Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 38, Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 59, 15.2.

Transkript

1 Úřední věstník Evropské unie C 307 České vydání Informace a oznámení Ročník srpna 2018 Obsah EVROPSKÝ PARLAMENT ZASEDÁNÍ Dílčí zasedání od 15. do 18. května 2017 Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 38, PŘIJATÉ TEXTY Dílčí zasedání 31. května a 1. června 2017 Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 59, PŘIJATÉ TEXTY I Usnesení, doporučení a stanoviska USNESENÍ Evropský parlament Úterý, 16. května /C 307/01 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 o akčním plánu EU pro egovernment na období (2016/2273(INI)) /C 307/02 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k výroční zprávě za rok 2015 o ochraně finančních zájmů EU boji proti podvodům (2016/2097(INI)) /C 307/03 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 o iniciativě na podporu účinného využívání zdrojů: snížení míry plýtvání potravinami a zlepšení bezpečnosti potravin (2016/2223(INI)) /C 307/04 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k hodnocení vnějších aspektů fungování a řízení celních orgánů jako nástroje usnadňování obchodu a boje proti nezákonnému obchodu (2016/2075(INI)) CS

2 Středa, 17. května /C 307/05 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o výroční zprávě za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě (2015/2283(INI)) /C 307/06 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím ( fintech ): vliv technologií na budoucnost finančnictví (2016/2243(INI)) /C 307/07 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D /2675(RSP)) /C 307/08 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS , sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D /2674(RSP)) /C 307/09 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o situaci v Maďarsku (2017/2656(RSP)) /C 307/10 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o Evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení (2016/2798(RSP)) Čtvrtek, 18. května /C 307/11 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o Zambii, zejména o případu Hakaindeho Hichilemy (2017/2681(RSP)) /C 307/12 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o Etiopii, zejména o případu dr. Merery Gudiny (2017/2682(RSP)) /C 307/13 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o Jižním Súdánu (2017/2683(RSP)) /C 307/14 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 ke správné skladbě financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU (2016/2302(INI)) /C 307/15 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o budoucích perspektivách pro technickou pomoc v oblasti politiky soudržnosti (2016/2303(INI)) /C 307/16 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o provádění Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou (2015/2059(INI)) /C 307/17 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o dosažení řešení v podobě existence dvou států na Blízkém východě (2016/2998(RSP)) /C 307/18 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o strategii EU pro Sýrii (2017/2654(RSP)) /C 307/19 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o silniční dopravě v Evropské unii (2017/2545(RSP)) /C 307/20 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o uprchlickém táboře v Dadaabu (2017/2687(RSP)) /C 307/21 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o zajištění funkčnosti postupu přerozdělování (2017/2685(RSP)) /C 307/22 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o provádění obecných zásad Rady týkajících se lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI osob), zejména ve spojitosti s pronásledováním (vnímaných) homosexuálů v Čečensku (Rusko) (2017/2688(RSP))

3 Čtvrtek, 1. června /C 307/23 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G (2016/2305(INI)) /C 307/24 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 obsahující doporučení Komisi o ochraně zranitelných dospělých osob (2015/2085(INL)) /C 307/25 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o víceletém rámci pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na roky (2017/2702(RSP)) /C 307/26 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (2016/2271(INI)) /C 307/27 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o společném prohlášení Parlamentu, Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Raděa Komise o novém Evropském konsensu o rozvoji Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost (2017/2586(RSP)) /C 307/28 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o odolnosti jakožto strategické prioritě vnější činnosti EU (2017/2594(RSP)) /C 307/29 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o boji s antisemitismem (2017/2692(RSP)) /C 307/30 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o konferenci OSN na vysoké úrovni, která má podpořit dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 (konference OSN o oceánech) (2017/2653(RSP)). 186 II Sdělení SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE Evropský parlament Čtvrtek, 1. června /C 307/31 Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o žádosti, aby byl Béla Kovács zbaven imunity (2016/2266(IMM)) III Přípravné akty EVROPSKÝ PARLAMENT Úterý, 16. května /C 307/32 Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Unie a jejích členských států, Protokolu k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (09264/2016 C8-0455/ /0113(NLE))

4 2018/C 307/33 Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Unie a jejích členských států, Protokolu k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (13824/2016 C8-0527/ /0311(NLE)) /C 307/34 Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období jménem Unie (13710/2016 C8-0005/ /0322(NLE)) /C 307/35 Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) (15540/2016 C8-0024/ /0349(NLE)) Středa, 17. května /C 307/36 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Finska EGF/2016/008/FI/Nokia Network Systems) (COM(2017)0157 C8-0131/ /2058(BUD)) /C 307/37 Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel v Chorvatsku (05318/ 2017 C8-0033/ /0801(CNS)) /C 307/38 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 24. března 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o odstranění Guyany z tabulky v bodě I přílohy a přidání Etiopie do uvedené tabulky (C(2017) /2634(DEA)) 201 Čtvrtek, 18. května /C 307/39 Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnským knížectvím a Norským královstvím o finančním mechanismu EHP na období , Dohody mezi Norským královstvím a Evropskou unií o norském finančním mechanismu na období , Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím a Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandem (06679/2016 C8-0175/ /0052(NLE)) /C 307/40 P8_TA(2017)0224 Přeshraniční přenositelnost on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (COM(2015)0627 C8-0392/ /0284(COD)) P8_TC1-COD(2015)0284 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. května 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/ o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu Čtvrtek, 1. června /C 307/41 Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty uplatňované na knihy, noviny a časopisy (COM(2016)0758 C8-0529/ /0374(CNS))

5 2018/C 307/42 Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 1. června 2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady na zavedení dočasných autonomních obchodních opatření pro Ukrajinu, která doplňují obchodní koncese v rámci dohody o přidružení (COM(2016)0631 C8-0392/ /0308(COD)) /C 307/43 P8_TA(2017)0237 Jednotný vzor víz ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (COM(2015)0303 C8-0164/ /0134(COD)) P8_TC1-COD(2015)0134 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 1. června 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz /C 307/44 Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na období (14423/2016 C8-0528/ /0204(APP))

6 Vysvětlivky k použitým symbolům * Postup konzultace *** Postup souhlasu ***I ***II ***III Řádný legislativní postup: první čtení Řádný legislativní postup: druhé čtení Řádný legislativní postup: třetí čtení (Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu) Pozměňovací návrhy Parlamentu: Nové části textu jsou označeny tučně kurzivou. Vypuštěné části textu jsou označeny buď symbolem nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučně kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne.

7 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/1 EVROPSKÝ PARLAMENT ZASEDÁNÍ Dílčí zasedání od 15. do 18. května 2017 Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 38, PŘIJATÉ TEXTY Dílčí zasedání 31. května a 1. června 2017 Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 59, PŘIJATÉ TEXTY

8 C 307/2 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 I (Usnesení, doporučení a stanoviska) USNESENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT P8_TA(2017)0205 Akční plán EU pro egovernment na období Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 o akčním plánu EU pro egovernment na období (2016/2273(INI)) (2018/C 307/01) Evropský parlament, s ohledem na Chartu skupiny G8 o veřejně přístupných údajích, s ohledem na sdělení Komise nazvané Evropský akční plán egovernment na období Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy (COM(2010)0743), s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu elektronické správě jako průkopnickém činu ( 1 ), s ohledem na sdělení Komise nazvané Akční plán EU pro egovernment na období Urychlování digitální transformace veřejné správy (COM(2016)0179), s ohledem na srovnávací zprávu Komise z roku 2016 k elektronické veřejné správě, s ohledem na sdělení Komise nazvané Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě (COM(2015)0192) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100), s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu ( 2 ), s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru, s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 nazvané Evropské normy pro 21. století (COM(2016)0358), s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2011 nazvané Ochrana kritické informační infrastruktury Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti (COM(2011)0163), ( 1 ) Úř. věst. C 258 E, , s. 64. ( 2 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.

9 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/3 Úterý, 16. května 2017 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii, s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech (COM(2014)0442), s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2016 o cestě k prosperující ekonomice založené na datech ( 1 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010, s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh na cestě k evropské gigabitové společnosti (COM(2016)0587) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300), s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, předložený Komisí (COM(2016)0590) a na její přílohy 1 až 11 posouzení dopadu (SWD(2016)0303), souhrn posouzení dopadů (SWD(2016)0304) a shrnutí hodnocení (SWD(2016)0305), s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/ 2014, pokud jde o podporu připojení k internetu v místních komunitách (COM(2016)0589), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ ES ( nařízení eidas ), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013 so opakovaném použití informací veřejného sektoru (směrnice o informacích veřejného sektoru), s ohledem na návrh Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí evropský elektronický průkaz služeb a související správní prostředky (COM(2016)0824), s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané Výměna a ochrana osobních údajů v globalizovaném světě (COM(2017)0007), ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0089.

10 C 307/4 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané Budování evropské ekonomiky založené na datech (COM(2017)0009), s ohledem na návrh Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) (COM(2017)0010), s ohledem na návrh Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (COM(2017)0008), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází, s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech (COM(2016)0178), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané Nová agenda dovedností pro Evropu (COM(2016)0381), s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro právní záležitosti (A8-0178/2017), A. vzhledem k tomu, že strategie modernizace orgánů veřejné správy musí být přizpůsobeny měnícímu se prostředí a umožňovat transformaci v digitální státní správu; B. vzhledem k tomu, že digitalizace služeb veřejné správy by měla přispět k dosažení plného potenciálu jednotného trhu, zlepšování aktivního občanství, zvyšování kvality života občanů, sociálnímu a hospodářskému rozvoji regionů, zlepšení porozumění občanů, pokud jde o služby veřejné správy, většímu zapojení občanů do nich a zvýšení jejich účinnosti a nákladové efektivnosti, ale i k podpoře účasti na politickém životě posílením dialogu mezi občany a orgány veřejné správy a zvýšením transparentnosti; vzhledem k tomu, že EU by měla povzbuzovat k výměně osvědčených postupů a technologií mezi členskými státy; C. vzhledem k tomu, že odvětví IKT by mělo tuto transformaci podporovat a za tím účelem poskytovat specializovaná řešení pro orgány veřejné správy; D. vzhledem k tomu, že transformace v digitální státní správu musí být zahájena na úrovni Unie a členských států, jakož i na regionální a místní úrovni; E. vzhledem k tomu, že plného potenciálu digitální veřejné správy lze dosáhnout pouze tehdy, pokud občané a podniky budou moci nabízeným službám plně důvěřovat; F. vzhledem k tomu, že unijní portál e-justice je klíčovým nástrojem přístupu k informacím a ke spravedlnosti a představuje důležitý krok na cestě k modernizaci veřejné správy EU;

11 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/5 Úterý, 16. května 2017 G. vzhledem k tomu, že lepší přístup k informacím a rozšířené využití zdokonalených digitálních nástrojů pro formální úkony spojené s právem obchodních společností v průběhu celého jejich životního cyklu by měly posílit právní jistotu a snížit náklady společností; H. vzhledem k tomu, že je v současnosti vyvíjena snaha propojit napříč Unií elektronické obchodní a insolvenční rejstříky, což je důležité pro transparentnost a právní jistotu na vnitřním trhu; I. vzhledem k tomu, že jednotný přístup do těchto rejstříků prostřednictvím portálu e-justice doposud není možný kvůli rozdílům v technických standardech uplatňovaných v jednotlivých členských státech; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout další úsilí k dosažení dostupných, interoperabilních a uživatelsky vstřícných elektronických nástrojů egovernment, které by byly k dispozici veřejnosti v EU; vzhledem k tomu, že míra zabezpečení a ochrany dat při jejich zpracovávání je základním předpokladem pro využití e-justice s ohledem na povahu údajů, které jsou při práci v justici využívány; 1. je přesvědčen, že vytvoření elektronické veřejné správy je klíčovou součástí jednotného digitálního trhu, a vyzývá Komisi, aby pro akční plán určila konkrétní, měřitelné cíle založené na ukazatelích výkonnosti a aby sledovala plnění těchto cílů a každoročně na toto téma předkládala Parlamentu zprávu; zdůrazňuje, že akční plán pro egovernment na období vedl k pozitivním výsledkům jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni; vybízí Komisi a členské státy, aby v zájmu zvýšení míry využívání elektronických služeb rovněž hodnotily potřeby spotřebitelů; Digitalizace orgánů veřejné správy 2. domnívá se, že do roku 2022 by orgány veřejné správy měly být otevřené, transparentní a efektivní a měly by podporovat začlenění a všem občanům a podnikům by měly bez ohledu na hranice poskytovat personalizované, uživatelsky vstřícné, přístupné a komplexní digitální veřejné služby, čímž by snížily náklady, omezily překážky i administrativní zátěž pro občany a podniky, zejména malé a střední podniky, a využívaly by tak veškerých výhod digitální revoluce; má však za to, že by to měl jít ruku v ruce s odpovídající restrukturalizací veřejné správy; 3. podporuje záměr založit budoucí iniciativy na zásadě standardně digitalizované a zdůrazňuje význam uplatňování zásady pouze jednou, jež usnadní interakci občanů a podniků s orgány veřejné správy, neboť zamezí zbytečně časově náročným správním procesům a usnadní opětovné použití jednou poskytnutých informací pro jiné účely; zdůrazňuje, že se ve skutečnosti podle studií Komise očekává, že prováděním přístupu založeného na zásadě pouze jednou na úrovni EU se do 2017 ušetří přibližně 5 miliard EUR ročně; vyzývá Komisi, aby podala Evropskému parlamentu zprávu o výsledcích pilotního projektu velkého rozsahu pro zásadu pouze jednou zaměřeného na podniky a aby do konce roku 2017 zahájila pilotní projekt velkého rozsahu pro zásadu pouze jednou zaměřený na občany; 4. vítá záměr Komise zavést co nejdříve jednotnou digitální bránu, jež by občanům a podnikům poskytovala propojený a soudržný balíček online služeb jednotného trhu na vnitrostátní a evropské úrovni, který by obsahoval informace o předpisech EU a vnitrostátních předpisech, ale i asistenční služby, a dokončit nejdůležitější postupy pro občany a podniky v přeshraničních situacích a pomoci s uplatňováním zásady pouze jednou v EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily urychlené a plné provedení jednotné digitální brány a aby přijaly veškerá nezbytná opatření k tomu, aby bylo zaručeno její efektivní fungování a interoperabilita, a mohl tak být využíván její plný potenciál a přínosy; zdůrazňuje, že by měly být propagovány osvědčené postupy, které se již používají v některých členských státech; je přesvědčen, že tato iniciativa by měla zajistit, aby všechny členské státy poskytovaly jednotný oficiální portál elektronických služeb umožňující přístup ke všem jejich online službám a dostupným interoperabilním službám EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily urychlené a plné provedení portálů jednotných kontaktních míst; 5. vyzývá Komisi, aby zvážila, jak dále podporovat digitální řešení formalit v průběhu celého životního cyklu podniku, elektronické podávání podnikových dokumentů a zadávání přeshraničních a dalších informací do obchodních rejstříků; podotýká, že v této oblasti může být přijetí odpovídající legislativy jediným způsobem, jak vytvořit odpovídající právní rámec pro celounijní digitální řešení;

12 C 307/6 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května domnívá se, že by se na elektronické propojenosti obchodních a insolvenčních rejstříků členských států mělo pracovat intenzivněji, a vyzdvihuje důležitost této propojenosti pro vnitřní trh; zdůrazňuje, že odpovídající informace by měly být poskytovány na základě společného evropského vzoru nebo rámce; 7. zdůrazňuje význam podpory začleňování, přístupnosti a všeobecného přístupu k digitálním veřejným službám, což je základním faktorem pro tvorbu a provádění politik na podporu konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti, a vyzývá proto členské státy, aby v plném rozsahu provedly a uplatňovaly novou směrnici o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby; 8. zdůrazňuje význam veřejně přístupných dat, kdy jsou v rámci orgánů veřejné správy i mezi nimi volně využívány a opětovně využívány určité informace veřejného sektoru, a to i třetími stranami; zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit dodržování autorských práv a zásad ochrany údajů; opakuje, že otevřený volný tok údajů podporující začlenění by umožnil další rozvoj a tvorbu nových inovativních řešení a podpořil by účinnost i transparentnost; zdůrazňuje, že tento druh údajů a veřejných informací by proto měl být pokud možno dostupný, aby se podpořily nové příležitosti k získání znalostí a přispělo se tak k rozvoji a posilování otevřené společnosti; připomíná, že orgány veřejné správy by měly co nejvíce zpřístupňovat informace, zejména pokud je objem získávaných dat velmi vysoký, jako je tomu v případě programu INSPIRE; domnívá se, že je třeba věnovat více úsilí uplatňování koordinovaných strategií v oblasti údajů jak v institucích EU, tak v členských státech, včetně širšího a rychlejšího zpřístupňování údajů veřejnosti, zlepšení kvality údajů, snadnějšího přístupu k údajům a poskytování elektronických právních předpisů ve strojově čitelném formátu; 9. zdůrazňuje výhody elektronické účasti (eparticipation) a upozorňuje, že by členské státy měly více využívat elektronické konzultace, elektronické informace a elektronické rozhodování; zdůrazňuje, že aby se zamezilo zneužívání systémů a aby byla zajištěna odpovědnost a transparentnost, musí být elektronická účast a zejména elektronické rozhodování v souladu s nařízením eidas; 10. vítá iniciativy všech institucí EU zaměřené na zkvalitnění mechanismů elektronické účasti na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a žádá Komisi, aby dále rozvíjela a prosazovala digitální nástroje, jako jsou systémy elektronického hlasování a elektronické předkládání petic, s cílem motivovat občany a podniky k širší účasti na rozhodování EU; 11. konstatuje, že se v posledních pěti letech výrazně rozšířilo používání mobilních zařízení, zatímco použitelná pro mobilní zařízení je pouze jedna třetina veřejných webových stránek; vyzývá proto členské státy, aby posoudily možnosti rozvoje mobilních řešení pro služby egovernment a zajistily, aby byly uživatelsky vstřícné a přístupné pro všechny; zdůrazňuje, že je nutné zajistit průběžnou aktualizaci a modernizaci internetových stránek a nástrojů veřejné správy a naplňovat měnící se požadavky na kybernetickou bezpečnost, aby byly služby elektronické veřejné správy přístupné i v budoucích podmínkách; 12. vyzývá členské státy, aby při nákupu zboží a služeb nebo zadávání veřejných prací prosazovaly a využívaly elektronické zadávání veřejných zakázek, díky němuž budou veřejné výdaje transparentnější a účinnější a povedou ke snížení nákladů a byrokracie; vyzývá členské státy, aby ve svém veřejném sektoru rovněž ve větší míře využívaly rejstříků zakázek a interoperabilních elektronických podpisů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vynaložily nezbytné úsilí na zajištění transparentnosti při zadávání veřejných zakázek a toho, aby měli všichni účastníci těchto veřejných soutěží k dispozici informace v reálném čase; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů týkajících se používání kritérií inovací ve veřejných nabídkových řízeních, zejména tak, že bude zajišťovat, aby nabídková řízení předem nestanovovala řešení, ale poskytovala prostor k tomu, aby jejich účastníci mohli navrhovat inovativní a otevřená řešení; vyzývá Komisi, aby dále pracovala na normách elektronické fakturace, elektronického podávání nabídek a elektronického oznamování a s cílem zvýšit odpovědnost a dohledatelnost veškeré činnosti v rámci těchto systémů podporovala používání elektronické identifikace v interních systémech veřejné správy;

13 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/7 Úterý, 16. května zdůrazňuje, že je důležité vytvořit bezpečné, spolehlivé a interoperabilní přeshraniční veřejné služby, zabránit další fragmentaci a podporovat mobilitu; zdůrazňuje, že interoperabilita a normalizace patří k hlavním prvkům realizace struktur egovernment, a vítá proto sdělení Komise nazvané Evropské normy pro 21. století a v této souvislosti také revizi Evropského rámce interoperability; poukazuje na skutečnost, že k tomu, aby se občané EU mohli zapojit do platforem veřejné správy, je nezbytné používání otevřených standardů, a zdůrazňuje, že standardy musí sloužit zájmům celé společnosti tím, že budou inkluzivní, spravedlivé a schopné obstát i v budoucnu a budou vyvíjeny otevřeným a transparentním způsobem; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby při rozvoji veřejných digitálních řešení podporovaly otevřené standardy a aby věnovaly větší pozornost interoperabilitě a potenciálním přínosům účinného využívání digitálních technologií; 14. vyjadřuje politování nad tím, že pouze 28 % evropských domácností ve venkovských oblastech mělo v roce 2015 pevné rychlé internetové připojení, a nad tím, že ač průměrné pokrytí 4G v EU dosahuje v celé EU 86 %, ve venkovských oblastech jde jen o 36 %, a upozorňuje, že je naléhavě zapotřebí trvale podporovat rozšiřování širokopásmového připojení, zejména ve venkovských oblastech, neboť přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení je nezbytným předpokladem pro využívání služeb egovernmentu i jejich výhod; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby po roce 2020 nadále poskytovaly přiměřené finanční prostředky na rozšiřování širokopásmového připojení, infrastruktury digitálních služeb a přeshraniční interakci orgánů veřejné správy, a to v rámci Nástroje pro propojení Evropy či jiných vhodných programů EU, a tak zajišťovaly jejich dlouhodobou udržitelnost; v tomto ohledu vyzývá provozovatele, aby více investovali do infrastruktury s cílem zlepšit konektivitu ve venkovských oblastech a zajistili, že i venkovské oblasti budou těžit ze sítí s velmi vysokou kapacitou ve formě 5G, jelikož budou klíčovým stavebním kamenem naší digitální společnosti; 15. zdůrazňuje, že pro fungování služeb elektronické správy je stěžejní plošně zavést bezpečnou, přiměřenou, odolnou, spolehlivou a vysoce výkonnou infrastrukturu, např. telekomunikační sítě a superrychlé širokopásmové připojení; vyzývá proto k rychlému přijetí evropského kodexu pro elektronické komunikace s cílem dosáhnout evropských strategických cílů; považuje za klíčové, aby orgány veřejné správy sledovaly vývoj technologií a aby byly schopné zavádět inovativní technologie jako data velkého objemu a internet věcí nebo mobilní služby, např. 5G, v souladu s potřebami uživatelů; 16. domnívá se, že opětovné využití technických prvků Nástroje pro propojení Evropy (CEF) ve veřejném i soukromém sektoru má zásadní význam pro fungování infrastruktury digitálních služeb; zdůrazňuje, že je třeba zajistit dlouhodobou udržitelnost technických prvků CEF i výsledků rozsáhlých pilotních projektů a řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA2) i po roce 2020; zdůrazňuje potenciál iniciativy Wifi4EU pro podporu univerzálního přístupu k vysokorychlostním sítím; vyzývá proto Komisi, aby s cílem dosáhnout cílů jednotného digitálního trhu vytvořila společně s členskými státy dlouhodobou strukturu veřejné správy, jejíž prioritou by bylo reagovat na potřeby občanů a podniků a v maximální míře podporovat užívání společných norem; 17. konstatuje, že zavádění inovativních řešení pro datově náročné veřejné služby, například pro využívání cloudových služeb, je nadále pomalé a roztříštěné; připomíná, že služby jako INSPIRE produkují velké objemy dat, které vyžadují vyšší kapacitu výpočetní techniky; vítá v této souvislosti Evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu navrženou Komisí a domnívá se, že je třeba rozšířit uživatelskou základnu evropského cloudu pro otevřenou vědu na veřejný sektor; 18. vyzývá Komisi, aby zvýšila povědomí o významu portálu e-justice a o možnostech jeho využití a vytvořila z něj jednotné kontaktní místo poskytující veškeré relevantní právní informace a přístup ke spravedlnosti v jednotlivých členských státech; upozorňuje však na to, že ne všichni účastníci řízení mají stejný přístup a nezbytné dovednosti pro využívání informačních a komunikačních technologií, což by mohlo znamenat omezení jejich přístupu ke spravedlnosti; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byl lidem se zdravotním postižením umožněn přístup k portálu e-justice; 19. vítá zavedení systému e-codex, který umožňuje přímou komunikaci mezi občany a soudy ve všech členských státech a je klíčovým krokem směřujícím k usnadnění přeshraničního přístupu k veřejným službám;

14 C 307/8 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května blahopřeje Radě a Komisi k jejich práci na zavedení evropského identifikátoru judikatury ECLI, který je velice užitečný pro právní výzkum a soudní dialog, a vítá vytvoření vyhledávače ECLI, jenž by měl usnadnit přístup k právním informacím napříč Unií; 21. opakuje, že je nezbytné zlepšovat digitální dovednost administrativních pracovníků, všech občanů a podniků, a sice rozvojem a podporou činností odborné přípravy na celostátní, regionální a místní úrovni, aby se minimalizovalo riziko digitálního vyloučení, a zavést specializované kurzy odborné přípravy týkající se služeb elektronické správy pro úředníky a veřejné činitele s rozhodovacími pravomocemi; zdůrazňuje, že digitální dovednosti jsou naprosto nezbytným předpokladem k zapojení do egovernmentu; vybízí k vytvoření osnov elektronického učení, které by byly uznány v rámci evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS); domnívá se, že jedním ze základních prvků pro rozvoj elektronické správy je soustavné rozvíjení digitálních dovedností; zdůrazňuje, že je potřebné řešit digitální propasti mezi zeměpisnými oblastmi, mezi lidmi z různých sociálně-ekonomických vrstev a mezi generacemi a předcházet jim; vyzývá členské státy, aby přijímaly podněty z akčního plánu pro egovernment s cílem umožnit zejména mladým občanům komunikaci se správou, která odpovídá jejich komunikačním zvyklostem v jiných oblastech, a dále zdůrazňuje, že vyučování digitálních dovedností má obzvláštní význam v případě starších osob, které se při používání elektronických služeb často potýkají s nedostatečnými dovednostmi a nejistotou; domnívá se, že členské státy by měly podporovat celoživotní učení a komunikační a vzdělávací kampaně, včetně vytváření sítí pro výuku mediální gramotnosti, s cílem umožnit občanům EU plně využívat možností, jež skýtají nové portály elektronické správy a služeb; 22. zdůrazňuje, že je potřebný inkluzivní, dvojí přístup (on-line i off-line), aby se zamezilo vyloučení, vezmeme-li v úvahu nynější míru digitální negramotnosti a skutečnost, že více než 22 % Evropanů, zejména starších osob, nechce při komunikaci s orgány veřejné správy využívat on-line služby; zdůrazňuje, že se vyskytují různé důvody a překážky k odmítání používat online služby, jako jsou neinformovanost, nedostatek dovedností, nedostatek důvěry a chybné vnímání, a že tyto důvody musí být řešeny či odstraněny; domnívá se, že aby se zabránilo digitálnímu vyloučení a prohlubování digitální propasti, je třeba zajistit přístup ke kvalitním službám elektronické správy občanům, kteří žijí ve venkovských, horských a vzdálených oblastech; 23. zdůrazňuje, že digitalizace může veřejné správě přinést úspory nákladů; usuzuje, že digitalizace a další výzvy plynoucí z balíčků opatření pro modernizaci jsou často řešeny v kontextu rozpočtových omezení a že zejména regionální a místní orgány čeká v nadcházejících letech ještě mnoho práce, která bude vyžadovat nejen přijetí digitálních opatření založených na otevřených standardech, čímž se sníží náklady na údržbu a stimulují inovace, ale také podporu partnerství veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že časem se projeví nákladová efektivnost, neboť investice do digitalizace přispějí v budoucnu ke snížení administrativních nákladů; zdůrazňuje, že do té doby bude i nadále nezbytný přístup on-line i off-line; 24. poukazuje na to, že by při zvažování digitalizace jednotlivých správních postupů měly být zohledňovány námitky týkající se prvořadého veřejného zájmu; Přeshraniční egovernment na všech úrovních správy 25. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit udržitelnou přeshraniční strukturu egovernment, a zjednodušit tak přístup ke čtyřem základním svobodám i jejich výkon; 26. zdůrazňuje význam přeshraničních služeb egovernment v každodenním životě občanů a upozorňuje na přínosy dalšího rozvoje elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI) a Evropského portálu pracovní mobility (EURES), jakož i přeshraničních služeb elektronického zdravotnictví;

