Eneolit, cca BC

Transkript

1 Eneolit, cca BC Pojem eneolit se nepoužívá v celé Evropě: v zemích na západ a sever od nás se pro toto období tradičně používá termín neolit, resp. jeho koncová stadia (Jungneolithikum a Spätneolithikum v německy mluvících zemích, Néolithique moyen a final ve Francii), ale např. pro období našeho raného eneolitu v Dánsku a severním Německu užíván pojem Frühneolithikum (tj. raný, nejstarší neolit), jelikož se v těchto oblastech první zemědělci objevují až v tomto horizontu, v zemích na jih od našeho území spíše název doba měděná, chalkolit (chalkos = řesky měď, lithos = kámen), eneolit z latinského aeneus, což je bronzový, ale taky měděný, tj. vlastně synonymum předchozího označení; pojem poprvé soustavněji použil J. Böhm v Kronice objeveného věku, vyšlo v Družstevní práci v roce 1941, synonyma pro českomoravské prostředí: pozdní doba kamenná, doba přechodní (ve starší literatuře).

2 Základní schéma českomoravského eneolitu - raný eneolit, cca BC kultury: pozdně lengyelská (moravská malovaná), jordanovská, michelsberská - starší eneolit, cca BC kultura nálevkovitých pohárů (KNP) - střední eneolit, cca BC kultury: badenská (kanelovaná), řivnáčská, bošácká, jevišovická, chamská, k. kulovitých amfor - mladý eneolit, cca BC kultura se šňůrovou keramikou (KŠK), kultura se zvoncovitými poháry (KZP)

3 Základní znaky (inovace) eneolitu - zavedení orebného zemědělství (oradlo), - tj. využití tažné síly dobytka (zápřah), - které podmínilo rychlé rozšíření další inovace, tj. kola a vozu, - nově se ve střední Evropě objevují výšinná opevněná sídliště, - rozšíření pyrotechnologických znalostí potřebných pro výrobu předmětů z barevných kovů (zejména měď, dále zlato a stříbro), - hornický způsob dobývání surovin (pro výrobu štípané a měděné industrie), - intenzivní využití domestikovaných zvířat k dojení

4 Orba - první nálezy oradel až z doby bronzové (Walle, Lavagnone), - v eneolitu orba prokazatelně doložena stopami po jejím užití, zpravidla tam, kde se mohly zachovat (většinou pod mohylovými náspy), - mohylový násep buď překryl místo, kde původně pole (datování mohyl tedy určuje ante quem datování stop po orbě), nebo orba rituální, tj. součástí pohřebního obřadu, čili stavby mohyly (pak stejně stará jako mohyla), - archaickými typy oradel půda jen rozrývána, proto pro eneolit, mladší úseky pravěku a raný středověk příznačná tzv. křížová orba (tj. výsledkem v ideálním případě čtvercová pole), - záhonový pluh (tj. s odvalovou deskou obracející půdní skývu) v našem prostředí až od 13. stol. n. l., - první doklady orby snad již těsně po roce 4000 př. n. l. (Březno u Loun), křížová orba v Evropě bezpečně v 38./37. století př. n. l.

5 Eneolit, orba, rekonstrukce

6 Nejstarší doložený pluh severně od Alp, Walle, D, cca 1700 BC

7 Březno u Loun, dlouhá mohyla, rekonstrukce

8 Eneolit, Muszkowice, PL, kultura nálevkovitých pohárů, půdorys mohyly

9 Eneolit, Muszkowice, PL, KNP, foto stop orby 1

10 Eneolit, příklad křížové orby, Praha-Klárov, asi raný středověk

11 Vůz - ve Starém světě se objevuje někdy okolo poloviny 4. tisíciletí př. n. l. - zhruba shodná data nejstarších nálezů svědčí pro rychlé rozšíření inovace po Předním východě a Evropě, původ inovace hledán na jednom místě (monocentrický model) i nezávisle na dvou a více místech současně (polycentrický model), - vůz doložen ikonograficky, keramickými modely vozíků, reálnými pozůstatky i stopami po provozu.

12 Eneolit, nejstarší doklady vozů ve Starém světě, cca BC

13 Eneolit, smyk, pečetní váleček, Arslantepe, TR (nahoře) a piktogramy smyků a vozů z hliněných tabulek z Uruku, IRQ, okolo 3000 BC

