Chorvatská menšina na jižní Moravě ve sčítání obyvatel roku 1930

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Balkanistika Eva Fialová, DiS. Chorvatská menšina na jižní Moravě ve sčítání obyvatel roku 1930 Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Helena Bočková 2017

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury... 2

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce PhDr. Heleně Bočkové za cenné rady a čas, který mi věnovala. Ráda bych také poděkovala všem zaměstnancům Národního archivu za ochotu a přípravu materiálů. V neposlední řadě děkuji své rodině, že mě podporovala po celou dobu studia. 3

4 Obsah Úvod Příchod Chorvatů do českých zemí Kultura moravských Chorvatů Jazyk Kroj Tanec Lidová slovesnost Svatba Kiritof hody Kultura jako etnoidentifikační znak Chorvatská národnost ve sčítání obyvatel v letech 1880 až 1930 na jižní Moravě Chorvati ve sčítání obyvatel roku 1930 v obcích Frélichov, Nový Přerov a Dobré Pole Počet chorvatských a etnicky smíšených rodinných domacností Výměnkáři Struktury domácností Národnost čeledi Etnická Lokální Národnost dětí z etnicky smíšených manželství

5 4.6. Poznámky sčítacího komisaře k národnosti Příjmení Gramotnost Závěr Resumé Seznam použitých zdrojů Přílohy Struktury chorvatských a etnicky smíšených domácnosti Etnická a lokální endogamie a exogamie Národnost dětí z etnicky smíšených manželství Vzor sčítacího archu

6 Úvod V diplomové práci se zabývám chorvatskou menšinou na jižní Moravě. Chorvati na tomto území žili od 16. století až do konce druhé světové války a nuceného vysídlení. Ve své práci se zaměřuji na rok Čerpám především z archivních písemných pramenů, konkrétně ze sčítacích operátů z roku Z nich se snažím vytěžit veškeré informace o této menšině, které tyto prameny poskytují. Zaměřuji se pouze na chorvatské a etnicky smíšené domácnosti. Českými a německými domácnostmi se nezabývám. O moravských Chorvatech bylo napsáno poměrně hodně článků, knih a diplomových prací. Nikdo však dosud podrobně nezpracoval všechny informace, které tento zdroj o Chorvatech nabízí. Sčítání, které proběhlo 1. prosince 1930, je zároveň posledním sčítáním obyvatel, v rámci něhož je možné sledovat a studovat chorvatskou menšinu před vysídlením. Mým prvotním záměrem bylo pracovat i s dřívějšími sčítáními, a porovnat tak například změny v národnosti, ke kterým došlo. Nicméně sčítání z roku 1921 nebylo v době, kdy jsem práci psala, dostupné z důvodu digitalizace a předchozí sčítání se nedochovala. Jediný, kdo dosud čerpal ze sčítání z roku 1930, byl Miloš Melzer, nicméně jeho článek z roku 2011 je poměrně stručný a nevyužívá celý potenciál tohoto zdroje. K informacím přímo ze sčítacích archů se zmiňuje na dvou stranách. Všímá si pouze etnicky exogamních manželství a národnosti dětí v těchto manželstvích. Jeho shrnující zjištění korespondují s mými poznatky, nicméně číselné údaje se mírně liší. Stejně tak se liší údaje o počtu obyvatel podle národností, které čerpám ze Statistického lexikonu z roku Jako příklad určování národnosti použil Miloš Melzer německé manžele s dětmi tří různých národností, který ve své práci také uvádím, nicméně nezdůrazňuje to, že tato rodina byla naprostou výjimkou. 1 Ve své práci se zabývám třemi chorvatskými obcemi, které se v roce 1930 jmenovaly Frélichov, Nový Přerov a Dobré Pole. Z nich Frélichov má dnes oficiální název Jevišovka. Držím se výhradně názvů, které jsou uvedeny ve sčítacích arších 1 MELZER, Miloš: Etnický obraz charvátských vesnic na Mikulovsku na základě cenzálních listin Vlastivědný věstník moravský 63, 2011, s

7 z roku 1930, aby byly v celé práci jednotné. Dodržuji také uvedené obcí, to je od obce s nejvyšším počtem obyvatel. Všechny ní údaje ze sčítacích archů důsledně anonymizuji. Uvádím pouze počáteční písmeno příjmení, aby bylo možné určit, zda se jedná o příbuzné. Pokud se počáteční písmena příjmení shodují, ale příjmení se mezi sebou liší, uvádím v těchto několika případech poznámku (jiné příjmení). U žen vždy doplňuji počáteční písmeno příjmení příponou -ová nebo -ská. U žen, které v příjmení tyto přípony neměly, uvádím (ová), aby bylo možné v těchto případech rozlišit muže a ženy. Zdroje, ze kterých čerpám, jsou odborná historická a etnologická literatura a statistické lexikony z let 1921 a Z archivních pramenů používám sčítací operáty z roku 1930 z obcí Frélichov, Nový Přerov a Dobré Pole. Tyto archivní prameny jsou uloženy v Národním archivu v Praze, nejsou volně přístupné a je třeba zažádat o povolení k jejich studiu. Ve sčítání obyvatel v roce 1930 byli sčítaní rozděleni podle domů, každý dům měl svůj sčítací arch, kde byly zaznamenány informace o všech členech, kteří momentálně v domě žili. Odpovědi sčítaných vždy do sčítacích archů zaznamenávali sčítací komisaři. Sčítací archy mají velikost zhruba formátu A3. Informace jsou vyplněny především česky, ale u příslušníků německé národnosti jsou v některých případech uvedeny německy. Sčítací arch obsahuje tyto informace: obec, číslo popisné, příjmení, jméno, příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti, pohlaví a rodinný stav. U žen, které jsou nebo byly provdány, je uvedeno datum posledního sňatku, u ovdovělých a rozvedených je doplněno datum ovdovění nebo rozvodu. U žen se dále uvádí počet všech živě narozených dětí a počet z nich zemřelých. U všech sčítaných je uvedeno rodiště (obec, okres, země), kdy se sčítaný do obce přistěhoval, obec, odkud se přistěhoval, státní příslušnost a domovská příslušnost, národnost (mateřský jazyk), náboženské vyznání nebo bez vyznání, znalost čtení a psaní (jen u starších 6 let), povolání (hlavní, vedlejší), postavení v povolání, označení závodu a místa závodu, zda je přítomen v obci trvale nebo dočasně, pokud bydlí v obci dočasně, kde bydlí trvale, a tělesné vady. 7

8 Pracovala jsem se sčítacími archy domácností, které byly zcela chorvatské, nebo etnicky smíšené. Ale i přesto jsem musela několikrát projít všechny sčítací archy (654) z těchto obcí. K přehlednějšímu a rychlejšímu zpracování dat jsem vytvořila dva typy tabulek. Informace jsem v archivu musela nejdříve přepsat do vytištěných tabulek a až následně je přepsala do počítače. Všechny tyto tabulky uvádím v příloze. K problematice charakteru struktur domácností a k národnosti dětí používám obsáhlejší tabulky, ve kterých jsou informace: obec, číslo popisné, anonymizované údaje o příjmení, poměr k přednostovi domácnosti, pohlaví, rok, rodinný stav, rodná obec, a pokud se sčítaný do obce přistěhoval, také kdy a odkud. Dále uvádím: státní příslušnost, národnost, náboženské vyznání, znalost čtení a psaní, povolání, a pokud nebydlel sčítaný v obci trvale, také jeho bydliště. Tabulky týkající se endogamie a exogamie, jsou stručnější a zahrnují pouze manželské páry, vdovy a vdovci. V těchto tabulkách uvádím: anonymizované příjmení, rok, rodinný stav, rodiště, povolání a národnost. Pokud se sčítaný do obce přistěhoval, v některých případech, uvádím mimo obce také tehdejší okres. V tabulkách uvádím státní příslušnost a náboženské vyznání, ale těmito údaji se ve výkladu dále nezabývám. Tyto informace byly u všech mých sčítaných stejné. Proto bych ráda alespoň zde zmínila, že státní příslušnost v chorvatských a smíšených domácnostech byla vždy československá a náboženské vyznání římskokatolické. Dále nezpracovávám informace o povolání sčítaných. Většina členů chorvatských a smíšených domácností pracovala v zemědělství, označovali se jako rolníci, nebo domkáři a v několika málo případech jako malorolníci. Nicméně tyto údaje o povolání byly často sporné a jako rolníci se označovali i domkáři. Z těchto důvodů tedy není možné určit, zda se u rolníků jedná o sedláka, nebo domkáře. I přesto, že sčítací archy vyplňoval pouze sčítací komisař, jsou některé informace špatně čitelné nebo zcela chybí. V některých případech jsou informace o sčítaných škrtnuty a přepsány s podpisem sčítaného, někdy však i bez podpisu. Nejčastěji tyto opravy proběhly ve spojení s národností sčítaných. V několika arších je špatně uveden poměr k přednostovi domácnosti u vzdáleněji příbuzných. V odborné literatuře se moravští Chorvati objevovali od 18. století. Nejčastěji to byly články v novinách a časopisech. Samostatné knihy vznikaly méně a to především 8

9 v devadesátých letech 20. století. Zájem o moravské Chorvaty se v průběhu let měnil, střídala se období, kdy o moravských Chorvatech vznikalo velké množství článků, s obdobími, kdy se objevilo pouze několik zmínek. Tyto zdroje často obsahují informace, které se navzájem vylučují, a také různá klišé. Některým tématům se literatura nevěnuje vůbec. Historií této menšiny se zabýval zejména Adolf Turek. O moravské Chorvaty se také zajímala etnoložka Eva Večerková, která ve svých článcích popsala obyčeje moravských Chorvatů. Zdenka Jelínková se zasloužila o zaznamenání a znovuobnovení tanců moravských Chorvatů. Velmi přínosné jsou také publikace, které napsali sami moravští Chorvati: Bedřich Sič, Ivan Malinar a Josef Lawitschka. Práci dělím na dvě hlavní části, a to na historicko-kulturní, kde pracuji především s literárními prameny, a na analytickou část, kde čerpám hlavně ze svého archivního výzkumu. V historicko-kulturní části nejdříve stručně popisuji příchod Chorvatů na území jižní Moravy a jejich osudy až po násilné rozsídlení. Nastiňuji zde také, v jakých obcích se chorvatská menšina zachovala a proč jinde zanikla. V kulturní části se zajímám o jazyk moravských Chorvatů, protože právě jazyk je často hlavním předpokladem pro uchování etnické svébytnosti menšiny. Další prvek z kultury, který byl pro Chorvaty velmi typický, byl kroj, který některé chorvatské ženy nosily téměř až do druhé světové války a měly k němu silný citový vztah. Z obyčejů jsem potom blíže popsala svatbu a kiritof. S obyčeji moravských Chorvatů byl neodmyslitelně spjat také tanec a lidová slovesnost, proto jsem nemohla opomenout ani tyto prvky kultury. Kulturní část jsem ukončila krátkou anketou, pomocí které jsem se pokoušela zjistit, co z těchto nebo i z dalších prvků kultury považují moravští Chorvati za typicky své. V analytické části vycházím ze statistických lexikonů ze sčítání v letech 1921 a 1930 a ze sčítacích operátů z roku 1930 z Frélichova, Nového Přerova a Dobrého Pole. Nejprve zjišťuji ze statistických lexikonů celkové počty Chorvatů na jižní Moravě a zkoumám, jak se měnilo v průběhu sčítání národnostní složení těchto obcí. Co se týče sčítání z let 1921 a 1930, zajímám se, mimo tří obcí s největším počtem Chorvatů, také o další obce na jižní Moravě, kde Chorvati žili. Pro lepší představu jsem vytvořila také mapu rozmístění Chorvatů. 9

10 V dalších kapitole čerpám výhradně ze sčítacích operátů z roku 1930 a zaměřuji se na chorvatské a smíšené domácnosti. U všech sleduji přítomnost a národnost výměnkářů a čeledínů, zda se více objevují v chorvatských nebo etnicky smíšených rodin. V další podkapitole nastiňuji na ukázkových domácnostech s výměnkáři, čeledíny a na početných a etnicky smíšených domácnostech za pomoci rodinných struktur, jak mohly tyto rodiny vypadat. Stěžejní část práce tvoří problematika endogamie a exogamie moravských Chorvatů. Zabývám se tím, zda moravští Chorvati preferovali sňatky v rámci svého etnika a v rámci svojí obce. Dále pokračuji podkapitolou o národnosti dětí v etnicky smíšených manželstvích. Protože všechny ní informace ze sčítacích archů důsledně anonymizuji, připojuji krátkou podkapitolu o nejčastějších příjmeních moravských Chorvatů, kterou doplňuji tabulkou o četnosti těchto příjmení. Ve sčítacích arších se objevily poznámky sčítacích komisařů, které se vyjadřovaly především k určení národnosti, proto jsem je zpracovala v jedné podkapitole. Při výzkumu jsem narazila na výskyt negramotnosti, proto jsem tuto problematiku také zpracovala v krátké podkapitole. Do přílohy jsem zařadila všechny tabulky s vybranými relevantními údaji ze sčítacích archů, které jsem použila a zpracovala v podkapitolách Struktury domácností a Národnost dětí v etnicky smíšených manželstvích. Dále jsem zpracovala tabulky týkající endogamie a exogamie moravských Chorvatů. Pro lepší představu o analyzovaném pramenu jsem přiložila oskenovaný prázdný sčítací arch. 10

11 1. Příchod Chorvatů do českých zemí Kolonizaci jižní Moravy Chorvaty je možné zasadit do 16. století. Toto období bylo na Balkánském poloostrově plné nepokojů pramenících z dobyvačných nájezdů osmanských Turků. 2 Již v 15. století Osmané ovládali téměř celý Balkán 3 a v první polovině 16. století se začala situace pro Chorvaty dále vyhrocovat z důvodu osmanských nájezdů na hranice habsburské říše. 4 Neustálými boji nejvíce trpělo venkovské obyvatelstvo, které kromě nájezdů Turků sužovaly také nakažlivé nemoci, hlad a neustále se zvyšující robota související se stavbou pevností na obranu. 5 Situaci také zhoršovaly vzájemné spory mezi místní šlechtou a občasné střety s Benátčany. Z těchto a mnoha dalších důvodů se rolníci bouřili a hromadně odcházeli z chorvatských zemí. 6 Nejsevernější skupina chorvatské migrace, která pronikla nejhlouběji do střední Evropy a tím se dostala nejdále od svých původních domovů, se nazývá moravští Chorvaté. Ti se usídlili na jižním území Moravy při hranici s Rakouskem. 7 Osidlování jižní Moravy pravděpodobně proběhlo ve třech větších vlnách ve třicátých, padesátých a sedmdesátých letech 16. století. První vlna ve třicátých letech zahrnovala kolonizaci přímo z Chorvatska z okolí řeky Kupy a jejich přítoků Dobry a Mrežnice. 8 Další vlny nasvědčovaly sekundární kolonizaci Chorvatů z Dolního Rakouska a není vyloučeno, že i z Dolních Uher. 9 V první vlně chorvatské migrace ve třicátých letech byly za vlády Hartman I. z Liechtensteina kolonizovány osady Poštorná, Charvátská Nová Ves a Hlohovec. Toto území bylo již od 15. století vylidněné v důsledku vpádů husitů a výprav Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína. Majitel valtického panství se pomocí kolonizace Chorvatů snažil zlepšit hospodářství a obnovit osady. 2 PIČULJAN, Zoran BOŠNJAK, Jadranka KARPATSKÝ, Dušan: Prvních 10 chorvatských let: Chorvatská kultura v České republice Praha 2002, s TUREK, Adolf: Charvátská kolonisace na Moravě. Brno 1937, s BÁRTA, Milan: Chorvatská akce. Paměť a dějiny 3, 2001, s. 14; dostupné z: TUREK, A.: Charvátská kolonisace, s Tamtéž, s LAWITSCHKA, Josef: Lipo naše selo. Paměti jihomoravského Chorvata. Praha 2005, s PAVLIČEVIĆ, Dragutin: Moravski Hrvati, Zagreb 1994, s KUČEROVÁ, Kveta: Chorváti a Srbi v strednej Európe. Bratislava 1976, s

12 Na Mikulovsku v Drnholeckém panství byly Chorvaty kolonizovány osady Frélichov, Nový Přerov a Dobré Pole, kolonizace těchto osad pravděpodobně proběhla ve třicátých letech současně s kolonizací na Valticku. Hlavní vlna přistěhovalců však přišla v roce U příchodu Chorvatů na území Lednice a Hrušovan není známá přesná datace, ale v polovině 16. století se na lednickém panství objevilo několik zapsaných chorvatských jmen. V Pasohlávkách se Chorvati usadili v roce Koncem 16. století se potom Chorvati usadili na hodonínském panství v Hovoranech. Tuto osadu obnovil Jan z Lipé roku Chorvati v těchto vesnicích žili v obklopení Němců a Čechů. Ve většině vesnic, které Chorvati osídlili, docházelo postupně k jejich asimilaci. Nejdéle, a to až do konce 2. světové války, se chorvatské obyvatelstvo udrželo ve vesnicích Frélichov, 11 Dobré Pole 12 a Nový Přerov 13 na Mikulovsku. V těchto třech vesnicích žilo až do rozsídlení zhruba Chorvatů. 14 Chorvati si zde i přes vliv jinoetnického okolí zachovali svoji řeč, zvyky, kroje, hudbu, písně, tance a udrželi si svoji etnickou svébytnost dlouhých 400 let. 15 Mezi světovými válkami na Chorvatské obyvatelstvo působily agitační snahy Čechů a Němců, což Chorvaty rozdělilo na dvě skupiny. Převládaly proněmecké nálady, které se projevily ve volbách v roce 1935, kde mnoho z nich volilo Sudetoněmeckou stranu, pramenily z toho také lákavé ekonomické výhody. 16 Po zabrání Sudet Německou říší v roce 1938 na základě mnichovské dohody se Chorvaté na Mikulovsku automaticky stali občany Německé říše. 17 Chorvati, kteří se nestali členy Sudetoněmecké strany, byli pronásledování. Většina chorvatských mužů musela nastoupit do německé armády. 18 Po válce bylo německé obyvatelstvo zbaveno občanství a vyhnáno z Československa, většina chorvatského obyvatelstva zde mohla zůstat, než se rozhodne, co s nimi. 19 Na základě národnosti, ke které se přihlásili, byly 10 KUČEROVÁ, K.: Chorváti, s Dříve také Frielištof, Frollersdorf a dnes Jevišovka. 12 Dříve také Gutfield a Guttenfield. 13 Dříve také Nuova Prerava a Neu Prerau. 14 VRBKOVÁ, Stanislava: Chorvaté na Mikulovsku. Praha 2007, s Tamtéž, s VEČERKOVÁ, Eva: Etnosociální aspekty existence charvátské diaspory na jižní Moravě v první polovině 20. století. Český lid 73, 1986, s VRBKOVÁ, S.: Chorvaté, s VEČERKOVÁ, E.: Etnosociální aspekty, s LAWITSCHKA, J.: Lipo naše selo, s

13 vytvářeny seznamy a podle nic se dále rozhodovalo, kdo z nich je spolehlivý a může zůstat v blízkosti státní hranice a kdo se musí vystěhovat do vnitrozemí. Někteří byli přesunuti hned po válce a několik desítek bylo stíháno za kolaboraci. Někteří utekli za svými příbuznými do Rakouska. 20 Při volbách v roce 1946 Chorvaté jako silně věřící a konzervativní katolíci dali hlasy především lidovcům. To bylo vítěznými komunisty chápáno jako nepřátelský akt a pod touto záminkou byli označeni za nespolehlivé. 21 Z důvodu bezpečnosti státu, jak byl tento čin zdůvodněn, se chorvatské obyvatelstvo muselo vystěhovat ze svých dosavadních domovů od státních hranic s Rakouskem a bylo rozsídleno. 22 Konkrétní opatření byla přijata 11. června 1948 v Mikulově. 23 V Zásadách odsunu Chorvatů bylo vysídlení zdůvodněno takto: Zemský národní výbor činí opatření, aby s odsunutými ami bylo zacházeno jako s příslušníky slovanské chorvatské větve, kteří vlivem dlouhodobého pobytu ve zněmčeném prostředí částečně podlehli německým vlivům, postrádající jako dosavadní usedlíci v těsném pohraničí potřebné odolnosti vůči německým živlům, o nichž je však pevná naděje, že se v novém, ryze českém prostředí v nejkratší době s českým živlem úplně sžijí. 24 Chorvati byli vysídleni do 118 obcí střední a severní Moravy, 25 do zcela jiného prostředí s odlišnými klimatickými podmínkami. Zde docházelo většinou k rychlé asimilaci, a to především díky ztrátě komunikace v rodném jazyce a nedostatečnému kontaktu s dalšími Chorvaty. 26 V současné době existuje Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR, které vzniklo v roce Toto sdružení se snaží udržovat kontakty mezi členy komunity a snaží se uchovat jejich tradice a kulturu BÁRTA, M.: Chorvatská akce, s VRBKOVÁ, S.: Chorvaté na Mikulovsku, s LAWITSCHKA, J.: Lipo naše selo, s BÁRTA, M.: Chorvatská akce, s ŠKOLL, Jaroslav: Nové osídlení okresu Břeclav po roce Mikulov a Brno 1983, s Tamtéž, s LAWITSCHKA, J.: Lipo naše selo, s

14 2. Kultura moravských Chorvatů O kultuře moravských Chorvatů neexistuje ucelený obraz. V době kdy bylo možné jejich kulturní odlišnosti přímo pozorovat a zaznamenávat, se vědní obor etnologie teprve formoval. V dnešní době po kultuře moravských Chorvatů zůstaly pouze nepatrné stopy. 28 Bylo zapsáno přibližně 70 písní (z toho asi polovina s notovanými nápěvy), asi 15 prozaických materiálů, několik modliteb, přísloví, pranostik, dětských říkadel a několik málo zpráv o tancích, hudbě a nástrojích. 29 Kromě jazyka se moravští Chorvati odlišovali některými projevy tradiční lidové kultury, a to například krojem, svatebními obyčeji a projevy lidového umění. Hlavním zaměstnáním chorvatského obyvatelstva bylo zemědělství, konkrétně vedle obilnářství chov dobytka, vinařství a zelinářství, což mělo také vliv na jejich kulturu. Pro chorvatské společenství byla typická uzavřenost a konzervatismus, které sloužily jako obrana před jinoetnickými vlivy. 30 Je všeobecně známé, že etnická menšina konzervuje staré jevy z kultury svého mateřského národa, proto je možné u moravských Chorvatů pozorovat prvky z kultury jinde již dávno zaniklé Jazyk Mezi jeden z nejdůležitějších předpokladů existence etnické menšiny a uchování její etnické svébytnosti patří jazyk. 32 Na Mikulovsku k uchování chorvatského jazyka pravděpodobně pomohlo obklopení dominantní nepříbuznou němčinou. Zde se Chorvati udrželi téměř o sto let déle než na Břeclavsku, kde byli v kontaktu s česky mluvícím obyvatelstvem a z důvodu příbuznosti jazyka a kulturní podobnosti docházelo rychleji k asimilaci HLADÍKOVÁ, Jana: Moravští Chorvati kultura, život a nucené vysídlení. Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Radim Šíp, Ph.D. Katedra sociální pedagogiky PdF MU Brno, s SIROVÁTKA, Oldřich. K problematice folklóru charvátské menšiny v Československu. In: JEŘÁBEK, Richard: Moravští Charváti dějiny a lidová kultura. Antologie. Brno 1991, s VEČERKOVÁ, E.: Etnosociální aspekty, s Táž: K některým faktorům etnického vědomí obyvatel charvátských obcí na jižní Moravě. In: Život a kultura etnických minorit a malých sociálních skupin. Sborník ze stejnojmenné konference k nedožitým 70. narozeninám prof. Oldřicha Sirovátky konané Brno 1996, s DOROVSKÝ, Ivan: Kultura národnostních menšin a etnických skupin. In: Charváti ještě žijí mezi námi. Brno s VEČERKOVÁ, E.: Etnosociální aspekty, s

15 Moravští Chorvati mluvili čakavským dialektem chorvatštiny, kterým se mluví v převážné části Istrie, chorvatském přímoří, na pobřeží Dalmácie až po poloostrov Pelješac a na přilehlých ostrovech až po ostrov Mljet. 34 Název čakavština je odvozen od zájmena co, které se v těchto oblastech řekne ča. Další dvě chorvatská nářečí jsou štokavské a kajkavské, kde se zájmeno co, řekne što/šta a kaj. Za základ dnešní spisovné chorvatštiny bylo zvoleno štokavské nářečí. 35 Jazyk moravských Chorvatů byl plný archaismů. Je možné najít také odlišnosti od standardní chorvatštiny v sémantice, tvarosloví, hláskosloví a přízvuku. 36 Etnoložka Eva Večerková uvádí, že jazyk moravských Chorvatů byl omezen na rodinné potřeby a že slovní zásoba byla dosti omezena a promíchána s německými a českými výrazy. 37 S dalšími Chorvaty se moravští Chorvati potkávali především při poutích do Željezna v Burgenlandu. Tyto kontakty přetrvaly až do třetí čtvrtiny 19. století, posilovaly chorvatské povědomí a sounáležitost s lidmi stejného původu a jazyka. 38 Z Željezna si většinou chorvatští poutníci přinášeli modlitební knížky a z těchto knížek se učili číst. 39 Moravští Chorvaté byli často bilingvní i trilingvní. 40 Kromě chorvatštiny ovládali také němčinu, češtinu a někteří slovenštinu. 41 Od počátku 19. století chodily chorvatské děti do německých škol a obklopení německým obyvatelstvem si vyžadovalo znalost němčiny. 42 Češtinu v chorvatských obcích v 19. století udržovali především čeští kněží, například Alois Malec. Kontinuita vývoje jazyka moravských Chorvatů byla přerušena rozsídlením po druhé světové válce a jazyk se zachoval pouze v zakonzervovaném stavu z období přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století VÁŽNÝ, Václav: Čakavské nářečí v slovenském Podunají. Bratislava 1927, s KREJČÍ, Pavel: Přehled a charakteristika současných jihoslovanských jazyků (od 9. do počátku 19. století). Brno 2014, s MALEC, Alois: Analyse příjmení Hrvatů moravských. Časopis Matice Moravské 37, 1913, s VEČERKOVÁ, E.: Etnosociální aspekty, s Táž: K některým faktorům, s ŠEMBERA, A. Wojtěch: Osady chorvatské w Morawě. In: JEŘÁBEK, Richard: Moravští Charváti dějiny a lidová kultura. Antologie. Brno 1991, s LAWITSCHKA, J.: Lipo naše selo, s VEČERKOVÁ, E.: Etnosociální aspekty, s Tamtéž. 43 LAWITSCHKA, J.: Lipo naše selo, s

16 Současný stav jazyka moravských Chorvatů zjišťovala ve svém výzkumu Lenka Šmídková. Podle jejích zjištění se v rodinách moravských Chorvatů dodnes najdou členové, kteří mluví chorvatsky. Jedná se především o starší generaci. Nejmladší generace respondentů aktivně chorvatštinou nevládne, nicméně částečně rozumí a zná některé výrazy Kroj Kroj moravských Chorvatů byl velmi malebný a zdobený a můžeme ho částečně přirovnat ke slováckému kroji. Z hlediska použití lze kroje rozdělit na sváteční a všední. 45 Všední oblečení se podle věku příliš nerozlišovalo. Dbalo se především na to, aby bylo pohodlné a praktické. 46 V létě nosili muži bílé plátěné široké kalhoty a bílou košili s černobílými tkanicemi pod krkem a na hlavě všední klobouček. Ženy měly sukni mírně pod kolena ve světlých barvách, košili s krátkými baňatými rukávy a na hlavě červený barevný šátek. 47 Kroje, které se nosily v létě, byly nejčastěji šity z konopných nebo lněných látek. Ženy většinou chodily bosy a muži nosili pantofle nebo hrubé vysoké boty. 48 V zimě muži nejčastěji oblékali kůží pošité kalhoty a bílý kožich dlouhý téměř až na zem. 49 Ženy oproti tomu měly kratší hnědé kožichy sahající do pasu a několik sukní. 50 Rozdělení svátečního oděvu se lišilo podle stáří a rodinného stavu. Rozdíly se projevovaly spíše ve výšivkách a doplňcích než v celkovém vzhledu kroje. Obecně platilo, že svobodní a mladí manželé mívali kroje pestřejší s barevnými výšivkami. Starší měli kroje méně zdobené. 51 Svobodní muži nosili čižmy s vysokými podpatky, které byly na okrajích lemované červenou nití a vepředu na nich splývaly dlouhé fialové třásně. Přiléhavé nohavice byly z červeného sukna, ale občas je uváděna také fialová barva. Na přední 44 ŠMÍDKOVÁ, Lenka: Moravští Chorvati obraz života a vysídlení v paměti tří generací. Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Helena Bočková. FF MU Brno, s MALEC, Alois: Tři perly: Charvátské osady na Moravě. Jevišovka 2016, s Tamtéž. 47 Týž: Kroj moravských Hrvátů. Český lid 9, 1900, s LUDVÍKOVÁ, Miroslava: Moravské lidové kroje. Praha 1969, s MALEC, A.: Kroj, s LUDVÍKOVÁ, M.: Moravské lidové kroje, s Tamtéž, s