15 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/9 Úterý, 16. května vítá rozličné iniciativy Komise zaměřené na vytváření přeshraničních digitálních předpisů, zejména pokud jde o interoperabilitu a standardizaci; zdůrazňuje však, že přejímání těchto řešení je příliš pomalé na to, jaká je hodnota a význam těchto služeb pro občany EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude zaveden správný rámec na podporu důvěry mezi členskými státy, a urychlila vývoj přeshraničních digitálních předpisů od ochrany údajů, přes bezpečnost výměny dat až po zavádění nezbytné digitální infrastruktury a služeb; 28. žádá Komisi, aby dále rozvíjela a prosazovala využívání Evropského portálu pracovní mobility EURES prostřednictvím užší integrace a spolupráce mezi systémy veřejných služeb zaměstnanosti a portálem EURES, a to s cílem usnadňovat a zvyšovat mobilitu zaměstnavatelů a uchazečů o zaměstnání v Evropské unii; 29. zdůrazňuje, že elektronické zdravotnictví může významně zlepšit kvalitu života občanů tím, že bude pacientům poskytovat přístupnější, nákladově efektivnější a účinnější zdravotní péči; 30. domnívá se, že v zájmu řádného fungování přeshraničních služeb egovernment musí být odstraněny jazykové překážky a že orgány veřejné správy, zejména v příhraničních regionech, by měly poskytovat své informace a služby nejen v úředním jazyce svého členského státu, ale také v jiných příslušných evropských jazycích; 31. zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů, příkladů projektů a zkušeností s nimi mezi všemi úrovněmi správy jak v rámci členských států, tak i mezi jednotlivými státy; konstatuje, že výsledky pilotních projektů velkého rozsahu financovaných z prostředků EU, jako jsou esense, ecodex a TOOP, významně přispívají ke zlepšování přeshraničních služeb v Evropě; 32. má za to, že by komplexní monitorování výkonnosti egovernmentu v členských státech mělo zajistit, aby metodika výkonnosti řádně zohledňovala specifické vnitrostátní faktory; zdůrazňuje přínosy, jež má spolehlivé měření výkonnosti v členských státech pro tvůrce politik a veřejné mínění; 33. upozorňuje, že interoperabilita, otevřené standardy a veřejně přístupná data mají nejen zásadní význam v přeshraničním kontextu, ale je jich také zapotřebí na celostátní, regionální a místní správní úrovni v každém členském státě, přičemž je nutné rovněž zohledňovat potřebu ochrany údajů při přenosu informací; 34. vyzývá Komisi a další orgány EU, aby šly v oblasti egovernment příkladem a nabídly občanům a podnikům transparentní a uživatelsky vstřícnou bránu a komplexní digitální služby, zejména pokud jde o žádosti o financování z prostředků EU a zadávání veřejných zakázek, a žádá Komisi, aby rovněž zintenzivnila své úsilí, pokud jde o překlad svých internetových stránek do všech úředních jazyků EU a vyzdvihování osvědčených postupů; Ochrana a zabezpečení údajů 35. zdůrazňuje, že důvěra občanů v ochranu osobních údajů má zásadní význam pro zajištění úspěchu akčního plánu EU v oblasti egovernment na období a že orgány veřejné správy musí v zájmu budování důvěry v digitální služby nakládat s osobními údaji bezpečně a v plném souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a předpisy EU týkajícími se soukromí; 36. zdůrazňuje, že by v rámci akčního plánu pro egovernment měl být rovněž zvažován plán pro elektronické zdravotnictví, jelikož je jeho důležitou součástí; domnívá se, že by měl být zlepšen sběr a přenos údajů a že přeshraniční přenos údajů by měl být možný jen v určitých případech, jelikož to usnadní poskytování zdravotnických služeb pro všechny občany EU; 37. upozorňuje, že předpisy o ochraně údajů by současně neměly být považovány za překážku, ale spíše za východisko k rozvoji inovativních řešení v oblasti egovernmentu, a proto zdůrazňuje, že je zapotřebí vypracovat účinné pokyny k uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů a zajistit průběžnou výměnu informací se zainteresovanými stranami; 38. konstatuje, že pouze 15 % Evropanů uvádí, že mají pocit úplné kontroly nad používáním svých osobních údajů; domnívá se, že je důležité dále zkoumat zásadu vlastnictví údajů, a věří, že budoucí opatření budou moci vycházet ze sdělení Komise nazvaného Budování evropské ekonomiky založené na datech a dalších souvisejících návrhů;

16 C 307/10 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května naléhavě vyzývá členské státy k zajištění toho, aby bylo urychleně a plně prováděno nařízení eidas, neboť elektronický podpis, elektronická identifikace a elektronická autentizace představují základní stavební prvky přeshraničních digitálních veřejných služeb; zdůrazňuje, že je důležité vybízet občany, podniky i veřejnou správu k přejímání systémů elektronické identifikace oznámených podle nařízení eidas; v tomto ohledu zdůrazňuje, že přijetí těchto klíčových faktorů by mělo při vývoji digitálních služeb být prioritou pro soukromý i veřejný sektor; vyzývá proto Komisi, aby podnikla kroky k usnadnění a podpoře spolupráce veřejného a soukromého sektoru v přeshraničním a meziodvětvovém používání elektronické identifikace a digitálních podpisů; vítá program ISA2, který pokrývá všechny politiky Unie, u nichž je nezbytná interoperabilita systémů fungujících na úrovni EU i jednotlivých států; 40. zdůrazňuje, že ochrana před kybernetickými útoky a schopnost odolnosti správních orgánů v případě kybernetického útoku velkého dosahu jsou velmi důležité a je třeba je rozvíjet; zdůrazňuje, že je k tomu nezbytný evropský přístup, zejména vzhledem k tomu, že zásada pouze jednou jako součást akčního plánu EU v oblasti egovernment na období předpokládá výměnu údajů o občanech mezi evropskými správními orgány; 41. zdůrazňuje, že k zabezpečení údajů je nezbytné přihlížet již ve fázi návrhu aplikací, které musí být moderní a jednoduché z hlediska jejich používání, a správních procesů, které musí být účinné ( bezpečnost už od návrhu ), aby občané i podniky mohli plně využívat výhod moderních technologií; o o o 42. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

17 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/11 P8_TA(2017)0206 Výroční zpráva o ochraně finančních zájmů EU za rok 2015 boj proti podvodům Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k výroční zprávě za rok 2015 o ochraně finančních zájmů EU boji proti podvodům (2016/2097(INI)) (2018/C 307/02) Úterý, 16. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. července 2016 nazvanou Ochrana finančních zájmů EU boj proti podvodům výroční zpráva za rok 2015 (COM(2016)0472) a na její doprovodné pracovní dokumenty (SWD(2016) 0234, SWD(2016)0235, SWD(2016)0236, SWD(2016)0237, SWD(2016)0238 a SWD(2016)0239), s ohledem na výroční zprávu úřadu OLAF za rok 2015 a výroční zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2015, s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů, s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2016 nazvané Ochrana rozpočtu EU do konce roku 2015 (COM(2016)0486), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES ( 1 ), s ohledem na návrh nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, který dne 17. července 2013 předložila Komise (COM(2013)0534), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 ( 2 ), s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363), který dne 11. července 2012 předložila Komise, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/ 2002 ( 3 ), ( 1 ) Úř. věst. L 84, , s. 6. ( 2 ) Úř. věst. L 248, , s. 1. ( 3 ) Úř. věst. L 298, , s. 1.

18 C 307/12 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o boji proti korupci a dalších krocích v návaznosti na usnesení CRIM ( 1 ), s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ( 2 ), s ohledem na zprávu z roku 2015 o výpadku příjmů z DPH, kterou nechala vypracovat Komise, a na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu v oblasti DPH (COM(2016)0148), s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-105/14 Taricco a další ( 3 ), s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 24/2015 ze dne 3. března 2016 nazvanou Boj s podvody v oblasti DPH v rámci Společenství: jsou nutná další opatření, s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů ( whistleblowerů ) při ochraně finančních zájmů EU ( 4 ), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES ( 5 ), s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0159/2017), A. vzhledem k tomu, že členské státy a Komise de jure sdílejí odpovědnost za plnění přibližně 80 % rozpočtu Unie; avšak vzhledem k tomu, že Komise a členské státy, které tyto zdroje vynakládají, jsou de facto odpovědné za to, že budou mít o těchto projektech přehled a poskytovat určitou úroveň kontroly; vzhledem k tomu, že členské státy jsou primárně odpovědné za vybírání vlastních zdrojů, mimo jiné v podobě DPH a cel; B. vzhledem k tomu, že ochrana finančních zájmů EU by měla být klíčovým prvkem politiky EU, aby se zvýšila důvěra občanů, kteří by měli být ujištěni, že jsou jejich peníze využívány řádně a v souladu s přístupem založeným na co nejlepším využití každého eura; C. vzhledem k tomu, že dosažení dobré výkonnosti na základě procesů zjednodušení vyžaduje pravidelné hodnocení vstupů, výstupů/výsledků a dopadů prostřednictvím auditů výkonnosti; D. vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 2 SFEU uvádí, že členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy ; E. vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 3 SFEU uvádí, že členské státy organizují společně s Komisí úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými orgány ; F. vzhledem k tomu, že v důsledku různorodosti právních a správních systémů v členských státech je odstraňování nesrovnalostí a boj proti podvodům v tomto prostředí velmi náročnou výzvou, a vzhledem k tomu, že by proto Komise měla zvýšit své úsilí s cílem zajistit, aby se boj proti podvodům prováděl účinně a přinášel citelnější a uspokojivější výsledky; G. vzhledem k tomu, že se stále jasněji ukazuje, že používání citlivých údajů je jedním z faktorů, které napomáhají podvodům; ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0403. ( 2 ) Úř. věst. L 312, , s. 1. ( 3 ) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. září 2015, Taricco a další, C-105/14, ECLI:EU:C:2015:555. ( 4 ) Přijaté texty, P8_TA(2017)0022. ( 5 ) Úř. věst. L 94, , s. 65.

19 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/13 Úterý, 16. května 2017 H. vzhledem k tomu, že DPH je pro členské státy zásadním a stále významnějším zdrojem příjmů, který v roce 2014 přinesl téměř 1 bilion EUR a přispívá k vlastním zdrojům EU v celkové výši mil. EUR, což představuje 12,27 % celkových příjmů EU v roce 2014; I. vzhledem k tomu, že stávající systém DPH, zejména pokud je uplatňován na přeshraniční transakce, je náchylný na podvody a praktiky vyhýbání se daňové povinnosti, kvůli nimž měl v roce 2014 pouze podvod na bázi chybějícího obchodníka, tzv. kolotočový podvod, za následek ztráty z příjmů z DPH ve výši přibližně 50 mld. EUR; J. vzhledem k tomu, že výpadek příjmů z DPH činil v roce 2014 přibližně 159,5 mld. EUR a pohyboval se mezi méně než 5 % a více než 40 % v závislosti na jednotlivých zemích; K. vzhledem k tomu, že korupce postihuje všechny členské státy, zvláště v podobě organizované trestné činnosti, a zatěžuje nejen hospodářství EU, ale oslabuje demokracii a právní stát v celé Evropě; vzhledem k tomu, že přesná čísla však nejsou známa, neboť Komise rozhodla o tom, že ve zprávě o protikorupční politice EU nebude zveřejňovat údaje; L. vzhledem k tomu, že podvod je úmyslným protiprávním jednáním, jež představuje trestný čin, a vzhledem k tomu, že nesrovnalost znamená porušení určitého pravidla; M. vzhledem k tomu, že kolísání v počtu nesrovnalostí může souviset s vývojem víceletých programových cyklů (s vyšší úrovní odhalování na konci cyklů vzhledem k ukončování programů) a také s pozdním hlášením některých členských států, které mají tendenci hlásit většinu nesrovnalostí předchozích víceletých programů najednou; Odhalování a oznamování nesrovnalostí 1. se znepokojením konstatuje, že počet všech podvodných i nepodvodných nesrovnalostí hlášených v roce 2015 se výrazně zvýšil, a to o 36 %, což vedlo k nárůstu počtu hlášených nesrovnalostí o případů ve srovnání s rokem 2014 a celkový počet činil případů kvůli některým specifickým situacím v oblasti politiky soudržnosti ve dvou členských státech; konstatuje, že přestože se počet nesrovnalostí v roce 2015 zvýšil, jejich celkový objem se v roce 2015 (3,21 mld. EUR) mírně snížil o 1 % ve srovnání s rokem 2014 (3,24 mld. EUR); 2. je znepokojen tím, že přes pozitivní 11 % snížení počtu nesrovnalostí nahlášených jako podvodné z v roce 2014 na v roce 2015 jejich celkový objem vzrostl o 18 % z 538 mil. EUR v roce 2014 na 637,6 mil. EUR v roce 2015; konstatuje, že nejčastějším druhem podvodu byly falešné nebo padělané dokumenty a prohlášení, které činily 34 % případů, přičemž největší podíl nesrovnalostí hlášených jako podvodné (52 %) byl odhalen v odvětví zemědělství a nejvyšší procento odhalení všech podvodných nesrovnalostí (75 %) bylo dosaženo pomocí administrativních kontrolních systémů stanovených odvětvovými předpisy; 3. zdůrazňuje, že ne všechny nesrovnalosti mají charakter podvodu a že je třeba jasně rozlišovat mezi chybou a podvodem; 4. domnívá se, že spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti odhalování podvodů není dostatečně účinná; 5. nesdílí stanovisko Komise, že 14 % meziroční nárůst zdrojů, které jsou v rozpočtu EU k dispozici, může zdůvodnit 36 % nárůst počtu případů nesrovnalostí; 6. vítá balíček Komise obsahující čtyři nařízení v přenesené pravomoci a čtyři prováděcí nařízení týkající se ustanovení o hlášení nesrovnalostí v oblasti sdíleného řízení, jehož cílem je zlepšit kvalitu a soudržnost informací o nesrovnalostech a podvodech hlášených členskými státy; vyjadřuje politování nad tím, že uvedená nařízení neregulují lhůty, v nichž by měly členské státy povinnost nesrovnalosti hlásit; vyjadřuje politování nad skutečností, že pokud jde o oznámené nepodvodné nesrovnalosti, v roce 2015 se 537 z 538 nesrovnalostí ohlášených Irskem týkalo dřívějšího programu hlášení z období let a z nesrovnalostí ohlášených Španělskem se týkalo nesrovnalostí z oblasti politiky soudržnosti, které byly zjištěny za celé období a které byly všechny ohlášeny společně v roce 2015, a Nizozemí oznámilo

20 C 307/14 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 pouze jeden případ týkající se odvětví rybolovu v roce 2014 ve srovnání s 53 případy v roce 2015; zdůrazňuje, že situace, kdy členské státy nepředávají údaje včas nebo poskytují nepřesné údaje, se opakuje mnoho let; zdůrazňuje, že je nemožné porovnat a objektivně posoudit míru podvodů v členských státech Evropské unie; 7. konstatuje, že podle čl. 27. odst. 3 směrnice Rady 2010/24/EU o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření, Komise každých pět let předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování opatření podle této směrnice ; lituje skutečnosti, že dosud nebylo zveřejněno hodnocení plánované na nejpozději 1. ledna 2017; vyzývá Komisi, aby hodnocení bezodkladně zveřejnila; 8. vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí při vývoji programů, jako je REFIT, s cílem zjednodušit právní předpisy EU; zdůrazňuje, že zjednodušování pravidel a postupů pomáhá snižovat počet nesrovnalostí, které často souvisí se složitými pravidly a požadavky; konstatuje, že snížená administrativní zátěž vede k úsporám nákladů pro veřejnou správu i občany EU a také vybízí příjemce, aby využívali nové programy EU; zdůrazňuje, že zjednodušování pravidel by mělo být v souladu se zásadou rozpočtu EU zaměřeného na výsledky; 9. připomíná, že členské státy spravují přibližně 80 % rozpočtu EU; vnímá však, že jim Komise musí být nápomocna při vytváření vnitrostátních strategií boje proti podvodům; 10. vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy přijaly vnitrostátní strategie boje proti podvodům; 11. vyzývá opětovně Komisi, aby zavedla jednotný systém pro shromažďování srovnatelných údajů o nesrovnalostech a případech podvodů od členských států s cílem standardizovat proces podávání zpráv a zajistit kvalitu a srovnatelnost poskytovaných údajů; 12. vítá přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1525 ze dne 9. září 2015, které zdokonalilo stávající rámec odhalování a vyšetřování celních podvodů na unijní a vnitrostátní úrovni; 13. oceňuje úsilí členských států při odhalování, hodnocení a hlášení nesrovnalostí a při uplatňování účinných a přiměřených opatření v boji proti podvodům; zdůrazňuje, že konkrétní opatření v boji proti podvodům napomáhají rozvoji; žádá Komisi, aby k posílení technické a administrativní kapacity řídících orgánů v zájmu zajištění účinnosti kontrolních systémů využívala i technickou pomoc, včetně zavedení jednodušších a transparentnějších aplikací schopných snižovat riziko podvodů a zabezpečit náhradu veškerých ztrát; doporučuje, aby se zlepšila transparentnost na všech úrovních řízení projektů; vybízí Komisi a členské státy, aby pokračovaly tímto směrem tak, že do svých kontrolních systémů a postupů postupně začlení systematické využívání nástrojů IT v boji proti nesrovnalostem; naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala a přijala zvláštní pokyny, které by vnitrostátním orgánům pomohly odhalovat nesrovnalosti; Příjmy vlastní zdroje 14. je znepokojen ztrátami vyplývajícími z výpadku příjmů z DPH (ztráta příjmů ve výši 159,5 mld. EUR v roce 2014) a podvodů v oblasti DPH v rámci Společenství (ztráta příjmů ve výši 50 mld. EUR v roce 2014); konstatuje, že pouze dva členské státy, Spojené království a Belgie, shromažďují a zveřejňují statistické údaje o ztrátě příjmů způsobené přeshraničními podvody v oblasti DPH; 15. zdůrazňuje, že Komise nemá přístup k informacím vyměňovaným mezi členskými státy s cílem předcházet podvodům na bázi chybějícího obchodníka uvnitř Společenství, tzv. kolotočovým podvodům, a bojovat proti nim; zastává názor, že Komise by měla mít přístup k platformě Eurofisc za účelem lepší kontroly, hodnocení a zdokonalení výměny údajů mezi členskými státy; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na všech oblastech činnosti platformy Eurofisc, a usnadnily a urychlily tak výměnu informací se soudními a s donucovacími orgány, jako je Europol a OLAF, jak

21 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/15 Úterý, 16. května 2017 to doporučuje Účetní dvůr; vyzývá členské státy a Radu, aby zajistily Komisi přístup k těmto údajům za účelem posílení spolupráce, zvýšení spolehlivosti údajů a boje proti přeshraniční trestné činnosti; 16. konstatuje, že systém výměny informací o DPH (VIES) se ukázal být užitečným nástrojem v boji proti podvodům, protože správcům daně umožňuje porovnávat údaje o obchodnících v různých zemích; vyzývá členské státy, aby zkrátily dobu odezvy při poskytování informací, odpovídaly na dotazy a reagovaly na oznamované chyby, jak to doporučuje Evropský účetní dvůr; 17. bere na vědomí akční plán Komise o DPH směrem k jednotné oblasti DPH v EU zveřejněný dne 7. dubna 2016; hluboce lituje toho, že zveřejnění opatření ke zlepšení spolupráce mezi správci daně a s celními a donucovacími orgány a k posílení kapacity správců daně stanovené v akčním plánu na rok 2016 bude o jeden rok opožděno; zdůrazňuje, že problémy spojené s přeshraničními podvody v oblasti DPH vyžadují důrazná, koordinovaná a rychlá opatření; vyzývá proto Komisi, aby urychlila své postupy a přišla s příslušnými řešeními s cílem zamezit ztrátám daňových příjmů v EU a ve členských státech; 18. zdůrazňuje, že uplatňování krátkodobých opatření k řešení ztrát v oblasti DPH by nemělo zpozdit návrh Komise na definitivní systém DPH stanovený v akčním plánu; 19. s určitým uspokojením konstatuje, že nárůst objemu tradičních vlastních zdrojů zasažených podvody v roce 2014 byl záležitostí pouze jednoho roku a že se jejich úroveň v roce 2015 (427 mil. EUR) vrátila k průměru let ; nelíbí se mu však skutečnost, že některé členské státy nesdělují žádné případy nesrovnalostí souvisejících s tradičními vlastními zdroji; 20. naléhavě vyzývá členské státy, aby dlužné částky tradičních vlastních zdrojů získávaly zpět rychleji, a to zejména ty členské státy, které musí získat zpět ty nejvyšší částky; naléhavě vyzývá Řecko, Rumunsko, Lotyšsko, Maltu a Nizozemí, aby zlepšily svůj výběr dlužných částek tradičních vlastních zdrojů, jelikož jejich poměr dlužných částek vůči tradičním vlastním zdrojům vysoce převyšuje průměr EU, tj. 1,71 %, a činí (postupně podle jednotlivých zemí) 8,95 %, 5,07 %, 5,04 %, 3,84 % a 3,81 %; 21. konstatuje, že počet případů dobrovolně ohlašovaných nesrovnalostí se zvyšuje, a vyzývá členské státy, aby výsledky tohoto dobrovolného ohlašování odpovídajícím způsobem zohlednily ve svých strategiích celní inspekce; 22. bere zejména na vědomí skutečnost, že 75 % všech oznámených případů podvodů se týká zboží, jako je tabák, elektrické zařízení, obuv, textil, železo a ocel, a že jako země původu tohoto zboží jsou nejčastěji uváděny Čína, SAE, USA, Bělorusko, Rusko a Ukrajina; zdůrazňuje, že Čína je na prvním místě mezi zeměmi původu padělaného zboží (80 %) a za ní následují Hongkong, Spojené arabské emiráty, Turecko a Indie; žádá Komisi, aby o těchto problémech hovořila při obchodních jednáních s těmito zeměmi; 23. zdůrazňuje, že v důsledku pašování vysoce zdaněného zboží přichází rozpočet EU a členských států o značné příjmy a že přímé ztráty příjmů z cel, k nimž v EU dochází pouze v souvislosti s pašováním cigaret, se odhadují na více než 10 miliard EUR ročně; 24. se znepokojením bere na vědomí, že se v posledních letech zintenzivnilo pašování tabáku do EU, které pro rozpočty EU a členských států podle odhadů představuje každoroční ztrátu 10 miliard EUR veřejných příjmů a je zároveň také hlavním zdrojem organizované trestné činnosti, včetně terorismu; zdůrazňuje, že případy nezákonného obchodování s tabákovými výrobky závažně poškozují jak zákonný obchod, tak hospodářství členských států; konstatuje dále, že významná část pašovaného tabáku pochází z Běloruska; vyzývá EU a členské státy, aby na Bělorusko vyvinuly tlak s cílem potírat nezákonné obchodování s tabákovými výrobky a organizovanou trestnou činnost a aby v případě potřeby zavedly sankce; vyzývá členské státy, aby zintenzivnily svou spolupráci v této oblasti;

22 C 307/16 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května pozitivně vnímá úspěšné výsledky řady společných celních operací, které proběhly na základě spolupráce úřadu OLAF a členských států s různými útvary třetích zemí a vedly mimo jiné k zabavení 16 mil. kusů cigaret a dvou tun konopí; konstatuje, že operace Baltica, kterou vedou polské celní orgány ve spolupráci s úřadem OLAF, agenturou Europol a pěti členskými státy (Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou a Švédskem) vedla k zabavení 13 milionů kusů cigaret původem ze třetích zemí, jako je Bělorusko a Rusko; 26. bere na vědomí 241 oznámených případů pašování cigaret, které představují odhadovanou ztrátu tradičních vlastních zdrojů ve výši 31 mil. EUR; zpochybňuje bdělost celních úřadů některých členských států, které v roce 2015 nenahlásily ani jediný případ pašování cigaret; 27. konstatuje, že celní kontroly prováděné v době proclení zboží a inspekce útvarů pro boj proti podvodům byly nejúspěšnějšími metodami odhalování případů podvodů na příjmové straně rozpočtu EU v roce 2015; 28. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že snížení počtu zaměstnanců celních správ může negativně ovlivnit počet kontrol a mít tudíž negativní dopad na odhalování podvodných činností na příjmové straně rozpočtu EU; 29. opakuje, že účinné celní kontroly jsou v rámci ochrany finančních zájmů EU klíčovým prvkem a že rozpočtová opatření by neměla orgánům členských států bránit v plnění jejich úkolů; 30. vyjadřuje znepokojení, pokud jde o celní kontroly a s nimi související výběr cel, která představují jeden z vlastních zdrojů rozpočtu EU; připomíná, že kontroly zjištující, zda dovozci dodržují právní předpisy o clech a dovozu, provádějí celní orgány členských států, a vyzývá Komisi, aby zajišťovala, že kontroly na hranicích EU budou přiměřené a harmonizované, čímž bude zaručena bezpečnost EU a ochrana jejích hospodářských zájmů, a aby se zejména zasadila o boj proti obchodování se zakázanými a padělanými výrobky; 31. vítá doporučení Komise, aby členské státy udržovaly správnou rovnováhu mezi usnadňováním obchodu a ochranou finančních zájmů EU; v tomto ohledu poukazuje na zrychlený postup celních orgánů pro společnosti, které jsou považovány za nízkorizikové, jenž sám sobě může představovat dobrý systém pro rychlé proclení zboží, ale u něhož se prokázala zranitelnost s ohledem na korupční praktiky celních úředníků; Výdaje 32. bere na vědomí nízkou míru oznámených nesrovnalostí (podvodných i nepodvodných), pokud jde o fondy přímo spravované Komisí, která činí méně než 0,7 %; žádá Komisi o podrobnější informace o zpětném získávání prostředků od legálních rezidentů zemí mimo EU, pokud jde o špatně spravované fondy EU pod přímou správou Komise; 33. konstatuje, že počet nesrovnalostí souvisejících s výdaji hlášených jako podvodné klesl v roce 2015 o 10 %; 34. konstatuje, že zjištěné podvodné i nepodvodné nesrovnalosti na straně výdajů představují 1,98 % plateb z rozpočtu EU v roce 2015; 35. konstatuje, že počet hlášených podvodných nesrovnaností v roce 2015, pokud jde o vnitrostátní zdroje na příjmové straně rozpočtu, byl o 14 % nižší než v roce 2014 a související částka byla o 8 % vyšší; vyjadřuje znepokojení nad tím, že počet nepodvodných nesrovnalostí v této oblasti vzrostl v roce 2015 o 28 % a příslušná částka o 44 %; 36. je hluboce znepokojen tím, že počet podvodných i nepodvodných nesrovnalostí souvisejících s Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) již nejméně pět po sobě jdoucích let stále roste a že počet hlášených případů vzrostl z v roce 2011 na případů v roce 2015; konstatuje však, že nesrovnalosti týkající se fondu EZZF zůstávají stabilní v čase (+6 % ve srovnání s rokem 2014 a 10 % ve srovnání s rokem 2011) a že počet nesrovnalostí spojených s EZFRV stále roste; poukazuje na to, že příslušné finanční částky se snížily z 211 milionů EUR v roce 2011 na 119 milionů EUR v roce 2012, ale poté průběžně rostly až na 394

23 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/17 Úterý, 16. května 2017 milionů EUR v roce 2015, a že úroveň oznámených nesrovnalostí souvisejících s fondem EZFRV se blíží 2 % z celého fondu; naléhavě vyzývá členské státy s nejvyšším počtem oznámených nepodvodných nesrovnalostí Rumunsko, Itálii, Španělsko, Polsko, Maďarsko, Portugalsko a Litvu aby urychleně a účinně napravily tuto situaci s cílem tento trend zvrátit; 37. lituje skutečnosti, že více než dvě třetiny odhadované úrovně chyb ve výdajích z EFRR v roce 2015 byly způsobeny chybějícími podklady ke zdůvodnění výdajů a nesouladem s předpisy v oblasti veřejných zakázek; připomíná, že k tomu, aby monitorování bylo účinné, je zapotřebí úplná transparentnost, a to i v případě subdodávek; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto nedostatky neprodleně řešily; vyzývá Komisi, aby sledovala a co nejdříve vyhodnotila provedení směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU o veřejných zakázkách ve vnitrostátních právních předpisech; 38. vyjadřuje znepokojení nad rozdíly v počtu nahlášených nesrovnalostí mezi členskými státy; zdůrazňuje, že vysoký počet nahlášených nesrovnalostí může rovněž vyplývat z lepší kapacity vnitrostátního kontrolního systému tyto nesrovnalosti zachycovat a odhalovat; vybízí Komisi, aby nadále vyvíjela veškeré úsilí na podporu členských států, pokud jde o zvyšování úrovně a kvality kontrol, a to i prostřednictvím koordinačních služeb boje proti podvodům (AFCOS), a dokončení vnitrostátních strategií boje proti podvodům; 39. vítá skutečnost, že na konci roku 2015 přijalo šest členských států vnitrostátní strategii boje proti podvodům, a vyzývá zbývající členské státy, aby rychle dokončily své probíhající postupy přijímání a vytvořily vlastní vnitrostátní strategie boje proti podvodům; 40. je hluboce znepokojen tím, že podvodné a nepodvodné nesrovnalosti související se společnou rybářskou politikou se mezi lety 2014 a 2015 zdvojnásobily a představují nejvyšší počet oznámených případů v historii této politiky, tj. 202 případů (19 podvodných a 183 nepodvodných) v celkové výši 22,7 mil. EUR (z toho 3,2 milionu EUR připadá na podvodné případy); 41. zdůrazňuje, že zjednodušení administrativních pravidel sníží počet nepodvodných nesrovnalostí a umožní odhalit podvodné případy a zlepšit přístup příjemců k prostředkům Unie. 42. lituje skutečnosti, že politika soudržnosti hlásí prudký nárůst počtu hlášených nepodvodných nesrovnalostí, který se mezi rokem 2014 a 2015 zvýšil o 104 % v případě programových období před obdobím a o 108 % v případě programového období ; konstatuje však, že finanční objem týkající se nepodvodných nesrovnalostí se v roce 2015 oproti roku 2014 zvýšil o pouhých 9 %; lituje rovněž toho, že se počet podvodných nesrovnalostí v roce 2015 zvýšil o 21 % a příslušný finanční objem o 74 %; 43. domnívá se, že porovnání údajů uvedených ve výroční zprávě se srovnatelnými údaji o vnitrostátních výdajových systémech, včetně údajů o nesrovnalostech a podvodech, by mohlo pomoci vyvodit konkrétní závěry o výdajích v rámci politiky soudržnosti i o potřebách v oblasti budování kapacit; 44. odkazuje v této souvislosti na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 10/2015, v níž se mimo jiné doporučuje, aby se Komise a členské státy věnovaly systematické analýze chyb ve veřejných zakázkách, a požaduje, aby Komise tyto podrobné analýzy předkládala Parlamentu; zejména vyzývá Komisi, aby vyjádřila stanovisko k opakujícím se chybám a vysvětlila, proč by tyto chyby neměly být považovány za ukazatele potenciálně podvodných aktivit; vyzývá Komisi, aby urychleně dokončila pokyny k zadávání veřejných zakázek v souladu s nově přijatou směrnicí o zadávání veřejných zakázek; 45. zdůrazňuje, že je klíčové uplatňovat při vykazování výdajů naprostou transparentnost, zejména pokud jde o práce v oblasti infrastruktury, jež jsou přímo financovány z prostředků EU nebo prostřednictvím finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby u spolufinancovaných projektů evropským občanům zajistila plný přístup k informacím;

