produktivita (78) Produktivita zaměstnanců výrobců zařazených do vzorku měřená výstupem (tuny) na zaměstnance a rok v průběhu posuzovaného období stabilně rostla a v období šetření skončila na úrovni o 7 % vyšší než v roce To je ve shodě se skutečností, že zaměstnanost zůstala v průběhu posuzovaného období na stejné úrovni, zatímco výroba vzrostla o 7 %. Vzorek Období šetření Produktivita (v tunách na zaměstnance) Index (2005 = 100)

11 L 94/58 Úřední věstník Evropské unie i) Mzdy (79) Průměrná mzda na zaměstnance vzrostla v období 2005 až 2006 o 7 %, v období 2006 až 2007 o dalších 8 procentních bodů a mezi rokem 2007 a obdobím šetření zůstala téměř neměnná. Celkově vzrostla průměrná mzda na zaměstnance za posuzované období o 16 %. Toto navýšení průměrných mzdových nákladů je zčásti důsledkem skutečnosti, že úbytek pracovních míst s poměrně nízkými mzdami byl u těchto výrobců ve Společenství vyvážen zvýšením zaměstnanosti u výrobců ve Společenství s poměrně vysokými průměrnými mzdami. Vzhledem k tomu, že průměrné zvýšení mezd bylo částečně vykompenzováno významným zvýšením produktivity, celkový dopad mzdových nákladů nebyl nikterak významný. Vzorek Období šetření Roční mzdové náklady na jednoho zaměstnance (v EUR) Index (2005 = 100) j) Činitele mající vliv na prodejní ceny (80) Prodejní ceny výrobců zařazených do vzorku vzrostly v období let 2005 až 2007 o výrazných 21 % a v průběhu období šetření zůstaly beze změny. Toto zvýšení prodejních cen spolu se současným nárůstem objemu prodeje je vysvětleno skutečností, že ve stejném období vzrostly i náklady. Výrobcům ve Společenství se podařilo promítnout tento nárůst nákladů do svých prodejních cen a přesunout jej na své odběratele. Teprve v období šetření se začaly projevovat první jasné účinky zvyšujícího se tlaku čínských výrobků na prodejní ceny a ceny výrobního odvětví Společenství zůstaly v tomto období neměnné navzdory zvýšení nákladů o 4 procentní body. Vzorek Období šetření Jednotková cena na trhu ES (EUR/t) Index (2005 = 100) (81) Jak je vidět z následující tabulky, nárůst nákladů byl hlavně důsledkem nárůstu cen surovin. Výrobnímu odvětví Společenství se velice úspěšně podařilo vykompenzovat nárůst mzdových nákladů a dalších režijních nákladů. Avšak nárůst cen surovin bylo možno vyvážit pouze odpovídajícím navýšením prodejních cen, a to se stávalo v průběhu posuzovaného období stále obtížnějším. Vzorek Období šetření Celkové náklady na tunu Index (2005 = 100) Náklady na suroviny Index (2005 = 100)

12 Úřední věstník Evropské unie L 94/59 k) Ziskovost a návratnost investic (82) V průběhu posuzovaného období vzrostla ziskovost prodeje obdobného výrobku výrobci zařazenými do vzorku, vyjádřená procentem z čistého prodeje, z 12,1 % v roce 2005 na 17,9 % v roce Poté poklesla v období šetření na 15,4 %. Ziskovost proto mezi rokem 2005 a obdobím šetření vzrostla o 3 procentní body. Vzorek Období šetření Ziskovost prodeje odběratelům v ES, kteří nejsou ve spojení (v % čistého prodeje) 12,1 % 17,3 % 17,9 % 15,4 % Index (2005 = 100) Návratnost investic (zisk v % z čisté účetní hodnoty investic) 47,1 % 85,1 % 79,2 % 51,7 % Index (2005 = 100) (83) Návratnost investic vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti. Vzrostla z úrovně 47 % v roce 2005 na 85 % v roce Poté poklesla na 79 % v roce 2007 a dále poklesla na 52 % v období šetření. Celkově návratnost investic vzrostla v průběhu posuzovaného období o 4,6 procentních bodů. l) Peněžní tok a schopnost získat kapitál (84) Čistý peněžní tok z provozní činnosti dosahoval v roce 2005 téměř 367 milionů EUR. Dále vzrostl na cca 684 milionů EUR v roce 2006 a na 1 miliardu EUR v roce 2007, než se vrátil na cca 630 milionů EUR v období šetření. Nebyly zaznamenány žádné