Marriages and births in the Czech Republic/cs

Transkript

1 Marriages and births in the Czech Republic/cs Statistics Explained Rodinné chování v České republice: první děti později a mimo manželství Autoři: Michaela Němečková, Roman Kurkin, Terezie Štyglerová (Český statistický úřad, Odbor statistiky obyvatelstva) Extrakce údajů z databáze: prosinec Tento článek o sňatcích a narozeních je součástí pilotního projektu, který realizoval Eurostat společně s členskými státy. Cílem tohoto projektu je doplnit článek Eurostatu s údaji na úrovni EU-28 podrobnými informacemi na stejné téma na národní úrovni, a tím lépe reagovat na potřeby uživatelů. Články členských států, které se projektu účastní, jsou dostupné v jazycích daných států a v anglickém jazyce a spolu s článkem Eurostatu tvoří online publikaci. Vzorec demografického chování obyvatel České republiky se po prudkých změnách nastartovaných začátkem 90. let minulého století postupně ustaluje. Lidé vstupují do manželství méně často a zároveň později, častěji tak zůstávají svobodní a volí nesezdané soužití. Přesto stále více jak polovina obyvatel ve věku 20 a více let je rodinného stavu ženatý/vdaná. Rozvodovost v celkovém trendu již neroste a stagnuje na úrovni % manželství končících rozvodem. Úhrnná plodnost dosahovala svých minimálních hodnot (mírně nad 1,1) na přelomu století, ty však z části odrážely výrazný posun mateřství do pozdějšího věku. Z pásma velmi nízké plodnosti se úhrnná plodnost vymanila až v roce Podíl dětí rodících se mimo manželství se však neustále zvyšuje a blíží se hranici padesáti procent. Obrázek 1: Struktura obyvatel ve věku 20 a více let podle rodinného stavu, Česká republika Zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Hlavní statistické výsledky Source : Statistics Explained ( - 01/06/2017 1

2 Svobodných již čtvrtina obyvatel ve věku 20+ Více než polovina (52,8 %) obyvatel České republiky ve věku 20 let a více deklarovala při Sčítání lidu, domů a bytů 2011 rodinný stav ženatý/vdaná. Přesně čtvrtina byla svobodná (osoby, které nikdy nevstoupily do manželství ani neuzavřely registrované partnerství), zatímco 12,8 % obyvatel bylo rozvedených a 9,1 % ovdovělých. Česká republika patří v kontextu Evropské unie mezi země s nejvyšším zastoupením rozvedených (v celé Evropské unii žilo ke dni sčítání 7,4 % rozvedených osob), vyšší podíl rozvedených byl zaznamenán pouze v Lotyšsku a Estonsku. Mezi Sčítáními lidu 2001 a 2011 došlo k výraznému poklesu zastoupení ženatých/vdaných osob v populaci České republiky, a to z 60,1 % na 52,8 %, a naopak k nárůstu podílu svobodných osob z 19,0 % na 25,0 %. Z 10,3 % na 12,8 % narostlo zastoupení rozvedených, podíl ovdovělých se snížil z 9,9 % na 9,1 %. Uvedené změny mají úzkou souvislost s poklesem sňatečnosti (včetně opakované), růstem rozvodovosti, diverzifikací forem rodinného soužití a poklesem úmrtnosti. Obrázek 2: Struktura obyvatel podle věku a rodinného stavu, Česká republika Zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidu, domů a bytů 2011 V nejmladší sledované věkové skupině let nemá naprostá většina (95 %) obyvatel ČR zkušenost s uzavřením sňatku. S rostoucím věkem však podíl obyvatel v rodinném stavu svobodný/svobodná klesá již ve věkové skupině let byl podíl svobodných nižší než poloviční a mírně převažovaly osoby žijící v manželství. Nejvyšší zastoupení ženatých/vdaných bylo mezi věkem 55 až 64 let a to necelých 70 %. U starších osob jejich zastoupení klesalo ve prospěch osob ovdovělých. Ve věku 75 a více let byla rodinného stavu ovdovělý/á více než polovina obyvatel. Rozvedení byli nejčastější mezi věkem 40 až 54 let a jejich podíl se pohyboval okolo 22 %. Ve struktuře populace podle rodinného stavu existují významné rozdíly podle pohlaví. Muži ve věku 20 let a více byli častěji svobodní (30,2 %) než ženy (20,0 %), což platilo i pro všechny dílčí pětileté věkové skupiny. Nejvýraznější rozdíly byly ve věkových kategoriích mezi věkem 25 až 39 let. V populaci 20 a víceletých měli vyšší podíl muži než ženy také v rodinném stavu ženatý, resp. vdaná (54,8 % vs. 51,0 %), což souvisí s vyšším zastoupením ženatých ve starších věkových kategoriích (zejména 60 let a více), kde ženy bývají častěji ovdovělé. Právě relativní váha ovdovělých osob byla genderově nejvíce diferencována: ovdovělé ženy tvořily 14,7 % populace ve věku 20 let a více, zatímco u mužů ovdovělí pouze 3,1 %. Zastoupení rozvedených si bylo naopak nejbližší: u žen 14,1 % a u mužů 11,5 %. Marriages and births in the Czech Republic/cs 2

