OTÁZKY KOLEM POPLATKU SKLÁDKA V POZĎATKÁCH ODPADY ONLINE JSOU PET LAHVE PROBLÉM? Technika pro odpadové hospodářství

Transkript

1 maž ODBORNÝ ČASOPIS PRO ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A EKOLOGII Y MĚSÍČNÍK hn 12 PROSINEC 2001 cena 50 Kč/73 Sk í'-v' 11 * ř A 'X JElefI. "vr ^>v.-v - --'."i--.-' iv * " (Oj OTÁZKY KOLEM POPLATKU SKLÁDKA V POZĎATKÁCH ODPADY ONLINE JSOU PET LAHVE PROBLÉM? Technika pro odpadové hospodářství TÉMA

2 51 SCHAFER Společnost SSI SCHAFER prezentovala své výrobky Firemní prezentaci oboru Technika pro odpady 25. září 2001 v Praze 5-Radotíně navštívili zástupci z 30 firem a organizací. V předváděném souboru 40 typů popelnic a kontejnerů z plastu i žárově zinkované oceli bylo i několik novinek. Předvedením nově dodávaného typu kontejneru typu MGB 1100 litrů z plastu s plochým víkem podle normy ČSN EN ve všech provedeních i barvách zahájila firma jejich sériové dodávky do České republiky. Předvedeny byly i některé nové typy velkých kontejnerů ze žárově zinkované oceli s plastovým víkem ze série»frontlader" s objemy od 1,75 do 7,5 m3. Plastové popelnice s omezenou hlučností (víka, pojezdu i dna nádoby) jsou pro nás zatím jen zajímavou technickou novinkou s překvapivě vysokou účinností omezení hluku. Compostainery CT 120, CT 140 i CT 240 jsou nepostradatelnou pomůckou pro hygienický sběr bioodpadů. Souprava dobře uzamykatelných nádob pro sběr dokumentů o velikostech 240, 360 a 660 litrů může dobře posloužit všem firmám a úřadům, které si tak lépe mohou chránit svou dokumentaci před vlastní skartací. Praktické ukázky různých zámků a petlic pro popelnice i kontejnery přiblížily zájemcům možný výběr jejich optimální alternativy. Zářijovou prezentací programu Technika pro odpady vykročila firma Scháfer do druhé desítky let svého úspěšného působení v České republice. KONTAKT: SSI SCHAFER s. r. o. Obchodní oddělení AT - PRAHA Přeštínská PRAHA 5-RADOTÍN Tel: 02/ , 02/ Fax: 02/ SSI SCHAFER přeje všem»popelářům«pěkné Vánoce a hodně zdraví a úspěchů v novém roce 2002 /KOMERČNÍ PREZENTACE/

3 Bollegraaf Recycling Machinery Bollegraaf Recycling Machinery Obchodní zastoupeni: Ing. Pavel Murčo, Škroupova 540, CZ Trutnov Tel./fax: 00420/0/ , mobil: 00420/0/ internet - Bollegraaf Recycling Machinery vyrábí a dodává paketovací lisy, skartovače, drtiče, drtiče kartonů, třídicí bubny a síta, řezací nůžky na role papíru, kompletní třídicí linky na odpad. Balicí lisy na sypký materiál. Nabízíme poradenství a konzultace v oblasti odpadů. Nabízíme: GENEI spol. s r.o. - DIVIZC STROJŮ NA ZPRACOVANÍ KOVOVÉHO ODPADU paketovací lisy a hydraulické nůžky granulační linky a mlýny nakladače elektromagnety (vč. 24 V) přístroje na měření radioaktivity stroje na zhutnění komunálního odpadu NOVINKA - nůžky s předlisem SQUALO 850T -12 světových patentů Záruční a pozáruční servis Paketovací lisy pro lisováni papíru, lepenky a kartonů, fólii, nápojových plechovek, textilu apod. Dodáváme paketovací lisy nové, dále starší repasované a starší bez opravy, také jiných výrobců. spol. s r.o. DRŽITEL CERTIFIKÁTU SYSTÉMU JAKOSTI ČSN EN ISO 9002:1995 NABÍZÍ SLUŽBY: Likvidace stavebních sutí (recyklace mobilními soupravami včetně magnetické separace a třídění) Likvidace odpadového dřeva (recyklace mobilními soupravami včetně magnetické separace a třídění) Likvidace odpadů z městské zeleně (mobilní soupravou včetně kompostování) Likvidace stabilizovaných kalů z ČOV (kompostováním) Likvidace pneumatik, plastových obalů, skla, hliníkových obalů atd. (recyklace mobilní soupravou včetně magnetické separace) Technologická doprava včetně manipulace Kontejnerová doprava včetně přistavení kontejnerů e Třídění odpadů (mobilními třídiči včetně magnetické separace) Likvidace, sanace a rekultivace dobývacích prostorů a skládek e Likvidace uličních smetků (recyklace mobilní soupravou) Výstavba řízených skládek SETRA spol. s r. o. Zvonařka 16, BRNO Tel.: 05/ , 05/ setra@setra-cr.cz o O O Zastoupení pro CR a SR: GENEI spol. s r. o. Antala Staška 30, Praha 4 Tel.: 02/ Fax: 02/ GENEI@mbox.vol.cz HOFMANN GROUP SRL 9 viale Europa S. Gregorio Di Veronella (Verona) Itálie Společnost vyrábí třídicí linky a lisy na komunální odpady, na sběrový papír, plasty, neželezné kovy aj. Dále drtiče, pásové a pneumatické dopravníky. Naše výrobky jsou vyrobeny podle soudobých požadavků, technologických potřeb a vždy v souladu s platnými evropskými normami a předpisy. Ing. Jaroslav Kašpar, zastoupení pro ČR a SR, Vám poskytne všechny informace na tel.: 019/ , 019/ a , popř. jkaspar@top.cz OD OD-00860

4 A-TEC servis s. r. o. Orlovská Ostrava Tel.: 069/ Fax: 069/ Naše společnost Vám nabízí následující produkty a služby: Vozidla pro svoz odpadu HALLER nástavby o objemu m3 pro nádoby m3 vhodné pro svoz domácího a průmyslového odpadu Zametač! stroje KROLL A SCARAB nástavby o objemu nádrže na smetí 2-6 m3 se širokou škálou dalších přídavných zařízení, dodávky jsou možné také včetně výměnného systému a dodávek nástaveb pro zimní údržbu chodníků a komunikací Vozidla MULTICARM 26 včetně veškerých nástaveb, ve spojení s výměnnou zametači nástavbou SCARAB a nástavbami pro zimní údržbu představují špičkový produkt pro celoroční údržbu chodníků a komunikací Opravy zametačích strojů IFA provádíme veškeré opravy samosběrných strojů IFA všech provedení včetně zásilkového prodeje ND FOtlWCO 8. MEZINÁRODNÍ VELETRH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAŽSKÝ VELETRŽNÍ AREÁL LETŇANY UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK 1. BŘEZNA 2002 Souběžně proběhne 9. mezinárodní veletrh bydlení a realit f&zhabrtat ABF Veletržní správa. Václavské nám Praha 1 tel: fa*: foreco@abf.cz. ZÁŠTITA A ODBORNÁ GARANCE: MINISTERSTVO ŽTVOTNUO PROSTŘEDÍ 1 STATNI FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘE!* HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: N-ÍCEMC1 ttorrfí <an» yr.«řett I KM F~T7m multicnr letní a zimní komunální údržba tištěni a údržba kanálů odpadové hospodářství vysokozdvižné plošiny údržba zeleně žebříky SUN MORAVOSTAV spol. s r. o. Vrchoslavice tel./fax: prodejna 0508/ / tel./fax: servis 0641/ MULTICAR M26 je nejprodávanější komunální vozidlo ve své třídě v Evropě i v ČR. Výroba, montáž a opravy lanových i hákových nosičů kontejnerů. Dodáváme i kontejnery. KOVEX spol. s r. o. Dešná 65 poštovní schránka Slušovice telefon: 067/ fox: 067/ mobil: kovexdesna@volnv.cz /kovexdesnn Dílna: Zahnašovice u Holešova telefon: 0635/ *00 NIR TECHNOLOGIE V budoucnu by se všechny plastové odpady měly třídit podle typu plastu či spíše polymeru. To je možné zavedením NIR technologie (Near-InfraRed Technology), využívající infračervené spektroskopie k rozpoznávání plastů. Ukázkou možností recyklace orientované na budoucnost je nový automatický třídicí a zpracovatelský závod uváděný do provozu v Andertenu poblíže Hannoveru. S využitím technologie SORTEC 3.0 vyvinuté organizací Duales System pracuje automaticky s detekcí a separací kovů. s minimálním podílem nevytříděných zbytků plastů. a zpracovává i velmi malé díly a části obalů. Regranuláty z polyethylenu (PE). polypropylenu (PP) a polystyrenu (PS) se vyrábějí in-line v jakosti pro přímý prodej. Aglomeráty z polyolefinů (PO) se získávají pro mechanickou recyklaci na vhodné výrobky. Aglomeráty nižší jakosti a směsné aglomeráty se zpracovávají surovinovou recyklací na syntézní plyn a methanol ve středisku Sekundárrohstoff- Verwertungszentrum Schwarze Pumpě v Sasku nebo energeticky při výrobě surového železa přifukováním do vysoké pece v železárnách Stahlwerke Břemen. Technologie SORTEC 3.0 využívá NIR techniky k separací frakcí z PET lahví, fólií a tkanin. - ab -

5 Cílem není vyrobit další odpad Ing. Jarmila Šťastná Jsou PET láhve opravdu problém? Ing. Jarmila Šťastná Komentář k zákonu o odpadech (VII) JUDr. Ing. Emil Rudolf Skládka v Pozďátkách Ing. Marie Černá Jak naložit s kyselými systémy? Doc. Ing. Ivan Mašek, CSc., Ing. Jan Mičan 13 Odpady on line 14 Prioritou obcí je nakládání s odpady Ing. Miroslav Hájek 15 Linka v Nové Páce v provozu Otázky kolem poplatků Technika pro odpadové hospodářství Lis pro sběrný dvůr Ing. Miroslav Kejval 18 Kontejnery pro nebezpečný odpad Trendy vo vývoji techniky Ing. Peter Gros Technologie pro mnohostranné využití Slovníček termínů Možnosti recyklace PVC (III.) Ing. Milan Nachtigal 22 Obnovený ekologický veletrh Termická likvidace může být výhodná Ing. Petr Jindra Zájem o regranuláty se zvyšuje Rejstřík roku Do diáře Contents/inhalt Foto na titulní straně archív EKO-KOM, a. s. Uzávěrka tohoto čísla VÁŽENÍ ČTENÁŘI, tímto číslem uzavíráme jedenáctý ročník časopisu Odpady. Pro odpadové hospodářství to byl rok naplněný prací. Podařilo se dokončit a schválit nový zákon o odpadech, který je již kompatibilní s legislativou Evropské unie. V okamžiku, kdy připravujeme toto číslo, je v Senátu ČR připraven k projednávání také zákon o obalech, a můžeme předpokládat, že i on projde úspěšně legislativním procesem. Dokonce jsou vesměs připraveny i vyhlášky k zákonu o odpadech, což se u zákona č. 125/97 Sb. nepodařilo (jistě si všichni pamatujeme tu kafkovskou situaci, kdy byly na Silvestra hotovy vyhlášky, které měly od následujícího dne začít platit). Nevyhnuli jsem se samozřejmě mnoha problémům. O některých ustanovením nové legislativy se vedou vášnivé, a někdy rozhořčené diskuze. Mnohé se dalo udělat lépe, rychleji, jednodušeji a průhledněji, o tom není pochyb. Nicméně můžeme říci, že v legislativě se v našem oboru blýská na lepší časy. Také v praxi lze zaznamenat mnoho změn. V podnikatelské sféře pokračuje stabilizace firem, která obvykle znamená, že malé firmy jsou pohlcovány většími. Zaznamenáváme intenzivní zájem nadnárodních společností o působení v oblasti českého odpadového hospodářství. Díky dvouletému působení společnosti EKO-KOM, a. s se rozvíjejí separační systémy ve městech a obcích a stávají se významnějším zdrojem vyseparovaného odpadu, a tedy druhotných surovin. Také u ostatních komodit s povinností zpětného odběru vidíme aktivitu zainteresovaných společností a firem. Recyklační průmysl se, stejně jako v Evropě, postupně stává významným průmyslovým odvětvím. Je to možné pozorovat i na našem časopise - informace 0 recyklačních technologiích (ať jako vědecké studie nebo jako provozované technologie) tvoří značnou část jeho obsahu. Je sice stále nesmírně obtížné prosadit novou technologii a zabezpečit její ekonomické fungování, na příkladu recyklace PET lahví však můžeme vidět, že to skutečně proveditelné je, a to i bez podpory státu. Máme totiž velké zdroje energie - a to je úpornost podnikatelů, kteří chtějí prosadit svůj záměr nebo aktivitu, a pracovitost starostů, prosazujících kvalitní systémy odpadového hospodářství. Nacházíme 1 úředníky, kteří nejsou překážkou, ale naopak motorem rozvoje. Ano, jsem vědomě a záměrně optimistická. V naší zemi se pozitivní myšlení a optimismus nenosí. Normální je remcat a nadávat. Ale dovolme si být kladně naladěni aspoň jednou za čas. Myslím, že můžeme uzavřít tento rok s přesvědčením, že to»hnulo«, i když pomalu a s obtížemi. Ano, odpadové hospodářství u nás se dostává na evropskou standardní úroveň. Krásné vánoce přeje JARMILA ŠŤASTNÁ, šéfredaktorka časopisu 5 ODPADY 12/2001

6 cílem není vyrobit další odpad ALTERNATIVNÍ PALIVA Jak tento projekt začat? V letech Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo výzkumný projekt mimo jiné i na možnosti využití komunálních odpadů ve stavebnictví. Měli jsme za úkol navrhnout, jak využívat odpad ze skládek komunálního odpadu. Považovali jsme to za nereálné, protože smícháním v komunálním odpadu a jeho uložením na skládku se suroviny zcela znehodnotí. V té době jsme provozovali třídicí linku na sídlištní odpad a hledali jsme využití pro vytříděné jednotlivé podíly komunálních odpadů. Jako nej lepší se jevila možnost konverze vytříděných podílu ze sídlištních odpadů na palivo pro cementářské pece. Vznikl tak meziodborový projekt, kde bylo třeba skloubit znalosti o výrobě cementu se znalostmi nakládání s odpady. Měli jsme to štěstí, že jsme mohli spolupracovat se špičkovým odborníkem - cementářem, ing. Janem Gemrichem zvumo. Výsledkem bylo vyhodnocení možnosti zpracování vytříděného odpadu, bohužel bez praktického ověření v cementárnách. Až začátkem roku 2000 se nám podařilo najít potencionálního odběratele alternativního paliva, a to cementárnu v Hranicích, s níž jsme se dohodli na smlouvě a podmínkách realizace. Následovala investiční a realizační část akce, kdy se projektovalo, hledalo se ekonomické řešení, hodnotily se efektivity jednotlivých činností a zároveň probíhal legislativní proces. Nejsložitější bylo najít takovou technologii, na jejímž základě bychom mohli ručit za standardní kvalitu výrobku na výstupu. Know-how ale není v tom, že vlastníme»nějaké stroje«, které palivo vyrobí. Podstata je v hodnocení vstupních materiálů, ze kterých se palivo můžeme namíchat. Je to vlastně zbožíznalectví. Naším cílem není vyrobit další odpad, ale výrobek s definovaným složením, na který můžeme vydat certifikát. Ing. Petr Bielan To znamená, že není nějaký standardní postup či technologie, který se prostě koupí a použije? Existují běžné technologie na fyzikální úpravy odpadů, a můžete si vybrat. Každá z nich lépe splní či hůře z požadovaných před- V ostravské společnosti OZO Ostrava, s. r. o., se rozběhl projekt výroby alternativních paliv z odpadů. Hovořili jsem o něm s Ing. Petrem Bielanem, technickým náměstkem ředitele společnosti. pokladů na výrobek. Hlavně musíte mít dobře popsané vstupy a požadovaný výstup. Problém při zpracovávání odpadů jejich heterogenita. Pod jedním katalogovým číslem dostanete dva zcela rozdílné odpady. Například odpad drobného plastu může obsahovat materiály, které nejsou spalitelné, mohou obsahovat třeba 80 % oxidu vápenatého a vůbec nehoří. Jiné obsahují PVC, kde je až 60 % chlóru, což je materiál sice spalitelný, ale nepoužitelný pro cementářskou technologii. A tak si můžeme povídat o vlhkosti, o příměsích jako fluór, rtuť a dalších. Tyto faktory omezují použití odpadů pro výrobu alternativního paliva. Přesto můžeme konstatovat, že rozsah vstupních surovin pro výrobu alternativního paliva je podstatně širší než u recyklačních technologií na konkrétní materiál či na jednu zcela konkrétní komoditu (např. folie LDPE). Komunální odpad je velmi heterogenní, jak se dá využít? Technologie alternativního paliva má své omezení v tom, že do něj lze zpracovat materiály přímo z komunálního odpadu jen po předešlé separaci. Hodně záleží na lidech a jejich třídění. Někdy svezeme tříděný sběr plastů na vstup na linku paliva, aleje tak znečištěn, že pro výrobu náhradního paliva nelze použít. Proto se i při výrobě náhradního paliva opíráme o průmyslové odpady, kde je jejich složení lépe definovatelné. Se směsnými komunálními odpady nemůžeme při výrobě paliva vůbec počítat, lépe si s nimi poradí například spalovna, které jsou na složení odpadů a jejich chemicko-fyzikální vlastnosti méně citlivé, než je výroba náhradního paliva. Využití odpadů v náhradních palivech však musí v prvé řadě brát ohled na to, že popel z našeho výrobku se zabuduje do cementu. Z tohoto pohledu je to výhoda, protože se jedná o bezodpadovou technologii. Na druhou stranu popeloviny mohou ovlivnit kvalitu cementu. např. tvrdnutí betonu, jeho zrání a pevnost. Proto musíme hlídat obsahy zinku, olova, chrómu nebo kobaltu a dalších prvků ve 6 ODPADY 12/2001 vstupních materiálech pro výrobu paliva. Laboratorně zjišťujeme obsahy a podíl sledovaných prvků v jednotlivých odpadech. Z toho pak určujeme možný podíl odpadů na vstupu do technologie. Proto také značný podíl našich vstupních surovin nejsou odpady komunální, ale průmyslové. U nich je snadnější dosáhnout standardní kvality od prověřeného dodavatele se stabilní produkcí technologického odpadu. Přesto musíme být obezřetní, protože nikdy nemáte»čistý«odpad, vždy je to heterogenní materiál a musíme rozhodovat, jak ho použít. V jakém poměru tedy mícháte průmyslové a komunální odpady? Dnes se podíl pohybuje zhruba 1:1 započteme-li i velkoobjemové odpady. Naší výhodou je, že svážíme odpad pro celé město Ostravu. Díky tomu máme celkem stabilní zdroj komunálního odpadu, s nímž už se dá nakládat koncepčně. Na palivo můžeme zpracovávat například i již zmíněné vytříděné složky velkoobjemových odpadů, kde je velký podíl dřeva, koberců a jiných složek. Z velkoobjemových odpadů vytřídíme i další složky, které se dají dále využít: kovy. karton, textil. Samozřejmě jsou v něm obsaženy televize, ledničky, autobaterie a další i nebezpečné složky odpadů. Ty separujeme a odvážíme na další zpracování nebo ke zneškodnění - odstranění. Zbytek po vytřídění se vozí na skládku. Které složky v odpadech vám nejvíce vadí. Hodně potíží působí obaly, kde je vysoký podíl Cl (výrobky z PVC). Přestože těchto výrobků je jen okolo 6 % v separovaném sběru plastů, toto množství značně snižuje jeho použitelnost na výrobu náhradního paliva. Při přípravě linky na výrobu paliva jsme mimo jiné vycházeli i ze zákazu výroby PVC do konce roku 2004, tak jak to bylo stanoveno v zákoně o odpadech č. 125/1197. Nový zákon s omezením výroby PVC nepočítá. Zkrátka zákonodárce rychle mění své názory a koncepční úvahy a je složité se s tím vyrovnat. Proto hledáme cestu omezit rychloobrátkové obaly z PVC, které se dostávají do komunálních odpadů. Především se jedná o potravinářské obaly a tvrdé folie cukrářských výrobků. Spolupracujeme se společností EKO-KOM a snažíme se ovlivnit výrobce těchto složek

