4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

Transkript

1 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou a rozdělováním důchodů domácností i s jejich příjmy a výdaji kladou různé požadavky na základní statistické údaje, které by vypovídaly o postavení domácností v národohospodářském koloběhu. Sledování vztahu mezi celkovými hrubými příjmy a výdaji v sektoru domácností a tvorby hrubého disponibilního důchodu použitého na individuální spotřebitelské výdaje a na vytvoření hrubých úspor, sloužících převážně na financování výstavby obydlí, vyžaduje jiné nástroje než sledování různorodých potřeb domácností, z nichž jednu představuje vydání na bydlení, zejména na nájemné. Proto jsou v této části použity dva zdroje: národní účty za sektor domácnosti, které tvoří organickou součást SNA a příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů. Životní úroveň obyvatelstva měřená nominálními příjmy a spotřebitelskými výdaji se v uplynulých devíti letech vyvíjela v souladu s růstem vytvořeného HDP. Nominální objem výdajů na konečnou spotřebu domácností se v poměru k HDP pohyboval každoročně zhruba na poloviční úrovni (49,4 %) v roce 1995 a 50,2 % v roce 2003). Reálně se spotřebitelské výdaje domácností do roku 2003 ve srovnání s rokem 1995 zvýšily o více než čtvrtinu (o 26,6 %) při meziročním kolísání od růstu 8,8 % v roce 1996 po pokles o 1,5 % v roce 1998), což představovalo předstih před růstem HDP, který se zvýšil o více než šestinu (o 15,5 % při meziročním nejvyšším růstu 4,2 % v roce 1996 a největšímu poklesu 1,1 % v roce 1998). Celkové konečné výdaje v tomtéž období se zvýšily reálně o více než polovinu (o 50,8 %) a rostly tedy téměř dvojnásobně rychleji než spotřebitelské výdaje domácností. Tvorba a realizace důchodů domácností ČR měly v uplynulém desetiletí relativně stabilní vývoj. Růst běžných příjmů mírně zaostával za růstem běžných výdajů, takže pomaleji než příjmy i výdaje se zvyšoval nominální objem hrubého disponibilního důchodu domácností. V dlouhodobém vývoji došlo sice k předstihu růstu výdajů na individuální spotřebu před růstem hrubého disponibilního důchodu, avšak míra tohoto předstihu v jednotlivých letech značně kolísala. Výsledkem tohoto pohybu byl nepatrně nižší objem hrubých úspor domácností v roce 2003 než v roce 1995, přičemž největší meziroční přírůstky činily 33,2 mld. Kč (1997) a 32,1 mld. Kč (2002) a největší úbytky 16,2 mld. Kč (1996) a 15,4 mld. Kč (2003). Hrubé úspory domácností s výjimkou dvou let (2000 a 2001) plně postačovaly k financování výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, především výstavby obydlí. Vývoj nominálního objemu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, tj. převážně hmotná fixní aktiva do obydlí, byl značně rozkolísaný (pohyboval se v rozpětí od meziročního růstu o 42,6 % za rok 1996 po pokles o 16,4 % za rok 2003); do roku 2003 ve srovnání s rokem 1995 se zvýšil o 50,1 %. Nepatrně rychleji rostla spotřeba fixního kapitálu (52,2 %), která představovala více než dvě třetiny hrubé tvorby, výdaje na tvorbu čistého fixního kapitálu se zvýšily o 45,0 %. I když schopnost domácností financovat převyšuje potřebu financovat, neznamená to, že domácnosti si nevypůjčovaly peněžní prostředky v bankovních domech. Výdaje domácností na nájemné, bydlení, vodu, elektřinu a plyn dosáhly v roce 2003 v běžných cenách výše 301,6 mld. Kč což z celkových výdajů na konečnou spotřebu domácností představovalo 23,5 %. Ve srovnání s rokem 1995 byl tento objem větší o 145,2 mld. Kč (o 90,0 %) a předstihl růst celkové individuální spotřeby (o 14,4 p. b.) i HDP (o 17,3 p. b.). Tab. č. 6 Disponibilní důchod a hrubé úspory domácností V mld. Kč běžných cen Běžné příjmy 1 190, , , , , , , , ,8 Běžné výdaje 351,9 404,6 445,2 466,9 486,1 520,8 555,4 601,9 648,9 Disponibilní důchod 838,7 941, , , , , , , ,9 Individuální spotřeba 724,8 847,2 932,8 998, , , , , ,4 Hrubé úspory 119,4 103,2 136,4 130,3 119,8 105,8 100,8 132,9 117,5 Tvorba hrubého fix. kapitálu 66,5 94,8 85,5 99,3 106,8 108,3 117,1 116,2 99,8