3 Obrázek 3: Struktura obyvatel podle pohlaví, věku a rodinného stavu, Česká republika Zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Do prvního manželství o 4 roky později než na přelomu století Počet sňatků obyvatel ČR má dlouhodobě klesající trend. V období po roce 2000 jich výrazně meziročně ubývalo zejména v letech Zatímco na počátku století bylo obvykle ročně uzavřeno tisíc manželství, v roce 2013 jich bylo evidováno 43,5 tisíce. Šlo o dosud minimální počet v historii české demografické statistiky. Hrubá míra sňatečnosti (počet sňatků na tisíc obyvatel) se mezi lety 2000 a 2013 snížila z 5,4 na 4,1. Obrázek 4: Sňatky a hrubá míra sňatečnosti, Česká Republika Zdroj: Český statistický úřad Nižší počet sňatků je odrazem nižšího počtu osob v sňatku-schopném věku, ale i nižší intenzity vstupu do manželství. Z výsledných dat jednovýchodných tabulek sňatečnosti svobodných lze odhadovat, že při zachování aktuální situace vstoupí do manželství před 50. rokem věku pouze zhruba 60 % žen a 53 % mužů, zatímco v roce 2000 to bylo ještě 74 % (ženy), resp. 69 % (muži). Až do počátku 90. let 20. století přitom uzavíralo Marriages and births in the Czech Republic/cs 3

4 manželství % obyvatel ČR. Sňatek dnes uzavírají muži i ženy v průměru později než tomu bylo dříve. Průměrný věk mužů i žen při prvním sňatku se mezi roky 2000 a 2013 zvýšil téměř o 4 roky. V roce 2013 bylo ženichům při prvním sňatku v průměru 31,3 let (27,6 v roce 2000) a nevěstám 28,5 let (24,6 v roce 2000). Ženy tak obvykle vstupují do manželství o tři roky dříve než muži. Obrázek 5: Průměrný věk při prvním sňatku podle pohlaví, Česká republika Zdroj: Český statistický úřad Sňatky byly v ČR v průběhu roku vždy velmi nerovnoměrně rozloženy. V dávných dobách formoval sezónnost hospodářský rok a liturgický kalendář, zatímco v dnešní době jsou pravděpodobně nejvýznamnějším faktorem klimatické podmínky a organizační možnosti uspořádání obřadu. Většina svatebních obřadů se koná v sobotu (71% v roce 2013), případně v pátek (22%). Datum sňatku si zpravidla mají možnost zvolit samotní snoubenci, často přitom využívají data zajímavých číselných kombinací (např se konalo vůbec nejvíce sňatků v jeden den za posledních 25 let). Obrázek 6: Sňatky podle kalendářního měsíce, Česká republika (Poznámka: Přepočteno na stejný počet dnů v měsíci.) Zdroj: Český statistický úřad Dlouhá léta se nejméně sňatků konalo v květnu, a to pod vlivem pověry Svatba v máji nevěsta na máry. Teprve po roce 2001 obliba tohoto měsíce vzrostla a na pozici nejméně oblíbeného měsíce pro vstup do manželství ho vystřídal leden. Od roku 2008 je květnových sňatků již více než například březnových, nicméně jejich počet je stále podprůměrný. Nejméně sňatků se v ČR obecně koná v zimních měsících v lednu, únoru, prosinci. Naopak měsíci nejčastěji volenými pro sňatek jsou červen, červenec, srpen a září. Během těchto čtyř měsíců se konají téměř dvě třetiny všech sňatků obyvatel ČR, statistiku vede většinou červen. Marriages and births in the Czech Republic/cs 4