17 straně stehen byly modře nebo modro-žlutě vyšívané. Bílá plátěná košile byla bohatě vyšívaná na prsou a na rukávech, u krku se uvazovala na dvě mašle. Na košili pod krkem se zavazoval černý hedvábný šátek. Dále svobodní muži nosili krátkou otevřenou vestu z hedvábí nebo brokátu, která měla černý nebo červený podklad lemovaný žlutými a zelenými stužkami. V zimě místo vesty nosili krátký kabátek z bílého sukna s kovovými knoflíky a přes něj dlouhý bílý kožich. Klobouk měli kulatý, nízký, s bílými kohoutími pery. 52 Ženatí nosili modré kalhoty s červenomodrými výšivkami a místo vesty dlouhý modrý kabát s červeným lemováním na rukávech. Poprvé si jej muži oblékali na svatbu. Košile nebyla vyšívaná jako u svobodných a čižmy byly bez třásní. 53 Ženy nosily lehké čižmy bez třásní, bílé, červené, modré nebo pestrobarevné široké sukně. V létě nosily svrchní sukně z hedvábí, lehkého sametu nebo květovaného kanafasu, zimě pak z červené vlny. Zástěra byla bílá s červeným vyšíváním nebo černá, modrá, vyšívaná bíle, žlutě, červeně, zeleně a modře. Rukávce byly bohatě a pestře vyšívané. Ženská vesta se od mužské lišila jen tím, že měla na prsou po obou stranách šest žlutých knoflíků, které se sešněrovaly pentlí. 54 V oblékání kroje se mezi chorvatskými muži a ženami projevil výrazný rozdíl. Muži začali dříve odkládat svůj kroj a nosili civilní oděv městského střihu. Oproti tomu ženy nosily svůj sváteční kroj téměř denně. Hlavním důvodem byla každodenní návštěva kostela. Problém nebyl ani s pořízením nového kroje. Materiál byl poměrně dobře dostupný a střih nebyl velmi náročný. Moravské Chorvatky měly ke svému kroji citový vztah, kroj jim připomínal jejich předchozí domov. Ženy začaly s odkládáním krojů po špatných zkušenostech z návštěv měst, kde si je díky kroji lidé zaměňovali se Slovenkami obchodujícími s paprikou. Nadále však oblékaly kroje při slavnostních příležitostech. 55 Kroj moravských Chorvatů zachytil ve svých obrazech a fotografiích například akademický malíř Othmar Ruzicka, který Frélichov poprvé navštívil v roce Tamější lidové kroje ho natolik uchvátily, že je na svých obrazech a fotografiích 52 MALEC, A.: Kroj, s Tamtéž, s Tamtéž, s MELZER, M.: Osídlování bývalého německého jazykového ostrova na Drahanské vrchovině moravskými Charváty. In: DOROVSKÝ, Ivan: Charváti ještě žijí mezi námi. Brno 1996, s

18 zaznamenával několik desetiletí. Fotografie nebyly určeny k veřejné prezentaci, ale pouze jako předloha pro malířskou tvorbu. Nicméně jsou výborným podkladem k výzkumu kroje moravských Chorvatů, protože zachycují nejen slavnostní kroj, ale i všední pracovní oděv Tanec Zkoumáním tance moravských Chorvatů se zabývala hlavně Zdeňka Jelínková, jež je dodnes označována za královnu tanečního folkloru. Její celoživotní dílo pomohlo částečně obnovit lidovou kulturu moravských Chorvatů, která je dodnes realizována pomocí národopisného spolku Pálava. 57 Tanec moravských Chorvatů byl spojen se zpěvy, gajdošskou hudbou a slavnostním krojem. Tance byly důležitou součástí obřadních příležitostí, především svatby a hodů, ale také vítanou podívanou při různých příležitostech i mimo okruh vlastní obce. 58 V tanci se objevovaly dva významné taneční prvky. Prvním bylo vyskakování chlapců do výšky s tlesknutím v letu na podpatek jedné nebo obou ohnutých nohou, které byly občas přizdobované tanečními ciframi křepčivého rázu. Druhým prvkem bylo společné víření chlapce a dívky na místě kolem společné osy jedním i druhým směrem. Tento taneční archetyp měl ve stejném období paralely u hanáckých Slováků, na Kyjovsku, Strážnicku, Horňácku a veselském Dolňácku až k Chřibům. 59 Tance byl prováděn následovně: Při muzice si jednotliví tanečníci nejprve sólově zatančili v kruhu ostatních chlapců skočný tanec po předzpěvu příslušné písně, kterou pak hudba opakovala k tanci. Sólista se snažil co nejvíce vyskakovat a současně tleskal pravicí na holínku nebo na podpatek. Podle některých pramenů přizdoboval na začátku nebo na konci toto vyskakování zvláštními křepčivými prvky. K tanečníkovi se poté přidala partnerka a na další opakování nápěvu pár vířil na místě podobně jako u vrtěné až do konce tance oběma směry. Na stejný nápěv pokračoval malý taneční rej na 56 NOVÁKOVÁ, Lenka: Jihomoravští Charváti objektivem Othmara Ruzicky: Tradiční oděv na počátku 20. století. Brno 2010, s KRŮZOVÁ, Zdislava KUBÍČKOVÁ, Zdenka: Moravskochorvatská lidová kultura v díle Zdeňky Jelínkové. Sborník regionálního muzea v Mikulově, 2005, s JELÍNKOVÁ, Zdeňka: Lidový tanec moravských Chorvatů na Mikulovsku ve vztahu k sousedním oblastem. Sborník regionálního muzea v Mikulově, 2005, s Tamtéž. 18

19 způsob vrtěné s oboustranným vířením, prokládaný nebo ukončený společnými podupy nebo výskoky párů. Tento tanec vyžadoval velkou obratnost a sílu, proto ho průběžně střídal německý valčík. Ve třicátých letech 19. století se tančila také polka. 60 Počátek druhé vývojové fáze je možné zasadit do padesátých let 19. století, a to nejen u chorvatských tanců, ale i na Podluží, v Dolních Rakousích, u hanáckých Slováků, na Kyjovsku a pravděpodobně i na Strážnicku. Dosavadní tanec byl rozdělen na dva samostatné taneční celky, a to na mužský tanec skok do skoku, skočnou a na točivý tanec vrtěnou, vrťák v oblasti Podluží. Současně se také rozdvojil písňový fond k těmto dvěma tanečním druhům. 61 Zvláštní skupinou tanců moravských Chorvatů byly tance svatební, například vyváďání nevěsty, což byl svatební tanec nevěsty s družbou na stole po svatebním obědě. Dalším svatebním tancem byl tanec se začepenou nevěstou. Ženy vedly očepenou nevěstu za hry hudců a gajdoše a zpěvu písně do domu ženicha mezi svatebčany, kde s ní tančili jednotliví svatebčané. 62 Národopisný spolek Pálava Národopisný spolek Pálava sdružuje pět národopisných souborů, kterými jsou Dětský národopisný soubor Palavěnka, Dětský národopisný soubor Palavánek, Národopisný soubor Pálava, Pálavští senioři a cimbálová muzika Píšťalenka. 63 Repertoár souboru pochází z regionů hanácké Slovácko a Podluží. Tento spolek za pomoci Zdeňky Jelínkové výrazně přispěl k výzkumu a znovuobnovení tanců moravských Chorvatů. 64 V roce 1974 byl ve škole v Horních Věstonicích za pomoci ředitelky školy Zlatislavy Krůzové založen národopisný kroužek, který od roku 1975 vystupoval pod názvem Dětský národopisný soubor Pálavánek. V tomto kroužku vystupovali žáci 1. až 4. ročníků základní školy. Podobně vznikl v roce 1985 Dětský národopisný soubor 60 JELÍNKOVÁ, Z.: Lidový tanec, s Tamtéž, s Tamtéž, s BŘEČKOVÁ, Helena: Národopisný spolek Pálava a kultura moravských Chorvatů. Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Judita Kučerová, Ph.D. Katedra hudební výchovy Pdf MU Brno, s

20 Palavěnka na základní škole v Dolních Věstonicích, opět za pomoci Zdislavy Krůzové. 65 Národopisný soubor Pálava začal vznikat v roce 1975 zcela spontánně. Rodiče školních dětí se rozhodli, že uspořádají hornověstonický fašank (masopust). Fašank okolí a hlavně jeho iniciátory natolik nadchl, že se rozhodli v činnosti nadále pokračovat a pořádali například také hody a dožínky. Zpočátku se scházeli nepravidelně, ale skupina brzo přitáhla pozornost i dalších zájemců. Vznikla taneční skupina, mužský a ženský sbor, doprovázený dechovou hudbou a od roku 1979 i cimbálem. Soubor zpracoval projevy lidové kultury Podluží, Dolňácka, Kopanic a hanáckého Slovácka. Od roku 1993 se ve spolupráci se Zdenkou Jelínkovou začal soubor zabývat lidovou kulturou moravských Chorvatů. 66 V roce 1999 navíc vznikla další složka národopisného spolku, a to Pálavští senioři. Jedná se o bývalé členy souboru Pálava, kteří chtěli v činnosti dále pokračovat. 67 Soubor dále doplňuje cimbálová muzika Píšťalenka Lidová slovesnost Písně Písní moravských Chorvatů se zachovalo zhruba sedmdesát, ale polovina z nich nemá zaznamenaný notový zápis. O zápis těchto písní se zasloužili František Sušil, František Bartoš a Alois Šembera. Od moravských písní se moravskochorvatské odlišovaly svou specifickou harmonií. Nejčastějším námětem moravskochorvatských písní byly výjevy z každodenního života. Existovaly písně milostné, vojenské a písně spojené s církevními svátky a rodinnými obřady. 69 Náboženské písně Buog Otac, Sin, Duh Svieti Jezuš, blagoslovi nas / Hvaljeno segdar budi Marija, Buožja mati HLADÍKOVÁ, J.: Moravští Chorvati, s

21 O, majko Buožja Sviet je 70 Koledy Ča muora to biti Ta zviezda je izišla Zdravo budi, mlado dite 71 Světské písně Ča sam ja tvuoj pas Ej, javore, javore Hladan vietar Horeštan je lipo selo Hrvatska jačka Imala sam miloga Ivac Gunjac Ja tiebe nieću Ja kovačom nieću bit Kad bi ja imala 72 Modlitby moravských Chorvatů Kněz z Dobrého Pole Alois Malec společně bývalý knězem ze Sarajevského Polje Franjem Venhudou s vytvořili pro moravské Chorvaty ucelenou knihu modliteb a písní. Byly zaznamenány denní modlitby, modlitby před jídlem, po jídle a před spaním. Následovali modlitby při mši svaté, při zpovědi, posledním pomazání a modlitby při dalších příležitostech. Rovněž byly zaznamenány některé náboženské písně v chorvatštině i češtině. Na konci knihy jsou uvedeny také některé modlitby v němčině a v latině MALEC, Alois VENHUDA, Franjo: Molitve i pjesme pro ljud hrvatski v Moravi. Brno

22 Otče naš Otče naš, ki jesi na nebjesih. Svieti se ime tvoje. Pridi kraljestvo tvoje. Budi volja tvoja kako na nebi, tako i na zemlji. Kruh naš sagdanji daj nam danas. I odpusti nam duge naše, kako i mi odpušćame dužnikom našim. I neuvedi nas v napast. Nego zbavi nas od zla. Amjen. 74 Zdravas Maria Zdravas Maria, milosti puna. Gospodina s tobu, blažena ti med ženami i blažen sad utrobe tvoje, Ježuš. Svieta Marija, mati Božja, moli za nas grišnike sada i v auru smrti naše. Amjen 75 Motlitba před spaním Hodme spat, Buoga zvat, Buog se rodi, svitlo gori, dva ovčari ovce pasu, ovce Buoga poznavaju, ljudi ga nemuoraju. Gduo nemuora Buoga znati taj tě v pakli prebivati. Svieti Jure važgni bute naš pomuatnik na vse strane krv se teču, majke su ga žalovali, dušičke su ga okripili. Okripte nas sam gospodin Buog, Otc, Sin i Duh svieti Amien. 76 Chorvatská přísloví Kad žabe v noti kunkaju, tě bit lip dan. Kad laštovice nisko litaju, tě oš tyj dan pršat. Kad v noti čuda pasov zavija, je dobar čovik umro Obyčeje Svatba Svatba je zajímavý mnohavrstevný jev, který se skládá z obřadů, obyčejů, zvyklostí a společenských interakcí a uplatňuje se při ní mnoho prvků z folkloru, a to hudba, tanec, píseň, dále kroj, svatební rekvizity a obřadní pečivo. 78 Svatba u 74 MALEC, A. VENHUDA, F.: Molitve, s Tamtéž. 76 DOROVSKÝ, I.: Moravští Charváti, jejich kroj, příbytky a slovesná tvorba. In: Charváti ještě žijí mezi námi. Brno 1996, s Tamtéž, s POPELKA, Pavel: Od věnečku k obálence, aneb, Co kdysi znamenala svatba na Uherskobrodsku a Moravských Kopanicích. Uherský Brod 2011, s

23 moravských Chorvatů patřila mezi nejvýznamnější obřady rodinného cyklu. Tomu odpovídaly i důkladné svatební přípravy. 79 Při výběru partnerů se dbalo na majetkové poměry. Etnoložka Eva Večerková uvádí, že zejména u bohatých rodin se upřednostňovaly endogamní svazky v rámci obce, z důvodu uchování majetku. Například ve Frélichově bylo v letech uzavřeno 360 sňatků, z nich bylo 259 lokálně endogamních, což činí téměř 72 %. Ve 40 případech se objevují také sňatky mezi příbuznými. V Novém Přerově tvořily v letech lokálně endogamní svazky 64 % a v Dobrém Poli 57 %. 80 Velkou úlohu při výběru partnera hráli rodiče, kterým záleželo především na udržení nebo rozšíření majetku. 81 O roli rodičů při výběru partnera píše ve své práci i etnolog Josef Popelka. Názor rodičů na výběr partnera byl většinou rozhodující. Jestliže měl jeden z partnerů přislíbenou usedlost, musel mít druhý odpovídající věno, které mohlo být v peněžní formě, nebo v podobě dobytka. Nevěsta s velkým věnem byla prostředkem ke zbohatnutí, ale většinou se výběr partnera řídil majetkovou rovností. 82 V případě neuposlechnutí rodičů při výběru partnera docházelo až k vydědění, což vedlo ke snížení společenského postavení. Vliv rodičů na výběr partnera se promítl i ve svatebním obřadu, a to jako udělení rodičovského požehnání. Obecně se věřilo, že manželství bez rodičovského požehnání budou nešťastná, a proto byla velmi výjimečná. 83 V meziválečném období začínali mladí moravští Chorvaté většinou prosazovat svoji volbu partnera. 84 Před svatbou Námluvy se konaly v domě nevěstiných rodičů. Večer přišel ženich společně se svým otcem. Při vínu a chlebu se diskutovalo o věnu nevěsty a ženicha. Většinou již druhý den byla sepsána smlouva a následující neděli byly v kostele ohlášky. Po ohlášce se také zvolil stolník, 85 který dostal za úkol pozvat všechny hosty na svatbu, pomáhal 79 MELZER, M.: Osídlování, s VEČERKOVÁ, E.: Obřady životního cyklu u moravských Charvátů. Folia ethnographica 23 24, , s Tamtéž, s POPELKA, P.: Od věnečku, s POPELKA, P.: Od věnečku, s VEČERKOVÁ, E.: Obřady, s Také nazývaný stuovnik. 23

24 s přijímáním darů a s celkovou organizací svatby. 86 Snoubenci chodili zvát na svatbu pouze nejbližší rodinu a kmotry. 87 Svatby se konaly většinou na podzim až do období adventu, nebo o masopustu. Dnem konání svateb byla středa. Již v neděli před svatbou přinášeli pozvaní hosté různé naturální dary, jako bylo máslo, sádlo, cukr, vajíčka, mouka a podobně. Po svatbě za to dostávali hosté malou výslužku, která často obsahovala pouze několik sladkostí zabalených v ubrousku. V pondělí se začala připravovat svatební hostina. Většinou se zabíjelo tele, prase, husy nebo kuřata. Hostina se připravovala velmi pečlivě, protože měla prezentovat hojnost. V předvečer svatby vázala děvčata u nevěsty větvičky rozmarýnu na označení svatebčanů. 88 V den svatby V den svatby se začali hosté nevěsty a ženicha scházet u každého z nich doma. Ženich potom přišel se svou družinou do domu nevěsty. Požádal nevěstiny rodiče o ruku jejich dcery a společně poprosili o požehnání. Nevěsta požádala matku o odpuštění, pokud jí někdy ublížila, a potom šel celý svatební průvod s hudebním doprovodem do kostela. 89 Po mši svaté se konal svatební obřad u oltáře. Ženich měl na hlavě při obřadu malý zelený věnec, který mu potom nejstarší mládenec sejmul. 90 Po obřadu se šlo průvodem k domu nevěsty. Občas se objevoval zvyk zastavování svatebního průvodu, zastavovali ho mládenci, blahopřáli svatebčanům a nabízeli jim víno. Ženich se jim za to musel odměnit penězi. U domu nevěsty se prováděly různé zkoušky, například krájení chleba, štípání dříví a zametání, nevěsta vždy musela zametat směrem dovnitř, aby si nevymetla štěstí. Za splnění zkoušek byli oba novomanželé odměněni hrnkem vína. Pokud nevěsta chytla do ruky hrnek s vínem jako první, předpovídalo se, že bude mít doma hlavní slovo. Na žádné svatbě také nemohl chybět svatební koláč vrtaň. který byl do kruhu zapletený jako vánočka. 86 KARÁSEK, Josef: Poštorňa, Nová Ves, Hlohovec. In: JEŘÁBEK, Richard: Moravští Charváti dějiny a lidová kultura. Antologie. Brno 1991, s MELZER, M.: Osídlování, s VEČERKOVÁ, E.: Obřady, s MELZER, M.: Osídlování, s KARÁSEK, J.: Poštorňa, s

25 Nevěsta vzala vrtaň třikrát se zatočila a přes rameno jej házela svatebčanům, kteří si jej mezi sebou rozdělili. 91 Svatební hostina byla pestrá a bohatá i chudobné rodiny se snažily nabídnout to nejlepší, co měly. U bohatých trvalo svatební veselí někdy dva až tři dny. Oběd sestával z několika chodů a často trval až do večera. Mezi typická svatební jídla patřilo hovězí maso s křenovou omáčkou, svíčková pečeně, vepřový řízek s bramborovým salátem, pečené slepice a kohouti a nudlová polévka. Dodržoval se tradiční zasedací pořádek. Čestná místa náležela rodičům, kmotrům, hlavní družičce a mládenci. U bočních stolů seděli příbuzní a svůj zvláštní stůl měly děti. Novomanželé seděli v rohu a nesměli jíst ani mluvit. Neodmyslitelnou součástí svatebního veselí byli muzikanti. Snímání věnečku z nevěstiny hlavy prováděla kmotra nebo teta nevěsty, nevěsta při tom zůstávala stát v rohu. Místo věnečku dostala nevěsta na hlavu šátek. Po večeři téměř o půlnoci probíhalo předávání darů, které bylo vždy vtipně doplňované stolníkem. O půlnoci probíhal přípitek a přání novomanželům. 92 Kroj nevěsty a ženicha Nevěsta musela být krásně upravená. Vlasy měla spletené do copu a obtočené kolem hlavy. Na hlavě měla květinový věnec, na kterém byla vzadu dlouhá mašle. Svatební kroj měl skládané rukávce, vyšívaný lajblík ze sametu, který byl na prsou sešněrovaný zlatou stužkou. Spodničky byly nejméně čtyřikrát škrobené a sukně byla ušitá z kašmíru, mohla být vyšívaná barevnými pentlemi a flitry, stejně jako opasek. Nechyběla ani kašmírová zástěra vyšívaná květy a obroubená pentlemi, stejně jako krejzlík okolo krku. Nejdražší částí kroje byly boty, ty se musely objednat dokonce půl roku předem. Boty měly mosazné podkůvky a kramflíčky pobité cvočky. 93 Ženich měl kulatý modrý klobouček, který byl ozdobený krepovaným pásem prošitým zlatými nitkami a flitry, na boku byla kytice. Košili měl bílou bez límce se širokými rukávy bez manžet, okraje košile byly červeně vyšívané. Lajblík a krejzlík byl velmi podobný nevěstinu. Světle červené kalhoty měly výšivku na stehnech a vepředu sklopec na kapesník. Na levé straně lajblíku byl průřez připravený na sulicu, což bylo 91 VEČERKOVÁ, E.: Obřady, s Tamtéž, s MALINAR, Ivan: Nepopírám svoji rodnou krev. Brno 1995, s

26 malé dřevěné prkénko s pestrou růží a mašlí. Holínky byly černé barvy a podobaly se nevěstiným Kiritof hody Hody byly pro moravské Chorvaty nejvýznamnější společenskou událostí roku. V Jevišovce se konaly druhou neděli v září po mariánském svátku. V Novém Přerově probíhaly v polovině října, podle zasvěcení kostelu sv. Michalovi. V Dobrém Poli se slavily třetí neděli v říjnu císařské hody a po nich ještě v polovině listopadu staré hody, podle sv. Cecilie, později sv. Kateřiny. Na sv. Kateřinu se všeobecně pořádaly poslední taneční zábavy před adventem. 95 Označení kiritof byl starý chorvatský název pro hody, který pocházel z německého slova Kirchentag (oslava, výročí posvěcení kostela). 96 Hody trvaly celé tři dny (od neděle do úterý) a jejich přípravy ještě déle. Organizaci měla na starosti dospívající mládež v čele s hlavními stárky. 97 Dva dny před hody chodili chlapci po vesnici a u každého domu vybírali různé materiální příspěvky, často u toho také zpívali. Nejčastěji dostávali maso, obilí a víno. Tyto suroviny později prodali a z utržených peněz zaplatili hudbu a další výdaje. 98 Celá vesnice se na hody připravovala téměř týden. Chalupy se bílily vápnem a malovaly se barevné květiny kolem oken, peklo se a uklízelo. 99 Zabíjela se drůbež, někde i prasata a jehňata. Nejčastěji se připravovala pečená husa s knedlíky, hovězí maso s křenovou omáčkou nebo vepřová pečeně. Pekly se bábovky a koláče s mákem nebo tvarohem. Od konce dvacátých let se peklo také cukroví. K drůbežímu masu se s oblibou podávala jablka pečená v sádle a posypaná cukrem. 100 Při hodech se projevovaly sociální rozdíly. Ve vesnici, kde byly dvě hospody, se obyvatelé rozdělili na bohaté sedláky a chudší část obyvatelstva a slavili hody odděleně. Proto se také volili dva stárci, z každé vrstvy jeden. 101 V samotných obyčejích se 94 Tamtéž. 95 VEČERKOVÁ, E.: Výroční obyčeje moravských Charvátů. Folia ethnographica 26, 1992, s MELZER, M.: Osídlování, s KOPŘIVOVÁ, Štěpánka: Vzpomínky pamětníků. In: DOROVSKÝ, Ivan: Charváti ještě žijí mezi námi. Brno 1996, s MALINAR, I.: Nepopírám svoji rodnou krev, s VEČERKOVÁ, E.: Výroční obyčeje, s MELZER, M.: Osídlování, s

27 neprojevovaly výrazné rozdíly mezi bohatou a chudší vrstvou. U bohatých sedláků se více dbalo na tradiční formy, na kroj a reprezentativnost. 102 První stárek měl za úkol reprezentovat chasu. Vyžadovalo se, aby byl dobrým organizátorem, zpěvákem a tanečníkem. Stát se prvním stárkem znamenalo velkou společenskou poctu, ale neslo to s sebou i nemalé výdaje. Odznakem prvního stárka byl rováš, byly to dvě dřívka pevně svázaná k sobě a na konci opletená stuhami. Rováš se nosil zastrčený v kapse kabátu. Zpočátku se na něj zapisovala útrata v hospodě při hodech. Každý stárek měl na levé straně klobouku půlvěneček z voskových květin a umělou kytku s barevnými stuhami vepředu na kabátě. Za partnerky si při hodech stárci volili sestry, sestřenice nebo své snoubenky. Stárky měly za úkol zdobení máje, lahví a kupování květin. V neděli na hody si oblékaly barevné tibetové sukně a v pondělí nejslavnostnější bílé faldíčkové sukně. V rodinách, kde už se kroj odložil, se nosily civilní dobové šaty. 103 V pátek před hody postavili stárci poblíž své hospody 10 až 15 metrů vysokou máj, nazdobenou barevnými stuhami. 104 V neděli chodili stárci od domu k domu, vyzvedávali děvčata a u každého domu se zastavovali a hráli muzikanti. Potom šli všichni společně na mši. Po mši odcházeli na oběd a po něm se scházeli u máje, kde už stál nazdobený kozel, který se později vydražoval. Hody začínaly sólem pro prvního stárka a stárku. 105 Na první tři písně tančili pouze krojovaní. Následující tři sóla byla pro domácí a pak se až do večera hrálo pro návštěvníky z okolí. Večer zaváděli znovu domácí. Ženatí muži a vdané ženy první den hodů netančili. 106 O hodovém pondělí se konala mše za zemřelé a na hřbitově se potom konal vzpomínkový obřad. Týden po hodech se v chorvatských obcích pořádaly ještě hodové dozvuky hodky. Byla to taneční zábava u máje a stárci zde obdarovávali svoje partnerky perníkovými srdci. 107 O hodkách se hrálo o kozla v kuželkách. Kdo nasbíral nejvíc bodů, ten kozla vyhrál. Třetí den kiritofu pak stárci chodili po vesnici a vybírali obilí, které se prodalo, a z peněz se zaplatily výdaje za slavnost VEČERKOVÁ, E.: Výroční obyčeje, s Tamtéž, s Tamtéž, s KOPŘIVOVÁ, Š.: Vzpomínky, s VEČERKOVÁ, E.: Výroční obyčeje, s

28 2.6. Kultura jako etnoidentifikační znak Dne 3. září 2017 jsem se zúčastnila chorvatského dne v Jevišovce, který se nazývá kiritof. Program začal v půl jedenácté v kostele sv. Kunhuty, kde se konala chorvatsko-německo-česká mše. Po mši se všichni odebrali k památníku příchodu Chorvatů na Moravu. Odpolední program pokračoval ve dvě hodiny krojovaným průvodem v čele s kozlem Kvidem. Následovalo vystoupení národopisného spolku Pálava z Mikulova, Slováckého krúžku Koňaré z Poštorné, Slováckého krúžku z Charvátské Nové Vsi, Mužáků z Hlohovce a dalších. Proběhla také prezentace o tajuplných gajde a kuželkový turnaj. Na kiritof jsem se vydala se záměrem udělat krátkou anketu, položit jedinou otázku Co je nejtypičtější pro moravské Chorvaty? Touto otázkou jsem chtěla doplnit kulturní část své bakalářské diplomové práce a zjistit, co považují moravští Chorvati za své chorvatské. Již po svém příjezdu jsem však zjistila, že kiritof není pro moji anketu vhodnou příležitostí. Všichni účastníci kiritofu stáli nebo seděli ve větších skupinkách, bylo na nich vidět, že se možná dlouho neviděli, a stále si povídali. Nechtěla jsem svou činností nějak narušovat příjemnou zábavu, ale přesto jsem se pokusila získat alespoň několik odpovědí. Později moje snažení překazila hlasitá hudba a vystoupení, při kterém jsem nechtěla účastníky dále vyrušovat. Překvapivě jednoduchá otázka s sebou přinesla mnohá úskalí. I přesto, že jsem na otázku očekávala jednoslovné odpovědi, nedočkala jsem se jich. Někomu jsem musela dovysvětlit otázku, případně navrhnout několik možností odpovědi, což samozřejmě anketu ovlivnilo. Když jsem přišla k větší skupince lidí, většinou odpovídal pouze jeden nebo dva členové a ostatní se k odpovědi přidali. Respondenti většinou nevybrali pouze jeden prvek z kultury, ale odpovídali v několika větách a zmínili více prvků z kultury. Odpovědi s největší pravděpodobností ovlivnila i samotná akce, protože většinu respondentů nejdříve napadl kiritof. Je možné, že v jiné situaci by mohli odpovědět jinak. Nejvíce respondentů odpovědělo, že pro moravské Chorvaty je typický kiritof, kterého se právě účastnili. V hodně odpovědích se objevil názor, že pro moravské Chorvaty byl typický jejich jazyk. V několika málo odpovědích se objevily také názory, že typický byl kroj. 28