7 v odpadech, aby používali»čisté obalové materiály«tak, jak je již používají jejich kolegové z branže a že vytřiďovat těch 6 % problematických odpadů je finančně velmi náročné a lze to přirovnat k pověstnému hledání»jehly v kupce sena«. Je otázka, zda toto třídění máme dělat u nás na konci řetězu nebo s výrobci či plniči obalů, kteří by mohli změnit systém plnění do»čistých obalů«z hlediska využití obalových materiálů. Významně by se zvýšila využitelnost komunálních plastových obalů. Ve velkoobjemových odpadech, jako jsou třeba podlahové krytiny, PVC velmi snadno poznáme a vytřídíme, tam žádný problém není. Pro úspěšnou výrobu paliva je zřejmě klíčová analýzu odpadu? Základem je analýza vstupů a výstupů. Máme několik odběrných bodů pro vzorkování při procesu výroby paliva. První je na vstupu, kde stanovujeme, zda materiál přijmeme ke zpracování nebo ne. Pak následuje mezikontrola po prvním drcení, a na konci je výstupní kontrola, kde se připravuje průměrný vzorek z hotového výrobku a stanovuje se jeho expediční složení. Tato analýza již jde s výrobkem jako certifikát o složení. Výroba alternativního paliva je často prezentována jako záchrana pro stále se zvyšující množství komunálního odpadu. Co si o tom myslíte? Určitě ne. Tato výroba má své omezené místo podobně jako třídění PET lahví: nevyřeší nakládání s komunálním odpadem jako s celkem, ale pomůže řešení problému. Výroba alternativního paliva může zvýšit podíl využití komunálních odpadů. Můžeme jej označit jako určitý mezistupeň mezi spalováním a materiálovým využitím. Můj laický odhad je, že všechny cementárny by mohly ročně využít tun alternativního paliva. Pokud by v něm TKO představovalo polovinu, bude to tun ročně. Ve státě se ročně vyprodukuje kolem 3 milionů tun»komunálu«. Z něj zhruba polovina inertní materiály. Toto procento se postupně snižuje (ve velkých městech už je to jen mezi %). Další podstatnou složkou jsou bioodpady (cca 30 %) I po odečtení těchto dvou složek vyplývá, že alternativní paliva představují u pro hospodaření s TKO významnou, ale ne převratnou možnost využití odpadů. Jak vidíte budoucnost? Musíme společně hledat cestu k tomu, abychom odpady co nejvíce využívali, nikdo to za nás neudělá. Často přitom stačí tak málo: organizovat práci uvnitř podniku, zavést separaci odpadů, využít je za minimálních nákladů. Je třeba uvažovat i o ekonomické stránce věci: čím lépe a pečlivěji třídíme, tím více to stojí peněz. U odpadů, které je problematické třídit do určité čistoty, je ekonomičtější je třeba spálit bez velkého třídění. JARMILA ŠŤASTNÁ FOTO ARCHIV JSOU PET LAHVE OPRAVDU PROBLÉM? HLEDÁNÍ IDEÁLNÍHO STAVU Obaly z materiálu PET se staly v posledních několika letech jakousi ikonou komunálního odpadu. Pro laickou veřejnost jsou čitelným symbolem plýtvání neobnovitelnými zdroji: kvalitní, takřka nezničitelný obal se skvělými vlastnostmi se po jediném použití zahodí. Dnešní spotřebitel sice dává přednost nákupu nealkoholických nápojů v praktických PET lahvích, ale zároveň požaduje jejich recyklaci. Mezi veřejností navíc panuje obecné přesvědčení, že recyklace se u nás zanedbává a PET lahve se odvážejí na skládky, aniž by se s nimi cokoliv dělalo. To možná platilo před několika lety, v době nástupu tohoto typu balení. Současný pohled na možnosti a rozvoj recyklačních aktivit u nás rozhodně není tak pesimistický. NAHRMímiYI Každý obyvatel naší republiky odhodí do domovního odpadu přibližně 20 kg plastů ročně, asi pětinu z toho představuje PET. Při roční produkci kolem 260 kg na obyvatele a rok tedy PET materiály tvoří pouze 1,5 % domovního odpadu. Přes relativně nízké zastoupení v odpadu jde o materiál velmi cenný a bylo by nevhodné ho ukládat na skládky. Cest jak to zajistit je několik. Zelené organizace obvykle navrhují opětovné nahrazení nevratných plastových lahví vratnými, skleněnými lahvemi. V Německu se o takový krok pokusili: podle jejich obalového zákona má být 72 % nápojových obalů prodáváno ve vratných lahvích. Přes značné úsilí se tohoto cíle nepodařilo dosáhnout i přesto, že německý trh velmi dbá na ochranu životního prostředí. Naopak se v tomto souboji postupně přiklání vítězství na stranu PETu. Dosluhující technologie na balení do skla jsou nahrazovány novými linkami, které však již využívají plastové obaly. Povinné a obecné zavedení vratných lahví u nás je nereálné přinejmenším v horizontu desítky let. Taková povinnost by zlikvidovala většinu výrobců nealkoholických nápojů, kteří si jen nedávno pořídili nové linky na balení nápojů do plastu. S opětovným nástupem skla by museli investovat znovu. Navíc by tato záměna zřejmě narazila na odpor spotřebitelů, pro které jsou vratné lahve, ať plastové nebo skleněné, mnohem méně pohodlné. Mimni necrislaffs Reálnější cestou je recyklace maxima nevratných obalů. Systémy, které to mají zajistit, fungují v Evropě v několika variantách. Vesměs vycházejí z předpokladu, že valná část spotřebitelských obalů z PETu se nakonec objeví v komunálním odpadu. Odtud je lze vytřídit a recyklovat. Nákladné separační systémy jsou přitom podporovány z peněz výrobců a»plničů«obalů. Evropská legislativa požaduje, aby se postarali o své obaly uvedené na trh, a tento způsob jim umožňuje celkem elegantně své povinnosti dostát. Podobný systém, provozovaný společností EKO-KOM, a. s., běží i u nás, ačkoliv zákonná povinnost nastane výrobcům až od roku Zatím se u nás daří recyklovat přibližně třetinu PET lahví uváděných na trh. Toto množství se nezdá velké, podařilo se ho však dosáhnout za pouhé dva roky, zatímco v ostatních evropských zemích to trvalo několikanásobně delší dobu. Množství recyklovaných PET lahví rozhodně není omezeno výkonem recyklačního průmyslu. Jeho kapacita nyní dosahuje poloviny množství nápojového PETu, uváděného na trh, a v příštím roce by se mohla dále zvýšit. Limitujícím faktorem jsou výkony separačních systémů v městech a obcích, z nichž se zatím nedaří získat dostatečné množství suroviny. Důvodem je nejspíše krátká doba pro jejich rozvoj, a zejména nedostatek finančních prostředků, bránící například hustšímu rozložení sběrných kontejnerů ve městech nebo realizaci lepší informační kampaně. Nezávislé zelené organizace nepovažují dosahovanou úroveň recyklace PET lahví za dostatečnou. Hnutí Duha požaduje stupeň recyklace 80 % i více procent a pro jeho zajištění navrhuje opětovné zavedení zálohových systémů. Tuto myšlenku podporuje fakt, že ne všichni spotřebitelé jsou ochotni třídit a odhazovat použité lahve do kontejneru. Záloha by je přiměla ke změně zvyklostí a mohla by zajistit vysoký stupeň recyklace. Myšlenka na zavedení zálohových systémů je inspirována Německem. Tamější návrh předpokládal, že by se zálohování a vraceni obalů realizovalo pomocí speciálních automatů pro zpětný odběr, které by byly umístěny v obchodech a supermarketech. Investice do nákupu těchto automatů byly odhadnuty na 1,75 mld. DM (890 mil. euro). Celkové náklady na provoz systému by měly dosáhnout ročně téměř 165 mil DM. což představuje asi dvě marky na obyvatele za rok. pří- 7 ODPADY 12/2001

8 PŘIJÍMAJÍ ŽÁDOSTI Kromě pražského ústředí Státního fondu životního prostředí ČR přijímají od července žádosti o finanční podporu ze SFŽP také všechna jeho krajská pracoviště. Krajská pracoviště SFŽP ČR vznikla k v sídlech nových krajů a navázala na činnost bývalých sedmi regionálních pracovišť. Žádosti o finanční podporu ze SFŽP na projekty a akce, které slouží k ochraně životního prostředí ve všech jeho složkách - ochrana vod, ochrana ovzduší, nakládání s odpady, ochrana přírody a krajiny, technologie a výroba a využívání obnovitelných zdrojů, budou nyní přijímat všechna pracoviště SFŽP podle programů vyhlášených Ministerstvem živomího prostředí ve směrnici o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR. Tato směrnice a její konkretizace ve formě Přílohy I. a Přílohy II. v aktuálním znění jsou k dispozici všem žadatelům v sídle SFŽP v Praze a všech čtrnácti krajských pracovištích. Informace o možnostech finačních podpor ze SFŽP podají též okresní úřady. Zájemci o finanční podporu ze SFŽP - obce, města, právnické osoby, neziskové organizace i jednotliví občané - mohou konkrétní podmínky pro poskytnutí podpory' nalézt též na webové adrese VELKÁ CENA SAKO 2001 V rámci jubilejního veletrhu EnviBrno 2001 proběhla také Jízda na čas s PET lahví na kapotě, couvání na tyč a milionářský test z pravidel silničního provozu. To jsou tři ze šesti disciplín, ve kterých 10. mezinárodního veletrhu techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí soutěžily osádky svozových firem zajišťující svoz komunálního odpadu ve městě Brně. Zápolení ještě doplnilo házení PET lahví do popelnice, slalom s popelnicí a zkouška šikovnosti, při které musel řidič zajet ke kbelíku na zemi tak, aby jeho kolega nalil z kabiny do kbelíku co nejvíce vody. Soutěže zručnosti se zúčastnili zástupci společností.a.s.a., spol. s r. o.. RPS Ekologie s. r. o., SAKO Brno. a. s., SELIO, spol. s r. o. a van Gansewinkel, a. s. Všechny disciplíny bodovala odborná porota složená ze zástupců jednotlivých svozových firem. Nejšikovnější byli popeláři ze společnosti SAKO Brno, a. s kteří navíc suverénně zvítězili v couvání na tyč. Tím se jim podařilo obhájit loňské vítězství, za které stejně jako loni obdrželi pohár. Vzhledem k úspěchu celé akce se bude v tomto soutěžním zápolení pokračovat i v dalším roce. - es - pádně 1,14 feniků zajeden obal. Předpokládaná návratnost obalů - až 90 %. Německým zeleným se však nepodařilo tento návrh prosadit. Horní komora německého parlamentu jej zamítla pro nákladnost, nerealizovatelnost v malých obchodech a zbytečnost z hlediska ochrany životního prostředí. Provedené analýzy životního cyklu, porovnávající náklady a vliv na životní prostředí od suroviny až po recyklaci výrobku, navíc zpochybnily proklamovanou ekologickou výhodnost používání vratných lahví. LÁKAVÁ MYŠLENKA Myšlenka jednotného zálohového systému je však zřejmě příliš lákavá. Na podporu svého záměru zorganizovalo Hnutí Duha v době přípravy zákona o obalech několik seminářů spolu s výrobcem automatů pro zpětný odběr, německou firmou Tomra. Představili na nich svou představu založenou na německém návrhu. Idea skutečně vypadá lákavě. Je otázkou, jak obstojí při bližším ekonomickém rozboru. V nedávno přijatém zákoně o odpadech se říká, že»místa zpětného odběr obalů musí být pro spotřebitele stejně dostupná, jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje«.takových prodejních míst je v naší republice kolem To znamená stejný počet automatů. Cena jednoho automatu firmy Tomra se pohybuje kolem půl milionu korun. Na jejich pořízení by se tedy muselo vynaložit kolem 22 miliard korun. Automaty samozřejmě není nutno instalovat všude. Vzhledem k charakteru provozu by si je musely pořídit přinejmenším supermarkety. V menších obchodech by snad byli majitelé ochotni znovu zavést systém okýnko-žeton-pokladna. Supermarketů a podobných prodejních míst je u nás přibližně 8000, investice je tedy kolem 4 mld. korun. K tomu je nutno přičíst (podobně jako v Německu) srovnatelné provozní náklady, které by dosáhly kolem 1,9 mld. korun. Jistě se dá uvažovat o vynaložení takové částku, pokud to za to stojí. Celkový tříděný sběr v ČR však u nás dosahuje asi 150 tis. tun ročně a náklady na provoz a znovuvyužití surovin se pohybují kolem 400 mil. korun za rok. Obaly vyrobené z PET materiálu v něm představují jen necelých 13 %. Na ně by se tedy mělo podle návrhu zelených organizací vynaložit přinejmenším něco kolem 5,9 miliard korun. Zbývajících 87 % by se zneškodnilo za zlomek této částky. Ročně se u nás uvede na trh asi 35 tisíc tun PET lahví, recyklace zhruba třetiny z nich dnes stojí ročně směšných 30 milionů korun. 5 použitím automatů by se sice dosáhlo 80 % 8 ODPADY 12/2001 recyklace (tj. asi tun), ale náklady by dosáhly kolem 5,9 miliard korun. To znamená, že náklady na separaci jedné tuny by se vyšplhaly do oslnivé výše 210 tisíc korun. Tím by Česká republika dosáhla opět jednou světového primátu, bohužel ve zcela absurdní kategorii. Idea zelených organizací také vůbec nereflektuje dopad zavedení automatů na systémy obcí. Tuna vyseparovaného PET materiálu se dnes dá prodat za zhruba 5000 korun, navíc obec dostává na každou tunu dotaci 2000 Kč od systému EKO-KOM. Kdyby začaly téci PET odpady jinými kanály, obce by o tento slušný příjem přišly. Rentabilita třídění komunálního odpadu by se pak opět dostala do červených čísel, kde byla před rozvojem obchodování s vytříděným PETem... PWžTATdikJMtó Celá tato prostá ekonomická úvaha by mohla být spíše úsměvnou hříčkou. Návrh požadující 80 % kvótu recyklace však prošel do znění zákona o obalech, projednávaného v Poslanecké sněmovně. Poslanci ho však nakonec nepřijali, jistě k velké nelibosti velmi zainteresované zahraniční firmy, která by k nám - kdyby to vyšlo - mohla dodat čtyřicet tisíc automatů, kus za půl milionu. V celé Evropě jich má zatím nainstalováno jen kolem třiceti tisíc. Bohužel to také ukazuje, jak nerealisticky je problém PET lahví vnímán veřejností (do níž lze zahrnout nevládní organizace i poslance). Je pravda, že se před dvěma třemi roky pod náporem obchodních řetězců zhroutily staré zálohové systémy, a PET lahve se staly velkým problémem komunálního odpadu. Po dvou letech však již disponují recyklátoři vcelku dostatečnou kapacitou pro recyklaci a s podporou výrobců obalů se rozvíjejí i třídicí systémy ve městech a obcích. Materiál PET se stal v průběhu posledního roku mimořádně dobře placenou a vyhledávanou druhotnou surovinou, takže se obcím vyplatí budovat separační systémy i linky specializované jen na něj. Obalový materiál z PET už prostě není nejpalčivějším problémem českého odpadového hospodářství. O tom, zda se bude v dostatečné míře recyklovat, či nikoliv, již dnes nerozhodují ani výrobci, ani recyklátoři, ani ministerští úředníci. Rozhoduje o tom každý z nás, když dopije láhev minerálky. Hodí-li ji do kontejneru na plastový odpad, zajistí její recyklaci. Skončí-li však láhev v běžné popelnici s ostatním odpadem, je pro recyklaci ztracena. JARMILA ŠŤASTNÁ FOTO ARCHlV

9 PREVENCE KOMENTÁŘ K ZÁKONU O ODPADECH - VII VEŘEJNÁ SPRÁVA A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ V tomto oddílu zákona jsou podchyceny všechny správní orgány, které realizují státní (veřejnou) správu na úseku od V poslední části našeho celoročního seriálu výkladu nového zákona o odpadech se budeme zabývat částí XI, která se týká výkonu veřejné správy v oblasti odpadového padového hospodářství. Současně se u těchto orgánů specifikuje rozsah jejich kompetencí, hospodářství, a částí XII, pojednávající o závěrečnýcha přechodných a to především prvoinstančních (jaké úkoly řeší jako odpovědné subjekty v případě žádosti účastníka nebo z úřední povinnosti navazující ustanoveních. na příslušná ustanovení zákona o odpadech), případně druhoinstančních (přezkoumávají du skládky kraj musí stanovit dobu péče případy napadení konkrétního rozhodnutí odvoláním)ní. Doba nesmí být kratší než 30 let. Kraj o skládku a podmínky péče po jejím uzavře Obce v přenesené působnosti (krajský úřad) je odvolacím orgánem proti Kontrolují, jak dodržují fyzické osoby povinnosti zákona, případně obecně závazné vy Celní úřady rozhodnutím okresních úřadů. hlášky obce při zbavování se produkovaného Jsou kontrolním subjektem pro pohyb zboží přecházejícího státní hranice a deklarované odpadu, a v jakém rozsahu se zapojují právnické a fyzicky podnikající osoby do konkrétního systému nakládání s komunálním odpa a soulad s částí IX zákona) i naopak (zboží jaho jako odpad (úplnost potřebných dokladů dem na území obce. Obce odpovídají za ko odpad deklarováno není, ale charakter dodávky vyvolává pochybnosti). Dále se kontro řádnou koncovku svého systému (jak u směsného komunálního odpadu, tak vytříděných luje dodržování konkrétního zákazu složek). Obce také prověřují, jak mají právnické i fyzické osoby podnikající na jejím území Pokud je zjištěn rozpor se zákonem o odpa uvedeného k dovozu baterií a akumulátorů. zabezpečeno využití nebo odstranění odpadů. dech, zboží se dále nepropustí. Vznikne-Ii pochybnost, vyžádá se odborná spolupráce Čes Okresní úřady Jsou základním článkem státní (veřejné) ké inspekce životního prostředí s výjimkou správy v daném úseku. Co není výslovně svěřeno do kompetence jiného článku správy, je odpad je právě odpadem. Zde se požádá pří případu, kdy se zdá, že zboží neoznačené jako svěřeno k posouzení (rozhodnutí) jim. Stále slušný okresní úřad o příslušné rozhodnutí, podceňován je význam jejich vyjádření k připravovaným aktivitám z pohledu produkce ní úřady také vedou příslušnou evidenci (tran zda daná movitá věc (zboží) je odpadem. Cel a nakládání s odpady. Udělují také souhlas sport odpadu přes hranice a právnických nebo fyzických osob realizujících dovoz - k nakládání s nebezpečným odpadem, souhlas s upuštěním od třídění nebo odděleného shromažďování nebo soustřeďování odpadu. e Česká inspekce životního prostředí vývoz). Okresní úřady jsou odvolacím orgánem proti ČIŽP je průřezovým kontrolním subjektem, rozhodnutím obcí. který dozoruje plnění povinností zákon ze Kraje strany právnických a fyzicky podnikajících Mají svoje kompetence v oblasti samostatné působnosti i přenesené působnosti. Samo ukládá pokuty a nápravná opatření. Zvýrazně osob i obcí. V případě zjištění nedostatků statná působnost je vyhrazena pro oblast plánů odpadového hospodářství, a to přípravy, úřady, což je potřebné především na úseku pona je zde spolupráce s ostatními správními projednávání a schvalování krajského plánu krytí kontrolou všech důležitých oblastí nakládání s odpady. Plány dozorové činnosti je (vyhlášení závazné části plánu obecně závaznou vyhláškou kraje) a posuzování návrhů třeba propojovat, je také potřeba přistupovat plánu odpadového hospodářství České republiky a původců odpadů. tům dotýkajícím se problematiky odpadů. koordinovaně k anonymním a dalším podně Přenesená působnost přináší pro kraje nové prvoinstanční povinnosti. Jde o rozhodo V záležitostech dotýkajících se ochrany ve Orgány veřejného zdraví vání o souhlasu k provozu zařízení k využívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů, dy. Jejich odbornému stanovisku podléhají řejného zdraví jsou dotčenými správními úřa rozhodování o souhlasu k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními od (při využívání, úpravě a odstranění), a to pře konkrétní rozhodnutí k nakládání s odpady pady a rozhodování o povinnosti doplatit poplatek za odpad přijatý od původce na vozního řádu zařízení k využívání, odstraňodevším nebezpečnými. Před schválením pro skládku odpadů v plné výši. V provozním řá- vání, sběru a výkupu odpadů je třeba získat vyjádření tohoto orgánu. Orgány veřejné správy odpadového hospodářství musí před završením této činnosti přihlédnout ke stanovisku zmíněného dotčeného orgánu. Stanovisko, které si obstarají sami nebo prostřednictvím oprávněné osoby, přiloží jako doklad žádosti o rozhodnutí správního úřadu v oblasti odpadového hospodářství. Ministerstvo zdravotnictví ČR Ústřední úřad, který řeší pověření právnických nebo fyzických osob k hodnocení vybraných nebezpečných vlastností odpadů (dráždivost, škodlivost zdraví, toxicita, karcinogenita, žíravost, teratogenita, infekčnost a mutagenita) a vykonává vrchní státní dozor v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady. e Ministerstvo zemědělství ČR Zajišťuje kontrolu plnění povinností při používání kalů z čistíren odpadních vod, usazenin z řek a vodních nádrží v zemědělství. Ministerstvo životního prostředí ČR Ústřední orgán státní správy v oblasti odpadového hospodářství, který současně vykonává vrchní státní dozor s výjimkou kompetence rezortu zdravotnictví. Jeho úkolem je: - zajištění správní agendy spojené s dovozem, vývozem a tranzitem odpadů, - řeší pověření právnických nebo fyzických k hodnocení vybraných nebezpečných vlastností odpadů (výbušnost, oxidační schopnost vysoká hořlavost, hořlavost, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami, schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při odstraňování nebo ekotoxicita), - zařazuje odpad v případech nejednoznačnosti podle katalogu odpadů, - zpracovává plán odpadového hospodářství České republiky, - je odvolacím orgánem proti rozhodnutím inspekce a krajského úřadu. Vlastní dohlédací (kontrolní) činnost provádějí pracovníci zmíněných správních úřadů. SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ Část XII zákona, zahrnující ustanovení společná a přechodná, je důležitá (a často podceňovaná) právě pro období náběhu účinnosti nového zákona. Nedočtení a nerespektování tohoto úseku právního předpisu může mít za následek zbytečné ukládání sankcí. Odráží to poněkud přezíravý přístup veřejnosti k plnění především administrativních povinností. 9 ODPADY 12/2001