24 C 307/18 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května žádá Komisi o podrobné vysvětlení důvodů pro vysoký počet případů podvodu ve výzkumu a technologickém rozvoji, inovaci a podnikání, jejichž počet během programového období vzrostl z 6 na 91 oznámených případů ročně, v celkovém objemu 263 mil. EUR, tj. více než 20 % všech hlášených případů podvodů v politice soudržnosti; 47. vítá všeobecný pokles oznámených nesrovnalostí v rámci předvstupní pomoci; konstatuje však, že počet nesrovnalostí v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP I) setrvale roste a že k nejvíce případům (46 %) dochází v Turecku tyto případy představují 83 % z celkového objemu hlášených nesrovnalostí; vyzývá Komisi, aby zvážila uplatňování zásady více za více také obráceně ( méně za méně ), vzhledem k tomu, že stávající politická situace v Turecku přímo ohrožuje absorpční kapacity této země; Zjištěné problémy a potřebná opatření Lepší podávání zpráv 48. vyjadřuje politování nad tím, že přes četné výzvy Parlamentu, aby byly ve všech členských státech zavedeny jednotné zásady pro podávání zpráv, je situace i nadále velmi neuspokojivá a stále existují podstatné rozdíly v počtu podvodných a nepodvodných nesrovnalostí, které jednotlivé členské státy oznamují; domnívá se, že tento problém vytváří zkreslený obrázek o skutečném stavu míry nesrovnalostí a ochrany finančních zájmů Unie; opětovně vybízí Komisi, aby vynaložila významné úsilí o sjednocení různých přístupů členských států k předcházení, odhalování a hlášení nesrovnalostí a nejednotných výkladů při uplatňování právního rámce EU; vyzývá k vytvoření jednotného systému podávání zpráv; 49. opětovně vyzývá Komisi, aby vypracovala systém výměny informací mezi příslušnými orgány, který by umožnil křížovou kontrolu účetních záznamů týkajících se transakcí mezi dvěma či více členskými státy, s cílem zamezit přeshraničním podvodům v oblasti strukturálních a investičních fondů a zajistit tak horizontální a úplný přístup k ochraně finančních zájmů členských států; 50. zdůrazňuje závěry projektu spolupráce v oblasti boje proti podvodům financovaného z programu Hercule III, v nichž se Komise vybízí, aby předložila konkrétní legislativní návrh v oblasti vzájemné administrativní pomoci, pokud jde o strukturální a investiční fondy, jako nezbytný právní nástroj spolupráce na přecházení rizikům přisvojení finančních prostředků ze strany organizovaného zločinu, přičemž je třeba vycházet z probíhajícího hodnocení v polovině období týkajícího se provádění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF); 51. připomíná, že v naléhavých situacích, jako je využití finančních prostředků pro potřeby uprchlíků, často dochází k odchylkám od běžných postupů při zadávání veřejných zakázek a přístup k finančním prostředkům je umožňován přímo; vyzývá Komisi, aby účinněji dohlížela na využívání takovýchto výjimek a na rozšířenou praxi dělení veřejných zakázek, které je motivováno snahou nepřekročit prahovou hodnotu a vyhnout se tak řádným postupům zadávání veřejných zakázek; 52. podporuje Komisi, jež doporučuje, aby členské státy, které i nadále hlásí velmi malý počet podvodných nesrovnalostí, posílily svou činnost v oblasti zjišťování nebo oznamování podvodů; 53. pozitivně vnímá zvýšení objemu údajů zveřejňovaných Komisí o podvodných i nepodvodných nesrovnalostech a kvality statistického hodnocení oznámených nesrovnalostí; 54. vyzývá členské státy, aby plně ratifikovaly směrnici EU o boji proti praní peněz a zavedly veřejný rejstřík vlastníků společností, včetně trustů;

25 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/19 Úterý, 16. května zdůrazňuje, že mnoho členských států nemá specifické zákony namířené proti organizované trestné činnosti, přestože její podíl na přeshraniční činnosti a odvětvích souvisejících s finančními zájmy EU, jako je pašování nebo padělání peněz, stále roste; považuje za nezbytné, aby členské státy přijaly opatření stanovená v usneseních Parlamentu o boji proti organizované trestné činnosti ( 1 ); 56. zdůrazňuje, že prevence by měla zahrnovat soustavnou přípravu a podporu pracovníků odpovědných za správu a kontrolu finančních prostředků v rámci příslušných orgánů, stejně jako i výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy; poukazuje na rozhodující úlohu místních a regionálních orgánů a zúčastněných stran v boji proti podvodům; vyzývá Komisi a členské státy, aby dodržovaly ustanovení o předběžných podmínkách v rámci politiky soudržnosti, a to zejména v oblasti veřejných zakázek; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí v oblastech, na které poukázala výroční zpráva Komise, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek, finanční trestnou činnost, střety zájmů, korupci, whistleblowing a definici podvodu; 57. doporučuje, aby byla přijata opatření s cílem zlepšit využívání zjednodušených opatření v období i s ohledem na regulační rámec pro evropské strukturální a investiční fondy po roce 2020, a to v zájmu snižování rizika nesrovnalostí v důsledku chyb; zdůrazňuje význam uplatňování zásady jednotného auditu; domnívá se, že zjednodušení pravidel a postupů napomůže snížit počet nesrovnalostí nepodvodného charakteru; vybízí členské státy a jejich místní a regionální orgány, aby v tomto ohledu sdílely osvědčené postupy, a to vždy s přihlédnutím k potřebě zajistit náležitou rovnováhu mezi nástroji ostražitosti a zjednodušenými postupy; Lepší kontroly 58. vítá skutečnost, že kontroly Společenství ex-ante a ex-post zjišťují stále více případů nesrovnalostí; domnívá se však, že prevence je snazší než zpětné vymáhání ztrát a že je třeba vždy naplánovat nezávislé posouzení ex-ante financovaných projektů; vyzývá proto naléhavě členské státy, aby za pomoci Komise lépe prováděly kontroly ex-ante a aby využily všechny dostupné informace, k zamezení chybám a nenáležitým platbám v souvislosti s prostředky Unie. Připomíná v této souvislosti, že rozpočtová omezení nemohou být uváděna jako důvod pro snížení počtu pracovníku zabývajících se těmito kontrolami ex-ante, protože předcházení nesrovnalostem se vyplatí samo o sobě; 59. vyzývá Komisi, aby dále posílila svou úlohu dohledu prostřednictvím auditů, kontrolní a inspekční činnosti, akčních plánů nápravy a dopisů včasného varování s cílem snížit míru nesrovnalostí; 60. naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala ve striktní politice přerušování a pozastavování plateb jakožto preventivním opatření proti nesrovnalostem týkajícím se rozpočtu Unie, v souladu s příslušným právním základem; 61. podporuje program Hercule III, který je dobrým příkladem přístupu založeného na co nejlepším využití každého eura; zdůrazňuje význam tohoto programu a jeho přínos k posilování kapacit celních orgánů s cílem sledovat přeshraniční trestnou činnost a předcházet tomu, aby se do členských států dostávalo padělané a pašované zboží; žádá Komisi, aby poskytla průběžné hodnocení výsledků dosažených programem Hercule III s ohledem na stanovené cíle a aby monitorovala využití a účinnost poskytnutých grantů; 62. vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost povinného využití nástroje pro hodnocení rizik Arachne všemi členskými státy, s cílem posílit opatření boje proti podvodům ( 1 ) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 o boji proti korupci a dalších krocích v návaznosti na usnesení CRIM (přijaté texty, P8_TA(2016)0403); Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy (Úř. věst. C 208, , s. 89).

26 C 307/20 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května očekává hodnocení Komise v polovině období plánované na rok 2018 s cílem zjistit, zda nový předpisový rámec politiky soudržnosti nadále zabraňuje nesrovnalostem včetně podvodů a snižuje riziko jejich výskytu, a rovněž se těší, že obdrží podrobné informace o dopadu nových pravidel na správní a kontrolní systémy z hlediska rizika výskytu nesrovnalostí a podvodů a z hlediska obecného provádění této politiky; 64. zastává názor, že je třeba před přijetím nového víceletého finančního rámce (VFR) přezkoumat systém finanční kontroly fondů soudržnosti s cílem napravit nedostatky tohoto systému; 65. zdůrazňuje, že v rámci svého posouzení politiky soudržnosti v polovině období, které má být provedeno v roce 2018, by měla Komise vzít v úvahu, že je třeba předcházet riziku nesrovnalostí, a to i nesrovnalostí podvodného charakteru, a snižovat jej; vyjadřuje politování nad tím, že kvůli složitým postupům je financování prostřednictvím fondů EU méně atraktivní; žádá Komisi, aby provedla analýzu výhod, které by mělo zavedení pobídek pro zvýšení účinnosti výdajů; vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus výměny informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány, aby se umožnilo vzájemné srovnávání účetních údajů o transakcích mezi členskými státy s cílem napomoci odhalit veškeré přeshraniční podvody v kontextu VFR na období ; 66. vyjadřuje obavy, pokud jde o úroveň spolupráce všech kontrolních struktur členských států; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly iniciativy usilující o posílení schopnosti koordinace mezi kontrolními strukturami, a to zejména těmi, které působí v první fázi kontroly v přímém vztahu s příjemci; poukazuje na skutečnost, že podvody a korupce mají stále více nadnárodní povahu; v této souvislosti zdůrazňuje, že by bylo vhodné zřídit nezávislý Úřad evropského veřejného žalobce na ochranu finančních zájmů EU, a zároveň učinit opatření, kterými by se zabezpečilo vyjasnění vztahu mezi tímto úřadem a stávajícími orgány EU a jasné vymezení jejich příslušných pravomocí, aby se zabránilo zbytečnému překrývání; Ochrana měny EU 67. vítá skutečnost, že směrnice 2014/62/EU, která vstoupila v platnost v roce 2014, nařizuje, že úmyslné činy například padělání nebo znehodnocování měny, uvádění takové měny do oběhu i navádění a napomáhání k těmto činům a pokus o ně jsou považovány za trestný čin; lituje skutečnosti, že Belgie, Francie a Irsko dosud neprovedlo tuto směrnici v předepsané lhůtě, tj. do 23. května 2016; 68. konstatuje, že podle Evropské centrální banky od zavedení eura v roce 2002 do roku 2016 způsobilo padělání měny finanční ztráty hospodářství EU ve výši nejméně 500 milionů EUR; Oznamovatelé ( whistle-blowers ) 69. zdůrazňuje úlohu oznamovatelů při prevenci, odhalování a hlášení podvodů a potřebu je chránit; vítá skutečnost, že Komise v roce 2015 zahájila program pro sdílení zkušeností, jehož cílem je koordinace a výměna osvědčených postupů k předcházení korupci ve spolupráci s členskými státy; 70. zdůrazňuje, že korupce a podvody mají zásadní negativní dopad na finanční zájmy EU, a i když má EU zaveden víceúrovňový kontrolní mechanismus, na nejnižší úrovni kontrolního systému je nezastupitelná úloha jednotlivce; zdůrazňuje, že z tohoto důvodu je třeba, aby oznamovatelé měli v právním rámci EU a členských států jasné postavení, jež by jasně stanovilo jejich práva a povinnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily minimální úroveň ochrany evropských oznamovatelů; 71. vítá skutečnost, že Parlament, Komise, Rada, Soudní dvůr, Účetní dvůr, Evropská služba pro vnější činnost, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, evropský veřejný ochránce práv, evropský inspektor ochrany údajů a většina agentur EU zavedli vnitřní pravidla pro ochranu oznamovatelů v souladu s články 22a, 22b a 22c služebního řádu a očekává další zlepšení, pokud jde o pravidla na ochranu oznamovatelů;

27 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/21 Úterý, 16. května připomíná své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů ( whistleblowerů ) při ochraně finančních zájmů EU ( 1 ) a požaduje, aby členské státy i Komise včas prováděly doporučení, která jsou v něm obsažena, a aby informovaly Parlament o krocích přijatých v návaznosti na toto usnesení; znovu připomíná svoji výzvu Komisi, aby urychleně předložila legislativní návrh o ochraně oznamovatelů s cílem účinně předcházet podvodům poškozujícím finanční zájmy Evropské unie a proti těmto podvodům bojovat; Korupce 73. konstatuje, že v roce 2015 byl boj proti korupci i nadále prioritou v rámci evropského semestru a souvisejícího procesu správy ekonomických záležitostí; vítá opatření přijatá v rámci tohoto boje, jako je organizování setkání s vnitrostátními kontaktními místy členských států, zahájení programu pro sdílení zkušeností pro členské státy, účast úřadu OLAF jménem Komise na evropských i mezinárodních antikorupčních fórech; 74. odsuzuje skutečnost, že Komise necítí potřebu nadále zveřejňovat zprávu EU o boji proti korupci, což zhoršilo posuzování míry korupce v roce 2015; vyjadřuje zejména politování nad tím, že toto rozhodnutí bylo přijato bez jakýchkoli diskusí s Parlamentem; je toho názoru, že nehledě na záměry Komise v oblasti boje proti korupci, toto zrušení na poslední chvíli vysílá špatný signál nejen členským státům, ale i občanům; konstatuje, že od 12. listopadu 2008, kdy se Evropská unie stala smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC), se nezapojila do přezkumného mechanismu, který je stanoven v úmluvě, ani nepřijala první opatření, kterým je dokončení sebehodnocení týkajícího se provádění povinností vyplývajících z úmluvy; vyzývá Evropskou unii, aby splnila své povinnosti vyplývající z úmluvy UNCAC tím, že dokončí sebehodnocení týkající se provádění povinností vyplývajících z úmluvy a zúčastní se mechanismu vzájemného hodnocení; naléhavě vyzývá Komisi, aby opět zvážila své stanovisko ke zprávě EU o boji proti korupci; vyzývá Komisi, aby na úrovni orgánů EU i členských států provedla další analýzu toho, jaké je prostředí, v němž se politiky provádějí, s cílem zjistit, jaké jsou rozhodující inherentní faktory, zranitelné oblasti a rizikové faktory, které vytvářejí podmínky pro korupci; 75. vyzývá EU, aby co nejdříve pokročila při podávání žádosti o členství ve Skupině států proti korupci Rady Evropy (GRECO) a aby Parlament pravidelně informovala o pokroku této žádosti; 76. znovu vyjadřuje názor, že korupce je obrovskou výzvou pro EU a pro členské státy a že bez efektivních protikorupčních opatření podkopává hospodářskou výkonnost EU, právní stát a důvěryhodnost demokratických orgánů v Unii; 77. naléhavě vzývá Komisi, aby zveřejnila druhou zprávu o boji proti korupci a předkládala tyto zprávy pravidelně za účelem informování veřejnosti o úspěších v boji proti korupci, mimo jiné v souvislosti s antikorupčním sdíleným programem; 78. je znepokojen výsledky výzkumu, který ukazuje, že riziko podvodu a korupce je vyšší, když členské státy utrácejí evropské prostředky, zejména pokud podíl evropského financování významně převyšuje 50 % celkových nákladů; je proto názoru, že členské státy v těchto případech plně nesplňují čl. 352 odst. 2 SFEU, podle něhož mají členské státy přijmout k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy; vyzývá proto členské státy, aby plně uplatňovaly zásadu čl. 325 odst. 2, a Komisi, aby zajistila, aby tak členské státy skutečně činily; 79. znovu vyzývá Komisi, aby na základě požadavků stanovených ve Stockholmském programu rozvinula systém důsledných ukazatelů a snadno použitelných, jednotných kritérií k měření úrovně korupce v členských státech a aby vyhodnotila protikorupční politiky těchto států; vyzývá Komisi k vytvoření indexu korupce, který by umožnil seřazení členských států do určitého žebříčku; je toho názoru, že index korupce by mohl poskytnout pevné základy, na kterých by Komise mohla stanovit své zvláštní mechanismy kontroly pro jednotlivé země, když se kontroluje vynakládání prostředků z EU; ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2017)0022.

28 C 307/22 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 Investigativní žurnalistika 80. zastává názor, že investigativní žurnalistika hraje klíčovou úlohu při posílení nezbytných úrovní transparentnosti v EU a ve členských státech; zastává názor, že investigativní žurnalistiku je třeba povzbudit a podpořit právními prostředky v členských státech i v EU, a podporuje přípravné kroky zavádějící systém grantů pro přeshraniční investigativní žurnalistiku, jež by měly být rozdělovány zprostředkovatelskou organizací, konkrétně Evropským střediskem pro tisk a svobodu sdělovacích prostředků v Lipsku; Směrnice o ochraně finančních zájmů a nařízení o zřízení úřadu evropského veřejného žalobce 81. vítá skutečnost, že byla úspěšně ukončena jednání ohledně návrhu směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice PIF), do jejíž působnosti spadají také podvody v oblasti DPH; konstatujte, že tato směrnice stanoví druhy podvodného jednání, jež je třeba trestně stíhat, a poskytuje definici korupce; 82. připomíná své usnesení ze dne 5. října 2016 o úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Eurojustu ( 1 ), v němž Parlament vyjadřuje dlouhodobou podporu zřízení účinného a nezávislého úřadu EPPO s cílem snížit současnou roztříštěnost úsilí o vymáhání vnitrostátního práva za účelem ochrany rozpočtu EU; domnívá se, že účinný úřad evropského veřejného žalobce posílí boj proti podvodům v EU pod podmínkou, že mu k tomu budou poskytnuty nezbytné právní nástroje a bude mít možnost účinně spolupracovat s ostatními orgány a institucemi EU i orgány členských států; konstatuje, že oblast působnosti směrnice proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice PIF) jasně vymezuje oblast působnosti mandátu úřadu evropského veřejného žalobce; se znepokojením konstatuje různá stanoviska v Radě k úřadu evropského veřejného žalobce, jak je stanoveno v článku 86 SFEU; konstatuje, že její ustanovení nebyla prostřednictvím posílené spolupráce provedena; zastává názor, že EPPO může být účinný, pokud bude jeho oblast působnosti zahrnovat všechny členské státy; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly svůj postoj a učinily vše, co bude v jejich silách, pro dosažení shody v Radě; Tabák 83. poukazuje na rozhodnutí Komise neprodloužit dohodu o tabáku (PMI), jejíž platnost vypršela dne 9. července 2016; připomíná, že dne 9. března 2016 požádal EP Komisi, aby ji neobnovovala, neprodlužovala, ani nesjednávala na dobu po jejím uplynutí; domnívá se, že by neměly být prodlužovány ani další tři dohody (BAT, JTI a ITL); 84. naléhavě žádá Komisi, aby přijala na úrovni EU veškerá opatření nezbytná ke zpětnému dohledávání tabákových výrobků společnosti PMI a aby se v případě nezákonného zabavení produktů tohoto výrobce obracela na soud, až do doby, než budou všechna ustanovení směrnice o tabákových výrobcích plně vymahatelná, aby mezi uplynutím platnosti dohody s PMI a vstupem směrnice o tabákových výrobcích a Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (FCTC) v platnost nedošlo k regulační mezeře; 85. konstatuje, že v návaznosti na jeho výzvu uvedenou v usnesení EP ze dne 9. března 2016 o dohodě o tabáku (dohodě s PMI) ( 2 ) má Komise předložit akční plán na řešení nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, včetně vysokého podílu neznačkových ( levných bílých ) cigaret; naléhavě vyzývá Komisi, aby bezodkladně předložila Parlamentu návrh tohoto akčního plánu; 86. vítá podporu Komise za účelem včasné ratifikace protokolu Světové zdravotnické organizace o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky jakožto prvního mnohostranného právního nástroje, který se komplexně a celosvětově zabývá problémem pašování tabákových výrobků, a požaduje jeho včasnou ratifikaci a provádění; 87. připomíná, že úmluvu FCTC až dosud ratifikovalo 25 smluvních stran, z nichž pouze 7 jsou členskými státy EU, a že ji ratifikovala EU jako celek; naléhavě vyzývá členské státy EU, aby ratifikovaly Protokol o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky; ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0376. ( 2 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0082.

29 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/23 Vyšetřování a úloha úřadu OLAF Úterý, 16. května lituje skutečnosti, že přes ujišťování úřadu OLAF, že dělá vše, co je v jeho silách, aby byla zkrácena délka vyšetřování, se délka vyšetřovací fáze od roku 2012 stále prodlužuje, a to z 22,5 měsíců v roce 2012 na 25,1 měsíců u uzavřených případů a ze 17,3 měsíců na 18,7 měsíců u všech případů; 89. uznává, že úřad OLAF hraje roli při předcházení ztrátám v rozpočtu EU v rámci různých společných celních operací, a žádá jej, aby do svých budoucích výročních zpráv zařadil více informací a konkrétní číselné údaje o svém příspěvku k ochraně příjmové strany rozpočtu EU; 90. vyjadřuje znepokojení nad nárůstem počtu případů přeshraničních podvodů, který prokázala poslední výroční zpráva úřadu OLAF; žádá Komisi, aby zhodnotila používání společných operací způsobem a postupem, které se již úspěšně používají v celním odvětví i v oblasti výdajů, na základě druhého pododstavce článku 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013; 91. podporuje účast úřadu OLAF na vnitrostátních i mezinárodních jednáních za účelem boje proti podvodům, jako je evropská síť kontaktních míst pro boj proti korupci, která v listopadu 2015 přijala Pařížské prohlášení o posílení boje proti korupci; 92. zdůrazňuje, že v boji proti podvodům bylo podniknuto mnoho pozitivních a přínosných opatření; v této souvislosti vítá skutečnost, že v nedávné době bylo zřízeno nové vyšetřovací oddělení pro evropské strukturální a investiční fondy v rámci úřadu OLAF; 93. žádá úřad OLAF, aby srovnal ve svých výročních zprávách o činnosti svá doporučení pro zpětný výběr finančních prostředků s částkami, jež byly skutečně vybrány; 94. připomíná, že s ohledem na zásadu vzájemné loajální spolupráce mezi orgány, zásadu řádné správy a požadavek právní jistoty úřad OLAF a jeho dozorčí výbor organizují vzájemnou spolupráci na základě svých pracovních protokolů a plně přitom dodržují platná právní ustanovení; 95. vítá analýzu úřadu OLAF o tom, jak se členské státy řídily soudními doporučeními úřadu OLAF mezi 1. lednem 2008 a 31. prosincem 2015, jako přehled hlavních důvodů, proč se státy neřídily doporučeními tohoto úřadu; konstatuje však, že údaje v dokumentu obsažené se týkají pouze soudních doporučení a neberou v úvahu správní, disciplinární a finanční doporučení, a tedy nepřinášejí celkový přehled dodržování doporučení úřadu OLAF; vyzývá Komisi, aby poskytla souhrnnou reakci na nedávno zveřejněnou analýzu úřadu OLAF o tom, jak členské státy dodržují soudní doporučení úřadu OLAF, a žádá úřad OLAF, aby ke své výroční zprávě připojil kapitolu o dodržování těchto doporučení; požaduje, aby OLAF ve spolupráci s Komisí poskytl podrobnější analýzu, včetně údajů o zpětném výběru prostředků EU; 96. vyjadřuje politování nad tím, že téměř jedna třetina (97 z 317) soudních doporučení úřadu OLAF vydaných v letech 2008 až 2015 a určených příslušným orgánům byla odmítnuta kvůli nedostatečným důkazům; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak mohou být správní vyšetřování lépe využita v soudních věcech; vybízí příslušné orgány členských států, aby poskytly podrobné informace o důvodech těchto odmítnutí, aby mohl úřad OLAF lépe přizpůsobit svá doporučení vnitrostátním právním předpisům; 97. zastává názor, že podíl doporučení úřadu OLAF předaných vnitrostátním úřadům, který vedl k obviněním (přibližně 50 %) není dostačující; vyzývá orgány členských států, aby zlepšily míru spolupráce s úřadem OLAF; vyzývá členské státy, Komisi a OLAF, aby stanovily podmínky přípustnosti důkazů předložených úřadem OLAF; vybízí orgány členských států a úřad OLAF, aby pro dosažení co nejlepších výsledků prováděly společná vyšetřování; 98. naléhavě vyzývá Komisi, aby vzhledem ke končícímu funkčnímu období generálního ředitele úřadu OLAF zahájila okamžitě výběrové řízení na nového generálního ředitele a aby zahájila postup konzultace s Parlamentem; 99. vyzývá Komisi, aby přezkoumala nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a předložila návrh na posílení vyšetřovacích pravomocí úřadu OLAF; doporučuje, aby bylo úřadu OLAF poskytnuto více prostředků s cílem umožnit prošetření mnohem většího počtu ohlášených podezřelých případů;

30 C 307/24 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května vyjadřuje své znepokojení nad rozdíly mezi informacemi, které úřad OLAF obdržel z veřejných zdrojů a ze zdrojů soukromých v členských státech; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na rozsáhlejší sběr veřejných informací, a vyzývá členské státy, aby zvýšily kvalitu poskytovaných údajů; 101. konstatuje, že soudní doporučení úřadu OLAF se v členských státech dosud provádějí jen omezeně; domnívá se, že tuto situaci nelze tolerovat, a vyzývá Komisi, aby zajistila plné provádění doporučení úřadu OLAF v členských státech; 102. vyjadřuje politování nad tím, že soudní orgány některých členských států přikládají nízkou prioritu doporučením úřadu OLAF týkajícím se nenáležitého vynakládání peněz EU; připomíná, že v souladu s čl. 325 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy ; 103. považuje za prioritní potřebu řešit problém špatné komunikace mezi členskými státy a úřadem OLAF; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly iniciativy na zlepšení komunikace nejen mezi veřejnými strukturami, ale i mezi občanskou společností v členských státech a úřadem OLAF; zdůrazňuje, že toto je důležité z hlediska boje s korupcí v členských státech; o o o 104. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a dozorčímu výboru úřadu OLAF.

31 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/25 P8_TA(2017)0207 Účinné využívání zdrojů: omezení plýtvání potravinami a zlepšení potravinové bezpečnosti Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 o iniciativě na podporu účinného využívání zdrojů: snížení míry plýtvání potravinami a zlepšení bezpečnosti potravin (2016/2223(INI)) (2018/C 307/03) Úterý, 16. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na sdělení Komise nazvané Uzavření cyklu akční plán EU pro oběhové hospodářství (COM(2015)0614), s ohledem na sdělení Komise nazvané Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu (COM(2014)0398), s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství ( 1 ), s ohledem na písemné prohlášení 0061/2015 ze dne 14. října 2015 o darování neprodaných poživatelných potravin charitativním organizacím, s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o zastavení plýtvání potravinami: strategie pro zlepšení účinnosti potravinového řetězce v EU ( 2 ), s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o nekalých obchodních praktikách v potravinářském dodavatelském řetězci ( 3 ), s ohledem na závěry Rady ze dne 28. června 2016 o ztrátách potravin a plýtvání potravinami, s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016 o plýtvání potravinami ( 4 ), s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2013 k tématu Příspěvek občanské společnosti ke strategii pro prevenci a omezování potravinových ztrát a plýtvání potravinami ( 5 ), s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 34/2016 s názvem Boj proti plýtvání potravinami: příležitost pro EU jak zlepšit účinné využívání zdrojů v potravinovém řetězci, s ohledem na rezoluci Shromáždění OSN pro životní prostředí ze dne 27. května 2016 o prevenci a omezování plýtvání potravinami a o opětovném využívání potravinového odpadu, s ohledem na studii Evropského hospodářského a sociálního výboru z června 2014 o právních předpisech a postupech členských států EU v oblasti darování potravin, s ohledem na studii projektu FUSIONS (Food Use for Social Innovation by Optimising Waste Prevention Strategies Využití potravin k sociálním inovacím prostřednictvím optimalizace strategií prevence plýtvání) o odhadované míře plýtvání potravinami v Evropě (2016), s ohledem na přezkum projektu FUSIONS týkající se právních předpisů a politik EU s dopady na plýtvání potravinami (2015), ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0266. ( 2 ) Úř. věst. C 227 E, , s. 25. ( 3 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0250. ( 4 ) Úř. věst. C 17, , s. 28. ( 5 ) Úř. věst. C 161, , s. 46.