29 Myslím si, že tato anketa je neprůkazná a že by bylo lepší ji uskutečnit mimo událost, která by mohla ovlivnit odpovědi. Vhodný by byl také výběr respondentů a možná jiné znění otázky. Bylo to moje první setkání s moravskými Chorvaty a domnívám se, že kdyby dělal anketu někdo, koho znají, mohly by být odpovědi pestřejší. Například Lenka Šmídková ve své diplomové práci z roku 2011 uvádí, že za svoje typické jídlo moravští Chorvati považovali fazolovou polévku s nudlemi ŠMÍDKOVÁ, L.: Moravští Chorvati, s

30 3. Chorvatská národnost ve sčítání obyvatel v letech 1880 až 1930 na jižní Moravě Tabulka č. 1 Národnost obyvatel ve sčítáních obyvatel v letech obec rok celkem obyvatel národnost chorvatská česká německá židovská cizinci ,84 % 24,16 % Frélichov 68,09 % 5,49 % 25,72 % 0,70 % ,17 % 4,57 % 25,17 % 0,09 % ,23 % 36 2,93 % ,35 % - 6 0,49 % ,44 % 14,56 % Nový Přerov ,29 % ,34 % 6,09 % 53 6,79 % 14,26 % ,49 % - 1 0,13 % ,42 % 8,69 % 83,84 % ,67 % ,72 % - 4 0,61 % Dobré ,60 % ,95 % - 3 0,44 % Pole ,63 % 28 4,02 % ,21 % - 1 0,14 % ,43 % 26 3,71 % ,86 % - - V obcích Frélichov, Nový Přerov a Dobré Pole je možné v letech pozorovat mírný nárůst obyvatel, ale výrazné změny je možné vidět v poměru národností. Tyto změny nemohou být způsobeny migrací, ale změnou národnosti zdejších obyvatel. 110 Sestavila Eva Fialová, zdroj: NOHEL, Tomáš: Moravští Charváti u Mimořádného lidového soudu ve Znojmě. Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Martin Markel, Ph.D. Historický ústav FF MU Brno, s

31 V roce 1880 a v Dobrém Poli i v roce 1890 nebyl uveden počet obyvatel chorvatské národnosti, je možné předpokládat, že jsou Chorvaté uvedeni pod jinou národností. Z pramenů je známo, že v té době Chorvaté na jižní Moravě již žili. Ve Frélichově v roce 1880 se nejvíce obyvatel hlásilo k české národnosti, téměř 76 %. Chorvati v tomto sčítání nejsou uvedeni, proto je velmi pravděpodobné, že se většina z nich přihlásila k české národnosti. Toto je možné vyvodit z dalšího sčítání obyvatel v roce Počet Čechů se snížil na pouhých 6 % a nově se 68 % obyvatel ve Frélichově prohlásilo za Chorvaty. Počet Němců se zvýšil pouze nepatrně. V roce 1900 se národnostní složení příliš nezměnilo. V roce 1910 se opět projevila změna národností, nyní z chorvatské na německou národnost. Polovina Chorvatů a pravděpodobně několik Čechů se přiklonili k německé národnosti. V průběhu let je možné největší změny v příslušnosti k národnosti zaznamenat právě u Chorvatů. Nejdříve přecházeli z české národnosti na chorvatskou a v roce 1910 na německou národnost. V Novém Přerově se situace vyvíjela velmi podobně. V roce 1880 se 85 % obyvatel přihlásilo k české národnosti, ale při sčítání v letech 1890 a 1900 se většina obyvatel v obci deklarovala jako Chorvati. Počet českého a německého obyvatelstva se v tomto období výrazně nezměnil. V roce 1910, stejně jako ve Frélichově, klesl počet chorvatského obyvatelstva a výrazně vzrostl počet německého obyvatelstva. Německé obyvatelstvo se v Novém Přerově navýšilo o 68 %, ze kterých bylo minimálně 58 % tvořeno těmi, kteří se při minulém sčítání přihlásili k chorvatské národnosti. V Dobrém Poli se lišila situace ve změně národnosti od Félichova a Nového Přerova. V letech 1880 a 1890 nejsou uvedeny údaje o počtu Chorvatů. V roce 1880 v obci převažovali Češi. Je tedy možné, že se většina Chorvatů v tomto sčítání prohlásila za Čechy, jako tomu bylo v dalších dvou obcích. V následujícím sčítání opět nebyla uvedena chorvatská národnost, ale na rozdíl od roku 1880 zde výrazně přibylo obyvatel německé národnosti (z 33 % na 94 %) a stali se v obci naprostou většinou. Není možné s jistotou určit, zda k tomuto nárůstu pomohli pouze Chorvati nebo i Češi. Z české národnosti v roce 1890 ubylo rovných 400, nicméně v dalších dvou sčítáních v letech 1900 a 1910 se přibližně 100 deklarovalo za Chorvaty a kolem 30 za Čechy. To by znamenalo, že zhruba 300 Chorvatů nebo Čechů se dále hlásilo k německé národnosti. 31

32 Tabulka č. 2 Jihomoravské obce s chorvatským obyvatelstvem v letech 1921 a rok 1921 rok 1930 obec celkový národnost celkový národnost počet chorvat- německá židovská jiná cizinci počet chorvat- česká německá židov- jiná 114 cizinci obyvatel ská 112 česká obyvatel ská ská Frélichov (Jevišovka) ,37 % 57 4, 55 % , 80 % 5 0, 40 % ,88 % ,50 % 108 8,52 % ,80 % 6 0,47 % - 9 0,71 % Dobré Pole , 34 % , 54 % , 68 % ,44 % ,21 % ,90 % ,32 % - 1 0,14 % 4 0,57 % Nový Přerov ,97 % 91 10,36 % ,41 % 1 0,11 % 1 0,11 % 9 1,03 % ,09 % ,16 % ,39 % ,36 % Drnholec ,21 % 105 3,72 % ,02 % ,05 % ,01 % ,85 % - 1 0,03 % 90 3,11 % Prátlsbrun (Březí) ,23 % 24 1,39 % ,79 % - 4 0,23 % 58 3,36 % ,54 % ,96 % - 1 0,06 % 43 2,45 % Lednice ,12 % ,87 % ,09 % 17 0,68 % 1 0,04 % 130 5,20 % ,73 % ,81 % 8 0,33 % 6 0,25 % 95 3,89 % Valtice ,09 % ,19 % ,16 % 15 0,46 % 4 0,12 % 325 9,98 % ,48 % ,70 % 21 0,62 % 4 0,12 % ,08 % Mikulov ,03 % 626 8,13 % ,60 % 229 2,97 % 2 0,03 % 481 6,25 % ,53 % ,27 % 133 1,71 % 19 0,24 % 331 4,25 % Novosedly ,14 % 76 5,33 % ,73 % ,80 % ,73 % ,82 % - 9 0,61 % 27 1,83 % Sedlec ,09 % ,87 % ,41 % ,62 % ,20 % ,76 % - 1 0,09 % 34 2,95 % 111 Sestavila Eva Fialová, zdroj: Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Úřední seznam místo podle zákona ze 14. dubna 1920 čís. 266 sb. zák. a nař. Praha 1921, s. 15; Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Úřední seznam míst pole zákona za 14. dubna 1920 čís. 266 sb. zák a nař. Země Moravskoslezská. Praha 1935, s V originálu jihoslovanská. 113 V originálu českoslovanská. 114 Může zahrnovat i obyvatele chorvatské národnosti, protože chorvatská národnost je uváděna pouze v obcích Frélichov, Nový Přerov a Dobré Pole.

33 V roce 1921 se k chorvatské národnosti hlásilo obyvatelstvo v deseti obcích jižní Moravy. Mimo tři obce s nejvyšším počtem Chorvatů (Frélichov, Dobré Pole a Nový Přerov) se y chorvatské národnosti vyskytovaly také v dalších obcích na Mikulovsku (Drnholec, Březí, Lednice, Valtice, Mikulov, Novosedly, Sedlec). Chorvati zde však nebyli zastoupeni v tak hojném počtu jako ve Frélichově, Novém Přerově a Dobrém Poli. Celkový počet obyvatel se v průběhu dvou sčítání měnil pouze nepatrně, velkou změnu je možné vidět v národnostním složení u tří obcí s největším podílem chorvatského obyvatelstva. Není pravděpodobné, že by tato změna nastala v důsledku migrace. Přikláním se tedy k teorii, že tamní obyvatelé změnili pohled na svoji národnost. U tří obcí s největším poměrem chorvatského obyvatelstva je změna nejvíce zřetelná. Změna se projevila ve výrazném zvýšení počtu chorvatského obyvatelstva a v menší míře také českého na úkor úbytku obyvatel hlásících se k německé národnosti. V Novém Přerově se k chorvatské národnosti v roce 1930 přihlásilo dokonce téměř o 40 % více obyvatel než v předchozím sčítání. Německé národnosti ubylo o 45 %, z čehož je jasné, že většina z nich se přihlásila k chorvatské národnosti a pouze okolo 5 % k české. Ve Frélichově vzrostl počet Chorvatů zhruba o 30 %. V Dobrém Poli se počet zvýšil o 12 %. 33

34 Mapa č. 1 Chorvati na Mikulovsku v roce Při sčítání v roce 1930 již byla zjišťována chorvatská národnost na Mikulovsku pouze ve třech obcích s největším výskytem chorvatské národnosti. Není možné s jistotou určit, jestli si ve zbývajících obcích Chorvati uchovali svoji národnost a jestli se jejich počet mírně snížil nebo zvýšil. Je možné se pouze domnívat, že některé y uvedené u jiné národnosti jsou Chorvaté. V některých případech souhlasí počet chorvatské národnosti v roce 1921 a jiné národnosti v roce Toto se lze domnívat v obcích Lednice, Mikulov, Novosedly a Sedlec, kde se počet jiné národnosti zvýšil nebo zůstal stejný jako počet Chorvatů sečtených s jinou národností v roce Sestavila Eva Fialová, zdroj: Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Úřední seznam místo podle zákona ze 14. dubna 1920 čís. 266 sb. zák. a nař. Praha 1921, s

35 Porovnání sčítání obyvatel z let 1880 až 1910 se sčítáním v letech 1921 a 1930 V roce 1921 přibylo obyvatel, kteří se hlásili k chorvatské národnosti, ale jejich počet v této době stále nedosahoval hodnot ze sčítání z roku Například ve Frélichově tvořilo v tomto roce chorvatské obyvatelstvo 70 %. V roce 1921 vzrostl počet obyvatel chorvatské národnosti, ale stále nedosahoval 70 % z celkového počtu. Někteří z nich se i nadále hlásili k německé národnosti, čemuž nasvědčuje další nárůst Chorvatů ve sčítání v roce 1930, kdy opět chorvatské obyvatelstvo tvořilo přes 70 %. V Novém Přerově byla situace v letech 1921 a 1930 podobná jako ve Frélichově. Chorvatů zde v roce 1921 opět mírně přibylo, a to zhruba o 7 %. V následujícím sčítání byl jejich nárůst výraznější, téměř o 40 %, ale i přesto výrazné navýšení nedosáhlo na nejvyšší zastoupení Chorvatů z let 1890 a V Dobrém Poli v roce 1921 vzrostl počet obyvatel chorvatské národnosti o více než polovinu oproti letům 1900 a Chorvaté v obci tvořili 34 %, v roce 1930 se dále počet zvýšil na 46 %. V minulých sčítáních se zde nikdy nevyskytoval tak vysoký počet Chorvatů jako v letech 1921 a Z toho je možné usoudit, že se obyvatelé chorvatského původu v Dobrém Poli v dřívějších sčítáních přikláněli spíše k německé národnosti a výraznější změny se projevily až při sčítání v letech 1921 a Ve Frélichově a Novém Přerově tato výrazná změna v počtu obyvatel hlásících se k chorvatské národnosti proběhla již v roce 1890 a přetrvala i v roce

36 4. Chorvati ve sčítání obyvatel roku 1930 v obcích Frélichov, Nový Přerov a Dobré Pole 4.1. Počet chorvatských a etnicky smíšených rodinných domácností Tabulka č. 3 Rodinné domácnosti podle národnosti členů v roce obec celkem počet domácností chorvatské chorvatskočeské chorvatskoněmecké chorvatskočeskoněmecké českoněmecké české německé židovské jiné Frélichov ,20 % Nový Přerov ,02 % Dobré Pole ,33 % 9 2,82 % 5 2,31 % 19 11,66 % 31 9,72 % 21 9,72 % 10 6,13 % - 2 0,63 % 24 7,52 % ,46 % 2,31 % 14,35 % ,61 % 41 12,85 % 28 12,96 % 20 12,27 % 2 2 0,63 % 0,63 % - 4 1,85 % - - Počet domácností nebyl roven počtu domů v obci, v jednom domě se mohly vyskytovat dvě domácnosti, výjimečně i více. V případě nejasností s určením, zda jsou členové domácností pokrevně příbuzní, jsou v tabulce uvedeni jako dvě domácnosti. Počet domácností jsem určovala i na základě shodných příjmení nebo poznámek sčítacího komisaře. Pro lepší představu jsem uvedla i počty domů v jednotlivých obcích. Ve Frélichově se nacházelo v roce 1930 při sčítání obyvatel 292 domů a 319 domácností, v Novém Přerově 202 domů a 216 domácností, 116 Sestavila Eva Fialová, zdroj: Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/160/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/180/

37 v Dobrém Poli 160 domů a 163 domácností. 117 Z toho je zřejmé, že dvě domácnosti v jednom domě se nejméně vyskytovaly v Dobrém Poli, ale mohlo to být dáno přesnějšími poznámkami sčítacího komisaře o vztahu jednotlivých k přednostovi domácnosti. V roce 1930 bylo v obcích Frélichov, Nový Přerov a Dobré Pole nejvíce zcela chorvatských domácností. Tyto zjištěné informace plně korespondují s národnostními poměry v obci. V roce 1930 se ve Frélichově hlásilo k chorvatské národnosti 74 % obyvatel a počet zcela chorvatských domácností byl 65 %. V Novém Přerově Chorvati tvořili 64 % z celkového počtu obyvatel a počet zcela chorvatských domácností byl 56 %. V Dobrém Poli, tvořili Chorvati 46 % a počet zcela chorvatských rodinných domácností byl 42 %. Počet obyvatel, kteří se hlásili k české nebo německé národnosti, také odpovídal počtu zcela českých a zcela německých domácností. Ve Frélichově a Novém Přerově byl vyšší počet německých domácností než českých. V Novém Přerově byl vyšší počet zcela německých domácností než zcela českých pouze o tři domácnosti, ale nacházelo se zde o 16 smíšených chorvatsko-německých domácností více než chorvatsko-českých. V Dobrém Poli odpovídal také poměr německého a českého obyvatelstva k počtu hlásících se k jednotlivým národnostem, zde se vyskytovalo více českých než německých domácností. Z tabulky je zřetelné, že převažovaly etnicky homogenní domácnosti. V etnicky smíšených domácnostech ve Frélichově a v Novém Přerově převažovaly chorvatskoněmecké domácnosti, což odpovídalo vyššímu zastoupení Němců v těchto obcích. Naopak v Dobrém Poli, kde bylo větší množství Čechů, se vyskytuje více chorvatskočeských domácností. Není proto možné říci, zda Chorvaté preferovali svazky s Němci, nebo Čechy. V absolutních počtech bylo zastoupeno více chorvatsko-německých domácností než chorvatsko-českých, ale je možné, že to způsobilo pouze vyšší zastoupení Němců v obcích. Je zřejmé, že smíšená manželství bylo možné najít hlavně u Chorvatů. Smíšená manželství mezi obyvateli české a německé národnosti se téměř nevyskytují. Ze zajímavostí je možné uvést, že ačkoli se absolutní počty zcela německých domácností v jednotlivých obcích lišily, dosáhly ve všech obcích 12 až 13 %. Dále stojí 117 Sestavila Eva Fialová, zdroj: Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Úřední seznam míst pole zákona za 14. dubna 1920 čís. 266 sb. zák a nař. Země Moravskoslezská. Praha 1935, s

38 za zmínku jediná chorvatsko-česko-německá domácnost. V této domácnosti se rodiče deklarovali jako Němci, dvě nejstarší děti (*1903 a *1904) jako Chorvati, další dítě jako Čech (*1907) a dvě nejmladší děti (*1910, *1913) jako Němci. Ze sčítacího archu je zřejmé, že všechny pocházely ze stejného manželství. Na příkladu této rodiny je vidět, že národnost v těchto obcích mohla být proměnlivá Výměnkáři Tabulka č. 4 Chorvatské a etnicky smíšené domácnosti s výměnkáři v roce obec celkový počet domácností chorvatské Frélichov ,64 % Nový Přerov ,39 % Dobré Pole ,50 % domácnosti 3 3 0,94 % 0,94 % ,46 % 4,63 % - 5 3,07 % chorvatskočeské chorvatskoněmecké chorvatskočeskoněmecké Výměnkáři se nejvíce objevovali v chorvatských domácnostech. Je třeba si však uvědomit, že v těchto obcích převažovaly právě chorvatské domácnosti. Zajímavější je, že ačkoli ve Frélichově byl absolutní počet chorvatských domácností téměř dvojnásobný než v Novém Přerově a trojnásobný než v Dobrém Poli, byl počet výměnkářů ve Frélichově nejnižší. Nezjistila jsem, čím by mohl být tak výrazný rozdíl způsoben. Domnívám se, že k tomu mohl přispět sčítací komisař, který v některých případech označil jako členy druhé domácnosti příbuzné výměnkáře. V některých případech byl příbuzenský vztah zřejmý ze záznamu komisaře (otec majitele bytu, tchyně majitele bytu a podobně), jinde jej bylo možné určit podle příjmení a věku. Někde bylo uvedeno pouze přednosta druhé domácnosti a neshodovalo se příjmení, z toho nebylo možné určit, zda se jednalo o rodinu s výměnkáři, nebo byli výměnkáři samostatná domácnost. V několika domácnostech bylo možné jednoznačně určit, že výměnkáři nejsou příbuzní se členy 118 Sestavila Eva Fialová, zdroj: Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/160/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/180/

39 první domácnosti (otec předchozího majitele bytu, cizí výměnkář, v pronájmu). Vztah k majiteli domu nebyl ve sčítacích arších vždy vyplněn jednotně a podle zadání. V obci Nový Přerov v roce 1930 bylo 121 zcela chorvatských domácností, při počtu 57 chorvatských rodin s výměnkáři by to znamenalo, že téměř každá druhá domácnost měla výměnkáře. V Dobrém Poli každá třetí domácnost měla výměnkáře, proto je překvapivé, že ve Frélichově z 208 zcela chorvatských domácností nacházíme pouze 18 s výměnkáři. V chorvatsko-německých domácnostech ve Frélichově je také vidět, že byl počet výměnkářů nejnižší i přesto, že zde etnicky smíšených domácností bylo nejvíce. Podobně tomu bylo v Dobrém Poli, zde nebyli výměnkáři v chorvatsko-českých domácnostech, i když byl počet chorvatsko-českých domácností z těchto tří obcích nejvyšší. Chorvatsko-česko-německá domácnost se vyskytuje v těchto obcích pouze jedna a ta nemá výměnkáře Struktury domácností Rodinné struktury ukazují, jak vypadaly typické chorvatské, ale také smíšené domácnosti, kterých bylo v obcích výrazně méně. Nejčastější byly rodiny s oběma manžely, několika dětmi a často se objevovali také výměnkáři. Etnicky smíšené rodiny a rodiny s čeledíny jsou uvedeny pro dokreslení celkového obrazu domácností. V rodinných strukturách jsem příslušníky jednotlivých národností odlišila barvami. Červenou barvou jsou označeny y chorvatské národnosti, žlutou německé a modrou české. Trojúhelník znázorňuje muže, kruh ženu a vyplněný tvar majitele domu. Frélichov 11 Tato rodinná domácnost byla méně početná, tvořili ji 27letý majitel domu s 28letou manželkou a 5letým dítětem. Majitel domu pocházel z Nového Přerova a do Frélichova se přistěhoval v roce 1926, rok po syna. V domě žila také 63letá žena, u které není uveden vztah k majiteli domu. Je možné se domnívat, že se jednalo o matku manželky majitele domu. S rodinou žil ještě 68letý čeledín. Majitel domu byl rolník a kvůli malému počtu členů rodina pravděpodobně potřebovala další pomocnou pracovní sílu. Celá rodina byla chorvatská, jen čeledín byl české národnosti. Do 39

40 Frélichova se přistěhoval v roce 1906, ve svých 44 letech, z Nové Lhoty a byl vdovec. Všichni členové rodiny včetně čeledína byli římskokatolického vyznání a žili v obci trvale. Typologicky se jednalo o individuální rodinnou domácnost. Frélichov 17 Jednalo se o třígenerační rodinu padesátiletého vdovce, který žil se svými šesti dětmi. Majitel domu se do Frélichova přistěhoval v roce 1903 z Prahy, narodil se však v Novém Přerově. Důvodem přistěhování do Frélichova byl sňatek. Dva nejstarší synové byli ve věku 26 a 22 let. Čtyři dcery byly ve věku 21, 18, 17 a 15 let. Nejstarší dcera měla nemanželského dvouletého syna, který žil s nimi ve společné domácnosti. Celá rodina se hlásila k chorvatské národnosti a římskokatolickému náboženství. Typologicky šlo o třígenerační komplexní rodinu. 40

41 Frélichov 76 Rodina byla zcela chorvatská. 47letý majitel domu stejně jako jeho 46letá žena pocházeli z Frélichova. Ve společné domácnosti žily s manželi jejich tři děti. Nejstarší dceři bylo 20 let a byla svobodná. Dvě další děti byly nezletilé ve věku 13 a 11 let. Ve společné domácnosti s nimi žil ještě 57letý čeledín, který pomáhal v hospodářství. K rodině se přistěhoval v roce 1923 z Vlasatic, ale narozen byl v Němčicích a byl české národnosti. Čeledín byl ženatý, nejsou však uvedeny informace o jeho manželce. Součástí domácnosti byl i otec majitele bytu se svou vnučkou. Domnívám se, že u vnučky byl chybně uveden poměr k majiteli domu, ale namísto tomu byl uveden poměr k otci majitele domu. Povolání zemědělec, rolník bylo uvedeno pouze u majitele domu a u čeledína. Je možné usuzovat, že ostatní členové také pomáhali majiteli domu v zemědělství. Všichni členové domácnosti, kromě čeledína, byli chorvatské národnosti a všichni římskokatolického vyznání. Typologicky šlo o třígenerační komplexní rodinu. V nákresu struktury rodinné domácnosti chybí vnučka otce majitele domu, protože nejsou uvedeny informace o jejích rodičích. Frélichov 88 Rodinná domácnost byla zcela chorvatská. 46letý majitel domu stejně jako jeho 40letá žena pocházeli z Frélichova. Ve společné domácnosti žilo s manželi jejich šest nezletilých dětí a 4letý synovec majitele domu. Synovec pocházel také z Frélichova. O jeho rodičích ve sčítacím archu nebyl uveden žádný záznam, proto nelze synovce zakreslit do struktury rodiny. Majitel domu byl rolník. U manželky není povolání uvedeno, lze předpokládat, že společně s dětmi pomáhala v hospodářství. Celá rodinná 41

42 domácnost byla římskokatolického vyznání. Typologicky se jednalo o individuální rodinnou domácnost. Frélichov 124 Typologicky se jednalo o individuální dvougenerační rodinu. Všichni členové rodiny pocházeli z Frélichova. 57letý majitel domu se hlásil k chorvatské národnosti, zatímco jeho 59letá manželka se dvěma zletilými dětmi k národnosti německé. Na tomto příkladu je možné vidět, že děti nemusely přejímat národnost pouze po svém otci, ale i po své matce. Nejednalo se o bohatou rodinu, protože přednosta domácnosti byl označen jako domkář. U této rodiny bylo uvedeno i povolání dětí. 27letá dcera byla krejčová a 19letý syn zemědělský dělník. Rodina se hlásila k římskokatolickému náboženství 42

43 Frélichov 200 Rodinná domácnost byla zcela chorvatská a všichni členové pocházeli z Frélichova. 50letý majitel společně s 49letou manželkou měli společně pět dětí, z toho tři zletilé a dvě nezletilé. Ve společné domácnosti s nimi žila 69letá ovdovělá matka majitele bytu. Jednalo se o rodinu rolníka. Manželka a dva zletilí synové pracovali v zemědělství a 17letý syn byl krejčovský učeň. Rodina byla římskokatolického vyznání. Typologicky se jednalo o komplexní třígenerační rodinu. Frélichov 211 Rodinná domácnost byla zcela chorvatská a všichni členové pocházeli z Frélichova. 36letý majitel s 35letou manželkou měli dva syny ve věku devět a pět let. Ve společné domácnosti s nimi žila 69letá ovdovělá matka majitele domu. Jednalo se o rodinu malorolníka. Všichni členové rodiny byli římskokatolického vyznání. Typologicky se jednalo o komplexní třígenerační rodinu. 43

44 Frélichov 216 Rodinná domácnost byla chorvatské národnosti a všichni členové pocházeli z Frélichova. 33letý majitel domu se svojí 30letou manželkou měli společně čtyři nezletilé syny. Nejmladšímu synovi byly tři roky a nejstaršímu sedm let. Majitel domu se deklaroval jako rolník, v zemědělství mu však pomáhala pouze jeho žena. Všichni členové domácnosti byli římskokatolického vyznání. Typologicky šlo o individuální rodinnou domácnost. Frélichov 234 Rodina byla chorvatské národnosti a všichni členové kromě 76letého tchána majitele domu pocházeli z Frélichova. Tchán majitele domu se do Frélichova přistěhoval v roce 1877 z Drnholce, ale narozen byl v Novém Přerově. Do obce se pravděpodobně nastěhoval po svatbě. 53letý majitel domu byl malorolník a domkář, v zemědělství mu pomáhala jeho 52letá manželka. S rodinou žil pouze 14letý syn. 44

45 Rodina byla římskokatolického vyznání. Typologicky se jednalo o komplexní třígenerační rodinu. Nový Přerov 1 Rodinná domácnost byla zcela chorvatská a všichni členové pocházeli z Nového Přerova. 50letá majitelka domu byla vdova s pěti dětmi ve věku 17 až 27 let. Dvě nejstarší dcery a syn se společně s matkou věnovali zemědělství. Celá rodina byla římskokatolického vyznání. Typologicky se jednalo o individuální rodinu. Nový Přerov 2a Rodinná domácnost byla zcela chorvatská a všichni členové pocházeli z Nového Přerova. 37letý majitel domu s 32letou manželkou měli 3 nezletilé děti. V jedné domácnosti s nimi žili rodiče majitele domu a jeho 29letá svobodná sestra. Majitel domu a jeho žena pracovali v hospodářství, rodiče byli výměnkáři. Celá rodina byla římskokatolického vyznání. Typologicky se jednalo o komplexní třígenerační rodinnou domácnost. 45

46 Nový Přerov 5 51letý majitel domu byl české národnosti a nebyl narozený v Novém Přerově, chybí informace, kdy se do Nového Přerova přistěhoval. Jeho 43letá manželka stejně jako jeho tři děti byly chorvatské národnosti. Manželé a jejich nejstarší, 19letý syn pracovali v zemědělství. Všichni členové rodiny jsou římskokatolického vyznání. Typologicky se jednalo o individuální rodinnou domácnost. Na příkladu je vidět, že děti nemusely přebírat národnost pouze po svém otci, ale mohly i po matce. Nový Přerov 8 V této individuální rodinné domácnosti pocházeli všichni členové z Nového Přerova. 56letý majitel domu společně s 57letou manželkou měli pět dětí. Oba manželé se hlásili k chorvatské národnosti, nicméně u dětí se národnost lišila. Dvě nejstarší děti ve věku 27 a 26 let se hlásily k chorvatské národnosti. 23letá dcera se přihlásila k české národnosti a dvě nejmladší děti ve věku 20 a 7 let k německé národnosti. Ze sčítacího 46