10 Rozhodnutí vydaná podle stávajícího zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech v platném znění, jsou platná do (pokud jejich platnost nebyla při vydání omezena do dřívějšího termínu - např. do ap.). Pak musí mít příslušný subjekt platné povolení (souhlas) podle nového zákona č. 185/2001 Sb. Pověřené osoby v rozsahu svého oprávnění k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, které se pověřily podle zákona č. 125/1997 Sb. v platném znění, se považují za pověřené podle zákona č. 185/2001 Sb. Osoby provozující zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů k I bez potřebného platného souhlasu podle dosavadních předpisů musí tento souhlas podle nového zákona získat do Osoby provádějící sběr a výkup odpadů k si musí souhlas k provozování příslušných zařízení získat do Povinnost ustavit odpadového hospodáře nastává u provozovatelů skládek nebezpečných a komunálních odpadů (kteří tuto činnost budou realizovat po I ) k Subjekty, které v letech nakládaly s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t/rok, mají termín k Plnění ohlašovací povinnosti k se za skutečnost roku 2001 zabezpečí v rozsahu zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění. Vytváření finanční rezervy na rekultivaci, péči o skládku a její sanaci plynule navazuje na dosavadní právní předpisy. Důležité také je, že zahájené řízení o pokutě do se v příštím roce dokončí dle zákona č. 125/1997 Sb. v platném znění (sankce v rozmezí od - do), jiná správní řízení zahájená do se dokončí podle nového zákona č. 185/2001 (žádost o souhlas s provozem zařízení vyřídí logicky krajský úřad, přestože žádost byla podána na okresní úřad). Do musí rezort životního prostředí předložit vládě návrh plánu odpadového hospodářství České republiky ke schválení. Od tohoto termínu se potom odvíjí časová posloupnost zpracování a schvalování dalších plánů odpadového hospodářství (kraje a původců). Problematika obalů (obalových odpadů) je řešena v zákoně o obalech, který je posuzován v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Až do nabytí účinnosti tohoto zákona se bude nakládání s obaly a obalovými odpady řídit příslušnými ustanoveními 18 a 19 stávajícího zákona o odpadech č. 125/1997 Sb. v platném znění. Od 1. ledna 2002 se za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí místní poplatek podle změny zákona č. 565/1990 Sb. v platném znění. Veškeré platby za tuto službu, kterou občané zrealizují do se tedy pro rok 2002 zúčtují vzhledem ke stanovené výši tohoto místního poplatku v dané obci od EMIL RUDOLF, ředitel odboru výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí, pracoviště Hradec Králové SKLADKA V POZDATKACH POPIS HISTORIE A SOUČASNÝ STAV Místo jedné z největší ekologických havárií současnosti u nás, skládka nebezpečných odpadů k. ú. Pozdátky, se nachází asi 5 km jihozápadně od Třebíče směrem na Dukovany. Zadavatelem projektu skládky byla společnost BOPO, a. s. Třebíč. Skládka byla projektována v roce 1993 tak, aby vyhovovala požadavkům na 3. a 4. skupinu skládek podle tehdy platné klasifikace a z části na 5. skupinu.... KTi SL5. Y T MY Orgány státní správy v oblasti životního prostředí zjistily v druhé polovině roku 1996 na skládce Pozdátky výskyt nadměrného množství silně kyselých průsakových vod, zadržovaných v tělese skládky. V průběhu prošetřování této skutečnosti bylo zjištěno, že kyselé vody vznikají jako následek uložení odpadu tzv.»kyselých systémů«, deklarovaných jako odpadní síran železnatý (zelená skalice). Odpad byl na skládku navezen v množství kolem tun z Prechezy, a. s Přerov v rámci odstraňování staré ekologické zátěže, kterou představoval tento odpad skládkovaný ve značném množství (až tun) v areálu závodu. Tento odpad obsahoval již v době ukládání na skládku značné množství volné kyseliny sírové. Likvidace staré zátěže z Přerova byla realizována na základě smlouvy o úhradě vynaložených nákladů uzavřené mezi Fondem národního majetku ČR a Prechezou, a. s., Přerov. Odpad měl být před uložením chemicky upraven. Provozní řád skládky nepovolova Postavena byla pouze první část projektovaná jako skládka 5. skupiny, a to nekry 1H ENVI, a. s,. Hradec Králové jej však v rozly uložení takového druhu odpadu. Společnost tý sektor označovaný jako ZN I (kapacita m3) a zastřešený sektor označovaný navíc bez jakékoliv úpravy. Působení poru s tím navezla do nekryté části skládky, odpadu jako ZN 2 (kapacita 9800 m3), což při počítaném provozním překryvu 20 % představovalo čistou kapacitu obou sektorů m3. Nekrytý sektor byl navrhován pro ukládání nebezpečných odpadů převážně v uzavřených a nepropustných obalech, sektor ZN 2 pro ukládání volně ložených odpadů s vyšší vyluhovatelností. Minerální těsnění skládky bylo nahrazeno dvěma vrstvami bentofixových rohoží, na které byla položena fólie PEHD 2 mm. Ochranu fólie tvořila geotextilie a vrstva tříděného těženého kameniva 16/32 ti. 400 mm. Vody ze skládky byly gravitačně svedeny do akumulační jímky o objemu 28 m3 pro nekrytou část skládky a 5 m3 pro zastřešený sektor (systém jímka v jímce). První část skládky byla zkolaudována na počátku roku 1995, provozovatelem byla společnost AVE Třebíč, s. r. o. (společníky společnosti byli BOPO Třebíč, a. s AVE - MO RAVA, s. r. o.. Velká Bystřice, IH ENV1. s. r. o., Hradec Králové a obec Slavíčky ). V důsledku různým změn se nakonec stala majitelem skládky firma DEP-POZ, s.r. o., založená firmou International Holding ENVI. a. s. Hradec Králové. se bezprostředně projevilo na systému jímání a shromažďování průsakových vod (např. poruchy čerpadel působením silně kyselých vod). Na základě podnětu České inspekce životního prostředí a jednání s provozovatelem vydal OkÚ Třebíč podmíněný souhlas s provozem skládky od do V tomto rozhodnutí byly stanoveny podmínky. které měl provozovatel splnit, aby mohla být skládka provozována v souladu s platnými právními předpisy. Z důvodu nesplnění těchto podmínek ze strany žadatele je skládka od mimo provoz. Za porušení povinností na úseku odpadového hospodářství bylo vedeno se společností IH ENVI. a. s.. Hradec Králové několik správních řízení. V roce 1998 byl podán Okresním úřadem v Třebíči návrh na zahájení řízení proti této firmě o náhradu škody za poškození životního prostředí. IH ENVI. a. s.. naopak žaluje Českou republiku kvůli majetkové újmě. která jí měla být způsobena tím. že OkÚ zamítl žádost o souhlas s provozem skládky. Soudní řízení dosud probíhají. Při průzkumných a monitorovacích pracích zadaných Okresním úřadem byla na lokalitě skládky potvrzeno znečištění podzemních vod a pronikání kyselých průsakových vod ze skládky do drenážních systémů skládky s následným únikem do vodoteče v přímé souvislosti s uložením odpadu zelené skalice s kyselinou sírovou. yavárie^ Na konci roku 1997 oznámil zástupce firmy DEP-POZ. s. r. o., Třebíč, že došlo k úniku průsakových vod mimo těleso skládky. Šetřením byl potvrzen únik do okolí skládky nejméně na dvou místech a konstatováno masivní znečištění podzemních vod v okolí skládky. Vlastníku skládky byla referátem ŽP OkÚ Třebíč uložena opatření k nápravě zjištěného závadného stavu (rozhodnutí je pravomocné). V průběhu roku 1998 byly vlastníkem skládky prováděny bezprostřední dílčí sanační práce, ale nebyla vyřešena otázka vlastní sanace, ve 2. čtvrtletí přestala společnost DEP- POZ zneškodňovat průsakové vody zadržované v tělese skládky. Jednatel společnosti DEP-POZ rezignoval na svoji funkci ke dni 10 ODPADY* 12/2001

11 , jiný jednatel nebyl jmenován ani po zákonné lhůtě. Společnost přestala plnit veškerá nápravná opatření. Obsluha skládky ukončila svoji činnost. V prvních měsících roku 1998 byl na majetek dlužníka DEP-POZ, s. r. o. Třebíč vyhlášen konkurs. Řízení dosud není ukončeno. NEODKLADNÁ OPATŘENÍ V současnosti musí zajišťovat plnění bezprostředních opatření k nápravě Okresní úřad v Třebíči (v řádu několika milionů Kč ročně). Jedná se o čerpání podzemních vod, které jsou kontaminovány vodami skládkovými, včetně jejich zneškodnění. Tato opatření v podstatě pouze zabraňují v rozšíření výraznějšího znečištění do povrchových vod. Řešení se tím pouze odsouvá do doby vlastní sanace skládky. Ustavená pracovní skupina (členy jsou správce konkursní podstaty, příslušné orgány státní správy a subjekty ohrožené skládkou, např. příslušná obec a správce toku) potvrdila následující skutečnosti: skládka je v havarijním stavu, byla potvrzena masivní kontaminace podzemních vod s možností ovlivnění povrchových vod v místním drobném vodním toku, kontaminace se v podzemní vodě projevuje snížením ph, nárůstem obsahu síranů a NL, železa a těžkých kovů (u nich v hodnotách řádů), bylo prokázáno poškození (porušení) těsnění skládky, sanace skládky je bezpodmínečně nutná, neboť je to jediný způsob jak beze zbytku vyřešit problém ohrožování a znečišťování životního prostředí v zájmovém území, jakékoliv jiné řešení než úplná sanace skládky pouze oddálí problém a zvyšuje náklady na jeho budoucí řešení. V letech po uzavření skládky byl několikrát zjištěn masivní výtok skládkových vod z tělesa skládky, takže Okresní havarijní komise vyhlásila stav ohrožení a byla přijata neodkladná Předpoklad nákladů spojených se sanací skládky v Pozďátkách opatření, např. byly ve směru výtoku vybudovány vápencové bariéry, vytékající voda byla čerpána zpět do laguny ve skládce, případně byly vody čerpány ze skládky a odváženy ke zneškodnění. Příkladem takové situace může být květen 2001, kdy byl zjištěn masivní výron skládkových vod z revizní kanalizační šachty. Tato šachta byla dosud utěsněna gumovou ucpávkou. Ucpávka nevydržela tlak nastoupané kontaminované vody v tělese skládky, praskla a byla vyvalena ven z revizní šachty. Skládková voda vytékala v množství více než 10 l/sec do okolního terénu a vodních toků Prašinec a Markovka v Dobré Vodě. Odhadem uniklo ze skládky do okolí několik stovek m3 kontaminovaných vod. SOUČASNÝ STAV Ke dni hladina skládkových vod zadržovaných v tělese skládky stoupla na vodočetné lati na hodnotu 80 cm, což představuje hrozbu dalšího výronu, přelivu nebo protržení hráze. Další hrozbou je možné zborcení haly, jejíž nosné ocelové sloupy jsou neustále narušovány kontaminovanou vodou. V tělese skládky neustále přibývají stovky m3 vody, což nelze vysvětlit pouze srážkovou činností (poukazuje to na již dříve vyslovený odhad, že skládkové vody komunikují s vodami podzemními). Čerpání podzemních vod, které jsou kontaminovány vodami skládkovými, unikajícími ze skládky včetně jejich vlastního zneškodnění, bylo z důvodu nedostatku finančních prostředků pozastaveno. V současné době se hledá řešení na jejich zneškodňování. Prováděny jsou pravidelné kontroly stavu na skládce, které zajišťuje RŽP OkÚ Třebíč, ČIŽP a HZS Třebíč. Probíhá pravidelný týdenní monitoring kvality podzemních a povrchových vod na lokalitě (sledovány vrty, šachty drenážního systému, výtok ze skládky, potoky Prašinec a Markovka). Přípravné práce Shromáždění podkladů a informací, popis historie a současného stavu, přípravou sanace Doprůzkum na lokalitě skládky Analýza rizika Studie proveditelnosti Projektová dokumentace sanace skládky Zpracování nezávislého odborného posudku Investiční činnost spojená s realizací sanace včetně stavebního dozoru Samotná realizace sanace Zřízení dekontaminační a vysoušeči plochy, manipulace s odpady, dekontaminace a vysoušení, postupné demontáže těsnění skládky, vybudování železobetonových stěn, vybudování nového těsnění skládky, rekultivace Likvidace kontaminovaných skládkových vod Náklady na zařízeni k sanačnímu čerpáni a čištěni kontaminovaných podzemních vod Demolice stavebních objektů Výsledky monitoringu potvrzují přetrvávající znečištění podzemních vod na lokalitě a znečištění povrchových vod. Přetrvává bezprostřední ohrožení kontaminace domovních studní. Jímka na vyvážení je prakticky zaplněna směsí dešťových a skládkových vod. které do ní pronikly vrchem. Vápencová bariéra pod místem výtoku znečištěných vod z drenážních systémů skládky na terén přestala plnit svou funkci a pokud se má její funkce obnovit, je třeba její náplň vytěžit, zneškodnit jako nebezpečný odpad a navézt náplň novou. Vrchní část kanalizační šachty nacházející se na zpevněné ploše mezi tělesem skládky a domkem obsluhy byla zvýšena nad hladinu vody v tělese skládky a utěsněna jílem, neboť gumová ucpávka neplnila svoji funkci a docházelo k neustálému výtoku kontaminovaných vod. V současné době plní funkci spojených nádob: šachta-skládka.... Při hledání možností, jak tento neúnosný stav napravit, se koncem loňskému roku obrátil OkU na představitele svazku obcí»skládka TKO«se sídlem v Třebíči, zda by tento svazek byl schopen přijmout roli prostředníka při řešení této havarijní situace. Svazek obcí»skládka TKO«Petrůvky sdružuje celkem 166 měst a obcí z okresu Třebíč, Jihlava a Znojmo, vlastní a provozuje prostřednictvím své dceřinné společnosti ESKO-T, s. r. o., skládku tuhých komunálních odpadů Petrůvky, síť dvanácti sběrných dvorů odpadů a zajišťuje svoz odpadů. V současné době připravuje výstavbu dotřidbvací linky odpadů a aktivně se podílí na zpracování koncepce nakládání s odpady v kraji Vysočina. Tento subjekt může být, podobně jako obec, žadatelem o dotaci ze Státního fondu životního prostředí, která by mohla řešit sanaci skládky. Žádosti o dotaci musí však předcházet převod skládky do majetku svazku a žádosti o výjimku, adresované ministru životního prostředí, a to z předmětu podpora a výše podpory. Pouze za podmínky obdržení 100% dotace odsouhlasila totiž valná hromada svazku převzetí tohoto obrovského závazku na svá bedra. V současné době probíhají intenzivní jednání se správcem konkurzní podstaty společnosti DEP-POZ, s. r. o., o podmínkách převodu na svazek. Začátkem října byla zaslána ministru životního prostředí žádost o výše uvedené výjimky. Předpokládané náklady spojené se sanací a následným monitoringem jsou v současných cenách asi 101 mil. korun. Po ukončení sanace skládky se nepředpokládá další provoz této skládky jako deponie nebezpečných odpadů. Svazek obcí, prostřednictvím starostů obcí sdružených v tomto svazku, chce řešit tuto rozsáhlou ekologickou havárii, nemůže však nést neúnosná rizika, protože tuto situaci nezpůsobila žádná z obcí. MARIE ČERNÁ, předsedkyně představenstva svazku obcí -Skládka TKO«11 ODPADY 12/2001

12 JAK NALOŽIT S KYSELÝMI SYSTÉMY? SANACE NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ Problém kyselých systémů na skládce nebezpečných odpadů v k.ú. Rozdat ky vznikla návozem zhruba tun odpadního síranu železnatého, který podle v té době platného katalogu odpadů byl zařazen jako»odpadní síran železnatý - zelená skalice«, katalog, číslo , kategorie (zvláštní odpad). Primárně odpad vznikal delší dobu při hydroxid železnatý není stabilní v kyselé oblasti pfl, ale migrací železnatých solí prostře výrobě oxidu titaničitého síranovou metodou z nerostu ilmenitu (FeTi03) ve dím podíl hydroxidu roste s růstem pfl do alkalické oblasti. V přítomnosti výrobním závodě PRECHEZA, a. s. Přerov. podzemních Od prvopočátku, tj. již ve výrobním závodě, bylo jasné, že v přítomnosti vody a vzdušného kyslíku se z tohoto»zvláštního«odpadu uvolňuje kyselina sírová ffmsitéjbea&si Zelená skalice je po chemické stránce heptahydrát síranu železnatého (FeS04. 7 H-,0), který se ve vodném prostředí a za přítomnosti kyslíku pozvolna oxiduje na síran železitý za současného uvolnění kyseliny sírové. Jeden mol kyslíku dostačuje za daných podmínek ke vzniku 4 molů kyseliny sírové. Při přebytku kyseliny sírové dochází k rozpouštění vzniklého hydroxidu železitého na železité soli, jejichž stabilita v roztoku je dána právě hodnotami ph v kyselé oblasti. Přeměnu rozpuštěných železitých solí na nerozpuštěný hydroxid železitý lze pozorovat při průniku kyselých skládkových vod prostředím, kde postupně dochází ke změně hodnot ph na hodnoty ph 7 a dále vysrážení objemných rezavých sraženin. V praxi lze ovšem očekávat, že kyselé systémy na skládce jsou v anoxickém prostředí, a tedy stále dochází k mnoha významným reakcím železnatých sloučenin. Vznikající uhličitanových a hydrogenuhličitanových vod dochází v oblasti ph 6 až 10 ke vzniku uhličitanu železnatého. Z tohoto mechanismu mimo jiné vyplývá, že v podzemní kontaminované vodě v anoxickém prostředí při ph 6 až 8 se koncentrace rozpustných forem železnatých sloučenin pohybují v oblasti 0,5 až 50 mg.l"1. Ve vodách, které obsahují rozpuštěný kyslík. dochází velmi rychle k oxidaci železnatých sloučenin na sloučeniny železité, které jsou nejstabilnější. Závislost koncentračních poměrů rozpuštěných železitých iontů a nerozpuštěného hydroxidu železitého je určována zejména ph oxidačně redukčními potenciály, ale i teplotou a složením odpadních kyselých systémů. ELIMINACE NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ Eliminace kyselých systémů vychází z principu neutralizačních reakcí, obecně reakce kyseliny a zásady v odpovídajících koncentračních poměrech za vzniku příslušné soli a vody. Jak ukazují výsledky provedených laboratorních pokusů se skládkovými vodami, nejdůležitější úlohu při kvantitativních přeměnách rozpuštěných kationtů těžkých kovů sehrává koncentrace a typ použitého neutralizačního média. Při neutralizaci je důležitý nejen stechiometrický poměr kyseliny a zásady, ale i jejich síla. Hodnota ph charakterizuje acidobazický stav neutralizace jen neúplně, a proto je účelné před vlastními pracemi počítat se zásadovou (ZNK) resp. kyselinovou (KNK) neutralizační kapacitou. Pro neutralizaci kyselých systémů vod na skládce v Pozďátkách lze využít roztoky Na- OH nebo levnějšího Ca(OH)-, jako suspenze vápenného mléko. Současně lze využít i další alkalické látky, jako je soda (Na1C01) nebo různé jiné druhy přírodních uhličitanů jako je vápenec (CaC03), magnézii (MgCOj), dolomit (CaC03.MgC03). Při použití vápence se při reakci se silnou kyselinou uvolňuje oxid uhličitý, který navíc dobře indikuje probíhající reakci. Výsledkem neutralizace kyselých skládkových vod kusovým, resp. sypkým uhličitanem je jejich rozpouštění a tvorba vápenatých (hořečnatých) solí. Neutralizace provedená tímto způsobem nebývá úplná, neboť reakce probíhá na styku dvou fází. Nevhodnost reakce je obecně dána dvěma faktory: rychlost reakce kyseliny sírové na kusovém vápenci prudce klesá s poklesem koncentrace kyseliny, při koncentracích kyseliny sírové přibližně 0.6 % se na povrchu vápence utváří slupka málo rozpustného síranu vápenatého (sádry). Z hlediska zajištění dokonalé neutralizace celého reakčního systému je potřebné provést ještě oxidaci Fe2+ na Fe3"1". Oxidaci je vhodné provádět až po primární neutralizaci volné kyseliny nejlépe vzdušným kyslíkem, který do reakčního procesu nevnáší nové kontaminující látky. Se zvyšujícím se ph se rychlost oxidace Fe2+ výrazně zvyšuje. Rovněž je výrazně ovlivněna složením roztoku, přičemž právě sírany a chloridy oxidaci zpomalují, a naopak vysoké koncentrace skupiny HCO3- oxidaci urychlují. Hodnota ph a koncentrace vybraných kovů [mg/l] ve skládkových vodách před neutralizací a po neutralizaci třemi typy neutralizačních směsí. ph/ I Vzorek EU PH 2,75 10,01 10,62 10,06 3,03 10,86 10,72 10,22 2,04 10,83 10,86 9,98 AI 130,1 0,15 0,17 0,04 260,9 0,12 0,37 0, ,33 0,31 0,07 Ba < DL < DL < DL < DL < DL < DL 0,04 < DL < DL < DL 0,05 0,02 Ca 334,9 134,8 185,2 7,3 264,9 93,7 143,7 5,3 331,6 3,37 157,0 6,8 Cd 1,99 0,001 0,001 0,003 0,32 < DL < DL 0,003 5,4 0,005 < DL 0,007 Co 9,71 0,01 0,003 0,017 8,0 0,002 0,002 0,014 50,9 0,003 0,007 0,02 Cr 42,34 0,03 < DL 0, ,005 < DL 0, ,5 0,004 < DL 0,05 Cu 13,82 0,04 0,02 0,06 7,7 0,015 0,03 0,03 89,9 0,02 0,03 0,04 Fe 0,82 % 0,04 0,005 0,19 0,42 % 0,006 0,005 3,4 >1 % 0,04 0,008 >100 K 45,9 28,8 10,1 13,1 84,3 31,8 3,2 22,4 179,9 25,3 8,8 11,9 Mg 0,17% > 100 1,2 >100 0,1 % 5,4 1,5 50,2 0,8 % 0,12 0,46 62,7 Pozn.: Vzorky 1a, 2a, 3a - reálné vzorky po neutralizaci 15 % roztokem NaOH Vzorky 1b, 2b, 3b - reálné vzorky po neutralizaci 5 % suspenzí Ca(OH)2 Vzorky 1 c, 2c, 3c - reálné vzorky po neutralizaci 15 % roztokem Na2C03. < DL- koncentrace pod detekčním limitem metody Ve vyznačených případech je koncentrace uvedena v hmotnostních % Z chemického a ekonomického hlediska je optimální dvoustupňová neutralizace kyselých systémů. V prvém stupni se použije levnější práškový či kusový vápenec, jehož reakce v silně kyselém prostředí je dostatečně rychlá. Druhým stupněm je pak úprava ph na požadovanou hodnotu řízeným dávkováním suspenze vápenného mléka, popř. roztokem Na- OH či Na,C03 Prakticky použito na kyselé skládkové vody s koncentrací 15 až 20 % H-,S04 reakce probíhá velmi rychle (1 až 2 minuty), kdy vypadne velké množství nerozpustných hydroxidů. Z procesního hlediska je nutné celý reakční systém míchat a k urychlení oxidace Fe2+ na Fe3+ lze doporučit silnou aeraci po dobu několika minut. Celý proces neutralizace je nutné provádět diskontinuálně po technologických kvantech z následujících důvodů: Závislost hodnoty ph odpadních kyselin a ekvivalentního molárního přídavku zásady 12 ODPADY 12/2001