známky toho, že by se výrobní odvětví Společenství potýkalo s těžkostmi při získávání kapitálu. Vzorek Období šetření Peněžní tok (v EUR) Index (2005 = 100) m) Investice (85) Roční investice společností zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku vzrostly mezi roky 2005 a 2006 o 83 %, mezi roky 2006 a 2007 o dalších 94 %, a poté se v období šetření jen mírně zvýšily. Celkově investice vzrostly v období od roku 2005 do období šetření přibližně o 185 %. Hlavními cíli těchto investic výrobního odvětví Společenství byly zlepšení jakosti výrobků, zvýšení efektivnosti výroby, vývoj nových výrobků a postupů, zlepšení průmyslové bezpečnosti a ochrana životního prostředí. Tyto investice nevedly ke zvýšení výrobní kapacity. Vzorek Období šetření Čisté investice (v EUR) Index (2005 = 100)

13 L 94/60 Úřední věstník Evropské unie (86) Má se za to, že výrobní odvětví Společenství nasměrovalo do investic v průběhu posuzovaného období finanční zdroje ve velmi podstatné výši. Na tuto skutečnost je třeba pohlížet v souvislosti s velmi nízkou úrovní investic, která byla možná v uplynulých letech, kdy byla ziskovost výrobního odvětví Společenství extrémně nízká nebo dokonce záporná. Vzhledem k delším obdobím, kdy výrobní odvětví Společenství trpělo újmou mimo jiné ze strany dumpingového dovozu pocházejícího z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny a během nichž musely být investice výrazně omezovány ( 1 ), nebylo možné realizovat investice v potřebném rozsahu. Zlepšená ziskovost v průběhu posuzovaného období byla proto nezbytným předpokladem, který umožnil výrobnímu odvětví Společenství realizovat investice, jež odvětví tak dlouho odkládalo. Žádné investice nebyly realizovány s cílem zvýšit výrobní kapacitu z důvodu rostoucích obav týkajících se možnosti profitovat z rostoucí poptávky za situace agresivního rozpínání čínského dovozu. n) Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu (87) Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z dotčené země by se dal dopad současných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Společenství považovat za významný. Je třeba připomenout, že antidumpingová opatření byla v roce 2006 uložena s cílem vyrovnat účinky dumpingu působícího újmu, který byl způsoben dovozem z řady dalších zemí. Výrobní odvětví Společenství určitě do určité míry překonalo účinky dřívějšího dumpingu díky dobrým finančním výsledkům, kterých dosáhlo během posuzovaného období. Bylo však také prokázáno, že výrobní odvětví Společenství nemohlo plně těžit z mimořádného zvětšení trhu, k němuž došlo v průběhu analyzovaného období (viz 75. bod odůvodnění výše), protože tržní podíly, které předtím připadaly na dovoz podléhající opatřením, převzal levný dovoz z Číny, jenž částečně připravil o tržní podíly i výrobní odvětví Společenství. To se bezesporu omezilo plné zotavení výrobního odvětví Společenství a jeho náklonnost k investicím a rozšiřování výrobní kapacity v reakci na zvětšování trhu (viz 86. bod odůvodnění výše). Lze proto učinit závěr, že zotavení výrobního odvětví Společenství z účinků dřívějšího dumpingu nelze považovat za úplné a že výrobní odvětví Společenství zůstává zranitelné vůči poškozujícímu účinku, který je možná způsoben významným objemem dumpingového dovozu na trhu Společenství. 