Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v letech (zdroj dat: Český statistický úřad)

Transkript

1 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v letech (zdroj dat: Český statistický úřad) Souhrn Incapacity for Work Due to Disease or Injury in the Czech Republic during (Data source: Czech Statistical Office) Aktuální informace podává přehled o základních ukazatelích pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz ze státního statistického výkazu Nem Úr 1-2 v letech V tomto období došlo k razantnímu poklesu počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti, zejména díky legislativním změnám v oblasti výplaty dávek nemocenského pojištění. Data jsou převzata z Českého statistického úřadu. Summary This Topical Information presents an overview of basic indicators of incapacity for work for disease or injury (IFW), obtained from the State statistics form Nem-Ur-1-2 during The number of newly notified cases of incapacity for work for disease or injury noticeably decreased in this period. The main reason was legislative changes in payment of health insurance. Data are taken from Czech Statistical Office. V této aktuální informaci jsou prezentována data Českého statistického úřadu (ČSÚ) pocházející ze státního statistického výkazu Nem Úr 1-2 o pracovní neschopnosti () pro nemoc a úraz. Zpravodajskými jednotkami pro účely evidence a statistického vykazování hlášených případů jsou všechny podniky a instituce, které samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění (nad 25 zaměstnanců/pojištěnců). Údaje za podniky s menším počtem zaměstnanců a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou čerpány z České správy sociálního zabezpečení. Sběr údajů probíhá pololetně a publikování výsledků včetně metodiky za celý rok na internetových stránkách ČSÚ. Data o nově hlášených případech pracovní neschopnosti jsou členěna podle krajů, velikosti podniku a od roku 29 podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. V předchozích letech byla používána klasifikace OKEČ, což znemožňuje porovnání údajů z tohoto hlediska. Kromě této statistiky nově hlášených případů z dat ČSÚ jsou z evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zpracovávány a publikovány také údaje o ukončených případech pracovní neschopnosti na stránkách ÚZIS ČR. Na rozdíl od nově hlášených případů zaznamenává statistika z dat ČSSZ pouze případy ukončené ve sledovaném roce. Rozdíly v počtech případů mezi oběma zdroji jsou dány odlišnou metodikou sběru dat. ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 1

2 Základní ukazatele ve sledovaném období byly významně ovlivněny legislativními změnami v nemocenském pojištění, které započaly v roce 27. Nejvíce se do vývoje pracovní neschopnosti promítly úpravy ve stanovování výše dávek nemocenského pojištění. Stávající právní úprava platná v roce 211 je následující: Po dobu prvních 21 kalendářních dnů (v předchozích letech 14) zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu podle zákoníku práce, a to za pracovní dny od 4. pracovního dne (při karanténě od 1. dne). Od 22. kalendářního dne do konce trvání je vypláceno nemocenské (dávka nemocenského pojištění). Výše nemocenského za kalendářní den činí 6 % denního vyměřovacího základu. Změna zákona o nemocenském pojištění se projevila i v metodických úpravách při vykazování a čerpání nemocenské, sběru dat a jejich zpracování na České správě sociálního zabezpečení. Data z České správy sociálního zabezpečení jsou informačním zdrojem pro výpočet ukazatelů pracovní neschopnosti a nemocnosti obecně. Dochází-li k takto rozsáhlým změnám metodiky a systému, není příliš vhodné meziroční srovnávání a posuzování absolutních hodnot, ale spíše relativních ukazatelů. Průměrný počet nemocensky pojištěných osob (pojištěnců) od roku 27 klesl ze 4,6 na 4,2 miliónu, rozdíl tedy činí více než 385 tisíc. Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti klesl mezi roky 27 a 211 z 2,7 na 1,3 milionu, přičemž nejvíce se snížil mezi roky 28 a 29 o více než 78 tisíc (z 2,2 na 1,4 mil). K většímu poklesu případů přitom došlo u mužů než u žen. Pokles počtu případů na 1 pojištěnců pak odpovídá poklesu absolutních hodnot. U průměrné délky trvání jednoho případu sledujeme tento vývoj: od roku 27 výrazný růst z 34,6 na 45,1 dne v roce 29, poté mírný pokles na 44,1 dne v roce 211. Další pokles byl zaznamenán v hodnotě průměrného procenta pracovní neschopnosti. Tento ukazatel zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají). Průměrné procento pracovní neschopnosti udává, kolik ze 1 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Ve sledovaném období poklesla hodnota průměrného procenta z 5,6 % na 3,6 %. Podíl nemocí na počtu všech nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti je dlouhodobě kolem 9 %, ostatní úrazy pak mají v příčinách nových případů mírnou převahu nad úrazy pracovními. Tyto poměry zůstávají relativně stabilní, ačkoli v posledních letech se podíl pracovních neschopností pro nemoci mírně snižuje. Legislativní změny způsobující snížení celkového počtu případů nejvíce působí právě na případy pro nemoc, zatímco počty případů pro úrazy ovlivňují již méně. Z dlouhodobého hlediska nepatrně roste podíl žen na celkovém počtu pojištěných (stále ale méně než 5 %), zároveň také roste jejich podíl na počtu případů (52,3 % v roce 211). V přepočtu případů na 1 pojištěných tak převládají ve sledovaném období ženy nad muži o 1 15 %. Také průměrná délka jedné pracovní neschopnosti je u žen o 2 4 dny delší než u mužů. Tento rozdíl se ale od roku 28 snižuje. V dlouhodobém měřítku je patrný rozdíl mezi pohlavími ve skladbě důvodů, zatímco u žen je častější pro nemoc, muži výrazně dominují v počtu případů pro úrazy, jak pracovní, tak ostatní. Diferenciace intenzity pracovní neschopnosti podle územního členění jsou značně ovlivněny strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a mírou nezaměstnanosti v daném regionu. ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 2