13 není lineární. V okolí bodu ekvivalence mají silné kyseliny (zásady) strmou charakteristiku neutralizační křivky. e Charakter skládkových vod se vyznačuje značnou koncentrační variabilitou, proměnlivostí ph, tedy i zásadové neutralizační kapacity. Při vlastní neutralizaci musí být velké množství skládkových vod dokonale promícháno s relativně malým množstvím neutralizačního média v krátkém časovém intervalu. Vzorky byly odebrány na místech tělesa skládky v okolí nad fólií, ve vývěru skládkových kyselých systémů pod korunou skládky a v revizní šachtě kanalizačního systému před vyústěním skládkových vod do recipientu (vzorky s označením 1,2 a 3 v uvedeném pořadí). Výsledky analýz jsou uvedeny v tabulce. Neutralizace byla vždy provedena do ph 10, aby bylo dosaženo stability vysrážených hydroxidů těžkých kovů a současně nedocházelo ke tvorbě komplexních rozpustných systémů při ph vyšším než 12. Výsledky stanovení skládkových kyselých systémů (s výjimkou titanu) velmi dobře korespondují s dříve publikovaným složením odpadu»kyselé systémy«, kde byly zjištěny těžké kovy v hodnotách (hm.) cca 1 % Ti, 11,7 % Fe, 0.1 mg Cd/kg sušiny, 37,6 mg Cu/kg sušiny, 56,8 mg Zn/kg sušiny, 31,1 mg Ni/kg sušiny. OVĚŘENÍ PŘEDPOKLADU Cílem těchto prací bylo ověření našeho předpokladu, že pro neutralizaci skládkových vod je nej vhodnější vápenné mléko, připravené z technického vápenného hydrátu. Velmi důležitým bylo rovněž potvrzení předpokladu, že v alkalickém prostředí a koagulačním účinkem vysráženého hydroxidu železitého došlo k velmi výraznému snížení obsahu ostatních toxikologicky významných kovů rozpuštěných ve skládkových vodách. Jak vyplývá z tabulky, po provedených neutralizacích lze vyčištěnou vodu srovnávat s limity pro ostatní povrchové vody nebo dokonce pro vodárenské toky podle Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. 1 přes výrazné kvalitativní změny ve složení skládkové vody vytékající z tělesa skládky bude potřebné ji dále dočistit. Vzniklé kaly bude nutné dále solidifikovat odpovídajícími hydraulickými pojivý tak. aby neměl nebezpečné vlastnosti. Je zřejmé, že kyselé systémy na skládce Pozdátky jsou potenciálně řešitelné. Sanace a rekultivace skládky se v současnosti ukazuje jako jediné vhodné řešení z důvodů rozsáhlé kontaminace okolí skládky ve směru proudění podzemních a povrchových vod. Obnovení provozování skládky se jeví poněkud nevhodné. IVAN MAŠEK, chemická fakulta Vysokého učení technického v Brně, JAN MIČAN Ekologické audity a posudky, s. r. o. ODPADY ONLINE NOVÝ ČLEN RODINY IHNED.CZ Měsíčník Odpady se přizpůsobuje dnešnímu virtuálnímu trendu. Jeho online verzi konečně naleznete na internetu, a to na adrese Odpady.iHNed.cz. Z ačlenění časopisu do rodiny webových stránek serveru ihned.cz přinese jeho čtenářům nové možnosti jak využít ob Vzhledem k tomu, že se projekt ihned.cz sah, komunikovat s redakcí, vybírat články snaží o maximální informační propojení všech z jednotlivých oborů, popř. diskutovat s ostatními čtenáři. přidružených stránek, nalezneme pod Odpady.iHNed.cz kromě vlastního překlopeného Časopis Odpady má úzký okruh čtenářů se časopisu i další články, které se týkají životního prostředí, ekologie a odpadů, a byly otiště zaměřením na životní prostředí a související obory. Vzhledem k tomu, že odpady jsou vůbec velmi diskutovaným tématem této oblasti, ny např. v Hospodářských novinách nebo v dalších odborných časopisech vydavatelství stává se nezbytnou podmínkou vzájemná komunikace odborníků i laiků. To je jeden Economia, a. s. Obsah šitu doplní tříděné agenturní zprávy z dané oblasti. z hlavních důvodů, proč vůbec vznikl site Využívání internetové verze časopisu Odpady čtenáři nabídne ucelenější přehled o pro Odpady.iHNed.cz. Svým designem i strukturou dodržuje styl blematice, navíc v souvislosti s názory ostatních méně či více zainteresovaných osob. zastřešujícího projektu ihned.cz společnosti Economia OnLine, která byla založena s cílem rozvíjet internetové aktivity vydavatelské Mimo jiné bude uživatel při vstupu na tento web informován o posledních zprávách z domova i ze světa, aniž by musel vstoupit na jaho domu Economia a dále veškeré činnosti v oblasti elektronického šíření dat. kýkoliv zpravodajský server. Během své roční existence se podařilo ze serveru vybudovat nejnavštěvovanější ekonomický zpravodajský web... s shlédnutými stránkami za měsíc září 2001 (podle auditu společnosti Taylor Nelson Sofres - Interactive) a současně vytvořit unikátní server s názvem»projekt ihned.cz«, který ve velmi krátké době nahradí současnou podobu stránek [jgyý ffbsah Doposud bylo možné na webu získat pouze informace o předplatném časopisu Odpady a cenách za tištěnou reklamu. To se změní spuštěním nového šitu. Internetová podoba časopisu s desetiletou tradicí, specializovaného na kompletní informace o odpadech, bude své čtenáře seznamovat s aktualitami z oblasti odpadového hospodářství a se subjekty, které v něm působí. Přinese informace o nových trendech a zkušenostech nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Bude informovat o technických a právních předpisech souvisejících s odpadovým hospodářstvím. Pokud čtenář využije tento způsob listování časopisem, vymaní se ze své pasivní role a bude se moci aktivně zapojit. K tomu poslouží anketa, která poskytne rychlý průzkum mínění. Hlubší zamyšlení a možnost dialogu pak nabídne diskuzní fórum. Funguje na principu chatu, tudíž je možné zapojit se do debaty nebo zůstat jen pasivním pozorovatelem. Pokud bude chtít čtenář ušetřit čas a dozvědět se jen to nejdůležitější, pomůže mu odkaz s hlavními tématy. Snazší orientaci v celém časopisu poskytne rozčlenění do konkrétních rubrik - Aktuálně, Mozaika názorů. Prevence, Téma, Využití, Spektrum, Do diáře. Ptáme se. Příloha. Jednotlivé články budou uvedeny delší anotací, která čtenáři napoví jeho téma. sdělí autora, zdroj apod. Návštěvník šitu Odpady.iHNed.cz může kromě internetové podoby časopisu využívat také: zpravodajství ihned.cz, profilové šity - HN.iHNed.cz, Ekonom.iHNed.cz, OV.iHNed.cz, MaM.cz, odborné šity (Bankovnictvi.iHNed.cz, Listy.iHNed.cz, Logistika.iHNed.cz, ModerniObec.iHNed.cz, ModerniRizeni.iHNed.cz, Obchodnik.iHNed.cz, Odpady.iHNed.cz, PravniRadce.iHNed.cz, Stavitel.iHNed.cz, Technik.iHNed.cz). tematické šity (Finance.iHNed.cz, Zakony.iHNed.cz, Kariera.iHNed.cz, EU.iHNed.cz, Reality.iHNed.cz, NovaEkonomika.cz, Export.iHNed.cz). doplňkové a zájmové subsity (Auto.iH- Ned.cz, Letenky.iHNed.cz). ARCHÍVY Elektronické archívy tištěných titulů vydavatelství Economia jsou přístupné po internetu s jednoduchým profesionálním fulltextovým vyhledáváním systému Oracle i s možností sestavit složitější dotaz pomocí logických operátorů. Vyhledávácí systém firmy Oracle doplněný produktem Mediatext společnosti Sefira je jedinečný v tom, že dokáže i u komplikovanějšího českého výrazu provést jeho lexikální analýzu (skloňování podstatných jmen, časování sloves atd.), která zjistí podle jakého slovního základu se mají pro ten daný výraz generovat další tvary, přes které se bude vyhledávat. Díky tomu je možno nalézt i články, v nichž se hledané slovo vyskytuje ve všech odvozených tvarech. ALENA VETEŠKOVÁ, Economia OnLine 13 ODPADY 12/2001

14 PRIORITOU OBCI JE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ANALÝZA OBECNÍCH ROZPOČTŮ Spojitost mezi výší investic na ochranu životního prostředí a výdaji veřejných rozpočtů není jednoznačná. Hraje zde velkou roli míra financování z vlastních zdrojů a dále priority v oblasti ochrany životního prostředí, které jsou různé podle úrovně řízení (obec, kraj, vláda) i podle sektorů (soukromý a veřejný sektor, domácnosti). Zaměříme-li se na výdaje veřejných rozpočtů na ochranu životního prostředí na nejnižší úrovni, je zřejmé, že největší pozornost je v posledních letech věnována především nakládání s odpady a na druhém místě ochraně biodiverzity a krajiny, která je však poměrně různorodá (od revitalizace říčních systémů přes protierozní ochranu po péči o veřejnou zeleň). TENDENCE VÝDAJŮ Poněkud zarážející je tendence ve výši výdajů na ochranu vod a ovzduší. Zvýšení výdajů na ochranu vod, jako priority Národního programu přípravy na členství v Evropské unii, lze očekávat počínaje rokem 2001 zejména s ohledem na vyšší podporu ze strany státního rozpočtu (úvěr od Evropské investiční banky). Roční výdaje územních rozpočtů se pohybují kolem 6 mld. Kč a celkové investice v posledních letech dokonce výrazně klesly (z 11,9 mld. Kč v roce 1997 na 8,8 mld. Kč v roce 1999). U výdajů územních rozpočtů na ochranu ovzduší došlo k výraznému poklesu z 1,3 mld. Kč v roce 1997 na 0,6 mld. Kč v roce Příčinou poklesu byl zejména nižší zájem o plynofikace s ohledem na rostoucí ceny plynu. resp. již poměrně vysoký podíl využití plynu na výrobu tepla. Z pohledu statisticky zjišťovaných celkových investic na ochranu životního prostředí je v oblasti ochrany ovzduší pokles ještě výraznější (z 22,3 mld. Kč v roce 1997 na 15,8 mld. Kč v roce 1999). Projevuje se zde však především termín pro přijetí příslušných opatření ke snížení emisí znečišťujících látek podle zákona na ochranu ovzduší, který byl stanoven na Zájem obcí na řešení otázek spojených s nakládáním s odpady není překvapující. Jedná se o oblast, která je s ohledem na její charakter především v zájmu regionální politiky, a zároveň se ve svém důsledku výrazně projevuje působení zákona o odpadech. Za poslední čtyři roky zaznamenaly výdaje na nakládání s odpady oproti ostatním výdajům na ochranu životního prostředí nejdynamičtější růst. Jejich podíl na celkových výdajích územních rozpočtů na ochranu životního prostředí vzrostl ze 14 % v roce 1997 až na 26 % v roce 2000 (tab. 1). Pro srovnání úrovně výdajů z veřejných rozpočtů na státní (centrální) úrovni lze uvést, že na nakládání s odpady se uvolňuje ze Státního fondu životního prostředí České republiky do 10 % z jeho celkových výdajů a ze státního rozpočtu do 5 % z jeho celkových výdajů na ochranu životního prostředí. Uvedený vývoj výdajů dokládá velký zájem obcí na řešení problémů spojených s komunálními odpady s zároveň poukazuje na vliv změny v legislativě, kdy zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, významně upravil povinnosti obcí a dal impuls ke věnování větší pozornosti nakládání s komunálním odpadem. Na financování celkových investic v oblasti nakládání s odpady se podílí v převážné míře vlastní finanční zdroje (soukromé i veřejné), které v roce 1999 dosáhly 91 % celkových investic na nakládání s odpady. Podpory z tuzemských nebo zahraničních finančních zdrojů jsou minimální. Je to dáno mj. změnou struktury vlastnictví firem na úseku odpadového hospodářství v druhé polovině 90. let. V tomto období došlo k poklesu počtu [Tab. 1 Výdaje územních rozpočtů na ochranu životního prostředí (v tis. Kč) Ochrana vody Ochrana ovzduší Nakládání s odpady Ochrana půdy a podzemní vody Ochrana biodiverzity a krajiny Redukce působení fyzikálních faktorů Ostatní činnosti v ekologii Tab. 2 Výdaje na reprodukci majetku v oblasti nakládání odpady (v tis. Kč) Sběr a zpracování druhotných surovin Sběr a svoz nebezpečných odpadů Sběr a svoz komunálních odpadů Sběr a svoz ostatních odpadů Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů Využívání a zneškodňování komunálních odpadů Využívání a zneškodňování ostatních odpadů Prevence vzniku odpadů Monitoring nakládání s odpady Ostatní nakládání s odpady lab. 3 Běžné výdaje v oblasti nakládání s odpady (v tis. Kč) mmm Sběr a zpracování druhotných surovin Sběr a svoz nebezpečných odpadů Sběr a svoz komunálních odpadů Sběr a svoz ostatních odpadů Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů Využíváni a zneškodňování komunálních odpadů Využívání a zneškodňování ostatních odpadů Prevence vzniku odpadů Monitoring nakládání s odpady Ostatní nakládání s odpady j. n am Zdroj: Ministerstvo financí 14 ODPADY 12/2001

15 firem se 100% vlastnictvím obcí a nárůstu soukromých firem při neměnném počtu firem s majetkovou-účastí obcí. Kapitálové výdaje místních rozpočtů zaznamenaly na rozdíl od běžných výdajů v posledních třech letech pokles (tab. 2). Tento trend souvisí s vynaložením kapitálových výdajů na úrovni obcí v souvislosti s povinnostmi uloženými zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech, především v prvních letech platnosti zákona. Pokles je zřejmý zejména v položce»využívání a zneškodňování komunálních odpadů*, ale i v položce»sběr a svoz komunálních odpadů*. Ze struktury běžných výdajů (tab. 3) je zřejmé, že dochází k jejich podstatnému nárůstu (z 1 402,0 mil. Kč v roce 1997 na 3 421,6 mil. Kč v roce 2000). Největší podíl (73 %) přitom představují výdaje na sběr a svoz komunálních odpadů, které za poslední čtyři roky vzrostly o 120 % z 1 137,7 mil. Kč na 2 507,6 mil. Kč. Výrazný nárůst zaznamenaly i výdaje na využívání a zneškodňování komunálních odpadů (z 58,6 mil. Kč v roce na 448,5 mil. Kč v roce 2000). Velký nárůst výdajů, i když se jedná absolutně o nižší částky, lze zaznamenat také u výdajů za sběr a svoz nebezpečných odpadů a prevenci vzniku odpadů. P9PAPY NA ffsyyatětistyg Zvyšování výdajů z rozpočtu obcí na nakládání s odpady má významnou souvislost s dopady na obyvatelstvo. Je však třeba připomenout, že záleží na rozhodnutí obecního zastupitelstva, jaký podíl těchto výdajů bude požadovat od občanů. Z průzkumů provedených v roce 2000 vyplývá, že téměř 14 % sledovaných obcí nepožaduje po občanech žádné platby, a hradí veškeré náklady spojené s nakládáním s odpady z rozpočtu obce. Na druhé straně více než z jedné třetiny hradili občané veškeré náklady související s nakládáním s odpady na území obce. Platby na obyvatele tak dosahovaly částek od 0 do 1000 Kč. V této souvislosti je na místě připomenout znění nového zákona o odpadech, kde je poplatek hrazený občany omezen celkovou výší 500 Kč. Při stanovení této limitní hodnoty se vycházelo z rostoucí tendence průměrných nákladů na nakládání s odpady na obyvatele a absolutní částky, která přesáhla v roce 2000 hodnotu 400 Kč. Lze předpokládat, že každoročně se zvyšující trend výdajů z rozpočtu obcí můžeme předpokládat i nadále. Tyto náklady jsou vyvolané zřizováním a provozem systému nakládání s odpady, založeného stávajícími právními předpisy. Vedle dalších dopadů na státní rozpočet je však třeba připomenout, že několikanásobně vyšší finanční prostředky, související s působením nové legislativy přijaté v souvislosti s aproximací evropského odpadového práva, budou vynaloženy podnikatelskými subjekty. MIROSLAV HÁJEK, ředitel odboru ekonomiky životního prostředí Ministerstva životního prostředí ČR LINKA V NOVE PÁCE V PROVOZU RECYKLACE KARTÓNOVÝCH OBALŮ Město Nová Raka má nejpropracovanější systém sběru a třídění odpadu v České republice. Ne náhodou se proto společně s firmami Tetra Pak a SIG Combibloc a společností EKO-KOM ujalo vybudování recyklační linky Novapak na výrobu stejnojmenných lisovaných desek z použitých nápojových kartónových obalů. ného sběru nápojových kartónů, si děti v dílnách např. vyrobily z desek police, stoly do počítačové učebny, lavice atd. V Nové Páce z desek nedávno postavili i útulek pro psy. Podle předběžných výsledků zkušebního provozu recyklační linky Novapak je sběr. třídění a recyklace tohoto typu obalů rentabilní za předpokladu, že v rámci systému Eko-Kom Vhodné prostory město našlo v bývalé sídlištní kotelně a skladu uhlí. Do zkušebního provozu byla linka uvedena 17. prosince Zkušební provoz ukázal, že je nutné technologii změnit. Namísto tzv. mokré cesty, kdy se obaly praly, se přešlo na tzv. suchou cestu, při níž se obaly suší. Zakoupen byl nový drtič a přebudována elektrická instalace. Nyní linka běží opět ve zkušebním provozu, zatím s velmi dobrými výsledky. Pracuje se na tři směny, ročně by měla zpracovat maximálně 500 tun odpadu. Kilogram použitých obalů se vykupuje za 1 Kč, což odpovídá běžné výkupní ceně papíru vytříděného z domovního odpadu. Kartóny se na recyklační lince drtí a pak se pod tlakem při teplotě zhruba 170 stupňů Celsia kontinuálně lisují do desek. Desky Novapak s certifikátem č. CO/C /P se využívají ve stavebnictví, např. jako izolace pod plovoucí podlahy nebo k výrobě jednoduchého nábytku. Ve školách, které se účastní tříděse připlácí na jejich využití okolo 2 Kč na kilogram obalů. Akciová společnost EKO-KOM, a. s., byla založena v roce 1997 členy Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí, tedy výrobci obalů a firmami, které do nich Recyklační linka v Nové Páce plní potraviny. Po svém založení převzal EKO-KOM. a. s., od Sdružení všechny pilotní recyklační projekty a začal je dále rozvíjet. V rámci dobrovolné dohody tak výrobci zapojení do systému EKO-KOM přispívají na likvidaci tuny obalů uvedených na trh částkou 1215 Kč. Roční spotřeba obalů typu nápojový kartón u nás dosahuje podle odhadu 11 až 12 tisíc tun, tedy přibližně 1 až 2 % obalového odpadu v naší republice. Recyklační linka v Nové Páce by měla ročně zpracovat přibližně 4 % tohoto množství, dalších 12 % se využije při energetickém spalování. Připravuje se i recyklace kartónových nápojů v papírnách. - tp - FOTO TETRA PAK 15 ODPADY 12/2001

16 STRATEGIE SNÍŽENÍ ŠKODLIVIN Evropská komise přijala strategii zaměřenou na snížení výskytu dioxinu a polychlorovaných bifenylů (PCB) v životním prostředí, krmivu a potravinách. Komisařka pro životní prostředí Margot Wallstrdmová prohlásila, že přes dosažený pokrok je ke snížení výskytu dioxinu a PCB v životním prostředí třeba dalších opatření. přičemž je nutno je směřovat přímo ke zdrojům znečištění. Komise proto navrhla jednotný přístup ke zlepšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí před účinky dioxinu a PCB. Komisař odpovědný za zdravotnictví a ochranu spotřebitele David Byrne navrhl přísné maximální limity pro výskyt dioxinu v potravinách a krmivu. Zavedení těchto přísných limitů se předpokládá s účinností od 1. ledna Předpokládá se, že limity poskytnou evropským spotřebitelům další ochranu před dlouhodobými účinky spotřeby dioxinu. ZÁKON O VRATNÝCH OBALECH Německá spolková vláda přijala v květnu 2001 novou verzi zákonných předpisů o odpadech, která s platností od upravuje ustanovení o nakládání se všemi ekologicky nevhodnými obaly. Za vratné nápojové nádoby a plastové (PET) či skleněné lahve (s výjimkou vinných) nad se bude vybírat záloha 0.25 eur. na vratné obaly s objemem pod 1,5 1 záloha 0,50 eur (t.j. asi 7 a 14 Kč). Při vrácení obalu musí obchody a sběrná střediska zálohy vracet. Ministr Júrgen Trittin řekl, že nový zákon má zabrzdit obrovské toky nápojových lahví v Německu a tím prospět životnímu prostředí, spotřebitelům i celkové ekonomice. Nezatíží však obchodní organizace, protože spolkové ministerstvo pro životní prostředí do něj má postupně vložit přes 2 biliony DM, což v přepočtu odpovídá nákladům DM (t.j. asi 0,30 Kč) na 1 láhev. Likvidaci nevratných obalů musí již podle předchozího zákona hradit výrobci obalů a nápojů. VÍCE ODPADŮ, NIŽŠÍ PLATBY Pardubická chemička Synthesia loni vyprodukovala celkem 64 tisíc tun odpadů, což je o 3,5 tisíce tun více než v roce Společnost loni zaplatila za znečišťování životního prostředí na zákonných poplatcích 97,5 milionu korun, z toho 5,2 milionu za tvorbu tuhých odpadů. To představuje meziroční snížení o 300 tisíc korun. Mezi způsoby zneškodňování odpadů převažovalo skládkování. Proti roku 1999 došlo ke zvýšení množství spalovaných odpadů. Cílem firmy se má stát vzhledem k plánovanému růstu poplatků maximální zpřísnění separace odpadů, s níž přímo souvisí také investice do technologií. KO OTÁZKY 3 LAT EŠSÉ u KU Nový způsob stanovení poplatků za odpady vyvolává mezi odbornou veřejností mnoho otázek i diskusí. Přetiskujeme text, který vyjadřuje postoj Ministerstva životního prostředí ČR, tak jak byl otištěn ve Zpravodaji ŽP. Smyslem ekonomického nástroje, kterými jsou poplatky za provoz systému zí z priority zabezpečení čistoty v obci a po vlastnictví objektů. Konstrukce zákona vychá shromažďování, sběru, přepravy, třídění tlačení důvodů pro vznik černých skládek. a odstraňování komunálních odpadů pro na Skutečnost, že se jedná o místní poplatek, kládání s komunálním odpadem je dát obcím možnost získat finanční prostředky k plnění povinností, které jim, jako původcům komunálního odpadu, vyplývají ze zákona o odpadech. Tento ekonomický nástroj může nabývat různých forem. Předcházející řešení založená na principu platby pouze za to množství odpadu, které občan (domácnost) vyprodukuje, vedla k tomu, že docházelo ke znečišťování životního prostředí a vzniku černých skládek. Navíc vznikaly problémy s vymáháním poplatků např. od občanů tvrdících, že žádný odpad neprodukují. Na druhou stranu právě taková řešení nejlépe ekonomicky stimulují občany k odevzdávání vytříděných odpadů z domácností k jejich dalšímu využití. V reakci na již zveřejněné informace o tom, že např. zákon znevýhodňuje ty, kteří chtějí třídit odpad, anebo že povede ke stanovení příliš vysokého poplatku za odvoz popelnic, je třeba uvést: Nový zákon o odpadech zavádí poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který má formu místního poplatku a vychází z konstrukce, že na provoz tohoto systému by měl přispívat nejenom každý trvale bydlící občan, ale i ten, kdo má v obci rekreační stavbu. Sazba poplatku je dvousložková. Tvoří ji: a) částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok, a b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu - až 250 Kč za osobu a kalendářní rok. Přitom se stanoví obci povinnost rozúčtovat náklady na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu v obecně závazné vyhlášce. Zákon dále stanovil způsob stanovení poplatků v případě přestěhování nebo změny ve Obec může navíc rozúčtovat náklady na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu v obecně závazné vyhlášce způsobem, který zohlední třídění odpadů. umožňuje účinnější vymáhání poplatku od občanů. Obavy pražských zastupitelů z významných dopadů nového způsobu stanovování poplatků za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů z důvodů, které byly prezentovány v denících , vycházejí z předpokladu, že město stanoví poplatek na hranici maximální zákonem umožněné výše. Poplatek se ovšem skládá ze dvou částí, a je stanovena pouze jejich horní hranice. Obec může navíc rozúčtovat náklady na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu v obecně závazné vyhlášce způsobem, který zohlední třídění odpadů. Na náklady třídění odpadu za účelem jeho dalšího využívání budou finančně přispívat ti. Jak budou platit občané za svoz? kteří uvádějí do oběhu obaly a některé další výrobky na základě zákonem o odpadech a zákonem o obalech stanovené povinnosti zpětného odběru těchto výrobků či obalů. Tato spoluúčast na financování může významně snížit náklady na sběr. třídění a využívání komunálních odpadů u těch obcí, které se do připravovaných systémových opatření aktivně zapojí. (Zdroj: Zpravodaj MŽP) dk - 16 ODPADY* 12/2001