47 archu je patrné, že všechny děti pocházely z jednoho manželství. Ve sčítání v roce 1930 ve třech chorvatských obcích se jednalo o národnostně nejpestřejší domácnost. Manželé a dvě nejstarší děti se věnovaly hospodářství. 23letá dcera byla švadlena. Všichni členové rodiny se hlásili k římskokatolickému vyznání. Nový Přerov 18 Rodinná domácnost byla zcela chorvatská a všichni její členové pocházeli z Nového Přerova. 47letý majitel domu se svou 34letou manželkou měli společně tři děti. Dvě dcery byly ve věku 11 a 8 let a nejmladšímu synovi byl rok. Ve společné domácnosti s nimi bydleli rodiče manželky majitele bytu a jejich 13letá neteř. U neteře je chybně uveden příbuzenský vztah k majiteli domu. Podle příjmení by se mělo jednat o příbuznou ze strany manželky. U neteře nemáme dostatečné informace o jejích rodičích, proto ji není možné zakreslit do struktury rodiny. Mohlo se jednat například o nemanželskou dceru manželky majitele domu. Oba manželé pracovali v hospodářství a manželčini rodiče byli výměnkáři. Všichni členové rodiny byli římskokatolického vyznání. Typologicky se jednalo o komplexní třígenerační rodinu. 47

48 Nový Přerov 26 Tato individuální rodinná domácnost byla chorvatská a všichni členové pocházeli z Nového Přerova. Majitelem domu byl 57letý vdovec. V jedné domácnosti s ním žilo šest dětí, z toho čtyři dcery a dva synové. Nejstarší byla dcera, která měla v době sčítání 30 let. Nejmladší z dětí byl 10letý syn. Všechny děti byly svobodné. Všichni členové, kromě dvou nejmladších dětí, pracovali v hospodářství. Celá rodina byla římskokatolického vyznání. Nový Přerov 47 Tato individuální rodinná domácnost byla chorvatská. 54letý majitel domu pocházel z Nového Přerova. Jeho 50letá manželka se do Nového Přerova přistěhovala po svatbě v roce 1904 z Frélichova. Manželé měli společně pět dětí, z toho 3 syny a dvě dcery. Nejstaršímu synovi bylo v době sčítání 25 let a nejmladší dceři 10. Nejstarší syn 48

49 byl již ženatý, ale ve sčítacím archu nejsou uvedeny informace o jeho manželce. Celá rodina, kromě dvou nemladších dětí, pracovala v hospodářství. Všichni členové rodiny byli římskokatolického vyznání. Nový Přerov 66 Komplexní rodinná domácnost byla národnostně smíšená. 42letý majitel domu byl německé národnosti, pocházel z Frélichova a do Nového Přerova se přistěhoval v roce S 38letou manželkou měl pět dětí. Nejstarší dceři bylo 12 let a nejmladší byl roční syn. I přesto, že byl majitel domu německé národnosti, všechny děti se hlásily k národnosti chorvatské, po matce. Ve společné domácnosti s nimi žili ještě rodiče manželky majitele domu. Matka manželky byla původem z Frélichova a do Nového Přerova se přestěhovala v roce Majitel domu byl zemědělský dělník. U manželky není povolání uvedeno, lze předpokládat, že byla v domácnosti. Rodiče manželky byli výměnkáři. Všichni členové domácnosti byli římskokatolického vyznání. 49

50 Nový Přerov 87 Tato komplexní třígenerační rodinná domácnost byla chorvatská. 34letý majitel domu se svou 32letou ženou měli v době sčítání 3 děti. Nejstarší dceři bylo 7 let a nejmladšímu synovi 3 roky. V jedné domácnosti s nimi žili rodiče manželky a její dvě sestry. Lze tedy předpokládat, že nynější majitel domu se na hospodářství přiženil a převzal ho po manželčinu otci. Manželčiny sestry měly v době sčítání 31 a 25 let. Jedna z nich byla již vdaná, ale nejsou uvedeny údaje o jejím manželovi. Všichni členové rodiny až na matku manželky pocházeli z Nového Přerova. Matka manželky majitele bytu se přistěhovala po svatbě v roce 1887 z Frélichova. Manželský pár a manželčiny sestry pracovaly v hospodářství. Rodiče manželky byli výměnkáři. Celá rodina byla římskokatolického vyznání. Nový Přerov 94 Tato komplexní třígenerační rodinná domácnost byla zcela chorvatská. Všichni členové rodiny pocházeli z Nového Přerova. 38letý majitel domu společně se svou 36letou manželkou měli 4 děti. Nejstarší syn měl 10 let a nejmladší dcera rok. Ve společné domácnosti s nimi žili rodiče majitele domu, kteří byli výměnkáři. Majitel domu byl kolář. U manželky není povolání uvedeno, lze předpokládat, že byla v domácnosti. Všichni členové rodiny byli římskokatolického vyznání. 50

51 Nový Přerov 103 Individuální rodinná domácnost byla národnostně smíšená. 56letý majitel domu byl Chorvat a měl 50letou manželku, která se hlásila k německé národnosti. Společně měli šest dětí, které se hlásily po otci k národnosti chorvatské. Tři nejstarší byli chlapci ve věku 24 až 18 let a tři nejmladší dcery ve věku 16 až 10 let. Všechny děti byly svobodné. Manželé a nejstarší chlapci pracovali v hospodářství. Všichni členové rodiny pocházeli z Nového Přerova a byli římskokatolického vyznání. Dobré Pole 4 Komplexní třígenerační rodinná domácnost byla zcela chorvatská. 33letý majitel domu měl s manželkou tři dcery ve věku od tří do šesti let. Ve společné domácnosti s nimi bydlela 63letá matka majitele domu a 18letý čeledín. Čeledín byl na rozdíl od celé rodiny české národnosti. Do Dobrého Pole se přistěhoval v roce 1930, takže s rodinou v době sčítání nebydlel ještě ani rok. Do obce se přistěhoval z Hradce. 51

52 Všichni členové rodiny pocházeli z Dobrého Pole. Manželský pár majitele domu, který byl rolník, se věnoval zemědělství, ve kterém jim pomáhal čeledín. Matka majitele domu byla výměnkářka. Celá rodina byla římskokatolického vyznání. Ve struktuře rodiny nemůže být zakreslen čeledín. Dobré Pole 15 Individuální devítičlenná rodinná domácnost byla chorvatská. 52letý majitel domu pocházel z Dobrého Pole. Jeho 48letá manželka se do Dobrého Pole přistěhovala z Frélichova po svatbě v roce Manželé společně měli sedm dětí, čtyři syny a tři dcery. Nejstarší syn měl v době sčítání 23 let a nejmladší dcera čtyři roky. Všechny děti byly svobodné. Rodina se věnovala zemědělství. Manželé byli rolníci a tři nejstarší děti pomáhaly v hospodářství. Celá rodina byla římskokatolického vyznání. Dobré Pole 16 52

53 Tato komplexní třígenerační rodinná domácnost byla chorvatská. Majitel domu měl v době sčítání 32 let a jeho manželka byla o rok mladší. Manželka se do Dobrého Pole přistěhovala v roce 1925 z Frélichova se svou té době čtyřletou dcerou. Společně měli manželé tři děti ve věku od jednoho do tří let. V jedné domácnosti s nimi žila 63letá ovdovělá matka majitele bytu. U rodiny je dále uvedený další 22letý muž, který by měl být podle sčítacího archu syn majitele domu, což není možné, protože majitel domu byl pouze o deset let starší než on. Je však možné, že se jedná o dalšího syna matky majitele domu, tedy o bratra majitele domu. Podle toho jsem ho také zanesla do struktury rodiny. Ve struktuře není zakreslena 9letá dcera manželky majitele bytu, která nepocházela z tohoto manželství. Oba manželé byli rolníci, bratr majitele domu pomáhal v hospodářství a jejich matka byla výměnkářka. Všichni členové rodiny byli římskokatolického vyznání. Dobré Pole 17 Komplexní třígenerační pětičlenná rodinná domácnost byla chorvatská. Všichni členové rodiny pocházeli z Dobrého Pole. 37letý majitel domu společně s 33letou manželkou měli v době sčítání dvě dcery ve věku čtyři a sedm let. Ve společné domácnosti s nimi žila 77letá ovdovělá matka majitele bytu. Oba manželé byli rolníci a v hospodářství jim pomáhal 20letý čeledín. Čeledín byl české národnosti a do Dobrého Pole se přistěhoval v roce 1925 z Mikulova. Celá rodina a čeledín byla římskokatolického vyznání. 53

54 Dobré Pole 20 Tato komplexní třígenerační rodinná domácnost byla chorvatská. Všichni členové pocházeli z Dobrého Pole. 43letý majitel domu společně s 42letou manželkou měli čtyři děti, tři syny a jednu dceru. Nejstarší syn měl 17 let a nejmladší 9 let. Ve společné domácnosti s nimi žil 77letý ovdovělý otec majitele domu. Oba manželé byli rolníci a nejstarší 17letý syn jim pomáhal v hospodářství a 16letá dcera v domácnosti. Otec majitele domu byl výměnkář. Všichni členové domácnosti byli římskokatolického vyznání. Dobré Pole 44 Individuální rodinná domácnost byla chorvatská a všichni členové rodiny pocházeli z Dobrého Pole. 40letý majitel domu měl společně s 38letou manželkou čtyři 54

55 syny ve věku od jednoho roku do třinácti let. Manželé uvedli, že jsou rolníci. Všichni členové rodiny byli římskokatolického vyznání. Dobré Pole 87 Individuální rodinná domácnost byla chorvatská a všichni členové pocházeli z Dobrého Pole. 67letý majitel domu s 62letou manželkou sdíleli domácnost se svými čtyřmi dětmi. Měli tři syny a jednu dceru. Nejstaršímu synovi bylo 25 let, byl svobodný a živil se jako zedník. 22letá dcera byla švadlena, mladší, 20letý syn byl také zedník a nejmladší, 16letý syn byl dělník. Majitel domu byl domkář a pracoval v hospodářství. U manželky není povolání uvedeno, lze předpokládat, že byla v domácnosti. Všichni členové rodiny byli římskokatolického vyznání. Dobré Pole 96 Individuální rodinná domácnost byla chorvatská. 41letý majitel domu pocházel z Prátlsbrunu a do Dobrého pole se přistěhoval v roce 1904, ve svých 15 letech. Společně s 39letou ženou měli pět dětí, tři dcery a dva syny. Nejstarší dceři bylo v době sčítání 16 let a nejmladší pět. Všechny děti byly svobodné. Majitel domu byl rolník. U 55

56 ostatních členů domácnosti není povolání uvedeno, lze předpokládat, že pomáhali v hospodářství. Všichni členové rodiny byli římskokatolického vyznání. Dobré Pole 116 Individuální rodinná domácnost byla chorvatská. 51letý majitel domu s 43letou manželkou měli dvě děti, 5letou dceru a 3letého syna. Dcera se narodila v Brně, ale od žila v Dobrém Poli. Majitel domu byl řezník a uzenář a ve společné domácnosti s ním žili jeho pomocník a služebná. 17letá služebná byla německé národnosti a do obce se přistěhovala v roce 1929 z obce Novosedly. Pomocník uzenáře pocházel z Dobrého Pole, takže u něj není uvedeno, jak dlouho žil společně s rodinou. Všichni členové domácnosti byli římskokatolického vyznání. Dobré Pole 145 Individuální rodinná domácnost byla chorvatská a všichni členové pocházeli z Dobrého Pole. 45letý majitel domu společně s 44letou manželkou měli pět dětí, čtyři syny a jednu dceru. Nejstaršímu synovi bylo v době sčítání 18 let a nejmladšímu čtyři 56

57 roky. Majitel domu byl rolník, v hospodářství mu pomáhal nejstarší syn. Manželka byla pravděpodobně v domácnosti. Všichni členové rodiny byli římskokatolického vyznání Národnost čeledi Ve sčítacích arších se objevovalo více označení pro čeleď, například čeledín, služebná, hospodyně, pomocník řezníka, zemědělský dělník. Pro lepší přehlednost dále používám pouze označení čeleď a čeledín. Tabulka č. 5 Národnost čeledi v chorvatských a etnicky smíšených rodinných domácnostech 119 obec celkový počet chorvatské rodinné domácnosti zčásti chorvatské rodinné domácnost domácností čeleď čeleď chorvatská česká německá chorvatská česká německá Frélichov ,63 % 2,19 % 0,63 % Nový Přerov 0,93 % 0,46 % Dobré Pole ,45 % 1 0,61 % Nejvíce čeledi bylo možné v chorvatských a etnicky smíšených domácnostech najít ve Frélichově. Celkem se zde objevilo 11 čeledínů. Nejvyšší zastoupení čeledi bylo pravděpodobně dáno i největším počtem chorvatských domácností. Naopak v Novém Přerově se nacházeli pouze tři čeledíni i přesto, že zde bylo více chorvatských domácností než v Dobrém Poli, kde se nacházelo o dva čeledíny více. 119 Sestavila Eva Fialová, zdroj: Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/160/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/180/

58 Čeleď se vyskytovala převážně v etnicky homogenních domácnostech. Pouze v jedné chorvatsko-německé etnicky smíšené domácnosti se nacházel čeledín, a to chorvatské národnosti. V chorvatských etnicky homogenních domácnostech bylo nejvíce čeledi české národnosti. Počet chorvatských a německých čeledínů byl téměř vyrovnaný. V Novém Přerově a Dobrém Poli se nacházeli výhradně svobodní čeledíni, převážně ve věku 15 až 20 let. Objevil se zde pouze jeden případ, kdy měl čeledím více než 60 let. Ve Frélichově byl věk i rodinný stav čeledi pestřejší. Převažovali čeledíni starší 20 let. Čeledíni ve věku do 20 let se zde nacházeli pouze tři. Osm čeledínů se pohybovalo ve věkovém rozmezí 36 až 71 let. Mimo svobodné zde byli i dva ovdovělí a dva ženatí čeledíni. Se ženatými čeledíny nežila jejich manželka v jedné domácnosti. Čeledíni byli většinou muži, kteří se narodili mimo obec, ve které pracovali, ale v obci již žili trvale Endogamie a exogamie Etnická Frélichov Ve Frélichově v chorvatských rodinách výrazně převažovala etnická endogamie, tedy preference partnerů stejné národnosti. Endogamní manželství je možné najít ve 185 případech z 218, což je 84,86 %. Exogamie, tedy preference partnerů jiné národnosti, se objevila pouze ve 33 případech, tedy v 15,14 %. V těchto etnicky exogamních rodinách byl ve více případech jiné národnosti muž. Celkem je možné najít 21 jinoetnických manželů, z nichž 17 bylo německé národnosti a pouze čtyři byli české národnosti. Ženy jiné národnosti se v etnicky smíšených manželstvích objevily dvanáctkrát. Z nich bylo 11 německé národnosti a pouze jedna byla české národnosti. Celkově tedy Chorvati v etnicky smíšených manželstvích více preferovali partnery německé národnosti, a to ve 27 případech. Čeští partneři se objevili pouze v pěti etnicky smíšených manželstvích. 58

59 Etnická exogamie se objevovala ve Frélichově ve všech věkových skupinách. Nejstarší národnostně smíšené páry byly narozeny v šedesátých letech 19. století a nejmladší na počátku 20. století. Nejstarší etnicky exogamní manželé měli v době sčítání 82 a 76 let. Nový Přerov V Novém Přerově stejně jako ve Frélichově výrazně převažují sňatky v rámci chorvatské národnosti, kterých bylo 116 ze 132, to je 87,88 %. Manželství, v nichž byl jeden z manželů jiné národnosti, je možné najít v 16 případech, to znamená 12,12 %. V těchto manželstvích byl devětkrát jiné národnosti muž. Z toho byl v sedmi případech německé národnosti a pouze ve dvou české. Žena jiné národnosti byla v sedmi manželstvích. Z toho byla ve čtyřech případech německé národnosti a ve třech české. Celkově tedy Chorvati v Novém Přerově upřednostňovali partnery německé národnosti před českou. Němce si vybrali v 11 manželstvích a Čechy v pěti. Etnická exogamie se objevovala ve všech věkových skupinách. Nejstarší etnicky smíšené páry byly narozeny v šedesátých letech 19. století a naopak nejmladší na počátku 20. století. Dobré Pole U moravských Chorvatů v Dobrém Poli převažovala etnická endogamie, tedy preference partnerů stejné národnosti, která se objevila v 63 z 86 manželství, to je 73,26 %. Naopak etnická exogamie, preference jinoetnických partnerů, se vyskytovala ve 23 případech, to je 26,74 %. Z těchto 23 manželství byl v 16 případech jiné národnosti muž, z toho se desetkrát jednalo o muže české národnosti, v těchto sčítacích arších někdy také nazývané jako československá národnost. Ve zbylých šesti manželstvích byl muž německé národnosti. Ženy jiné národnosti se objevovaly méně než muži, a to v sedmi případech. Z toho byla žena pětkrát české národnosti a dvakrát německé. 59

60 Z toho vyplývá, že v Dobrém Poli celkově převažovaly sňatky s českými nebo československými partnery. V 15 případech byl jeden z manželů české národnosti a v osmi německé. Naopak ve zbylých dvou chorvatských obcích převažovala preference německých partnerů. Etnická exogamie existovala v Dobrém Poli ve všech věkových skupinách. Nejstarší národnostně smíšené páry byly narozeny v šedesátých letech 19. století a nejmladší na počátku 20. století Lokální Frélichov U moravských Chorvatů ve Frélichově výrazně převažovala lokální endogamie, tedy sňatky v rámci obce, a to ve 180 z 218 chorvatských a etnicky smíšených manželstvích, to je 82,57 %. Naopak jeden z manželů se do obce přistěhoval v 37 případech, tedy v 16,97 %. V jedné domácnosti se přistěhovali oba manželé. V těchto chorvatských a etnicky smíšených rodinách převažovaly mezi exogamními matrilokální sňatky, to znamená, že se manžel přistěhoval po svatbě do rodiny manželky. Mužů se do Frélichova přistěhovalo 26, žen 13 a jednou oba manželé. Zhruba v polovině těchto případů lokálně exogamních manželství byli partneři z dalších dvou chorvatských obcí, tedy z Nového Přerova nebo Dobrého Pole. Z toho převažovali ve 14 případech (11 mužů a 3 ženy) partneři z Nového Přerova nad těmi z Dobrého Pole v šesti případech (4 muži a 2 ženy). Na lokální endogamii a exogamii se příliš neprojevila historická doba uzavření sňatku. Nejstarší exogamní páry, případně vdovy a vdovce, je možné najít s daty ve čtyřicátých letech 19. století a nejmladší páry narozené na počátku 20. století, nicméně exogamních párů s daty od osmdesátých a devadesátých let 19. století bylo více. Nový Přerov U moravských Chorvatů v Novém Přerově převládala lokální endogamie, tedy sňatky v rámci obce, kterých bylo 102 ze 132, to znamená 77,27 %. Lokální exogamie 60

61 se objevila pouze ve 30 manželstvích, tedy v 22,73 %. Ve třech z nich se přistěhovali dokonce oba manželé. V Novém Přerově převažovaly patrilokální sňatky, to znamená, že se ve více případech, konkrétně v 21, přistěhovala žena. Manžel se do obce přistěhoval dvanáctkrát. Více než polovina lokálně exogamních manželek nebo manželů (21 z 33) pocházelo ze dvou dalších chorvatských obcí, Frélichova nebo Dobrého Pole. Celkově bylo více partnerů z Frélichova, odkud pocházelo 18 partnerů (6 mužů a 12 žen), z Dobrého Pole se přistěhovali pouze tři (1 muž a 2 ženy). Na lokální endogamii a exogamii pravděpodobně neměla vliv historická doba, ani v této obci. Nejstarší exogamní páry je možné najít s daty v padesátých letech 19. století a nejmladší páry narozené v prvním desetiletí dvacátého století. Dobré Pole U moravských Chorvatů v Dobrém Poli také převažovala lokální endogamie, tedy sňatky v rámci obce, i když ne tak výrazně jako ve Frélichově a Novém Přerově. V Dobrém Poli se lokální endogamie objevila v 54 z 86 chorvatských a etnicky smíšených domácností, to je 62,79 %. Lokálně exogamních sňatků bylo 32 (37,21 %), z toho se v jednom manželství přistěhovali oba manželé. Do Dobrého Pole se přistehovalo 18 mužů a 15 žen, stav je téměř vyrovnaný a nelze tedy určit, zda se jednalo spíše o patrilokální, či matrilokální sňatky. Nejvíce lokálně exogamních partnerů pocházelo z Prátlsbrunu (dnes Březí). Je možné najít partnery z chorvatských obcí. Manželé z Frélichova nebo Nového Přerova však netvořili ani zdaleka polovinu všech lokálně exogamních sňatků, jako tomu bylo například ve Frélichově. Je zajímavé, že z těchto obcí se přistěhovali do Dobrého Pole výhradně ženy, pět jich bylo z Frélichova a tři z nového Přerova. Na lokální endogamii a exogamii ani v této obci pravděpodobně neměla vliv historická doba. Nejstarší exogamní páry je možné najít s daty v 50. letech 19. století a nejmladší páry narozené na počátku 20. století. 61

62 4.5. Národnost dětí z etnicky smíšených manželství Ze sčítacích archů z roku 1930 je možné zjistit informace pouze o dětech, které v době sčítání žily s rodiči ve společné domácnosti. Frélichov Děti ve Frélichově žily ve 27 etnicky exogamních rodinách. Častěji se hlásily ke stejné národnosti jako otec, a to v 16 případech. Národnost těchto otců byla chorvatská, nebo německá v téměř vyrovnaném počtu. Děti české národnosti po otci se objevily pouze v jednom případě. Děti ve Frélichově po své matce převzaly národnost v 11 z 27 případů, to znamená, že děti nepřijímaly národnost výhradně po otci, nebo výhradně po matce, ale stav byl téměř vyrovnaný. Po matkách děti převzaly sedmkrát chorvatskou národnost, německou národnost po matce převzaly pouze ve čtyřech případech a českou vůbec ne. Národnost dětí se ve čtyřech případech shodovala s národností dalších členů rodiny, jako byli výměnkáři nebo sourozenci rodičů, ve třech případech byla odlišná. V etnicky exogamních rodinách v roce 1930 je možné ve stejné domácnosti s rodiči najít děti narozené v desátých, nejčastěji ve dvacátých letech 20. století. Na určení toho, zda měla na národnost dětí vliv doba, ve které se narodily, by bylo třeba zkoumat i děti, které již v těchto rodinách nežily, a získat tak vetší časové rozpětí. U dětí narozených v desátých a dvacátých letech byl podíl těch s chorvatskou a německou národností v exogamních rodinách téměř vyrovnaný. Ze sčítacích archů se mi nepodařilo zjistit, proč děti z etnicky smíšených rodin přebíraly chorvatskou nebo německou národnost a proč přebíraly národnost právě po matce, nebo po otci. Národnost dětí byla pravděpodobně velmi individuální a záleželo na různých faktorech. Příkladem může být komplexní rodinná domácnost s výměnkáři a sestrou majitele domu. Majitel domu stejně jako jeho otec byli německé národnosti, za manželky si oba vybrali Chorvatky, nicméně dítě majitele domu bylo německé národnosti a dítě otce majitele bytu a zároveň sestra majitele domu byla národnosti chorvatské po matce. To znamená, že ani v rámci rodiny nebylo pravidlem, že by se přejímala národnost po otci, nebo po matce a že by rodina preferovala chorvatskou nebo 62

63 německou národnost. Zároveň to ukazuje, že se mohla lišit národnost i mezi sourozenci. Národnost mezi sourozenci se však lišila jen výjimečně. To, že byla národnost proměnlivá, je možné vidět na příkladu dalšího etnicky endogamního manželství, kde byli oba rodiče chorvatské národnosti, jejich obě děti byly však národnosti německé. Tyto případy se však vyskytují ojediněle. Nový Přerov Děti v Novém Přerově byly celkem v 11 etnicky exogamních rodinách a v každé rodině byly děti vždy jedné národnosti. V roce 1930 mělo více dětí stejnou národnost jako jejich matka. Národnost po matce převzaly děti v 7 z 11 případů. Nejčastěji (ve čtyřech případech) byly tyto děti chorvatské národnosti, ve dvou české a pouze jednou německé. Po otci převzaly děti národnost ve čtyřech případech, z toho ve dvou chorvatskou a po jednom německou a českou. Celkově se tedy děti v etnicky exogamních rodinách v Novém Přerově více přikláněly k chorvatské národnosti. V rodinách s výměnkáři nebo dalšími členy rodiny byly ve všech třech případech děti stejné národnosti jako tito jejich příbuzní. Dobré Pole V Dobrém Poli v roce 1930 žily děti v 18 etnicky exogamních rodinách. Většinou měly děti stejnou národnost jako jeden z rodičů. V 16 rodinách převzaly všechny děti národnost po jednom z rodičů. Z toho více dětí převzalo národnost po svém otci, a to v 10 případech, v sedmi českou nebo československou a ve třech chorvatskou. Po matce převzaly děti v národnost v šesti případech, ve čtyřech chorvatskou a ve dvou českou. Celkově se tedy děti v etnicky exogamních manželstvích, kde měly všechny děti jednu národnost, více (devětkrát) přikláněly k české národnosti, někdy také označené jako československá. V sedmi případech děti měly chorvatskou národnost. V žádném z těchto případů nebyly děti německé národnosti. 63

64 Pokud žily společně s rodinou výměnkáři nebo další příbuzní (ve všech čtyřech případech), byly děti stejné národnosti jako oni. Ve dvou případech se objevila různá národnost mezi dětmi. V těchto případech však děti pravděpodobně nepocházely z jednoho manželství. V prvním případě není zcela zřejmé, zda první dítě pocházelo ze stávajícího manželství, protože se do obce přistěhovalo s otcem v roce svého, pokud pocházelo z jednoho manželství, mělo chorvatskou národnost po matce, zatímco druhé dítě mělo německou národnost po otci. Ve druhém z těchto případů převzalo nemanželské dítě, nebo dítě z prvního manželství chorvatskou národnost po matce, zatímco společné děti převzaly německou národnost po otci Poznámky sčítacího komisaře k národnosti Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na poznámky a opravy sčítacího komisaře. Tyto poznámky se týkaly národnosti sčítaných. Právě ty se objevovaly ve sčítacích arších nejčastěji. Výjimečně se objevily i jiné opravy, například u data nebo předchozího bydliště. Národnost se ve sčítání v roce 1930 určovala podle mateřského jazyka. Z poznámek komisaře ve Frélichově je zřejmé, že určování národnosti v této obci bylo poměrně složité. Tento přístup zjišťování národnosti podle mateřského jazyka byl kritizován již v předchozím sčítání v roce Tento názor sdílí také etnolog Leoš Šatava. který tvrdí, že není možné ztotožňovat jazyk a identitu. 121 Jedním z vysvětlení četných oprav národnosti ve Frélichově mohla být špatná informovanost sčítaných o tom, podle čeho mají národnost určovat. Dále si myslím, že záleželo na subjektivním názoru sčítacího komisaře a na jeho pečlivosti. Neumím si jinak vysvětlit fakt, že bylo ve Frélichově několikanásobně více poznámek komisaře k národnosti sčítaných než v Dobrém Poli a Novém Přerově. 120 Dostupné z: ŠATAVA, Leoš: Kolik je Čechů. Velšanů, Kalmyků Studia Ethnologica Pragensia 2, 2011, s

65 Tabulka č. 6 Poznámky sčítacího komisaře k národnosti ve sčítání 1930 v obci Frélichov 122 č. p. rok pohlaví místo oprava národnosti národnost manžela národnost dětí celá poznámka komisaře vyhodnocení mužské Frélichov z německé na chorvatskou ženské Weistaken národnost neopravena ženské Frélichov z německé na chorvatskou mužské Frélichov z chorvatské na německou ženské Frélichov národnost neopravena ženské Frélichov německá národnost neopravena mužské Dobré Pole německá národnost neopravena rodina Frélichov národnost 1923 neopravena německá německá s opravou souhlasí (podpis sčítaného) - německá - podle názoru komisaře ponechána národnost nesouhlasí německá národnost německá německá opravu provedl (podpis - komisaře) s opravou souhlasí (podpis sčítaného) německá německá opravu provedl (podpis národnost opravena komisaře) u všech z rodiny za má však za to, že uvedený je německou Chorvat německá německá národnost nesouhlasí, je národnost souhlasí Chorvatka německá německá národnost nesouhlasí národnost souhlasí německá německá německá národnost nesouhlasí, původem je chorvatská německá německá komisař si myslí, že je celá rodina chorvatská (neopraveno a bez vyhodnocení) národnost souhlasí 122 Sestavila Eva Fialová, zdroj: Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3. 65