3 Nejvíce případů pracovní neschopnosti na 1 pojištěnců bylo v posledních letech hlášeno v Plzeňském kraji (34,4 v roce 211), nejméně v posledních 3 letech sledovaného období v kraji Olomouckém, a to 26,8 (dříve v Praze). S nárůstem délky trvání jednoho případu pozorujeme i nárůst rozdílu mezi nejkratším a nejdelším průměrným trváním v jednotlivých krajích. Ten byl nejnižší v roce 27, a to 7,9 dne, nejvyšší pak v roce 29-19,9 dne. Od tohoto roku rozdíl klesá až na 17,7 dne v roce 211. Hlavní město Praha si zachovává s přehledem pozici kraje s nejkratší průměrnou délkou trvání pracovní neschopnosti. Ve čtyřech krajích došlo v roce 211 k prodloužení průměrné délky pracovní neschopnosti proti roku 21, a to v Jihočeském, Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském. Jelikož rozdíly v počtu případů na 1 pojištěnců v jednotlivých krajích nejsou příliš výrazné, určuje pořadí krajů podle úrovně průměrného procenta pracovní neschopnosti spíše průměrná délka. Průměrné procento (stejně jako průměrná délka ) je dlouhodobě nejnižší v Hlavním městě Praze, nejvyšší průměrné procento bylo evidováno ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Od roku 29 jsou data o pracovní neschopnosti publikována v členění podle 2 skupin klasifikace ekonomických činností CZ-NACE namísto původních 13 skupin OKEČ. Toto rozdělení více odpovídá hospodářské realitě a je lépe srovnatelné s jinými mezinárodními klasifikacemi, zároveň ale také omezuje posouzení vývoje pouze na období z důvodu nekorespondujících skupin činností obou členění. Nejvíce případů na 1 pojištěnců bylo v roce 211 evidováno v oblasti Administrativních a podpůrných činností (39,6), následovaly oblasti Těžba a dobývání (39,1) a Zpracovatelský průmysl (37,5). Pouze kolem 2 případů na 1 pojištěnců bylo hlášeno u osob pracujících v oblasti Výroby a rozvodu elektřiny a jiných energií, u osob zabývajících se Činností v oblasti nemovitostí a v Profesních, vědeckých a technických činnostech. V počtu případů na 1 pojištěnců došlo k největší změně v kategorii Ubytovacích, stravovacích a pohostinských činností, kde oproti roku 29 došlo k poklesu o 22 %. Jedinou kategorií, kde došlo k růstu, byly Administrativní a podpůrné činnosti (o 5 %). Nejdelší průměrná délka trvání byla v letech 29 i 211 hlášena u osob zaměstnaných v odvětvích Zemědělství, lesnictví a rybářství, Stavebnictví a Ubytování, stravování a pohostinství. Ve všech třech odvětvích došlo ve sledovaném období k nárůstu až o 19 %. Nejkratší průměrná délka jedné byla v obou sledovaných letech zaznamenána u pracovníků v oblasti Informačních a komunikačních činností. Zpracoval: Bc. Jan Jann ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 3

