OTÁZKY KOLEM POPLATKU SKLÁDKA V POZĎATKÁCH ODPADY ONLINE JSOU PET LAHVE PROBLÉM? Technika pro odpadové hospodářství

Transkript

1 maž ODBORNÝ ČASOPIS PRO ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A EKOLOGII Y MĚSÍČNÍK hn 12 PROSINEC 2001 cena 50 Kč/73 Sk í'-v' 11 * ř A 'X JElefI. "vr ^>v.-v - --'."i--.-' iv * " (Oj OTÁZKY KOLEM POPLATKU SKLÁDKA V POZĎATKÁCH ODPADY ONLINE JSOU PET LAHVE PROBLÉM? Technika pro odpadové hospodářství TÉMA

2 51 SCHAFER Společnost SSI SCHAFER prezentovala své výrobky Firemní prezentaci oboru Technika pro odpady 25. září 2001 v Praze 5-Radotíně navštívili zástupci z 30 firem a organizací. V předváděném souboru 40 typů popelnic a kontejnerů z plastu i žárově zinkované oceli bylo i několik novinek. Předvedením nově dodávaného typu kontejneru typu MGB 1100 litrů z plastu s plochým víkem podle normy ČSN EN ve všech provedeních i barvách zahájila firma jejich sériové dodávky do České republiky. Předvedeny byly i některé nové typy velkých kontejnerů ze žárově zinkované oceli s plastovým víkem ze série»frontlader" s objemy od 1,75 do 7,5 m3. Plastové popelnice s omezenou hlučností (víka, pojezdu i dna nádoby) jsou pro nás zatím jen zajímavou technickou novinkou s překvapivě vysokou účinností omezení hluku. Compostainery CT 120, CT 140 i CT 240 jsou nepostradatelnou pomůckou pro hygienický sběr bioodpadů. Souprava dobře uzamykatelných nádob pro sběr dokumentů o velikostech 240, 360 a 660 litrů může dobře posloužit všem firmám a úřadům, které si tak lépe mohou chránit svou dokumentaci před vlastní skartací. Praktické ukázky různých zámků a petlic pro popelnice i kontejnery přiblížily zájemcům možný výběr jejich optimální alternativy. Zářijovou prezentací programu Technika pro odpady vykročila firma Scháfer do druhé desítky let svého úspěšného působení v České republice. KONTAKT: SSI SCHAFER s. r. o. Obchodní oddělení AT - PRAHA Přeštínská PRAHA 5-RADOTÍN Tel: 02/ , 02/ Fax: 02/ SSI SCHAFER přeje všem»popelářům«pěkné Vánoce a hodně zdraví a úspěchů v novém roce 2002 /KOMERČNÍ PREZENTACE/

3 Bollegraaf Recycling Machinery Bollegraaf Recycling Machinery Obchodní zastoupeni: Ing. Pavel Murčo, Škroupova 540, CZ Trutnov Tel./fax: 00420/0/ , mobil: 00420/0/ internet - Bollegraaf Recycling Machinery vyrábí a dodává paketovací lisy, skartovače, drtiče, drtiče kartonů, třídicí bubny a síta, řezací nůžky na role papíru, kompletní třídicí linky na odpad. Balicí lisy na sypký materiál. Nabízíme poradenství a konzultace v oblasti odpadů. Nabízíme: GENEI spol. s r.o. - DIVIZC STROJŮ NA ZPRACOVANÍ KOVOVÉHO ODPADU paketovací lisy a hydraulické nůžky granulační linky a mlýny nakladače elektromagnety (vč. 24 V) přístroje na měření radioaktivity stroje na zhutnění komunálního odpadu NOVINKA - nůžky s předlisem SQUALO 850T -12 světových patentů Záruční a pozáruční servis Paketovací lisy pro lisováni papíru, lepenky a kartonů, fólii, nápojových plechovek, textilu apod. Dodáváme paketovací lisy nové, dále starší repasované a starší bez opravy, také jiných výrobců. spol. s r.o. DRŽITEL CERTIFIKÁTU SYSTÉMU JAKOSTI ČSN EN ISO 9002:1995 NABÍZÍ SLUŽBY: Likvidace stavebních sutí (recyklace mobilními soupravami včetně magnetické separace a třídění) Likvidace odpadového dřeva (recyklace mobilními soupravami včetně magnetické separace a třídění) Likvidace odpadů z městské zeleně (mobilní soupravou včetně kompostování) Likvidace stabilizovaných kalů z ČOV (kompostováním) Likvidace pneumatik, plastových obalů, skla, hliníkových obalů atd. (recyklace mobilní soupravou včetně magnetické separace) Technologická doprava včetně manipulace Kontejnerová doprava včetně přistavení kontejnerů e Třídění odpadů (mobilními třídiči včetně magnetické separace) Likvidace, sanace a rekultivace dobývacích prostorů a skládek e Likvidace uličních smetků (recyklace mobilní soupravou) Výstavba řízených skládek SETRA spol. s r. o. Zvonařka 16, BRNO Tel.: 05/ , 05/ setra@setra-cr.cz o O O Zastoupení pro CR a SR: GENEI spol. s r. o. Antala Staška 30, Praha 4 Tel.: 02/ Fax: 02/ GENEI@mbox.vol.cz HOFMANN GROUP SRL 9 viale Europa S. Gregorio Di Veronella (Verona) Itálie Společnost vyrábí třídicí linky a lisy na komunální odpady, na sběrový papír, plasty, neželezné kovy aj. Dále drtiče, pásové a pneumatické dopravníky. Naše výrobky jsou vyrobeny podle soudobých požadavků, technologických potřeb a vždy v souladu s platnými evropskými normami a předpisy. Ing. Jaroslav Kašpar, zastoupení pro ČR a SR, Vám poskytne všechny informace na tel.: 019/ , 019/ a , popř. jkaspar@top.cz OD OD-00860

4 A-TEC servis s. r. o. Orlovská Ostrava Tel.: 069/ Fax: 069/ Naše společnost Vám nabízí následující produkty a služby: Vozidla pro svoz odpadu HALLER nástavby o objemu m3 pro nádoby m3 vhodné pro svoz domácího a průmyslového odpadu Zametač! stroje KROLL A SCARAB nástavby o objemu nádrže na smetí 2-6 m3 se širokou škálou dalších přídavných zařízení, dodávky jsou možné také včetně výměnného systému a dodávek nástaveb pro zimní údržbu chodníků a komunikací Vozidla MULTICARM 26 včetně veškerých nástaveb, ve spojení s výměnnou zametači nástavbou SCARAB a nástavbami pro zimní údržbu představují špičkový produkt pro celoroční údržbu chodníků a komunikací Opravy zametačích strojů IFA provádíme veškeré opravy samosběrných strojů IFA všech provedení včetně zásilkového prodeje ND FOtlWCO 8. MEZINÁRODNÍ VELETRH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAŽSKÝ VELETRŽNÍ AREÁL LETŇANY UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK 1. BŘEZNA 2002 Souběžně proběhne 9. mezinárodní veletrh bydlení a realit f&zhabrtat ABF Veletržní správa. Václavské nám Praha 1 tel: fa*: foreco@abf.cz. ZÁŠTITA A ODBORNÁ GARANCE: MINISTERSTVO ŽTVOTNUO PROSTŘEDÍ 1 STATNI FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘE!* HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: N-ÍCEMC1 ttorrfí <an» yr.