5 Růst rozvodovosti dlouhotrvajících manželství Důsledkem nižšího počtu sňatků pozvolna klesá i počet rozvodů: z tisíc ročně v letech na tisíc v letech Hrubá míra rozvodovosti se snížila z 2,9-3,2 na 2,5-2,7. Nicméně ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi rozvodovost v ČR stále zůstává jednou z vyšších. Obrázek 7: Rozvody a hrubá míra rozvodovosti, Česká republika Zdroj: Český statistický úřad Úhrnná rozvodovost, která udává podíl manželství končících rozvodem při zachování měr rozvodovosti podle délky trvání manželství, se v České republice v novém století pohybuje mezi %. Prodlužuje se přitom průměrná délka trvání manželství (na 13 let v roce 2013), neboť přibývá rozvodů zejména u dlouhotrvajících manželství (20 a více let), zatímco rozvodů kratších manželství ubývá. Tabulka 1: Rozvody podle doby trvání manželství, Česká republika Zdroj: Český statistický úřad Nesezdaní převažují nad sezdanými pouze u nejmladších Podíl osob žijících v nesezdaných soužitích byl v České republice podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 nižší než průměr pro celou Evropskou unii. Zatímco v České republice šlo o 5,7 % osob ve věku 20 let a více ( obyvatel), tak v případě EU o 8,8 %. Zastoupení osob žijících ve faktickém manželství bylo přitom v rámci EU vyšší ve věkové skupině let (15,0 %) než ve věku let (12,6 %), zatímco v České republice byl podíl osob žijících v nesezdaných soužitích v těchto dvou věkových skupinách totožný a to 8,1 %. Ve věku 50 let a více žilo v České republice v době posledního sčítání v nesezdaném soužití pouze 2,8 % obyvatel. Z úhrnu všech partnerských soužití (při Sčítání 2011) tvořila nesezdaná soužití 11,3 %. Nejčastější byla kohabitace v mladších věkových skupinách: ve věkové skupině let ji deklarovaly téměř dvě třetiny obyvatel, kteří měli partnera. S přibývajícím věkem se zvyšoval podíl sezdaných na úkor osob žijících v nesezdaných soužitích a již ve věkové kategorii let byl podíl nesezdaných soužití pouze dvaceti dvou procentní. S výjimkou nejstarších věkových skupin byla kohabitace častějším způsobem partnerského svazku vždy u mužů než u žen. Nejvýraznější rozdíl byl ve věkové kategorii let, kde muži v nesezdaném soužití tvořili 47,5 % ze všech mužů žijících v páru, zatímco ženy pouze 37,1 %. Marriages and births in the Czech Republic/cs 5