66 ženské Frélichov národnost neopravena mužské Frélichov národnost neopravena ženské Kundrum německá národnost neopravena ženské Frélichov z německé na chorvatskou mužské Frélichov německá národnost neopravena ženské Frélichov německá národnost mužské Hrušovany nad Jevišovkou neopravena z německé na chorvatskou mužské Frélichov národnost neopravena rodina Frélichov z německé na 1930 chorvatskou ženské Frélichov národnost neopravena německá německá komisař si myslí, že německá národnost nesouhlasí - - komisař si myslí, že německá národnost nesouhlasí, je chorvatská - - národnost není správně, je českého původu národnost souhlasí národnost souhlasí národnost souhlasí německá - opravil (podpis komisaře) s opravou souhlasí (podpis sčítaného) národnost není správně národnost souhlasí - - národnost není správně národnost souhlasí chorvatská - s opravou souhlasí (podpis sčítaného) - - národnost nesouhlasí německá národnost souhlasí chorvatská chorvatská s opravou souhlasí (podpis - sčítaného) německá německá sčítací komisař si myslí, že - německá národnost nesouhlasí - 66

67 Poznámky sčítacího komisaře nebyly jednotné. Jednou z poznámek byla oprava národnosti se souhlasem a podpisem sčítané y. Je možné se pouze domnívat, jestli na sčítané y nebyl vyvíjen nátlak a jestli změnili svoji národnost dobrovolně. Další poznámkou bylo vyjádření názoru komisaře, že sčítaný je jiné národnosti, než kterou uvádí. Pokud s tímto názorem sčítaný nesouhlasil nebo neměl možnost se k této poznámce vyjádřit, byl jeho sčítací arch poslán na přezkoumání na okresní úřad v Mikulově. U všech těchto případů bylo dáno za pravdu sčítaným ám a ponechána původní národnost. Ve většině případů to byla národnost německá. Některé poznámky komisaře byly ponechány bez jakéhokoli vyhodnocení s ponecháním původní národnosti sčítaného. Nejvíce se objevoval problém v určování národnosti u Chorvatů. Tento problém se objevil hlavně ve smíšených manželstvích, a to u obou pohlaví. Sčítací komisař opravil německou národnost za chorvatskou celkem v pěti případech. Pochybnosti o určení správné národnosti měl však u více rodin, nicméně pokud byly jeho poznámky poslány na přezkoumání na okresní úřad v Mikulově, bylo vždy dáno za pravdu sčítaným ám. Sčítací komisař mohl ovlivňovat volbu národnosti ve více rodinách, pokud takto však učinil před zapsáním do sčítacího archu, nejsou o tom žádné informace. 67

68 Tabulka č. 7 Poznámky sčítacího komisaře k národnosti ve sčítání 1930 v obci Dobré Pole a Nový Přerov 123 obec a č. p. rok pohlaví místo oprava národnosti národnost manžela národnost dětí celá poznámka komisaře vyhodnocení Nový Přerov 41 Nový Přerov 101 Nový Přerov 163 Dobré Pole ženské Železko z chorvatské na českou 1885 ženské Nový Přerov z chorvatské na německou 1887 ženské Nový Přerov z německé na chorvatskou 1881 ženské Dobré Pole z chorvatské na německou chorvatská chorvatská opravil (podpis komisaře) - chorvatská - položka 15 opravena - německá německá položka 15 opravena - německá německá se změnou souhlasí (podpis sčítaného) - Poznámky sčítacího komisařek k národnosti sčítaných se v Novém Přerově objevily pouze ve třech případech a v Dobrou Poli pouze jednou. Opravy národnosti zde měly oproti Frélichovu etnicky různorodý charakter. Objevila se změna z chorvatské na českou národnost, z německé na chorvatskou a obráceně. V těchto obcích byly změny provedeny pouze u vdaných žen. V Novém Přerově národnost žen před změnou národnosti korespondovala s národností manžela. Pouze v Dobrém Poli žena změnila národnost na shodnou s manželem. Menší počet změn národností může být dán přístupem sčítacího komisaře. V těchto obcích se navíc poznámky komisaře neposílaly k přezkoumání, ale byly opraveny na místě. 123 Sestavila Eva Fialová, zdroj: Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/160/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/180/

69 4.7. Příjmení Tabulka č. 8 Nejčastější příjmení moravských Chorvatů 124 příjmení počet domácností Frélichov Nový Přerov Dobré Pole celkem Slunský Čechovský Jurdič Hubený Kuzmič Sič Andrešič Luparič Križanič Lavička Šalamoun Vranešič Skokanič Mokruš Nejčastější příjmení moravských Chorvatů v roce 1930 bylo Slunský. Toto příjmení se objevilo ve všech třech chorvatských obcích celkem ve 48 domácnostech. Na příkladu tohoto příjmení se možné poukázat na vzájemnou provázanost mezi těmito obcemi v rámci lokální exogamie. Další příjmení, která se objevila ve všech třech obcích, jsou Hubený, Kuzmič, Sič a Křižanič. Naopak pouze ve Frélichově byla příjmení Lavička a Šalamoun. Tato příjmení se nejčastěji psala tak, jak jsou uvedena v tabulce, ve Frélichově a Novém Přerově se ale vyskytly také poněmčené verze příjmení, psané například Jurditsch, Wranešič, Vraneschitz, Czechovský, Schalamoun, Sitsch, Kuzmitsch. U žen se v některých případech také vynechávala přípona -ová. V Dobrém Poli, kde nebylo německé obyvatelstvo zastoupeno v tak výrazném počtu, se poněmčené tvary jmen neobjevily. Některá z těchto příjmení se nacházela dokonce i mezi Chorvaty na Slovensku, a to v Devínské Nové Vsi. Z těchto nejčastějších příjmení moravských Chorvatů se 124 Sestavila Eva Fialová, zdroj: Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/160/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/180/

70 v Devínské Nové Vsi vyskytovalo od 16. do poloviny 18. století příjmení Kuzmič a Sič Gramotnost Tabulka č. 9 Gramotnost ve Frélichově, Novém Přerově a Dobrém Poli v roce obec a č. p. pohlaví rok povolání národnost umí alespoň číst nebo psát Frélichov 12 žena 1866 výměnkářka chorvatská neumí Frélichov 32 žena chorvatská neumí Frélichov 35 muž 1865 domkář chorvatská neumí Frélichov 46 muž 1850 výměnkář chorvatská neumí Frélichov 101 muž 1870 domkář chorvatská neumí Frélichov 108 muž 1868 domkář česká neumí Frélichov 109 muž 1859 polní práce chorvatská neumí Frélichov 126 muž 1864 domkář česká neumí Frélichov 131 žena 1868 v domácnosti chorvatská neumí Frélichov 147 žena 1861 v domácnosti chorvatská umí číst Frélichov 149 muž 1863 domkář chorvatská neumí Frélichov 162 muž 1858 domkář chorvatská neumí Frélichov 162 žena 1861 v domácnosti chorvatská neumí Frélichov 176 žena 1851 výměnkářka chorvatská neumí Frélichov 181 muž 1869 zemědělský česká neumí dělník Frélichov 191 žena 1859 výměnkářka chorvatská neumí Frélichov 199 muž 1862 domkář chorvatská neumí Frélichov 199 žena 1860 v domácnosti chorvatská neumí Frélichov 241 žena chorvatská neumí Frélichov 252 žena 1865 v domácnosti chorvatská neumí Dobré Pole 92 muž 1866 domkář chorvatská umí psát 125 POKORNÝ, Viliam: Volám sa, teda som. Zovem se, dakle jesam. Chovátsky onomastikón Devínskej Novej Vsi. Bratislava 2010, s Sestavila Eva Fialová, zdroj: Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/160/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/180/

71 Negramotnost se podle sčítacích archů téměř výhradně objevovala v obci Frélichov. V Dobrém Poli se objevil pouze jeden případ negramotnosti. Domnívám se, že ve skutečnosti nebyl rozdíl v počtu negramotných v těchto chorvatských obcích tak výrazný. Je možné, že se sčítací komisaři na negramotnost ve Frélichově zaměřovali více než sčítací komisař v Novém Přerově a Dobrém Poli. Rozdílné mohlo být také kritérium hodnocení gramotnosti, tedy jak dobře musel sčítaný umět číst a psát. Negramotnost se podle sčítacích archů v těchto třech obcích objevovala nejčastěji u Chorvatů a pouze ve třech případech u Čechů. U Němců není zaznamenaný žádný případ negramotnosti. Všichni uvedení negramotní byli narozeni v rozmezí od let 1850 až 1869, nejmladšímu negramotnému tedy bylo v době sčítání 61 let. U mladších se negramotnost nevyskytovala. Na gramotnost nemělo vliv pohlaví: negramotnost ve Frélichově byla u žen a mužů vyrovnaná. Negramotné ženy pracovaly především v domácnosti nebo byly výměnkářky. Negramotní muži byli domkáři, výměnkáři nebo vykonávali polní práce. 71

72 Závěr O moravských Chorvatech bylo napsáno poměrně hodně článků i knih. Nicméně v žádné z nich nebyly podrobně zpracovány veškeré informace ze sčítání obyvatel. I proto jsem pro svůj výzkum zvolila právě sčítání obyvatel z roku Jednalo se o poslední sčítání, které zaznamenalo moravské Chorvaty v jejich třech původních domovech na jižní Moravě. Ve své práci jsem se snažila vytěžit veškeré informace z tohoto sčítání a popsat, co bylo pro tyto chorvatské obce typické, a doložit, že si zde Chorvati uchovali svoje etnické povědomí až do násilného vysídlení. V kulturní části jsem čerpala z odborné literatury a zčásti z vlastní ankety. Pro etnické menšiny je často nejdůležitějším prvkem z kultury jazyk. 127 Stejně tomu bylo i u moravských Chorvatů. Jejich jazykem nejsou psány knihy, ale je možné najít například zaznamenané modlitby a písně, které alespoň částečně ukazují podobu jazyka. Dalšími významnými prvky kultury, které spolu úzce souvisely a využívaly se při obřadech, byl kroj, tanec a lidová slovesnost. Z obřadů jsem popsala alespoň svatbu a kiritof, který se jako chorvatský den udržuje v Jevišovce (Frélichově) i v dnešní době. Na letošním kiritofu jsem krátkou anketou zjišťovala, co dnešní moravští Chorvaté považují za typicky své. I přesto, že jsem se s moravskými Chorvaty na této akci setkala poprvé, podařilo se mi získat několik odpovědí. Domnívám se ale, že kdyby anketu prováděl někdo, koho znají, výsledky by byly průkaznější. Z mých zjištění je pro moravské Chorvaty typický kiritof, případně jazyk a kroj. Předpokládám, že samotná událost tuto anketu značně ovlivnila. V analytické části jsem v první kapitole čerpala ze statistických lexikonů z let 1921 a 1930, ze kterých jsem zjišťovala absolutní počty Chorvatů na jižní Moravě. I přesto, že jsou tyto tři obce označované za chorvatské, kromě Chorvatů zde žili Němci a Češi. Zjistila jsem, že poměry v národnosti obyvatel se mezi sčítáními výrazně lišily. Tyto změny nemohly být způsobeny migrací, ale byly s největší pravděpodobností způsobeny změnou národnosti obyvatel. Dále jsem v analytické části pokračovala rozborem sčítacích operátů z roku 1930 ze tří chorvatských obcí na jižní Moravě Frélichova, Nového Přerova a Dobrého Pole. Tato práce byla časově náročná a vyžadovala velkou pečlivost. Nejdříve jsem zjistila 127 ŠATAVA, L.: Jazyk a identita etnických menšin. Možnosti zachování a revitalizace. Praha 2001, s

73 celkový počet chorvatských a smíšených domácností, a z těchto dat jsem dále vycházela v podkapitole o výměnkářích a o čeledínech. Čistě německými nebo českými domácnostmi jsem se nezabývala. V obcích převažovaly chorvatské domácnosti, etnicky smíšených domácností bylo výrazně méně, což jsem zpracovala v podkapitole o endogamii a exogamii. Dále jsem zjistila, že právě v chorvatských domácnostech bylo více výměnkářů a čeledínů. Moravští Chorvati výrazně preferovali etnickou i lokální endogamii. Pokud si však zvolili partnera jiné národnosti, ve Frélichově a Novém Přerově byl německé národnosti, naopak v Dobrém Poli preferovali jinoetnické partnery české národnosti. Mezi obcemi je také možné vypozorovat vzájemné vztahy. Pokud si Chorvati vybrali partnera z jiné obce, v hodně případech volili někoho z další chorvatské obce. Ve smíšených manželstvích se u národnosti dětí ukázalo, že děti mohly mít národnost jak po otci, tak po matce a stejná národnost se potom objevila u všech dětí, které žily s rodiči v jedné domácnosti. Národnost mezi dětmi v jedné rodině se mohla lišit v případě, že bylo některé z dětí z předchozího manželství. Existuje pouze jeden případ, kdy se vzájemně lišila národnost mezi rodiči a několika jejich společnými dětmi. V podkapitole zabývající se poznámkami sčítacího komisaře jsem zjistila, že určení národnosti bylo v některých případech složité a národnost sčítaných mohl ovlivnit i samotný komisař. Spíše pro zajímavost jsem doplnila podkapitolu o gramotnosti obyvatel v těchto obcích. Negramotnost se objevila pouze v několika případech, převážně u starších chorvatských obyvatel. Protože jsem všechny ní údaje důsledně anonymizovala, vytvořila jsem tabulku s příjmeními, která se ve sčítacích arších často opakovala. Tyto chorvatské obce se mohou zdát na první pohled velmi podobné, nicméně sčítání obyvatel ukazázalo některé rozdíly. Nejvíce se odlišovalo Dobré Pole. V obci v době sčítání převažovalo české obyvatelstvo nad německým. To může vysvětlovat, proč zde moravští Chorvati upřednostňovali jinoetnické partnery české národnosti před německými. I přesto, že se zde nacházela i chorvatsko-německá manželství, děti v těchto manželstvích vždy přebíraly chorvatskou národnost. V chorvatsko-českých manželstvích, mohly mít i českou národnost. Další rozdíl je možný vidět již ve sčítání 73

74 obyvatel z roku 1880, kde se v dalších obcích začalo zvyšovat procento obyvatel chorvatské národnosti, nicméně počet obyvatel chorvatské národnosti se v Dobrém Poli projevil až ve sčítání, které proběhlo o deset let později. Frélichov se od ostatních obcí odlišoval především četností poznámek sčítacího komisaře k národnosti sčítaných, těchto poznámek se objevilo několikanásobně více než ve dvou dalších obcích. Tím, jak je možné, že se moravští Chorvati udrželi v těchto třech obcích a zachovali si svoji etnickou svébytnost až do násilného vysídlení, se zabývala ve svých článcích například etnoložka Eva Večerková. Ta uvádí, že jedním důvodem bylo obklopení obcí nepříbuznou němčinou a tedy uchování si svého jazyka a tak i etnické svébytnosti. Chorvati, kteří žili v bližším kontaktu s příbuznou češtinou, se rychleji asimilovaly. 128 Dále uvádí, že se uplatňoval princip lokální i etnické endogamie, a to až do 20. století, kdy tato tendence začala postupně slábnout, ale bylo možné se s ní setkat ještě v meziválečném období. Nicméně i v dřívějších generacích lze najít národnostně smíšená manželství. 129 Pokud bylo manželství etnicky smíšené, děti z těchto manželství se považovaly za Chorvaty. 130 Na základě svého výzkumu se mohu vyjádřit k endogamii a národnosti dětí ve smíšených manželstvích. Etnickou i lokální endogamii mohu jednoznačně potvrdit ještě ve dvacátých letech 20. století. Nicméně národnost dětí narozených v desátých a dvacátých letech 20. století v etnicky smíšených manželstvích již nebyla výhradně chorvatská. V těchto smíšených manželstvích se objevovaly i děti německé a české národnosti. Ve výzkumu je možné pokračovat porovnáním poznatků z mé práce se sčítáním z roku Bylo by možné porovnávat změny národnosti mezi těmito sčítáními u obyvatel tří chorvatských obcí, zejména v chorvatských a v národnostně smíšených domácnostech. Mezi sčítáními v letech 1921 a 1930 došlo k výraznému zvýšení počtu obyvatel chorvatské národnosti. Bylo by zajímavé a přínosné podle sčítacích archů zjistit, jakých rodin se změna týkala. 128 VEČERKOVÁ, E.: Etnosociální aspekty, s Tamtéž, s Tamtéž. 74

75 Resumé Mnogi su članci i knjige napisane o moravskim Hrvatima. Međutim ni jedna od njih nije se detaljno rješavala popisom stanovništva. Zato sam izabrala za svoje istraživanje popis stanovništva iz godina. To je bio zandnji popis u kojem su bili moravski Hrvati zabilježeni u svim izvornim domaćinstvima u Južnoj Moravi. U svom radu sam pokušavala opisati ono što je tipično za hrvatske općine. Trudila sam se dokazati da su Hrvati sačuvali svoju etničku svijest do nasilnog iseljevanja. U kulturnom diu sam iskoristila stručnu literaturu i vlastitu anketu. Za etničke manjine jezik je često najvažniji element kulture. Kao je bio i kod moravskih Hrvata. Jezikom moravskih Hrvata nisu pisane knjige, ali je moguće naći na primjer molitve i pjesme koje barem djelomično pokazuju oblik jezika. Drugi vrlo važni elementi kulture, koji su bili usko povezani i korišteni u ceremonijama, bili su narodna nošnja i ples. Od svečanosti sam opisla barem vjenčanje i kiritof, koji se i danas održava u Jevišovci (Frélichov) kao hrvatski dan. Na ovogodišnjem kiritofu, sam napravila kratku anketu, o tome što moravski Hrvati danas smatraju tipičnim za nje. Unatoč da sam prvi put susrela moravske Hrvate, uspjela sam dobiti neke odgovore. Ako bi ispitivanje napravio netko koga znaju, možda bi bi bili rezultati ankete više dokazni. Iz rezultanta ove ankete je za moravske Hrvate tipičan kiritof, ili jezik i naroda nošnja. Pretpostavljam da je događaj utjecalo na ovaj rezultat. U analitičkom diu u prvom poglavlju sam iskorištavala statističke leksikone iz i godina, od kojih sam dobila apsolutne brojeve Hrvata u Južnoj Moravskoj. Unatoč činjenici da su ova tri sela poznata kao hrvatska, osim Hrvata ovdje živjeli Nijemci i Česi. Otkrila sam da su se brojeve stanovnika ovih nacionalnosti znatno izmijenila između popisa stanovništva. Ove velike promjene nisu bile posljedica migracije, ali su najvjerojatnije posljedica promjene nacionalnosti tadašnjih stanovnika. U analitičkom diu sam nastavila analizirati popisne obrazce iz trideset hrvatskih općina u Južnoj Moravi iz godina, koje su bili Frélichov, Nový Přerov i Dobre Pole. Ovaj rad bio je jako naporan jer zahtjevalo puno vramena i veliku pažlivost. Ovo je bilo mnogo materijala na listovima velikih formata, često slabo čitljivih. Najprije sam otkrila ukupan broj hrvatskih i mješovitih kućanstava. Nisam se bavila njemačkim ili češkim kućanstvima. U ovim općinama prevladali su hrvatski kućanstva, etnički mješovitih kućanstava je bio manje. Ovo sam razradila u podpoglavlju o endogamiji i 75

76 egzogamiji. Također sam saznala da je bio u hrvatskim kućanstvima više radnika i više su zajedno s obitelji živjeli djed i baka. Moravski Hrvati preferirali partnere iste nacionalisti. Ako su izabrali partnera druge nacionalnosti, u Frélichovu i Novom Přerovu su bili njemačke nacionalnosti, u Dobrom Polu su preferirali jinoetničke partnere češke nacionalnosti. Također su preferirali partnere iz istog sela, ali je moguće naći odnose između hrvatskim općinama: ako su Hrvati izabrali partnera iz drugog sela, često su izabrali nekoga iz drugog hrvatskog sela. U mješovitim brakovima, nacionalnost djece je pokazala da mogu imati istu nasionalnost kao otac ili kao majka, a ista nacionalnost se pojavila u sve djece koja je živjela sa svojim roditeljima u jednom domaćinstvu. Nacionalnost se između djece u jednoj obitelji mogla razlikovati u slučaju ako je jedna od djece bila iz prethodnog braka. Postoji samo jedan slučaj u kojem je različitost nacionalnosti između roditelja i neke njihove zajedničke djece. U podpoglavlju koji se bavi opaskama povjerenika za popisivanje, također iz popisa stanovništva. Prema komentarima povjerenika je očito da je bio određivanje nacionalnosti u nekim slučajevima teško, nacionalnost mogla je biti pod utjecajem povjerenika. Zbog interesa, dodala sam dodala podpoglavlje s pismenosti stanovnika ovih općina i najčešćih prezimena moravskih Hrvata. Nepismenost se pojavila samo u nekoliko slučajeva, uglavnom su to bili stari hrvatski stanovnici. S obzirom na to da sam anonimizirala sve moje ne podatke, barem sam stvorila tablicu prezimena koja se često ponavljavaju u popisu. Istraživanja se mogu nastaviti, na primjer, uspoređujući podatke iz mojeg rada s popisom stanovništva iz godina. Moguće je usporediti promjene nacionalnosti između tih popisa stanovništva iz ovih hrvatskih općina, uglavnom u hrvatskim i nacionalno mješovitim kućanstvima. Između popisa stanovništva od do godina. došlo je do značajnog porasta broja stanovnika hrvatske nacionalnosti, zanimljivo je i korisno, prema popisu stanovništva, saznati koje su obitelji bile promjene. 76

77 Seznam použitých zdrojů BÁRTA, Milan: Chorvatská akce. Paměť a dějiny 3; 2001, s ; dostupné z: BŘEČKOVÁ, Helena: Národopisný spolek Pálava a kultura moravských Chorvatů. Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Judita Kučerová, Ph.D. Katedra hudební výchovy Pdf MU Brno. DOROVSKÝ, Ivan: Charváti ještě žijí mezi námi. Brno DOROVSKÝ, Ivan: Kultura národnostních menšin a etnických skupin. In: Charváti ještě žijí mezi námi. Brno 1996, s DOROVSKÝ, Ivan.: Moravští Charváti, jejich kroj, příbytky a slovesná tvorba. In: Charváti ještě žijí mezi námi. Brno 1996, s HLADÍKOVÁ, Jana: Moravští Chorvati kultura, život a nucené vysídlení. Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Radim Šíp, Ph.D. Katedra sociální pedagogiky PdF MU Brno. JELÍNKOVÁ, Zdeňka: Lidový tanec moravských Chorvatů na Mikulovsku ve vztahu k sousedním oblastem. Sborník regionálního muzea v Mikulově, 2005, s JEŘÁBEK, Richard: Moravští Charváti dějiny a lidová kultura. Antologie. Brno KARÁSEK, Josef: Poštorňa, Nová Ves, Hlohovec. In: JEŘÁBEK, Richard: Moravští Charváti dějiny a lidová kultura. Antologie. Brno 1991, s KOPŘIVOVÁ, Štěpánka: Vzpomínky pamětníků. In: Charváti ještě žijí mezi námi. Brno 1996, s KREJČÍ, Pavel: Přehled a charakteristika současných jihoslovanských jazyků (od 9. do počátku 19. století). Brno KRŮZOVÁ, Zdislava KUBÍČKOVÁ, Zdenka: Moravskochorvatská lidová kultura v díle Zdeňky Jelínkové. Sborník regionálního muzea v Mikulově, 2005, s

78 KUČEROVÁ, Kveta: Chorváti a Srbi v strednej Európe. Bratislava LAWITSCHKA, Josef: Lipo naše selo. Paměti jihomoravského Chorvata. Praha LUDVÍKOVÁ, Miroslava: Moravské lidové kroje. Praha MALEC, Alois: Analyse příjmení Hrvatů moravských. Časopis Matice Moravské 37, 1913, s MALEC, Alois: Kroj moravských Hrvátů. Český lid 9, 1900, s MALEC, Alois VENHUDA, Franjo: Molitve i pjesme pro ljud hrvatski v Moravi. Brno MALEC, Alois: Tři perly. Charvátské osady na Moravě. Jevišovka MALINAR, Ivan: Nepopírám svoji rodnou krev. Brno MELZER, Miloš: Etnický obraz charvátských vesnic na Mikulovsku na základě cenzálních listin Vlastivědný věstník moravský 63, 2011, s MELZER, Miloš: Osídlováni bývalého německého jazykového ostrova na Drahanské vrchovině moravskými Charváty. In: JEŘÁBEK, Richard: Moravští Charváti dějiny a lidová kultura. Antologie. Brno 1991, s NOHEL, Tomáš: Moravští Charváti u Mimořádného lidového soudu ve Znojmě. Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Martin Markel, Ph.D. Historický ústav FF MU Brno. NOVÁKOVÁ, Lenka: Jihomoravští Charváti objektivem Othmara Ruzicky: tradiční oděv na počátku 20. století. Brno PAVLIČEVIĆ, Dragutin: Moravski Hrvati. Zagreb PIČULJAN, Zoran BOŠNJAK, Jadranka KARPATSKÝ, Dušan: Prvních 10 chorvatských let: Chorvatská kultura v České republice Praha POPELKA, Pavel: Od věnečku k obálence. Co kdysi znamenala svatba na Uherskobrodsku a Moravských Kopanicích. Uherský Brod

79 SIROVÁTKA, Oldřich: K problematice folklóru charvátské menšiny v Československu. In: JEŘÁBEK, Richard: Moravští Charváti dějiny a lidová kultura. Antologie. Brno 1991, s ŠATAVA, Leoš: Jazyk a identita etnických menšin. Možnosti zachování a revitalizace. Praha ŠATAVA, Leoš: Kolik je Čechů. Velšanů, Kalmyků Studia Ethnologica Pragensia 2, 2011, s ŠEMBERA, Alois W.: Osady chorvátské w Morawě. In: JEŘÁBEK, Richard: Moravští Charváti dějiny a lidová kultura. Antologie. Brno 1991, s ŠKOLL, Jaroslav: Nové osídlení okresu Břeclav po roce Mikulov a Brno ŠMÍDKOVÁ, Lenka: Moravští Chorvati obraz života a vysídlení v paměti tří generací. Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Helena Bočková. FF MU Brno. Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Úřední seznam místo podle zákona ze 14. dubna 1920 čís. 266 sb. zák. a nař. Praha Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Úřední seznam míst pole zákona za 14. dubna 1920 čís. 266 sb. zák a nař. Země Moravskoslezská. Praha TUREK, Adolf: Charvátská kolonisace na Moravě. Brno VÁŽNÝ, Václav: Čakavské nářečí v slovenském Podunají. Bratislava VEČERKOVÁ, Eva: Etnosociální aspekty existence charvátské diaspory na jižní Moravě v první polovině 20. století. Český lid 73, 1986, s VEČERKOVÁ, Eva: K některým faktorům etnického vědomí obyvatel charvátských obcí na jižní Moravě. In: Život a kultura etnických minorit a malých sociálních skupin. Sborník ze stejnojmenné konference k nedožitým 70. narozeninám prof. Oldřicha Sirovátky konané Brno 1996, s

80 VEČERKOVÁ, Eva: Několik poznámek k interetnickým a interregionálním kontaktům ve společenském a obřadním životě moravských Charvátů. In: Kulturně historické styky jižní Moravy. XX. Mikulovské sympozium října Břeclav 1990, s VEČERKOVÁ, Eva: Obřady životního cyklu u moravských Charvátů. Folia ethnographica 23 24, , s VEČERKOVÁ, Eva: Výroční obyčeje moravských Charvátů. Folia ethnographica 26, 1992, s POKORNÝ, Viliam: Volám sa, teda som. Zovem se, dakle jesam. Chorvátský onomastikón Devínskej Novej vsi. Hrvatski onomastikon Devinskoga Novog Sela. Bratislava VRBKOVÁ, Stanislava: Chorvaté na Mikulovsku. Praha Archivní prameny Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/1 2 Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3 Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/160/1 2 Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/180/1 2 Internetové zdroje