17 TECHNIKA PRO ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Hospodaření s odpady vyžaduje kvalitní technické vybavení. Volba správného lisu či třídicí linky napomůže takovému zpracování separované složky komunálního odpadu, která zabezpečí její dobré uplatnění na trhu druhotných surovin. Zejména v poslední době se tento aspekt nakládání s odpady stává stále důležitějším - se stoupajícím množstvím separovaného odpadu je dobré vytřídění a slisování odpadu velmi důležité jak pro obce, tak pro další zpracovatele. Moderní technika je však potřebná i v ostatních - ne komunálních - oblastech hospodaření s odpady. I zde je špičková technika a kvalitní provedení zárukou úspěchu. LIS PRO SBĚRNY DVŮR PROVOZNÍ zkušenosti Výhodou lisu LOM 30 je hydraulický válec s chodem 108 cm. Otevřená komora má výšku 132 cm, minimální výška zavřeného lisuje 24 cm, tedy lisovací poměr je 5,5:1. Požadavky na lisování tříděných odpadů se za posledních několik let podstatně změnily. Zatímco ještě před deseti lety to byl hlavně papír, případně hadry, dnes převládají plasty. Jejich potřeba lisování je ještě větší, než je u papíru. " arakter lisování je u každé komo- dity jiný. U papíruje poměr liso- Avání 2 až 3:1, u smíšených plastů a u PET lahví 10 až 14:1. Přitom lisovací tlak je vhodný přibližně 30 až 40 N/cm2. Vyšší tlaky již mohou dělat problémy při rozebírání balíků, což je podmínkou při dodávání PET lahví, menším tlakem se nedocílí potřebná objemová hmotnost. Správné lisování tříděných odpadů je nutností před jejich další přepravou ke zpracování. Snahou je docílit co největších měrných hmotností u jednotlivých komodit tak, aby se kamiony a vagony daly co nejlépe vytížit. Zároveň je třeba zajistit kompaktnost balíků, aby nedocházelo při manipulaci k jejich rozpadu. Dalším požadavkem papíren je dodávat balíky co nejtěžší, minimálně 300 kg. pgžrmi... Na našem trhu nabízí lisy na odpady více jak deset firem. Většina konstrukcí lisů však vychází z potřeby lisování papíru. Při výběru lisů pro potřeby sběrného dvora jsem vycházel ze zkušenosti práce na pěti lisech různých koncepcí a rozhodl jsem se pro odzkoušení lisu LOM 30 od výrobce LUX, s. r. o., z Jablonného nad Orlicí. Lis je moderní konstrukce s pojízdným beranidlem nad komorami, kterých může být až sedm. Zkoušel jsem lis se dvěma komorami, což stačí pro menší sběrné dvory s roční kapacitou do 500 tun lisovaných odpadů při ne zcela využité lisovací kapacitě. Toto množství vyseparovaných odpadů odpovídá přibližně službě pro deset až dvacet tisíc obyvatel. Půdorysná plocha komory je 120 x 80 cm, tedy 1 m2. Balíky jsem lisoval vysoké jen 80 cm (pod tlakem 68 cm) aby při vyklopení z lisu nepřesahovaly paletu. Průměrné váhy balíků u jednotlivých komodit Kartonáž 300 kg 375 kg/m3 Papír smíšený 358 kg 447 kg/m3 Noviny a časopisy 440 kg 550 kg/m3 Plast směs 264 kg 330 kg/m3 PET 174 kg 217 kg/m3 PE lahve 225 kg 281 kg/m3 PE folie 395 kg 493 kg/m3 Hadry 285 kg 356 kg/m3 17 ODPADY 12/2001 Lis LOM 30 Průměrné váhy balíků u jednotlivých komodit, kterých bylo dosaženo při tříměsíčním provizorním odzkoušení, jsou uvedeny v tabulce. Při zalisování vyšších balíků je možno dosáhnout samozřejmě vět-

18 ších vah. Bez problémů lze zalisovat balíky 100 cm vysoké, tedy s váhou odpovídající dosahované měrné hmotnosti. Lis lze plnit jak zepředu horními dveřmi, tak shora třeba i dopravníkem. Ovládání lisu je jednoduché, ovládací tlačítka odpovídají dnešním požadavkům. Lisovací takt probíhá automaticky jedním tlačítkem, druhé slouží k zavření lisu před vázáním - beran zůstane ve spodní poloze. Mimo to lze lis ovládat i ručně pomocí dalších tlačítek. Z vyprazdňováním lisu nebyl žádný problém, balíky se vyklápějí po otevření dveří hydraulickým mechanismem na paletu. VÁZÁNÍ Vázání jsem zkoušel jednak s drátem, jednak s PP vázací páskou 13 mm. Vyhovuje drát o průměru nad 3 mm. vázací páska 13 mm není vhodná na směsné plasty, kde se vyskytují ostré hrany, které pásku naruší tak, že praskne. Papír, PE fólie, hadry i PET lahve je možno vázat páskou, ale doporučoval bych pásku 16 mm. Velikost a váha balíků odpovídají současným požadavkům odběratelů i potřebám přepravy. Produktivita práce je přibližně dvojnásobná v porovnání s lisy starší konstrukce, které nelze plnit vrchem a nemají odpovídající lisovací poměr. Zanedbatelná není ani cena, která je relativně nízká. Dalším požadavkem moderního lisu na odpady je zařízení na propichování PET lahví, protože při lisování nesmí být žádná láhev s uzavřeným vzduchem. Pokud se takové lahve nachází v balíku, působí jako pružiny, a lis nelze dobře doplňovat, ani zalisovat dostatečně těžký balík. Lis LOM 30 má propichovačku PET lahví zabudovanou. Výhodou lisuje podle informace výrobce i to, že je možné spojovat jednotlivé lisovací komory. Každá komora může sloužit pro jiný druh odpadu. Po jejím naplnění se k ní přijede s lisovací hlavou a materiál se slisuje. Mezitím je možno ostatní komory různě doplňovat, a když je komora naplněná sváže balík. Komora je každá na jiný odpad, ušetří se tedy za lisovací zařízení. Pro různé druhy odpadu může sloužit jedna hlava. Zvyšuje to kapacitu a snižuje investiční náklady, protože je to levnější. Komory mohou mít různý obsah, tak aby např. byl balík přizpůsoben velikostí a vahou potřebám dopravy na paletě. Takové uspořádání jednotlivých komor lisů, propojených jednou lisovací hlavou, je dobrým řešením zejména pro obecní a městské sběrné dvory, kde se schází více různých komodit, a zároveň je zde nutno se stále ohlížet na ekonomiku provozu. MILOSLAV KEJVAL, Odpady, s. r. o Dobruška KONTEJNERY NA NEBEZPEČNÝ ODPAD MODERNÍ ŘEŠENÍ Separace tekutých a tuhých nebezpečných odpadů v průmyslu je naprosto nezbytná. Smíšení různých druhů odpadu totiž může vést k nekontrolovaným chemickým reakcím, a tak ohrozit člověka i přírodu. Kontejnery na nebezpečné odpady Při vývozu kontejnerů do zahraničí je nutné si vyžádat - a také zaplatit - atesty, potvr umožňují bezproblémové uchovávání a nakládání s tekutými a pastózními zující požadované parametry výrobku. České odpady, stejně jako s tekutinami hořlavými podniky při tom mají problémy, neboť atesty nebo ohrožujícími podzemní vody. Umožňují separovaný sběr, transport a uchovávání v pevné, tekuté i pastózní konzistenci. Manipulaci ulehčuje řada detailů - například oka pro uchycení jeřábem nebo otvory v podstavě pro vidlice manipulačního vozíku. Pro snadnější dopravu jsou kontejnery stohovatelné. Typ ASF je konstruován speciálně pro tekuté odpady, které by mohly ohrozit podzemní vody. Jejích vysokou bezpečnost zajišťuje jednak speciální uzávěr, jednak pojistný ventil a ochranný rám. Pro separovaný sběr pevných a pastózních odpadů jsou určeny typy, označované jako ASP. Často jsou používány pro skladování a převážení brusných kalů, olejů s obsahem PCB nebo odpadů z lakoven. Nacházíme je v pogumovaném provedení ve sběrných dvorech jako nádobu na sběr Vysloužilých autobaterií. Kontejnery jsou tak bytelné, že umožňují opakované naplnění - po vyčištění je lze používat znovu, jen je třeba jednou za pět let u ASP a 2,5 roku u ASF provést revizi a kontrolu těsnosti. Oba tyto typy u nás vyrábí společnost ME- VA, a. s., v Roudnici nad Labem. Většina z nich je určena na vývoz do zahraničí, odběratelé se však najdou i u nás. Ing. Vilém Bajer, obchodní ředitel MEVY, říká:»používají se poměrně často, zejména v podnicích, které mají zodpovědný přístup k ochraně životního prostředí a nakládání s odpady. U nás jsme s nimi například vybavili mladoboleslavskou Škodu a její autorizované servisy. Častými zákazníky jsou velké svozové firmy, které chtějí mít kvalitní vybavení, a s takovou nádobou si kupují také spolehlivou funkci.«kontejnery, které mají vydržet náročný provoz, jsou samozřejmě před uvedením na trh velmi pečlivě testovány. Jednou z klasických zkoušek je pád výšky, který simuluje například autohavárii při dopravě. Takový pád musí kontejner přežít bez poškození a porušení uzávěru. z českých akreditačních laboratoří jsou přijímány s nedůvěrou. Nic na tom nemění fakt, že české zkušebny jsou uváděny mezi mezinárodně uznávanými akreditačními laboratořemi. Nepomohly ani mezivládní dohody o vzájemném uznávání atestů. Na základě svých zkušeností rozděluje Ing. Vilém Bajer problémy se zkušebnami na»východní«a»západní«:»v Polsku přešla státní zkušebna na privátní bázi. Kdyby nyní uznala atesty z Česka, přišla by o práci. Proto podle mého názoru hledají cesty, jak prosadit akreditaci vlastní. Na západě mají stále ještě apriorní nedůvěru ke všemu, co jde z východu, a nedůvěřují našemu systému.«problém za akreditací přitom není technický, ale zejména finanční. Zatímco u nás stojí atestování výrobku kolem třiceti tisíc korun, v Německu jsou náklady ve stejné výši, ale v markách. Pokud jde o zboží, které není vysloveně vysokoobrátkové, pak náklady na atestaci mohou významně zvednout jeho cenu. Pro úspěch na velmi náročném německém trhu je však atest nezbytný. Je proto třeba hledat levnější řešení, kterým může být využití například nizozemských zkušeben, které mají nižší finanční nároky, ale jejich výsledky jsou obecně přijímány lépe než české.»narazili jsem na tuto mimotržní bariéru teprve nedávno, když nám přišly poptávky na kontejnery ze západní Evropy, a je to pro nás komplikace,«říká Ing. Bajer.»Na druhou stranu tento postup vyřadí ty, kterým říkáme garážoví výrobci, kteří nemohou zaručit špičkovou kvalitu kontejneru. Na některých trzích nejsou požadavky tak přísné, ale v Holandsku, Rakousku nebo Německu není možné prorazit s nekvalitním výrobkem bez atestu. U nás zatím chybí povědomí, že je třeba dělat něco ve vztahu k životnímu prostředí dobře, i když je to dražší. V tom jsou myslím v Evropské unii mnohem dál.«- jh - FOTO ARCHIV 18 ODPADY* 12/2001

19 TRENDY VO VÝVOJI TECHNIKY VOLBY OPTIMÁLNEHO LISU Využitie odpadu ako potenciálneho zdroja energie je úloha stále viac aktuálna. Najváčšie percento organického odpadu produkovaného na Slovensku tvoří dřevný odpad (prach, piliny, hobliny, konarina, kóra). Výrazné je tiež množstvo odpadu z papiera a bavlny. mu producentovi brikiet je třeba předložit' účelne spracovanú metodiku volby optimálneho lisu, umožňujúcu vybrat' si stroj vyhovujúci jeho požiadavkám. V zásadě platí, že rozhodujúce kritériá pri volbě optimálneho typu lisu sú: kvalita brikety, hlučnost' stroja, náklady na 1 kg brikiet (prevádzkové + investičně), opotrebenie funkčných častí stroja, nároky na obsluhu a údržbu. příkon na jednotku objemového výkonu. Existujúce druhy briketovacích lisov porovnané podlá uvedených kritérií sú uvedené v tab. 1. Okrem hlavných šiestich kritérií sú tu ďalšie faktory, ktoré ovplyvňujú volbu konkrétného stroja: druh spracúvaného materiálu, velkost' frakcie odpadu, vlhkost' materiálu, potřebný hodinový (objemový) výkon stroja, nároky na kvalitu brikety, finančně možnosti, iné dostupné údaje. Po výbere druhu a typu lisu má zákazník zvačša možnost' volby jednokomorového alebo dvojkomorového prevedenia tohto typu. Po preštudovaní ponuky světových výrobcov briketovacích lisov vidieť nasledovnú skutočnosť: hodinový (objemový) výkon lisu W sa proporcionálně zvyšuje so zvačšovaním prierezu brikety. To si vyžaduje zvýšenie příkonu hlavného elektromotora takéhoto jednokomorového lisu. Od určitej hodnoty W sa vzhíadom na nepriaznivo rastúci příkon na jednotku objemového výkonu Pjv lisy konštruujú ako dvojkomorové. To znamená, že stroj je váčší a obsahuje dve rovnaké lisovacie komory usporiadané vedla seba. Nie je totiž jedno (právě z híadiska Pjv), či v linke budú zaradené dva rovnaké jednokomorové lisy s objemovým výkonom WI vedla seba, alcbo jeden dvojkomorový lis objemového výkonu W2 = 2.W1. U váčšiny výrobcov badal, že takýto dvojkomorový lis má nižší příkon na jednotku objemového výkonu. čo je pozitivna skutočnosť hovoriaca v jeho prospěch. Vhodnou technológiou energetického Zvolil vhodnú kombináciu pohonu, nástrozhodnotenia takýchto odpadov, ktorá ja a lisovacej komory pri vývoji konkurencieodstraní problémy s manipuláciou ako schopného lisu je úlohou konštruktéra. V roku aj so spalováním, je zhutňovanie. Potenciálne bola pri vývoji slovenského dvojkomorového lisu aplikovaná kombinatorika riešenia konštrukcií lisov vychádzajúc z jednokomorového predchodcu BL Obecne sa dá povedať, že výhodou dvojkomorového lisu sú: nižšie výrobně náklady na Ikg produkcie, nižšia poměrná celková cen a, menší zastavaný priestor. Nevýhodou sú vyššie náklady na opravy neidentických dielov a dvojnásobné straty na produkcii pri poruche lisu. V súčasnosti vyrábaný slovenský briketovací lis BL (klukový s otvorenou komorou, - Konštrukta-Industry Trenčín), vyvinutý na katedře výrobnej techniky SjF STU v Bratislavě, umožňuje produkoval brikety priemeru 50 mm s výkonom 250 až 350 kg/h (dřevo). Snaha znížiť energetické náklady na 1 kg produkovaných brikiet (resp. zvýšil objemový výkon lisu na jednotku jeho příkonu) viedla k požiadavke vývoja briketovacieho lisu s vyššou hodinovou produkciou brikiet. Doterajšie analýzy totiž potvrdili hypotézu o klesajúcich technologických nákladech stroja (energeticé náklady na 1 kg brikiet + investičně náklady na 1 kg brikiet) s rastom jeho Porovnanie briketovacích lisov Závitovkový s otvorenou objemového výkonu. Spósobom, ako súčasne zvýšil objemový výkon stroja a znížiť technologické náklady, móže byť dvojkomorový briketovací lis. Jedným z rozhodujúcich kritérií pre směr vývoja výkonnejšieho lisu triedy BL 50 bola teda velkost' příkonu na jednotku objemového výkonu Pjv. Aby Pjv bol porovnatelný so zahraničnými strojmi svojej kategorie, resp. čo najnižší možný, vznikli následovně požiadavky na parametre nového lisu (tab. 2). Dvojkomorové usporiadanie lisu BL je navrhnuté tak, aby bola dosiahnutá maximálna unifikovatelnosť dielov jednokomorového prevedenia BL Typ BL vychádza z typu BL , pričom tab. 3 ukazuje poměr změněných podskupin (modulov) a podskupin převzatých z typu BL Přitom aj novo koncipované podskupiny v najvačšej možnej miere využívajú existujúce dielce. Takáto modulárna konštrukcia znamená zníženie výrobných nákladov a tým i ceny nového dvojkomorového lisu. Okrem modulárnej stavby na cenu stroja má značný vplyv aj skutočnosť, že v jeho konštrukcii nie je použitá hydraulika (podobné ako u BL ). Tú sa u váčšiny zahraničných mechanických strojov používá na ovládanie zovretia klieštiny výstupnej hubice. Reguluje sa tak tlak v lisovacej komoře (a tým do určitej miery i hustota a kvalita brikety). U lisu BL je toto ovládanie mechanické, ktorého jednoduchost a spolahlivosť sa osvědčila počas niekolkoročnej prevádzky (MDF Pezinok. IMEKO Malacky, Norba-Plus Nováky atd'.). Použitie hydraulického systému by spósobilo značný nárast ceny stroja, nárokov na jeho údržbu a nárast rozmerov stroja. PETER GROS. katedra výrobnej techniky, Strojnická fakulta STU HUBÍ (Článek je krátkým výtahem z práce Ing. Petera Groše, která získala třetí místo v soutěži o Cenu Karla Velká.) komorou Hydraulický s otvorenou komorou Hydraulický s uzatvorenou komorou Mechanický s otvorenou komorou Hodnotenie: 1 - výborné, 2 - vetmi dobře, 3 - dobré, 4 - vyhovujúco, 5 - nevyhovujúco 19 ODPADY 12/2001

20 TECHNOLOGIE PRO MNOHQSIRANNÉ VYUŽITÍ RECYKLAČNÍ PRŮMYSL V našich podmínkách se historie profilujících firem počítána na roky, desítka let už je velmi dobrý výkon. Rodinný holandský podnik Bollegraaf Recycling Machinery se sídlem v Appingedamu letos oslavil již 40 let úspěšné existence. Historie začala výrobou vertikálních lisů na starý papír a stohovačů - vysokozdvižných vozíků, určeným pro tyto balíky. V průběhu dalších čtyřiceti let se Bollegraaf propracoval mezi nejznámější světové výrobce a dodavatele dalších zařízení, určených pro zpracování druhotných surovin, starého papíru, domácího a průmyslového odpadu, jako jsou paketovací lisy, třídicí zařízení, drtiče a skartovače, balicí lisy a dopravníky na zpracování odpadu. V roce 2001 převzala firma Bollegraaf firmu Lubo Screening&Recycling Systems BV, aby dále rozšířila svou nabídku o speciální síta a další technologie pro třídění např. stavebních odpadů. Některé technologie, resp. zařízení a řešení jsou patentovány. Bollegraaf působí po celém světě. Firma má své dceřinné společnosti v Německu, Francii, Velké Británii, Španělsku a USA. Obchodní zastoupení a agenty nalezneme v dalších zemích celého světa, např. v Japonsku, Austrálii, Saudské Arábii, ale hlavně v dalších evropských zemích. V roce 2000 bylo v České republice otevřeno obchodní zastoupení, které se stará také o Slovensko a Maďarsko. Výroba strojů a zařízení probíhá za pomocí nejmodernějších technologií, jako je počítačem řízené řezací centrum, automatický svářecí robot, automatické montážní zařízení na kompletování pásů dopravníků atd. Samozřejmostí je vlastní konstrukční oddělení firmy, které pracuje s nejmodernějším CAD systémem. Bollegraaf nenabízí pouze nové stroje. Součástí nabídky jsou také stroje, které při prodeji nového zařízení či stroje firma Bollegraaf převzala zpět, resp. odkoupila. Tyto stroje jsou kompletně opraveny a dále nabízeny zákazníkům hlavně v Evropě. Firma má v nabídce také stroje, které neprošly generální opravou. Specialitou firmy jsou paketovací lisy, které slisují odpad do homogenních balíků. Zpracovávají nejen papír, ale také různé druhy plastů. PET láhve, plechovky, obaly z různých materiálů, textilní materiály a odpady. Pro lepší zpracování uvedených odpadů mohou být lisy vybaveny přídavným zařízením, např. perforátorem PET láhví. Wirbulátorem, patentovaným TurboPressem nebo Whopperem, který zmenší rozměrný obal tak, aby prošel vstupním otvorem lisu. Provoz lisu a kvalitu balíků výrazně ovlivňuje předlisovací klapka. Lisy mají jednoduchou obsluhu, automatické vázání, pouze série SA je s vázáním ručním. Podle přání zákazníka je lis možno vybavit systémem B.I.O.S., který mimo jiné automaticky přestaví parametry lisu podle lisovaného materiálu. Zařízení firmy BOLLEGRAAF K lisům je možno v Appingedamu objednat kompletní třídicí linku s různými způsoby třídění pro jednotlivé komodity. Všechna třídicí zařízení jsou navrhována ve shodě se zadavatelem. Součástí linek mohou být magnetické separátory, třídicí dopravníky, třídicí bubny a různá síta, ale také vzduchové třídicí zařízení. Speciální hvězdicové sítoinstalované v třídiči PaperStar. dokáže třídit nejen papír a lepenku. SOLIDNÍ KONSTRUKCE Pro potřeby skartace dokumentů a nosičů informací slouží celá řada skartovačů, pro které nejsou problémem ani celé desky dokumentů. Pokud je potřeba zmenšit lepenku, karton, nebo drtit nějaký jiný materiál, má Bollegraaf také řešení: je jím například drtič kartonů CS-serie, který byl navrhnut pro lepší manipulaci s lepenkovým, kartónovým a válcovým odpadem (např. PET láhve). Stroj nařeže a zmenší tento odpad na lehce manipulovatelné části, které jsou vhodné pro malé paketovací lisy nebo v případě skartovačů pro transport pomocí vzduchu. Všechna zařízení a stroje Bollegraaf z holandského království se vyznačují velmi solidní konstrukcí, nízkými náklady, vysokou kapacitou a minimální potřebou na obsluhu. PAVEL MURČO, Bollegraaf Recycling Machinery FOTO ARCHIV SLOVNÍČEK TERMÍNŮ zeolite zeolit. aluminosilikát, hydratovaný hlinitokřemičitan min. - catalyst zeolitový katalyzátor (katalyzátor či nosič katalyzátorů pro FCC) chem. petrochem. - filter zeolitový filtr, iontový filtr chem. zero 1. nula, nulový bod; 2. nulovat, nastavit nulu - adjustment. syn. - setting nastavení nuly, nastavení nulového bodu nebo linie - economic growth nulový ekonomický růst - energy growth 1. nulový růst spotřeby energie; 2. nulový energetický vzrůst - excess air nulový přebytek vzduchu - growth nulový růst - line, syn. base line nulová linie - power reactor reaktor o nulovém výkonu, reaktor s nulovým výkonem zinc (Zn) zinek (Zn) - coating pozinkování, zinkový povlak - serap zinkový šrot - sheet pozinkovaný plech zircalloy zircaloy (slitina Zr a Zn na pláště jaderných palivových článků) zonal zonální - forest zonální les - soil zonální půda - vegetation zonální vegetace zonation 1. zonálnost, pásmovitost, zonální uspořádání; 2. zónování (např. v územním plánování zone 1. pásmo, zóna. pás; 2. stupeň (vegetační) - broadening rozšiřování zóny, rozšiřování pásma - of aeration pásmo provzdušnění, provzdušněné pásmo, zóna aerace geol. - of cementation cementační zóna - of clean water pásmo velmi čisté vody - of discharge zóna odvodnění - of flow zóna toku. zóna pohybu (něčeho) - of foul pollution pásmo silně znečištěné, polysaprobní pásmo - of visual influence oblast vizuálního působení (u závodů nebo nové výstavby, obvykle vyznačena na mapě) - of wcathering pásmo zvětrávání, zóna zvětrávání geol. - purification zonální čištění chem. - refining zonální rafinace. zonální čištění chem. - spreading rozmývání zóny anal. - test zkouška nasákavosti, zkouška vsákavosti pap. - time čas příslušného časového pásma fyz. zoning zónování - regulation arch. předpisy pro zónování. předpisy přikazující zónování 20 ODPADY* 12/2001