14 Eneolit, tzv. standarta z královských hrobů z města Ur, IRQ, cca 2500 BC

15 Eneolit, čtyřkolý vůz z hrobu, Ostannij, Rusko-Kubáň, cca 3000 BC

16 Eneolit, nádobky ve tvaru vozů, Budakalász a Szigetszentmárton, H, cca 3300 BC

17 Badenská k. (ca BC), doklady hliněných modelů a nádobek ve tvaru vozů

18 Eneolit, stávající nálezy zbytků eneolitických kol z Přialpí

19 Eneolit, kolo a osa vozu, Stare Gmajne, SLO, cca 3150 BC

20 Eneolit, kolo a osa vozu, Stare Gmajne, SLO, cca 3150 BC

21 Eneolit, zápřah, vrchol zoomorfního ucha nádoby, kultura nálevkovitých pohárů, Kręznica Jara, PL, cca 3500 BC

22 Eneolit, Arbon-Bleiche, CH, dřevěné jho, 3380 BC dendro

23 Eneolit, způsoby archaického zápřahu a jeho osteologický doklad, Holubice, zvoncovité poháry, cca 2400 BC

24 Eneolit, pohřeb několika dobytčat, Zauschwitz, D, kultura kulovitých amfor, cca 3000 BC

25 Eneolit, příklad výšinného opevněného sídliště/hradiska (Galgenberg, Bavorsko), cca 2900 BC

26 Eneolit, výšinné opevněné sídliště Rmíz u Laškova (Z od Olomouce), kultura nálevkovitých pohárů, cca 3700 BC

27 Rmíz, KNP, linie opevnění, vpravo řez přes val 3

28 Rmíz, KNP, příkop a val 3

29 Rmíz, KNP, val 3, kamenná hradba

30 Sběr a těžba ryzí mědi a měděných rud ve Starém světě

31 Měď - v ryzí podobě lze měď dodnes na zemském povrchu volně sbírat, i proto první artefakty z ní, kované za studena, v Anatolii již v akeramickém neolitu (ca 8200 př. n. l.), - tepelná extrakce mědi z rud podle dnešního stavu bádání doložena na Předním Východě někdy okolo r př. n. l., - na Balkáně bouřlivý rozvoj metalurgie mědi okolo r př. n. l. (pro toto období doloženy i doly na rudu Ai Bunar v Bulharsku a Rudna Glava v Srbsku), - jedno až dvě století poté první měděné předměty i u nás (měděný kroužek ze Střelic na Znojemsku, korálek v kostrovém hrobě v Praze-Stromovce), - měď v eneolitu nikdy v úplnosti nevytlačila kámen coby základní suroviny pro výrobu jednotlivých tříd artefaktů (podle stávajících nálezů např. na několik tisíc kamenných seker připadá několik desítek seker měděných), to nastalo až v době bronzové (až na několik importů jsou ve starší době bronzové doloženy pouze kovové kusy), - spíše než o pracovní nástroje šlo v eneolitu v případě těžkých měděných artefaktů (sekery, sekeromlaty) o prestižní předměty, tj. symboly moci, obdobnou funkci naplňovaly, minimálně zčásti, i měděné šperky.

32 Eneolit, měděné předměty, vlevo raně eneolitické sekeromlaty (ca 4000 BC), vpravo depot z Brna-Líšně (ca 3000 BC)

33 Čechy, Makotřasy u Kladna, zlomek tyglíku se stopami mědi, k. nálevkovitých pohárů, ca 3500 BC Číslo analýzy Typ Lokalita Předmět Muzeum ČísloInv Cu Sn As Sb Ag Ni Bi Pb Au Černych SA Makotřasy tyglík Kladno 61/ 3-41f? 50,0 > 1,0? 0,01 < 0,001? 0,005?? 0,02 UJF NAA Makotřasy tyglík, modrozelený povrch Kladno 61/ 3-41f 74,4 2,9 0,0090 0,0060 0,027 0,00003 UJF NAA Makotřasy tyglík, červenohnědý povrch Kladno 61/ 3-41f 51,8 1,2 0,0100 0, ,00009 UJF NAA Makotřasy tyglík, sklovitý povrch Kladno 61/ 3-41f 3,4 0,9 0, ,000003

34 Rudna Glava, Srbsko, doly na měď, ca BC

35 Rudna Glava, Srbsko, doly na měď, ca BC

36 Spiennes, Belgie, doly na pazourek, 4. tisíciletí BC

37 Eneolit, těžba suroviny na štípanou industrii, Krzemionki, PL, a Arnhofen, D

38 Eneolit, doly na severočeský křemenec, Tušimice

39 Základní schéma českomoravského eneolitu - raný eneolit, cca BC kultury: pozdně lengyelská (moravská malovaná), jordanovská, michelsberská - starší eneolit, cca BC kultura nálevkovitých pohárů (KNP) - střední eneolit, cca BC kultury: badenská (kanelovaná), řivnáčská, bošácká, jevišovická, chamská, k. kulovitých amfor - mladý eneolit, cca BC kultura se šňůrovou keramikou (KŠK), kultura se zvoncovitými poháry (KZP)

40 Pozdní lengyelská kultura (moravská malované keramika) nálezově zcela dominují sídliště, v Čechách a na Moravě dnes několik set nalezišť; sídliště většinou rovinná, doložena ovšem již též výšinná (např. Kramolín v okr. Třebíč), někdy již prokazatelně opevňovaná (Chrudim- Pumberka, Topol u Chrudimi) pohřebiště nejsou známá, jen několik málo desítek ojedinělých hrobů, s převahou kostrových (doloženy i žárové), s pohřby zpravidla ve skrčené poloze.