«řett I KM F~T7m multicnr letní a zimní komunální údržba tištěni a údržba kanálů odpadové hospodářství vysokozdvižné plošiny údržba zeleně žebříky SUN MORAVOSTAV spol. s r. o. Vrchoslavice tel./fax: prodejna 0508/ / tel./fax: servis 0641/ MULTICAR M26 je nejprodávanější komunální vozidlo ve své třídě v Evropě i v ČR. Výroba, montáž a opravy lanových i hákových nosičů kontejnerů. Dodáváme i kontejnery. KOVEX spol. s r. o. Dešná 65 poštovní schránka Slušovice telefon: 067/ fox: 067/ mobil: kovexdesna@volnv.cz /kovexdesnn Dílna: Zahnašovice u Holešova telefon: 0635/ *00 NIR TECHNOLOGIE V budoucnu by se všechny plastové odpady měly třídit podle typu plastu či spíše polymeru. To je možné zavedením NIR technologie (Near-InfraRed Technology), využívající infračervené spektroskopie k rozpoznávání plastů. Ukázkou možností recyklace orientované na budoucnost je nový automatický třídicí a zpracovatelský závod uváděný do provozu v Andertenu poblíže Hannoveru. S využitím technologie SORTEC 3.0 vyvinuté organizací Duales System pracuje automaticky s detekcí a separací kovů. s minimálním podílem nevytříděných zbytků plastů. a zpracovává i velmi malé díly a části obalů. Regranuláty z polyethylenu (PE). polypropylenu (PP) a polystyrenu (PS) se vyrábějí in-line v jakosti pro přímý prodej. Aglomeráty z polyolefinů (PO) se získávají pro mechanickou recyklaci na vhodné výrobky. Aglomeráty nižší jakosti a směsné aglomeráty se zpracovávají surovinovou recyklací na syntézní plyn a methanol ve středisku Sekundárrohstoff- Verwertungszentrum Schwarze Pumpě v Sasku nebo energeticky při výrobě surového železa přifukováním do vysoké pece v železárnách Stahlwerke Břemen. Technologie SORTEC 3.0 využívá NIR techniky k separací frakcí z PET lahví, fólií a tkanin. - ab -

5 Cílem není vyrobit další odpad Ing. Jarmila Šťastná Jsou PET láhve opravdu problém? Ing. Jarmila Šťastná Komentář k zákonu o odpadech (VII) JUDr. Ing. Emil Rudolf Skládka v Pozďátkách Ing. Marie Černá Jak naložit s kyselými systémy? Doc. Ing. Ivan Mašek, CSc., Ing. Jan Mičan 13 Odpady on line 14 Prioritou obcí je nakládání s odpady Ing. Miroslav Hájek 15 Linka v Nové Páce v provozu Otázky kolem poplatků Technika pro odpadové hospodářství Lis pro sběrný dvůr Ing. Miroslav Kejval 18 Kontejnery pro nebezpečný odpad Trendy vo vývoji techniky Ing. Peter Gros Technologie pro mnohostranné využití Slovníček termínů Možnosti recyklace PVC (III.) Ing. Milan Nachtigal 22 Obnovený ekologický veletrh Termická likvidace může být výhodná Ing. Petr Jindra Zájem o regranuláty se zvyšuje Rejstřík roku Do diáře Contents/inhalt Foto na titulní straně archív EKO-KOM, a. s. Uzávěrka tohoto čísla VÁŽENÍ ČTENÁŘI, tímto číslem uzavíráme jedenáctý ročník časopisu Odpady. Pro odpadové hospodářství to byl rok naplněný prací. Podařilo se dokončit a schválit nový zákon o odpadech, který je již kompatibilní s legislativou Evropské unie. V okamžiku, kdy připravujeme toto číslo, je v Senátu ČR připraven k projednávání také zákon o obalech, a můžeme předpokládat, že i on projde úspěšně legislativním procesem. Dokonce jsou vesměs připraveny i vyhlášky k zákonu o odpadech, což se u zákona č. 125/97 Sb. nepodařilo (jistě si všichni pamatujeme tu kafkovskou situaci, kdy byly na Silvestra hotovy vyhlášky, které měly od následujícího dne začít platit). Nevyhnuli jsem se samozřejmě mnoha problémům. O některých ustanovením nové legislativy se vedou vášnivé, a někdy rozhořčené diskuze. Mnohé se dalo udělat lépe, rychleji, jednodušeji a průhledněji, o tom není pochyb. Nicméně můžeme říci, že v legislativě se v našem oboru blýská na lepší časy. Také v praxi lze zaznamenat mnoho změn. V podnikatelské sféře pokračuje stabilizace firem, která obvykle znamená, že malé firmy jsou pohlcovány většími. Zaznamenáváme intenzivní zájem nadnárodních společností o působení v oblasti českého odpadového hospodářství. Díky dvouletému působení společnosti EKO-KOM, a. s se rozvíjejí separační systémy ve městech a obcích a stávají se významnějším zdrojem vyseparovaného odpadu, a tedy druhotných surovin. Také u ostatních komodit s povinností zpětného odběru vidíme aktivitu zainteresovaných společností a firem. Recyklační průmysl se, stejně jako v Evropě, postupně stává významným průmyslovým odvětvím. Je to možné pozorovat i na našem časopise - informace 0 recyklačních technologiích (ať jako vědecké studie nebo jako provozované technologie) tvoří značnou část jeho obsahu. Je sice stále nesmírně obtížné prosadit novou technologii a zabezpečit její ekonomické fungování, na příkladu recyklace PET lahví však můžeme vidět, že to skutečně proveditelné je, a to i bez podpory státu. Máme totiž velké zdroje energie - a to je úpornost podnikatelů, kteří chtějí prosadit svůj záměr nebo aktivitu, a pracovitost starostů, prosazujících kvalitní systémy odpadového hospodářství. Nacházíme 1 úředníky, kteří nejsou překážkou, ale naopak motorem rozvoje. Ano, jsem vědomě a záměrně optimistická. V naší zemi se pozitivní myšlení a optimismus nenosí. Normální je remcat a nadávat. Ale dovolme si být kladně naladěni aspoň jednou za čas. Myslím, že můžeme uzavřít tento rok s přesvědčením, že to»hnulo«, i když pomalu a s obtížemi. Ano, odpadové hospodářství u nás se dostává na evropskou standardní úroveň. Krásné vánoce přeje JARMILA ŠŤASTNÁ, šéfredaktorka časopisu 5 ODPADY 12/2001

6 cílem není vyrobit další odpad ALTERNATIVNÍ PALIVA Jak tento projekt začat? V letech Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo výzkumný projekt mimo jiné i na možnosti využití komunálních odpadů ve stavebnictví. Měli jsme za úkol navrhnout, jak využívat odpad ze skládek komunálního odpadu. Považovali jsme to za nereálné, protože smícháním v komunálním odpadu a jeho uložením na skládku se suroviny zcela znehodnotí. V té době jsme provozovali třídicí linku na sídlištní odpad a hledali jsme využití pro vytříděné jednotlivé podíly komunálních odpadů. Jako nej lepší se jevila možnost konverze vytříděných podílu ze sídlištních odpadů na palivo pro cementářské pece. Vznikl tak meziodborový projekt, kde bylo třeba skloubit znalosti o výrobě cementu se znalostmi nakládání s odpady. Měli jsme to štěstí, že jsme mohli spolupracovat se špičkovým odborníkem - cementářem, ing. Janem Gemrichem zvumo. Výsledkem bylo vyhodnocení možnosti zpracování vytříděného odpadu, bohužel bez praktického ověření v cementárnách. Až začátkem roku 2000 se nám podařilo najít potencionálního odběratele alternativního paliva, a to cementárnu v Hranicích, s níž jsme se dohodli na smlouvě a podmínkách realizace. Následovala investiční a realizační část akce, kdy se projektovalo, hledalo se ekonomické řešení, hodnotily se efektivity jednotlivých činností a zároveň probíhal legislativní proces. Nejsložitější bylo najít takovou technologii, na jejímž základě bychom mohli ručit za standardní kvalitu výrobku na výstupu. Know-how ale není v tom, že vlastníme»nějaké stroje«, které palivo vyrobí. Podstata je v hodnocení vstupních materiálů, ze kterých se palivo můžeme namíchat. Je to vlastně zbožíznalectví. Naším cílem není vyrobit další odpad, ale výrobek s definovaným složením, na který můžeme vydat certifikát. Ing. Petr Bielan To znamená, že není nějaký standardní postup či technologie, který se prostě koupí a použije? Existují