32 C 307/26 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 s ohledem na definiční rámec projektu FUSIONS pro plýtvání potravinami (2014), s ohledem na celosvětový standard pro účetnictví a výkaznictví v oblasti potravinových ztrát a plýtvání potravinami (FLW standard) zavedený v červnu 2016, s ohledem na studii organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nazvanou Food wastage footprint Impacts on natural resources (Důsledky plýtvání potravinami dopady na přírodní zdroje) (FAO 2013), s ohledem na studii FAO o celosvětových potravinových ztrátách a plýtvání potravinami (FAO 2011), s ohledem na petici Konec plýtvání potravinami v Evropě!, s ohledem na Milánskou chartu, která byla přijata během konání výstavy EXPO v Miláně v roce 2015, s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0175/2017), A. vzhledem k tomu, že podle odhadů FAO dojde každý rok na celém světě ke ztrátě nebo vyplýtvání přibližně 1,3 miliardy tun potravin, což je asi třetina hmotnosti všech potravin určených k lidské spotřebě; B. vzhledem k tomu, že potraviny jsou vzácným zbožím; vzhledem k tomu, že jelikož potravinový systém využívá velké množství zdrojů, jako je půda, voda, fosfor a energie, má účinná a udržitelná správa těchto zdrojů mimořádnou důležitost; vzhledem k tomu, že plýtvání potravinami obnáší obrovské hospodářské a environmentální náklady, které podle odhadů FAO ( 1 ) činí v celosvětovém měřítku 1,7 bilionu USD za rok; vzhledem k tomu, že předcházení a snižování míry plýtvání potravinami přináší ekonomické výhody pro domácnosti i pro společnost jako celek a zároveň omezuje škody na životním prostředí; C. vzhledem k tomu, že plýtvání potravinami způsobuje vysoké sociální, hospodářské a environmentální náklady a má etické dopady; vzhledem k tomu, že vyplýtvané nebo ztracené potraviny přispívají ke změně klimatu jejich globální uhlíková stopa tvoří přibližně 8 % celkových globálních antropogenních emisí skleníkových plynů a znamenají plýtvání vzácnými zdroji, např. půdou, energií nebo vodou ( 2 ) po celou dobu životního cyklu dotyčných produktů; vzhledem k tomu, že přebytky potravinového řetězce by se neměly stát rovnou potravinovým odpadem, pokud mohou být využity k lidské spotřebě, a vhodná právní úprava by mohla umožnit, aby se potravinový odpad stal zdrojem; D. vzhledem k tomu, že podle nedávných studií je na každý vyrobený kilogram potravin vypouštěno do atmosféry 4,5 kg CO 2 ; vzhledem k tomu, že přibližně 89 milionů tun potravinového odpadu, který v Evropě vzniká, vytváří 170 milionů tun ekvivalentu CO 2 za rok, což lze rozdělit takto: potravinový průmysl 59 milionů tun ekvivalentu CO 2 za rok, domácí spotřeba 78 milionů tun ekvivalentu CO 2 za rok, ostatní 33 milionů tun ekvivalentu CO 2 za rok; vzhledem k tomu, že výroba oněch 30 % potravin, které nejsou spotřebovány, znamená o 50 % vyšší spotřebu vodních zdrojů pro zavlažování, zatímco výroba jednoho kilogramu hovězího masa vyžaduje 5 až 10 tun vody; E. vzhledem k tomu, že podle některých studií se rozsáhlá změna způsobu stravování ukázala jako nejúčinnější metoda ke snížení environmentálního dopadu spotřeby potravin; vzhledem k tomu, že dosažení udržitelného systému výroby a spotřeby potravin v Evropě vyžaduje komplexní a integrovanou potravinovou politiku; ( 1 ) FAO, Food wastage footprint. Impacts on natural resources (Důsledky plýtvání potravinami dopady na přírodní zdroje); (Řím, 2013). ( 2 ) FAO, 2015; Food wastage footprint and climate change (Důsledky plýtvání potravinami a změna klimatu).

33 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/27 Úterý, 16. května 2017 F. vzhledem k tomu, že podle Světového potravinového programu (WFP) nemá 795 milionů lidí na světě dostatek jídla na to, aby mohli vést zdravý a aktivní život; vzhledem k tomu, že nedostatečná výživa způsobuje téměř polovinu (45 %), tedy přibližně 3,1 milionu všech úmrtí u dětí ve věku do pěti let; vzhledem k tomu, že každé šesté dítě na světě je podvyživené a každé čtvrté dítě má zpomalený růst; vzhledem k tomu, že snížit míru plýtvání potravinami proto není pouze hospodářskou a environmentální, ale také morální povinností ( 1 ); G. vzhledem k tomu, že téměř 793 milionů lidí na světě trpí v současné době podvýživou ( 2 ) a více než 700 milionů osob žije pod hranicí chudoby ( 3 ) s příjmy nižšími než 1,90 USD na den; vzhledem k tomu, že každý případ nezodpovědného nakládání s přírodními zdroji určenými k výrobě potravin a každý případ plýtvání potravinami by proto měl být považován za morálně nepřípustný; H. vzhledem k tomu, že nižší míra plýtvání potravinami povede k účinnějšímu využívání půdy a lepší správě vodních zdrojů, přinese pozitivní důsledky pro celé zemědělské odvětví na celém světě a podpoří boj proti podvýživě v rozvojových zemích; I. vzhledem k tomu, že EU podepsala Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015; vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje 12.3 spočívá ve snížení celosvětového plýtvání potravinami na osobu na úrovni maloobchodu a spotřebitelů do roku 2030 o 50 % a ve snížení ztrát potravin ve výrobních a dodavatelských řetězcích, včetně ztrát, k nimž dochází v prvovýrobě a při přepravě a skladování; vzhledem k tomu, že OSN odhaduje, že světová populace vzroste do roku 2050 z dnešních 7,3 miliardy osob na 9,7 miliardy osob ( 4 ); vzhledem k tomu, že omezení plýtvání potravinami je zásadním krokem pro snížení hladu ve světě a nezbytným prvkem pro zabezpečení potravy pro stále rostoucí světovou populaci; J. vzhledem k tomu, že Fórum spotřebního zboží, které zastupuje 400 maloobchodníků, výrobců, poskytovatelů služeb a dalších zúčastněných subjektů ze 70 zemí, přijalo veřejné usnesení o snížení potravinového odpadu z vlastní činnosti jeho členů o polovinu do roku 2025, tedy o pět let dříve, než je rok stanovený pro splnění cíle udržitelného rozvoje 12.3; K. vzhledem k tomu, že předcházení plýtvání potravinami prospívá životnímu prostředí a přináší výhody v sociální a hospodářské oblasti; vzhledem k tomu, že se v EU podle odhadů každý rok vyplýtvá 88 milionů tun potravin, což odpovídá 173 kg vyplýtvaných potravin na osobu, a že při vzniku a likvidaci potravinového odpadu v EU vzniká 170 milionů tun emisí CO 2 a spotřebovává se 26 milionů tun zdrojů; vzhledem k tomu, že náklady spojené s takovou mírou plýtvání potravinami se odhadují na zhruba 143 miliard EUR ( 5 ); vzhledem k tomu, že dle FAO trpí 800 milionů lidí na světě hladem; L. vzhledem k tomu, že podle údajů z roku 2014 si 55 milionů osob, čili 9,6 % obyvatel EU-28, nemůže každý druhý den dovolit kvalitní jídlo; vzhledem k tomu, že podle údajů z roku 2015 je 118,8 milionu osob, čili 23,7 % obyvatel EU-28, ohroženo chudobou a sociálním vyloučením ( 6 ); M. vzhledem k tomu, že snížení míry plýtvání potravinami může zlepšit hospodářskou situaci domácností, aniž by se snížil jejich životní standard; N. vzhledem k tomu, že nekalé obchodní praktiky a dumpingové ceny v potravinářském odvětví často vedou k tomu, že potraviny jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich skutečná hodnota, což vede k většímu plýtvání; ( 1 ) ( 2 ) The State of Food Insecurity in the World 2015 (Nedostatečný stav v oblasti zajišťování potravin ve světě v roce 2015), FAO, OSN. ( 3 ) Development Goals in an Era of Demographic Change (Rozvojové cíle v éře demografických změn), Globální monitorovací zpráva 2015/2016, Světová banka. ( 4 ) ( 5 ) FUSIONS, Estimates of European food waste levels (Odhadovaná míra plýtvání potravinami v Evropě), březen ( 6 ) Eurostat, Lidé ohrožení chudobou a sociálním vyloučením.

34 C 307/28 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 O. vzhledem k tomu, že ke ztrátám potravin a k jejich plýtvání dochází ve všech fázích potravinového řetězce, ať již jde o výrobu, zpracování, přepravu, skladování, prodej, marketing či spotřebu; vzhledem k tomu, že podle odhadů projektu FUSIONS k plýtvání potravinami v rámci EU nejvíce přispívají domácnosti (53 %) a zpracovatelský průmysl (19 %), po nichž následují maloobchodníci (12 %), prvovýroba (10 %) a velkoobchodníci (5 %) ( 1 ); vzhledem k tomu, že z těchto údajů vyplývá, že největší dopad by měla opatření na snižování míry plýtvání potravinami v domácnostech a ve zpracovatelském průmyslu; vzhledem k tomu, že k plýtvání potravinami v rozvojových zemích dochází zejména v důsledku omezené infrastruktury a technologií; P. vzhledem k tomu, že údaje z projektu FUSIONS pocházejí z různých zdrojů a zakládají se na různých definicích potravinového odpadu ; Q. vzhledem k tomu, že projekt FUSIONS poukázal na to, že existuje velmi málo metod pro měření množství odpadu v zemědělství, zahradnictví, akvakultuře, rybolovu a v prvovýrobě; vzhledem k tomu, že to brání řádnému posouzení celkového rozsahu potravinových ztrát a plýtvání potravinami v Evropě; R. vzhledem k tomu, že cílená opatření, vypracovaná na míru subjektům a článku v řetězci, jsou vhodnějším způsobem boje proti plýtvání potravinami, protože jednotlivé subjekty se potýkají s různými problémy; S. vzhledem k tomu, že podle studie, kterou v roce 2015 vypracovala organizace Waste and Resources Action Programme (WRAP) ve Spojeném království, lze minimálně 60 % potravinového odpadu z domácností zamezit a že tyto potraviny mohly být spotřebovány, pokud by s nimi bylo nakládáno lépe ( 2 ); T. vzhledem k tomu, že některé ztráty a plýtvání v prvovýrobě jsou výsledkem norem obchodníků týkajících se vlastností produktů, zrušených objednávek souvisejících se změnou spotřebitelské poptávky a nadprodukce v důsledku požadavků na splnění sezónní poptávky; vzhledem k tomu, že kažení potravin během výrobního procesu je dalším důvodem ztráty potravin během jejich výroby; U. vzhledem k tomu, že podle FAO dochází v zemědělství ke ztrátám 20 % ovoce a zeleniny, 20 % kořenové a hlíznaté zeleniny a 10 % luštěnin a olejnin s tím, že dalších 5 % ovoce a zeleniny a kořenů a hlíz se ztratí po sklizni ( 3 ); V. vzhledem k tomu, že ztráty na ovoci a zelenině, které poškodily přírodní katastrofy nebo které byly v důsledku ztráty trhu nebo nízkých cen zničeny či zaorány v rodinných zemědělských podnicích, znamenají pro tyto podniky ztrátu investice a příjmu; W. vzhledem k tomu, že v potravinovém řetězci se často začleňují náklady potravinového odpadu a načítají se do ceny zboží pro konečného spotřebitele ( 4 ); X. vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 34/2016 o boji proti plýtvání potravinami pojednal o otázce Přispívá EU k tomu, aby se v potravinovém řetězci efektivně využívaly zdroje, tím, že účinně bojuje proti plýtvání potravinami? ; vzhledem k tomu, že z této zprávy vyplývá, že EU v současné době nebojuje s plýtváním potravinami účinně a že stávající iniciativy a politiky by mohly být pro řešení tohoto jevu využívány účinněji; vzhledem k tomu, že se v této zprávě uvádí, že ambice Komise, pokud jde o řešení problematiky plýtvání potravinami, se přes opakované žádosti ze strany Evropského parlamentu a členských států, aby tento problém řešila, snížila; vzhledem k tomu, že zpráva považuje opatření, která Komise do dnešního dne učinila, za roztříštěná a nárazová, bez jasné koordinace; vzhledem k tomu, že zpráva Komisi doporučuje, aby pro nastávající roky vypracovala akční plán, ( 1 ) FUSIONS, Estimates of European food waste levels (Odhadovaná míra plýtvání potravinami v Evropě), březen ( 2 ) WRAP, Potravinový odpad z domácností ve Spojeném království, ( 3 ) FAO, 2011; Global food losses and food waste (Celosvětové potravinové ztráty a plýtvání potravinami). ( 4 ) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 34/2016 Boj proti plýtvání potravinami: příležitost pro EU jak zlepšit účinné využívání zdrojů v potravinovém řetězci, s. 14.

35 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/29 Úterý, 16. května 2017 zohlednila problematiku plýtvání potravinami ve svých budoucích posouzeních dopadů, lépe sladila jednotlivé politiky EU, které mohou přispět k boji proti plýtvání potravinami, a vyjasnila výklad právních ustanovení, která mohou odrazovat od darování potravin, a zároveň zvážila, jak darování potravin podpořit v jiných politických oblastech; Y. vzhledem k tomu, že Komise poté, co investovala značné množství zdrojů a vedla v roce 2013 velmi úspěšné veřejné konzultace, se nakonec rozhodla nezveřejnit sdělení nazvané Budování udržitelného evropského potravinového systému, a to i přesto, že toto sdělení již bylo dokončeno a odsouhlasili je tři komisaři (GŘ pro životní prostředí, GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele a GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova); vzhledem k tomu, že toto sdělení obsahuje řadu dobrých přístupů k řešení problému plýtvání potravinami; Z. vzhledem k tomu, že dosud neexistuje žádná společná a jednotná definice potravinového odpadu ani společná metodika pro jeho měření na unijní úrovni, což ztěžuje porovnávání údajů a měření pokroku při jeho omezování; vzhledem k tomu, že další překážkou pro posouzení míry plýtvání potravinami v EU jsou těžkosti související se sběrem kompletních, spolehlivých a sladěných údajů; vzhledem k tomu, že pro účely tohoto usnesení se potravinovým odpadem rozumí potraviny určené pro lidskou spotřebu, ať už v poživatelném nebo v nepoživatelném stavu, vyřazené z výroby nebo dodavatelského řetězce, které mají být zlikvidovány ve fázi prvovýroby, zpracování, výroby, přepravy, skladování, prodeje nebo spotřeby, s výjimkou ztrát, k nimž dojde v prvovýrobě; vzhledem k tomu, že je třeba stanovit definici ztrát v prvovýrobě ; AA. vzhledem k tomu, že je třeba rozlišovat mezi poživatelným potravinovým odpadem a nepoživatelnými částmi odpadu, aby se zamezilo zavádějícím závěrům a neúčinným opatřením; vzhledem k tomu, že středem pozornosti by měly být snahy o vyvarování se vzniku poživatelného potravinového odpadu; AB. vzhledem k tomu, že protokol o ztrátě potravin a plýtvání potravinami je snahou mnoha různých zúčastněných stran, která vyústila ve vytvoření celosvětového standardu pro účetnictví a výkaznictví (známého jako FLW standard) sloužícího k vyčíslení množství potravin a jejich nepoživatelných částí, které byly odstraněny z potravinového řetězce ( 1 ); AC. vzhledem k tomu, že úplnější představu, která by umožnila zavést na úrovni EU spolehlivé politiky, by mohlo poskytnout monitorování, a to nejen množství vyplýtvaných potravin, ale také množství přebytků a opětovně využitých potravin; AD. vzhledem k tomu, že hierarchie způsobů nakládání s odpadem zavedená rámcovou směrnicí o odpadech ( 2 ) (prevence, příprava k opětovnému použití, recyklace, využití a odstranění) nezohledňuje specifika potravinového odpadu, který je velmi proměnlivým tokem odpadů; vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje na úrovni EU žádná zvláštní hierarchie způsobů nakládání s nespotřebovanými potravinami a s potravinovým odpadem; vzhledem k tomu, že by měla být nastavena taková hierarchie potravinového odpadu, která bude zohledňovat celý dodavatelský řetězec; vzhledem k tomu, že prevence a opětovné použití pro lidskou spotřebu by měly být prioritními opatřeními; AE. vzhledem k tomu, že s pomocí vhodných motivačních politik by potravinové přebytky mohly být opětovně využity k lidské spotřebě; AF. vzhledem k tomu, že existuje potenciál pro optimalizaci využití zmetkových potravin a vedlejších produktů z potravinového řetězce pro výrobu krmiv; AG. vzhledem k tomu, že spalování a skládkování potravinového odpadu jsou v některých oblastech EU i nadále používané metody, které jsou v rozporu s oběhovým hospodářstvím; ( 1 ) Standard pro účetnictví a výkaznictví v oblasti potravinových ztrát a plýtvání potravinami, ( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, , s. 3).

36 C 307/30 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 AH. vzhledem k tomu, že čl. 9 odst. 1 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům ( 1 ) vyžaduje, aby provozovatelé potravinářských podniků uváděli datum minimální trvanlivosti ( minimální trvanlivost do ) nebo datum použitelnosti potraviny ( spotřebujte do ); AI. vzhledem k tomu, že označování data na potravinářských výrobcích bývá chápáno špatně, a to především spotřebiteli; vzhledem k tomu, že slova minimální trvanlivost do uvádějí datum, po kterém lze danou potravinu obecně ještě konzumovat, ale její kvalita již nemusí být nejlepší, zatímco výraz spotřebujte do označuje datum, po němž již konzumace potraviny není bezpečná; vzhledem k tomu, že ani polovina občanů EU význam označení minimální trvanlivost do ani spotřebujte do nechápe ( 2 ); vzhledem k tomu, že používání označení minimální trvanlivost do a spotřebujte do a jejich chápání se v jednotlivých členských státech liší, ale liší se také u jednotlivých výrobců, zpracovatelů a distributorů, a to i u stejných výrobků; vzhledem k tomu, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí být datum spotřeby na výrobku dobře viditelné a snadno čitelné; AJ. vzhledem k tomu, že darování neprodaných potravin v celém potravinovém řetězci vede ke značnému omezení plýtvání potravinami a zároveň pomáhá lidem, kteří potřebují potravinovou pomoc a kteří si jinak finančně nemohou určité potravinové výrobky nebo dostatečné množství stejně kvalitního jídla zakoupit; vzhledem k tomu, že supermarkety a služby společného stravování by v tomto procesu mohly hrát významnou roli; AK. vzhledem k tomu, že darování potravin usnadňují i unijní fondy, jako například Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), tím, že mimo jiné poskytují finance na zajištění skladovacích a přepravních infrastruktur pro darované potraviny; vzhledem k tomu, že členské státy FEAD v dostatečné míře nevyužívají; AL. vzhledem k tomu, že možnosti dostat poživatelné potravinové přebytky k potřebným brání nedostatečná kapacita distribučních kanálů nebo někdy zcela nulová kapacita tohoto kanálu; vzhledem k tomu, že dobročinné organizace a instituce provádějící sociální práce, které jsou financovány státem nebo místními orgány, nemají dostatečné finanční a lidské zdroje, aby poživatelné potraviny nabízené pro dobročinné účely mohly přepravovat a distribuovat; vzhledem k tomu, že toto platí zejména pro nejvíce znevýhodněné regiony; AM. vzhledem k tomu, že sociální programy a programy vedené zdola nahoru, jako například potravinové banky nebo jídelny provozované dobročinnými organizacemi, přispívají k omezování plýtvání potravinami a pomáhají těm nejchudším, a tím přispívají k utváření zodpovědné a informované společnosti; AN. vzhledem k tomu, že na jednotném trhu mnoho společností vyrábí potraviny pro více než jeden stát; vzhledem k tomu, že neprodané výrobky těchto společností někdy nemohou být darovány v zemi, kde byly vyrobeny, protože jsou označeny v cizích jazycích; AO. vzhledem k tomu, že dárci potravin jsou podle nařízení o obecném potravinovém právu považováni za provozovatele potravinářských podniků ( 3 ), a proto musí dodržovat veškeré právní předpisy EU týkající se potravin a odpovědnosti, ručení a sledovatelnosti, jakož i pravidla pro bezpečnost potravin zavedená v rámci balíčku předpisů o hygieně potravin ( 4 ); vzhledem k tomu, že rizika spojená s ručením za darované potraviny mohou vést potenciální dárce potravin k tomu, že nadbytečné potraviny vyhodí, místo aby je darovali ( 5 ); ( 1 ) Úř. věst. L 304, , s. 18. ( 2 ) Bleskový průzkum Eurobarometru 425 na téma Plýtvání potravinami a označování data, září ( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, , s. 1). ( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, , s. 1); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, , s. 55); nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 854/ 2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 139, , s. 206). ( 5 ) Srovnávací studie o právních předpisech a postupech členských států EU týkajících se darování potravin (2014), jejíž vypracování zadala Evropská hospodářská a sociální rada.

37 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/31 Úterý, 16. května 2017 AP. vzhledem k tomu, že v důsledku stávajících administrativních překážek považují velké obchodní řetězce a supermarkety za přijatelné vyhazovat potraviny s blížícím se datem minimální trvanlivosti, místo aby je darovaly; AQ. vzhledem k tomu, že Komise v současné době pracuje na zpřehlednění evropských právních předpisů týkajících se darování potravin; AR. vzhledem k tomu, že některé členské státy již přijaly vnitrostátní právní předpisy pro omezení vzniku potravinového odpadu a že konkrétně Itálie přijala právní předpisy, jež usnadňují darování a distribuci potravin pro účely sociální solidarity tím, že dárce zbavují odpovědnosti za potraviny darované v dobré víře, které jsou v době darování vhodné ke konzumaci; AS. vzhledem k tomu, že státy mohou přijmout také dobrovolné vnitrostátní pokyny týkající se darování potravin, jak to učinilo například Finsko, jejichž orgány pro bezpečnost potravin přijaly pokyny zaměřené na omezování zbytečného plýtvání potravinami; AT. vzhledem k tomu, že směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ( 1 ) (směrnice o DPH) stanoví, že darování potravin je zdanitelné a že osvobození od daní v oblasti darování potravin není dovoleno; vzhledem k tomu, že podle doporučení Komise by hodnota darovaných potravin krátce před uplynutím minimální trvanlivosti nebo potravin nevhodných k prodeji měla být pro daňové účely stanovena jako velmi nízká, téměř nulová ( 2 ); vzhledem k tomu, že některé členské státy motivují k darování potravin upouštěním od povinnosti odvádět DPH, avšak soulad se směrnicí o DPH je nejasný; vzhledem k tomu, že jiné členské státy za darované potraviny nabízejí úlevu na dani z příjmu právnických osob ( 3 ); AU. vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech je bohužel dražší nadbytečné poživatelné potraviny darovat, než je odeslat na anaerobní digesci, což je vzhledem k počtu lidí žijících v extrémní chudobě v rozporu s veřejným zájmem; AV. vzhledem k tomu, že k omezování plýtvání potravinami a k udržitelnosti výrazně přispívají obaly potravin tím, že prodlužují délku životnosti produktů a že produkty chrání; vzhledem k tomu, že obaly potravin, které lze recyklovat a které jsou vyráběny z obnovitelných surovin, mohou dále přispět k účinnosti z hlediska životního prostředí a k účinnému využívání zdrojů; AW. vzhledem k tomu, že aktivní a inteligentní materiály určené pro styk s potravinami mohou zlepšit kvalitu zabalených potravin a prodloužit jejich dobu trvanlivosti, lépe monitorovat stav zabalených potravin a poskytovat informace o jejich čerstvosti; AX. vzhledem k tomu, že ke zpracování vyhozených potravin jsou zapotřebí další zdroje; AY. vzhledem k tomu, že boj proti plýtvání potravinami přináší také hospodářské výhody, jelikož každé euro vydané na předcházení plýtvání potravinami umožňuje zamezit vzniku 265 kg potravinového odpadu v hodnotě 535 EUR, umožňuje místním orgánům ušetřit 9 EUR na nákladech spojených s odpadem a 50 EUR na nákladech v oblasti životního prostředí souvisejících s emisemi skleníkových plynů a znečišťováním ovzduší ( 4 ); AZ. vzhledem k tomu, že opatření na snižování míry plýtvání potravinami by měla být přijímána na odpovídající úrovni; vzhledem k tomu, že klíčovou roli při snižování míry plýtvání potravinami hrají místní a regionální orgány, a to vzhledem ke svým povinnostem a pravomocem v oblasti nakládání s odpadem, své pravomoci zahajovat a provádět místní kampaně a vzhledem k tomu, že jsou v přímém kontaktu a spolupracují s organizacemi občanské společnosti a dobročinnými organizacemi, jelikož mají značný podíl na zadávání veřejných zakázek a v mnoha případech i pravomoc nad vzdělávacími institucemi; ( 1 ) Úř. věst. L 347, , s. 1. ( 2 ) Společná odpověď na dvě parlamentní otázky k písemnému zodpovězení (E /13, E /13) ze dne 7. května ( 3 ) Srovnávací studie o právních předpisech a postupech členských států EU týkajících se darování potravin (2014), jejíž vypracování zadal Evropský hospodářský a sociální výbor. ( 4 ) Pracovní dokument útvarů Komise, shrnutí zprávy o posouzení dopadu, posouzení dopadu týkající se opatření pro řešení problematiky plýtvání potravinami, kterým se doplňuje SWD(2014)0207, pokud jde o přezkoumání cílů EU v oblasti nakládání s odpady (SWD(2014)0289, ).