81

82 Přílohy Struktury chorvatských a etnicky smíšených domácností 131 Frélichov 11 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 J majitel domu mužské 1903 ženatý Nový Přerov 1926 Nový Přerov 2 J-ová manželka ženské 1902 vdaná Frélichov J syn mužské 1925 svobodný Frélichov H čeledín mužské 1862 vdovec Nová Lhota 1906 Nová Lhota 5 K-ová přednosta domácnosti ženské 1867 vdova Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nová Lhota česká římskokatolické umí číst a psát čeledín trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale Sestavila Eva Fialová, zdroj: Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/160/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/180/

83 Frélichov 17 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 M majitel domu mužské 1880 ovdovělý Nový Přerov 1903 Praha 2 M syn mužské 1904 ženatý Frélichov M syn mužské 1908 svobodný Frélichov M-ová dcera ženské 1909 svobodná Frélichov M-ová dcera ženské 1912 svobodná Frélichov M-ová dcera ženské 1913 svobodná Frélichov M-ová dcera ženské 1915 svobodná Frélichov M syn dcery Anny mužské 1928 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 7 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 8 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 83

84 Frélichov 76 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S přednosta mužské 1883 ženatý Frélichov - - domácnosti 2 S-ová manželka ženské 1884 vdaná Frélichov S-ová dcera ženské 1910 svobodná Frélichov S-ová dcera ženské 1917 svobodná Frélichov S syn mužské 1919 svobodný Frélichov S (jiné příjmení) čeledín mužské 1873 ženatý Němčice 1923 Vlasatice 7 S otec majitele bytu mužské 1856 vdovec Frélichov Š-ová vnučka ženské 1904 svobodná Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát zemědělec rolník trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Němčice česká římskokatolické umí číst a psát čeledín trvale - 7 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 8 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 84

85 Frélichov 88 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel domu mužské 1884 ženatý Frélichov S-ská manželka ženské 1890 vdaná Frélichov S syn mužské 1913 svobodný Frélichov S syn mužské 1915 svobodný Frélichov S syn mužské 1917 svobodný Frélichov S syn mužské 1919 svobodný Frélichov S-ská dcera ženské 1921 svobodná Frélichov S-ská dcera ženské 1922 svobodná Frélichov S synovec mužské 1926 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatské římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatské římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatské římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatské římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatské římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Frélichov chorvatské římskokatolické umí číst a psát - trvale - 7 čsl. Frélichov chorvatské římskokatolické umí číst a psát - trvale - 8 čsl. Frélichov chorvatské římskokatolické umí číst a psát - trvale - 9 čsl. Frélichov chorvatské římskokatolické umí číst a psát - trvale - 85

86 Frélichov 124 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel domu mužské 1873 ženatý Frélichov K-ová manželka ženské 1871 vdaná Frélichov K-ová dcera ženské 1903 svobodná Frélichov K syn mužské 1911 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát domkař trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát dámská krejčová trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát zemědělský dělník trvale - 86

87 Frélichov 200 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 J majitel domu mužské 1880 ženatý Frélichov J-ová manželka ženské 1881 vdaná Frélichov J-ová dcera ženské 1905 svobodný Frélichov J syn mužské 1908 svobodný Frélichov J syn mužské 1911 svobodný Frélichov J syn mužské 1913 svobodný Frélichov J dcera ženské 1920 svobodný Frélichov J-ová matka majitele domu ženské 1861 ovdovělá Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolická umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolická umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolická umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolická umí číst a psát zemědělský pomocný trvale - dělník 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolická umí číst a psát zemědělský pomocný trvale - dělník 6 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolická umí číst a psát krejčovský učeň trvale - 7 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolická umí číst a psát žačka trvale - 8 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolická umí číst a psát zemědělství, výměnkářka trvale - 87

88 Frélichov 211 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 H majitel bytu mužské 1894 ženatý Frélichov H-(ová) manželka ženské 1895 vdaná Frélichov H syn mužské 1921 svobodný Frélichov H syn mužské 1925 svobodný Frélichov H-(ová) matka majitele bytu ženské 1861 ovdovělá Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát malorolník trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát žák trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 88

89 Frélichov 216 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 V majitel domu mužské 1897 ženatý Frélichov V-(ová) manželka ženské 1900 vdaná Frélichov V syn mužské 1923 svobodný Frélichov V syn mužské 1924 svobodný Frélichov V syn mužské 1925 svobodný Frélichov V syn mužské 1927 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti a trvale - v zemědělství 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát žák trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát žák trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát dítě trvale - 6 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát dítě trvale - 89

90 Frélichov 234 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 J majitel domu mužské 1877 ženatý Frélichov J-ová manželka ženské 1878 vdaná Frélichov J syn mužské 1916 vdaná Frélichov S tchán mužské 1854 ovdovělý Nový Přerov 1877 Drnholec státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát malorolník a domkař trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát domácnost a v trvale - zemědělství 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát žák trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 90

91 Nový Přerov 1 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S-ová majitelka bytu ženské 1880 vdova Nový Přerov S-ová dcera ženské 1903 svobodná Nový Přerov S-ová dcera ženské 1905 svobodná Nový Přerov S syn mužské 1908 svobodný Nový Přerov S-ová dcera ženské 1910 svobodná Nový Přerov S-ová dcera ženské 1913 svobodná Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 91

92 Nový Přerov 2a příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 A majitel domu mužské 1893 ženatý Nový Přerov A-ová manželka ženské 1898 vdaná Nový Přerov A syn mužské 1919 svobodný Nový Přerov A syn mužské 1922 svobodný Nový Přerov A-ová dcera ženské 1925 svobodná Nový Přerov A otec mužské 1864 ženatý Nový Přerov A-ová matka ženské 1862 vdaná Nový Přerov A-ová sestra ženské 1901 svobodná Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice a při trvale - hospodářství 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické - - trvale - 6 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 7 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 8 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 92

93 Nový Přerov 5 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 J majitel domu mužské 1879 ženatý Bradleng 1910 Bradleng 2 J-ová manželka ženské 1887 vdaná Nový Přerov J syn mužské 1911 svobodný Nový Přerov J-ová dcera ženské 1918 svobodná Nový Přerov J syn mužské 1921 svobodný Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov česká římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 93

94 Nový Přerov 8 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 G majitel domu mužské 1874 ženatý Nový Přerov - - (sňatek 1902) 2 G-ová manželka ženské 1873 vdaná Nový Přerov - - (sňatek 1902) 3 G syn mužské 1903 svobodný Nový Přerov G-(ová) dcera ženské 1904 svobodná Nový Přerov G-(ová) dcera ženské 1907 svobodná Nový Přerov G-(ová) dcera ženské 1910 svobodná Nový Přerov G syn mužské 1913 svobodný Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 5 čsl. Nový Přerov česká římskokatolické umí číst a psát švadlena trvale - 6 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 7 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 94

95 Nový Přerov 18 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 M majitel domu mužské 1883 ženatý Nový Přerov M-ová manželka ženské 1896 vdaná Nový Přerov M-ová dcera ženské 1919 svobodná Nový Přerov M-ová dcera ženské 1922 svobodná Nový Přerov M syn mužské 1930 svobodný Nový Přerov J tchán mužské 1854 ženatý Nový Přerov J-(ová) tchýně ženské 1854 vdaná Nový Přerov J-ová neteř ženské 1917 svobodná Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát švadlena trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické - - trvale - 6 čsl. Nový Přerov chorvatské římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 7 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 8 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 95

96 Nový Přerov 26 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 V přednosta mužské 1871 vdovec Nový Přerov - - domácnosti 2 V-ová dcera ženské 1900 svobodná Nový Přerov V syn mužské 1906 svobodný Nový Přerov V-ová dcera ženské 1911 svobodná Nový Přerov V-ová dcera ženské 1912 svobodná Nový Přerov V-ová dcera ženské 1918 svobodná Nový Přerov V syn mužské 1920 svobodný Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 6 čsl. Nový Přerov chorvatské římskokatolické umí číst a psát - trvale - 7 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 96

97 Nový Přerov 47 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 J přednosta mužské 1876 ženatý Nový Přerov - - domácnosti 2 J-ová manželka ženské 1880 vdaná Frélichov 1904 (svatba) Frélichov 3 J syn mužské 1905 ženatý Nový Přerov J-ová dcera ženské 1910 svobodná Nový Přerov J syn mužské 1915 svobodný Nový Přerov J syn mužské 1917 svobodný Nový Přerov J-ová dcera ženské 1920 svobodná Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 7 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 97

98 Nový Přerov 66 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel domu mužské 1888 ženatý Frélichov 1913 Frélichov 2 K-(ová) manželka ženské 1892 vdaná Nový Přerov K-(ová) dcera ženské 1918 svobodná Nový Přerov K-(ová) dcera ženské 1922 svobodná Nový Přerov K-(ová) dcera ženské 1923 svobodná Nový Přerov K-(ová) dcera ženské 1927 svobodná Nový Přerov K syn mužské 1930 svobodný Nový Přerov K (jiné příjmení) tchán mužské 1853 ženatý Nový Přerov K-ová (jiné příjmení) tchýně ženské 1860 vdaná Frélichov 1883 Frélichov státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát dělník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické - - trvale - 7 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické - - trvale - 8 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 9 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 98

99 Nový Přerov 87 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel domu mužské 1896 ženatý Nový Přerov K-(ová) manželka ženské 1898 vdaná Nový Přerov K-(ová) dcera ženské 1923 svobodná Nový Přerov K syn mužské 1926 svobodný Nový Přerov K syn mužské 1927 svobodný Nový Přerov K otec mužské 1866 ženatý Nový Přerov K-(ová) matka ženské 1868 vdaná Frélichov 1887 (svatba) Frélichov 8 K-(ová) sestra ženské 1899 svobodná Nový Přerov J-(ová) sestra ženské 1905 vdaná Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické - - trvale - 6 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 7 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 8 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 9 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 99

100 Nový Přerov 94 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 V přednosta mužské 1892 ženatý Nový Přerov - - domácnosti 2 V-(ová) manželka ženské 1894 vdaná Nový Přerov V syn mužské 1920 svobodný Nový Přerov V-(ová) dcera ženské 1921 svobodná Nový Přerov V-(ová) dcera ženské 1927 svobodná Nový Přerov V-(ová) dcera ženské 1929 svobodná Nový Přerov V otec mužské 1863 ženatý Nový Přerov V-(ová) matka ženské 1869 vdaná Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát kolář trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické - - trvale - 6 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické - - trvale - 7 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 8 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 100

101 Nový Přerov 103 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel domu mužské 1874 ženatý Nový Přerov K-(ová) manželka ženské 1880 vdaná Nový Přerov K syn mužské 1906 svobodný Nový Přerov K syn mužské 1910 svobodný Nový Přerov K syn mužské 1912 svobodný Nový Přerov K-(ová) dcera ženské 1914 svobodná Nový Přerov K-(ová) dcera ženské 1916 svobodná Nový Přerov K-(ová) dcera ženské 1920 svobodná Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 7 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 8 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 101

102 Dobré Pole 4 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 L majitel bytu mužské 1897 ženatý Dobré Pole L-ová manželka ženské 1897 vdaná Dobré Pole L-ová dcera ženské 1924 svobodná Dobré Pole L-ová dcera ženské 1925 svobodná Dobré Pole L-ová dcera ženské 1927 svobodná Dobré Pole V čeledín mužské 1912 svobodný Hradec 1930 Hradec 7 L-ová matka ženské 1867 ovdovělá Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Hradec česká římskokatolické umí číst a psát v zemědělství trvale - 7 čsl. Prievidza chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 102

103 Dobré Pole 15 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 Š majitel bytu mužské 1878 ženatý Dobré Pole Š-ová manželka ženské 1882 vdaná Frélichov 1910 Frélichov 3 Š syn mužské 1907 svobodný Dobré Pole Š-ová dcera ženské 1908 svobodná Dobré Pole Š syn mužské 1914 svobodný Dobré Pole Š syn mužské 1918 svobodný Dobré Pole Š-ová dcera ženské 1920 svobodná Dobré Pole Š syn mužské 1924 svobodný Dobré Pole Š-ová dcera ženské 1926 svobodná Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát pomáhá při hospodářství trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát pomáhá při hospodářství trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát pomáhá při hospodářství trvale - 6 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 7 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 8 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 9 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 103

104 Dobré Pole 16 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel domu mužské 1898 ženatý Dobré Pole S-(ová) manželka ženské 1899 vdaná Frélichov 1925 Frélichov 3 S-ová (jiné dcera ženské 1921 svobodná Frélichov 1925 Frélichov příjmení) 4 S syn mužské 1927 svobodný Dobré Pole S-ová dcera ženské 1928 svobodná Dobré Pole S-ová dcera ženské 1930 svobodná Dobré Pole S-ová matka ženské 1867 ovdovělá Dobré Pole S syn mužské 1908 svobodný Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 7 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 8 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát v zemědělství trvale - 104

105 Dobré Pole 17 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 A majitel domu mužské 1893 ženatý Dobré Pole A-ová manželka ženské 1897 vdaná Dobré Pole A-ová dcera ženské 1923 svobodná Dobré Pole A-ová dcera ženské 1926 svobodná Dobré Pole A-ová matka ženské 1853 ovdovělá Dobré Pole K čeledín mužské 1910 svobodný Polenhofen 1925 Mikulov státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát pomáhá při hospodářství trvale - 6 čsl. Knežoves česká římskokatolické umí číst a psát čeledín trvale - 105

106 Dobré Pole 20 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 Ř majitel bytu mužské 1887 ženatý Dobré Pole Ř-ová manželka ženské 1888 vdaná Dobré Pole Ř syn mužské 1913 svobodný Dobré Pole Ř-ová dcera ženské 1914 svobodná Dobré Pole Ř syn mužské 1921 svobodný Dobré Pole Ř syn mužské 1928 svobodný Dobré Pole Ř otec mužské 1853 ovdovělý Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát pomáhá při hospodářství trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické - - trvale - 6 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 106

107 Dobré Pole 44 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 A majitel bytu mužské 1890 ženatý Dobré Pole A-ová manželka ženské 1892 vdaná Dobré Pole A syn mužské 1917 svobodný Dobré Pole A syn mužské 1921 svobodný Dobré Pole A syn mužské 1923 svobodný Dobré Pole A syn mužské 1929 svobodný Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 107

108 Dobré Pole 87 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 G přednosta mužské 1863 ženatý Dobré Pole - - domácnosti 2 G-ová manželka ženské 1868 vdaná Dobré Pole G syn mužské 1905 svobodný Dobré Pole G-ová dcera ženské 1908 svobodná Dobré Pole G syn mužské 1910 svobodný Dobré Pole G syn mužské 1914 svobodný Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát domkář, zemědělství trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát zedník trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát švadlena trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát zedník trvale - 6 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát dělník trvale - 108

109 Dobré Pole 96 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 Č přednosta mužské 1889 ženatý Prátlsbrun 1904 Prátlsbrun domácnosti 2 Č-ová manželka ženské 1891 vdaná Dobré Pole Č-ová dcera ženské 1914 svobodná Dobré Pole - 4 Č syn mužské 1917 svobodný Dobré Pole - 5 Č syn mužské 1919 svobodný Dobré Pole Č-ová dcera ženské 1923 svobodná Dobré Pole Č-ová dcera ženské 1925 svobodná Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 7 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické - - trvale - 109

110 Dobré Pole 116 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 D přednosta mužské 1879 ženatý Dobré Pole - - domácnosti 2 D-ová manželka ženské 1887 vdaná Dobré Pole D-ová dcera ženské 1925 svobodná Brno 1925 Brno 4 D syn mužské 1927 svobodný Dobré Pole L-ová služebná ženské 1913 svobodná Bovice 1929 Novosedly 6 M pomocník mužské 1912 svobodný Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát řezník a uzenář trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Novosedly německá římskokatolické umí číst a psát služebná trvale - 6 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát řezník, pomocník trvale - 110

111 Dobré Pole 145 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 H přednosta mužské 1885 ženatý Dobré Pole - - domácnosti 2 H-ová manželka ženské 1886 vdaná Dobré Pole H syn mužské 1912 svobodný Dobré Pole H-ová dcera ženské 1914 svobodná Dobré Pole H syn mužské 1919 svobodný Dobré Pole H syn mužské 1924 svobodný Dobré Pole H syn mužské 1926 svobodný Dobré Pole - - Pořadí Státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) Národnost (mateřský jazyk) Náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání Znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let Povolání Zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně Jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 7 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 111

112 Etnická a lokální endogamie a exogamie 132 Frélichov 3 S 1871 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská S-ová 1878 vdaná Frélichov - chorvatská L 1900 ženatý Frélichov rolník chorvatská Frélichov 4 S 1886 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská S-ová 1888 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 5 S-ová 1870 vdova Frélichov rolnice chorvatská Frélichov 6 H 1890 ženatý Frélichov hostinský chorvatská H-(ová) 1886 vdaná Frélichov - chorvatská 132 Sestavila Eva Fialová, zdroj: Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/160/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/180/

113 Frélichov 7 K-ová 1855 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 8 J-ová 1917 vdova Frélichov rolnice chorvatská Frélichov 9 Č 1898 ženatý Frélichov rolnik chorvatská Č-ská 1905 vdaná Frélichov - chorvatská S 1876 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská S (jiné příjmení) 1855 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 11 J 1903 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská J-ová 1902 vdaná Frélichov - chorvatská K-ová 1867 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská 113

114 Frélichov 12 V 1894 ženatý Frélichov rolník chorvatská V-ová 1899 vdaná Frélichov - chorvatská V-ová 1866 vdova Nový Přerov výměnkářka chorvatská Frélichov 14 J 1899 ženatý Frélichov rolník chorvatská J-ová 1900 vdaná Frélichov - chorvatská J-ová 1866 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 17 M 1880 vdovec Nový Přerov rolník chorvatská M 1904 ženatý Frélichov - chorvatská Frélichov 18 S 1904 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ová 1901 vdaná Weisstatten - německá S 1869 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská 114

115 Frélichov 19 L 1844 ženatý Dobré Pole zemědělství dělník chorvatská L-ová 1850 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 21 K 1886 ženatý Frélichov rolník chorvatská K-(ová) 1882 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 24 O 1900 ženatý Frélichov rolník německá O-ová 1903 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 25 P 1883 ženatý Frélichov domkař chorvatská P-ová 1882 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 26 S 1888 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ová 1896 vdaná Frélichov - chorvatská 115

116 Frélichov 27 Č 1890 ženatý Frélichov zemědělství domkář chorvatská Č-ská 1889 vdaná Frélichov - chorvatská P 1857 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská P-ová 1860 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 28 R 1887 ženatý Frélichov zemědělství chorvatská R-ová 1890 vdaná Frélichov - chorvatská R 1858 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská R-ová 1859 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 29 S 1872 ženatý Frélichov zemědělství chorvatská S-ová 1884 vdaná Frélichov - chorvatská S-ová 1847 vdova Frélichov - chorvatská Frélichov 30 L 1903 ženatý Frélichov zemědělství chorvatská L-ová 1908 vdaná Frélichov - chorvatská L 1879 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská L-ová 1884 vdaná Frélichov - chorvatská 116

117 Frélichov 31 J 1894 ženatý Frélichov obecní tajemník chorvatská J-ová 1902 vdaná Frélichov - chorvatská J-ová 1879 vdova Frélichov - chorvatská Frélichov 32 Š 1865 ženatý Félichov rolník chorvatská Š-ová 1864 vdaná Félichov - chorvatská V 1865 ženatý Félichov domkář chorvatská V-ová 1865 vdaná Félichov - chorvatská Frélichov 36 T 1894 ženatý Félichov rolník chorvatská T-ová 1896 vdaná Félichov - chorvatská Frélichov 37 W 1905 ženatý Félichov rolník, tovaryš chorvatská W-ová 1910 vdaná Félichov - chorvatská 117

118 Frélichov 38 L 1885 ženatý Frélichov domkář chorvatská L-ová 1901 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 40 L-ová 1885 vdova Frélichov zemědělství chorvatská S-ská 1863 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 41 L 1889 ženatý Frélichov domkař chorvatská L-ová 1920 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 42 K 1894 ženatý Frélichov domkař chorvatská K-ová 1899 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 43 F 1903 ženatý Frélichov domkař chorvatská F-ová 1903 vdaná Frélichov - chorvatská 118

119 Frélichov 44 K 1867 ženatý Frélichov rolník chorvatská K-ová 1874 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 45 S 1899 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ská 1904 vdaná Frélichov - německá S 1858 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská S-ská 1858 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 46 K 1850 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 47 L-ová 1883 vdova Frélichov domkář chorvatská Frélichov 48 Č 1884 ženatý Frélichov domkař chorvatská Č-ská 1884 vdaná Frélichov - chorvatská 119

120 Frelichov 49 L 1880 ženatý Frélichov domkář chorvatská L-ová 1878 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 50 R 1857 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 51 H 1895 ženatý Nové Sídlo čsl. dráhy, dělník německá H-ová 1902 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 52 K-ová 1848 vdova Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 53 Š 1895 ženatý Frélichov rolník chorvatská Š-ová 1904 vdaná Frélichov - chorvatská 120

121 Frelichov 54 T 1893 ženatý Frélichov rolník chorvatská T-ová 1908 vdaná Frélichov - chorvatská T 1859 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 54 J 1875 ženatý Frélichov rolník chorvatská J-ová 1908 vdaná Frélichov - chorvatská S-ová 1849 vdova Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 56 K 1896 ženatý Frélichov rolník německá K-ová 1901 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 57 H 1905 ženatý Frélichov rolník chorvatská H-(ová) 1911 vdaná Frélichov - chorvatská H 1874 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská H-(ová) 1877 vdaná Frélichov - chorvatská 121

122 Frélichov 58 Č 1892 ženatý Frélichov rolník chorvatská Č-ská 1897 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 59 M 1879 ženatý Dobré pole rolník chorvatská M-ová 1874 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 60 H 1884 ženatý Frélichov rolník chorvatská H-(ová) 1889 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 61 L 1900 ženatý Frélichov rolník chorvatská L-ová 1904 vdaná Frélichov - chorvatská 122

123 Frélichov 62 S 1880 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ská 1885 vdaná Frélichov - chorvatská L-ová 1860 vdova Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 63 S 1897 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ská 1901 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 64 L 1868 ženatý Frélichov rolník chorvatská L-ová 1870 vdaná Frélichov - chorvatská S-ská 1842 vdova Nový Přerov výměnkář chorvatská Frélichov 65 L 1874 ženatý Frélichov rolník chorvatská L-ová 1884 vdaná Frélichov - chorvatská 123

124 Frélichov 68 S 1907 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ová 1906 vdaná Frélichov - chorvatská S 1880 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská S-ová 1883 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 69 T 1884 ženatý Frélichov rolník chorvatská T-ová 1882 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 70 S 1898 ženatý Frélichov železničář chorvatská S-ová 1900 vdaná Frélichov - chorvatská P 1880 ženatý Frélichov domkař chorvatská P-ová 1875 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 72 S 1901 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ová 1903 vdaná Frélichov - chorvatská 124

125 Frélichov 76 S 1883 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ová 1884 vdaná Frélichov - chorvatská S 1856 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 77 K 1903 ženatý Frélichov dělník chorvatská K-ová 1902 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 79 L 1891 ženatý Frélichov domkař chorvatská L-ová 1890 vdaná Frélichov - chorvatská S-ská 1866 vdova výměnkářka chorvatská Frélichov 80 V 1882 ženatý Nový Přerov domkař chorvatská V-ová 1891 vdaná Frélichov - chorvatská 125

126 Frélichov 81 H 1886 ženatý Frélichov rolník chorvatská H-(ová) 1879 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 82 T-(ová) 1867 vdova Frélichov rolník chorvatská Frélichov 84 S 1879 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ská 1887 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 85 S 1884 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ská 1883 vdaná Frélichov - chorvatská R 1848 ženatý Frélichov výměnkář německá R-ová 1854 vdaná Nový Přerov výměnkář chorvatská 126

127 Frélichov 86 K 1893 ženatý Frélichov rolník německá K-ová 1896 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 88 S 1884 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ská 1890 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 89 Č 1899 ženatý Frélichov rolník chorvatská Č-ská 1900 vdaná Frélichov - chorvatská Š 1857 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská Š-ová 1854 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 90 K 1886 ženatý Frélichov rolník chorvatská K-(ová) 1887 vdaná Frélichov - chorvatská P 1859 ženatý Frélichov rolník chorvatská P-ová 1858 vdaná Frélichov - chorvatská 127

128 Frélichov 91 S 1901 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ová 1903 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 92 L 1875 vdovec Frélichov domkař chorvatská L-ová 1854 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 93 K 1874 ženatý Frélichov domkař chorvatská K-(ová) 1874 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 94 P-ová 1884 vdova Frélichov domkař chorvatská Frélichov 96 S 1855 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská S-ová 1868 vdaná Frélichov - chorvatská 128

129 Frélichov 97 Č 1901 ženatý Frélichov domkář chorvatská Č-ská 1902 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S 1863 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská S-ová 1873 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 98 K 1882 ženatý Frélichov domkář chorvatská K-ová 1881 vdaná Nové Pole v domácnosti chorvatská Š-ová 1845 vdova Nové Pole výměnkářka chorvatská Frélichov 100 P 1883 ženatý Frélichov domkář chorvatská P-ová 1880 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Š 1859 ženatý Frélichov domkář chorvatská Š-ová 1857 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 101 S 1870 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ová 1872 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 129

130 Frélichov 102 K 1893 ženatý Frélichov železniční zřízenec chorvatská K-ová 1895 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 103 S 1873 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ová 1881 vdaná Frélichov obuvnice chorvatská Frélichov 104 S 1898 ženatý Frélichov zámečník chorvatská S-ová 1899 vdaná Frélichov v domácnosti německá Frélichov 105 S 1903 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ská 1909 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S-ská 1876 vdova Frélichov výměnkář chorvatská 130

131 Frélichov 106 S 1883 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ová 1885 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 107 S 1892 ženatý Frélichov malorolník chorvatská S-ská 1894 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S 1864 ženatý Frélichov v zemědělství chorvatská S-ská 1868 vdaná Dobré Pole v domácnosti chorvatská Frélichov 109 J 1893 ženatý Ladendorf domkář chorvatská J-ová 1894 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská B 1859 vdovec Frélichov polní práce chorvatská Frélichov 110 S 1886 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ská 1894 vdaná Litobračice v domácnosti německá 131

132 Frélichov 111 S 1887 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ová 1895 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S-ská (jiné příjmení) 1855 vdova Grosnoc výměnkářka chorvatská Frélichov 113 J 1873 ženatý Frélichov domkář chorvatská J-ová 1889 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 114 K 1896 ženatý Frélichov domkář chorvatská K-ová 1896 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S-ská 1861 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 116 J 1889 ženatý Frélichov domkář chorvatská J-ová 1889 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 132

133 Frélichov117 S 1884 vdovec Frélichov obuvník chorvatská Frélichov 118 W-ová 1862 vdova Hrušovany výměnkářka chorvatská Frélichov 119 K 1867 ženatý Frélichov domkář chorvatská K-ová 1867 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 120 S 1865 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ová 1869 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 121 Š 1893 ženatý Novosedly výhybkář chorvatská Š-ová 1892 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 133

134 Frélichov 122 M 1880 ženatý Frélichov domkář chorvatská M-ová 1888 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 123 Č 1875 ženatý Frélichov rolník chorvatská Č-ská 1874 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 124 K 1873 ženatý Frélichov domkář chorvatská K-ová 1871 vdaná Frélichov v domácnosti německá Frélichov 125 L 1902 ženatý Frélichov domkář chorvatská L-ová 1906 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská H 1878 ženatý Frélichov v zemědělství chorvatská H-(ová) 1880 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 134

135 Frélichov 128 Č 1877 ženatý Frélichov rolník chorvatská Č-ská 1879 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 129 S 1869 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ová 1887 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 130 L 1886 ženatý Frélichov domkář chorvatská L-ová 1889 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 131 K 1890 ženatý Frélichov domkář chorvatská K-ová 1891 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská K 1868 vdova Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 132 K-ová 1880 vdova Frélichov v domácnosti chorvatská 135

136 Frélichov 133 S 1878 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ská 1880 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S 1907 ženatý Frélichov v zemědělství chorvatská S-ská 1908 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 134 M 1892 ženatý Nový Přerov penzista chorvatská M-ová 1893 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 137 G 1882 ženatý Frélichov zemědělský dělník německá G-ová 1885 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 138 W 1890 ženatý Frélichov domkář chorvatská W-ová 1889 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 136