běžné technologie na fyzikální úpravy odpadů, a můžete si vybrat. Každá z nich lépe splní či hůře z požadovaných před- V ostravské společnosti OZO Ostrava, s. r. o., se rozběhl projekt výroby alternativních paliv z odpadů. Hovořili jsem o něm s Ing. Petrem Bielanem, technickým náměstkem ředitele společnosti. pokladů na výrobek. Hlavně musíte mít dobře popsané vstupy a požadovaný výstup. Problém při zpracovávání odpadů jejich heterogenita. Pod jedním katalogovým číslem dostanete dva zcela rozdílné odpady. Například odpad drobného plastu může obsahovat materiály, které nejsou spalitelné, mohou obsahovat třeba 80 % oxidu vápenatého a vůbec nehoří. Jiné obsahují PVC, kde je až 60 % chlóru, což je materiál sice spalitelný, ale nepoužitelný pro cementářskou technologii. A tak si můžeme povídat o vlhkosti, o příměsích jako fluór, rtuť a dalších. Tyto faktory omezují použití odpadů pro výrobu alternativního paliva. Přesto můžeme konstatovat, že rozsah vstupních surovin pro výrobu alternativního paliva je podstatně širší než u recyklačních technologií na konkrétní materiál či na jednu zcela konkrétní komoditu (např. folie LDPE). Komunální odpad je velmi heterogenní, jak se dá využít? Technologie alternativního paliva má své omezení v tom, že do něj lze zpracovat materiály přímo z komunálního odpadu jen po předešlé separaci. Hodně záleží na lidech a jejich třídění. Někdy svezeme tříděný sběr plastů na vstup na linku paliva, aleje tak znečištěn, že pro výrobu náhradního paliva nelze použít. Proto se i při výrobě náhradního paliva opíráme o průmyslové odpady, kde je jejich složení lépe definovatelné. Se směsnými komunálními odpady nemůžeme při výrobě paliva vůbec počítat, lépe si s nimi poradí například spalovna, které jsou na složení odpadů a jejich chemicko-fyzikální vlastnosti méně citlivé, než je výroba náhradního paliva. Využití odpadů v náhradních palivech však musí v prvé řadě brát ohled na to, že popel z našeho výrobku se zabuduje do cementu. Z tohoto pohledu je to výhoda, protože se jedná o bezodpadovou technologii. Na druhou stranu popeloviny mohou ovlivnit kvalitu cementu. např. tvrdnutí betonu, jeho zrání a pevnost. Proto musíme hlídat obsahy zinku, olova, chrómu nebo kobaltu a dalších prvků ve 6 ODPADY 12/2001 vstupních materiálech pro výrobu paliva. Laboratorně zjišťujeme obsahy a podíl sledovaných prvků v jednotlivých odpadech. Z toho pak určujeme možný podíl odpadů na vstupu do technologie. Proto také značný podíl našich vstupních surovin nejsou odpady komunální, ale průmyslové. U nich je snadnější dosáhnout standardní kvality od prověřeného dodavatele se stabilní produkcí technologického odpadu. Přesto musíme být obezřetní, protože nikdy nemáte»čistý«odpad, vždy je to heterogenní materiál a musíme rozhodovat, jak ho použít. V jakém poměru tedy mícháte průmyslové a komunální odpady? Dnes se podíl pohybuje zhruba 1:1 započteme-li i velkoobjemové odpady. Naší výhodou je, že svážíme odpad pro celé město Ostravu. Díky tomu máme celkem stabilní zdroj komunálního odpadu, s nímž už se dá nakládat koncepčně. Na palivo můžeme zpracovávat například i již zmíněné vytříděné složky velkoobjemových odpadů, kde je velký podíl dřeva, koberců a jiných složek. Z velkoobjemových odpadů vytřídíme i další složky, které se dají dále využít: kovy. karton, textil. Samozřejmě jsou v něm obsaženy televize, ledničky, autobaterie a další i nebezpečné složky odpadů. Ty separujeme a odvážíme na další zpracování nebo ke zneškodnění - odstranění. Zbytek po vytřídění se vozí na skládku. Které složky v odpadech vám nejvíce vadí. Hodně potíží působí obaly, kde je vysoký podíl Cl (výrobky z PVC). Přestože těchto výrobků je jen okolo 6 % v separovaném sběru plastů, toto množství značně snižuje jeho použitelnost na výrobu náhradního paliva. Při přípravě linky na výrobu paliva jsme mimo jiné vycházeli i ze zákazu výroby PVC do konce roku 2004, tak jak to bylo stanoveno v zákoně o odpadech č. 125/1197. Nový zákon s omezením výroby PVC nepočítá. Zkrátka zákonodárce rychle mění své názory a koncepční úvahy a je složité se s tím vyrovnat. Proto hledáme cestu omezit rychloobrátkové obaly z PVC, které se dostávají do komunálních odpadů. Především se jedná o potravinářské obaly a tvrdé folie cukrářských výrobků. Spolupracujeme se společností EKO-KOM a snažíme se ovlivnit výrobce těchto složek

7 v odpadech, aby používali»čisté obalové materiály«tak, jak je již používají jejich kolegové z branže a že vytřiďovat těch 6 % problematických odpadů je finančně velmi náročné a lze to přirovnat k pověstnému hledání»jehly v kupce sena«. Je otázka, zda toto třídění máme dělat u nás na konci řetězu nebo s výrobci či plniči obalů, kteří by mohli změnit systém plnění do»čistých obalů«z hlediska využití obalových materiálů. Významně by se zvýšila využitelnost komunálních plastových obalů. Ve velkoobjemových odpadech, jako jsou třeba podlahové krytiny, PVC velmi snadno poznáme a vytřídíme, tam žádný problém není. Pro úspěšnou výrobu paliva je zřejmě klíčová analýzu odpadu? Základem je analýza vstupů a výstupů. Máme několik odběrných bodů pro vzorkování při procesu výroby paliva. První je na vstupu, kde stanovujeme, zda materiál přijmeme ke zpracování nebo ne. Pak následuje mezikontrola po prvním drcení, a na konci je výstupní kontrola, kde se připravuje průměrný vzorek z hotového výrobku a stanovuje se jeho expediční složení. Tato analýza již jde s výrobkem jako certifikát o složení. Výroba alternativního paliva je často prezentována jako záchrana pro stále se zvyšující množství komunálního odpadu. Co si o tom myslíte? Určitě ne. Tato výroba má své omezené místo podobně jako třídění PET lahví: nevyřeší nakládání s komunálním odpadem jako s celkem, ale pomůže řešení problému. Výroba alternativního paliva může zvýšit podíl využití komunálních odpadů. Můžeme jej označit jako určitý mezistupeň mezi spalováním a materiálovým využitím. Můj laický odhad je, že všechny cementárny by mohly ročně využít tun alternativního paliva. Pokud by v něm TKO představovalo polovinu, bude to tun ročně. Ve státě se ročně vyprodukuje kolem 3 milionů tun»komunálu«. Z něj zhruba polovina inertní materiály. Toto procento se postupně snižuje (ve velkých městech už je to jen mezi %). Další podstatnou složkou jsou bioodpady (cca 30 %) I po odečtení těchto dvou složek vyplývá, že alternativní paliva představují u pro hospodaření s TKO významnou, ale ne převratnou možnost využití odpadů. Jak vidíte budoucnost? Musíme společně hledat cestu k tomu, abychom odpady co nejvíce využívali, nikdo to za nás neudělá. Často