2 Pohled přes rodinné účty Výrazné změny v míře peněžních úspor Rodinné účty ve srovnání se sektorovými účty domácností ukazují na určité rozdíly v proporcích mezi vývojem hrubých i čistých peněžních příjmů a hrubých i čistých peněžních vydání a v důsledku toho i čistých peněžních úspor domácností. Na jednoho člena domácnosti rostly v uplynulém desetiletí rychlejším tempem hrubé peněžní příjmy než hrubá peněžní vydání, stejně tak i čisté příjmy a čistá vydání. V důsledku toho peněžní úspory, které v poměru k čistým příjmům jsou nižší, než představuje míra hrubých úspor domácností, se zvýšily o poznání rychleji než hrubé i čisté příjmy. Růst celkových peněžních příjmů domácností úhrnem se projevil ve výrazných změnách struktury vydání i domácností podle sociálních skupin. Úroveň peněžních příjmů a vydání domácností jako celku je v členění podle jednotlivých společenských skupin výrazně diferencována a míra diferenciace se v uplynulém desetiletí značně zvětšila. Na jednoho člena společně hospodařící domácnosti (všech typů) připadla v roce 2003 úhrnná částka Kč hrubých peněžních příjmů a Kč hrubých peněžních vydání a ve srovnání s rokem 1995 to bylo více o 76,0 %, resp. o 72,9 %. Úhrnná částka Kč čistých peněžních příjmů a Kč čistých peněžních vydání se v tomtéž období zvýšila o 78,3 %, resp. o 75,0 %, což znamená, že na hrubých příjmech a vydáních jejich podíly mírně vzrostly, resp. podíl úhrnu daní z příjmů a zdravotního a sociálního pojištění mírně poklesl. Částka Kč peněžních úspor na 1 člena domácností za rok 2003 byla ve srovnání s rokem 1995 vyšší 2,4násobně a v průměru k čistým peněžním příjmům představovala 6,9 %, což bylo více o 1,8 p. b. než v roce Meziroční změny všech základních charakteristik hospodaření domácností se pohybovaly v závislosti na vývoji hlavních zdrojů tvorby důchodů, v rozdělení důchodů a užití důchodů (výdajů) na základní potřeby (např. potraviny, bydlení). Nejvíce fluktuovala tempa růstu peněžních úspor, která jsou pojímaná jako rozdíl mezi čistými příjmy a čistými výdaji pohybovala se v rozpětí od meziročního růstu o 54,8 % (2001) po pokles o 36,3 % (1997). Tab. č. 7 Peněžní příjmy a vydání domácností celkem v Kč na 1 osobu celkem Hrubé příjmy Čisté příjmy Hrubá vydání Čistá vydání Peněžní úspory Výdaje na bydlení přesáhly pětinu celkových výdajů Značné rozdíly v příjmech a vydáních podle sociálních skupin Největší rychlost růstu z čistých vydání průměrné domácnosti v uplynulých třinácti letech měly výdaje na bydlení, které se velmi prudce zvyšovaly, zejména do roku 1998, přičemž od roku 1999 se jejich růst začal zpomalovat. Podíl výdajů na bydlení přesáhl již v roce 2002 pětinu čistých vydání domácností a jejich nominální objem na osobu v průměrné domácnosti byl v roce 2003 větší než objem výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje. Do roku 2003 ve srovnání s rokem 1990 se zvýšily výdaje průměrné domácnosti na bydlení na 1 osobu 7,8násobně a rostly podstatně rychleji než celkové čisté příjmy a než celková čistá vydání (koeficient předstihu 1,997 a 2,108). Ve srovnání s rokem 1998 byla v roce 2003 vydání na bydlení vyšší o 43,3 % a průměrné roční tempo přírůstku nedosáhlo ani třetiny růstu předchozího období; koeficient předstihu růstu se značně snížil (1,116 a 1,158). Za celkovými průměry v peněžních příjmech a vydáních se skrývají značné rozdíly v členění domácností podle sociálních skupin. Ze čtyř sociálních skupin mají krajní postavení domácnosti zaměstnanců (nejvyšší nominální objemy příjmů a výdajů na 1 člena) a domácnosti důchodců (nejnižší objemy). V roce 2003 mezi nejvyšším a nejnižším nominálním objemem průměrných hrubých peněžních příjmů na 1 člena domácnosti (zaměstnanci Kč a důchodci Kč) činil rozdíl Kč, který v porovnání s rokem 1993 se relativně snížil. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším objemem průměrných peněžních příjmů na 1 člena domácnosti v týchž sociálních skupinách byl podstatně menší ( Kč), což je dané především různými platbami daně z příjmů a na zdravotní a sociální pojištění. Poměr čistých peněžních příjmů k hrubých peněžním příjmům se pohybuje v rozpětí od 81,2 % (zaměstnanci) po

3 99,5 % (důchodci). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší úrovní hrubých i čistých vydání na 1 člena domácnosti podle sociálních skupin jsou menší než v příjmech. Podíl čistých vydání na hrubých vydáních se pohybuje v rozpětí od 79,8 % (zaměstnanci) po 99,5 % (důchodci). Velké odlišnosti mezi peněžními úsporami a saldem vkladů Velice výrazné jsou však rozdíly podle sociálních skupin v peněžních úsporách a v saldu vložených a vybraných vkladů. Celková míra hrubých úspor domácností i míra spořivosti obyvatelstva v průběhu deseti let vzrostla, i když meziročně značně kolísala. V roce 2003 výše peněžní úspory Kč na 1 člena domácnosti úhrnem se odchyluje směrem nahoru o 28,0 % (domácnosti zaměstnanců Kč) a směrem dolů o více než dvě třetiny (domácnosti důchodců Kč). Poměr peněžních úspor k čistým příjmům 6,9 % se pohyboval v rozpětí od 8,5 % (zaměstnanci) po 2,3 % (důchodci). Rovněž při celkovém aktivním saldu mezi vloženými vklady ( Kč) a vybranými vklady ( Kč) na jednoho člena společně hospodařící domácnosti v částce Kč jsou zaznamenány v domácnostech jednotlivých sociálních skupin značně rozdíly. Vklady převyšovaly vybrané úspory v domácnostech zaměstnanců o Kč (o 13,2 %), v domácnostech zemědělců o Kč (o 8,1 %), u samostatně činných osob o Kč (o 4,0 %) a u důchodců o Kč (o 8,5 %). Tab. č. 8 Peněžní příjmy a vydání domácností podle sociálních skupin za rok 2003 v Kč na 1 osobu Domácnosti Úhrnem samostatně zaměstnanců zemědělců činných důchodců Hrubé příjmy Čisté příjmy Hrubá vydání Čistá vydání Peněžní úspory Vložené vklady Vybrané vklady Saldo vložených a vybraných vkladů Struktura výdajů na bydlení Rozhodující část (více než devět desetin) čistých vydání představují spotřební vydání, jejichž nominální objem na 1 osobu v domácnostech úhrnem Kč v roce 2003 se ve srovnání s rokem 1995 zvětšil o 71,1 % a rostl pomaleji než vydání klasifikovaná jako nespotřební (o 144,8 %). Největší podíl měly a rychleji než celková spotřební vydání rostly výdaje na bydlení, vodu, energii, paliva; jejich nominální objem na 1 osobu v průměrné domácnosti byl za rok 2003 ve srovnání s rokem 1995 větší 2,3násobně. V celkových vydáních na bydlení největší váhu mají výdaje na elektřinu a plyn, jejichž objem na 1 osobu v domácnosti úhrnem se mezi lety 1995 a 2003 zvýšil více než trojnásobně (304,5 %). Nižší váhu mají výdaje na nájemné a ostatní služby související s bytem a ve stejném období se jejich objem na 1 osobu zvětšil 2,6násobně. Významnou nákladovou položkou bydlení zůstávají ještě výdaje na ústřední topení a teplou vodu, jejichž objem vzrostl nejméně (o 65,0 %). Z vydání neklasifikovaných jako spotřební mají největší podíl výdaje na pořízení a rekonstrukce domu (bytu), jejichž objem na 1 osobu v průměrné domácnosti byl v roce 2003 větší než v roce 1995 zhruba 2,7násobně.