5. Závěr o újmě (88) Ověřené údaje nasvědčují určitým známkám újmy. Na výrazně rostoucím trhu (+ 24 %) se výrobnímu odvětví ( 1 ) Viz nařízení Rady (ES) č. 954/2006 ze dne 27. června 2006, Úř. věst. L 175, , s. 4, 160. a 168. bod odůvodnění. V roce 2001, jediném ziskovém roce během období předchozího šetření, dosahovaly investice 65 milionů EUR. Do roku 2004 (rok, v němž výrobní odvětví Společenství utrpělo těžké ztráty) musela být tato částka snížena na 26 milionů EUR. Společenství podařilo zvýšit svůj prodej na trhu Společenství pouze částečně (+ 14 %), což vedlo k poklesu jeho podílu na trhu (z 69 % na 64 %). Nicméně za této situace se výrobnímu odvětví Společenství podařilo udržet dostatečně vysokou míru využití kapacity a ceny, takže jeho ziskovost zůstala na dobré úrovni (cca 15 % v období šetření). Závěrem lze konstatovat, že jakákoli újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství byla omezená a nevedla k žádným podstatným hospodářským těžkostem. (89) Ve světle výše uvedených skutečností se přijímá závěr, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo v období šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Je však také třeba zdůraznit, že výrobní odvětví Společenství bylo v předcházejícím období vystaveno dumpingu působícímu újmu, což mělo za následek přijetí antidumpingových opatření v roce Jestliže se výrobnímu odvětví Společenství podařilo částečně překonat účinky dřívější nepříznivé situace, bylo to hlavně díky velmi významnému zvětšení trhu, k němuž došlo mezi rokem 2005 a obdobím šetření. Přijetím antidumpingových opatření v červnu 2006 se sice podařilo odstranit poškozující účinky dumpingového dovozu z řady zemí, avšak v průběhu období šetření zaujímaly významný podíl na trhu Společenství dumpingové výrobky prodávané za velmi nízké ceny, a sice výrobky dovážené z Číny. V případě, že by se podmínky na trhu změnily a došlo by k zastavení růstu trhu pozorovaného během posuzovaného období a k obrácení dosavadní tendence růstu, bylo by výrobní odvětví Společenství plně vystaveno možnému poškozujícímu účinku vyplývajícímu z tohoto dumpingového dovozu. Proto byl učiněn závěr, že ačkoli výrobní odvětví Společenství neutrpělo během období šetření podstatnou újmu, bylo na jeho konci ve zranitelném stavu. E. HROZÍCÍ ÚJMA 1. Pravděpodobný vývoj spotřeby Společenství, dovozu z dotčené země a situace výrobního odvětví Společenství po období šetření (90) Za účelem posouzení, zda může výrobnímu odvětví Společenství hrozit újma, bylo třeba dále analyzovat některé ukazatele stanovené pro posuzované období a období šetření. Tato další analýza byla provedena na základě shromážděných informací pro hlavní ukazatele újmy pro roky 2008 a Pro tento účel byly od společností zařazených do vzorku vyžádány informace ve formě odpovědí na dotazníky, byla provedena aktualizace statistických informací a byly analyzovány případné další informace poskytnuté stranami. Na tomto základě byly zjištěny tyto skutečnosti:

14 Úřední věstník Evropské unie L 94/ Spotřeba Společenství (91) Spotřeba Společenství, která se až do období šetření zvyšovala, zaznamená podle odhadů během období od konce období šetření do roku 2009 značné snížení, a to nejméně o 30 %. Tento odhad vychází z dostupných veřejných informací, které byly rovněž podloženy údaji, které poskytl žadatel, a prognózami, jež předložili výrobci ve Společenství zařazení do vzorku. (92) Mimoto žadatel předložil informace podle tržních segmentů, které předpokládají podstatný pokles ve všech odvětvích s výjimkou segmentu OCTG, o němž se usuzuje, že bude méně postižen jinak všeobecným výrazným poklesem poptávky. 