21 MOŽNOSTI RECYKLACE PVC JE MEZI PLASTY VÝJIMKOU? Sekundární mechanická recyklace plastového odpadu je proces, kdy se z plastového odpadu získává materiál či výrobek, jehož vlastnosti jsou značně odlišné od původního materiálu či výrobku. Tento postup lze využít při zpracování některých typů směsných plastových odpadů, kompozitních výrobků a méně kvalitních průmyslových a technologických plastových odpadů. Příkladem takové recyklace může být postup nabízený belgickou firmou J.E.T. (Julien Enviromental Technology), který pomocí intruze (vtlačování) zpracovává směsné plastové odpady na profily, palety a další, většinou rozměrnější výrobky (zatravňovací dlaždice, mříže, prvky zahradní architektury, patníky a pod). Výrobky z PVC, které obsahují i jiné materiály a nelze z nich PVC oddělit (tzv. kompozitní výrobky), je možné recyklovat pouze na takové výrobky, kde směsné složení není na závadu. V některých zemích EU byly již zavedeny recyklační systémy např. pro kabely, z nichž se vyrábějí průmyslové podlahoviny, nebo koženky, používané na výrobu kobercových podkladů. Jak je patrné, i v případě, že není možné získat jednodruhový plastový odpad, existují postupy vhodné pro zpracování směsí plastů. Směs plastů obsahující do 15 % PVC nepředstavuje po technické stránce významný problém, nicméně recyklát lze použít pouze na omezený okruh výrobků. FYžIKÁLNI PftSTVPY Technologie mechanické recyklace představuje nejrozšířenější variantu fyzikálních recyklačních postupů, není však jediná možná. Fyzikální postupy založené například na rozpouštění se používají v případech, kdy je plastový odpad znečištěn cizorodými, těžko oddělitelnými příměsemi, nebo jedná-li se o směsný plastový odpad s příměsí plastu, který není možné odstranit běžnými jednoduchými postupy (například oddělování PVC a PET od PE. PP a PS tříděním podle hustoty ve vodní lázni). Pro recyklaci některých typů PVC odpadů byl vyvinut postup VinyLoop. který využívá rozpouštědla k izolaci PVC od mědi. vláken a jiných polymerů. Jedná se o vsádkovou technologii s uzavřenou smyčkou. Spočívá v rozpuštění PVC ve vhodném rozpouštědle (methylethylketonu). následném oddělení Ve třetím pokračování našeho miniseriálu o recyklaci PVC se budeme zabývat sekundární mechanickou recyklací z hlediska fyzikálního, chemického i různými technologickými postupy, kterými je možno tyto odpady zpracovat. cizorodých příměsí z roztoku filtrací, vy srážení přečištěného PVC vodní parou a regeneraci použitého rozpouštědla. PVC je získáváno zpět ve formě kompoundu (směsi vhodné přímo ke zpracování) obsahujícího potřebná zpracovatelská aditiva (ta jsou obsažena již ve zpracovávaném PVC odpadu). Takový recyklát je pak vhodný pro další zpracování v aplikacích obecného použití, má vyhovující tepelnou stabilitu a jeho tvrdost může být upravena dle potřeby konečné aplikace. Jeho granulometrie je vhodná pro zpracování válcováním, pro vytlačování a vstřikování je nutné ji upravit. Barva získaného recyklátu je vhodná pro tmavě šedé nebo černé výrobky (obr. 1). CHEMICKÁ RECYKLACE Surovinová recyklace PVC Ethylén Chlorovodík PVC odpad Tepelný rozklad Chlorovodík Čištění chlorovodíku Oxychlorace Štěpení EDC Chemická recyklace plastových odpadů používá technologické postupy, při kterých probíhají chemické reakce. V průběhu procesu chemické recyklace jsou plastové odpady podrobovány působení zvýšené teploty, a to bud' v nepřítomnosti kyslíku, případně za přídavku vodíku, nebo i v oxidačním prostředí. Jsou tak štěpeny na nízkomolekulární sloučeniny svým charakterem často dosti podobné ropným frakcím. Takto vzniklé produkty pak mohou najít uplatnění v celé řadě odvětví chemického průmyslu, včetně výroby plastů. Tepelné krakování plastového odpadu se provádí hydrogenací, pyrolýzou nebo zplynováním. Získané uhlovodíky jsou nejčastěji využívány jako surovina v petrochemickém průmyslu, a proto je třeba v nich dodržet obsah halogenovaných sloučenin v řádu ppm. Z tohoto důvodu jsou sebrané směsné plastové odpady předem upravovány. Tato úprava spočívá ve vytřídění a»naředění«odpadů s vyšším obsahem chloru odpady s nízkým nebo nulovým obsahem chloru. Další možností je tepelné odstranění halogenů před vlastním zpracováním odpadu pyrolýzou v kapalné fázi nebo ve fluidním loži. Vznikající chlorovodík bývá neutralizován nebo průmyslově využit. V současnosti je v provozu několik jednotek pracujících na komerčním základě, další pracují v ověřovacím režimu nebojsou ve stádiu vývoje. Chemická recyklace odpadů, ve kterých je dominující složkou PVC (např. u kompozit- Uhlovodíky, energie Kyslík Polymerace 21 ODPADY 12/2001

22 nich výrobků je to více než 30 %), je určena především k zpětnému získání chlorovodíku a uhlovodíků. Vznikající uhlovodíky jsou využity buď jako chemická surovina či energetické palivo. Řada technologických procesů byla navržena tak, aby byla schopná si poradit s odpadem bohatým na obsah PVC. Prakticky všechny tyto postupy jsou v ranném stádiu vývoje a jsou nejčastěji založeny na technologiích typu: vysokoteplotní rozklad v rotačních pecích, zplynování na kovovém či struskovém loži, pyrolýza ve fluidním loži. Získávaný chlorovodík je po přečištění používán jako surovina v oxichloraci při výrobě vinylchloridu - monomeru pro výrobu PVC. V současnosti je EVCM realizován výzkumný program vývoje těchto technologií s cílem postavit předváděcí jednotku. Na tomto principu pracuje jednotka recyklace chlorovodíku firmy EVC ve Schkopau. Další jednotkou, která by v současné době měla zahajovat zkušební provoz, je jednotka firmy Lindě postavená s dotací ECVM ve francouzském Tavaux. Existují i jiné postupy chemické recyklace plastů založené na depolymeraci plastu a zpětném získání příslušného monomeru - základní stavební jednotky daného plastu. Tyto postupy však nejsou příliš rozšířené vzhledem k tomu, že jsou vhodné pouze pro omezený okruh plastů (např. polyamidy, tereftalátové plasty, případně akrylátové plasty). Příkladem může být hydrolytická depolymerace polyamidu 6 na kaprolaktam. V Německu (Premnitz) je v provozu jednotka Polyamid 2000 AG, určená na recyklaci PA koberců, s kapacitou 10 tisíc tun/rok. Je patrné, že postupy chemické recyklace jsou obecně technologicky obtížnější, složitější a ekonomicky náročnější než postupy fyzikální. Na druhé straně umožňují zhodnocení odpadů na kvalitní výrobky - suroviny i v takových případech, kdy fyzikální postupy nemají prakticky šanci. Nicméně chemická recyklace musí být považována za rovnocennou fyzikální ze dvou důvodů: je nutné disponovat technologií méně citlivou na netříděný a znečištěný odpad a rovněž je třeba celkově rozšířit recyklační kapacity pro větší množství odpadů v budoucnosti, existuje celá řada kompozitních nebo vícemateriálových výrobků, v nichž jsou jednotlivé materiály spojeny tak, že je není možné ekonomicky roztřídit na jednotlivé materiály pro mechanickou recyklaci (laminované fólie, koženky, obuv, interiéry automobilů a další, ve kterých je použita řada různých materiálů). MILAN NACHTIGAL, Spolana, a. s., Neratovice (dokončení v příštím čísle) OBNOVENY EKOLOGICKÝ VELETRH FOR ECO OPĚT V PRAZE. Na jaře roku 1991 začala tradice ekologického veletrhu FOR ECO Praha a trvala šest let. Nyní se po dvouletém přerušení vrací v nové podobě do pražského výstavního areálu v Letňanech. Pořadatelem prvých šesti ročníků byla agentura VÚSTE - APIS. Po prvních úspěšných ročnících však zájem vystavovatelů upadal. Pořadatel proto začal v roce 1997 spolupracovat se společností ABF, která si díky veletrh FOR Arch Praha již získala vysoké ocenění veřejnosti. I přesto se však nepodařilo snižující zájem vystavovatelů zastavit. A tak se v roce 1999 se konal 7. ročník této výstavy naposledy. Poté bylo jeho pořádání přerušeno. Nyní však ABF oznámilo, že od příštího roku hodlá tento mezinárodní veletrh životního prostředí obnovit. Jeho šéfmanager Jiří Šuba v této souvislosti odpověděl na několik otázek. Co vedlo ABF k rozhodnutí obnovit veletrh For Eco? Prováděli jsme marketingový průzkum firem, které jsou profesně zaměřeny na ekologii. Většina dřívějších vystavovatelů, ale i nově vzniklých firem litovala, že se v Praze nekoná veletrh se tímto zaměřením. Pro myšlenku znovuobnovení veletrhu jsme získali jednoznačnou podporu také na Ministerstvu životního prostředí a dalších významných ekologických institucích, s nimiž jsme již navázali úzkou spolupráci. Správnost našich úvah pak potvrdil i fakt, že ve veletržním kalendáři Brněnských veletrhů a výstav se v roce 2002 neobjevuje ENVIBRNO. Jaké podmínky můžete veletrhu nabídnout? Pražský veletržní areál Letňany poskytuje dostatečný komfort pro vystavovatele - dostatečnou výstavní plochu, stravovací a konferenční servis i dostupné parkování. Díky stabilizovanější ekonomické situaci chce většina podniků předvést poslední novinky ve svém oboru. Problematice ekologie se u nás ne vždy věnuje dostatečná pozornost. Pokud chceme vstoupit bez problémů do Evropské unie, nemůžeme si dovolit otázky životního prostředí zanedbat. A protože většina klíčových institucí má sídlo v Praze, vyplouvá na povrch skrytý důvod, proč se oživil zájem vystavovatelů. Jaký jste zvolili termín? Chceme navázat na tradici původního veletrhu EKO Praha, který byl na jaře v květnu. Proto jsme vybrali termín 23. až 26. května Souběžně s veletrhem For Eco budeme pořádat již devátý ročník veletrhu bydlení a realit FOR HAB1TAT Praha. Připravujete také doprovodný program? Ano. Nosným tématem doprovodných programů bude dvoudenní cyklus konferencí, které by měly rámovat celou skladbu veletrhu. Základními tématy budou hydrobiologie a úprava vody, čištění odpadních vod, ekologické technologie a stavby, ekologicky šetrné výrobky, alternativní a obnovitelné zdroje energie, odpady a nakládání s nimi, životní prostředí v České republice - stav a perspektiva, doprava, obnova sítí a životní prostředí, projekty Evropské unie, negativní zkušenosti z hydrogeologických prací a energetické služby. Vzhledem k souběhu s veletrhem FOR HABITAT bude tento cyklus konferencí reflektovat i aktuální témata v otázkách bydlení, obnovy a rekonstrukce. Z odborné veřejnosti budou, nebo již byly vyzvány k aktivní spolupráci při přípravě veletrhu i jeho doprovodných akcí ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, dopravy a ministerstvo pro místní rozvoj. Státní fond životního prostředí, Česká energetická agentura. Asociace energetických manažerů. Česká společnost pro životní prostředí. Český normalizační institut, Český ekologický ústav. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa chráněných krajinných oblastí ČR. Česká asociace vodárenských expertů. Český hydrometeorologický ústav. Asociace čistírenských expertů ČR, Česká asociace odpadového hospodářství. Svaz odpadového průmyslu a Česká inspekce životního prostředí. Prostřednictvím ministerstva školství vyzveme k návštěvě veletrhu školy všech stupňů. Veletrh se bude konat pod záštitou MŽP, Hlavního města Prahy. Hospodářské komory' ČR. HK hl. města Prahy a Českého výstavního a veletržního společenstva. Uskuteční se rovněž soutěž GRAND PRIX FOR ECO o nejlepší ekologický výrobek a bude vyhlášena soutěž DOKONALÝ PROJEKT ROKU. Jako perličku pro návštěvníky bychom rádi bychom ve spolupráci s Povodním Vltavy, Povodí Labe a Hasičským záchranným sborem Praha uskutečnili společné havarijní cvičení na ochranu znečištěného toku řeky Labe nebo Vltavy. - pm - 22 ODPADY 12/2001

23 TERMICKÁ LIKVIDACE O "v > > > Recyklace a zpracování starého papíru představuje v rámci jednotlivých států manipulaci s množstvím hmot v objemu milionů tun ročně. Z jeho zpracování u jednotlivých zpracovatelů vzniká nevyužitelný odpad v množství desítek tisíc tun ročně. Vlastnosti odpadu jsou dány způsobem zpracování. Z prvního stupně procesu odpadá menší část odpadu, charakterizovaná vysokým podílem plastů (zbytky desek, vazby, obaly a podobně), z hlediska spalování pak relativně vysokou výhřevností kolem 12 MJ/kg. Chemické složení zahrnuje celé spektrum prvků významných pro posuzování emisí ze spalovacího zařízení. Z druhého stupně odpadá částečně odvodněný kal, který obsahuje zbytky vlákniny (celulosy), zbytky tiskařských barev a plniva (zinkové běloby, kaolinu, resp. vápence). Výhřevnost této části odpadu je nízká a závisí jak na druhu zpracovávaného papíru, tak na způsobu zpracování. Pohybuje se od 2 MJ/kg do 6 MJ/kg při obsahu vody 40 až 55 %. Chemické složení - z hlediska emisí - se vyznačuje vysokým obsahem zinku. Ostatní složky kalu (paliva) se pohybují v hodnotách, srovnatelných například se složením severočeského hnědého uhlí. Spalování obou frakcí odpadu může být všestranně efektivní, pokud se podaří zkoordinovat potřeby zpracovatelského provozu z hlediska likvidace zbytků z hlavní výroby papíru, ale také spotřeby vody, tepla a energie a vlivů spalování na okolí. Typickou kombinací paliv, které jsou k dispozici pro výrobu tepla (páry) pro papírenskou výrobu, bývá uhlí nebo zemní plyn, dřevní odpad a odpad ze zpracování starého papíru. Vyrobená pára se využívá k výrobě elektřiny v parní turbíně a v technologii výroby papíru. Příklad technického řešení, které je i ekonomicky efektivní, je zařízení nedávno dobudované firmou OSCHATZ Essen v závodě na výrobu papíru v Německu. Výroba a spotřeba tepla je kryta spalováním dřevního odpadu a odpadu ze zpracování starého papíru. Chybějící množství tepla je zajištěno spalováním zemního plynu. Bilance spotřeb páry a elektřiny, resp. páry pro výrobu elektřiny vedla k instalaci dvou parních kotlů a dvou generátorů pro výrobu elektřiny, jeden poháněn parní turbinou, druhý plynovou spalovací turbínou. Jeden parní kotel je v podstatě»klasické«řešení jako parní kotel na odpadní teplo z plynové spalovací turbíny, který je vybaven přídavným spalováním s využitím obsahu 02 ve spalinách za turbínou. Neobvyklé je vyvedení části spalin z plynové spalovací turbiny do jiného technologického procesu, totiž do druhého parního kotle, zkonstruovaného pro spalování dřevního odpadu a odpadu ze zpracování starého papíru. Provozní rozsah spotřeby odpadů, výroby páry a výroby elektřiny je optimalizován pro zimní i letní provoz. Například byl použit kondenzační stupeň parní turbíny (vzhledem k minimalizaci spotřeby vody má vzduchový kondenzátor). PňíPRAVA Z hlediska spálení odpadů je věnována velká pozornost přípravě, dopravě a úpravě odpadů před zavedením do kotle. Obsah vody v kalu je snižován dalším odvodněním (lisováním, poletováním), směs kalu a dřevního odpadu je homogenizována s použitím recirkulovaného prachu a propadů. Samotný kotel je koncipován jako roštový, s přesuvným roštem, se šesti pásmy dmýchání spalovacího předehřátého vzduchu, spalin z plynové spalovací turbíny a recirkulovaných spalin. Jsou uplatněna primární i sekundární opatření pro snížení emisí N0X. Zařízení pro čištění spalin je dimenzováno pro emisní limity, platné v Německu po přijetí dodatku (tzv. 17.BlmSchV) k zákonu o emisích. Je minimalizován podíl prachu jako zbytku po čištění spalin, protože tento prach je posuzován jako zvláštní odpad. Prakticky celý zbytek po spálení kalu a dřevního odpadu odchází ve formě škváry z povrchu roštu. Provoz zařízení pro čištění spalin je optimalizován během provozu tak, že se přizpůsobuje složení odpadu, a tím i spalin, vstupujících do zařízení a minimalizuje spotřebu hmot a chemikálií pro čištění spalin. Popsaný technologický komplex pro likvidaci odpadu a výrobu tepla a elektřiny je možno aplikovat v řadě kapacit na zpracování a výrobu papíru. Hospodárnost výstavby a provozu takového zařízení je nutno posuzovat z mnoha hledisek a vzhledem k nutné době provozu (životnosti) 23 ODPADY 12/2001 zařízení i vzhledem k alternativám vývoje současných podmínek. Mimo vlastní papírenskou výrobu a eventuálně dodávky tepla a energií pro jiné odběratele sem patří analýza cen paliv, tepla, energie a vody. Dále pak možnosti jiného způsobu likvidace odpadu, možnosti a náklady na deponování odpadu, délka transportních cest a podobně. Také je vhodné ověření dalších dostupných zdrojů tepla, například jiných v úvahu připadajících odpadů a biomasy. Odvozením od technického konceptu je možno stanovit ekonomický model, kde je možno modelovat alternativy, závislé na ekonomických vlivech (ceny paliv a energií, podmínky úvěrů a podobně). Hlavní vlivy, které ovlivní rentabilitu výstavby takového zařízení jsou: výhřevnosti v úvahu připadajících paliv (palivem míněny odpady i»skutečné palivo«). Ze zpracování starého papíru vznikají další odpady e cena paliv včetně nákladů na transport, výroba elektřiny, prodejní cena elektřiny a tepla, křivka vlastní spotřeby tepla (léto - zima), dodávky tepla dalším odběratelům, podmínky financování stavby. Značné zlepšení rentability výstavby je v možnosti částečného využití již existujících, z účetního hlediska již odepsaných zařízení, zejména komplexu na výrobu elektřiny a rozvodů tepla. tj. stávající parní turbíny, generátoru, příslušenství a dalšího zařízení. Při vhodných podmínkách je ekonomická průkaznost výhodnosti termické likvidace odpadu s využitím odpadního tepla celkem jednoznačná. PETR JINDRA, OSCHATZ Bohemia, České Budějovice FOTO ARCHlV

24 ZÁJEM O REGRANULATY SE ZVYŠUJE RECYKLACE PLASTU PODLE DKR Regranuláty z odpadu plastových obalů se ukazují stále více jako ekonomicky i ekologicky výhodná alternativa k plastovým granulátům pro první použití. Na zvýšení jejich podílu se zaměřuje materiálová recyklace německé společnosti DKR (Deutsche Gesellschaft fůr Kunststoff-Recycling mbh). Společnost DKR patří k největším zpracovatelům plastového odpadu v SRN. Spolupracuje s ní 38 partnerských firem ze SRN, Belgie, Francie, Holandska, Itálie, Litvy i České republiky. V roce 2000 zpracovala DKR různými recyklačními technologiemi více než tun plastových odpadů ze žlu Hlavním důvodem je neustálý světový růst tých pytlů (Gelbe Sack) a žlutých kontejnerů spotřeby nápojových PET lahví - ročně o více než 10 %. (Gelbe Tonne) systému Duales System Deutschland AG. V témže roce vyrobila materiálovou recyklací přibližně tun re- 120 mld. PET lahví, což představuje 6,7 mil. Například v roce 2000 se vyrobilo na granulátu, opětně použitého na plastové výrobky pro stavebnictví, nábytek, podlahoviny asi 57 % nealkoholických nápojů prodává tun materiálu. Zatímco v západní Evropě se a různé výrobky pro dům a zahradu. Ze spotřeby plastů SRN, která v roce 2000 činila 8,6 asi 12 %, dochází však k dramatickému růstu. v PET lahvích, v SRN to bylo donedávna jen mil. tun, se přes DKR zpracovává asi 7 % a na Zatímco v roce 2000 podíl nápojů v PET lahvích stoupl v SRN na 18,2 %, za první čtyři regranulát asi 1,4 %. měsíce roku 2001 je to již 29,2 % a u nápojů typu Coca-Cola dokonce 72 %!... Přínos recyklace ve vztahu k úspoře primárních zdrojů v energetickém vyjádření je ohromný. Podle údajů DKR recyklace každého kilogramu plastů představuje v průměru úsporu 34,4 MJ energie, což přepočteno na objem všech plastů recyklovaných DKR, by pokrylo spotřebu elektřiny domácností v Berlíně po dobu 130 dnů. Opačně to znamená, že recyklace je energeticky nejméně dvojnásobně účinnější než zpracování odpadů ve spalovnách. Snahou DKR je zvýšit v nejbližších letech úsporu energie recyklací plastů na hodnotu 40 MJ/kg plastu. K dosažení tohoto cíle a ke zvýšení jakosti regranulátu by mělo přispět vedle omezení typů plastů užívaných na obaly též zavedení nových třídicích a separačních koncepcí, o jejichž zavedení Duales System a DKR usilují. PET- SVĚTOVÝ TREND - Spotřeba PET lahví ve světě stále roste. V SRN ani u nás ještě zdaleka nedosáhla svého vrcholu, a nelze zadržet ani přáními ekologů o znovuzavedení vratných skleněných lahví nebo kompromisní legislativou. Očekává se, že lehké a nerozbitné obaly z PET se spíše rozšíří na majonézy, dresinky, kečupy a džemy s meziročním světovým růstem 17 % a mléčné výrobky a džusy s růstem až 26 %. Německé pivovary s PET lahvemi nepočítají. Uvažují však o monomateriálových PET lahvích (bez bariérových vrstev), které zaručí jakost po dobu 6 měsíců. Tyto obaly však nebudou na trhu dříve než za dva roky. Zájem výzkumu DKR se proto soustřeďuje zejména na PET frakci a na recyklaci PET lahví, protože zejména transparentní PET regranulát je cennou surovinu, o níž je zájem.... N9.YĚ itěff...- V roce 2001 připravil DKR novou technologii recyklace plastových lahví z PET. která je vybavena třídícím zařízením s NIR technologií se separaci PE. PP a čistého PET v různých barvách. Třídění založené na měření hustoty a elektrostatické technice umožňuje rozlišení PE a PP frakce. Efektivní recyklační technologie, která umožňuje výrobu nových PET lahví z bezbarvého regranulátu, je též vybavena nedestruktivní technikou pro kontrolu aseptického stavu, chemické čistoty, tvaru a tloušťky stěny a integrity lahve. Barvený PET se zpracovává na textilní vlákna, na tažené a vyfukované obalové fólie a na přepravky a skladovací palety. V budoucnu se počítá také s chemickou recyklací, kde konečným produktem bude expandovaný houževnatý polyuretan (PUR) pro tepelné izolace ve stavebnictví. Recykláty plastových materiálů jsou cenově výhodné výrobky s vysokou ekoeficiencí a v západní Evropě je po nich velká poptávka. Příznivým jevem je, že ekoeficience se stala i kritériem výzkumu, vývoje, výroby a prodeje plastů u velkých výrobců jako např. BASF, ale nákupu u zpracovatelů. Po regranulátech pro vstřikování jsou hlavní skupinou výrobků z recyklovaných plastů obalové fólie především z PE a PP včetně nových žlutých pytlů, palety a přepravky, a výrobky pro dům a zahradu především z PS. Partnerské firmy DKR vyrábí ročně až kusů palet, které musí vyhovět náročným zatěžovacím zkouškám podle normy ISO DIN Pro dům a zahradu se z recyklátů vyrábí kompostéry, květinové truhlíky a květináče, zatravňovací dlaždice, stěnové prvky, plotové tyčky a díly, vybavení dětských hřišť - palisády, sedáky zahradního nábytku a parkových laviček. Z výrobků pro infrastrukturu to jsou dopravní značky, svodidla, bariéry apod. Celý systém zpracování odpadu plastových obalů v DKR je zcela transparentní; veškerý pohyb odpadu až po nový výrobek je dokumentován. Za tím účelem vyvinula DKR systém pro získávání a správu dat AMEDA (Automatische Mengenstrom-Erfassung, Dokumentation und Abrechnung). Data jsou poskytována organizaci Duales System. - ab - PODHORAN LUKOV a.s. výroba kontejnerů IS tel.: 067/ fax: 067/ container@podhoranlukov.cz výroba různých druhů kontejneru pro tuzemský i zahraniční trh - výroba kontejnerů dle přání zákazníka - výroba lisovacích kontejnerů - výroba automobilových koreb - výroba vanových kontejnerů Naše výrobky zaručují nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou bližší informace - mobil: 0607/ ODPADY 12/2001