4 Tab. 1: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz (ČSÚ) v letech Rok Nově hlášené případy Kalendářní dny Případy na 1 pojištěnců Průměrné procento pracovní neschopnost pro nemoc Průměrná délka ve dnech Průměrný denní stav ,9 4,3 31, ,6 3,9 35, ,8 3,1 41, ,6 2,8 41, ,2 2,7 4, ,4,3 46, ,2,3 49, ,6,2 55, ,6,2 52, ,6,2 55, ,8,5 44, ,3,4 48, ,6,4 56, ,6,4 55, ,4,4 57, ,1 5,1 33, ,1 4,6 37, ,1 3,7 43, ,8 3,4 43, ,2 3,3 43, muži pracovní nechopnost pro pracovní úraz pracovní nechopnost pro ostatní úrazy pracovní nechopnost celkem ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 4

5 Tab. 1: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz (ČSÚ) v letech pokračování Rok Nově hlášené případy Kalendářní dny Případy na 1 pojištěnců Průměrné procento pracovní neschopnost pro nemoc Průměrná délka ve dnech Průměrný denní stav ,3 5,9 35, ,1 5,5 4, , 4,4 45, ,8 3,8 45, ,3 3,7 44, pracovní nechopnost pro pracovní úraz ,9,1 46, ,9,1 5, ,7,1 54, ,7,1 51, ,7,1 54, pracovní nechopnost pro ostatní úrazy ,7,2 48, ,6,2 52, ,3,2 6, ,3,2 59, ,2,2 63, pracovní nechopnost celkem ,9 6,2 36, ,6 5,9 4, , 4,7 46, ,8 4,1 45, ,2 4, 45, ženy ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 5

6 Tab. 1: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz (ČSÚ) v letech dokončení Rok Nově hlášené případy Kalendářní dny Případy na 1 pojištěnců celkem Průměrné procento pracovní neschopnost pro nemoc Průměrná délka ve dnech Průměrný denní stav ,8 5,1 33, ,6 4,6 38, ,7 3,7 43, ,6 3,3 43, ,2 3,2 42, pracovní nechopnost pro pracovní úraz ,7,2 46, ,6,2 49, ,2,2 55, ,2,2 52, ,1,2 55, pracovní nechopnost pro ostatní úrazy ,8,4 45, ,5,3 49, ,,3 57, ,,3 56, ,8,3 59, pracovní nechopnost celkem ,3 5,6 34, ,6 5,2 39, ,9 4,2 45, ,7 3,8 44, ,1 3,6 44, ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 6