41 Čechy, pozdně lengyelské období, příklady hrobů a jejich výbavy

42 Morava, raný ene, MMK IIb, Džbánice, okr. Znojmo, hromadný pohřeb

43 Jordanovská kultura rozšířena v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (tam eponymní lokalita Jordanów, jižně od Wrocłavi) sídliště rovinná (např. Praha-Ďáblice), výšinná (Jenštejn), nepočetná pohřebiště žárová (Praha- Bubeneč, 4 hroby), kostrová (Třebestovice, okr. Nymburk, 8 hrobů) a ojedinělé hroby kostrové (např. Němčice na Hané) a žárové (Křenovice, okr. Přerov)

44 Čechy, jordanovská k., Třebestovice

45 Čechy, jordanovská k., Praha-Bubeneč, keramika z žárových hrobů

46 Březno u Loun, megadendrické stavby dvě megadendrické kultovní stavby, tzv. dlouhé mohyly, mj. pravděpodobně s doklady orby; připisovány buď pozdní jordanovské, nebo michelsberské kultuře zajímavější je stavba 86, orientovaná zhruba ZSZ VJV, zakončena jakousi předsíní oddělenou příčkou od zbytku stavby a směrem na V otevřenou; zachovala se v délce 145 m při š. objektu cca 4 m - původně byla ještě delší, Z konec postupně odnesen Ohří; ve vnitřním prostoru 3 osově stejně orientované hroby, z toho hrob CXV je možné považovat za primární, kosti datovány metodou 14 C, cca 3900 př. Kr.; analogie k březenským stavbám jsou na evropském severu a západě v pásu od Anglie po polské Kujavy a Slezsko, tyto jsou ovšem zpravidla o trochu mladší.

47 Březno u Loun, půdorysy dvou dlouhých mohyl, cca 3900 BC.

48 Březno u Loun, dlouhá mohyla, rekonstrukce

49 Anglie, dlouhá mohyla, West Kennet

50 Kultura nálevkovitých pohárů rozšířena od Volyně přes Polsko a Německo až do Nizozemí, na severu až v jižním Švédsku, na jihu doložena až v Dolním Rakousku; České země tedy při jižním okraji tohoto kulturního komplexu; opět sídliště rovinná (např. Benátky ve východních Čechách, Pohořelice a Velatice na Moravě), výšinná opevněná (již uvedený Rmíz u Laškova, z českých např. Cimburk u Kutné Hory), v Čechách víceméně doloženy pouze ojedinělé kostrové hroby (pohřebiště ve Velkých Žernosekách představuje výjimku), na Moravě při severním okraji Drahanské vrchoviny zachovány mohylníky (celkem asi 20 lokalit, na některých až několik desítek mohyl, zpravidla oválného půdorysu; starší pohřby jsou kostrové, mladší žárové); unikátní strukturu představuje čtvercové opevnění u Makotřas na Kladensku, patrně kultovního rázu, s doklady metalurgie mědi (viz výše)

51 Rozšíření kultury nálevkovitých pohárů v Evropě

52 KNP, moravské mohylníky, vlevo mapka rozšíření, vpravo plán mohylníku Křemela I

53 KNP, moravské mohylníky, starší fáze s kostrovými hroby

54 KNP, moravské mohylníky, mladší fáze, tj. s žárovými pohřby

55 KNP, Makotřasy, čtvercové příkopovité ohrazení, ca 3500 BC Číslo analýzy Typ Lokalita Předmět Muzeum ČísloInv Cu Sn As Sb Ag Ni Bi Pb Au Černych SA Makotřasy tyglík Kladno 61/ 3-41f? 50,0 > 1,0? 0,01 < 0,001? 0,005?? 0,02 UJF NAA Makotřasy tyglík, modrozelený povrch Kladno 61/ 3-41f 74,4 2,9 0,0090 0,0060 0,027 0,00003 UJF NAA Makotřasy tyglík, červenohnědý povrch Kladno 61/ 3-41f 51,8 1,2 0,0100 0, ,00009 UJF NAA Makotřasy tyglík, sklovitý povrch Kladno 61/ 3-41f 3,4 0,9 0, ,000003