přitom stačí tak málo: organizovat práci uvnitř podniku, zavést separaci odpadů, využít je za minimálních nákladů. Je třeba uvažovat i o ekonomické stránce věci: čím lépe a pečlivěji třídíme, tím více to stojí peněz. U odpadů, které je problematické třídit do určité čistoty, je ekonomičtější je třeba spálit bez velkého třídění. JARMILA ŠŤASTNÁ FOTO ARCHIV JSOU PET LAHVE OPRAVDU PROBLÉM? HLEDÁNÍ IDEÁLNÍHO STAVU Obaly z materiálu PET se staly v posledních několika letech jakousi ikonou komunálního odpadu. Pro laickou veřejnost jsou čitelným symbolem plýtvání neobnovitelnými zdroji: kvalitní, takřka nezničitelný obal se skvělými vlastnostmi se po jediném použití zahodí. Dnešní spotřebitel sice dává přednost nákupu nealkoholických nápojů v praktických PET lahvích, ale zároveň požaduje jejich recyklaci. Mezi veřejností navíc panuje obecné přesvědčení, že recyklace se u nás zanedbává a PET lahve se odvážejí na skládky, aniž by se s nimi cokoliv dělalo. To možná platilo před několika lety, v době nástupu tohoto typu balení. Současný pohled na možnosti a rozvoj recyklačních aktivit u nás rozhodně není tak pesimistický. NAHRMímiYI Každý obyvatel naší republiky odhodí do domovního odpadu přibližně 20 kg plastů ročně, asi pětinu z toho představuje PET. Při roční produkci kolem 260 kg na obyvatele a rok tedy PET materiály tvoří pouze 1,5 % domovního odpadu. Přes relativně nízké zastoupení v odpadu jde o materiál velmi cenný a bylo by nevhodné ho ukládat na skládky. Cest jak to zajistit je několik. Zelené organizace obvykle navrhují opětovné nahrazení nevratných plastových lahví vratnými, skleněnými lahvemi. V Německu se o takový krok pokusili: podle jejich obalového zákona má být 72 % nápojových obalů prodáváno ve vratných lahvích. Přes značné úsilí se tohoto cíle nepodařilo dosáhnout i přesto, že německý trh velmi dbá na ochranu životního prostředí. Naopak se v tomto souboji postupně přiklání vítězství na stranu PETu. Dosluhující technologie na balení do skla jsou nahrazovány novými linkami, které však již využívají plastové obaly. Povinné a obecné zavedení vratných lahví u nás je nereálné přinejmenším v horizontu desítky let. Taková povinnost by zlikvidovala většinu výrobců nealkoholických nápojů, kteří si jen nedávno pořídili nové linky na balení nápojů do plastu. S opětovným nástupem skla by museli investovat znovu. Navíc by tato záměna zřejmě narazila na odpor spotřebitelů, pro které jsou vratné lahve, ať plastové nebo skleněné, mnohem méně pohodlné. Mimni necrislaffs Reálnější cestou je recyklace maxima nevratných obalů. Systémy, které to mají zajistit, fungují v Evropě v několika variantách. Vesměs vycházejí z předpokladu, že valná část spotřebitelských obalů z PETu se nakonec objeví v komunálním odpadu. Odtud je lze vytřídit a recyklovat. Nákladné separační systémy jsou přitom podporovány z peněz výrobců a»plničů«obalů. Evropská legislativa požaduje, aby se postarali o své obaly uvedené na trh, a tento způsob jim umožňuje celkem elegantně své povinnosti dostát. Podobný systém, provozovaný společností EKO-KOM, a. s., běží i u nás, ačkoliv zákonná povinnost nastane výrobcům až od roku Zatím se u nás daří recyklovat přibližně třetinu PET lahví uváděných na trh. Toto množství se nezdá velké, podařilo se ho však dosáhnout za pouhé dva roky, zatímco v ostatních evropských zemích to trvalo několikanásobně delší dobu. Množství recyklovaných PET lahví rozhodně není omezeno výkonem recyklačního průmyslu. Jeho kapacita nyní dosahuje poloviny množství nápojového PETu, uváděného na trh, a v příštím roce by se mohla dále zvýšit. Limitujícím faktorem jsou výkony separačních systémů v městech a obcích, z nichž se zatím nedaří získat dostatečné množství suroviny. Důvodem je nejspíše krátká doba pro jejich rozvoj, a zejména nedostatek finančních prostředků, bránící například hustšímu rozložení sběrných kontejnerů ve městech nebo realizaci lepší informační kampaně. Nezávislé zelené organizace nepovažují dosahovanou úroveň recyklace PET lahví za dostatečnou. Hnutí Duha požaduje stupeň recyklace 80 % i více procent a pro jeho zajištění navrhuje opětovné zavedení zálohových systémů. Tuto myšlenku podporuje fakt, že ne všichni spotřebitelé jsou ochotni třídit a odhazovat použité lahve do kontejneru. Záloha by je přiměla ke změně zvyklostí a mohla by zajistit vysoký stupeň recyklace. Myšlenka na zavedení zálohových systémů je inspirována Německem. Tamější návrh předpokládal, že by se zálohování a vraceni obalů realizovalo pomocí speciálních automatů pro zpětný odběr, které by byly umístěny v obchodech a supermarketech. Investice do nákupu těchto automatů byly odhadnuty na 1,75 mld. DM (890 mil. euro). Celkové náklady na provoz systému by měly dosáhnout ročně téměř 165 mil DM. což představuje asi dvě marky na obyvatele za rok. pří- 7 ODPADY 12/2001

8 PŘIJÍMAJÍ ŽÁDOSTI Kromě pražského ústředí Státního fondu životního prostředí ČR přijímají od července žádosti o finanční podporu ze SFŽP také všechna jeho krajská pracoviště. Krajská pracoviště SFŽP ČR vznikla k v sídlech nových krajů a navázala na činnost bývalých sedmi regionálních pracovišť. Žádosti o finanční podporu ze SFŽP na projekty a akce, které slouží k ochraně životního prostředí ve všech jeho složkách - ochrana vod, ochrana ovzduší, nakládání s odpady, ochrana přírody a krajiny, technologie a výroba a využívání obnovitelných zdrojů, budou nyní přijímat všechna pracoviště SFŽP podle programů vyhlášených Ministerstvem živomího prostředí ve směrnici o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR. Tato směrnice a její konkretizace ve formě Přílohy I. a Přílohy II. v aktuálním znění jsou k dispozici všem žadatelům v sídle SFŽP v Praze a všech čtrnácti krajských pracovištích. Informace o možnostech finačních podpor ze SFŽP podají též okresní úřady. Zájemci o finanční podporu ze SFŽP - obce, města, právnické osoby, neziskové organizace i jednotliví občané - mohou konkrétní podmínky pro poskytnutí podpory' nalézt též na webové adrese VELKÁ CENA SAKO 2001 V rámci jubilejního veletrhu EnviBrno 2001 proběhla také Jízda na čas s PET lahví na kapotě, couvání na tyč a milionářský test z pravidel silničního provozu. To jsou tři ze šesti disciplín, ve kterých 10. mezinárodního veletrhu techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí soutěžily osádky svozových firem zajišťující svoz komunálního odpadu ve městě Brně. Zápolení ještě doplnilo házení PET lahví do popelnice, slalom s popelnicí a zkouška šikovnosti, při které musel řidič zajet ke kbelíku na zemi tak, aby jeho kolega nalil z kabiny do