38 C 307/32 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 BA. vzhledem k tomu, že pro celosvětový boj proti plýtvání potravinami je rozhodující výměna osvědčených postupů na evropské a mezinárodní úrovni a pomoc rozvojovým zemím; BB. vzhledem k tomu, že od druhého pololetí roku 2013 uplatňuje Evropský parlament komplexní politiku, jejímž cílem je výrazně omezit plýtvání potravinami v jeho stravovacích zařízeních; vzhledem k tomu, že hlavní zařízení Parlamentu v Bruselu nespotřebované potraviny z nadprodukce pravidelně darují; 1. zdůrazňuje naléhavou potřebu snížit v Unii míru plýtvání potravinami a zlepšit účinné využívání zdrojů ve všech fázích potravinového řetězce, ať již jde o výrobu, zpracování, přepravu, skladování, prodej, marketing či spotřebu, a zohlednit to, že v průmyslově velmi rozvinutých zemích dochází k plýtvání potravinami zejména ve fázi prodeje a spotřeby, zatímco v rozvojových zemích se potravinami začíná plýtvat ve výrobní a zpracovatelské fázi; v tomto smyslu zdůrazňuje význam politického vedení a závazku jak ze strany Komise, tak ze strany členských států; připomíná, že Evropský parlament opakovaně žádal Komisi, aby přijala opatření proti plýtvání potravinami; 2. konkrétněji naléhavě vyzývá ke snížení množství potravinového odpadu vznikajícího ve fázi prodeje a spotřeby a ke snížení potravinových ztrát vznikajících během výroby a v dodavatelských řetězcích, včetně posklizňových ztrát; 3. trvá proto na tom, že je třeba zlepšit komunikaci mezi všemi aktéry potravinového řetězce, zejména mezi dodavateli a distributory, aby nabídka odpovídala poptávce; 4. vyzývá ke koordinované politické reakci na úrovni EU i členských států, v souladu s příslušnými pravomocemi, která zohlední nejen politiky týkající se odpadů, bezpečnosti potravin a informací o potravinách, ale také prvky hospodářské, daňové a finanční politiky, politiky v oblasti výzkumu a inovací a životního prostředí, strukturální politiky (zemědělství a rybolov), politiky v oblasti vzdělávání, sociální a obchodní politiky a politiky v oblasti ochrany spotřebitele, energetiky a veřejných zakázek; v tomto ohledu vyzývá ke koordinaci mezi EU a členskými státy; zdůrazňuje, že snahy EU o snížení míry plýtvání potravinami by měly být posíleny a lépe sladěny; poznamenává, že podniky zapojené do potravinového řetězce jsou především malé a střední podniky, které by neměly být zatěžovány nepřiměřenou dodatečnou administrativou; 5. naléhavě vyzývá Komisi, aby zapojila veškeré příslušné útvary Komise, které se zabývají problematikou plýtvání potravinami, a aby zajistila a posílila koordinaci na úrovni Komise; vyzývá proto Komisi, aby zaujala systematický postoj k řešení všech aspektů plýtvání potravinami a aby pro tuto oblast vytvořila komplexní akční plán, který pokryje různé oblasti politik a načrtne strategii pro nadcházející roky; 6. vyzývá Komisi, aby určila, které evropské právní předpisy by mohly bránit účinnému boji proti plýtvání potravinami a aby analyzovala, jak by tyto předpisy mohly být upraveny, aby přispívaly k plnění cíle předcházení plýtvání potravinami; 7. vyzývá Komisi, aby při provádění posouzení dopadů týkajících se nových legislativních návrhů zhodnotila jejich potenciální dopad na plýtvání potravinami; 8. vyzývá Komisi a členské státy, aby stávající finanční podpoře pro boj proti plýtvání potravinami vtiskly trvalý charakter; vyzývá členské státy, aby lépe využívaly příležitosti, které v této oblasti nabízejí různé evropské politiky a programy financování; 9. zdůrazňuje, že příslušné orgány členských států jsou povinny vytvořit individuální přístup v unijním rámci pro boj proti plýtvání potravinami; uznává, že v některých členských státech již byla odvedena důležitá práce; 10. vyzývá Komisi a členské státy, aby se zapojovaly do osvětových a komunikačních kampaní o způsobu předcházení plýtvání potravinami; 11. vyzývá členské státy, aby přijaly opatření ke snížení potravinových ztrát v rámci celého dodavatelského řetězce, včetně prvovýroby, přepravy a skladování;

39 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/33 Úterý, 16. května vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření pro dosažení cíle Unie spočívajícího ve snížení míry plýtvání potravinami o 30 % do roku 2025 a o 50 % do roku 2030 ve srovnání s výchozím stavem v roce 2014; 13. vyzývá Komisi, aby do 31. prosince 2020 přezkoumala možnost stanovit závazné celounijní cíle pro snížení míry plýtvání potravinami, které by měly být splněny do roku 2025 a 2030, na základě měření, jež se vypočítá společnou metodou; vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu, která bude případně doplněna o legislativní návrh; 14. vyzývá členské státy, aby monitorovaly a zhodnotily uplatňování svých opatření pro snížení míry plýtvání potravinami, tím, že tuto míru změří na základě společné metodiky; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila právně závaznou definici potravinového odpadu a aby do 31. prosince 2017 přijala společnou metodiku, včetně minimálních požadavků na kvalitu, pro jednotné měření míry plýtvání potravinami; je přesvědčen, že společná unijní definice a metodika pro měření potravinových ztrát, platné pro celý dodavatelský řetězec, by usnadnily snahy členských států a zúčastněných subjektů o výpočet a snižování míry plýtvání potravinami; 15. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby používaly následující definici potravinového odpadu : potravinovým odpadem se rozumí potraviny určené pro lidskou spotřebu, ať už v poživatelném nebo v nepoživatelném stavu, vyřazené z výroby nebo dodavatelského řetězce, které mají být zlikvidovány ve fázi prvovýroby, zpracování, výroby, přepravy, skladování, prodeje, nebo spotřeby, s výjimkou ztrát, k nimž dojde v prvovýrobě ; 16. vyzývá Komisi, aby ve svých budoucích politikách jasně rozlišovala mezi plýtváním potravinami a potravinovými ztrátami, které jsou v prvovýrobě nevyhnutelné, protože jsou způsobeny vyšší mocí, například bouřkami; 17. vyzývá Komisi, aby do svých výpočtů zařadila potravinové ztráty v zemědělství a v dalších odvětvích prvovýroby s cílem zaručit přístup, který zohledňuje celý dodavatelský řetězec; poukazuje nicméně na to, že číselně vyjádřit potravinové ztráty ve fázi prvovýroby může být obtížné, a vyzývá Komisi, aby stanovila osvědčené postupy, které členským státům při shromažďování takových údajů pomohou; 18. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a všemi zúčastněnými subjekty vypracovala společnou definici pojmu ztráta v každé z fází potravinového řetězce a společnou metodiku měření; 19. konstatuje, že z důvodu různorodosti výrobků a souvisejících postupů a kvůli neexistenci jasné definice potravinového odpadu je obtížné míru plýtvání potravinami a potravinových ztrát ve fázi prvovýroby číselně vyjádřit; vyzývá Komisi, aby určila a sdělila členským státům osvědčené postupy, pokud jde o sběr údajů o potravinových ztrátách a plýtvání potravinami v zemědělských podnicích, aniž by byli zemědělci vystaveni další administrativní zátěži nebo dalším nákladům; 20. vyzývá Komisi a členské státy, aby se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty konzultovaly statistickou metodiku a další opatření, která mají být zavedena pro zamezení plýtvání potravinami ve všech odvětvích napříč celou Unií; 21. konstatuje, že na úrovni EU neexistuje společná definice a metodiky pro měření potravinových přebytků ; podotýká, že Itálie přijala právní předpisy, jež definují přebytky z potravinového řetězce a určují hierarchii pro jejich využití, která upřednostňuje lidskou spotřebu; vyzývá Komisi, aby se zabývala tím, jaký mají výše uvedené právní předpisy dopad na darování potravin a plýtvání potravinami v Itálii a aby v případě potřeby zvážila zavedení podobných předpisů na úrovni EU; 22. vyzývá k tomu, aby ve směrnici 2008/98/ES byla uplatněna specifická hierarchie způsobů nakládání s potravinovým odpadem takto: a) předcházení vzniku; b) záchrana poživatelných potravin, upřednostnění použití pro lidskou spotřebu před použitím jako krmivo a přepracování na nepotravinové výrobky;

40 C 307/34 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 c) organická recyklace; d) využití energie; e) likvidace; 23. klade důraz na iniciativy obsažené v akčním plánu pro oběhové hospodářství, jehož součástí jsou opatření pro zřízení platformy pro finanční podporu, která by měla přilákat investice a inovace zaměřené na snížení ztrát, a pokyny určené členským státům týkající se přeměny určitých potravinových ztrát nebo zemědělských vedlejších produktů na energii; 24. zdůrazňuje, že potřeby v oblasti energie by měly být naplněny díky využití odpadu a vedlejších produktů, které nejsou využitelné v žádném jiném procesu na vyšším stupni hierarchie způsobů nakládání s odpady; 25. zdůrazňuje, že úspěšný boj proti plýtvání potravinami vyžaduje také vysoké míry recyklace v revidované rámcové směrnici o odpadech a začlenění zásady kaskádového využívání biomasy do politiky EU v oblasti energetiky; 26. zdůrazňuje potřebu zavést pro členské státy povinnost každoročně Komisi informovat o celkové úrovni vzniklého potravinového odpadu v daném roce; 27. vyzývá členské státy, aby do svých programů pro předcházení vzniku odpadu zařadily specifická opatření pro předcházení plýtvání potravinami; členské státy zejména vyzývá, aby vytvořily dobrovolné dohody a zavedly ekonomické a daňové pobídky pro darování potravin a další prostředky ke snížení míry plýtvání potravinami; 28. domnívá se zejména, že za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a výstupů, včetně digesce a kompostování, při zachování vysokých standardů kvality, by měly členské státy podporovat kompostování v domácnostech a zajistit tříděný sběr biologického odpadu u zdroje, jakož i zajistit, že tento odpad bude zpracován prostřednictvím biologické recyklace; domnívá se, že členské státy by rovněž měly zakázat skládkování biologického odpadu; 29. bere na vědomí riziko kontaminace kompostu a půdy plastovými a kovovými hmotami z potravinového odpadu a jejich přenosu do vodních a mořských ekosystémů a naléhavě vyzývá k tomu, aby tento způsob znečištění byl omezen na minimum; připomíná dále, že směrnice o využívání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství má omezit kontaminaci zemědělské půdy na minimum; vyzývá proto k opatrnosti při plánování směšování různých typů odpadů a k náležité obezřetnosti; 30. zdůrazňuje, že nejdůležitější je bezpečnost potravin a že opatření ke snížení míry plýtvání potravinami nesmí ohrozit stávající normy pro bezpečnost potravin; zdůrazňuje, že boj proti plýtvání potravinami by neměl ohrozit bezpečnost potravin a normy v oblasti životního prostředí, ani normy týkající se ochrany zvířat, zejména jejich zdraví a dobrých životních podmínek; 31. vyzývá Komisi, aby příslušné orgány v členských státech nabádala k tomu, aby pokaždé, kdy je to nutné, přijaly opatření pro kontrolu bezpečnosti potravin z hlediska zdraví s cílem budovat důvěru občanů a spotřebitelů v politiky, které přispívají ke snižování míry plýtvání potravinami; 32. připomíná, že předcházení vzniku potravinového odpadu je prioritním opatřením, jehož má být dosaženo, pokud bude s odpady nakládáno správně v souladu se zásadami oběhového hospodářství; nicméně zdůrazňuje, že v současné době není možné se vzniku potravinového odpadu zcela vyhnout; domnívá se, že je proto nezbytné nastavit povinná unijní opatření, která zajistí, aby byl potravinový odpad přeměněn na nové zdroje; 33. vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly ekonomické pobídky na podporu sběru nevyužitých potravin, které mohou být buď distribuovány charitám, nebo přeměněny na cenný zdroj tím, že budou opětovně použity pro druhotné účely přispívající k předcházení plýtvání potravinami, např. k výrobě krmiv pro hospodářská a domácí zvířata; 34. bere na vědomí potenciál optimálního využití nevyhnutelně znehodnocených nebo vyhozených potravin a vedlejších produktů potravinového řetězce, zejména živočišného původu, při produkci krmiv, recyklaci živin a produkci pomocných půdních látek, a upozorňuje na jejich význam pro prvovýrobu;

41 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/35 Úterý, 16. května zdůrazňuje, že účinnější evropské právní předpisy týkající se vedlejších produktů ve směrnici č. 2008/98/ES by mohly významným způsobem pomoci omezit plýtvání potravinami; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby podpořila, zejména prostřednictvím programu Horizont 2020, projekty určené k podpoře synergií mezi zemědělským a průmyslovým odvětvím, do nichž jsou zapojeny zemědělsko-potravinářské podniky; 36. opětovně poukazuje na to, že je třeba, aby Komise do 31. prosince 2018 vypracovala zprávu s cílem posoudit, zda jsou zapotřebí průřezová regulační opatření v oblasti udržitelné spotřeby a výroby a aby vypracovala zprávu o dopadu za účelem identifikace opatření, jejichž interakce tvoří překážku pro rozvoj synergií mezi odvětvími a brání využívání vedlejších produktů; 37. zdůrazňuje, že využívání zásob a potravin, které by jinak zůstaly nevyužity, nevylučuje potřebu řádného řízení dodávek a inteligentního řízení potravinového řetězce nutných k tomu, aby systematicky nevznikaly strukturální přebytky; 38. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily vyšší úroveň využívání zmetkových potravin a vedlejších produktů z celého potravinového řetězce na výrobu krmiv; 39. žádá Komisi, aby provedla analýzu právních překážek, které brání využití zmetkových potravin k produkci krmiv, a aby podporovala výzkum v této oblasti a zároveň kladla důraz na potřebu zvýšené sledovatelnosti a souladu s normami biologické bezpečnosti a na využívání takových způsobů oddělování a zpracování, které snižují riziko pro bezpečnost potravin na nulu; 40. vítá nedávno vytvořenou platformu EU věnovanou ztrátám potravin a plýtvání potravinami, jejímž úkolem je stanovit, jaká prioritní opatření je třeba na úrovni EU přijmout, aby bylo možné předcházet vzniku potravinových ztrát a plýtvání potravinami, a usnadňovat výměnu informací mezi dotčenými subjekty; za tímto účelem zdůrazňuje, že by bylo žádoucí, aby se Evropský parlament do prací na této platformě vhodně zapojil; vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla přesný seznam opatření, která jsou v současné době přijímána, a cílů a dílčích cílů, které byly vytyčeny, a také jakého pokroku bylo dosaženo v souvislosti se společnou metodikou a darováním; domnívá se, že tato platforma by mohla být tím pravým nástrojem k monitorování toho, k jak velkému plýtvání dochází, ale i toho, kolik je přebytků a kolik potravin je opětovně využito; je nicméně nadále přesvědčen, že se jedná pouze o první krok na cestě v řešení problému plýtvání potravinami; 41. vyzývá Komisi, aby zpřístupnila postupy platformy EU věnované potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami ve 24 jazycích EU; 42. vyzývá platformu EU věnovanou potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami, aby mimo jiné podporovala vytvoření různých informačních kanálů pro spotřebitele, stejně jako informačních a vzdělávacích programů v oblasti potravin určených spotřebitelům; naléhavě vyzývá tuto platformu, aby usnadňovala spolupráci místních zúčastněných subjektů na iniciativách v oblasti předcházení plýtvání potravinami a dárcovství a zaměřovala se přitom na snižování příslušných transakčních nákladů; připomíná, že je důležité vyměňovat si osvědčené postupy, kombinovat znalosti a bránit překrývání s dalšími příslušnými fóry, jako je např. maloobchodní fórum EU o udržitelnosti, Evropský kulatý stůl pro udržitelnou spotřebu a výrobu potravin, fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce a Fórum spotřebního zboží; 43. vyzývá Komisi, aby v rámci platformy EU věnované potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami posoudila osvědčené postupy, které jsou již uplatňovány v jednotlivých členských státech, aby bylo možné lépe definovat účinné nástroje pro omezování plýtvání potravinami; 44. domnívá se, že ve snaze co nejvíce omezit plýtvání potravinami je třeba zapojit všechny účastníky potravinového řetězce a zaměřit se na různé příčiny vzniku odpadu v jednotlivých odvětvích; vyzývá proto Komisi, aby provedla analýzu celého potravinového řetězce a zjistila, v jakých potravinářských odvětvích dochází k největšímu plýtvání potravinami a jaká řešení by mohla být uplatněna, aby se takovému plýtvání zabránilo; 45. vyzývá Komisi a členské státy k výměně, podpoře a prosazování úspěšných postupů omezování plýtvání potravinami a metod zachování zdrojů, které již zúčastněné subjekty uplatňují; vybízí členské státy a místní a regionální orgány, aby s příslušnými zúčastněnými subjekty konzultovaly, jaká cílená odvětvová opatření by měla být v souvislosti s předcházením plýtvání potravinami přijata;

42 C 307/36 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly především vést konzultace s klíčovými účastníky včetně zemědělského odvětví a provádět posouzení dopadu u všech navrhovaných opatření, která mají zabránit plýtvání potravinami v Unii; 47. vybízí Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby ve spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty zvyšovaly povědomí především spotřebitelů o rozdílu mezi datem použitelnosti a datem minimální trvanlivosti a o použitelnosti potravin po vypršení data minimální trvanlivosti, mimo jiné pořádáním osvětových a vzdělávacích kampaní a usnadněním přístupu ke komplexním a srozumitelným informacím o výrobku a jejich poskytování; poukazuje na to, že uvádění dvou dat na témže výrobku, např. prodejte do a spotřebujte do, může mít negativní dopad na rozhodování spotřebitelů o nakládání s potravinami; zdůrazňuje, že je důležité posílit postavení spotřebitelů, a pomoci jim tak činit informovaná rozhodnutí; 48. žádá Komisi, aby v rámci probíhajícího hodnocení posoudila zejména: zda stávající právní předpisy EU a současná praxe, kdy je v řadě členských států používáno datum minimální trvanlivosti i datum použitelnosti, plní svůj účel; zda by měla být zvážena revize výrazů spotřebujte do a minimální trvanlivost do, díky níž by bylo pro spotřebitele snazší pochopit jejich význam; zda by bylo přínosné, kdyby se v případě výrobků, u nichž nevzniká riziko ohrožení zdraví nebo životního prostředí, odstranila určitá data a zda by bylo vhodné zavést evropské pokyny týkající se tohoto tématu; žádá Komisi, aby provedla výzkumnou studii za účelem zhodnocení vazeb mezi uváděním data spotřeby a předcházením plýtvání potravinami; 49. vítá iniciativu, kterou přijaly některé velké maloobchodní subjekty na podporu mechanismů umožňujících přizpůsobit ceny výrobků spotřebě v závislosti na datu použitelnosti s cílem zvýšit povědomí spotřebitelů a podpořit nákup výrobků s blížícím se koncem doby použitelnosti; 50. s ohledem na skutečnost, že mnoho potravinářských výrobků si i po uplynutí doby minimální trvanlivosti zachovává své organoleptické a nutriční vlastnosti, třebaže v omezené míře, a za předpokladu, že jsou dodrženy zásady bezpečnosti potravin, jsou tyto výrobky nadále poživatelné; vyzývá Komisi, aby stanovila logistické a organizační modely, díky nimž by bylo možné zcela bezpečně využívat všechny druhy výrobků, které dosud nebyly prodávané; 51. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost variovat cenu v závislosti na datu použitelnosti coby nástroj pro snížení množství poživatelných potravin, z nichž se stává odpad; domnívá se, že plýtvání ve fázi distribuce může být výrazným způsobem omezeno zavedením slev, které by byly úměrné době zbývající do vypršení data použitelnosti výrobku; je přesvědčen, že by tato praxe, která je nyní uplatňována na bázi dobrovolnosti, měla být prosazována a podporována; 52. žádá Komisi, aby ve snaze předcházet plýtvání potravinami aktualizovala seznam potravin, které jsou v současnosti osvobozeny od označování datem minimální trvanlivosti; 53. domnívá se, že je zapotřebí provést hlubší výzkum a poskytnout více informací o datech použitelnosti zaměřených na každý výrobek a zároveň je třeba podniknout kroky na podporu a zvýšení konzumace čerstvých a nebalených potravin a na redukování dlouhodobých obalů a uskladňování; 54. vyzývá Komisi, členské státy, regionální a místní orgány a zúčastněné subjekty, aby vytvořily informační a komunikační kampaně na podporu informovanosti spotřebitelů a všech subjektů v potravinovém řetězci ohledně předcházení plýtvání potravinami, bezpečnosti potravin, hodnoty potravin a osvědčených postupů, pokud jde o hospodaření s potravinami a jejich zpracovávání a spotřebu; zdůrazňuje, že takové iniciativy by měly poukazovat na to, že boj proti plýtvání potravinami přináší nejen environmentální, ale také hospodářské a sociální výhody; vyzývá k používání a podpoře moderních informačních nástrojů, jako jsou například mobilní aplikace, s cílem oslovit i mladší generace, které využívají hlavně digitální média; vyzývá k tomu, aby byla řádně řešena otázka plýtvání potravinami a hladu, která v současné době představuje vážný problém; poukazuje na potřebu solidarity a sdílení s těmi, kdo to nejvíce potřebují;

43 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/37 Úterý, 16. května naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby vyhlásily Evropský rok boje proti plýtvání potravinami coby klíčovou iniciativu pro informování a zvyšování povědomí evropských občanů a aby se snažily k tomuto důležitému tématu upoutat pozornost vnitrostátních vlád s cílem vyčlenit dostatek prostředků na řešení problémů, kterým bude třeba v nejbližší době čelit; 56. zdůrazňuje význam vzdělávání dětí a jejich zapojování do prevence vzniku potravinového odpadu; bere na vědomí, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 34/2016 o boji proti plýtvání potravinami zdůrazňuje, že je důležité do doprovodných opatření projektů Mléko do škol a Ovoce a zelenina do škol zařadit výchovná sdělení v souvislosti s plýtváním potravinami, a uvádí, že jen velmi málo členských států využilo možnosti tak učinit; vybízí příslušné orgány členských států, aby naplno využily potenciálu těchto projektů, jejichž cílem je vštípit mladým lidem správné stravovací návyky a poskytnout jim možnost získat informace o čerstvých potravinách a procesech zemědělské výroby; 57. vyzývá Komisi a členské státy, aby motivovaly domácnosti k boji proti plýtvání potravinami tím, že budou podporovat každotýdenní den zbytků a poskytovat spotřebitelům informace o tom, jaké osvědčené způsoby nakupování a vaření by si měli osvojit, aby omezili plýtvání potravinami; 58. zdůrazňuje, že v zájmu snižování plýtvání produkty je důležité upravovat postupy distribuce, konzervace a balení na míru každému produktu podle jeho vlastností a podle potřeb spotřebitele; 59. zdůrazňuje, že ve snaze omezit množství potravinového odpadu je důležité zajistit, aby metody používané při distribuci a uchovávání potravin byly přiměřené vlastnostem jednotlivých produktů; 60. vyzývá Komisi, členské státy a zúčastněné subjekty, aby spotřebitele lépe informovaly o metodách uchovávání anebo opětovného používání jejich produktů; 61. poukazuje na důležitou úlohu, kterou při poskytování informací a pomoci občanům ohledně nejlepších způsobů, jak uchovávat nebo používat potraviny, předcházet jejich plýtvání a omezovat jej, mají vedle maloobchodníků a médií také místní orgány a obecní podniky; 62. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a s ohledem na důkazy, které dokládají, že vlivem neoptimálních a nevhodných teplot se potraviny předčasně stávají nepoživatelnými a v důsledku toho dochází ke vzniku zbytečného odpadu, vydala doporučení týkající se teplot chlazení; poukazuje na skutečnost, že harmonizací teplotních úrovní v rámci celého dodavatelského řetězce by se zlepšilo uchovávání výrobků a snížilo plýtvání potravinami u produktů, které jsou přepravovány do zahraničí a prodávány v zahraničí; 63. zdůrazňuje, že je třeba, aby zemědělsko-potravinářské odvětví zlepšilo programování vlastní produkce za účelem omezení množství přebytků potravin; zdůrazňuje však, že minimální míra přebytku potravin v současnosti představuje fyziologický faktor celého zemědělsko-potravinářského řetězce a že ke vzniku přebytků přispívají i vnější faktory, které nelze ovlivnit; z tohoto důvodu se domnívá, že opatření na podporu dárcovství mohou představovat důležitý nástroj k zamezení tomu, aby se z přebytku potravin stal odpad; 64. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly inovace a investice do zpracovatelských technologií v zemědělské produkci ve snaze omezit plýtvání potravinami v potravinovém řetězci a snížit ztráty při výrobě potravin v rodinných zemědělských podnicích; 65. vybízí členské státy, aby k omezování plýtvání potravinami v prvovýrobě a ve zpracovatelském odvětví využívaly Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV); 66. zdůrazňuje, že je důležité spojovat zemědělce v družstvech nebo profesních organizacích s cílem snížit potravinové ztráty zlepšováním jejich znalosti trhů, účinnějším plánováním, využitím úspor z rozsahu a zlepšením schopnosti zemědělců uvádět své produkty na trh;

44 C 307/38 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května zdůrazňuje význam spolupráce, například prostřednictvím organizací producentů nebo jiných subjektů, mimo jiné meziodvětvových organizací a družstev, pokud jde o snazší přístup k financování inovací a investice do zpracovatelských technologií, jako je případné kompostování a anaerobní digesce nebo další zpracování produktů, které by mohly zemědělcům umožnit přístup k novým výrobkům, trhům a zákazníkům; poukazuje v této souvislosti na to, že odvětvové organizace a využívání smluv vedou k lepšímu řízení výroby a účinnějším opatřením proti plýtvání potravinami; považuje za zásadní, aby se takto postupovalo na místní nebo regionální úrovni s cílem respektovat zásadu blízkosti; 68. poukazuje na výhody spolupráce a digitalizace, které umožňují lepší přístup k údajům a prognózám poptávky a rozvíjení výrobních programů pro zemědělce s předstihem, což jim umožňuje lépe přizpůsobit produkci poptávce, lépe ji koordinovat s jinými částmi potravinového řetězce a minimalizovat plýtvání; s ohledem na problémy spojené se snižováním množství potravinového odpadu zdůrazňuje, že je třeba podporovat efektivní využívání potravinového odpadu, například v rámci biohospodářství; 69. zastává názor, že aby nabídka výrobků lépe odpovídala poptávce, měla by pravidla pro označování poskytující vhodné informace o původu složek, o výrobě a použitých technikách zpracování umožňovat spotřebitelům informovanější nákup, a nepřímo tak ovlivňovat rovněž výrobní faktory, což by mělo pozitivní dopad na životní prostředí, hospodářství a sociální oblast; 70. žádá Komisi a členské státy, aby zemědělce a spotřebitele lépe informovaly o účinnějším řízení energetických, vodních a přírodních zdrojů v potravinovém řetězci s cílem významně snížit plýtvání zdroji a potravinami a omezit vstupní náklady a plýtvání živinami a zvýšit inovace a udržitelnost zemědělských systémů; 71. domnívá se, že je třeba zintenzivnit výzkum a osvětu, aby se zabránilo plýtvání potravinami v prvovýrobě a aby se plýtvání zdroji v zemědělské výrobě, zpracování nebo distribuci potravin nahradilo postupy, které budou šetrné vůči životnímu prostředí; 72. zdůrazňuje, že aby se plýtvání potravinami omezilo na naprosté minimum, měli by zemědělci být v takové technické a hospodářské situaci, která jim umožní využívat jejich produkty způsobem co nejúčinněji využívajícím zdroje; 73. je přesvědčen, že iniciativy zemědělců a komunit mohou nabídnout udržitelná, z ekonomického hlediska životaschopná řešení a přinést hodnotu produktům, které by se jinak zařadily do odpadu, a to vytvořením trhů pro produkty, jež by se z potravinového řetězce obyčejně vyloučily, a upozorňuje na potenciál projektů sociálních inovací, jež vznikají z podnětu zemědělců a komunit, jako je sběr po sklizni a darování přebytečných potravin sdružením zajišťujícím potravinovou pomoc, mezi něž se řadí i potravinové banky; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto praktiky uznávaly a podporovaly je v rámci druhého pilíře SZP; 74. zdůrazňuje, že v zájmu omezení plýtvání ve fázi výroby by se měly k optimalizaci výkonu na polích využívat inovativní techniky a technologie a výrobky, které nesplňují tržní normy, by se měly přeměňovat ve zpracované zboží; 75. poukazuje na to, že velké množství zcela poživatelného ovoce a zeleniny se z estetických důvodů a v důsledku marketingových standardů nedostane na trh; poznamenává, že existují úspěšné inciativy, které tyto produkty využívají, a vybízí zúčastněné subjekty působící v oblasti velkoobchodu i maloobchodu, aby takovou praxi podporovaly; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily rozvoj trhů s takovými potravinami a aby v této souvislosti provedly výzkum týkající se vztahu mezi marketingovými standardy a plýtvání potravinami; 76. vyzývá Komisi a členské státy, aby společnými silami ovlivňovaly veřejné normy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) a usilovaly o to, aby se zamezilo plýtvání zdroji a předcházelo potravinovému odpadu; 77. domnívá se, že je třeba zintenzivnit spolupráci producentů a více využívat organizace producentů s cílem umožnit a podpořit přístup k sekundárním tržním příležitostem a jiným odbytištím a alternativní využití přebytků potravin, které by jinak byly zaorány zpět do půdy nebo vyhozeny, přičemž je třeba upřednostňovat lidskou spotřebu, např. prodej v nižší třídě pro účely výroby zpracovaných potravin a prodej na místních trzích;

45 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/39 Úterý, 16. května konstatuje, že ty produkty, které mohu být dále využity pro nepotravinářské účely, například do krmiv, zemědělských hnojiv nebo pro kompostování a výrobu energie, by měly být jasně odlišeny od výrobků považovaných za odpad, aby se nebránilo jejich dalšímu využití; 79. konstatuje, že množství vyřazených plodin by se mohlo snížit v případě, že by se prodávaly blíže spotřebitelům, například na farmářských trzích a ve farmářských obchodech, kde jsou kanály pro uvádění produktů na trh krátké a zakoupené produkty jsou místní a vyžadují menší míru zpracování; 80. vybízí členské státy a Komisi, aby podporovaly místní potraviny a prosazovaly krátké potravinové řetězce a domácí prodej zemědělských produktů; 81. zdůrazňuje, že místní a regionální produkty umožňují společně se zemědělskými programy podporovanými komunitami vytvoření kratších dodavatelských řetězců, které zvyšují normy kvality produktů a podporují sezónní poptávku, což má ze sociálního, environmentálního a hospodářského hlediska významný přínos; 82. domnívá se, že krátké dodavatelské řetězce mohou být klíčovými při snižování potravinového odpadu, nadměrného používání obalů a potravinových mílí a při zajišťování kvalitnějších potravin a transparentních potravinových řetězců, a mohou tak zároveň přispívat k ekonomické životaschopnosti venkovských komunit; 83. vyzývá k podpoře sezónního ovoce a zeleniny v jednotlivých členských státech; 84. vyzývá k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována řádnému zacházení se zvířaty; 85. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření za účelem omezení ztrát v důsledku špatných životních podmínek zvířat; 86. zdůrazňuje, že nekalé obchodní praktiky v rámci dodavatelského řetězce mohou vést k plýtvání potravinami; vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily, do jaké míry nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci přispívají k tvorbě potravinového odpadu, a aby případně vytvořily politický rámec pro boj proti těmto praktikám; 87. domnívá se, že vyřešením problému nekalých obchodních praktik se zlepší pozice zemědělců, kteří v řetězci představují nejslabší článek, a že snížením nadprodukce a hromadění přebytků by se mohlo přispět nejen ke stabilizaci cen a ke spravedlivým a rentabilním výkupním cenám pro zemědělce, ale také ke snížení jak plýtvání potravinami napříč celým řetězcem, tak i ztrát vzniklých v rodinných zemědělských podnicích; upozorňuje na to, že spravedlivější platy výrobců by zvýšily hodnotu výrobků, což by vedlo ke snížení plýtvání potravinami u konečných článků dodavatelského řetězce; 88. zdůrazňuje, že klíčovou zodpovědnost za realizaci programů zaměřených na omezování a prevenci vzniku potravinového odpadu nesou místní a regionální orgány a zúčastněné subjekty, a žádá Komisi a členské státy, aby tuto skutečnost zohledňovaly ve všech fázích procesu; 89. žádá Komisi, aby uznala úlohu, kterou hrají veřejné agentury poskytující služby obecného zájmu v rámci zpracování odpadů a v úsilí o boj proti plýtvání potravinami a úsilí podniků, například malých a středních podniků, které přímo přispívají k oběhovému hospodářství; 90. vyzývá členské státy, aby vybízely orgány místní správy, občanskou společnost, supermarkety a další příslušné zúčastněné subjekty k tomu, aby podporovaly iniciativy zaměřené na omezování plýtvání potravinami a přispívaly k místní potravinové strategii, například prostřednictvím informování spotřebitelů pomocí mobilní aplikace o neprodaných potravinách, čímž by došlo ke sladění poptávky a nabídky; 91. vítá zakládání potravinářských podniků, v nichž lze nechávat poživatelné potraviny pro osoby, které to potřebují ( sdílení potravin ); žádá, aby byly zjednodušeny postupy, a usnadnilo se tak zřizování takových zařízení;