7 Tab. 2: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz (ČSÚ) v krajích ČR v roce 27 Kraj Průměrný počet pojištěnců Případy na 1 pojištěnců Průměrné procento Průměrná délka ve dnech Průměrný denní stav Hl. m. Praha ,1 4,32 3, Středočeský kraj ,99 5,4 33, Jihočeský kraj ,7 6,2 34, Plzeňský kraj ,57 5,86 33, Karlovarský kraj ,7 5,54 32, Ústecký kraj ,54 5,55 34, Liberecký kraj ,98 6,27 35, Královéhradecký kraj ,81 5,85 33, Pardubický kraj ,44 5,82 34, Kraj Vysočina ,7 5,86 33, Jihomoravský kraj ,77 5,88 35, Olomoucký kraj ,39 6,25 38, Zlínský kraj ,27 6,42 38, Moravskoslezský kraj ,88 6,78 38, Česká republika ,31 5,62 34, Tab. 3: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz (ČSÚ) v krajích ČR v roce 29 Kraj Průměrný počet pojištěnců Případy na 1 pojištěnců Průměrné procento Průměrná délka ve dnech Průměrný denní stav Hl.m.Praha ,7 3,32 37, Středočeský kraj ,28 4,25 42, Jihočeský kraj ,87 4,57 47, Plzeňský kraj ,34 4,39 42, Karlovarský kraj ,91 4,11 42, Ústecký kraj ,71 4,1 45, Liberecký kraj ,72 4,67 46, Královéhradecký kraj ,61 4,15 45, Pardubický kraj ,61 4,28 46, Kraj Vysočina ,73 4,31 46, Jihomoravský kraj ,36 4,31 47, Olomoucký kraj ,65 4,46 51, Zlínský kraj ,44 5,22 56, Moravskoslezský kraj ,84 4,77 51, Česká republika ,89 4,18 45, ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 7

8 Tab. 4: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz (ČSÚ) v krajích ČR v roce 211 Kraj Průměrný počet pojištěnců Případy na 1 pojištěnců Průměrné procento Průměrná délka ve dnech Průměrný denní stav Hl.m.Praha ,42 2,93 37, Středočeský kraj ,38 3,75 43, Jihočeský kraj ,52 4,19 48, Plzeňský kraj ,38 3,81 4, Karlovarský kraj ,31 3,47 39, Ústecký kraj ,93 3,6 43, Liberecký kraj ,51 3,92 43, Královéhradecký kraj ,7 3,63 43, Pardubický kraj ,62 3,63 43, Kraj Vysočina ,89 3,79 44, Jihomoravský kraj ,81 3,66 46, Olomoucký kraj ,74 3,73 5, Zlínský kraj ,92 4,38 55, Moravskoslezský kraj ,74 4,26 49, Česká republika ,13 3,64 44, Tab. 5: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz (ČSÚ) v krajích ČR změny Kraj Průměrný počet pojištěnců Případy na 1 pojištěnců Průměrné procento Průměrná délka ve dnech Průměrný denní stav Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 8

9 Tab. 6: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz (ČSÚ) podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) v roce 211 CZ-NACE Průměrný počet pojištěnců / 29 Případy na 1 pojištěnců / 29 Průměrné procento / 29 Průměrná délka ve dnech / 29 Průměrný denní stav A. Zeměď., lesnic., rybářství ,87 31, ,48 5,2 86 6,83 6, B. Těžba a dobývání ,5 39,16 1 4,35 4, ,62 39, C. Zpracovatelský průmysl ,5 4, ,24 5, ,31 48, D. Výr. a rozv. el. aj. energ ,25 2, ,9 2, ,63 4, E. Zás. vodou; čin. s odpady ,43 33, ,61 4, ,71 46, F. Stavebnictví ,9 34, ,72 4, ,59 5, G. Velkoobchod, maloobchod ,27 33, ,62 4, ,49 45, H. Doprava a skladování ,23 3, ,63 4, ,9 49, I. Ubyt., strav. a pohost ,19 32, ,16 4,6 9 6,21 52, J. Info. a komunik. činnosti ,13 3,2 87 1,93 2, ,94 26, K. Peněžnictví a pojišťovnictví ,61 34, ,53 2, ,21 29, L. Čin. v oblasti nemovitostí ,1 23, ,96 3, ,72 48, M. Profes., věd. a tech. čin ,23 25,17 8 2,55 2, ,96 38, N. Administr. a podpůr. čin ,55 37, ,14 4, ,21 45, O. Veř. spr., obrana; soc. zab ,52 34,3 87 3,7 2, ,89 31, P. Vzdělávání ,26 31,3 88 2,43 2, ,54 31, Q. Zdravotní a sociální péče ,8 28, ,42 3, ,83 47, R. Kultur., zábav. a rekr. čin ,67 27, ,66 2, ,87 39, S. Ostatní činnosti ,93 28,7 85 3,48 3, ,1 44, U. Čin. exteritoriálních org ,43 11,43 74,24, ,43 31, Nezjištěno ,66 15, ,41 2, ,28 66, Celkem ,13 33, ,64 4, ,8 45, / 29 ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 9