25 Budoucnost je v recyklaci (Štastná Jarmila)... 3/4-5 Certifikáty ISO...5/5 Čištění vod...5/5 Databáze projektů...6/6 Diskuze o potřebách změn (Kábová Monika)... 2/6 Ekologické dluhy je třeba platit (Žílek Karel)... 5/6 Financování sanace...11/5 Hledali jsme prostor pro jednání - Jan Bláha (Slastná Jarmila)...4/6 Hliník z odpadu... 1/5 Jsme otevřený systém (Bednařík Jan)... 11/4-5 Jsou RET lahve opravdu problém? (Šfastná Jarmila)... 12/7 Jsou poplatky dostatečné?...11/6 Maximum konkrétních informací... 6/6 Místo skládky kopec... 2J5 Motivace pro dopravu...11/5 Mozaika názorů...5/4-5 Musíme vše skloubit-naše přibližování EU (Plamínková Jana)...1/4-5 Našim cílem není vyrobit další odpad - Ing. Petr Bielan (Štastná Jarmila)... 12/6 Návrh národního plánu (Doskočilová Dagmar, Nondek Lubomír)... 10/8 Návrhy vyhlášek...7-8/5 Nezapomenutelný zážitek (Štastná Jarmila)...7-S/4-5 Novela před nabytím účinnosti...10/7 Odkoupený EKOSOLARIS...11/5 Odpadní oleje... 5/5 Odpadové dny /5 O recyklaci rozhoduje každý z nás- Luděk Jošt (Štastná Jarmila)... 10/6-7 Poradní pracovní skupina (Seitlová Jitka)... 11/6 Projekt na Ukrajině... 1/5 Provoz linky ukončen...2/5 Silon zvyšuje kapacitu...6/5 Skladba tuhého komunálního odpadu (Benešová Libuše, Kotoulová Zdenka, Křečková Kateřina)... 9/5-6 Skládka na prodej... 1/5 Sněmovna přijala senátní úpravy... 6/4 Staré zátěže nedegradují život města - Ing. Jiří Vlček (Štastná Jarmila)...9/4-5 Tvorba národního plánu (Doskočilová Dagmar, Nondek Lubomír)... 3/6 Účast v agentuře...2/5 Udělali jsme velký pokrok- Ing. Eva Tylová (Štastná Jarmila)...2/4-5 Výrobci a obaly (Šfastná Jarmila)...1/8 Zákon prošel sněmovnou... 3/5 Zákon se vrátil sněmovně... 4/4 Zásadná změna legislativy (Gašpariková Božena)... 1/6-7 PREVENCE...Č./STR. Ambiciózní projekt...3/8 APUSO a BURZA...6/12 Biodegradované pytle...4/12 Biomasu využívá zahraničí...11/11 Bylo cílů dosaženo? (Guth Jiří)... 4/9 Co s pneumatikami (Černý Jaromír)... 2/12 ČIŽP v roce /9 Domácí technologie to zvládnou (Šulc Jindřich)...7-8/9-10 Drahá rekultivace... 11/11 Důraz na zapojení veřejnosti... 5/9 Efektivita zavádění systémů EMS/EMAS (Gajdošová Petra, Vettrubská Blanka, Krug Heinz Karl)... 10/10-11 Ekologická linka... 2/12 Elektronický šrot a PVC...1/14 Energetické využívání odpadů (Hyžík Jaroslav)...9/9 Intenzifikace sběru, dopravy a třídění (Benešová Libuše, Hradecká Hana)... 2/11 ISWA 2001 v norském Stavangeru (Úlehla Tomáš)... 11/12 Jak naložit s kyselými systémy? (Mašek Ivan, MičanJan)...12/12 Jasné požadavky (Sfastný Miloš)...11/10 Jen třetina...5/9 Koho se dotkne IPPC...11/8 Komentář k zákonu o odpadech (Rudolf Emil)...5/7-8, 6/7-8, 7-8/7-S, 9/7-8, 10/9, 11/7-8, 12/9 Kladno získalo dotaci...3/8 Koncepce města Zlína...7-8/12 Koncepce ostravského kraje (Bartoš Pavel)...2/7-8 Konference v Tatrách... 4/12 Kurs o odpadech...9/12 Ledničky u Kácova...3/8 Linka v Nové Páce v provozu...12/15 Materiály z automobilů-systém pro servisy...3/11 Možnosti spolupráce-projekty Twinnig 2000 (Peňasová Milena) /10 Nakládáni s nebezpečnými odpady (Doskočilová Dagmar, Nondek Lubomír)...6/9 Nakládání s odpady v Tokiu (Vejnar Pavel)... 5/12 Návrh obalového zákona... 2/13 Návrh zamítnut... 2/9 Nová legislativa krajů...2/9 Nová linka...9/11 Nová ředitelka odboru...9/12 Nové kompetence a povinnosti (Jirásková Ivana)... 10/11-12 Nový místní poplatek (Jirásková Zdeňka)... 9/10-11 Obchodujeme na komoditní burze? (Tyleček Igor)...9/8 Ocenění Kroměříže...9/11 Odpadní oleje v Austrálii...4/12 Odpady Online... 12/13 Odplyňování skládek odpadu (Štěpánek Stanislav)...6/10 Ostravské laguny (Drabina Kamil, Pomazal Petr)... 1/10 Otázky kolem poplatků...12/16 Paušální platby...5/9 Plat podle toho, kolik odpadu vyhazuješ (Budský Šimon, ŠauerPetr)...11/11 Pod hodnoty norem Unie (Ryšánek Zdeněk)4/t 0 Podporuje zákon recyklaci?-...6/8 Poplatek nebo daň (Hájek Miroslav)... 3/7 Prioritou obcí je nakládání s odpady (Hájek Miroslav)... 12/14 Prosazování novely zákona (Mikeš Ctirad, Šimerdová Jaroslava)....4/7-8 Příprava na zpětný odběr (Gargulák Jaroslav)... 3/9 Radioaktivní odpady v Dukovanech (Kulovaný Jaroslav)...4/11-12 Rakouský systém ARA (Kóller Hermann)... 1/11-12 Recyklace CD...5/11 Recyklace mobilů...9/11 Růst poplatků... 11/8 Sanace nově...5/11 Sběrový papír...7-8/5 Seminář o právu-odpadové dny /8 Se zákonem přijdou změny (Daňková Lucie)... 2/14 Skládka Grygov...3/12 Skládka v Pozdátkách (Černá Marie)...12/10 Skládkový plyn a legislativa (Štěpánek Stanislav)...5/10-11 Spalovna nebude...5/9 Společná likvidace odpadů...9/11 Spřažené spirály...5/11 Starosta ustoupil občanům...11/11 Škoda auto investovala...5/9 Typický přístup (Vyštejnová Jiřina)... 3/12 Ústup od přechodných období... 3/12 Venkovské obce Šumperska (Směšná Marie)... 1/13-14 Vlivy na životní prostředí (Landa Ivan, Kovalská Gabriela)...6/11-12 Výrobci baleného zboží jsou povinni (Volek Vládo)...7-8/11 Vysoké náklady a nízké ceny-recyklace pryže (Zajícově Jana)....3/10-11 Využití sběrového papíru... 5/11 Výzkumná laboratoř...2/12 Vzniká méně odpadů-německé zkušenosti... 2/10 Vztah evropské směrnice a nové vyhlášky (Veverková Milena) 11/9-10 Zákon o EIA... 2/9 Zákon o obalech-první čtení... 9/12 Zákon vyšel ve Sbírce...7-8/5 Závěry a doporučení (Bartoš Pavel, Fabian Miroslav)...7-8/6 Zdroje ke krytí místních potřeb (Černý Ladislav)...7-8/8 Zvýšená produkce...11/8 Živnostenské odpady (Bielan Petr)...1/9 TÉMA: ALTERNATIVNÍ SUROVINY Č./STR Alternativní suroviny (Ledererová Jaroslava, Suchardová Michaela)3/t3-i4 Koloběh materiálů (Beckerová Libuše, Pytlík Petr)...3/16 Možnost snížení nákladů... 3/15 TÉMA: BEZODPADOVÉ PRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE-RECYKLACE ODPADŮ... Č./STR. Drcení velkorozměrového odpadu... 3/VII Recyklace odpadů ve světě (Abušinov Alexandr)...3/VI-VII Recyklační systémy zářivek...3/viii Surovina pro výrobu neželezných kovů (Jandová Jitka)...3/V Úspory díky recyklaci perchlóru (Můllerová Andrea, Kovaříková Alena)... 3/IV Užití plazmy...3/viii Výroba a průmyslové odpady (MádIJan)... 3/I-III TÉMA: HOSPODAŘENÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM... Č./STR. Bioodpady komunálního typu (Kotoulová Zdenka) /16-17 Pytlový sběr PET lahví (Hajný Jan) /18 To nejlepší z přednášek (Šfastná Jarmila)...7-8/13-14 Tři čtvrtiny lidí vědí, jak třídit (RemrJiří)...7-8/ ODPADY 12/2001

26 TÉMA: KOMPOSTOVÁNÍ A BIOODPAD...Č./STR. Bioodpad nemusí obtěžovat...1/20 Další možnosti rozvoje (Vána Jaroslav)...1/15 Mezisklad jaderného paliva...1/16 Modulární systém... 1/16 Moskva chce vydělat... 1/16 Odpad-dnes surovina (Jenčik Ladislav)....1/17 Pro celý region... 1/19 Úložiště nechtějí... 1/16 Zdroj kompostu a energie (Slejška Antonín)... 1/18-19 TÉMA: RADIOAKTIVNÍ ODPADY...Č./STR. Hlubinné úložiště jako priorita... 11/16 Odpady s velkým rizikovým potenciálem (Duda Vítězslav)... 11/13-15 Transmutace radioaktivních odpadů (Michaels Gordon E.)... 11/15 TÉMA: TECHNICKÉ SLUŽBY... Č./STR. Ediční řada SOS (Bohm Vladislav)... 2/18 Efektivní a moderní čištění (Padl Josef)... 2/20 Nezanedbatelné úspory...2/18 Prioritou je spolupráce (Dvořák Richard)... 2/19 Pro spokojenost občanů (Ambrozek Ladislav)... 2/15 Údržba komunikací (Farský Josef)... 2/17 Zkušenosti v roce jedna (Mojžíš František)... 2/16 TÉMA: TECHNIKA PRO ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ...Č./STR. Kontejnery pro nebezpečný odpad... 12/18 Lis pro sběrný dvůr (Kejval Miroslav)... 12/17 Trendy ve vývoji techniky (Gros Peter)... 12/19 Technologie pro mnohostranné využití... 12/20 TÉMA: VELKÉ SANAČNÍ PROJEKTY...Č./STR. Fond je činný od začátku...9/15»lasagna«není jen jídlo...9/18 Miliardy pro areál Chemopetrolu (Martinek Jan)... 9/16 Ropné laguny v Kolíně (Lochmann Jan, Drvota Vladimír)... 9/17-18 Sanace bývalé koksovny Karolina TÉMA: ZPRACOVÁNÍ KOVOVÉHO ŠROTU...Č./STR. Elektrotechnický šrot (Štole Lubomír, Žežulka Zdeněk, Hrabák Václav)...5/16-17 Hliníkové výrobky...5/19 Méd do Číny... 5/20 Německá cesta... 5/19 Nový materiál reapor...5/19 Od sběrny po výrobní areál... 5/14 Stroje pro překládku materiálu... 5/20 Trh žádá kvalitní suroviny...5/13 Závisejí na recyklaci...5/20 SPOLEČNÉ TÉMA S ČASOPISEM MODERNÍ OBEC: KOMUNÁLNÍ SKLÁDKY... Č./STR. Aerobní skládkování...4/15 Britské plány...4/15 Cos plynem... 4/15 Ekologické stavby... 4/18 Finanční podpora (Žilek Karel)...4/13 Lištická skládka...4/18 Odpady 21 v Ostravě...4/16 Pilotní projekt...4/18 Rekordy v Rakousku...4/15 Rizikové analýzy (Landa Ivan, Kovalská Gabriela)...4/15 Sběrný dvůr...4/18 Šetří přírodu (Složil Jiří)...4/17 Zisková investice do odplynění (Jirásková /va/4/16 SPOLEČNÉ TÉMA PRO ČASOPISY MODERNÍ OBEC A ODPADY: KOMUNÁLNÍ ODPADY A OBCE... Č./STR. Programy pro odpadové hospodářství (Dřevikovská Věra)... 6/14 Projekt sběru baterií (Kábová Monika)... 6/13 Statistická ročenka /18 Strategický partner (Cincibus Aleš)... 6/16 Učí děti třídit sběr (Kábová Monika)... 6/15 SPOLEČNÉ TÉMA PRO ČASOPISY MODERNÍ OBEC A ODPADY: TECHNICKÉ SLUŽBY A INFRASTRUKTURA...Č. STR. Efektivní nástroj (Sedláček Ladislav)...10/17 Ideální pohonná hmota pro komunální sféru (Černohorský Ilja)...10/18-19 Koleje do 3. tisíciletí (Balíček František)... 10/15 Nový zákon přinese jasné postupy (Žílek Karel)...10/14 Péče o komunikace v České Lípě (Kalivoda Jindřich)... 10/13 Sběr nebezpečné složky komunálního odpadu (Kašková Zlatica)...10/16 Vodu ovládá počítač (Farský Josef)... 10/19 Zneškodnění chladniček v Plzeňském kraji (Šlajsová Lenka, Sýkora Marek)... 10/20 VYUŽITÍ...Č./STR. Aktuální průřez službami...1/23 Bioplyn v kogenerácii (Betuš Zvonimír)...2/21-22 Co s čistírenským odpadem (Bednařík Vratislav, Vondruška Milan, Houser Josef)...6/20 Černé skládky zatěžují... 4/22 Český sorbent pro kouřové plyny (Táborský Tomáš, Schlattauer Petr)... 5/23-24 Formovací směsi ze sléváren (Janoušek Radek) /23-24 Jak na obrazovky (Štole Lubomír) /24 Jedno řešení pro dva problémy (Stašková Eva)...3/19 Kaučuk investoval...6/23 Konfekční kožedělná výroba (Mokrejš Pavel, Langmaier Ferdinand, Mládek Milan)...4/21 Kontejnerová policie...1/23 Kvalitní černé pigmenty...5/24 Laboratoře hledají nová řešení (Hanzlíček Tomáš, Straka Pavel)... 9/19-20 Linka v plánu... 10/24 Moderní technologie s otázkami... 6/24 Možnost recyklácie u autovrakov (Máte! František)...6/22-23 Možnosti recyklace PVC (Nachtigal Milan)... 10/21,11/ /21 Muzeum z odpadu (Císař Karel)... 2/22 Nebezpečné odpady s těžkými kovy (Kafka Zdeněk, Punčochářová Jana)...7-8/19-20 Nejcennější složky se nevyužívají (Kodet Josef, Jelínek Petr)... 9/21 Nová pyrolýzní technologie (Sýkora František)3J20 Nové projekty...10/24 Nové technologie-inspirace ze zahraničí /20 Obnovení přepravy...3/18 Odhadněte své možnosti (Hanzlík Petr)... 9/24 Odpady a diskuze...11/20 Odpady, elektrárny a radioaktivita (Kulovaný Jaroslav)...7-8/21-22 Odstranění těžkých kovů (Čablík Vladimír, Fečko Peter)...1/21 Plasty ve vysoké peci... 4/20 Povolení na skalce...6/20 Pozůstatky po sovětské armádě (Mašek Ivan)... 11/22-23 Průmyslové odpady jako vstupní surovina (Slivka Vladimír, Vávro Martin)...11/17-18 První várka kalů...6/23 Pyrolýza pro netříděný odpad (Sýkora František)... 10/22-23 Rakouské technologie...10/24 Sanace Vintířova...6/20 Setkání v Brně podesáté...10/24 S holandskou podporou...1/24 Schovejte je pod zem...11/19 Schwarze Pumpě znovu ožívá...12/20 Spalování v Evropě se vyplácí (Kabeš Karel)...4/22 Spalovna a životní prostředí (Peroutka Karel, Suzová Jana)... 5/21-22 Spor o rychlou rotu... 4/22 Strategie Unie...3/18 Termická dekontaminace...1/24 Termická likvidace může být výhodná (Jindra Petr)...12/23 Tisíce tun skloviny na skládkách (Brabec Jaroslav)...9/22-23 Toxické látky utlumeny... 3/18 Tvrdé časy-nové německé předpisy... 1/23 Uplatnění různorodých surovin (Ledererová Jaroslava, Suchardová Michaela)...3/22 V bodě obratu-koksovna Karolina... 2/24 Ve slepé uličce?-biologicky odbouratelné plasty... 11/21 Vodárenské hliníkové kaly (Benešová Libuše, Matějíček Luboš)...3/17-18 Vody v odkališti...6/23 Výborný materiál nebo jed?-otazníky kolem PVC...9/24 Výrobní zařízení na konci životnosti (Hanuš Robert)...4/19-20 Zájem o regranuláty se zvyšuje... 12/24 Záloha na lahve...6/20 Zatěžování okolí hlukem (Schaffrath Rolf)... 9/23 Z deponie na stavbu (Ponča Vlastimil)... 6/21 Zdroj kvalitního materiálu... 3/21-22 Zkušenosti ze sanace (Švidernoch Rudolf, Hrbáč Milan)...1/22 Znečištění ropnými látkami (Žák Jaroslav)...2/23-24 Zpracování čistírenských kalů (Jašová Slávka)...7-8/22 26 ODPADY 12/2001

27 SPEKTRUM Britské technologie a my...10/27 Cesta ku kvalitnej legislativě (Fratričová Marta)... 9/25-26 Co obal je a co obal bude (Volek Vládo)...1/26 Co trápí obce (Rudolf Emil)...5/25 Databáze projektů...1/27, 2/27, 3/27, 4/25, 5/27, 7-8/27 Druhý ročník úspěšného cyklu... 3/23 Elektronického šrotu přibývá... 6/28 Hledejme nové technologie (Vajík Karel)... 4/25 Hospodárenie s odpadom z obalov (Krasnec Peter) /25-26 Inteligentní řešení pro odpady... 6/27 Jak se jich zbavit?-starý papír a kartón...9/31 Jak ze slepé uličky (Plamínková Jana)...1/27 Laboratorní ventovací zkoušky-návrh metodiky (Janků Josef, Kuba! Martin, Čermák Jiří, Horsák Jan, Čermáková Hana)...3/26 Leasingové služby pro města a obce (Žítek Karel)...11/25 Lépe recyklovatelné obaly /27 Memorandum...5/26 Může být trus drůbeže nebezpečný? (Duben Josef)... 5/28 Na pravou míru (Říhová Martina)... 3/26 Nečekané nadělení-nemoc šílených krav... 3/28 Nedostatečný postih se musí změnit (Bártiková Gabriela)... 2/27 Neoprávněné nakládání (Šembera Jiří)... 1/25 Nešťastný vodní zákon (Kužvart Miloš)... 10/26 Německý projekt...5/26 Nové akční plány (Váňa Jaroslav)...11/27 Nové knihy... 1/29, 2/29, 3/29, 4/27, 5/29, 6/29, 7-8/29, 9/29, 10/28, 11/28 Obnovený ekologický veletrh...12/22 Odpady a diskuze...10/25 Odpady Luhačovice 2001 (Gabryš Josef)...9/28,11/26 Otázky vývozu ledniček...5/27 Požadavky norem na recykláty (Bílek Vlastimil)... 6/26 Požadavky podle IPPC (I), (II... 3/24, 4/23 Proč jsou státní orgány nečinné (Schuster Václav)...5/26 Představujeme... 1/29, 2/29, 3/29, 4/27, 5/29, 6/29, 7-8/29, 9/29, 10/28, 11/28 Přechodná období budou nutná... 3/25 Recyklace kameniva (Štěpánková Jitka)... 2/28 Recyklace na úrovni (Říhová Martina)... 1/28 Recyklace tetrapaků bez rozpaků (Souček Milan)...4/24 Restrukturalizace regionů...3/27 S komplexotvornými činidly (Kubal Martin, šváb Marek)...2/26 Slovenský zákon o odpadech (Králíková Růžena, Lumnitzer Ervin)... 6/25-26 Slovníček termínů...1/28, 2/28, 3/29, 4/26, 5/28, 6/28, 7-8/28, 9/28, 10/26, 11/27, 12/20 Stolní porcelán z odpadu... 11/26 U nás to jde také (Linhart Petr)... 4/24 Volba správných materiálů (Tomíček Aleš) /28 Výklad právních předpisů... 4/26 Zákon o vodách dbá na kvalitu (Žilek Karel)...9/27 REJSTŘÍK JMENNÝ C./STR ABUSlNOV Alexandr...3A/I-VII AMBROZEK Ladislav... 2/15 BALÍČEK František.. BÁRTÍKOVÁ Gabriela BARTOŠ Pavel... BECKEROVÁ Libuše BEDNAŘÍK Jan... BEDNAŘÍK Vratislav BENEŠOVÁ Libuše. BETUŠ Zvonimír... BIELAN Petr... BÍLEK Vlastimil... BOHMVladislav... BRABEC Jaroslav... BUDSKÝ Šimon /15...2/27...2/7-8, 7-8/6...3/ / / /11,3/29,9/5-6, 3/ / /9...6/26...2/18...9/ /11.Č./STR. CINCIBUS Aleš... 6/16 CÍSAŘ Karel...2J22 C./STR I ČABLÍK Vladimír... 1/21 ČERMÁK Jiří...3/26 ČERMÁKOVÁ Hana...3/26 ČERNÁ Marie... 12/8 ČERNOHORSKÝ Ilja...10/18-19 ČERNÝ Jaromír...2/12 ČERNÝ Ladislav...7-8/8 C./STR DAŇKOVÁ Lucie...2/14 DOSKOČILOVÁ Dagmar...6/9,10/8, 3/6 DOUBRAVA Miloslav... 12/24 DRABINA Kamil... 1/10 DRVOTA Vladimír...9/17-18 DŘEVlKOVSKÁ Věra...6/14 DUBEN Josef...5/28 DUDA Vítězslav...11/13-15 DVOŘÁK Richard...2/19 Č./STR! FABIAN Miroslav7-8/6 FARSKÝ Josef...2/17,10/19 FEČKO Peter... 1/21 FRATRIČOVÁ Marta...9/25-26 G... Č./STR. GABRYŠ Josef... 9/28,11/26 GAJDOŠOVÁ Petra...10/10-11 GARGULÁK Jaroslav...3/9 GAŠPARÍKOVÁ Božena...6-7/1 GROS Peter... 12/17 GUTH Jiří...4/9.Č./STR, HÁJEK Jiří...5/14 HÁJEK Miroslav... 3/7-8,12/12 HAJNÝ Jan...7-8/18 HANUŠ Robert...4/19-20 HANZLÍČEK Tomáš...9/19-20 HANZLÍK Petr...9/24 HORSÁK Jan...3/26 HOUSER Josef...6/19-20 HRABÁK Václav...5/16-17 HRADECKÁ Hana...2/11 HRBÁČ Milan... 1/22 HYŽÍK Jaroslav...9/9.Č./STR, JANDOVÁ Jitka...3A/ JANDOVÁ Veronika...6/18 JANKŮ Josef...3/26 JANOUŠEK Radek /23-24 JAŠOVÁ Slávka...7-8/22 JELÍNEK Petr...9/21 JENČÍK Ladislav... 1/17 JINDRA Petr...12/21 JIRÁSKOVÁ Iva...4/16 JIRÁSKOVÁ Ivana...10/11-12 JIRÁSKOVÁ Zdeňka...9/10-11 B.Č./STR. Č./STR I...4/ /6, 6/13, 6/ / / / /15...9/ / /16-17, 9/ /14, KABEŠ Karel... KÁBOVÁ Monika... KAFKA Zdeněk... KALIVODA Jindřich. KAŠKOVÁ Zlatica... KEJVAL Miroslav... KODET Josef... KÓLLER Hermann. KOTOULOVÁ Zdenka KOVALSKÁ Gabriela 6/11-12 KOVAŘÍKOVÁ Alena KRÁLÍKOVÁ Růžena KRASNEC Peter... KRUG Heinz Karl KŘEČKOVÁ Kateřina KUBAL Martin... KULOVANÝ Jaroslav 27 ODPADY 12/ /IV...6/ / / / /26, 2/26.7-8/21-22,4/11-12