1.2 Dovoz z ČLR a související podíl na trhu (93) Dumpingový dovoz z ČLR se nadále podstatně zvyšoval až do konce období šetření. Lze potvrdit, že tento rostoucí trend v průběhu roku se projevoval nejméně do konce roku S ohledem na klesající poptávku od posledních měsíců roku 2008 se očekává, že podíl tohoto dovozu na trhu bude růst i v roce (94) Předpokládá se, že se čínský dovoz i nadále zaměří převážně na segment mechaniky a stavebnictví a dále na segment potrubních trubek, jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění výše. (95) I když se v důsledku klesající tržní poptávky celkový objem dovozu sníží nicméně očekává se, že toto snížení nebude významné, čínský dovoz úměrně zvýší svůj podíl na trhu v těchto segmentech, kde je tradičně silný. Skutečně je pravděpodobné, že levný dovoz se na trhu, který stále více usiluje o omezování nákladů, stane ještě atraktivnějším. (96) V důsledku toho se předpokládá, že očekávaný podíl čínského dovozu na trhu vzroste. V závislosti na vývoji spotřeby by se tržní podíl čínského dovozu mohl mezi roky 2008 a 2009 zvýšit dokonce o několik procentních bodů s ohledem na agresivní politiku posilování pozice na trhu v minulých letech, viz 61. bod odůvodnění výše a 114. a 115. bod odůvodnění níže. (97) Pokud jde o ceny dovozu dotčeného výrobku, sdružení čínských vývozců (dále jen CISA ) uvedlo, že tyto ceny po období šetření výrazně vzrostly. (98) Bylo ověřeno, že údaje od Eurostatu takový nárůst po období šetření skutečně potvrzují. V této souvislosti se podotýká, že tento nárůst je v některých případech výrazný (až %). Šetření však ukázalo, že toto navýšení je odrazem obecného celosvětového nárůstu cen některých surovin (oceli, železného šrotu a surového železa) a cen energií, k němuž došlo v období od dubna do října 2008, a že neodstranilo cenové podbízení, které je zjevně i nadále značné. 1.3 Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Společenství (99) Podle předpokladů se výroba výrobního odvětví Společenství sníží mezi obdobím šetření a rokem 2009 o 20 až 35 procentních bodů. Tuto vývojovou tendenci potvrdily prognózy, jež předložily společnosti zařazené do vzorku. Z analýzy těchto prognóz lze odvodit, že celkový pokles výroby odráží skutečnost, že v kontextu obecného poklesu spotřeby poklesla poptávka po některých druzích výrobků méně než poptávka po jiných, takže se počítá s tím, že dojde ke změně sortimentu výrobků. (100) Z informací, které předložily společnosti zařazené do vzorku, je zřejmé, že výrobní kapacita zůstane v roce 2009 podle předpokladů beze změny, zatímco využití kapacity ve stejném roce výrazně poklesne na úroveň kolem 70 %. To je ve shodě s prudkým poklesem spotřeby popsaným v 91. bodě odůvodnění. Inspekce na místě již prokázaly tyto skutečnosti: i) snižování počtu směn (obvykle z 18 na 15 týdně), ii) hojnější využívání režimů propouštění z důvodu nadstavu a dočasného propouštění pracovníků, iii) delší závodní dovolené v průběhu prázdninového období. Připomíná se, že dřívější šetření již ukázala, že při mírách využití kapacity nižších než 75 % je nepravděpodobné, že by výrobní odvětví Společenství dokázalo fungovat udržitelným způsobem (viz 71. bod odůvodnění výše). 1.4 Prodej výrobního odvětví Společenství v ES (objemy a ceny) (101) Předpokládá se, že prodej výrobního odvětví Společenství na trhu ES ze stejných důvodů, jak je vysvětleno v 99. bodě odůvodnění výše, výrazně poklesne, a sice nejméně ve stejné míře jako spotřeba, ale pravděpodobně ještě více, podle předpokladů výrobců ve Společenství zařazených do vzorku. (102) Protože výrobní odvětví Společenství bude podle předpokladů dále ztrácet podíl na trhu ES na úkor dumpingového čínského dovozu, bude nuceno orientovat se více na vývozní trhy. Společnosti zařazené do vzorku skutečně vykázaly pokles prodeje ve Společenství, který byl vyšší než pokles celkové výroby, protože výroba na vývoz zůstala v porovnání s výrobou zboží určeného pro trh Společenství poměrně stabilní. To proto, že vývozní činnost výrobního odvětví Společenství se soustřeďuje na OCTG (35 %), potrubní trubky (25 %) a výrobu energie (13 %), zatímco trubky pro mechaniku a stavebnictví tvořily pouze 16 % vývozu výrobního odvětví Společenství (v porovnání s 60 % prodeje v ES, viz 73. bod odůvodnění výše).