10 případy Graf 1: Vývoj základních ukazatelů pracovní neschopnosti (ČSÚ), dny Případy na 1 poj. - prac. úrazy Případy na 1 poj. - nemoc Průměrné trvání - prac. úrazy Případy na 1 poj. - ostatní úrazy Průměrné trvání - nemoc Průměrné trvání - ostatní úrazy případy Graf 2: Případy na 1 pojištěnců a průměrné trvání jednoho případu dle pohlaví (ČSÚ), dny Případy na 1 pojištěnců - muži Průměrné trvání - muži Případy na 1 pojištěnců - ženy Průměrné trvání - ženy ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 1

11 7 Graf 3: Počet případů na 1 pojištěnců (ČSÚ), kraje a ČR, PHA STC JHC PLZ KAR UST LIB HRA PAR VYS JHM OLO ZLI MSK 27 Případy na 1 poj. - kraje 29 Případy na 1 poj. - kraje 211 Případy na 1 poj. - kraje 27 Případy na 1 poj. - ČR 29 Případy na 1 poj. - ČR 211 Případy na 1 poj. - ČR 6 Graf 4: Průměrné trvání ve dnech (ČSÚ), kraje a ČR, PHA STC JHC PLZ KAR UST LIB HRA PAR VYS JHM OLO ZLI MSK 27 Průměrné trvání - kraje 29 Průměrné trvání - kraje 211 Průměrné trvání - kraje 27 Průměrné trvání - ČR 29 Průměrné trvání - ČR 211 Průměrné trvání - ČR ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 11

12 7 Graf 5: Průměrné procento (ČSÚ), kraje a ČR, muži, PHA STC JHC PLZ KAR UST LIB HRA PAR VYS JHM OLO ZLI MSK 27 Průměrné procento - kraje 29 Průměrné procento - kraje 211 Průměrné procento - kraje 27 Průměrné procento - ČR 29 Průměrné procento - ČR 211 Průměrné procento - ČR 8 Graf 6: Průměrné procento (ČSÚ), kraje a ČR, ženy, PHA STC JHC PLZ KAR UST LIB HRA PAR VYS JHM OLO ZLI MSK 27 Průměrné procento - kraje 29 Průměrné procento - kraje 211 Průměrné procento - kraje 27 Průměrné procento - ČR 29 Průměrné procento - ČR 211 Průměrné procento - ČR ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 12

13 případy Graf 7a: Pracovní neschopnosti (ČSÚ) dle CZ-NACE v roce 29 dny A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S Případy na 1 poj. - pracovní úraz Případy na 1 poj. - nemoc Průměrná délka - pracovní úraz Případy na 1 poj. - ostatní úrazy Průměrná délka - nemoc Průměrná délka - ostatní úrazy případy 4 Graf 7b: Pracovní neschopnost (ČSÚ) dle CZ-NACE v roce 211 dny A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S Případy na 1 poj. - pracovní úraz Případy na 1 poj. - nemoc Průměrná délka - pracovní úraz Případy na 1 poj. - ostatní úrazy Průměrná délka - nemoc Průměrná délka - ostatní úrazy ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 13

14 Graf 8a: Průměrné procento (ČSÚ), dle skupin CZ-NACE v roce A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S Prům. procento - pracovní úraz Prům. procento - nemoc Prům. procento - ostatní úraz Prům. procento - ČR celkem 5 Graf 8b: Průměrné procento (ČSÚ) dle skupin CZ-NACE v roce A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S Prům. procento - pracovní úraz Prům. procento - nemoc Prům. procento - ostatní úraz Prům. procento - ČR celkem ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 3/213 strana 14