28 KU RAŠ Mečislav... 2/29 KUŽVART Miloš... 10/26 LANDA Ivan...4/14, 6/11-12 LANGMAIER Ferdinand...4/21 LEDEREROVÁ Jaroslava... 3/13-14, 3/22 LINHART Petr4/24 LOCHMAN Jan...9/17-18 LUMNITZER Ervin...6/25-26 Č./STR MÁDLJan... 3/I-III MARTÍNEK Jan... 9/16 MAŠEK Ivan...12/10,11/22-23 MATĚJÍČEK Luboš...3/17-80 MÁTEL František...6/22-23 MIČAN Jan... 12/10 MICHAELS Gordon E... 11/15 MIKEŠ Ctirad...4/7-8 MLÁDEK Milan...4/21 MOJŽÍŠ František... 5/16 MOKREJŠ Pavel....4/21 MÚLLEROVÁ Alexandra... 1/29 MLLLEROVÁ Andrea...3/IV NACHTIGAL Milan NEČAS František NECHVÁTAL Jiří. NONDEK Lubomír.Č./STR. 10/21, 11/23-24, 12/19...5/25...5/ /9,10/8, 3/6 C./STR! PACLT Josef...2/20 PEŇASOVÁ Milena...7-8/10 PEROUTKA Karel...5/21-22 PLAMÍNKOVÁ Jana... 1/27,1/4-5 POMAZAL Petr... 1/10 PONČA Vlastimil...6/21 PUNČOCHÁAOVÁ Jana...7-8/19-20 PYTLÍK Petr...3/16 Č./STR. REMR Jiří...7-8/14-15 ROHÁČ Otto...9/13-15, 2/24 RUDOLF Emil... 5/25, 5/7-8, 6/7-8, 7-8/7-8, 9/7-8, 10/9, 11/7-8, 12/7 RYŠÁNEK Zdeněk...4/10 ŘÍHOVÁ Martina /28, 3/26 K-WWWWWWWWWWW SEDLÁČEK Ladislav...10/17 SEITLOVÁ Jitka... 11/6 SCHLATTAUER Petr...5/23-24 SCHAFFRATH Rolf...9/23 SCHUSTER Václav...5/26 SLEJŠKA Antonín... 1/18-19 SLIVKA Vladimír... 11/17-18 SLOŽIL Jiří... 4/17 SMĚŠNÁ Marie... 1/13-14 SOUČEK Milan... 4/24 STAŠKOVÁ Eva...3/19 STRAKA Pavel...9/19-20 SUCHARDOVÁ Michaela... 3/13-14,3/22 SUZOVÁ Jana...5/21-22 SÝKORA František... 3/20,10/22-23 SÝKORA Marek... 10/20 Š...C./STR. ŠAUER Petr... 11/11 ŠEMBERA Jiří... 1/25 ŠIMERDOVÁ Jaroslava...4/7-8 ŠLAJSOVÁ Lenka... 10/20 ŠTĚPÁNEK Stanislav... 6/10, 5/10-11 STOLC Lubomír...5/16-17, 7-8/24 ŠŤASTNÁ Jarmila... 1/8, 2/4-5, 3/4-5, 4/6, 7-8/4-S, 7-8/13-14, 9/4-5, 10/6-7,12/4,12/5 ŠŤASTNÝ Miloš... 11/10 ŠTĚPÁNKOVÁ Jitka... 5/28 ŠULC Jindřich...7-8/9-10 ŠVÁB Marek... 5/26 ŠVIDERNOCH Rudolf...1/22 TÁBORSKÝ Tomáš... 5/23-24 TOMÍČEK Aleš...7-8/28 TONIKA Jaroslav...3/29 TYLEČEK Igor...9/8 B Ulehla Tomáš.11/12 VAJÍK Karel...4/25 VÁŇA Jaroslav...1/15,11/27 VÁVRO Martin...11/17-18 VEJNAR Pavel...5/12 VELTRUBSKÁ Blanka...10/10-11 VEVERKOVÁ Milena...11/9-10 VOLEK Vládo...1/26,7-8/11 VONDRUŠKA Milan...6/19 VYŠTEJNOVÁ Jiřina...3/12 mnuiiij.il ZAJÍCOVÁ Jana.3/10-11 ŽÁK Jaroslav... 5/23-24 ŽEŽULKA Zdeněk... 5/16-17 ŽÍTEK Karel...4/13, 5/6, 9/27, 10/14,11/25 SEZNAM INZERENTU APV PRAHA... č. 6/str. 24 A-TEC... č. 3/str. 2 A-TEC SERVIS... č. 4/str. 30, č. 6/str. 31, č. 7-8/str. 31, č. 10/str. 3 BACKHUS... č. 1/str. 2 BECKER-EKOSEV... č. 3/str. Vlil BEILHACK BOHEMIA s. r.o... č. 10/str. 4 BMC TRADING s.r.o... č. 6/str. 2, č. 10/str. 31 Bollegraaf Recycling Machinery...č. 10/str. 4 BfiEMUS...č. 5/str. 18 BLROBÁHM...č. 3/str. 2, č. 5/str. 18, č. 7-8/str. 31, č. 9/str. 2 BMC TRADING... č. 4/str. 29, č. 7-8/str. 2 BVV... č. 3/str. 25, č. 4/str. 5, č. 6/str. 2 CAO TEPLICE... č. 6/str. 14, 11/str. 29 CSAOKM...č. 10/str. 31 DSH...č. 4/str ECONOMIA OnLine a.s...č. 10/str. 32,11/str. 29 EKODENDRA... č. 1/str. 2 EKO-KOM... č. 6/str. 17, 6.7-8/str. 22 EKO KYDAL PLUS... č. 3/str. Vlil ENVIROCONT... č. 3/str. Vlil ENVITEC... č. 1/str. 2 FITE....č. 4/str. 29 GENEI s.r.o...č.6/str.31,č. 10/str.3 HOPR - KOVOŠROT... č. 5/str. 18 JELÍNEK TRADING... č. 5/str. 30, Č. 6/str. 30 JÓGA RECYCLING č. 5/str. 31 JÓGA RECYCLING s. r. o. ODPADY LUHAČOVICE...č. 2/str. 2 KAP...č. 9/str. 2 Kontejnerová doprava Smétal... č. 10/str. 3 KOVOŠROT DĚČÍN č. 5/str. 19 KOVOHUTĚ PfiÍBRAM...č. 5/str. 2 KUHN - BOHEMIA... Č. 4/str. 31 LUX-PTZ s.r.o...č. 10/str. 2 MERCEDES... č. 7-8/str. 32 MERCEDES-BENZ... č. 9/str. 32 METACO...č. 2/str. 2 MLU...,č. 11/str. 29 OKD, REKULTIVACE...č. 9/str. 2 OSONA HOLDING... č. 3/str. 9 PURUM...č. 7-8/str. 2 REK... č. 3/str. 2, č. 4/str. 2 RENAULT TRUCKS ČR... č. 4/str. 32 REO-RWE-ENTSORGUNG... č. 6/str. 16 RE-PLAST DESIGN... č. 10/str. 26 STfiEDOČESKÉ SBĚRNÉ SUROVINY... č. 5/str. 14, č. 6/str. 31 SUN MORAVOSTAV... č. 10/str. 3 VÁPENKA ČERTOVY SCHODY a.s... 1/str.31 VELETRHY BRNO... č. 4/str. 2 Veletrhy Brno, a.s...č. 10/str.4 WASTECH... č. 9/str. 2 ZOBOR... č. 5/str. 18 ZĎAS...č. 4/str ODPADY* 12/2001

29 8.1. Klub techniků ČSVTS, Praha 1 Trvale udržitelný způsob života Pravidelný diskusní seminář STUŽ I Oslo Sustainable Building 2002 Registrace účatníků pro III. mezinárodní konferenci o trvale udržitelném stavění, která se bude konat v Norsku od 23. do 25. září Klub techniků ČSVTS, Praha 1 Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí Pravidelný diskusní seminář STUŽ Výstaviště Brno Regiontour 2002 II. mezinárodní veletrh turistických možností v regionech. Oprava V listopadovém čísle časopisu došlo k chybě na straně 8, v krátké zprávě nazvané Růst poplatků. Průměrná cena 150 Kč za svoz odpadů nepřipadá v Hradci Králové na domácnost, ale na každého člověka. Navýšení ceny od roku 2002 bude tudíž asi dvojnásobné, a ne osminásobné, jak by z textu vyplývalo. / když i toto zvýšení ceny je dosti drastické, oproti jiným městům je Hradec Králové se svými 360 Kč na osobu při spodní hranici ceny, která se za tuto službu obvykle účtuje. Za chybný údaj se omlouváme. UP-TO-DATE 6 Our goal is not to produce further waste 7 Are the PET bottles really a problém? PREVENTION 9 Comment to the waste law (VII.) 11 Waste dump in Pozďátky 12 How to work with sour systems? 13 Waste on line" 14 Municipalities priority is treatment with waste 15 Waste line in Nová Paka is working 16 Questions to fees TOPIČ Technology tor waste managing AKTUELLES 6 Unser Ziel ist nicht weiteren Abffal zu produzieren 7 Sind PET-Flaschen wirklich ein Problém? VORBEUGUNG 8 Kommentar zum Abfallgesetz (VII) 10 Deponie in Pozďátky 12 Wie mit Sauersysteme umgehen? 13 Abfálle on line 14 Prioritát der Gemeinden ist Abfallwirtschaft 15 Recyclingstrasse fůr Kartonverpackung in Nová Paka im Bertrieb 16 Die Fragen um die Gebúhre THEMA Technik fůr Abfallwirtschafft 17 Presse fůr den Sammlungshof 18 Die Container fůr Sonderabfall 19Trends in dertechnikentwicklung 20Technologie im Betrieb AUSNUTZUNG 21 Die Móglichkeiten des PVC-RecycIing (III) 22 Ekologische Messe in Prag 23Thermische Likvidierung kann worteilhaft sein 24 Interesse um Regranulaten wáchst zu DO DIÁŘE CONTENTS INHALT Výstaviště Praha Řeko 2002 VII. veletrh stavebnictví - stavby, rekonstrukce, modernizace Seminář k problematice nového zákona o odpadech Termín: Cena: 1680 Kč Přednáší: JUDr. Dana Římanová Kód kurzu: Seminář k problematice nového zákona o obalech Termín: Cena: 1680 Kč Přednáší: JUDr. Dana Římanová Kód kurzu: Pořádá: VOX - kurzy, školení, rekvalifikace Taškentská 8, Praha 10 tel.: 02/ , fax: 02/ , mailto:prihlaska@vox-kurzv.cz 9 o 17 Press machine tor waste collecting court 18 Containers for dangerous waste 19Trends in technology development 20 Technology for wide use USAGE 21 Possibilities of PVC recycling (III.) 22 EcologicalTrade Fair in Prague 23 Thermo liquidation of waste can be advantageous 24 Interest for granulates is increasing SPECTRUM 25 Index of the year Into the diary Contents SPEKTRUM 25 Register fůr das Jahr InsTagebuch Inhalt SEZNAM INZERENTŮ FIRMA TEL./FAX STR. BMCTra*igs.r.o. 0202/ ,0202/ SSISCHAFERs.r.o. 02/ ,02/ H0FMANN GROUP SRL 019/ SETRA spd.sr.o. 05/ GENEIspol.sr.o. 02/ H 02/ B0LLEGRAAF RECYCLING MACHINERY 0439/ ,0439/ A-TEC servis s.r.o. 069/ ,069/ SUN MORAVOSTAVspolsr.o. 0508/386543, KOVEXspoLsro. 067/ ,067/ PODHORANlUKOVas. 067/ ,67/ ABF 02/ / VOX -kurzy, školeni, rekvalifikace 02/ / ECONOMIA 0NUNE 31 EK0-K0M.a.s. 02/ ,02/ ODPADY* 12/2000 Odborný časopis pro odpadové hospodářství a ekologii Číslo 11. Ročník XI Vychází V období červenec-srpen vychází jako dvojčíslo v měsíci srpnu Cena výtisku ve volném prodeji 50 Kč Roční předplatné 500 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25, Praha 7 tel.: 02/ , fax: 02/ odpady@economia.cz Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šfastná Grafická úprava: Milan Udržal (redakční strany) Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/ , fax: 02/ varbuchta@inzerce.economia.cz Redakční rada: RNDr. Libor Ambrozek, RNDr. Anna Christianově Ing. Zbyněk Kozel, Prof. Ing. Mečislav Kuraš, CSc. JUDr. Ing. Petr Měchura, RNDr. Vlastimila Mikulová Doc. Ing. Tomáš Sákra, CSc., Dr. Josef Seják, Ing. Jan Šmarda, Ing. Josef Vančura, Ing. Zdeněk Vinický, Magdalena Zimová, M. D., Ph. D. Vydává: ECONOMIA, a. s Dobrovského 25, Praha 7 IČO: Inzerce: Dobrovského 25, Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 02/ ,02/ fax: 02/ inzerce.vyroba@economia.cz Komerční přílohy: tel.: 02/ , fax: 02/ economia.cz Distribuce: Dobrovského 25, Praha 7 Volný prodej: tel.: 02/ , fax: 02/ eva.sarochova@economia.cz Předplatné, nové objednávky, reklamace: tel: ,(02) , fax (02) , internet - http: // predplatne@economia.cz Objednávky do zahraničí: tel.: , fax: 02/ predplatne@economia.cz Tisk: REPROPRINT, Zádveřice Sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia Rozšiřuje: PNS, a. s. a Česká pošta, s. p. Ve volném prodeji rozšiřují: společnosti holdingu PNS, a. s Česká pošta, s. p. a MEDIAPRINT & KAPA Pressegrosso, s. r. o. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p Odštěpný závod Přeprava, čj. 3917/95, dne Předplatné ve Slovenské republice zajišfuje L. K. Permanent, s. r. o., pošt. pr Bratislava 34, tel / , fax: / , lkperm@lkpermanent.sk Distribuci v SK zajišfuje Magnet Press, P.O.Box 169, Testová 12, Bratislava, tel., fax: / , magnet@press.sk MEDIAPRINT KAPA Bratislava, tel / Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce ISSN MK ČR 6330 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz Autorská práva k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno ECONOMIA, a. s.

30 Bankovnictví Ekonom Hospodářské noviny Listy Logistika Marketing & Media Moderní obec Moderní řízení Obchodní věstník Obchodník Odpady Právní rádce Stavitel Technik KDE VŽDY NAJDETE AKTUÁLNÍ ČÍSLA ODBORNÝCH A ZÁJMOVÝCH TITULŮ: SEZNAM PRODEJEN Praha; Střední Čechy Jižní Čechy: Západní Čechy: Východní Čechy: Severní Čechy: Severní Morava: Střední Morava: Jižní Morava: Praha 1, Trafika DAVIDOFF, Vestibul metra A - výstup směr Můstek (pod ČKD); Praha 2, Prodejna tisku MPT, Jungmannova 5, 02/ ; Praha 4, Prodejna tisku MPT, Metro Háje - u parkoviště autobusů MHD, 02/ ; Praha 7, TABÁK, NÁPOJE, Tusarova 31,0604/ ; Kladno, Energie (hotel Kladno), Sítenské nám. 3113, tel.: 0312/ ; Mladá Boleslav, Tabák - tisk, tř. Václava Klementa 822, tel.: 0326/251 55; Kolín, Trafika TOP ADRA, Legerova 29, tel.: 0321/ ; Kutná Hora, Tabák Mertová, Palackého nám. 156, tel.: 0327/ ; Příbram, Tabák Smejkal, Pražská ul. 146, tel.: 0306/ ; J. Hradec, IBIS - Tabák, T. G. Masaryka 71/111, tel.: 0331/ ; Prachatice, Tabáčnictví Věra Vachtová, Zvolenská 1 15, tel.: 0338/229 00; Pelhřimov, Vytopilovo knihkupectví, Poděbradova 20, tel.: 0366/224 40; Klatovy, Tabák - copy centrum, nám. Míru 169, tel.: 01 86/200 57; Plzeň, Admina, s.r.o., Úslavská 2, tel.: 019/ ; Plzeň, Tabák REPRE, Americká 33, tel.: 019/ ; Cheb, Efrex, s.r.o., Karlova 31, tel.: 0166/ ; K. Vary, Městská tržnice - oddělení tabák, Horova 1, tel.: 017/ ; Trutnov, Infomat S. Hrabal, Jihoslovanská 24/2, tel.: 0439/ ; Turnov, Infomat S. Hrabal, Hluboká 145, tel.: 0436/ ; Rychnov nad Kněžnou, EPOS - OSA Weisová, Panská 76, tel.: 0445/ ; Pardubice, Tabák na Hrádku, tř. Míru 98, tel.: 040/ ; Ústí n. L, Tabák - DRINK, Seifertova ulice (st. MHD), tel.: 047/ ; Ústí n. L, HZ Tabák, Z. Holeyšovský, Hrnčířská 2, tel.: 047/ ; Jablonec n. N., Prodejna tisku a tabáku KAFKA, Komenského 2 (Mírové nám.), tel.: 0428/ ; Ostrava, P.K.L. spol. s r.o., Poštovní 29, tel.: 069/ ; Opava, Prodejna tisku, Horní nám. 49, tel.: 0653/ ; Nový Jičín, Trafika R & Š, Masarykovo nám. 22, tel.: 0604/ ; Karviná - Fryštát, Trafika u zvonku, Fryštátská 88/4, tel.: 069/ ; Přerov, VI. Bureš, Kratochvílova 11, tel.: 0641/ ; Zábřeh na Moravě, R. Kalvodová - TABÁK, Žižkova 1 8, tel.: 0648/ ; Olomouc, Pavlík Group, s. r. o., Horní náměstí 25, tel.: 068/ ; Brno, Tabák ZAHIR, Poštovská ul. 6/E, tel.: 05/ ; Brno, Marlboro Tabák, Josefská 16, tel.: 0606/ ; Brno, Prodejna tisku, Moravské nám. 12, tel.: 05/ ; Uherské Hradiště, Trafika RENNO, Havlíčkova 157, tel.: 0632/ ; Kroměříž, Prodejna tisku Petra, Masarykovo nám. 492, tel.: 0634/ ; Novinky, odborné informaee i zajímavé počtení přináší vydavatelství ECONOMIA a.s.

31 - největší ekonomický zpravodajský server Reality.ihned.cz OnLine znamená ihned OD-00842/A OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATIUÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců aa cenu SSO Kč. I^Y Cena ie nlatná od (POUZE NOVÝ NEBO ZVÝŠENÝ ODBĚR). V^TDRESA OBJEDNAVATELE: NÁZEV ORGANIZACE: PŘÍJMENÍ: KÓD: 543 4^*»ÚSOB PLATBY: FAKTURA O PLATEBNÍ KARTA SLOŽENKA O SIPO C sp j- č. JMÉNO: ULICE. C. R: OBEC: TITUL PSČ: Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat. X^OAJE PRO FAKTURACI: PROFESE: IČO: 4^lAVNÍ OBOR ČINNOSTI FIRMY: DIČ: Výroba a zpracovatelský průmysl Energetika, těžký a těžební průmysl^) Odstraňováni odpadů^ Stavebnicí ~\ Č. ÚČTU: Obchod a prodej Veřejná správa, ^ ' Doprava a služby pro podnik^ Školství, zdravotnictví a ostatr ^SjRESA PRO DORUČOVÁNÍ: NÁZEV ORGANIZACE: PRIJMENl: JMÉNO: ULICE. C. R: TITUL ^/YPLlSlTE KONTAKT: TELEFON: RAZÍTKO/PODPIS: OBEC: PSÍ Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a.s., odděleni distribuce, Dobrovského 25, Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma , internet - httd:// a oredolatne@economia.cz. Souhlasím se zařazením výše uvedených údajů do databáze a s jejich použitím k marketingovým účelům.

32 e ko )kom ZDARMA POSKYTUJE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PROPAGACI TŘÍDĚNÍ ODPADŮ Semináře pro učitele základních škol Pojízdná výstava o zpracování a recyklaci obalů TONDA OBAL NA CESTÁCH Další informace najdete na WWW. 6 k O k O ITI. C Z EKO-KOM, a. s.. Pod novým lesem 76a, Praha 6, tel.: 02/ , fax: 02/