kbelíku co nejvíce vody. Soutěže zručnosti se zúčastnili zástupci společností.a.s.a., spol. s r. o.. RPS Ekologie s. r. o., SAKO Brno. a. s., SELIO, spol. s r. o. a van Gansewinkel, a. s. Všechny disciplíny bodovala odborná porota složená ze zástupců jednotlivých svozových firem. Nejšikovnější byli popeláři ze společnosti SAKO Brno, a. s kteří navíc suverénně zvítězili v couvání na tyč. Tím se jim podařilo obhájit loňské vítězství, za které stejně jako loni obdrželi pohár. Vzhledem k úspěchu celé akce se bude v tomto soutěžním zápolení pokračovat i v dalším roce. - es - pádně 1,14 feniků zajeden obal. Předpokládaná návratnost obalů - až 90 %. Německým zeleným se však nepodařilo tento návrh prosadit. Horní komora německého parlamentu jej zamítla pro nákladnost, nerealizovatelnost v malých obchodech a zbytečnost z hlediska ochrany životního prostředí. Provedené analýzy životního cyklu, porovnávající náklady a vliv na životní prostředí od suroviny až po recyklaci výrobku, navíc zpochybnily proklamovanou ekologickou výhodnost používání vratných lahví. LÁKAVÁ MYŠLENKA Myšlenka jednotného zálohového systému je však zřejmě příliš lákavá. Na podporu svého záměru zorganizovalo Hnutí Duha v době přípravy zákona o obalech několik seminářů spolu s výrobcem automatů pro zpětný odběr, německou firmou Tomra. Představili na nich svou představu založenou na německém návrhu. Idea skutečně vypadá lákavě. Je otázkou, jak obstojí při bližším ekonomickém rozboru. V nedávno přijatém zákoně o odpadech se říká, že»místa zpětného odběr obalů musí být pro spotřebitele stejně dostupná, jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje«.takových prodejních míst je v naší republice kolem To znamená stejný počet automatů. Cena jednoho automatu firmy Tomra se pohybuje kolem půl milionu korun. Na jejich pořízení by se tedy muselo vynaložit kolem 22 miliard korun. Automaty samozřejmě není nutno instalovat všude. Vzhledem k charakteru provozu by si je musely pořídit přinejmenším supermarkety. V menších obchodech by snad byli majitelé ochotni znovu zavést systém okýnko-žeton-pokladna. Supermarketů a podobných prodejních míst je u nás přibližně 8000, investice je tedy kolem 4 mld. korun. K tomu je nutno přičíst (podobně jako v Německu) srovnatelné provozní náklady, které by dosáhly kolem 1,9 mld. korun. Jistě se dá uvažovat o vynaložení takové částku, pokud to za to stojí. Celkový tříděný sběr v ČR však u nás dosahuje asi 150 tis. tun ročně a náklady na provoz a znovuvyužití surovin se pohybují kolem 400 mil. korun za rok. Obaly vyrobené z PET materiálu v něm představují jen necelých 13 %. Na ně by se tedy mělo podle návrhu zelených organizací vynaložit přinejmenším něco kolem 5,9 miliard korun. Zbývajících 87 % by se zneškodnilo za zlomek této částky. Ročně se u nás uvede na trh asi 35 tisíc tun PET lahví, recyklace zhruba třetiny z nich dnes stojí ročně směšných 30 milionů korun. 5 použitím automatů by se sice dosáhlo 80 % 8 ODPADY 12/2001 recyklace (tj. asi tun), ale náklady by dosáhly kolem 5,9 miliard korun. To znamená, že náklady na separaci jedné tuny by se vyšplhaly do oslnivé výše 210 tisíc korun. Tím by Česká republika dosáhla opět jednou světového primátu, bohužel ve zcela absurdní kategorii. Idea zelených organizací také vůbec nereflektuje dopad zavedení automatů na systémy obcí. Tuna vyseparovaného PET materiálu se dnes dá prodat za zhruba 5000 korun, navíc obec dostává na každou tunu dotaci 2000 Kč od systému EKO-KOM. Kdyby začaly téci PET odpady jinými kanály, obce by o tento slušný příjem přišly. Rentabilita třídění komunálního odpadu by se pak opět dostala do červených čísel, kde byla před rozvojem obchodování s vytříděným PETem... PWžTATdikJMtó Celá tato prostá ekonomická úvaha by mohla být spíše úsměvnou hříčkou. Návrh požadující 80 % kvótu recyklace však prošel do znění zákona o obalech, projednávaného v Poslanecké sněmovně. Poslanci ho však nakonec nepřijali, jistě k velké nelibosti velmi zainteresované zahraniční firmy, která by k nám - kdyby to vyšlo - mohla dodat čtyřicet tisíc automatů, kus za půl milionu. V celé Evropě jich má zatím nainstalováno jen kolem třiceti tisíc. Bohužel to také ukazuje, jak nerealisticky je problém PET lahví vnímán veřejností (do níž lze zahrnout nevládní organizace i poslance). Je pravda, že se před dvěma třemi roky pod náporem obchodních řetězců zhroutily staré zálohové systémy, a PET lahve se staly velkým problémem komunálního odpadu. Po dvou letech však již disponují recyklátoři vcelku dostatečnou kapacitou pro recyklaci a s podporou výrobců obalů se rozvíjejí i třídicí systémy ve městech a obcích. Materiál PET se stal v průběhu posledního roku mimořádně dobře placenou a vyhledávanou druhotnou surovinou, takže se obcím vyplatí budovat separační systémy i linky specializované jen na něj. Obalový materiál z PET už prostě není nejpalčivějším problémem českého odpadového hospodářství. O tom, zda se bude v dostatečné míře recyklovat, či nikoliv, již dnes nerozhodují ani výrobci, ani recyklátoři, ani ministerští úředníci. Rozhoduje o tom každý z nás, když dopije láhev minerálky. Hodí-li ji do kontejneru na plastový odpad, zajistí její recyklaci. Skončí-li však láhev v běžné popelnici s ostatním odpadem, je pro recyklaci ztracena. JARMILA ŠŤASTNÁ FOTO ARCHlV

9 PREVENCE KOMENTÁŘ K ZÁKONU O ODPADECH - VII VEŘEJNÁ SPRÁVA A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ V tomto oddílu zákona jsou podchyceny všechny správní orgány, které realizují státní (veřejnou) správu na úseku od V poslední části našeho celoročního seriálu výkladu nového zákona o odpadech se budeme zabývat částí XI, která se týká výkonu veřejné správy v oblasti odpadového padového hospodářství. Současně se u těchto orgánů specifikuje rozsah jejich kompetencí, hospodářství, a částí XII, pojednávající o závěrečnýcha přechodných a to především prvoinstančních (jaké úkoly řeší jako odpovědné subjekty v případě žádosti účastníka nebo z úřední povinnosti navazující ustanoveních. na příslušná ustanovení zákona o odpadech), případně druhoinstančních (přezkoumávají du skládky kraj musí stanovit dobu péče případy napadení konkrétního rozhodnutí odvoláním)ní. Doba nesmí být kratší než 30 let. Kraj o skládku a podmínky péče po jejím uzavře Obce v přenesené působnosti (krajský úřad) je odvolacím orgánem proti Kontrolují, jak dodržují fyzické osoby povinnosti zákona, případně obecně závazné vy Celní úřady rozhodnutím okresních úřadů. hlášky obce při zbavování se produkovaného Jsou kontrolním subjektem pro pohyb zboží přecházejícího státní hranice a