6 Obrázek 8: Podíl osob žijících v nesezdaném soužití ze všech osob v párovém soužití (%), Česká republika Zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Nejdřív dítě, pak sňatek V průběhu 90. let 20. století, v důsledku významných politických, společenských a hospodářských změn, se počet živě narozených dětí prudce snížil. Ženy odkládaly mateřství, v daleko větší míře než dříve se věnovaly vzdělávání, kariéře, zajištění vlastního bydlení apod. V roce 1999 se v ČR živě narodilo vůbec nejméně dětí v historii, a to 89,5 tisíce. Na počátku 21. století se počet narozených začal znovu zvyšovat. Oživení plodnosti přišlo zejména v letech Počet živě narozených se vyšplhal k hranici 120 tisíc (rok 2008). Mj. v důsledku ekonomické krize a úbytku počtu žen v reprodukčním věku však byl počet narozených v následujících letech opět nižší: tisíc v letech a tisíc v letech Obrázek 9: Živě narození a živě narození v manželství, Česká republika Zdroj: Český statistický úřad Změnila se přitom struktura žen-rodiček podle rodinného stavu. Výrazně přibylo svobodných rodiček a růst podílu narozených mimo manželství se stal jednou z nejvýznamnějších charakteristik demografického vývoje ČR posledních dvou desetiletí. Do počátku 90. let 20. století se v ČR mimo manželství rodilo méně než 10 % dětí, v roce 2000 to bylo 22 % a v roce 2013 již 45 %. Podíl narozených mimo manželství se zvyšuje ve všech pořadích. Nejvyšší zastoupení mají tyto děti v rámci prvorozených (téměř 56% v roce 2013), nejnižší u druhorozených (33%). Část žen tak vstupuje do manželství až po narození prvního dítěte, což dokládá také vyšší průměrný věk žen při prvním sňatku než při prvním porodu. Marriages and births in the Czech Republic/cs 6

7 Tabulka 2: Podíl živě narozených mimo manželství (%) podle pořadí narozených, Česká republika Zdroj: Český statistický úřad Obdobný vývoj jako absolutní počet narozených zaznamenala úhrnná plodnost. Z historického minima 1,13 dítěte na jednu ženu v roce 1999 se zvýšila na 1,50 v roce 2008, přičemž nejvýrazněji rostla v letech Poslední údaj z roku 2013 hovoří o úrovni úhrnné plodnosti 1,46 dítěte na jednu ženu, což je stále hodnota v pásmu tzv. nízké plodnosti. Obrázek 10: Úhrnná plodnost a průměrný věk žen při narození prvního dítěte, Česká republika Zdroj: Český statistický úřad V průběhu let přitom neustále rostl průměrný věk žen při narození dítěte na počátku století byly každoroční přírůstky vysoké (do roku 2007 průměrně o 0,3 let ročně), po roce 2010 již nižší (o 0,1 ročně). Mezi roky 2000 a 2013 vzrostl v ČR průměrný věk žen při narození dítěte z 27,2 na 29,9 let, tj. o 2,7 roku. Věk nejvyšší plodnosti se posunul z 26 na 30 let, plodnost žen ve věku let se zvýšila téměř trojnásobně. Obdobně se měnilo časování narození prvního potomka. V roce 2000 připadlo nejvíce prvorozených na tisíc žen ve věku 24 let, kdežto v roce 2013 až ve věku 29 let. Průměrný věk prvorodiček se zvýšil z 25,0 na 28,1 let, tj. o více než 3 roky. Děti druhého pořadí měly v roce 2013 ženy v průměru ve věku 31,0 let (28,1 let v roce 2000). Věk žen, které porodily dítě třetího a dalších pořadí, se změnil nejméně: v roce 2013 byl jejich průměrný věk 33,2 let, v roce 2000 to bylo 31,7 let. Marriages and births in the Czech Republic/cs 7

8 Obrázek 11: Věkově specifické míry plodnosti - celkem a první pořadí, Česká republika Zdroj: Český statistický úřad Související články Online publication on marriages and births in the EU and the Member States Externí odkazy Český statistický úřad Tento článek je k dispozici online na http: // ec. europa. eu/ eurostat/ statistics-explained/ index. php/ Marriages_ and_ births_ in_ the_ Czech_ Republic/ cs Marriages and births in the Czech Republic/cs 8