137 Frélichov 140 S 1888 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ská 1889 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 141 H 1894 ženatý Frélichov domkář chorvatská H-(ová) 1895 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 142 S 1893 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ská 1898 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 143 P 1886 ženatý Frélichov domkář chorvatská P-ová 1885 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 145 G 1893 ženatý Nový Přerov domkář chorvatská G-ová 1901 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 137

138 Frélichov 147 K 1900 ženatý Frélichov domkář chorvatská K-ová 1901 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská K-ová 1861 vdova Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 149 M 1863 vdovec Frélichov domkář chorvatská M 1909 ženatý Frélichov zemědělský dělník chorvatská M-ová 1910 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 151 H-(ová) 1881 vdova Frélichov rolník chorvatská M 1895 ženatý Nový Přerov obchodník chorvatská M-ová 1895 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 152 H 1888 ženatý Frélichov domkář chorvatská H-(ová) 1896 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 138

139 Frélichov 153 S 1893 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ová 1895 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská L 1860 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská L-ová 1861 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 156 S 1880 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ová 1879 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S-ová 1853 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 157 P 1896 ženatý Frélichov zemědělský dělník chorvatská P-ová 1904 vdaná Frélichov zemědělský dělník chorvatská Frélichov 158 W 1881 ženatý Frélichov domkář chorvatská W-ová 1886 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská W-ová 1855 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská 139

140 Frélichov 159 J 1871 ženatý Frélichov rolník chorvatská J-ová 1879 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S 1852 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská S-ská 1856 vdaná Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 160 S 1884 ženatý Nové Přerov rolník chorvatská S-ová 1877 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Š 1852 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská Š-ová 1858 vdaná Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 161 K 1887 ženatý Frélichov malorolník chorvatská K-ová 1886 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S 1850 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská S-ská 1851 vdaná Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 162 L 1858 ženatý Frélichov domkář chorvatská L-ová 1861 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 140

141 Frélichov 163 C 1895 ženatý Frélichov strojvůdce chorvatská C-ská 1895 vdaná Prátlsbrun v domácnosti německá (Mikulov) C 1854 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská C-ská 1854 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 164 L-ová 1862 vdova Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 165 Č 1897 ženatý Frélichov domkář chorvatská Č-ská 1897 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Č-ská 1867 vdova Frélichov - chorvatská Frélichov 166 S 1899 ženatý Frélichov domkář německá S-ová 1903 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská W 1874 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská W-ová 1879 vdaná Frélichov výměnkářka chorvatská K 1842 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská K-(ová) 1845 vdaná Frélichov výměnkářka chorvatská 141

142 Frélichov 167 M 1881 ženatý Frélichov rolník německá M-ová 1885 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Š-ová 1847 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 168 S 1879 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ová 1912 vdaná Frélichov zemědělství chorvatská S-ský 1853 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 169 W 1904 ženatý Frélichov rolník německá W-ová 1907 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská W 1872 ženatý Frélichov výměnkář německá W-ová 1871 vdaná Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 172 M 1901 ženatý Vídeň domkář německá M-ová 1898 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 142

143 Frélichov 174 S 1907 ženatý Frélichov domkař chorvatská S-ská 1906 vdaná Frélichov v zemědělství chorvatská J 1872 ženatý Frélichov výměnkář česká J-ová 1873 vdaná Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 175 J 1901 ženatý Frélichov zedník chorvatská J-ová 1903 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská H 1862 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská H-(ová) 1864 vdaná Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 176 W 1880 ženatý Frélichov zedník chorvatská W-ová 1880 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S-ská 1851 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 179 M 1875 ženatý Hrušovany nad domkář chorvatská Jevišovkou M-ová 1875 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 143

144 Frélichov 180 K 1877 ženatý Frélichov domkář chorvatská K-ová 1888 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská K-ová 1857 vdova Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 181 S 1871 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ská 1872 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 182 S 1885 ženatý Nový Přerov domkář chorvatská S-ová 1880 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská V 1847 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 183 L-ová 1901 vdova Frélichov domkář chorvatská 144

145 Frélichov 184 Z-ová 1890 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská H-(ová) 1856 vdova Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 185 S 1880 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ská 1885 vdaná Frélichov - chorvatská P-ová 1847 vdova Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 187 M 1881 ženatý Hrušovany nad zámečník chorvatská Jevišovkou M-ová 1889 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská M-ová 1861 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 188 J 1886 ženatý Frélichov rolník chorvatská J-ová 1889 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 145

146 Frélichov 189 S 1882 ženatý Frélichov rolník chorvatská S-ská 1882 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 190 S 1878 vdovec Frélichov domkář chorvatská Frélichov 191 S 1891 ženatý Frélichov domkář chorvatská S-ová 1889 vdova Frélichov v domácnosti chorvatská L-ová 1858 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 193 R 1903 ženatý Frélichov domkář chorvatská R-ová 1906 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská L-ová 1885 vdova Frélichov domkář chorvatská 146

147 Frélichov 194 K 1864 ženatý Frélichov domkář chorvatská K-ová 1867 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 195 H-(ová) 1865 vdova Frélichov malorolnice chorvatská Frélichov 196 Č 1866 ženatý Frélichov malorolník chorvatská Č-ská 1868 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 197 S 1897 ženatý Frélichov železničář chorvatská S-ová 1898 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská R 1867 ženatý Frélichov zemědělství chorvatská R-ová 1867 vdaná Frélichov zemědělství chorvatská 147

148 Frélichov198 K 1902 ženatý Frélichov stolař chorvatská K-ová 1900 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 199 R 1862 ženatý Frélichov domkař chorvatská R-ová 1860 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 200 J 1880 ženatý Frélichov rolník chorvatská J-ová 1881 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská J-ová 1861 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 201 S 1873 ženatý Frélichov malorolník chorvatská S-ová 1881 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 148

149 Frélichov 203 S 1875 ženatý Frélichov zemědělství chorvatská S-ová 1886 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frérilichov 208 D-ová 1864 vdova Frélichov zemědělství chorvatská Frélichov 211 H 1894 ženatý Frélichov malorolník chorvatská H-(ová) 1895 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská H-(ová) 1861 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 213 S 1882 ženatý Frélichov malorolník chorvatská S-ová 1887 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 216 V 1897 ženatý Frélichov rolník chorvatská V-ová 1900 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 149

150 Frélichov 217 R 1865 ženatý Frélichov malorolník chorvatská R-ová 1870 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 218 G 1886 ženatý Nový Přerov malorolník chorvatská G-ová 1883 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská V 1849 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 219 K-ová 1870 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 220 V 1896 ženatý Frélichov malorolník chorvatská V-ová 1898 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 150

151 Frélichov 221 M 1865 ženatý Frélichov domkař, pastýř chorvatská M-ová 1870 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 222 F-ová 1871 vdova Frélichov železničář chorvatská Frélichov 223 S 1869 ženatý Frélichov malorolník chorvatská S-ská 1877 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 224 S 1899 ženatý Frélichov domkař chorvatská S-ová 1907 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 151

152 Frélichov 227 K 1901 ženatý Frélichov malorolník chorvatská K-ová 1900 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská K 1862 ženatý Frélichov výměnkář chorvatská K-ová 1865 vdaná Frélichov výměnkářka chorvatská Frélichov 228 M 1879 ženatý Frélichov domkař, zemědělec chorvatská M-ová 1884 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 231 R 1875 ženatý Frélichov malorolník chorvatská R-ová 1873 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 232 R 1867 ženatý Frélichov domkař, chorvatská zemědělství R-ová 1872 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 152

153 Frélichov 233 F-ová 1880 vdova Frélichov domkářka, chorvatská zemědělství Frélichov 234 J 1877 ženatý Frélichov malorolník, v chorvatská zemědělství J-ová 1878 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S 1854 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská Frélichov 235 P 1876 ženatý Frélichov domkař, malorolník chorvatská P-ová 1881 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 236 K 1876 ženatý Frélichov rolník chorvatská K-(ová) 1879 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská K 1846 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská 153

154 Frélichov 237 S 1880 ženatý Frélichov domkař, malorolník chorvatská S-ská 1879 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 239 J 1880 vdovec Frélichov malířský pomocník chorvatská Frélichov 240 W 1880 vdovec Frélichov výhybkář chorvatská Frélichov 241 S 1859 ženatý Frélichov obecní zřízenec chorvatská S-ská 1863 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 242 K 1874 ženatý Frélichov obuvnictví chorvatská K-ová 1881 vdaná Hrabětice (Jaroslavice) v domácnosti německá 154

155 Frélichov 243 H 1882 ženatý Frélichov rolník chorvatská H-(ová) 1885 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 244 K 1875 ženatý Frélichov domkař chorvatská K-ová 1884 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 245 R 1884 ženatý Frélichov domkař, malorolník chorvatská R-ová 1886 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 247 R 1884 ženatý Frélichov domkař chorvatská R-ová 1887 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 155

156 Frelichov 248 F 1887 ženatý Frélichov domkař, chorvatská zemědělství F-ová 1884 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 250 L 1888 ženatý Frélichov topič chorvatská L-ová 1903 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 252 K 1862 ženatý Frélichov domkař německá K-ová 1865 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 253 H 1896 ženatý Frélichov domkař, chorvatská zemědělství H-ová 1899 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 156

157 Frélichov 254 S 1893 ženatý Frélichov domkař, chorvatská zemědělství S-ová 1890 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 255 S 1894 ženatý Frélichov zemědělství chorvatská S-ová 1897 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 256 K 1893 ženatý Frélichov železnice česká K-ová 1894 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 258 S 1884 ženatý Frélichov rolník německá S-ová 1891 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 157

158 Frélichov 260 K 1865 ženatý Vídeň natěrač německá K-ová 1890 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 261 Č 1884 ženatý Frélichov školník chorvatská Č-(ová) 1882 vdaná Vídeň - německá Frélichov 262 M 1902 ženatý Vídeň zemědělství chorvatská M-ová 1902 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 263 S 1908 ženatý Frélichov - chorvatská S-ová 1907 vdaná Frélichov - chorvatská Frélichov 265 D 1895 ženatý Frélichov malorolník chorvatská D-ová 1899 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 158

159 Frélichov 266 M 1897 ženatý Frélichov domkář chorvatská M-ová 1902 vdaná nečitelné v domácnosti česká Frélichov 267 J 1888 ženatý Nový Přerov domkář německá J-ová 1886 vdaná Stutkaufen (Rakousko) v domácnosti chorvatská Frélichov 268 L 1898 ženatý Frélichov státní služba, chorvatská domkař L-ová 1899 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 269 K 1895 ženatý Frélichov zemědělský dělník chorvatská K-ová 1895 vdaná Mikulov v domácnosti německá 159

160 Frélichov 270 S 1898 ženatý Frélichov zemědělský dělník chorvatská S-ová 1895 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 272 S 1897 ženatý Frélichov v domácnosti, chorvatská malozemědělec S-ská 1900 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská S 1901 ženatý Frélichov zemědělský dělník chorvatská S-ská 1901 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 274 W-ová 1896 vdaná Frélichov zemědělský dělník chorvatská Frélichov 276 U 1899 ženatý Šanoce domkář česká (Jaroslavice) U-ová 1900 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 160

161 Frélichov 277 K 1893 ženatý Frélichov domkář chorvatská K-ová 1890 vdaná Frélichov v domácnosti německá Frélichov 278 H 1903 ženatý Frélichov domkář chorvatská H-ová 1904 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 279 K 1899 ženatý Frélichov domkář, chorvatská malozemědělec K-ová 1903 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 281 S 1886 ženatý Pyscholedna domkář česká (Náměšť nad Oslavou) S-ová 1888 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská 161

162 Frélichov 282 S 1905 ženatý Frélichov domkař, chorvatská malozemědělec S-ská 1903 vdaná Nový Přerov v domácnosti chorvatská Frélichov 283 K 1903 ženatý Wilodenduz domkař, pastýř chorvatská K-ová 1902 vdaná Frélichov v domácnosti, zemědělec chorvatská Frélichov 290 S 1904 ženatý Frélichov domkař německá S-ová 1905 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Frélichov 294 J 1901 ženatý Frélichov domkař chorvatská J-ová 1908 vdaná Dobré Pole v domácnosti německá 162

163 Frélichov 297 K 1904 ženatý Nový Přerov domkář, chorvatská zemědělský dělník K-ová 1901 vdaná Frélichov v domácnosti chorvatská Nový Přerov 1 S-ová 1880 vdova Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 2a A 1893 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská A-ová 1898 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská A 1864 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská A-ová 1862 vdaná Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 5 J 1879 ženatý Bradleng rolník česká (Boskovice) J-ová 1887 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 163

164 Nový Přerov 6a M 1869 ženatý Frélichov rolník chorvatská M-ová 1873 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 6b M 1859 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská M-ová 1859 vdaná Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 9 M-ová 1854 vdova Dobré Pole výměnkář chorvatská Nový Přerov 10 S 1874 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ová 1884 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 11 M 1898 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská M-ová 1902 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 164

165 Nový Přerov 12 J-ová 1868 vdova Třebíč výměnkářka chorvatská Nový Přerov 13 S 1888 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ová 1889 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská D 1852 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská D-ová 1853 vdaná Dobré Pole výměnkářka chorvatská Nový Přerov 14 K 1874 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1873 vdaná Nový Přerov pomocnice při hospodářství chorvatská Nový Přerov 15 S-ová 1882 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská G 1855 ženatý Mikulov výměnkář chorvatská G-ová 1855 vdova Nový Přerov výměnkářka chorvatská 165

166 Nový Přerov 17 O 1860 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská O-ová 1866 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 18 M 1883 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská M-ová 1896 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská J 1854 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská J-ová 1854 vdaná Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 21 V 1882 ženatý Nový Přerov rolník německá V-ová 1892 vdaná Nový Přerov v domácnosti chorvatská Nový Přerov 22 S 1888 vdovec Nový Přerov rolník chorvatská 166

167 Nový Přerov 23 S 1870 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ová 1877 vdaná Nový Přerov pomocnice pří hospodářství chorvatská Nový Přerov 26 V 1871 vdovec Nový Přerov rolník chorvatská Nový Přerov 27 P-ová 1868 vdova Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 28 K 1875 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1875 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 29 K 1859 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1878 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 167

168 Nový Přerov 30 K-ová 1853 vdova Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 31 H 1895 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská H-(ová) 1889 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská H 1852 vdovec Nový Přerov výměnkář chorvatská Nový Přerov 33 K-ová 1879 vdova Frélichov rolnice chorvatská Nový Přerov 34 V 1879 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská V-ová 1885 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 35 S 1860 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ská 1865 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 168

169 Nový Přerov 38 J 1870 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská J-ová 1886 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 39 K 1897 ženatý Nový Přerov hostinský chorvatská K-ová 1897 vdaná Nový Přerov hostinská chorvatská Nový Přerov 40 K 1885 ženatý Nový Přerov rolník německá K-ová 1891 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská K-ová 1857 vdova Dobré Pole výměnkářka chorvatská Nový Přerov 41 M 1872 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská M-ová 1878 vdaná Železko rolnice česká (Moravská Třebová) M 1864 vdovec Nový Přerov - chorvatská 169

170 Nový Přerov 42 B 1858 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská B-ová 1860 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 43a M 1893 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská M-ová 1899 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská M 1823 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská M-ová 1830 vdaná Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 43b A 1901 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská A-ová 1905 vdaná Nový Přerov rolník chorvatská A-ová 1868 vdova Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 44 A-ová 1871 vdova Nový Přerov rolník, obchodnice chorvatská 170

171 Nový Přerov 46 M 1902 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská M-ová 1909 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 47 J 1876 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská J-ová 1880 vdaná Frélichov rolnice chorvatská J 1905 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská Nový Přerov 48 R-ová 1853 vdova Dobré Pole výměnkářka chorvatská Nový Přerov 49 J 1860 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská J-ová 1863 vdaná Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 50 A 1863 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská A-ová 1864 vdaná Frélichov rolnice chorvatská 171

172 Nový Přerov 51a B 1894 ženatý Drnholec zemědělský dělník německá (Mikulov) B-ová 1899 vdaná Nový Přerov zemědělská dělnice chorvatská Nový Přerov 54 S 1897 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ová 1896 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 55 K 1901 ženatý Nový Přerov rolník německá K-ová 1909 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská S 1866 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská S-ská 1868 vdaná Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 56 M 1883 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská M-ová 1884 vdaná Frélichov rolnice chorvatská 172

173 Nový Přerov 57 P-ová 1867 vdova Nový Přerov zemědělská dělnice chorvatská Nový Přerov 58 D-ová 1884 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 59 G 1867 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská G-ová 1875 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 60 A 1901 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská A-ová 1897 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 61 S 1891 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ská 1899 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská S-ská 1851 vdova Nový Přerov výměnkářka chorvatská 173

174 Nový Přerov 62 S 1899 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ová 1900 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 63 M 1904 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská M-(ová) 1905 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská M-ová 1872 vdova Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 64 K 1864 ženatý Novosedly rolník německá (Mikulov) K-(ová) 1863 vdaná Félichov rolnice chorvatská Nový Přerov65 K 1861 ženatý Frélichov rolník chorvatská K-(ová) 1874 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 174

175 Nový Přerov 66 K 1888 ženatý Frélichov dělník německá K-(ová) 1892 vdaná Nový Přerov - chorvatská K (jiné příjmení) 1853 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská K-(ová) (jiné příjmení) 1860 vdaná Frélichov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 68 P 1879 ženatý Nový Přerov cestář chorvatská P-ová 1888 vdaná Frélichov - chorvatská Nový Přerov 72 H 1909 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská H-(ová) 1911 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská H 1876 vdovec Nový Přerov výměnkář chorvatská Nový Přerov 76 J 1885 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská J-ová 1892 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská J 1861 vdovec Nový Přerov výměnkář chorvatská 175

176 Nový Přerov 78 S 1894 ženatý Nový Přerov roník chorvatská S-ská 1897 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská M 1857 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská M-ová 1855 vdaná Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 79 K 1881 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-(ová) 1888 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 80 O 1864 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská O-ová 1864 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 82 S 1885 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ová 1884 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 176

177 Nový Přerov 83 S 1895 ženatý Nový Přerov zemědělský dělník chorvatská S-ská 1895 vdaná Nový Přerov zemědělský dělník chorvatská H 1853 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská H-(ová) 1856 vdaná Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 84 H 1878 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská H-(ová) 1886 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 85 K 1882 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1886 vdaná Nový Přerov rolník chorvatská R 1859 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská Nový Přerov 86 E 1887 ženatý Nový Přerov truhlář chorvatská E-ová 1888 vdaná Nový Přerov - chorvatská 177

178 Nový Přerov 87 K 1896 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1898 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská K 1866 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská K-ová 1868 vdaná Frélichov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 89 M 1852 ženatý Nový Přerov obecní hlídač chorvatská M-ová 1859 vdaná Nový Přerov - chorvatská Nový Přerov 90 G 1901 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská G-ová 1896 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská O-ová 1860 vdova Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 91 S 1860 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská S-ská 1859 vdaná Nový Přerov výměnkářka chorvatská 178

179 Nový Přerov 94 V 1892 ženatý Nový Přerov kolář chorvatská V-(ová) 1894 vdaná Nový Přerov - chorvatská V 1863 ženatý Nový Přerov výměnkář chorvatská V-(ová) 1869 vdaná Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 95 D 1873 ženatý Frélichov zemědělský rolník chorvatská D-ová 1890 vdaná Dolní Dunaj (Mikulov) - chorvatská Nový Přerov 96 P 1886 ženatý Nový Přerov kovář chorvatská P-ová 1886 vdaná Nový Přerov - německá Nový Přerov 98 V 1903 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská V-ová 1910 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 179

180 Nový Přerov 99 M-ová 1883 vdova Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 100 K 1885 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1888 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 101 K 1891 ženatý Frélichov rolník chorvatská K-ová 1885 vdaná Nový Přerov rolnice německá Nový Přerov 102 S 1879 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ová 1904 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 103 K 1874 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1880 vdaná Nový Přerov rolnice německá 180

181 Nový Přerov 104 G 1895 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská G-ová 1898 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 104 P-ová 1850 vdova Frélichov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 105 K 1856 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1860 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 106 K 1895 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1900 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 111 E 1883 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská E-ová 1885 vdaná Frélichov rolnice chorvatská E 1849 vdovec Nový Přerov výměnkář chorvatská 181

182 Nový Přerov 113 A-ová 1854 vdova Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 114 G 1890 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská G-ová 1901 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská G-ová 1856 vdova Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 115 S 1878 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ová 1874 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 117 I 1901 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská I-ová 1900 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská I-ová 1874 vdova Frélichov výměnkář chorvatská 182

183 Nový Přerov 118 H 1882 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská H-(ová) 1891 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 119 S 1899 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ská 1891 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 120 R 1897 ženatý Nový Přerov zemědělský dělník chorvatská R-ová 1890 vdaná Nový Přerov - chorvatská M-ová 1857 vdova Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 121 K 1890 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1891 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 183

184 Nový Přerov 122 M 1888 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská M-ová 1888 vdaná Nový Přerov majitelka obchodu chorvatská Nový Přerov 124 S 1859 vdovec Nový Přerov rolník chorvatská Nový Přerov 125 S 1869 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ská 1874 vdaná Nový Přerov rolník chorvatská Nový Přerov 126 I 1897 ženatý Nový Přerov penzistor chorvatská I-(ová) 1898 vdaná Nový Přerov zemědělství chorvatská S-(ová) 1859 vdova Nový Přerov výměnkář chorvatská Nový Přerov 127 S 1859 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ová 1865 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 184

185 Nový Přerov 128 A 1866 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská A-(ová) 1881 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 129 K 1882 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-(ová) 1880 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 131 V 1869 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská V-(ová) 1874 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 132 G 1896 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská G-(ová) 1897 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 133 K-ová 1886 vdova Nový Přerov zemědělská dělnice chorvatská 185

186 Nový Přerov 134 R 1900 ženatý Nový Přerov zemědělský dělník chorvatská R-(ová) 1899 vdaná Nový Přerov zemědělská dělnice chorvatská Nový Přerov 135 M 1872 vdovec Nový Přerov rolník chorvatská Nový Přerov 136 V 1875 vdovec Nový Přerov rolník chorvatská Nový Přerov 137 A 1862 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská A-(ová) 1867 vdaná Nový Přerov obchod se smíšeným zbožím chorvatská Nový Přerov 138 M 1900 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská M-(ová) 1903 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská K 1854 vdovec Nový Přerov výměnkář chorvatská 186

187 Nový Přerov 139 S-(ová) 1885 vdova Nový Přerov rolník chorvatská Nový Přerov 140 S 1876 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ská 1879 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 146 K 1887 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-(ová) 1889 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 147 E 1895 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská E-(ová) 1904 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 150 V 1881 ženatý Frelichov rolník chorvatská V-(ová) 1881 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 187

188 Nový Přerov 151 E-(ová) 1881 vdova Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 152 M 1881 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská M-ová 1891 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 153 K 1887 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1886 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 154 K 1888 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1887 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 156 K 1879 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-ová 1879 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 188

189 Nový Přerov 157 E 1869 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská E-(ová) 1873 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 158 L-(ová) 1872 vdova Nový Přerov výměnkářka chorvatská Nový Přerov 159 N 1899 ženatý Zeselice učitel česká N-ová 1907 vdaná Frélichov - chorvatská Nový Přerov 160 S 1882 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ová 1887 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 161 S 1886 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ová 1881 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 189

190 Nový Přerov 162 M 1885 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská M-ová 1890 vdaná Alt Rupers rolnice chorvatská Nový Přerov 163 S 1882 ženatý Nový Přerov rolník německá S-ová 1887 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 164 O 1893 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská O-ová 1898 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 165 K 1882 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-(ová) 1894 vdaná Nový Přerov rolnice německá Nový Přerov 166 V 1895 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská V-ová 1898 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 190

191 Nový Přerov 168 H 1885 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská H-(ová) 1884 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 169 G 1885 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská G-(ová) 1885 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 170 K 1886 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská K-(ová) 1890 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská M 1849 vdovec Frélichov výměnkář chorvatská Nový Přerov 171 W-(ová) 1896 vdova Nový Přerov - chorvatská A 1855 ženatý Nový Přerov penzistor chorvatská A-(ová) 1855 vdaná Frélichov železniční penzistka chorvatská 191

192 Nový Přerov 174 M 1861 ženatý Nový Přerov penzista chorvatská M-ová 1863 vdaná Nový Přerov penzista chorvatská Nový Přerov 177 I 1898 ženatý Nový Přerov železniční dělník chorvatská I-ová 1897 vdaná Nový Přerov - chorvatská Nový Přerov 179 K 1894 ženatý Nový Přerov železniční dělník chorvatská K-ová 1895 vdaná Nový Přerov pomocnice při hospodářství chorvatská Nový Přerov 180 J 1889 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská J-(ová) 1897 vdaná Frélichov rolnice chorvatská 192

193 Nový Přerov 184 A 1898 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská A-ová 1898 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 185 S 1896 ženatý Nový Přerov zemědělský dělník chorvatská S-ová 1905 vdaná Frélichov zemědělská dělnice chorvatská Nový Přerov 186 J 1895 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská J-ová 1902 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 187 G 1895 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská G-ová 1901 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 188 H 1891 ženatý Sered na Váhu rolník chorvatská H-ská 1902 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 193

194 Nový Přerov 190 S 1886 ženatý Nový Přerov četnický strážmistr chorvatská S-ová 1894 vdaná Veselé (Slovensko, Namestov) - chorvatská Nový Přerov 193 A 1895 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská A-ová 1896 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 194 J 1903 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská J-ová 1908 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 195 W 1906 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská W-ová 1904 vdaná Nevšová (Uherské Hradiště) rolnice česká 194

195 Nový Přerov 196 S 1900 ženatý Nový Přerov rolník chorvatská S-ská 1903 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Nový Přerov 197 E 1902 ženatý Nový Přerov zemědělský dělník chorvatská E-ová 1910 vdaná Nevšová (Uherské Hradiště) - česká Dobré Pole 2 Příjmení rok rodinný stav rodiště povolání národnost S 1859 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská S-ová 1864 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 4 Příjmení rok rodinný stav rodiště povolání národnost L 1897 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská L-ová 1897 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská L-ová 1867 vdova Dobré Pole výměnkářka chorvatská 195

196 Dobré Pole 5 L 1867 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská L-ová 1883 vdaná Frélichov rolnice chorvatská Dobré Pole 7 A-ová 1856 vdova Dobré Pole v zemědělství chorvatská Dobré Pole 9 K 1893 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská K-ová 1890 vdaná Dobré Pole rolnice německá K-ová 1861 vdova Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 11 A 1877 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská A-ová 1892 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská 196

197 Dobré Pole 12 B 1874 ženatý Letkovice rolník česká (Jevíčko) B-ová 1893 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 15 Š 1878 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská Š-ová 1882 vdaná Frélichov rolnice chorvatská Dobré Pole 16 S 1898 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská S-ová 1899 vdaná Frélichov rolnice chorvatská S-ová 1867 vdova Dobré Pole výměnkářka chorvatská Dobré Pole 17 A 1893 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská A-ová 1897 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská A-ová 1853 vdova Dobré Pole rolnice chorvatská 197

198 Dobré Pole 20 R 1887 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská R-ová 1888 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská R 1853 vdovec Dobré Pole výměnkář chorvatská Dobré Pole 21 S 1863 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská S-ová 1866 vdaná Frélichov rolnice chorvatská Dobré Pole 22 K 1889 ženatý Vlasatice rolník chorvatská (Pohořelice) K-ová 1891 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 23 H 1886 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská H-ová 1897 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská 198

199 Dobré Pole 24 K 1898 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská K-ová 1898 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 25 H 1869 vdovec Dobré Pole rolník chorvatská Dobré Pole 26 S 1856 vdovec Dobré Pole rolník chorvatská Dobré Pole 27 R 1859 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská R-ová 1862 vdaná Frélichov rolnice chorvatská Dobré Pole 28 S-ová 1878 vdova Dobré Pole rolnice chorvatská 199

200 Dobré Pole 31 Č 1890 ženatý Prátlsbrun rolník chorvatská Č-ská 1891 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 32 K 1877 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská K-ová 1881 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 33 H 1864 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská H-ová 1861 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 35 H 1892 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská H-ská 1902 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská 200