56 KNP, kamenné sekeromlaty

57 Badenská kultura, resp. badenský kulturní komplex vyplňuje první polovinu českomoravského středního eneolitu (ca BC); nazvána podle lokality Baden v Dolním Rakousku; v literatuře často vystupuje pod alternativním pojmem kultura s keramikou kanelovanou (podle převládající techniky výzdoby picích tvarů); české země tvoří severozápadní periferii badenského komplexu (ten na jihovýchodě zasahuje až do bulharské Thrákie); pro kulturu badenskou z Čech a Moravy pouze ojedinělé hroby kostrové a žárové (s výjimkou početnějších ohrozimských mohyl badenizované KNP na Drahanské vrchovině, viz výše), např. v Karpatské kotlině jde o pohřebiště většinou žárová; sídliště standardně nížinná i výšinná; zvláštní kategorii nálezů představují keramické depoty (Dřevčice, Praha-Vysočany)

58 Badenský kulturní komplex, mapka rozšíření

59 Badenská kultura, Dřevčice u Brandýsa n. L., keramický depot

60 Tzv. postbadenské kultury geneticky jsou odvozené z kultury badenské, jak napovídá název; řadí se mezi ně kultura chamská (podle města Cham v Bavorsku, u nás rozšířena v jihozápadních Čechách), řivnáčská (podle vrchu Řivnáč u Roztok-Žalova, rozšířena ve středních a severozápadních Čechách), bošácká (podle naleziště Bošáca na jihozápadě Slovenska, u nás ve východních Čechách, na severní a východní Moravě) a jevišovická (podle Jevišovic na Znojemsku); všechny čtyři kultury známe výhradně (bošácká, chamská, jevišovická) a téměř výhradně (řivnáčská) ze sídlišť, často výšinných (klasickým příkladem opevněného výšinného sídliště je řivnáčská lokalita na vrchu Homolka u Stehelčevsi); mezi unikátní nálezy patří bohatý skříňkový hrob straší řivnáčské kultury z Velvar (vybavený mj. měděnými šperky, v tom i pektorálem neboli náprsníkem) mezi postbadenské kultury nepatří souvěká kultura kulovitých amfor severského původu, rozšířená v severním pásu Čech i Moravy)

61 Řivnáčská kultura, opevněné výšinné sídliště Homolka u Stehelčevsi

62 Řivnáčská kultura, skříňkový hrob z Velvar

63 Kultura kulovitých amfor, rozšíření

64 KKA, kostrový hrob z Blšan u Loun (vlevo) a výbava kostrového hrobu téže kultury z Brozan nad Ohří

65 Mladší eneolit, kultura se šňůrovou keramikou, BC kultura se šňůrovou keramikou (KŠK) je v Čechách a na Moravě doložena již cca 3000 objevenými hroby (dle odhadů však jde o četnost v řádech procenta či promilí původního stavu); jde o archeologickou kulturu, u které se s výjimkou nejmenších dětí předpokládá pohřbívání celé populace; KŠK pohřbívala výhradně kostrovým způsobem; pohřby jsou uloženy ve skrčené poloze a orientovány osově ve směru V-Z, muži na pravém boku, ženy na levém, obě pohlaví s pohledem na jih; jsou doložena pohřebiště či shluky pohřebišť o více než 100 hrobech: Vikletice, okr. Chomutov; sídliště prakticky nejsou známa (tj. nezanechala stopy).

66 KŠK, BC, celkové rozšíření

67 KŠK, pohřebiště, Čechy

68 KŠK, spektrum nálezů z hrobů

69 Mladý eneolit, kultura se zvoncovitými poháry, BC kultura se zvoncovitými poháry (KZP) je v Čechách a na Moravě doložena řádově tisícovkou hrobů (opět však jde o četnost v řádech procenta či promilí původního stavu); KZP pohřbívala kostrovým i žárovým způsobem kostrové pohřby jsou uloženy ve skrčené poloze a orientovány osově ve směru S-J, muži na levém boku, ženy na pravém, obě pohlaví s pohledem na východ; žárové pohřby se vyskytují jednak klasické urnové, jednak rozptýlené v klasické obdélné hrobové jámě jakoby připravené pro kostrový pohřeb četnost pohřebišť se pohybuje řádově v desítkách hrobů: Lochenice, okr. Hradec Králové; Vlíněves, okr. Mělník; Šlapanice, okr. Brno-venkov, ale i cca 150 hrobů Hoštice, okr. Vyškov; na rozdíl od kultury se šňůrovou keramikou jsou doložena i sídliště, rovinného typu.

70 Kultura se zvoncovitými poháry, BC, rozšíření

71 KZP, pohřby mužů na levém a žen na pravém boku, S-J

72 KZP, tzv. rozptýlený žárový pohřeb

73 KZP, charakteristický pohár, dýka a nátepní destička, Stehelčeves

74 KZP, typy keramiky

75 KZP, tzv. půlměsícovitá spinadla

76 KZP, Au předměty

77 KZP, Cu předměty

78 KZP, Prosiměřice na jižní Moravě, hrob s příkopem