46 C 307/40 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května zastává názor, že tomu, aby se stále použitelné potravinové přebytky mohly doručovat osobám, které je potřebují, brání v EU ze všeho nejvíce nedostatek, někdy i naprostá neexistence kapacit v distribučních kanálech; konstatuje, že charitativním organizacím a státním či místním institucím zajišťujícím sociální práce chybí na přepravu a distribuci stále použitelných potravin nabízených k charitativním účelům dostatečné materiální či lidské zdroje; podotýká, že to platí zejména o nejvíce znevýhodněných regionech; 93. konstatuje, že potravinářský průmysl již vyvíjí iniciativy ke snižování potravinového odpadu, a to prohloubením spolupráce se sdruženími zajišťujícími potravinovou pomoc v celé Evropě, mezi něž se řadí i potravinové banky; 94. vyzývá Komisi, aby v členských státech podporovala vytvoření dohod stanovujících, že odvětví maloobchodního prodeje potravin musí distribuovat neprodané produkty charitativním asociacím; 95. vyzývá všechny zúčastněné strany, aby více usilovaly o zajištění toho, aby všechny potraviny, jimž končí doba minimální trvanlivosti, byly nejdříve darovány na charitativní účely; bere však na vědomí, že charitativnímu dárcovství brání ještě řada překážek, zejména právní povahy; vyzývá Komisi, aby vyjasnila výklad právních ustanovení, která od charitativního dárcovství odrazují; 96. je znepokojen tím, že ještě nedošlo k vyjasnění příslušných právních předpisů EU týkajících se odpadu, potravin a krmiv za účelem usnadnění darování potravin a využití vyřazených potravin v krmivech, které bylo ohlášeno na rok 2016 ( 1 ); 97. vítá návrh pokynů EU pro darování potravin coby první krok správným směrem; s ohledem na různé překážky v oblasti darování potravin obsažené v právních předpisech EU je nicméně přesvědčen, že darování neprodaných potravin v celém potravinovém řetězci musí být dále podpořeno přijetím legislativních změn; 98. vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti darování potravin na charitativní účely od společností v zemi výroby, bez ohledu na jazyk, který je uveden na obalu výrobku; poukazuje na to, že darování tohoto zboží by mělo být umožněno, pokud se informace, která je klíčová pro zachování potravinové bezpečnosti, např. informace o alergenech, příjemcům zpřístupní v oficiálních jazycích členských států; 99. vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily spolupráci místních a regionálních zúčastněných subjektů v oblasti darování potravin tím, že omezí transakční náklady, aby se snížila hranice pro účast, např. nabízením vzorových nástrojů, které lze přizpůsobit zvláštním místním potřebám a které mohou místní subjekty využívat za účelem sladění nabídky s poptávkou po přebytcích potravin a účinnější organizace logistiky; 100. vítá zřizování sociálních obchodů s potravinami a vytváření partnerství veřejných a soukromých subjektů s charitativními organizacemi za účelem co nejlepšího využití poživatelných, ale neprodejných potravin; 101. vyzývá členské státy, aby zajistily institucionální a finanční podporu sociálním supermarketům, protože jsou klíčovým zprostředkovatelem při darování potravin; 102. poukazuje na to, že subjekty působící v potravinářském odvětví, které zdarma poskytují přebytky potravin, musí dodržovat správné provozní postupy, a zaručit tak bezpečnost potravin z hlediska hygieny a zdraví v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 852/2004; 103. zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou mohou vnitrostátní orgány sehrát při pomoci subjektům v rámci celého potravinového řetězce s využitím poživatelných potravin a potravin s blížícím se koncem doby použitelnosti tím, že při uplatňování pravidel potravinové bezpečnosti zaujmou spíše podpůrný než trestající přístup; 104. vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti a dopady zavedení právních předpisů na ochranu osob poskytujících pomoc; vyzývá Komisi, aby objasnila, jak legislativní akty jako nařízení (ES) č. 178/2002 a směrnice 85/374/EHS upravují odpovědnost v oblasti darování potravin; ( 1 ) Příloha ke Sdělení Komise COM(2015)0614.

47 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/41 Úterý, 16. května vyzývá Komisi, aby navrhla změnu směrnice o DPH, která by výslovně umožnila osvobození od daní v souvislosti s darováním potravin; vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními Komise a stanovily sazbu DPH blížící se nule, pokud k darování potravin dojde krátce před koncem doporučené doby použitelnosti nebo se bude jednat o neprodejné potraviny; 106. vyzývá Komisi, aby doplnila nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám ( 1 ) prováděcím aktem, který bude podporovat využívání FEAD za účelem usnadnění darování potravin prostřednictvím financování nákladů na shromažďování, přepravu, skladování a distribuci a který bude upravovat používání intervenčních zásob v rámci SZP; vybízí místní, regionální a vnitrostátní orgány, aby podpořily vytvoření infrastruktury pro darování potravin v regionech a oblastech, kde k němu vůbec nedochází nebo je nedostatečné či poddimenzované; 107. vyzývá Komisi a členské státy, aby neodkláněly zdroje Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, které již byly vyčleněny pro potravinové banky a charitativní organizace, směrem k jiným cílovým skupinám; 108. poukazuje na to, že darování potravin nelze vnímat jako jednoznačné opatření, které vyřeší podstatu problému chudoby; zdůrazňuje proto, že je v této souvislosti třeba vyhnout se nereálným očekáváním nelze očekávat, že se darováním potravin zmírní sociální problémy a současně zamezí plýtvání potravinami; vyzývá proto Komisi, aby přijala rozhodnější opatření k předcházení chudobě; 109. žádá Komisi a členské státy, aby byly v souvislosti s dárcovstvím obezřetné a zajistily, aby dary nebyly využívány k vytváření alternativního trhu, protože to by mohlo vést k tomu, že by potravinové dary nepřinášely užitek osobám, které to potřebují, což by mohlo podniky od darování potravin odrazovat; 110. vyzývá Komisi a členské státy, aby bedlivě a bez zbytečného zatěžování malých a středních podniků a dobrovolnických organizací sledovaly darování potravin a zajistily, aby se tyto potraviny neodčerpávaly a neprodávaly na alternativních trzích, neboť tak by je nezískaly osoby, které je potřebují, a subjekty na trhu by to v důsledku rizika nekalé hospodářské soutěže odradilo od dalšího darování; 111. vyzývá všechny subjekty v rámci potravinového řetězce, aby společně přijaly odpovědnost a uplatňovaly společné prohlášení o plýtvání potravinami Every Crumb Counts (Každý drobek se počítá) a Retail agreement on waste (maloobchodní dohoda o odpadu); poukazuje na to, že odvětví maloobchodu je denně v kontaktu s miliony spotřebitelů a má jedinečnou možnost rozšiřovat znalosti a zvyšovat povědomí o plýtvání potravinami, a usnadňovat tím přijímání informovaných rozhodnutí; zdůrazňuje, že marketingové tahy, jako kupte si jeden a druhý dostanete zdarma zvyšují riziko, že spotřebitelé koupí více, než dokážou spotřebovat; v tomto smyslu také zdůrazňuje, že je třeba nabízet menší velikosti balení pro menší domácnosti; vítá skutečnost, že někteří obchodníci prodávají potraviny s blížícím se koncem doby použitelnosti se slevou, je však přesvědčen, že by tento postup měl být rozšířenější; 112. opětovně poukazuje na to, že jedním z největších problémů maloobchodníků je i nadále plýtvání vejci; žádá Komisi, aby se zabývala možnostmi, jak omezit plýtvání vejci, a zohlednila přitom vědecké posouzení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, a vyzývá členské státy, aby o tomto důležitém problému odpovídajících způsobem informovaly spotřebitele; 113. vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o dopadu reforem společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky na vznik potravinového odpadu a omezování plýtvání potravinami; 114. zdůrazňuje, že živobytí zemědělců závisí na umísťování jejich produktů na trhu za spravedlivých podmínek a za výdělečné ceny a že ztráta produkce na úrovni zemědělského podniku, včetně ztráty produkce v důsledku extrémních nebo neobvyklých klimatických podmínek, škod během přírodní katastrofy nebo zničení produkce kvůli ztrátě trhu nebo nízkým cenám, znamená pro zemědělce ztrátu investic a příjmu; poukazuje v této souvislosti na skutečnost, že volatilita cen na zemědělských trzích se dotýká produkce a příjmů zemědělců a může vést k vyhazování potravin a že je proto třeba v rámci SZP vytvořit vhodné nástroje k řešení volatility cen; ( 1 ) Úř. věst. L 72, , s. 1.

48 C 307/42 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května zdůrazňuje, že Komise dosud neprovedla studii ke stanovení dopadu různých reforem na objem zemědělské produkce a jejich dopadu na plýtvání potravinami, a vyzývá proto Komisi, aby problém plýtvání potravinami začlenila do své budoucí rozvojové politiky a do provádění SZP; 116. zdůrazňuje, že plýtvání potravinami ve fázi výroby může pramenit také z úpadku samotného základu zemědělské produkce způsobeného zhoršeným stavem půdy, biologické rozmanitosti (snížené opylování) a veškerých přírodních zdrojů a že toto bude nutné zohlednit v budoucím rozvoji zemědělství a SZP; 117. vybízí členské státy, aby naplno využívaly potenciálu Evropského rybářského fondu a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) s cílem snížit množství potravinového odpadu z výmětů a zlepšit míru přežití organismů žijících v akvakultuře; 118. pevně doufá, že povinnost vykládky uvedená ve společné rybářské politice, která je v současné době postupně zaváděna, povede k používání selektivnějšího rybářského vybavení a postupů rybolovu a v konečném důsledku i ke snížení množství ryb vhazovaných zpět do moře; poznamenává však, že povinnost vykládky se nevztahuje na všechny ryby, a proto je třeba přijmout další opatření; 119. je znepokojen množstvím odpadu, který vzniká po výlovu ryb kvůli tomu, že ryby rychle podléhají zkáze a často absolvují extrémně dlouhé cesty za účelem zpracování, kdy je dokonce běžné, že jsou převáženy z Evropy do Asie a pak zpět do Evropy, kde jsou nakonec prodány; 120. znovu upozorňuje na koncept vodní stopy v souvislosti s potravinami a krmivem; 121. poukazuje na to, že nařízení (ES) č. 178/2002 zahrnuje mezi potraviny také vodu, která je úmyslně přidávána do potraviny během její výroby, přípravy nebo zpracování, a že voda je klíčovým strategickým zdrojem pro celý zemědělskopotravinářský průmysl; 122. zdůrazňuje, že plýtvání potravinami zahrnuje, v závislosti na kvalitě, typu a kvantitě vody použité při výrobě potravin, i značné plýtvání vodou; 123. poukazuje na to, že v zemědělství je důležité lépe hospodařit s vodou, vyvíjet systémy produkce potravin, které nebudou vodou plýtvat, a zvyšovat bezpečnost vody a potravin a zajištění jejich dodávek v oblastech nejvíce ohrožených změnou klimatu; 124. zdůrazňuje, že inovativní řešení šetrná k životnímu prostředí v oblastech, jako je nakládání s druhotnými a vedlejšími produkty výroby potravin, obchod s potravinami, skladování potravin, doba skladovatelnosti, digitální technologie a materiály určené pro styk s potravinami, mohou mít značný potenciál pro snížení množství potravinového odpadu; vybízí Komisi, členské státy a další zúčastněné subjekty, aby podporovaly výzkum v těchto oblastech a prosazovaly udržitelná a účinná řešení; je přesvědčen, že služby ekonomiky sdílení jsou důležité pro zvyšování povědomí a pro podporu udržitelné spotřeby; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím výzkumných projektů a programů financovaných z rozpočtu EU, jako je evropské inovační partnerství, podporovala inovace; 125. zdůrazňuje, že odpovědnost za předcházení vzniku potravinového odpadu nesou všechny subjekty v rámci dodavatelského řetězce, včetně výrobců obalových systémů; zdůrazňuje pozitivní přínos potravinářských obalových materiálů a řešení, které přispívají k předcházení vzniku potravinových ztrát a potravinového odpadu v rámci celého dodavatelského řetězce, např. obalů, které snižují potravinové ztráty během přepravy, skladování a distribuce, uchovávají kvalitu a hygienu potravin po delší dobu nebo prodlužují dobu jejich skladovatelnosti; zdůrazňuje však, že je třeba přizpůsobit obaly jejich účelu (tj. aby nebyly nadměrné ani nedostatečné) a potřebám výrobků i spotřebitelů a brát v úvahu životní cyklus baleného výrobku jako celku, včetně vzhledu a využití obalu; vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily výhody obalů potravin z biologických, biologicky rozložitelných a kompostovatelných materiálů a zohlednily přitom dopad na lidské zdraví a bezpečnost potravin a uplatnění přístupu založeného na životním cyklu; zdůrazňuje, že cíle omezování plýtvání potravinami musí být v souladu s opatřeními a cíli uvedenými ve směrnici 94/62/ES, zejména s cílem významného snížení spotřeby nerecyklovatelných obalů a nadměrného používání obalů;

49 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/ vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly vytváření a používání aktivních a inteligentních materiálů určených pro styk s potravinami a dalších inovativních řešení, která pozitivně přispívají k účinnému využívání zdrojů a oběhovému hospodářství; poukazuje na to, že příslušné právní předpisy týkající se materiálů určených pro styk s potravinami by měly zajistit co nejvyšší úroveň ochrany spotřebitelů v případě všech obalových materiálů, včetně materiálů dovážených ze třetích zemí; vyzývá proto Komisi, aby předložila harmonizovaná pravidla EU pro materiály určené pro styk s potravinami a aby upřednostnila vypracování zvláštních opatření EU týkajících se materiálů, jako je papír a karton, v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 6. října 2016 o uplatňování nařízení (ES) č. 1935/2004 ( 1 ) o materiálech určených pro styk s potravinami; 127. doporučuje podporovat uplatňování dobrovolných kodexů osvědčených postupů v podnicích, které vytvořily odvětvové organizace v odvětví potravinářství, stravovacích služeb a hotelnictví, za účelem co nejlepšího využití výrobků a podpory dárcovství ve prospěch programů zaměřených na shromažďování přebytků potravin pro sociální účely; 128. vyzývá členské státy, aby podporovaly uzavírání dohod nebo memorand o porozumění na podporu zodpovědného chování a osvědčených postupů za účelem omezení vzniku potravinového odpadu, mezi něž patří i vybavování subjektů provozujících stravovací zařízení opakovaně použitelnými nádobami vyrobenými z recyklovatelného materiálu, v nichž by si spotřebitelé mohli odnášet zbytky svého jídla domů; 129. doporučuje, aby byly v odvětví stravovacích služeb a pohostinství případně používány místní, regionální a sezónní produkty, aby se zkrátil výrobní a spotřební řetězec, snížil se tak počet zpracovatelských fází, a tím i množství vyprodukovaného odpadu během různých fází; 130. zdůrazňuje skutečnost, že rozvoj digitálního odvětví nabízí mnoho příležitostí pro předcházení vzniku potravinového odpadu, zejména vytváření online platforem na záchranu jídla, díky nimž lze v odvětví stravovacích služeb nabízet neprodané pokrmy za sníženou cenu; zdůrazňuje skutečnost, že takové snahy dosáhly v členských státech, v nichž byly vyvinuty, významných výsledků; 131. vyzývá Komisi, aby uznala přínos sociálně odpovědných iniciativ, jako jsou zdravé výživové normy, jejichž cílem je poskytovat lepší informace o potravinách různým skupinám spotřebitelů se speciálními potravinovými potřebami nebo preferencemi prostřednictvím dobrovolného a společně regulovaného označování potravin v restauracích a cestovním ruchu ve snaze omezit v tomto odvětví plýtvání potravinami; 132. vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s rozvojovými zeměmi a pomáhaly jim zlepšit infrastrukturu jejich potravinového řetězce a omezit míru plýtvání potravinami; 133. naléhavě vyzývá všechny orgány a instituce Evropské unie, aby do výběrových řízení týkajících se stravovacích služeb zařadily požadavek na přiložení plánů nakládání s potravinovým odpadem a jeho omezování; žádá kvestory, aby upřednostňovali opatření za účelem omezování plýtvání potravinami v Evropském parlamentu, a vybízí další evropské instituce, aby se k této iniciativě připojily; vybízí členské státy a místní a regionální orgány, aby omezily plýtvání potravinami ve veřejných institucích; 134. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Úterý, 16. května 2017 ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0384.

50 C 307/44 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 P8_TA(2017)0208 Hodnocení externích aspektů výkonnosti a řízení celní správy jako nástroje na usnadnění obchodu a na boj s nezákonným obchodováním Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k hodnocení vnějších aspektů fungování a řízení celních orgánů jako nástroje usnadňování obchodu a boje proti nezákonnému obchodu (2016/2075(INI)) (2018/C 307/04) Evropský parlament, s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice (COM(2015)0497), s ohledem na strategický plán GŘ TAXUD na období , a plán řízení GŘ TAXUD pro rok 2016 ze dne 14. března 2016 (Ares (2016) ), s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. srpna 2014 nazvané Strategie a akční plán EU pro řízení rizik v oblasti cel: čelit rizikům, posilovat bezpečnost dodavatelského řetězce a usnadňovat obchod (COM(2014)0527), s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. července 2016 nazvané Zpráva o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel (COM(2016)0476), s ohledem na pokyny pro schválené hospodářské subjekty (TAXUD/B2/047/2011), s ohledem na pilotní projekt inteligentních a bezpečných obchodních tras (Smart and Secure Trade Lanes) mezi EU a Čínou, s ohledem na usnesení Rady o akčním plánu EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví na období ( 1 ), s ohledem na zprávu GŘ TAXUD o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány EU za rok 2015, s ohledem na strategický rámec pro celní spolupráci mezi EU a Čínou, s ohledem na akční plán celní spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti práv duševního vlastnictví na období , s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2014 nazvané Akční plán pro sledování fungování preferenčních obchodních režimů (COM(2014)0105), s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. února 2016 nazvané Akční plán pro zesílení boje proti financování terorismu (COM(2016)0050), s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. prosince 2016 nazvané Rozvíjení celní unie EU a její správy (COM(2016)0813), s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích ( 2 ), s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 23/2016 nazvanou Námořní doprava v EU: v neklidných vodách mnoho neúčinných a neudržitelných investic, ( 1 ) Úř. věst. C 80, , s. 1. ( 2 ) Úř. věst. C 407, , s. 18.

51 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/45 s ohledem na Marrákešskou dohodu o zřízení Světové obchodní organizace, Úterý, 16. května 2017 s ohledem na zprávu OECD ze dne 18. dubna 2016 nazvanou Nezákonný obchod, sbližování zločineckých sítí, s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU), s ohledem na články 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. října 2013 (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie ( 1 ), a s ním související akt v přenesené pravomoci (nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ( 2 )), prováděcí akt (prováděcí nařízení (EU) 2015/2447 ( 3 )), přechodný akt v přenesené pravomoci (nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ( 4 )) a pracovní program (prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/578 ( 5 )), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ( 6 ), s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. prosince 2013 o právním rámci Unie, který se týká porušení celních předpisů a sankcí (COM(2013)0884), předložený Komisí, a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k tomuto návrhu ( 7 ), s ohledem na čl. 24 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu ( 8 ), s ohledem na zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou ve Smlouvě o fungování Evropské unie, s ohledem na usnesení ze dne 19. ledna 2017 o řešení výzev spojených s prováděním celního kodexu Unie ( 9 ), s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0162/ 2017), A. vzhledem k tomu, že celní unie je jedním ze základních pilířů Evropské unie a činí z ní jeden z největších obchodních bloků na světě, a vzhledem k tomu, že plně funkční celní unie je nezbytná pro důvěryhodnost Unie, která jí zajistí silnou pozici při jednáních o obchodních dohodách; B. vzhledem k tomu, že provádění celního kodexu Unie je nezbytné pro ochranu vlastních zdrojů EU, zejména cel, a národních daňových zájmů; C. vzhledem k tomu, že plně fungující celní unie je základem pro účinný boj proti nezákonným finančním tokům a praní peněz založenému na obchodu; D. vzhledem k tomu, že hrozí, že provádění celního kodexu Unie, zahájené 1. května 2016, se kvůli nedostatku náležitého financování společných informačních systémů, které by skutečně fungovaly, zpozdí až do 31. prosince 2020; ( 1 ) Úř. věst. L 269, , s. 1. ( 2 ) Úř. věst. L 343, , s. 1. ( 3 ) Úř. věst. L 343, , s ( 4 ) Úř. věst. L 69, , s. 1. ( 5 ) Úř. věst. L 99, , s. 6. ( 6 ) Úř. věst. L 181, , s. 15. ( 7 ) Viz zpráva A8-0239/2016. ( 8 ) Úř. věst. L 83, , s. 16. ( 9 ) Přijaté texty, P8_TA(2017)0011.

52 C 307/46 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 E. vzhledem k tomu, že ve sdělení nazvaném Zpráva o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel se zdůrazňuje, že nedostatečné financování modernizace stávajících informačních systémů a vývoje nezbytných nových systémů je závažným problémem, který zpomaluje pokrok, především v souvislosti s novým systémem kontroly dovozu; vzhledem k tomu, že pokud by chyběly dodatečné zdroje, nebude možné do konce roku 2020 provést řadu činností, s nimiž strategie a akční plán počítají; vzhledem k tomu, že případné zpoždění by mělo dopad i na realizaci celních závazků v rámci Evropského programu pro bezpečnost; F. vzhledem k tomu, že stávající roztříštěnost postupů celních kontrol, které uplatňují jednotlivé členské státy, nesmí vyústit v situaci, která povede k další administrativní a časové zátěži nebo narušení vnitřních obchodních toků; G. vzhledem k tomu, že navrhovaná směrnice o právním rámci Unie, který se týká porušování celních předpisů a sankcí, jasně nerozlišuje trestní a správní sankce v členských státech, a to při plném dodržení zásady subsidiarity; vzhledem k tomu, že tato skutečnosti může vést hospodářské subjekty, které se dopouštějí podvodů, k tomu, aby učinily při dovozu ze třetích zemí strategická rozhodnutí, což narušuje výběr daní a negativně ovlivňuje životní prostředí, a tudíž se ukázala být neúčinným odrazujícím prostředkem od nezákonné obchodní činnosti; H. vzhledem k tomu, že složité celní předpisy a postupy i jiná kritéria a sankce, jež uplatňují orgány, mohou přetěžovat malé a střední podniky tím, že vyvíjejí významný nápor na jejich omezené zdroje, a tak ovlivňují jejich obchodní dráhu; I. vzhledem k tomu, že účinná celní spolupráce mezi celními správami členských států, oprávněnými hospodářskými subjekty, policejními složkami a soudními orgány a rovněž příslušnými subjekty se třetími zeměmi na mnohostranné úrovni hraje důležitou roli vzhledem ke značnému objemu obchodu a je klíčovým prvkem v boji proti nezákonnému obchodu, terorismu, organizované trestné činnosti, praní peněz, nezákonnému obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, daňovým únikům, nezákonnému obchodu s drogami a tabákovými výrobky, padělání léčiv a je také klíčovým prvkem, pokud jde o ochranu práv duševního vlastnictví v EU, provádění a dodržování postupů náležité péče v případě produktů celosvětových hodnotových řetězců, které jsou představeny ve strategii Komise s názvem Obchod pro všechny, a o sledování a možné odstranění vzájemného propojení podvodných stran zapojených do nezákonných obchodních činností v mezinárodním dodavatelském řetězci; J. vzhledem k tomu, že EU uzavřela dohody o celní spolupráci a o vzájemné administrativní pomoci s Jižní Koreou, Kanadou, USA, Indií, Čínou a Japonskem; K. vzhledem k tomu, že obchodní partneři i nadále dovážejí většinu nelegálních nebo padělaných výrobků do Unie; vzhledem k tomu, že zatímco z Malajsie pochází zboží v hodnotě pouhých 2,5 milionu EUR, hodnota zboží pocházejícího z Číny přesahuje 300 milionů EUR a z Hongkongu 100 milionů EUR; vzhledem k tomu, že Bělorusko způsobilo EU jen za rok 2015 daňovou ztrátu ve výši 1 miliardy EUR tím, že vyváželo produkty, které zcela obcházely pravidla pro DPH a předpisy v oblasti veřejného zdraví; L. vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy Komise o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány EU vzrostl mezi lety 2014 a 2015 počet padělků, které zadržely celní orgány, o 15 %; vzhledem k tomu, že na vnějších hranicích Unie bylo zadrženo více než 40 milionů výrobků v celkové hodnotě bezmála 650 milionů EUR, u nichž panovalo podezření, že došlo k porušení práv duševního vlastnictví; M. vzhledem k tomu, že mezinárodní zóny volného obchodu spolu se třetími zeměmi, jež jsou nejčastěji zdrojem nelegálního obchodu, představují potenciální zázemí pro setrvalé šíření obchodu s nelegálními výrobky v EU, což vede k intenzivnějším hraničním kontrolám, a proto by mohlo být vhodné provést jejich další konkrétní analýzu; N. vzhledem k tomu, že obchod s padělaným zbožím může přispívat k financování zločineckých organizací zapojených do terorismu, obchodu s drogami a zbraněmi, praní peněz a do obchodování s lidmi;

53 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/47 Úterý, 16. května 2017 O. vzhledem k tomu, že boj proti padělatelství je klíčový pro ochranu práv duševního vlastnictví v Evropě, ochranu knowhow a podporu inovací; P. vzhledem k tomu, že celní systém hraje v oblasti bezpečnosti obzvláště důležitou roli, protože zabraňuje teroristickým organizacím přesouvat kapitál a narušuje jejich zdroje příjmů, jak je uznáno i v akčním plánu Komise pro zesílení boje proti financování terorismu; Q. vzhledem k tomu, že v globálním obchodním prostředí hrají celní orgány důležitou roli, neboť napravují škody, které způsobuje nezákonný obchod oficiální ekonomice, a současně přispívají k lepšímu pochopení tohoto fenoménu a k jeho potírání; R. vzhledem k tomu, že sítě nezákonných činností mají na ekonomiky členských států nepříznivý dopad, pokud jde o růst, pracovní místa, zahraniční investice, integritu trhů, hospodářskou soutěž, obchod a ztráty příjmů z cel, přičemž posledně jmenované ztráty hradí v konečném důsledku evropští daňoví poplatníci; S. vzhledem k tomu, že nezákonný obchod je pro podniky jedním z hlavních problémů a představuje závažnou hrozbu s narůstajícími globálními riziky, pokud jde o transparentnost, integritu a finanční hodnotu, neboť kopíruje využívání globálních obchodních systémů a dodavatelských řetězců; T. vzhledem k tomu, že mezinárodní organizovaná trestná činnost získává prostřednictvím nezákonných ekonomických a obchodních kanálů obrovské příjmy z padělání a nezákonného obchodu se zbraněmi a drogami; U. vzhledem k tomu, že zvyšující se výskyt pašování, obchodování s lidmi a dalších forem nedovoleného a nezákonného obchodu má nejen dopad na výběr cel v členských státech a na rozpočet EU, ale je také silně navázaný na organizovanou mezinárodní trestnou činnost, ohrožuje spotřebitele a má negativní dopad na fungování jednotného trhu, což narušuje rovné podmínky pro všechny konkurenční společnosti, zejména malé a střední podniky; V. vzhledem k tomu, že jak pro ochranu, tak pro podporu ekonomiky EU, stejně jako pro růst a vytváření pracovních míst má zásadní význam ochrana práv duševního vlastnictví; 1. žádá Komisi, aby v zájmu koordinovaného, jednotného a účinného provádění nového systému zavedeného celním kodexem Unie úzce spolupracovala s členskými státy ve snaze zamezit nejednotnosti v postupech členských států po přechodném období, a to prostřednictvím společných základních pokynů pro všechny evropské celní orgány; žádá Komisi, aby v této souvislosti vypracovala analýzu podle referenčních kritérií a shromáždila informace o celních operacích a o vykonávacích řízeních, která se uplatňují v členských státech; 2. zdůrazňuje, že neexistuje žádný systém, který by umožnil identifikovat a sledovat rozdíly ve způsobu, jakým celní orgány jednají s hospodářskými subjekty; vyzývá Komisi, aby od členských států vyžadovala konkrétní informace o typu a počtu celních kontrol na úrovni jednotlivých hlavních přístavů; 3. vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami z odvětví obchodu s cílem řešit stávající nedostatky v kontrolních systémech, rozvíjet dále zjednodušení celních postupů a snížit administrativní zátěž pro legitimní obchodníky usilující o jednodušší a bezpečnější obchodování a zároveň zajistit vhodnou, účinnou, efektivní a harmonizovanou kontrolu na hranicích EU a nezbytnou podporu pro příslušné orgány; zdůrazňuje, že účinná celní kontrola musí zaručit EU bezpečnost, bezpečnost spotřebitelů, dodržování požadavků na ochranu životního prostředí, předpisů v oblasti veřejného zdraví a hospodářských zájmů, se zvláštním důrazem na ochranu práv duševního vlastnictví a boj proti nezákonnému obchodu, terorismu, praní peněz, nezákonnému obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, daňovým únikům, nezákonnému obchodu s drogami a tabákovými výrobky, padělání léčiv a rovněž na boj proti všem formám nekalé konkurence, jíž mohou evropské podniky, které jsou v souladu s normami EU, čelit; 4. zdůrazňuje, že je třeba dokončit práce na harmonizaci kontrol všech míst vstupu zboží do celní unie, zejména na základě stávajících evropských nástrojů;