deklarované odpadu, a v jakém rozsahu se zapojují právnické a fyzicky podnikající osoby do konkrétního systému nakládání s komunálním odpa a soulad s částí IX zákona) i naopak (zboží jaho jako odpad (úplnost potřebných dokladů dem na území obce. Obce odpovídají za ko odpad deklarováno není, ale charakter dodávky vyvolává pochybnosti). Dále se kontro řádnou koncovku svého systému (jak u směsného komunálního odpadu, tak vytříděných luje dodržování konkrétního zákazu složek). Obce také prověřují, jak mají právnické i fyzické osoby podnikající na jejím území Pokud je zjištěn rozpor se zákonem o odpa uvedeného k dovozu baterií a akumulátorů. zabezpečeno využití nebo odstranění odpadů. dech, zboží se dále nepropustí. Vznikne-Ii pochybnost, vyžádá se odborná spolupráce Čes Okresní úřady Jsou základním článkem státní (veřejné) ké inspekce životního prostředí s výjimkou správy v daném úseku. Co není výslovně svěřeno do kompetence jiného článku správy, je odpad je právě odpadem. Zde se požádá pří případu, kdy se zdá, že zboží neoznačené jako svěřeno k posouzení (rozhodnutí) jim. Stále slušný okresní úřad o příslušné rozhodnutí, podceňován je význam jejich vyjádření k připravovaným aktivitám z pohledu produkce ní úřady také vedou příslušnou evidenci (tran zda daná movitá věc (zboží) je odpadem. Cel a nakládání s odpady. Udělují také souhlas sport odpadu přes hranice a právnických nebo fyzických osob realizujících dovoz - k nakládání s nebezpečným odpadem, souhlas s upuštěním od třídění nebo odděleného shromažďování nebo soustřeďování odpadu. e Česká inspekce životního prostředí vývoz). Okresní úřady jsou odvolacím orgánem proti ČIŽP je průřezovým kontrolním subjektem, rozhodnutím obcí. který dozoruje plnění povinností zákon ze Kraje strany právnických a fyzicky podnikajících Mají svoje kompetence v oblasti samostatné působnosti i přenesené působnosti. Samo ukládá pokuty a nápravná opatření. Zvýrazně osob i obcí. V případě zjištění nedostatků statná působnost je vyhrazena pro oblast plánů odpadového hospodářství, a to přípravy, úřady, což je potřebné především na úseku pona je zde spolupráce s ostatními správními projednávání a schvalování krajského plánu krytí kontrolou všech důležitých oblastí nakládání s odpady. Plány dozorové činnosti je (vyhlášení závazné části plánu obecně závaznou vyhláškou kraje) a posuzování návrhů třeba propojovat, je také potřeba přistupovat plánu odpadového hospodářství České republiky a původců odpadů. tům dotýkajícím se problematiky odpadů. koordinovaně k anonymním a dalším podně Přenesená působnost přináší pro kraje nové prvoinstanční povinnosti. Jde o rozhodo V záležitostech dotýkajících se ochrany ve Orgány veřejného zdraví vání o souhlasu k provozu zařízení k využívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů, dy. Jejich odbornému stanovisku podléhají řejného zdraví jsou dotčenými správními úřa rozhodování o souhlasu k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními od (při využívání, úpravě a odstranění), a to pře konkrétní rozhodnutí k nakládání s odpady pady a rozhodování o povinnosti doplatit poplatek za odpad přijatý od původce na vozního řádu zařízení k využívání, odstraňodevším nebezpečnými. Před schválením pro skládku odpadů v plné výši. V provozním řá- vání, sběru a výkupu odpadů je třeba získat vyjádření tohoto orgánu. Orgány veřejné správy odpadového hospodářství musí před završením této činnosti přihlédnout ke stanovisku zmíněného dotčeného orgánu. Stanovisko, které si obstarají sami nebo prostřednictvím oprávněné osoby, přiloží jako doklad žádosti o rozhodnutí správního úřadu v oblasti odpadového hospodářství. Ministerstvo zdravotnictví ČR Ústřední úřad, který řeší pověření právnických nebo fyzických osob k hodnocení vybraných nebezpečných vlastností odpadů (dráždivost, škodlivost zdraví, toxicita, karcinogenita, žíravost, teratogenita, infekčnost a mutagenita) a vykonává vrchní státní dozor v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady. e Ministerstvo zemědělství ČR Zajišťuje kontrolu plnění povinností při používání kalů z čistíren odpadních vod, usazenin z řek a vodních nádrží v zemědělství. Ministerstvo životního prostředí ČR Ústřední orgán státní správy v oblasti odpadového hospodářství, který současně vykonává vrchní státní dozor s výjimkou kompetence rezortu zdravotnictví. Jeho úkolem je: - zajištění správní agendy spojené s dovozem, vývozem a tranzitem odpadů, - řeší pověření právnických nebo fyzických k hodnocení vybraných nebezpečných vlastností odpadů (výbušnost, oxidační schopnost vysoká hořlavost, hořlavost, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami, schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při odstraňování nebo ekotoxicita), - zařazuje odpad v případech nejednoznačnosti podle katalogu odpadů, - zpracovává plán odpadového hospodářství České republiky, - je odvolacím orgánem proti rozhodnutím inspekce a krajského úřadu. Vlastní dohlédací (kontrolní) činnost provádějí pracovníci zmíněných správních úřadů. SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ Část XII zákona, zahrnující ustanovení společná a přechodná, je důležitá (a často podceňovaná) právě pro období náběhu účinnosti nového zákona. Nedočtení a nerespektování tohoto úseku právního předpisu může mít za následek zbytečné ukládání sankcí. Odráží to poněkud přezíravý přístup veřejnosti k plnění především administrativních povinností. 9 ODPADY 12/2001

10 Rozhodnutí vydaná podle stávajícího zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech v platném znění, jsou platná do (pokud jejich platnost nebyla při vydání omezena do dřívějšího termínu - např. do ap.). Pak musí mít příslušný subjekt platné povolení (souhlas) podle nového zákona č. 185/2001 Sb. Pověřené osoby v rozsahu svého oprávnění k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, které se pověřily podle zákona č. 125/1997 Sb. v platném znění, se považují za pověřené podle zákona č. 185/2001 Sb. Osoby provozující zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů k I bez potřebného platného souhlasu podle dosavadních předpisů musí tento souhlas podle nového zákona získat do Osoby provádějící sběr a výkup odpadů k si musí souhlas k provozování příslušných zařízení získat do Povinnost ustavit odpadového hospodáře nastává u provozovatelů skládek nebezpečných a komunálních odpadů (kteří tuto činnost budou realizovat po I ) k Subjekty, které v letech nakládaly s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t/rok, mají termín k Plnění ohlašovací povinnosti k se za skutečnost roku 2001 zabezpečí