4 Tab. č. 9 Čistá peněžní vydání domácností úhrnem v Kč na 1 osobu celkem Čistá peněžní vydání (Kč) v tom: spotřební vydání (Kč) z toho: bydlení, voda, energie, paliva (%) 14,5 17,1 17,5 18,5 18,6 19,8 19,7 z toho: nájemné a ostatní služby 4,3 5,5 5,9 6,1 6,1 6,4 6,5 ústřední topení, teplá voda 3,0 3,9 3,8 3,7 3,4 3,6 3,6 elektřina, plyn 4,1 5,5 6,1 6,6 7,0 7,7 7,3 ostatní vydání (Kč) z toho: pořízení, rekonstrukce bytu (%). 51,4 56,6 58,7 55,4 53,3 56,6 Růst diferenciace Rozdíly v nájemném podle sociálních skupin se zvětšují Vývoj peněžních vydání domácností ve všech sociálních skupinách svědčí o značném zvýšení podílu výdajů na bydlení, vodu, energii a paliva z celkových čistých peněžních vydáních a zároveň o růstu diferenciace těchto výdajů podle sociálních skupin, který neodpovídá růstu celkových příjmových a důchodových rozdílů. Větší odchylky od průměru (domácnosti úhrnem) jsou v horizontální než ve vertikální struktuře. Na 1 člena průměrné domácnosti v roce 2003 připadla částka Kč výdajů na bydlení, což představuje 18,2 % z celkových čistých peněžních vydání. Částka Kč připadající na bydlení v roce 1993, tj. 13,8 % z čistých vydání a 10,7 %ní podíl výdajů na bydlení v roce 1990 z celkového úhrnu konečné spotřeby domácnosti svědčí o výrazném zvýšení výdajů obyvatelstva na bydlení. Od celkového průměru výdajů na bydlení na 1 osobu v úhrnné domácnosti se výrazně liší dílčí průměry v jednotlivých sociálních skupinách. Mezi nejvyšším a nejnižším ročním objemem vydání na člena domácnosti důchodců a zemědělců dosáhl rozdíl Kč; průměr v domácnostech důchodců byl 1,9násobně vyšší než v domácnostech zemědělců. Rozdíl zahrnuje nejen různý průměrný počet členů domácnosti (3,01 a 1,48), nýbrž i nominální výši nájemného a komunálních služeb. V roce 2003 činil rozdíl v týchž sociálních skupinách Kč a výdaje v domácnostech důchodců byl vyšší o 62,5 % než zemědělců. Ve všech výdajových složkách celkových nákladů na bydlení byly rozdíly podle sociálních skupin velmi výrazné a diferenciace se v uplynulých deseti letech značně zvětšila Největší rozdíly jsou v nájemném; okolo průměru za domácnosti úhrnem (3 608 Kč) se pohybují v rozpětí od +39,6 % (důchodci) po 72,8 % (zemědělci), takže absolutní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami Kč byl ve srovnání s rozdílem v roce 1993 trojnásobně větší. U váhově nejvýznamnější položky z celkových výdajů na bydlení, tj. ve vydáních na energii, plyn a paliva, se pohybují podíly v jednotlivých sociálních skupinách v rozmezí od 55,7 % (zaměstnanci) po 66,8 % (zemědělci). Z výdajů klasifikovaných jako nespotřební významnou položku představují vydání na pořízení a rekonstrukce domu (bytu) a částka Kč za rok 2003 na 1 osobu průměrné domácnosti dosáhla 4,2 % z čistých peněžních vydání. Tento druh vydání se značněj odlišuje v členění podle sociálních skupin; nejvyšší je u zaměstnanců (o 27,1 % nad průměrem) a nejnižší je u důchodců (o 64,1 % pod průměrem). Peněžní vydání průměrné domácnosti souvisí s bydlením (spotřební a investiční) ve výši Kč ročně se podílí na čistých peněžních vydáních domácnosti více než jednou pětinou (22,4 %) a různí se u jednotlivých sociálních skupin.

5 Tab. č. 10 Peněžní vydání domácností podle sociálních skupin za rok 2003 v Kč na 1 osobu Domácnosti Úhrnem samostatně zaměstnanců zemědělců činných důchodců Česká peněžní vydání v tom: spotřební vydání z toho: bydlení, voda, energie, paliva z toho: nájemné běžná údržba a opravy bytu voda a ostatní bytové služby energie, plyn, paliva z toho: elektřina teplo zbývající vydání z toho: pořízení a rekonstrukce domu (bytu) S bydlením souvisí i vydání domácností na bytové vybavení, zařízení domácnosti a opravy spotřebních předmětů. Na 1 osobu průměrné domácnosti v roce 2003 připadla částka Kč, což z českých peněžních spotřebních vydáních činilo 6,7 %. Rozdíly podle sociálních skupin byly minimální.