54 C 307/48 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května vyzývá Komisi, aby usilovala o větší spolupráci se soukromým sektorem při odhalování hospodářských subjektů, které se dopouštějí podvodů; zdůrazňuje, že je důležité zapojit do boje proti nezákonnému obchodu, a to včetně nezákonného obchodování s volně žijícími nebo planě rostoucími druhy a nelegálními výrobky z nich vyrobenými, zúčastněné strany ze soukromého sektoru; 6. připomíná, že příležitost, kterou poskytl celní kodex Unie a jeho pravidla pro propojené informační systémy a elektronickou výměnu dat, by měla být využita k přístupu k údajům o spolehlivém a zákonném obchodu a jejich zpřístupnění prostřednictvím jiných kanálů než celních prohlášení, například prostřednictvím programů vzájemných mezinárodních výměn, jako je program oprávněných hospodářských subjektů nebo projekt inteligentních a bezpečných obchodních tras, s cílem usnadnit výměnu; 7. připomíná, že vývoj požadovaných informačních systémů vyžaduje adekvátní financování, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostupnost prostředků pro nezbytné informační systémy, aby bylo možné splnit cíle strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel; 8. žádá Komisi, aby prosazovala širší využití programu oprávněných hospodářských subjektů; zdůrazňuje význam propagování jeho přínosů pro obchod za současného zachování přísných pravidel souladu, jeho stability, spolehlivosti a souladu s celními předpisy třetích zemí při jednání o obchodních dohodách; 9. žádá Komisi, aby v oblasti sdílení údajů koordinovala práci celních orgánů, místních agentur pohraniční stráže a zúčastněných stran v rámci EU i jejích obchodních partnerů a spolupracovala s nimi, zejména pokud jde o uznávání celních kontrol, důvěryhodných obchodních partnerů a mitigačních strategií k odstranění sítí nezákonného obchodu; vyzývá Komisi, aby zlepšila a posílila spolupráci mezi svými generálními ředitelstvími v celních záležitostech, a pokud to bude nutné, aby podporovala zlepšení koordinace mezi celními orgány a donucovacími orgány, zejména pokud jde o organizovanou trestnou činnost, bezpečnost a boj proti terorismu, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU; 10. vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o osvědčených postupech celní kontroly a prosazování obchodních pravidel, v přechodném období, s cílem poskytnout kompetentním kontrolním orgánům v členských státech referenční rámec, vyzdvihnout osvědčené postupy a výsledky, sestavit soubor klíčových ukazatelů výkonnosti pohyb a zanalyzovat pohyb padělaného zboží na hraničních místech; 11. naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel, zejména v oblastech dostupnosti údajů, přístupu k informacím pro účely řízení rizik v oblasti cel, výměny těchto informací a posílení kapacit; 12. vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala věcně příslušné výbory Evropského parlamentu o kontrole a hodnocení provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel; 13. naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala různé postupy celních kontrol v EU a jejich dopad na přesměrovávání obchodu, se zvláštním zaměřením na unijní cla na vnějších hranicích; 14. bere na vědomí, že dnešní rozdílné celní postupy, zejména pokud jde o celní odbavení, revize, sankce a kontroly, způsobují roztříštěnost, další administrativní zátěž, prodlení, odchylky mezi členskými státy při výběru daní, narušení trhu a negativně ovlivňují životní prostředí; zdůrazňuje, že tyto rozdílné celní postupy mohou často umožňovat přístup k některým přístavům s nezákonně jednajícími subjekty dovážejícími padělky nebo podhodnocené zboží na úkor jiných přístavů, což vede k tomu, že zboží je do své cílové destinace dopravováno po neobvyklé trase a o celní odbavení se žádá v jiném členském státě, než který toto zboží dováží, ať už proto, aby byla nižší pravděpodobnost, že bude zboží podrobeno kontrole, nebo aby se zkomplikovalo jakékoli případné řízení o vymáhání; žádá proto Komisi, aby provedla analýzu tohoto problému vyhledávání nejvhodnějšího soudního prostředí (tzv. forum shopping) a posoudila jeho dopad na obchod, příjmy z daní, změny klimatu a cla; 15. připomíná členským státům a Komisi, že je důležité včas zajistit dostatečné zdroje pro nezbytné informační systémy, aby mohly být naplněny cíle strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel a zároveň aby byla zajištěna interoperabilita systémů ve prospěch celních orgánů, řádně jednajících obchodníků a v konečném důsledku i ve prospěch spotřebitelů a aby se podporovala tvorba pracovních míst a hospodářského růstu v EU;

55 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/49 Úterý, 16. května zdůrazňuje, že je třeba v rámci celního pracovního prostředí pokročit od současné strategie méně papírů k elektronickému pracovnímu prostředí, tzn. bez využívání tištěných dokumentů; 17. žádá Komisi, aby při odstraňování nedostatků systémů celní kontroly úzce spolupracovala s členskými státy, OECD a Světovou celní organizací (WCO), a to tak, že zajistí, aby systematičtěji koordinované kontroly na základě posouzených rizik, které se budou zakládat na harmonizovaných kritériích pro kontroly, osvědčených postupech, společných řízeních a pracovních metodách v oblasti jak provozní doby, tak v oblasti hospodářských a lidských zdrojů a interoperabilních informačních systémů, s včasnou a náležitou podporou poskytovanou dalšími příslušnými orgány, bránily nezákonnému obchodu, padělávání a podvodům; v této souvislosti připomíná, že je důležité, aby všechny celní a pohraniční orgány EU měly vyšetřovací pravomoci a aby jejich provozovatelé byli odpovídajícím způsobem proškoleni; 18. vyzývá celní orgány členských států, aby za účelem spolupráce s donucovacími orgány na identifikaci anomálií v určování obchodních cen proaktivně využívaly systémy pro sdílení elektronických údajů a bojovaly tak proti nezákonným finančním tokům a praní peněz založenému na obchodu; 19. vyzývá Komisi, aby zajistila, že postupné zavedení celního kodexu Unie přinese přidanou hodnotu hospodářským subjektům a zároveň nastaví rovné podmínky napříč Unií, a to vše, aniž by zjednodušení celních postupů vytvořilo nedostatky v celních systémech kontroly a řízení rizik, jež by mohly bránit účinnému boji proti nezákonnému obchodu; považuje za zásadní, aby byly právní předpisy EU o clech harmonizovány, a vybízí Komisi a členské státy, aby pravidelně kontrolovaly evropské předpisy a jejich jednotné provádění příslušnými orgány, což zároveň usnadní mezinárodní obchod a omezí protiprávní nadnárodní činnost; 20. naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy dále pracovala na sdílení osvědčených postupů v oblasti sladění celních postupů a DPH a aby spolupracovaly s různými příslušnými orgány, a pokud to bude zapotřebí, aby pracovaly na sjednocení cel a DPH, s cílem zajistit synergie, a to i při hledání a uplatňování právních a praktických řešení problémů a výzev spojených s malými zásilkami, elektronickým obchodováním a zjednodušeními; 21. vyzývá Komisi, aby s ohledem na článek 23 dohody o usnadnění obchodu Světové obchodní organizace, který vyzývá ke zřízení orgánu na usnadnění obchodu, zvážila přenesení odpovědnosti celních orgánů z vnitrostátní úrovně na úroveň EU, pokud jde o zajištění harmonizovaného zacházení kontrolních orgánů v místech vstupu na území EU, sledování výkonu a činnosti celních správ a shromažďování a zpracovávání celních údajů; 22. vyzývá dále Komisi, aby lépe vypracovala podrobnou analýzu nákladů a přínosů dopadů harmonizace prosazování trestních sankcí, které členské státy využívají jako nástroj boje proti nezákonným obchodním aktivitám, a aby v případě potřeby předložila návrh obsahující harmonizovaná pravidla, přičemž musí být vždy dodržena zásada subsidiarity, pokud jde o vymezení těchto sankcí a trestných činů v případech nadnárodní trestné činnosti; 23. vybízí Komisi a členské státy, aby rozvíjely a více podporovaly možnosti společné odborné přípravy celníků v členských státech; zdůrazňuje, že harmonizace úrovně odborné přípravy celníků v Evropě přispěje k účinnému provádění celního kodexu Unie; 24. žádá Komisi, aby posílila spolupráci se zúčastněnými stranami z odvětví mezinárodního obchodu a zástupci obchodní veřejnosti, aby bylo možné řešit veškeré problémy s prováděním celního kodexu Unie, včetně různých a rozdílných vnitrostátních předpisů, způsobů a metod podávání zpráv a zájmů malých a středních podniků, které jsou zapojené do obchodu se třetími zeměmi; 25. připomíná, že jisté firmy, které se dopouštějí podvodů a jejichž sídlo se nachází ve třetích zemích, využívají elektronický obchod k prodeji padělaného zboží evropským spotřebitelům a že za některé zboží mohou být účtovány nižší částky, než je minimální cena, s cílem vyhnout se kontrole orgánů, anebo se možná tyto firmy snaží využít rozdílů ve fakturaci, celních předpisech a sankcích; žádá Komisi, aby podrobněji prošetřila tyto problémy a zamyslela se nad tím, jak nejlépe řešit rizika související s elektronickým obchodem, a aby úzce spolupracovala se všemi zúčastněnými subjekty, včetně přepravních společností a kurýrních služeb, s cílem podpořit členské státy v boji proti této praxi, aniž by docházelo k vytváření překážek růstu elektronického obchodu nebo bránění legitimnímu obchodu;

56 C 307/50 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy zajistila, že EU provede v plném rozsahu dohodu Světové obchodní organizace o usnadnění obchodu a bude i nadále podporovat její provedení dalšími členy Světové obchodní organizace ve prospěch evropských vývozců, a to i přispíváním k úsilí rozvojových zemí, v zájmu usnadnění obchodu na celém světě; 27. vybízí Komisi, aby posílila mezinárodní spolupráci v zájmu dalšího provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel v dodavatelském řetězci; 28. vyzývá Komisi, aby rozvíjela spolupráci v celních záležitostech se svými hlavními obchodními partnery a jejich celními orgány a aby se zapojila do dialogu s hlavními zeměmi původu padělaného zboží s cílem spolupracovat v boji proti nezákonným finančním tokům, praní peněz, korupci v obchodu, daňovým podvodům a únikům, organizované trestné činnosti a terorismu, které ohrožují zdraví a bezpečnost spotřebitelů a zároveň společnost a trh, což poškozuje hospodářství, a dále usnadňovat dvoustranný obchod nad rámec striktních závazků přijatých v souvislosti s dohodou o usnadnění obchodu; poukazuje na to, že toho lze dosáhnout zahrnutím bodů usnadňujících obchod, jako jsou např. standardizovaná pravidla týkající se metod, transparentnosti, integrity a odpovědnosti celních postupů, a zahrnutím kapitol pro boj proti podvodům a proti padělání do všech jednání o dohodách o volném obchodu, nebo prostřednictvím zvláštních celních dohod; 29. vyzývá Komisi, aby pokračovala v celní spolupráci se třetími zeměmi a zónami volného obchodu, které jsou nejčastěji zdrojem nezákonného obchodu, v oblasti práv duševního vlastnictví a aby tuto spolupráci dále rozvíjela; domnívá se v této souvislosti, že je nezbytné podporovat jak administrativní spolupráci mezi celními orgány na mezinárodní úrovni, tak rozvoj partnerství se soukromými podniky, aby bylo možné bojovat proti porušování celních předpisů a obcházení daňových povinností; 30. vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), a zejména s Evropským střediskem pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, s cílem podpořit iniciativy na prosazování práv duševního vlastnictví, jako je např. usnadňování postupů pro držitele práv prostřednictvím elektronické výměny dat, z nichž by mohly rovněž těžit i malé a střední podniky, a učinit z boje proti padělání a podvodům jednu z priorit Světové obchodní organizace, OECD a Světové celní organizace, pokud jde o práci v této oblasti; zdůrazňuje proto, že stávající nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány hraje důležitou úlohu v boji proti padělání (zneužívání práv k ochranné známce), pirátství (porušování autorských práv) a pašování citlivého zboží, stejně jako v oblasti zeměpisných označení, označení původu a nezákonném obchodu; domnívá se, že je nezbytně nutné, aby bylo toto nařízení spolu se směrnicí o dodržování práv duševního vlastnictví řádně prováděno napříč Unií, a že nezbytné prosazování celními orgány je prováděno způsobem, který nebrání řádně jednajícím obchodníkům provozovat svou činnost v dobré víře; 31. žádá Komisi, aby lépe koordinovala ochranu zeměpisných označení potravinářsko-zemědělských výrobků v rámci samotné Komise a rovněž v rámci úřadu EUIPO, neboť se jedná o skutečnou přidanou hodnotu na vnějších trzích; připomíná Komisi, že je důležité vytvořit stejně ambiciózní systém zeměpisných označení jiných než potravinářskozemědělských výrobků; připomíná, že vytvoření systému ochrany i jiných než zemědělských produktů pomocí zeměpisných označení, který by byl jednotný, jednoduchý a transparentní a správně a finančně nezávazný, představuje příležitost pro malé a střední podniky a posílilo by to postavení EU při mezinárodních obchodních jednáních; 32. konstatuje, že celní orgány čelí problémům nového typu, jež se týkají jak nových způsobů obchodování, tak bezpečnosti a ochrany zboží v souladu s dovozními postupy, ale čelí také problémům při mezinárodním tranzitu směřujícím do Evropy; 33. konstatuje, že celní postupy musí být efektivní nejen proto, aby se usnadnil obchod, ale také pro účely účinného a účelného vymáhání práva, pokud jde o padělané a pašované zboží, které se dostává do EU a které podléhá spotřební dani; domnívá se, že celní orgány se musí rozhodovat, zda dát přednost bezpečnému pohybu zboží ochraňujícímu zákazníky v rámci EU, nebo provádění ustanovení obchodních dohod; 34. je toho názoru, že při tranzitu zboží, zejména při přepravě a přepravních úkonech v přístavech a na hranicích, má prvořadý význam má kvalita a dobré fungování celních kontrol a tyto kontroly se musí zlepšit; lituje, že v současnosti existuje v rámci Unie skutečný rozdíl v typu kontrol, což zvýhodňuje některé přístupové cesty, zejména přístavy, na úkor ostatních, u nichž se provádějí kontroly přísněji; domnívá se, že je potřeba zajistit, aby členské státy rozvíjely moderní, technologicky vyspělé kontrolní strategie založené na řízení rizik s cílem uplatňovat jednotné a standardizované postupy při kontrolách v přístavech a na hranicích;

57 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/ domnívá se, že členské státy by se měly při celních kontrolách a v nejvyšší míře i při dalších relevantních hraničních kontrolách zaměřit na vysoce rizikové zásilky, které jsou vybírány náhodně na základě společných kritérií, včetně kritérií souvisejících s povahou a popisem zboží, zemí původu, zemí, z níž bylo zboží odesláno, hodnotou zboží, stupněm dodržování právních předpisů ze strany obchodníků a způsobem dopravy; 36. podporuje veškeré úsilí o prosazování integrity v mezinárodním obchodě s přechodem k dosažení plně elektronického celního řízení v EU do roku 2020, jak je stanoveno v novém celním kodexu Unie, což zvýší transparentnost kontrol vzorků zboží a kontejnerů; 37. domnívá se, že mezi Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), celními orgány a orgány dozoru nad trhem je nutná lepší koordinace, nejen v zájmu boje proti padělání, ale i pro zamezení obchodu s nelegálními výrobky, který porušuje zákony na ochranu duševního vlastnictví v EU; 38. zdůrazňuje úlohu úřadu OLAF při vyšetřování úniků dovozních cel (včetně běžného, antidumpingového a vyrovnávacího cla) u všech typů komodit a zboží zejména zahrnujících nepravdivá prohlášení o původu zboží (u preferenčních i nepreferenčních režimů), podhodnocení a špatný popis zboží; vyzývá úřad OLAF, aby hrál aktivnější roli při koordinaci souvisejících vyšetřování ze strany národních celních správ členských států EU a dalších partnerů uvnitř i vně EU; 39. poukazuje na to, že při zajišťování veřejných financí v EU hrají důležitou roli pravidelné společné celní operace, které dokážou zjistit rizika na konkrétních obchodních trasách a chrání občany a řádné podnikání tím, že brání vstupu nelegálních výrobků do EU; vyzývá úřad OLAF, aby zintenzivnil poskytování podpory celním orgánům členských zemí EU i některým třetím zemím za účelem provádění většího počtu společných celních operací, a to pomocí své technické infrastruktury, nástrojů informačních technologií a komunikačních nástrojů a strategické analýzy, administrativní a finanční podpory, s cílem zlepšit účinnost celních služeb při provádění cílených kontrol na evropské úrovni; 40. je přesvědčen, že Komise by měla na základě standardizovaného posouzení rizik lépe monitorovat země, které těží z výhod preferenčního zacházení, a to zejména za účelem ověření, zda jsou dodržována pravidla původu a kumulace; v této souvislosti se domnívá, že kontrola původu dovážených produktů a přiměřenosti dokumentů zaručujících preferenční zacházení by měla být klíčovým prvkem kontrolních strategií a sledovatelnosti; 41. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. Úterý, 16. května 2017

58 C 307/52 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 P8_TA(2017)0210 Výroční zpráva za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o výroční zprávě za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě (2015/2283(INI)) (2018/C 307/05) Evropský parlament, s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2003 o zdokonalení tvorby právních předpisů a na nejnovější znění, interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů, s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, s ohledem na Protokol č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality, ohledem na praktická ujednání dohodnutá dne 22. července 2011 mezi příslušnými službami Evropského parlamentu a Radou v souvislosti s prováděním čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v případě dohod v prvním čtení, s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o výročních zprávách o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2012 a 2013 ( 1 ), s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o účelnosti právních předpisů Evropské unie a subsidiaritě a proporcionalitě 19. zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za rok 2011 ( 2 ), s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2012 o 18. zprávě o zlepšení právních předpisů používání zásad subsidiarity a proporcionality (2010) ( 3 ), s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o zlepšování právní úpravy, subsidiaritě a proporcionalitě a inteligentní regulaci ( 4 ), s ohledem na dohodu o spolupráci podepsanou dne 5. února 2014 mezi Parlamentem a Výborem regionů, s ohledem na výroční zprávu Komise za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě (COM(2015)0315), s ohledem na výroční zprávu Výboru regionů o subsidiaritě za rok 2014, s ohledem na pololetní zprávy konference COSAC o vývoji postupů a praxe Evropské unie v oblasti parlamentní kontroly ze dnů 19. června 2014, 14. listopadu 2014, 6. května 2015 a 4. listopadu 2015, s ohledem na články 52 a 132 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0114/2017), A. vzhledem k tomu, že v roce 2014 Komise obdržela 21 odůvodněných stanovisek vztahujících se k 15 návrhům Komise; vzhledem k tomu, že celkem bylo obdrženo 506 podání, a to včetně podání v rámci politického dialogu; ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0103. ( 2 ) Přijaté texty, P7_TA(2014)0061. ( 3 ) Úř. věst. C 353 E, , s ( 4 ) Úř. věst. C 51 E, , s. 87.

59 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/53 Středa, 17. května 2017 B. vzhledem k tomu, že v roce 2014 tři vnitrostátní parlamentní komory (dánský Folketing, nizozemská Tweede Kamer a House of Lords Spojeného království) předložily zprávy s podrobnými návrhy týkajícími se možností posílení úlohy vnitrostátních parlamentů v rozhodovacím procesu; C. vzhledem k tomu, že v dohodě o spolupráci uzavřené mezi Evropským parlamentem a Výborem regionů a podepsané dne 5. února 2014 se oba orgány zavázaly ke zvýšení legitimity Evropské unie; D. vzhledem k tomu, že dne 19. května 2015 přijala Komise soubor opatření v rámci zlepšování právní úpravy s novými pokyny pro zlepšování právní úpravy, včetně aktualizovaných pokynů k posuzování subsidiarity a proporcionality v rámci posouzení dopadů nových iniciativ; E. vzhledem k tomu, že v roce 2014 provedlo oddělení Evropského parlamentu pro posuzování dopadů 31 prvotních vyhodnocení, dvě podrobná vyhodnocení a tři alternativní nebo doplňující posouzení dopadů k posouzením dopadů, které vypracovala Komise, a jedno posouzení dopadů pozměňovacích návrhů; F. vzhledem k tomu, že přenesené pravomoci jsou v právních předpisech Unie svěřovány v případech, kdy je nutná flexibilita a efektivita, a nemohou být svěřovány řádným legislativním postupem; vzhledem k tomu, že přijímání pravidel zásadních pro dotčenou oblast je vyhrazeno zákonodárcům; G. vzhledem k tomu, že subsidiarita a proporcionalita představují klíčové aspekty v kontextu zpětného hodnocení toho, zda opatření EU skutečně přinášejí očekávané výsledky, pokud jde o účinnost, účelnost, soudržnost, relevanci a přidanou hodnotu EU; 1. vítá pokračující zohledňování zásad subsidiarity a proporcionality, které jsou v souladu se Smlouvami a pro Evropskou unii klíčovými zásadami, jakmile se rozhodne konat, a měly by být považovány za nedílnou součást procesu přijímání politických rozhodnutí EU; připomíná, že v souvislosti s jakoukoli novou legislativní iniciativou ukládá Smlouva Komisi povinnost přezkoumat, zda smí EU konat a zda je tento krok odůvodněn subsidiaritou a proporcionalitou, a že každou iniciativu doprovází vysvětlující prohlášení uvádějící mimo jiné, jak se těmito zásadami řídí; 2. zdůrazňuje, že provádění kontrol subsidiarity vnitrostátními parlamenty členských států je jedním z důležitých nástrojů ke snižování tzv. demokratického deficitu i nástrojem spolupráce mezi evropskými a vnitrostátními orgány; podotýká, že vnitrostátní parlamenty mají důležitou úlohu při zajišťování toho, aby rozhodnutí byla přijímána na co nejúčinnější úrovni a co nejblíže občanům; zdůrazňuje, že k vydání právních aktů je zapotřebí souhlasu převážné většiny v Radě složené z ministrů vlád všech členských států EU, kteří mají politickou odpovědnost vůči svým vnitrostátním parlamentům, a tudíž je zásada subsidiarity v plném rozsahu dodržována i tímto způsobem; 3. bere na vědomí podstatné snížení počtu odůvodněných stanovisek obdržených od vnitrostátních parlamentů v roce 2014; zdůrazňuje nicméně, že takové snížení může vyplývat ze sníženého počtu legislativních návrhů předložených Komisí; upozorňuje na skutečnost, že v roce 2014 u žádného návrhu Komise nebyl v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality zahájen postup udělení žluté nebo oranžové karty ; připomíná, že v minulosti (jednou v roce 2012 a jednou v roce 2013) byl postup udělení žluté karty dvakrát zahájen, což prokazuje, že tento systém funguje; 4. konstatuje, že v roce 2014 vydalo odůvodněné stanovisko pouze 15 parlamentních komor, což představuje asi 50 % snížení účasti všech 41 komor ve srovnání s rokem 2013; 5. vítá skutečnost, že v roce 2014 hrály všechny orgány EU aktivní úlohu při zajišťování kontroly zásady subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii; vítá skutečnost, že byl posílen politický dialog mezi Komisí a vnitrostátními parlamenty, a to i prostřednictvím různých návštěv členů Komise ve vnitrostátních parlamentech; 6. konstatuje však, že většinu stanovisek vnitrostátních parlamentů předložilo pouze několik vnitrostátních parlamentních komor; vybízí ostatní komory, aby se více zapojovaly do evropské diskuse;

60 C 307/54 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května bere na vědomí, že některé vnitrostátní parlamenty poukázaly na to, že v některých legislativních návrzích Komise je odůvodnění subsidiarity a proporcionality nedostatečné nebo dokonce chybí; vyzývá Komisi, aby zlepšila svá vysvětlující prohlášení tím, že vždy poskytne podrobnou, souhrnnou a věcně odůvodněnou analýzu svých návrhů z hlediska subsidiarity a proporcionality, což by pomohlo vnitrostátním parlamentům při provádění účinnějších přezkumů těchto návrhů; 8. konstatuje, že Výbor pro posuzování dopadů (IAB) uvedl, že přibližně 32 % posouzení dopadů, která v roce 2014 přezkoumal, obsahovalo neuspokojivou analýzu zásady subsidiarity nebo zásady proporcionality nebo obou; poukazuje na to, že tato míra je podobná číslům z předchozích let, a domnívá se tedy, že může být nezbytné přistoupit ke zlepšením; 9. v souvislosti s výše uvedeným konstatuje, že posuzování dopadu má jakožto nástroj na podporu rozhodování v legislativním procesu rozhodující význam, a zdůrazňuje, že je zapotřebí v tomto rámci náležitě zvažovat otázky týkající se zásad subsidiarity a proporcionality; vítá v této souvislosti soubor opatření ke zlepšení právní úpravy, který Komise přijala dne 19. května 2015 s cílem zaručit, aby právní předpisy EU lépe sloužily zájmům občanů, a který se mimo jiné zabývá obavami Výboru pro posuzování dopadů týkajícími se subsidiarity a proporcionality; vítá, že do něj Komise zařadila podrobnější vysvětlení toho, jak legislativní návrhy splňují právní povinnosti subsidiarity a proporcionality včetně analýz jejich dopadů; zdůrazňuje však, že tento soubor opatření ke zlepšení právní úpravy musí být využíván k vytváření spolehlivých evropských právních předpisů v záležitostech, kde lze skutečného pokroku a přidané hodnoty nejlépe dosáhnout na evropské úrovni; 10. připomíná význam výročních zpráv o subsidiaritě a proporcionalitě, jež vypracovává Komise; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby předkládala podrobnější výroční zprávy o subsidiaritě a proporcionalitě včetně důkladnější analýzy zásady proporcionality; 11. vítá zprávy vypracované řadou vnitrostátních parlamentů, zejména dánským Folketingem, nizozemskou Tweede Kamer a House of Lords Spojeného království, které jsou cenným přínosem k debatě o úloze vnitrostátních parlamentů v rozhodovacím procesu EU, a bere na vědomí návrhy obsažené v těchto zprávách; podotýká, že obsahují představy, jak rozšířit oblast působnosti kontrolních mechanismů subsidiarity a navrhují, aby se odůvodněná stanoviska týkala i souladu těchto návrhů se zásadou proporcionality; je však přesvědčen, že proveditelnost těchto návrhů vyžaduje pečlivé hodnocení a závisí na revizi Smluv a protokolů, které se k nim vztahují, protože ve stávajících Smlouvách se neodrážejí; vybízí další vnitrostátní parlamenty, aby se podělily o své názory na úlohu, kterou by vnitrostátní parlamenty měly hrát v rozhodovacím procesu EU; vítá zapojení vnitrostátních parlamentů do evropské diskuse a vybízí je, aby ještě více spolupracovaly navzájem i s Evropským parlamentem; 12. navrhuje, aby se při případném přezkumu Smluv a protokolů vztahujících se k těmto smlouvám zvážilo, zda by se odůvodněná stanoviska měla omezit pouze na zkoumání důvodů subsidiarity, nebo zda by rovněž měla zahrnovat posouzení z hlediska proporcionality, na vhodný počet reakcí vnitrostátních parlamentů požadovaný k zahájení postupu udělení žluté nebo oranžové karty a na určení toho, jaký by měl být účinek, pokud by bylo dosaženo prahové hodnoty pro tyto postupy v souladu s čl. 7 odst. 2 protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality; 13. konstatuje, že několik vnitrostátních parlamentů v rámci konference COSAC vyjádřilo svůj zájem o zavedení zelené karty jakožto nástroje v kontextu zlepšování politického dialogu; domnívá se, že by bylo třeba zvážit zavedení mechanismu zelené karty, který by vnitrostátním parlamentům umožňoval navrhnout Komisi ke zvážení určitou legislativní iniciativu; navrhuje v této souvislosti, že by se mohlo zvážit, jaký počet vnitrostátních parlamentů by byl třeba pro zahájení takového postupu, a jaký rozsah by měly jeho dopady; zdůrazňuje, že možné zavedení takového mechanismu by nemělo ohrožovat orgány EU ani řádný legislativní postup; 14. bere na vědomí požadavek některých vnitrostátních parlamentů, aby byla prodloužena osmitýdenní lhůta, kterou mají na vydání odůvodněného stanoviska podle článku 6 protokolu č. 2; v této souvislosti je přesvědčen, že je třeba zvážit otázku vhodné lhůty, v níž by měly vnitrostátní parlamenty vydat odůvodněná stanoviska, pokud by o ni požádaly z důvodů časové tísně založené na odůvodněných objektivních důvodech, jako jsou přírodní katastrofy a období recese, a to po dohodě vnitrostátních parlamentů s Komisí; je přesvědčen, že by toho mohlo být dosaženo v první fázi prostřednictvím politické dohody unijních orgánů a vnitrostátních parlamentů, aniž by vzniklo zpoždění při přijímání příslušných právních