v rozsahu zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění. Vytváření finanční rezervy na rekultivaci, péči o skládku a její sanaci plynule navazuje na dosavadní právní předpisy. Důležité také je, že zahájené řízení o pokutě do se v příštím roce dokončí dle zákona č. 125/1997 Sb. v platném znění (sankce v rozmezí od - do), jiná správní řízení zahájená do se dokončí podle nového zákona č. 185/2001 (žádost o souhlas s provozem zařízení vyřídí logicky krajský úřad, přestože žádost byla podána na okresní úřad). Do musí rezort životního prostředí předložit vládě návrh plánu odpadového hospodářství České republiky ke schválení. Od tohoto termínu se potom odvíjí časová posloupnost zpracování a schvalování dalších plánů odpadového hospodářství (kraje a původců). Problematika obalů (obalových odpadů) je řešena v zákoně o obalech, který je posuzován v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Až do nabytí účinnosti tohoto zákona se bude nakládání s obaly a obalovými odpady řídit příslušnými ustanoveními 18 a 19 stávajícího zákona o odpadech č. 125/1997 Sb. v platném znění. Od 1. ledna 2002 se za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí místní poplatek podle změny zákona č. 565/1990 Sb. v platném znění. Veškeré platby za tuto službu, kterou občané zrealizují do se tedy pro rok 2002 zúčtují vzhledem ke stanovené výši tohoto místního poplatku v dané obci od EMIL RUDOLF, ředitel odboru výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí, pracoviště Hradec Králové SKLADKA V POZDATKACH POPIS HISTORIE A SOUČASNÝ STAV Místo jedné z největší ekologických havárií současnosti u nás, skládka nebezpečných odpadů k. ú. Pozdátky, se nachází asi 5 km jihozápadně od Třebíče směrem na Dukovany. Zadavatelem projektu skládky byla společnost BOPO, a. s. Třebíč. Skládka byla projektována v roce 1993 tak, aby vyhovovala požadavkům na 3. a 4. skupinu skládek podle tehdy platné klasifikace a z části na 5. skupinu.... KTi SL5. Y T MY Orgány státní správy v oblasti životního prostředí zjistily v druhé polovině roku 1996 na skládce Pozdátky výskyt nadměrného množství silně kyselých průsakových vod, zadržovaných v tělese skládky. V průběhu prošetřování této skutečnosti bylo zjištěno, že kyselé vody vznikají jako následek uložení odpadu tzv.»kyselých systémů«, deklarovaných jako odpadní síran železnatý (zelená skalice). Odpad byl na skládku navezen v množství kolem tun z Prechezy, a. s Přerov v rámci odstraňování staré ekologické zátěže, kterou představoval tento odpad skládkovaný ve značném množství (až tun) v areálu závodu. Tento odpad obsahoval již v době ukládání na skládku značné množství volné kyseliny sírové. Likvidace staré zátěže z Přerova byla realizována na základě smlouvy o úhradě vynaložených nákladů uzavřené mezi Fondem národního majetku ČR a Prechezou, a. s., Přerov. Odpad měl být před uložením chemicky upraven. Provozní řád skládky nepovolova Postavena byla pouze první část projektovaná jako skládka 5. skupiny, a to nekry 1H ENVI, a. s,. Hradec Králové jej však v rozly uložení takového druhu odpadu. Společnost tý sektor označovaný jako ZN I (kapacita m3) a zastřešený sektor označovaný navíc bez jakékoliv úpravy. Působení poru s tím navezla do nekryté části skládky, odpadu jako ZN 2 (kapacita 9800 m3), což při počítaném provozním překryvu 20 % představovalo čistou kapacitu obou sektorů m3. Nekrytý sektor byl navrhován pro ukládání nebezpečných odpadů převážně v uzavřených a nepropustných obalech, sektor ZN 2 pro ukládání volně ložených odpadů s vyšší vyluhovatelností. Minerální těsnění skládky bylo nahrazeno dvěma vrstvami bentofixových rohoží, na které byla položena fólie PEHD 2 mm. Ochranu fólie tvořila geotextilie a vrstva tříděného těženého kameniva 16/32 ti. 400 mm. Vody ze skládky byly gravitačně svedeny do akumulační jímky o objemu 28 m3 pro nekrytou část skládky a 5 m3 pro zastřešený sektor (systém jímka v jímce). První část skládky byla zkolaudována na počátku roku 1995, provozovatelem byla společnost AVE Třebíč, s. r. o. (společníky společnosti byli BOPO Třebíč, a. s AVE - MO RAVA, s. r. o.. Velká Bystřice, IH ENV1. s. r. o., Hradec Králové a obec Slavíčky ). V důsledku různým změn se nakonec stala majitelem skládky firma DEP-POZ, s.r. o., založená firmou International Holding ENVI. a. s. Hradec Králové. se bezprostředně projevilo na systému jímání a shromažďování průsakových vod (např. poruchy čerpadel působením silně kyselých vod). Na základě podnětu České inspekce životního prostředí a jednání s provozovatelem vydal OkÚ Třebíč podmíněný souhlas s provozem skládky od do V tomto rozhodnutí byly stanoveny podmínky. které měl provozovatel splnit, aby mohla být skládka provozována v souladu s platnými právními předpisy. Z důvodu nesplnění těchto podmínek ze strany žadatele je skládka od mimo provoz. Za porušení povinností na úseku odpadového hospodářství bylo vedeno se společností IH ENVI. a. s.. Hradec Králové několik správních řízení. V roce 1998 byl podán Okresním úřadem v Třebíči návrh na zahájení řízení proti této firmě o náhradu škody za poškození životního prostředí. IH ENVI. a. s.. naopak žaluje Českou republiku kvůli majetkové újmě. která jí měla být způsobena tím. že OkÚ zamítl žádost o souhlas s provozem skládky. Soudní řízení dosud probíhají. Při průzkumných a monitorovacích pracích zadaných Okresním úřadem byla na lokalitě skládky potvrzeno znečištění podzemních vod a pronikání kyselých průsakových vod ze skládky do drenážních systémů skládky s následným únikem do vodoteče v přímé souvislosti s uložením odpadu zelené skalice s kyselinou sírovou. yavárie^ Na konci roku 1997 oznámil zástupce firmy DEP-POZ. s. r. o., Třebíč, že došlo k úniku průsakových vod mimo těleso skládky. Šetřením byl potvrzen únik do okolí skládky nejméně na dvou místech a konstatováno masivní znečištění podzemních vod v okolí skládky. Vlastníku skládky byla referátem ŽP OkÚ Třebíč uložena opatření k nápravě zjištěného závadného stavu (rozhodnutí je pravomocné). V průběhu roku 1998 byly vlastníkem skládky prováděny bezprostřední dílčí sanační práce, ale nebyla vyřešena otázka vlastní sanace, ve 2. čtvrtletí přestala společnost DEP- POZ zneškodňovat průsakové vody zadržované v tělese skládky. Jednatel společnosti DEP-POZ rezignoval na svoji funkci ke dni 10 ODPADY* 12/2001