201 Dobré Pole 37 S 1871 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská S-ská 1876 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 39 K 1889 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská K-ová 1895 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská K 1862 ženatý Dobré Pole výměnkář chorvatská K-ová 1863 vdaná Dobré Pole výměnkářka chorvatská Dobré Pole 40 H 1892 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská H-ová 1895 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská H 1856 ženatý Dobré Pole výměnkář chorvatská H-ová 1860 vdaná Dobré Pole výměnkářka chorvatská Dobré Pole 41 N 1875 ženatý Jenešov rolník česká N-ová 1876 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská 201

202 Dobré Pole 42 Č 1882 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská Č-ská 1892 vdaná Dobré Pole rolnice česká Dobré Pole 44 A 1890 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská A-ová 1892 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 46 Č-ská 1865 vdova Prátlsbrun rolnice chorvatská L 1889 ženatý Dobré Pole rolník česká L-ová 1897 vdaná Prátlsbrun rolnice chorvatská Dobré Pole 50 H 1877 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská H-ová 1878 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská 202

203 Dobré Pole 51 P-ová 1856 vdova Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 52 H-ová 1874 vdova Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 53 G 1894 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská G-ová 1895 vdaná Rakousko rolnice německá G 1861 ženatý Dobré Pole výměnkář chorvatská G-ová 1857 vdaná Novosedly výměnkářka chorvatská Dobré Pole 55 R-ová 1852 vdova Dobré Pole rolnice chorvatská 203

204 Dobré Pole 58 D 1869 ženatý Mikulov rolník německá D-(ová) 1868 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 60 P 1903 ženatý Prátlsbrun dělník česká P-(ová) 1907 vdaná Dobré Pole švadlena chorvatská Dobré Pole 67 D 1881 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská D-ová 1890 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Dobré Pole 70 Č 1903 ženatý Prátlsbrun rolník chorvatská Č-ská 1906 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská L 1871 ženatý Dobré Pole výměnkář chorvatská L-ová 1871 vdaná Dobré Pole výměnkářka chorvatská 204

205 Dobré Pole 71 S 1902 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská S-ová 1906 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská S 1868 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská S-ová 1875 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 74 H 1855 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská H-ová 1854 vdaná Nový Přerov rolnice chorvatská Dobré Pole 75 O 1879 ženatý Hlina rolník česká (Ivančice) O-ová 1882 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 78 K 1886 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská K-ová 1884 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská 205

206 Dobré Pole 79 A 1885 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská A-ová 1886 vdaná Dobré Pole rolnice chorvatská Dobré Pole 80 B 1877 ženatý Dobré Pole cestář chorvatská B-ová 1882 vdaná Dobré Pole - chorvatská B-ová 1856 vdova Dobré Pole výměnkářka chorvatská Dobré Pole 84 G 1893 ženatý Dobré Pole rolník německá G-ová 1896 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 85 G 1902 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská G-ová 1906 vdaná Dobré Pole - chorvatská G 1867 vdovec Dobré Pole výměnkář chorvatská 206

207 Dobré Pole 86 B 1895 ženatý Dobré Pole domkář československá B-ová 1897 vdaná Dobré Pole - chorvatská B 1869 vdovec Dobré Pole výměnkář československá Dobré Pole 87 G 1863 ženatý Dobré Pole domkář chorvatská G-ová 1868 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 88 H 1875 ženatý Dobré Pole obecní sluha chorvatská H-ová 1873 vdaná Dobré Pole. chorvatská S 1901 ženatý Dobré Pole zemědělský dělník chorvatská S-ová 1906 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 91 Č 1894 ženatý Prátlsbrun domkař chorvatská (Mikulov) Č-ská 1898 vdaná Dobré Pole - chorvatská 207

208 Dobré Pole 92 B 1866 ženatý Dobré Pole domkař chorvatská B-ová 1867 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 96 Č 1889 ženatý Prátlsbrun rolník chorvatská Č-ská 1891 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 98 L 1865 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská L-ová 1868 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 100 S 1898 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská S-ská 1896 vdaná Dobré Pole - chorvatská S 1860 vdovec Dobré Pole výměnkář chorvatská 208

209 Dobré Pole 101 H 1896 ženatý Dobré Pole domkař chorvatská H-ová 1896 vdaná Dobré Pole - česká P 1862 ženatý Ivaň výměnkář česká (Židlochovice) P-ová 1860 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 102 Č 1892 ženatý Dobré Pole tesař chorvatská Č-ská 1888 vdaná Pohořelice - československá Dobré Pole 104 H 1863 ženatý Dobré Pole penzista chorvatská H-ová 1857 vdaná Znojmo - chorvatská S 1847 vdovec Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 109 A 1852 ženatý Dobré Pole - chorvatská A-ová 1854 vdaná Dobré Pole - chorvatská 209

210 Dobré Pole 110 K 1901 ženatý Dobré Pole domkař chorvatská K-ová 1901 vdaná Dobré Pole - chorvatská H-(ová) 1872 vdova Dobré Pole výměnkářka chorvatská Dobré Pole 113 D 1882 ženatý Dobré Pole domkař chorvatská D-ová 1888 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 115 M 1884 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská M-ová 1886 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 116 D 1879 ženatý Dobré Pole řezník a uzenář chorvatská D-ová 1887 vdaná Dobré Pole - chorvatská 210

211 Dobré Pole 118 O 1897 ženatý Dobré Pole obchodník se chorvatská zeleninou O-ová 1905 vdaná Dobré Pole - chorvatská B-ová 1863 vdova Dobré Pole domkařka chorvatská Dobré Pole 119 M 1898 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská M-ová 1904 vdaná Dobré Pole - chorvatská M 1870 ženatý Dobré Pole výměnkář chorvatská M-ová 1872 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 120 L-ová 1862 vdova Dobré Pole domkařka chorvatská Dobré Pole 121 R 1891 ženatý Dobré Pole domkař chorvatská R-ová 1893 vdaná Dobré Pole - chorvatská 211

212 Dobré Pole 123 A 1900 ženatý Dobré Pole hostinský, rolník chorvatská A-ová 1903 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 125 H 1884 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská H-(ová) 1882 vdaná Dobré Pole - chorvatská P 1853 vdovec Dobré Pole výměnkář chorvatská Dobré Pole 127 R 1888 ženatý Prátlsbrun domkář československá R-ová 1886 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 128 H 1854 ženatý Dobré Pole policejní hlídač chorvatská H-ová 1854 vdaná Dobré Pole - chorvatská 212

213 Dobré Pole 130 W 1891 ženatý Urspitz domkař německá W-ová 1882 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 131 V 1877 ženatý Pohořelice rolník československá V-ová 1877 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 132 S 1861 ženatý Dobré Pole domkař chorvatská S-ská 1872 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 135 S 1883 ženatý Nišpice domkař německá S-(ová) 1878 vdaná Dobré Pole - chorvatská 213

214 Dobré Pole 139 A 1904 ženatý Dobré Pole domkař chorvatská A-ová 1909 vdaná Vídeň - československá Dobré Pole 140 G-ová 1878 vdaná Dobré Pole domkařka chorvatské G 1840 vdovec Dobré Pole výměnkář chorvatské Dobré Pole 143 M 1877 ženatý Falkenstein domkař německá (Rakousko) M-ová 1883 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 145 H 1885 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská H-ová 1886 vdaná Dobré Pole - chorvatská 214

215 Dobré Pole 146 H 1894 ženatý Dobré Pole stolař chorvatská H-ová 1893 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 147 K 1901 ženatý Dobré Pole železniční chorvatská zřízenec K-ová 1902 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 148 K 1899 ženatý Dobré Pole rolník chorvatská K-(ová) 1901 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 150 Č 1900 ženatý Prátlsbrun rolník chorvatská (Mikulov) Č-ská 1894 vdaná Věrovany (Přerov) - československá 215

216 Dobré Pole 151 Č 1859 ženatý Dobré Pole domkař chorvatská Č-ská 1866 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 153 S 1901 ženatý Dobré Pole obchod se chorvatská smíšeným zbožím S-ská 1899 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 154 Ž 1858 ženatý Lesnice domkař československá (Zábřeh) Ž-ová 1964 vdaná Dobré Pole - chorvatská Dobré Pole 156 L 1884 ženatý Dobré Pole domkař německá L-ová 1893 vdaná Dobré Pole - chorvatská 216

217 Národnost dětí z etnicky smíšených manželství 133 Frélichov 18 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel bytu mužské 1904 ženatý Frélichov S-ová manželka ženské 1901 vdaná Weistatten 1929 Weistatten 3 S syn mužské 1928 svobodný Weistatten 1929 Weistatten 4 S-ová dcera ženské 1930 svobodná Frélichov S otec mužské 1869 vdovec Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické - - trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale Sestavila Eva Fialová, zdroj: Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/160/1 2; NAP: fond 752/2 SO1930, sg. 418/180/

218 Frélichov 24 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 O majitel bytu mužské 1900 ženatý Frélichov O-ová manželka ženské 1903 vdaná Frélichov O-ová dcera ženské 1922 svobodná Frélichov O-ová dcera ženské 1926 svobodná Frélichov O syn mužské 1927 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Frélichov německá římskokatolické - - trvale - 218

219 Frélichov 45 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel bytu mužské 1899 ženatý Frélichov S-ská manželka ženské 1904 vdaná Frélichov S-ská dcera ženské 1923 svobodná Frélichov S syn mužské 1927 svobodný Frélichov S-ská dcera ženské 1930 svobodná Frélichov S otec mužské 1858 ženatý Frélichov S-ská matka ženské 1858 vdaná Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické - - trvale - 6 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 7 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 219

220 Frélichov 51 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 H majitel bytu mužské 1895 ženatý Nové Sídlo 1926 Mikulov (svatba 1922) 2 H-ová manželka ženské 1902 vdaná Frélichov - - (svatba 1922) 3 H syn mužské 1924 svobodný Mikulov 1926 Mikulov 4 H syn mužské 1928 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát dělník, čsl. dráhy trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické - - trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické - - trvale - 220

221 Frélichov 56 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel bytu mužské 1896 ženatý Frélichov K-ová manželka ženské 1901 vdaná Frélichov K-ová dcera ženské 1927 svobodná Frélichov K-ová dcera ženské 1929 svobodná Frélichov K otec mužské 1860 ženatý Frélichov K-ová matka ženské 1861 vdaná Damitz - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické - - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 6 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát výmenkářka trvale - 221

222 Frélichov 86 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel bytu mužské 1893 ženatý Frélichov K-ová manželka ženské 1896 vdaná Frélichov K syn mužské 1920 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 222

223 Frélichov 104 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel bytu mužské 1898 ženatý Frélichov S-ová manželka ženské 1899 vdaná Frélichov S syn mužské 1922 svobodný Frélichov S syn mužské 1928 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát zámečník trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické - - trvale - 223

224 Frélichov 110 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel bytu mužské 1886 ženatý Frélichov S-ská manželka ženské 1894 vdaná Litobračice 1913 Litobračice 3 S-ská dcera mužské 1919 svobodná Frélichov S syn mužské 1921 svobodný Frélichov R-ová tchýně ženské 1871 vdova Litobračice 1913 Litobračice státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 224

225 Frélichov 124 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel bytu mužské 1873 ženatý Frélichov K-ová manželka ženské 1871 vdaná Frélichov K-ová dcera ženské 1903 svobodná Frélichov K syn mužské 1911 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát krejčířka trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát zemědělský dělník trvale - 225

226 Frélichov 137 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 G majitel bytu mužské 1882 ženatý Frélichov G-(ová) manželka ženské 1885 vdaná Frélichov G syn mužské 1906 svobodný Frélichov G syn mužské 1908 svobodný Frélichov G-(ová) dcera ženské 1915 svobodná Frélichov G syn mužské 1925 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát zemědělský dělnik trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát zemědělský dělník trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát zemědělský dělník trvale - 5 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát zemědělský dělník trvale - 6 čsl. Frélichov německá římskokatolické - - trvale - 226

227 Frélichov 163 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 C majitel bytu mužské 1895 ženatý Frélichov C-ská manželka ženské 1895 vdaná Prátlsbrun 1920 Prátlsbrun 3 C syn mužské 1920 svobodný Frélichov C syn mužské 1925 svobodný Prátlsbrun 1928 Prátlsbrun 5 C otec mužské 1854 ženatý Frélichov C-ská matka ženské 1854 vdaná Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát strojvůdce trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 6 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 227

228 Frélichov 166 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel bytu mužské 1899 ženatý Frélichov S-ová manželka ženské 1903 vdaná Frélichov S-ová dcera ženské 1921 svobodná Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 228

229 Frélichov 169 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 W majitel bytu mužské 1904 ženatý Frélichov W-ová manželka ženské 1907 vdaná Frélichov W-ová syn mužské 1926 svobodný Frélichov W otec mužské 1872 ženatý Frélichov W-ová matka ženské 1871 vdaná Frélichov W-ová sestra ženské 1913 svobodná Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické - - trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 6 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 229

230 Frélichov 172 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 M majitel bytu mužské 1901 ženatý Vídeň 1923 Vídeň 2 M-ová manželka ženské 1898 vdaná Frélichov M syn mužské 1923 svobodný Frélichov M syn mužské 1926 svobodný Frélichov M bratr mužské 1911 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 230

231 Frélichov 174 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 J majitel bytu mužské 1872 ženatý Frélichov J-ová manželka ženské 1873 vdaná Frélichov J-ová dcera ženské 1908 svobodná Frélichov J vnuk mužské 1929 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov česká římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické - - trvale - 231

232 Frélichov 242 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel bytu mužské 1874 ženatý Frélichov K-ová manželka ženské 1881 vdaná Hrabětice 1907 Hrabětice 3 K syn mužské 1912 svobodný Frélichov K syn mužské 1919 svobodný Frélichov K-ová sestra majitele domu ženské 1884 svobodná Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v obuvnictví trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát zedník trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát zemědělská dělnice trvale - 232

233 Frélichov 256 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel bytu mužské 1893 ženatý Frélichov K-ová manželka ženské 1894 vdaná Frélichov K syn mužské 1921 svobodný Frélichov K syn mužské 1923 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov česká římskokatolické umí číst a psát železnice trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 233

234 Frélichov 258 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel bytu mužské 1884 ženatý Frélichov S-ová manželka ženské 1891 vdaná Frélichov S syn mužské 1922 svobodný Frélichov S-ová dcera ženské 1923 svobodná Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 234

235 Frélichov 260 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel bytu mužské 1865 ženatý Vídeň 1918 Vídeň 2 K-ová manželka ženské 1890 vdaná Frélichov K-ová dcera ženské 1919 svobodná Frélichov K-ová dcera ženské 1921 svobodná Frélichov K-ová dcera ženské 1923 svobodná Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát natěrač trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 235

236 Frélichov 261 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 Č majitel bytu mužské 1884 ženatý Frélichov 1920 Vídeň 2 Č-ská manželka ženské 1882 vdaná Vídeň 1920 Vídeň 3 Č-ská dcera ženské 1909 svobodná Vídeň 1920 Vídeň 4 Č syn mužské 1916 svobodný Frélichov Č syn mužské 1922 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát školník trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 236

237 Frélichov 266 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 M majitel bytu mužské 1897 ženatý Frélichov M-ová manželka ženské 1902 vdaná nečitelné 1924 Obyčtov 3 M syn mužské 1924 svobodný Obyčtov 1924 Obyčtov 4 M syn mužské 1925 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Frélichov česká římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické - - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické - - trvale - 237

238 Frélichov 269 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel bytu mužské 1895 ženatý Frélichov 1922 Mikulov 2 K-ová manželka ženské 1895 vdaná Mikulov 1922 Mikulov 3 K-ová dcera ženské 1917 svobodná Mikulov 1922 Mikulov 4 K syn mužské 1919 svobodný Mikulov 1922 Mikulov 5 K-ová dcera ženské 1923 svobodná Frélichov K syn mužské 1925 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát zemědělský dělník trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické - - trvale - 238

239 Frélichov 276 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 U majitel bytu mužské 1899 ženatý Šanoce 1900 Šanoce 2 U-ová manželka ženské 1900 vdaná Frélichov U-ová dcera ženské 1926 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov česká římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 239

240 Frélichov 277 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel bytu mužské 1893 ženatý Frélichov K-ová manželka ženské 1890 vdaná Frélichov K syn mužské 1922 svobodný Frélichov K syn mužské 1924 svobodný Frélichov K (jiné příjmení) syn mužské 1915 svobodný Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 240

241 Frélichov 281 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel bytu mužské 1886 ženatý Pyscholedna 1922 Lhotice 2 S-ová manželka ženské 1888 vdaná Frélichov S syn mužské 1915 svobodný Rakousko 1922 Lhotice 4 S syn mužské 1916 svobodný Sedlec 1922 Lhotice státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Náměšť nad česká římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - Oslavou 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov česká římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Frélichov česká římskokatolické umí číst a psát - trvale - 241

242 Frélichov 290 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel bytu mužské 1904 ženatý Frélichov S-ová manželka ženské 1905 vdaná Frélichov S-ová dcera ženské 1924 svobodná Frélichov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické - - trvale - 242

243 Frélichov 294 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 J majitel bytu mužské 1901 ženatý Frélichov J-ová manželka ženské 1908 vdaná Dobré Pole 1930 Dobré Pole 3 J syn mužské 1929 svobodný Dobré Pole 1930 Dobré Pole státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Frélichov německá římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Frélichov chorvatská římskokatolické - - trvale - 243

244 Nový Přerov 5 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 J majitel domu mužské 1879 ženatý Bradleng 1910 Bradleng 2 J-ová manželka ženské 1887 vdaná Nový Přerov J syn mužské 1911 svobodný Nový Přerov J-ová dcera ženské 1918 svobodná Nový Přerov J syn mužské 1921 svobodný Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov česká římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 244

245 Nový Přerov 21 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 V majitel domu mužské 1882 ženatý Nový Přerov V-ová manželka ženské 1892 vdaná Nový Přerov V-ová dcera ženské 1914 svobodná Nový Přerov V-ová dcera ženské 1911 svobodná Nový Přerov V syn mužské 1923 svobodný Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 245

246 Nový Přerov 40 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel domu mužské 1885 ženatý Nový Přerov K-ová manželka ženské 1891 vdaná Nový Přerov K-ová dcera ženské 1920 svobodná Nový Přerov K-ová matka majitele domu ženské 1857 vdova Dobré Pole 1870 Dobré Pole státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 246

247 Nový Přerov 41 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 M majitel domu mužské 1872 ženatý Nový Přerov M-ová manželka ženské 1878 vdaná Železko 1893 Železko 3 M-ová dcera ženské 1906 svobodná Nový Přerov M otec mužské 1864 vdovec Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov česká římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 247

248 Nový Přerov 66 pořad í příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel domu mužské 1888 ženatý Frélichov 1913 Frélichov 2 K-ová manželka ženské 1892 vdaná Nový Přerov K-ová dcera ženské 1918 svobodná Nový Přerov K-ová dcera ženské 1922 svobodná Nový Přerov K-ová dcera ženské 1923 svobodná Nový Přerov K-ová dcera ženské 1927 svobodná Nový Přerov K syn mužské 1930 svobodný Nový Přerov K (jiné příjmení) tchán mužské 1853 ženatý Nový Přerov K-ová (jiné příjmení) tchýně ženské 1860 vdaná Frélichov 1883 Frélichov pořad í státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát dělník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické - - trvale - 7 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické - - trvale - 8 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 9 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 248

249 Nový Přerov 103 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel domu mužské 1874 ženatý Nový Přerov K-ová manželka ženské 1880 vdaná Nový Přerov K syn mužské 1906 svobodný Nový Přerov K syn mužské 1910 svobodný Nový Přerov K syn mužské 1912 svobodný Nový Přerov K-ová dcera ženské 1914 svobodná Nový Přerov K-ová dcera ženské 1916 svobodná Nový Přerov K-ová dcera ženské 1920 svobodná Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 7 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 8 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 249

250 Nový Přerov 159 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 N majitel domu mužské 1899 ženatý Zeselice 1925 Zeselice 2 N-ová manželka ženské 1907 vdaná Nový Přerov N syn mužské 1928 svobodný Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov česká římskokatolické umí číst a psát učitel trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Nový Přerov česká římskokatolické - - trvale - 250

251 Nový Přerov 163 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel domu mužské 1882 ženatý Nový Přerov S-ová manželka ženské 1887 vdaná Nový Přerov S syn mužské 1916 svobodný Nový Přerov S-ová dcera ženské 1919 svobodná Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 251

252 Nový Přerov 165 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 K majitel domu mužské 1882 ženatý Nový Přerov K-(ová) manželka ženské 1894 vdaná Nový Přerov K-(ová) dcera ženské 1926 svobodná Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov německá římskokatolické - - trvale - 252

253 Nový Přerov 195 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 W majitel domu mužské 1906 ženatý Nový Přerov W-ová manželka ženské 1904 vdaná Nevšová 1927 Nevšová 3 W syn mužské 1928 svobodný Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Nový Přerov česká římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Nový Přerov česká římskokatolické - - trvale - 253

254 Nový Přerov 197 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví (zda mužské či ženské) rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 E majitel domu mužské 1902 ženatý Nový Přerov E-ová manželka ženské 1910 vdaná Nevšová 1927 Nevšová 3 E dcera ženské 1928 svobodná Nový Přerov - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Nový Přerov chorvatská římskokatolické umí číst a psát zemědělský dělník trvale - 2 čsl. Nový Přerov česká římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Nový Přerov česká římskokatolické - - trvale - 254

255 Dobré Pole 12 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 B majitel domu mužské 1874 ženatý Letkovice 1874 Letkovice 2 B-ová manželka ženské 1893 vdaná Dobré Pole B syn mužské 1924 svobodný Dobré Pole B-ová dcera ženské 1926 svobodná Dobré Pole B syn mužské 1928 svobodný Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické - - trvale - 255

256 Dobré Pole 41 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 N majitel domu mužské 1875 ženatý Jenešov 1904 Brno 2 N-ová manželka ženské 1876 vdaná Dobré Pole N syn mužské 1902 svobodný Brno 1904 Brno 4 N syn mužské 1908 svobodný Dobré Pole N syn mužské 1921 svobodný Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát zemědělský dělník trvale - 4 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát zemědělský dělník trvale - 5 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát - trvale - 256

257 Dobré Pole 42 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 Č majitel domu mužské 1882 ženatý Dobré Pole Č-ská manželka ženské 1892 vdaná Dobré Pole Č-ská dcera ženské 1924 svobodná Dobré Pole Č syn mužské 1925 svobodný Dobré Pole Č-ská dcera ženské 1927 svobodná Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické - - trvale - 4 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické - - trvale - 257

258 Dobré Pole 46 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 L majitel domu mužské 1889 ženatý Dobré Pole L-ová manželka ženské 1897 vdaná Prátlsbrun 1904 Prátlsbrun 3 L-ová dcera dcera 1919 svobodná Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát - trvale - 258

259 Dobré Pole 53 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 G majitel domu mužské 1894 ženatý Dobré Pole G-ová manželka ženské 1895 vdaná Rakousko G syn mužské 1924 svobodný Dobré Pole G-ová dcera ženské 1927 svobodná Dobré Pole G otec majitele domu mužské 1861 ženatý Dobré Pole G-ová matka majitele ženské 1857 vdaná Novosedly - - domu státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole německá římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 6 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát výměnkářka trvale - 259

260 Dobré Pole 58 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 D majitel domu mužské 1869 ženatý Mikulov 1900 Mikulov 2 D-ová manželka ženské 1868 vdaná Dobré Pole D-ová dcera ženské 1900 svobodná Mikulov 1900 Mikulov 4 D syn mužské 1912 svobodný Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole německá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát rolnice trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 260

261 Dobré Pole 60 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 P majitel domu mužské 1903 ženatý Prátlsbrun 1929 Prátlsbrun 2 P-ová manželka ženské 1907 vdaná Dobré Pole P syn mužské 1929 svobodný Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát dělník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát švadlena trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 261

262 Dobré Pole 75 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 O majitel domu mužské 1879 ženatý Hlina 1910 Lolotovice 2 O-ová manželka ženské 1882 vdaná Dobré Pole O-ová dcera ženské 1911 svobodná Dobré Pole O-ová dcera ženské 1912 svobodná Dobré Pole O-ová dcera ženské 1914 svobodná Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát v domácnosti trvale - 3 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát - trvale - 262

263 Dobré Pole 84 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 G majitel domu mužské 1893 ženatý Dobré Pole G-ová manželka ženské 1896 vdaná Dobré Pole G-ová dcera ženské 1921 svobodná Dobré Pole G-ová dcera ženské 1923 svobodná Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole německá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 263

264 Dobré Pole 86 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 B majitel domu mužské 1895 ženatý Dobré Pole B-ová manželka ženské 1897 vdaná Dobré Pole B syn mužské 1924 svobodný Dobré Pole B otec majitele domu mužské 1869 vdovec Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát výměnkář trvale - 264

265 Dobré Pole 101 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 H majitel domu mužské 1896 ženatý Dobré Pole H-ová manželka ženské 1896 vdaná Dobré Pole H-ová dcera ženské 1925 svobodná Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole česká římskokatolické umí číst a psát - trvale - 265

266 Dobré Pole 102 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 Č majitel domu mužské 1892 ženatý Dobré Pole Č-ská manželka ženské 1888 vdaná Pohořelice 1900 Pohořelice 3 Č syn mužské 1924 svobodný Dobré Pole Č syn mužské 1926 svobodný Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát tesař trvale - 2 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 266

267 Dobré Pole 127 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 R majitel domu mužské 1888 ženatý Prátlsbrun 1892 Prátlsbrun 2 R-ová manželka ženské 1886 vdaná Dobré Pole R syn mužské 1918 svobodný Dobré Pole R syn mužské 1921 svobodný Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 267

268 Dobré Pole 130 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 W majitel domu mužské 1891 ženatý Urspitz 1920 Urspitz (svatba 1920) 2 W-ová manželka ženské 1882 vdaná Dobré Pole - - (svatba 1920) 3 S syn mužské 1911 Dobré Pole W syn mužské 1920 Dobré Pole W syn mužské 1927 Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole německá římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole německá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Dobré Pole německá římskokatolické - - trvale - 268

269 Dobré Pole 131 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 V majitel domu mužské 1877 ženatý Pohořelice 1898 Pohořelice 2 V-ová manželka ženské 1877 vdaná Dobré Pole V syn mužské 1908 svobodný Dobré Pole V syn mužské 1911 svobodný Dobré Pole V syn mužské 1913 svobodný Dobré Pole V-ová dcera ženské 1919 svobodná Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát rolník trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 5 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 6 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 269

270 Dobré Pole 135 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 S majitel domu mužské 1883 ženatý Nišpice 1903 Nišpice 2 S-ová manželka ženské 1878 vdaná Dobré Pole S syn mužské 1921 svobodný Dobré Pole S-ová švagrová ženské 1866 vdova Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole německá římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 270

271 Dobré Pole 139 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 A majitel domu mužské 1904 ženatý Dobré Pole A-ová manželka ženské 1909 vdaná Vídeň 1919 Vídeň 3 A syn mužské 1929 svobodný Dobré Pole A-ová teta ženské 1879 vdova Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Dobré Pole československá římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 271

272 Dobré Pole 156 příjmení příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti pohlaví rok rodinný stav rodná obec jestliže nebydlí v obci pobytu od kdy se přistěhoval obec odkud se přistěhoval 1 L majitel domu mužské 1884 ženatý Dobré Pole L-ová manželka ženské 1893 vdaná Dobré Pole L-ová dcera ženské 1916 svobodná Dobré Pole L syn mužské 1920 svobodný Dobré Pole L syn mužské 1921 svobodný Dobré Pole L-ová dcera ženské 1923 svobodná Dobré Pole - - státní příslušnost (u čsl. státních příslušníků též obec) národnost (mateřský jazyk) náboženské vyznání (církevní příslušnost) nebo bez vyznání znalost čtení a psaní jen u starších 6ti let povolání zdali je sčítaný v obci přítomen trvale nebo jen dočasně jestliže dočasně, nechť uvede své řádné bydliště (obec) 1 čsl. Dobré Pole německá římskokatolické umí číst a psát domkář trvale - 2 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické umí číst a psát - trvale - 3 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické - - trvale - 4 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické - - trvale - 5 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické - - trvale - 6 čsl. Dobré Pole chorvatská římskokatolické - - trvale - 272

273 Vzor sčítacího archu Národní archiv Praha: fond 752/2 SO1930, sg. 418/040/3. 273

274 274

275 275

276 276

277 277

278 278