11 , jiný jednatel nebyl jmenován ani po zákonné lhůtě. Společnost přestala plnit veškerá nápravná opatření. Obsluha skládky ukončila svoji činnost. V prvních měsících roku 1998 byl na majetek dlužníka DEP-POZ, s. r. o. Třebíč vyhlášen konkurs. Řízení dosud není ukončeno. NEODKLADNÁ OPATŘENÍ V současnosti musí zajišťovat plnění bezprostředních opatření k nápravě Okresní úřad v Třebíči (v řádu několika milionů Kč ročně). Jedná se o čerpání podzemních vod, které jsou kontaminovány vodami skládkovými, včetně jejich zneškodnění. Tato opatření v podstatě pouze zabraňují v rozšíření výraznějšího znečištění do povrchových vod. Řešení se tím pouze odsouvá do doby vlastní sanace skládky. Ustavená pracovní skupina (členy jsou správce konkursní podstaty, příslušné orgány státní správy a subjekty ohrožené skládkou, např. příslušná obec a správce toku) potvrdila následující skutečnosti: skládka je v havarijním stavu, byla potvrzena masivní kontaminace podzemních vod s možností ovlivnění povrchových vod v místním drobném vodním toku, kontaminace se v podzemní vodě projevuje snížením ph, nárůstem obsahu síranů a NL, železa a těžkých kovů (u nich v hodnotách řádů), bylo prokázáno poškození (porušení) těsnění skládky, sanace skládky je bezpodmínečně nutná, neboť je to jediný způsob jak beze zbytku vyřešit problém ohrožování a znečišťování životního prostředí v zájmovém území, jakékoliv jiné řešení než úplná sanace skládky pouze oddálí problém a zvyšuje náklady na jeho budoucí řešení. V letech po uzavření skládky byl několikrát zjištěn masivní výtok skládkových vod z tělesa skládky, takže Okresní havarijní komise vyhlásila stav ohrožení a byla přijata neodkladná Předpoklad nákladů spojených se sanací skládky v Pozďátkách opatření, např. byly ve směru výtoku vybudovány vápencové bariéry, vytékající voda byla čerpána zpět do laguny ve skládce, případně byly vody čerpány ze skládky a odváženy ke zneškodnění. Příkladem takové situace může být květen 2001, kdy byl zjištěn masivní výron skládkových vod z revizní kanalizační šachty. Tato šachta byla dosud utěsněna gumovou ucpávkou. Ucpávka nevydržela tlak nastoupané kontaminované vody v tělese skládky, praskla a byla vyvalena ven z revizní šachty. Skládková voda vytékala v množství více než 10 l/sec do okolního terénu a vodních toků Prašinec a Markovka v Dobré Vodě. Odhadem uniklo ze skládky do okolí několik stovek m3 kontaminovaných vod. SOUČASNÝ STAV Ke dni hladina skládkových vod zadržovaných v tělese skládky stoupla na vodočetné lati na hodnotu 80 cm, což představuje hrozbu dalšího výronu, přelivu nebo protržení hráze. Další hrozbou je možné zborcení haly, jejíž nosné ocelové sloupy jsou neustále narušovány kontaminovanou vodou. V tělese skládky neustále přibývají stovky m3 vody, což nelze vysvětlit pouze srážkovou činností (poukazuje to na již dříve vyslovený odhad, že skládkové vody komunikují s vodami podzemními). Čerpání podzemních vod, které jsou kontaminovány vodami skládkovými, unikajícími ze skládky včetně jejich vlastního zneškodnění, bylo z důvodu nedostatku finančních prostředků pozastaveno. V současné době se hledá řešení na jejich zneškodňování. Prováděny jsou pravidelné kontroly stavu na skládce, které zajišťuje RŽP OkÚ Třebíč, ČIŽP a HZS Třebíč. Probíhá pravidelný týdenní monitoring kvality podzemních a povrchových vod na lokalitě (sledovány vrty, šachty drenážního systému, výtok ze skládky, potoky Prašinec a Markovka). Přípravné práce Shromáždění podkladů a informací, popis historie a současného stavu, přípravou sanace Doprůzkum na lokalitě skládky Analýza rizika Studie proveditelnosti Projektová dokumentace sanace skládky Zpracování nezávislého odborného posudku Investiční činnost spojená s realizací sanace včetně stavebního dozoru Samotná realizace sanace Zřízení dekontaminační a vysoušeči plochy, manipulace s odpady, dekontaminace a vysoušení, postupné demontáže těsnění skládky, vybudování železobetonových stěn, vybudování nového těsnění skládky, rekultivace Likvidace kontaminovaných skládkových vod Náklady na zařízeni k sanačnímu čerpáni a čištěni kontaminovaných podzemních vod Demolice stavebních objektů Výsledky monitoringu potvrzují přetrvávající znečištění podzemních vod na lokalitě a znečištění povrchových vod. Přetrvává bezprostřední ohrožení kontaminace domovních studní. Jímka na vyvážení je prakticky zaplněna směsí dešťových a skládkových vod. které do ní pronikly vrchem. Vápencová bariéra pod místem výtoku znečištěných vod z drenážních systémů skládky na terén přestala plnit svou funkci a pokud se má její funkce obnovit, je třeba její náplň vytěžit, zneškodnit jako nebezpečný odpad a navézt náplň novou. Vrchní část kanalizační šachty nacházející se na zpevněné ploše mezi tělesem skládky a domkem obsluhy byla zvýšena nad hladinu vody v tělese skládky a utěsněna jílem, neboť gumová ucpávka neplnila svoji funkci a docházelo k neustálému výtoku kontaminovaných vod. V současné době plní funkci spojených nádob: šachta-skládka.... Při hledání možností, jak tento neúnosný stav napravit, se koncem loňskému roku obrátil OkU na představitele svazku obcí»skládka TKO«se sídlem v Třebíči, zda by tento svazek byl schopen přijmout roli prostředníka při řešení této havarijní situace. Svazek obcí»skládka TKO«Petrůvky sdružuje celkem 166 měst a obcí z okresu Třebíč, Jihlava a Znojmo, vlastní a provozuje prostřednictvím své dceřinné společnosti ESKO-T, s. r. o., skládku tuhých komunálních odpadů Petrůvky, síť dvanácti sběrných dvorů odpadů a zajišťuje svoz odpadů. V současné době připravuje výstavbu dotřidbvací linky odpadů a aktivně se podílí na zpracování koncepce nakládání s odpady v kraji Vysočina. Tento subjekt může být, podobně jako obec, žadatelem o dotaci ze Státního fondu životního prostředí, která by mohla řešit sanaci skládky. Žádosti o dotaci musí však předcházet převod skládky do majetku svazku a žádosti o výjimku, adresované ministru životního prostředí, a to z předmětu podpora a výše podpory. Pouze za podmínky obdržení 100% dotace odsouhlasila totiž valná hromada svazku převzetí tohoto obrovského závazku na svá bedra. V současné době probíhají intenzivní jednání se správcem konkurzní podstaty společnosti DEP-POZ, s. r. o., o podmínkách převodu na svazek. Začátkem října byla zaslána ministru životního prostředí žádost o výše uvedené výjimky. Předpokládané náklady spojené se sanací a následným monitoringem jsou v současných cenách asi 101 mil. korun. Po ukončení sanace skládky se nepředpokládá další provoz této skládky jako deponie nebezpečných odpadů. Svazek obcí, prostřednictvím starostů obcí sdružených v tomto svazku, chce řešit tuto rozsáhlou ekologickou havárii, nemůže však nést neúnosná rizika, protože tuto situaci nezpůsobila žádná z obcí. MARIE ČERNÁ, předsedkyně představenstva svazku obcí -Skládka TKO«11 ODPADY 12/2001