61 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/55 Středa, 17. května 2017 předpisů; zdůrazňuje, že taková lhůta by měla být výsledkem dosažení spravedlivé rovnováhy mezi právem vnitrostátních parlamentů na vznášení námitek z důvodů subsidiarity a účinnosti, s níž by měla Unie reagovat na žádosti svých občanů; podotýká v tomto ohledu, že vnitrostátní parlamenty mají možnost se zapojit a zvážit otázku souladu se zásadou subsidiarity také před tím, než Komise předloží legislativní iniciativu, v rámci zelených a bílých knih nebo každoročního představování pracovního programu Komise; domnívá se, že od přijetí Lisabonské smlouvy se zapojení vnitrostátních parlamentů do záležitostí EU výrazně rozvinulo, mimo jiné i prostřednictvím pravidelných kontaktů s ostatními vnitrostátními parlamenty; 15. domnívá se, že pokud se členské státy dohodnou na prodloužení lhůty, kterou mají vnitrostátní parlamenty na vydání odůvodněného stanoviska podle článku 6 protokolu č. 2, mělo by to být zařazeno do příštího přezkumu Smlouvy; takováto prodloužená lhůta by pak rovněž mohla být stanovena v sekundárních právních předpisech; 16. připomíná, že vnitrostátní parlamenty mohou kdykoli Komisi formou stanoviska sdělit své výhrady ohledně subsidiarity v rámci postupu konzultace nebo politického dialogu; 17. vyzývá vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament, aby vzájemně účinněji komunikovaly, což by mělo zahrnovat i rozvíjení neformálních kontaktů mezi poslanci Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, pokud jde o konkrétní politické oblasti; 18. domnívá se, že je důležité podporovat vnitrostátní i regionální parlamenty prostřednictvím nástrojů umožňujících výměnu informací, jako je vytvoření platformy IT dostupné také občanům EU; zdůrazňuje, že zejména proto, že se počet odůvodněných stanovisek obdržených od vnitrostátních parlamentů v roce 2014 v poměru k počtu návrhů Komise nezměnil, by měl být vytvořen mechanismus pro zlepšení účasti vnitrostátních parlamentů v legislativním procesu EU, přičemž však musí být plně respektovány pravomoci jednotlivých orgánů a zásada subsidiarity; 19. vybízí k využívání meziparlamentní spolupráce za účelem posílení úlohy vnitrostátních parlamentů v legislativním procesu EU; zdůrazňuje význam lepšího využívání meziparlamentních nástrojů, jež mají vnitrostátní parlamenty k dispozici, jako je COSAC, meziparlamentní setkání pořádaná Evropským parlamentem a meziparlamentní konference pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a společnou bezpečnostní a obrannou politiku; 20. domnívá se, že je důležité posílit povědomí vnitrostátních parlamentů ohledně zvláštní úlohy, kterou sehrávají při evropském rozhodování, a více podporovat využívání platformy pro meziparlamentní výměnu informací (IPEX), která usnadňuje výměnu informací; připomíná, že veřejné konzultace, které pravidelně pořádá Komise, by mohly být zdrojem informací, ale poslanci vnitrostátních parlamentů je dosud příliš nevyužívají; 21. doporučuje rozsáhlejší využívání sítě zástupců vnitrostátních parlamentů za účelem zvyšování povědomí o zásadách subsidiarity a proporcionality a ke zdokonalení fungování platformy IPEX; 22. zastává názor, že všechny orgány zapojené do rozhodovacího procesu v rámci EU musí náležitě přihlížet k odůvodněným stanoviskům, která vydaly vnitrostátní parlamenty v souladu s čl. 7 odst. 1 protokolu č. 2, a vyzývá v této souvislosti orgány EU, aby pro zajištění tohoto požadavku přijaly vhodná opatření; 23. připomíná, že podle zásady proporcionality zakotvené v článku 5 SEU nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv ; zdůrazňuje, že Soudní dvůr prohlásil, že zásada proporcionality vyžaduje, aby prostředky zavedené ustanovením práva Unie byly způsobilé k uskutečnění legitimních cílů sledovaných dotyčnou právní úpravou a nepřekračovaly meze toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné ; 24. vyzývá Komisi, aby pro každý legislativní návrh systematicky prováděla důkladná posouzení proporcionality, jež by mělo obsahovat vhodnou analýzu různých legislativních možností, jež jsou k dispozici, a důkladné vysvětlení environmentálních, společenských a hospodářských dopadů zvolené alternativy a její možné dopady na konkurenceschopnost a na MSP; vyjadřuje přesvědčení, že tato posílená posouzení proporcionality by měla Komisi pomoci odmítnout alternativy s nepřiměřeným dopadem, nebo alternativy, jež přinášejí nikoli nezbytnou zátěž pro jednotlivce, podniky,

62 C 307/56 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 zejména MSP, občanskou společnost, zaměstnance a další subjekty, jichž se to týká, a měly by umožnit lepší posouzení návrhů z hlediska proporcionality; domnívá se, že by se mohlo zvážit rozšíření rozsahu odůvodněných stanovisek tak, aby se do nich začlenilo dodržování zásady proporcionality; 25. vyzývá Komisi, aby s pomocí vnitrostátních parlamentů posoudila možnost stanovit nezávazné pokyny usnadňující vnitrostátním parlamentům jejich úkol posoudit soulad legislativních návrhů se zásadami subsidiarity a proporcionality; 26. vítá prohlášení předsedů italské Poslanecké sněmovny, francouzského Národního shromáždění, německého Bundestagu a lucemburské Poslanecké sněmovny, v němž je zdůrazněno, že k reakci na vnitřní i vnější výzvy, jimž čelíme, je potřeba více, a nikoli méně Evropy ; 27. opakuje, že by již mohlo být zavedeno několik iniciativ s cílem zlepšit spolupráci mezi evropskými orgány a vnitrostátními parlamenty a zvýšit její účinnost, a především: navrhuje, aby odůvodněná stanoviska vnitrostátních parlamentů zasílaná podle článku 6 protokolu č. 2 připojeného k SEU a SFEU byla neprodleně předávána spoluzákonodárcům; navrhuje, že by Komise mohla připravit pokyny k odůvodněným stanoviskům, k otázkám subsidiarity se zapojením vnitrostátních parlamentů a aniž by tím byla ohrožena jejich rozhodovací pravomoc; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby sdílely své poznámky k posuzování, které vypracovala Komise; 28. domnívá se, že by se Komise, Rada a Parlament měly náležitě zabývat posouzeními souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, která vypracoval Výbor regionů, jestliže tento výbor vydává stanoviska k legislativním návrhům; 29. zdůrazňuje, že právní předpisy by měly být srozumitelné a jasné, umožňovat zainteresovaným subjektům snadné pochopení svých práv a povinností včetně požadavků na odpovídající podávání zpráv, monitorování a hodnocení, bránit nepřiměřeným nákladům a být prakticky proveditelné; 30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

63 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/57 P8_TA(2017)0211 FinTech: vliv technologií na budoucnost finančnictví Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím ( fintech ): vliv technologií na budoucnost finančnictví (2016/2243(INI)) (2018/C 307/06) Středa, 17. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o virtuálních měnách ( 1 ), s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o přístupu malých a středních podniků k financování a o větší rozmanitosti financování malých a středních podniků v rámci unie kapitálových trhů ( 2 ), s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zelené knize o retailových finančních službách ( 3 ), s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem Unie kapitálových trhů urychlení reforem (COM(2016)0601), s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. května 2016 o skupinovém financování v unii kapitálových trhů EU (SWD(2016)0154), s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 s názvem Budování evropské ekonomiky založené na datech (COM(2017)0009), s ohledem na zprávu evropských orgánů dohledu ze dne 16. prosince 2016 o automatizaci v oblasti finančního poradenství, s ohledem na diskusní dokument evropských orgánů dohledu ze dne 19. prosince 2016 o využívání dat velkého objemu ze strany finančních institucí (JC ), s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 26. února 2015 ke skupinovému financování založenému na úvěrech (EBA/Op/2015/03), s ohledem na diskusní dokument Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 4. května 2016 o inovativním využívání údajů o spotřebitelích ze strany finančních institucí (EBA/DP/2016/01), s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 18. prosince 2014 ke skupinovému financování založenému na investicích (ESMA/2014/1378), s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 7. ledna 2017 o technologii distribuované účetní knihy uplatněné na trhy s cennými papíry, s ohledem na zprávu Společného výboru evropských orgánů dohledu ze dne 7. září 2016 o rizicích a zranitelných místech finančního systému EU, s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro bankovnictví, založeného na údajích z třetího čtvrtletí roku 2016, s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) z března 2016, s ohledem na pátou zprávu EIOPA o spotřebitelských trendech ze dne 16. prosince 2016 (EIOPA-BoS ), ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0228. ( 2 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0358. ( 3 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0434.

64 C 307/58 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze čtvrtého čtvrtletí roku 2016, s ohledem na dokument Evropské centrální banky č. 172 z dubna 2016 s názvem Distributed ledger technologies in securities post-trading: Revolution or evolution? (Technologie distribuované účetní knihy v oblasti poobchodních služeb pro transakce s cennými papíry: revoluce, nebo evoluce?), s ohledem na zprávu Výboru pro platební a tržní infrastrukturu z února 2017 s názvem Distributed ledger technology in payment, clearing and settlement: An analytical framework (Technologie distribuované účetní knihy v oblasti plateb, zúčtování a vypořádání: analytický rámec), s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0176/2017), A. vzhledem k tomu, že finanční technologie ( fintech ) je třeba chápat jako financování zpřístupněné či poskytované prostřednictvím nových technologií, které se dotýká celého finančního sektoru a všech jeho složek, od bankovnictví po pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční poradenství, platební služby a infrastrukturu trhu; B. vzhledem k tomu, že finanční služby se vždy opíraly o technologii a vyvíjely se souběžně s technologickými inovacemi; C. vzhledem k tomu, že do odvětví finančních technologií se může řadit jakýkoli aktér nehledě na typ právního subjektu; vzhledem k tomu, že hodnotový řetězec v oblasti finančních služeb zahrnuje stále více alternativní aktéry, jako jsou začínající podniky (startupy) a technologičtí obři; vzhledem k tomu, že výraz fintech tedy zahrnuje širokou škálu podniků a služeb, které se navzájem značně liší, přinášejí různé problémy a musí se odlišovat i jejich regulační režim; D. vzhledem k tomu, že za rozsáhlým vývojem finančních technologií stojí nové technologie, jako například aplikace technologie distribuované účetní knihy (DLT), inovativní platby, robotické poradenství, data velkého objemu, používání cloud computingu, inovativní řešení onboardingu/identifikace zákazníků, platformy pro skupinové financování a řada dalších; E. vzhledem k tomu, že investice do aplikací finančních technologií činí miliardy eur a každoročně se zvyšují; F. vzhledem k tomu, že aplikace technologií se sice vyvíjejí různým tempem a rozsah a dopad jejich vývoje zůstávají nejisté, mají potenciál přeměnit finanční sektor velmi zásadním způsobem; vzhledem k tomu, že některé fintech aplikace by jednou mohly nabýt systémového významu; G. vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií by měl přispět k rozvoji a konkurenceschopnosti evropského finančního systému a hospodářství a rovněž k dobrým životním podmínkám evropských občanů a zároveň by měl podpořit finanční stabilitu a zachovat nejvyšší úroveň ochrany spotřebitele; H. vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou znamenat významné přínosy, jako jsou rychlejší, levnější, přizpůsobenější, inkluzivnější, odolnější, transparentnější a lepší finanční služby pro spotřebitele a podniky, a mohou vytvořit řadu nových obchodních příležitostí pro evropské podnikatele; vzhledem k tomu, že v oblasti retailových finančních služeb jsou zkušenosti spotřebitelů motivační silou pro subjekty trhu; vzhledem k tomu, že pokrok a inovace ve finančním sektoru by neměly vylučovat hotovost jako platební prostředek; I. vzhledem k tomu, že vývoj nových finančních služeb a digitalizace stávajících služeb změní pro odvětví finančních služeb dynamiku trhu tím, že pro aktéry a mezi nimi zavedou nové formy soutěže, inovací, partnerství a outsourcingu;

65 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/59 Středa, 17. května 2017 J. vzhledem k tomu, že základními předpoklady pro posílení finančních technologií v Evropě a pro zaručení spolupráce mezi všemi aktéry jsou prosazení spravedlivé hospodářské soutěže, odstranění případných ekonomických rent a vytvoření rovných podmínek pro finanční služby v EU; K. vzhledem k tomu, že z ekonomického výzkumu vyplývá, že nákladová účinnost finančního systému by mohla vést k nižším spotřebitelským cenám za retailové finanční produkty a služby; vzhledem k tomu, že fintech mohou k tomuto cenovému poklesu přispět; L. vzhledem k tomu, že řešení v oblasti finančních technologií mohou zlepšit přístup ke kapitálu, především pro malé a střední podniky, prostřednictvím přeshraničních finančních služeb a alternativních způsobů poskytování půjček a investování, jako je skupinové financování a přímé úvěrování, a tím posílit unii kapitálových trhů; M. vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií může rovněž usnadnit přeshraniční finanční toky a integraci kapitálových trhů v Evropě, a tím podnítit přeshraniční obchod a umožnit dokončení unie kapitálových trhů; N. vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií, především v oblasti vnitrostátních a přeshraničních plateb, může také napomoci dalšímu rozvoji jednotného trhu zboží a služeb a usnadnit dosažení cílů 5x5 skupin G20 a G8 spočívajících ve snížení nákladů spojených s remitencemi; O. vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou sloužit jako účinný nástroj k finančnímu začlenění, neboť zpřístupní na míru uzpůsobené finanční služby těm, pro které byly dříve nedostupné, a tím přispějí k inkluzivnějšímu růstu; vzhledem k tomu, že v zájmu skutečného finančního začlenění prostřednictvím fintech je nutné řešit otázky spojené s finančním vzděláváním a digitálními schopnostmi, které jsou pro evropské občany problematické; P. vzhledem k tomu, že právní předpisy, regulace a dohled se musí přizpůsobit inovacím a dosáhnout správné rovnováhy mezi pobídkami pro inovativní spotřebitele a ochranou a finanční stabilitou investorů; vzhledem k tomu, že finanční technologie vyžadují větší rovnováhu mezi regulováním instituce a regulováním činnosti ; vzhledem k tomu, že složité vzájemné vztahy finančních technologií a stávající regulace mohou vést k nesouladům, neboť společnosti a poskytovatelé služeb jsou regulováni různým způsobem, a to i pokud provádějí v podstatě totožné činnosti, a některé činnosti nejsou ve stávajících předpisech a v nich uvedených definicích či rozsahu činností řádně zachyceny; vzhledem k tomu, že stávající rámec ochrany spotřebitelů a investorů v EU se nezabývá odpovídajícím způsobem inovacemi v oblasti finančních technologií; Q. vzhledem k tomu, že evropské orgány dohledu začaly rozpoznávat možná rizika a přínosy inovativních finančních technologií; vzhledem k tomu, že vnitrostátní příslušné orgány tento technologický vývoj sledují a vypracovaly různé přístupy; vzhledem k tomu, že vývoj ekosystému finančních technologií v Evropě narušují rozdílné předpisy v členských státech a nedostatečná spolupráce mezi trhy; zastává názor, že pro vývoj silného ekosystému finančních technologií v Evropě je důležité rozhodné opatření EU, jehož účelem bude podpořit jednotný přístup k finančním technologiím; R. vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou přispět ke snížení rizik ve finančním systému prostřednictvím decentralizace a dekoncentrace rizik, rychlejšího zúčtování a vypořádání hotovostních plateb a obchodů s cennými papíry a lepší správy zajištění a kapitálové optimalizace; S. vzhledem k tomu, že lze očekávat, že některé z nejvýznamnějších dopadů finančních technologií zasáhnou poobchodní hodnotový řetězec, který zahrnuje služby, jako je zúčtování, správa aktiv a podávání zpráv regulačním orgánům, v kterých by technologie jako technologie distribuované účetní knihy mohly mít potenciál pro změnu uspořádání celého odvětví; vzhledem k tomu, že v tomto hodnotovém řetězci by se někteří zprostředkovatelé, například uschovatelé, hlavní smluvní partneři a střediska evidence cenných papírů, mohli stát v dlouhodobém výhledu nadbytečnými, zatímco některé jiné funkce budou muset vykonávat nezávislé a regulované subjekty;

66 C 307/60 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 T. vzhledem k tomu, že regulační technologie ( regtech ) mohou znamenat značný přínos pro finanční instituce a orgány dohledu, neboť umožňují použití nových technologií k plnění regulačních požadavků a požadavků na dodržování předpisů transparentnějším a účinnějším způsobem v reálném čase; U. vzhledem k tomu, že pojmem insurtech se rozumí pojištění zpřístupněné či poskytované díky novým technologiím, jako je robotické poradenství, posouzení rizika a data velkého objemu, ale také díky pojištění proti novým rizikům, např. kybernetickým útokům; V. vzhledem k tomu, že v zájmu posílení finančních inovací v Evropě a především v zájmu rychlého rozvoje začínajících podniků je naléhavě nutné zlepšit přístup k financování pro společnosti vyvíjející produkty a služby finančních technologií a pro inovativní obchodní partnery, kteří jim dodávají technologický materiál potřebný k poskytování těchto produktů a služeb; vzhledem k tomu, že v tomto kontextu jsou pro posílení dynamického ekosystému finančních technologií v Evropě klíčové dostupnost rizikového kapitálu jako zdroje financování a přítomnost silného technologického sektoru; W. vzhledem k tomu, že kybernetické útoky stále více ohrožují celou digitální infrastrukturu, a tím pádem i finanční infrastrukturu; vzhledem k tomu, že finanční sektor je riziku útoků vystaven třikrát více než jakýkoli jiný sektor; vzhledem k tomu, že bezpečnost, spolehlivost a kontinuita služeb jsou zásadními předpoklady k tomu, aby byla zaručena důvěra veřejnosti v tento sektor; vzhledem k tomu, že vůči podobným útokům či krádežím totožnosti jsou velmi zranitelní rovněž maloobchodní spotřebitelé; X. vzhledem k tomu, že nedílnou součástí služeb finančních technologií jsou propojená zařízení; vzhledem k tomu, že internet věcí je mimořádně zranitelný vůči kybernetickým útokům, a proto představuje zvláštní výzvu z hlediska kybernetické bezpečnosti; vzhledem k tomu, že propojený systém je pouze tak bezpečný jako jeho nejslabší článek; Y. vzhledem k tomu, že i s výskytem nových finančních technologií se spotřebitelé a investoři potřebují nadále spoléhat na vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů, ochrany údajů a práv na soukromí a právní odpovědnosti ze strany poskytovatelů finančních služeb; Z. vzhledem k tomu, že na podporu finančních technologií je důležité vytvořit soudržný a podpůrný regulační rámec a konkurenční prostředí, které umožní, aby se finanční technologie rozvíjely a aby využívaly různé inovativní nástroje s jednoduchým rozhraním určené k bezpečnému šifrování a ověřování totožnosti a pravosti on-line; AA. vzhledem k tomu, že automatizace ve finančním sektoru může stejně jako v jiných odvětvích narušit existující vzorce zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že odborná příprava v oblasti zlepšování a zvyšování dovedností se bude muset stát jádrem jakékoli evropské strategie pro finanční technologie; AB. vzhledem k tomu, že z důvodu síťových efektů je struktura trhu v mnoha oblastech digitální ekonomiky zaměřena na malý počet účastníků trhu, což přináší výzvy v oblasti práva hospodářské soutěže a antimonopolního práva; Vymezení rámce EU pro fintech 1. vítá nový vývoj v oblasti finančních technologií a vyzývá Komisi, aby pro finanční technologie vypracovala komplexní akční plán v rámci strategií unie kapitálových trhů a jednotného digitálního trhu, jenž může celkově přispět k dosažení účinného, konkurenceschopného, hlubšího, integrovanějšího a stabilního udržitelného evropského finančního systému, poskytnout dlouhodobé přínosy reálné ekonomice a řešit potřeby spotřebitelů a investorů, jimiž jsou ochrana a regulační jistota; 2. vítá nedávné vytvoření pracovní skupiny pro fintech, jejímž úkolem je hodnotit inovace na tomto poli a současně vyvíjet strategie k řešení případných problémů, k nimž by finanční technologie mohly vést, a rovněž vítá veřejné konzultace o finančních technologiích, které zahájila Komise; vyzývá Komisi, aby do činností pracovní skupiny pro fintech zapojila také Parlament; považuje tyto nedávné iniciativy Komise za základní kroky na její cestě k vypracování komplexní strategie pro finanční technologie a pro omezení regulační nejistoty v oblasti fintech;

67 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/61 Středa, 17. května zastává názor, že finanční technologie mohou přispět k úspěchu iniciativ unie kapitálových trhů, například diverzifikováním možností financování v EU, a podněcuje Komisi, aby využila přínosů finančních technologií při dalším pokračování v projektu unie kapitálových trhů; 4. vyzývá Komisi, aby k práci týkající se finančních technologií zaujímala přiměřený, meziodvětvový a ucelený přístup, aby se nechala inspirovat úpravou v jiných jurisdikcích a přizpůsobovala se různorodosti aktérů a obchodních modelů; vyzývá Komisi, aby aktivně prosazovala vlastní opatření, bude-li to nutné pro vybudování příznivého prostředí pro rozvoj evropských center a firem v oboru finančních technologií; 5. zdůrazňuje, že právní předpisy v oblasti finančních služeb jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní by se měly v případě potřeby přezkoumávat a měly by být dostatečně otevřené inovacím, aby bylo možné dosáhnout rovných podmínek mezi aktéry a zachovat je; doporučuje především, aby se v souladu se zásadou inovací řádně posuzovaly potenciální účinky právních předpisů na inovace, a to v rámci posouzení dopadu, což by mělo vést k rozvoji, který v plné míře zajistí významné hospodářské a společenské přínosy ; 6. zdůrazňuje, že v zájmu zajištění rovných podmínek, usnadnění přístupu novým příchozím na trh a předcházení regulatorní arbitráži napříč členskými státy a právními postaveními, by právní předpisy a dohled v oblasti finančních technologií měly vycházet z těchto zásad: a) stejné služby a stejná rizika: měla by platit stejná pravidla, nehledě na typ dotčeného právního subjektu či na jeho umístnění v Unii; b) technologická neutralita; c) přístup založený na posouzení rizik zohledňující proporcionalitu kroků vůči rizikům a významnosti rizik v oblasti právních předpisů a dohledu; 7. doporučuje, aby příslušné orgány povolovaly a podporovaly kontrolované testování nových technologií jak nově příchozím, tak stávajícím účastníkům trhu; konstatuje, že takové kontrolované prostředí pro testování může mít podobu regulačního pískoviště pro služby fintech s potenciálními přínosy pro společnost, které sdružuje širokou škálu účastníků trhu a v několika členských státech již přináší uspokojivé výsledky; zdůrazňuje, že proaktivní a progresivní zapojení orgánů do dialogu s účastníky trhu a všemi dalšími relevantními zúčastněnými stranami je nezbytné a může orgánům dohledu a regulačním orgánům pomoci rozvíjet odborné znalosti v oblasti technologie; vyzývá příslušné orgány, aby zvážily vypracování nástrojů pro testy finanční a/nebo provozní zátěže pro fintech aplikace v případech, kdy by mohly způsobovat systémová rizika, přičemž tyto nástroje by doplňovaly práci Evropské rady pro systémová rizika; 8. zdůrazňuje, že některé centrální banky již testují digitální měnu centrálních bank i jiné nové technologie; podněcuje příslušné evropské orgány v Evropě, aby posoudily dopad potenciálních rizik a přínosů verze digitální měny centrálních bank na základě distribuované účetní knihy a rovněž související nezbytné požadavky na ochranu spotřebitelů a transparentnost; vybízí je ke stejnému testování, abychom udrželi krok s tržním vývojem; 9. upozorňuje na to, že je důležité, aby si regulační orgány a orgány dohledu osvojovaly dostatečné odborné znalosti v oblasti technologie, což jim umožní náležitě kontrolovat stále složitější služby finančních technologií; zdůrazňuje, že díky této průběžné kontrole budou regulační orgány moci odhalit a předjímat konkrétní rizika různých technologií, a bude-li to nutné, okamžitě a s jasným plánem zakročit; 10. zdůrazňuje tudíž význam jednotného kontaktního místa pro poskytovatele a uživatele služeb finančních technologií, v rámci regulačních orgánů a orgánů dohledu; uznává, že je třeba odstranit izolaci dohledu napříč odvětvími, a doporučuje úzkou spolupráci orgánů dohledu ve finančním sektoru s dalšími vnitrostátními a evropskými agenturami, které mají potřebné technologické znalosti; 11. vyzývá Komisi a členské státy, aby podněcovaly a podporovaly větší množství výzkumných projektů souvisejících s finančními technologiemi; 12. upozorňuje na význam posílení finančních inovací v Evropě; požaduje snadnější přístup k financování pro inovativní poskytovatele finančních služeb a inovativní podniky, které jim dodávají materiál potřebný k poskytování těchto služeb;

68 C 307/62 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května zdůrazňuje, že společnosti v oblasti finančních technologií pozitivně přispívají k rozvoji finančního zprostředkování, avšak také vytvářejí nová rizika související s finanční stabilitou; upozorňuje, že regulační orgány a orgány dohledu získávají z rozvah zavedených finančních institucí velké množství informací souvisejících s prováděním mnoha regulačních rámců, jako jsou kapitálové požadavky, ukazatel pákového poměru, ukazatel likvidity a další, zatímco v případě subjektů poskytujících nebankovní úvěry, jako v případech skupinového financování a přímého úvěrování, je získání dostatečných informací o činnostech finančního zprostředkování na základě jejich rozvah obtížné; naléhavě proto vyzývá regulační orgány a orgány dohledu, aby zvážily, jak by mohly získat přiměřené dohledové informace pro udržení finanční stability a v případě potřeby uložit pro rozvahy těchto subjektů regulační omezení, aby bylo možné dosáhnout finanční stability a udržet ji; 14. zdůrazňuje, že regulační technologie mají potenciál zlepšit proces dodržování předpisů, především pokud jde o kvalitu a včasnost informací pro účely dohledu, a to tím, že je zjednodušují a zvyšují jejich nákladovou efektivitu; vyzývá orgány, aby zpřehlednily právní podmínky, za kterých je dohlížejícímu subjektu povoleno zadávat činnosti v oblasti dodržování předpisů třetím stranám, a současně aby zajistily, že jsou v platnosti odpovídající mechanismy dohledu nad třetími stranami a že právní odpovědnost za soulad bude nadále nést tento subjekt; vyzývá příslušné orgány, zejména Komisi vzhledem k její činnosti související s evropským poobchodním fórem (European Post-Trade Forum), aby zaujaly proaktivní přístup a snažily se pochopit překážky, které brání využívat řešení nových finančních a regulačních technologií ve fázích před uzavřením a po uzavření obchodu, jež upravuje směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) a nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR), a tam, kde žádné překážky nejsou, aby vyjasnily právo aktérů využívat taková řešení za účelem plnění jejich povinností podle těchto právních předpisů; 15. připomíná, že inovativní finanční služby by měly být dostupné v celé EU, a tudíž by nemělo být nevhodně bráněno jejich přeshraničnímu poskytování uvnitř Unie; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby sledovaly překrývání regulace, nové překážky vstupu na trh a vnitrostátní překážky těchto služeb a aby těmto jevům předcházely; vyzývá Komisi, aby předcházela překážkám mezi členskými státy v důsledku nejednotnosti vnitrostátních režimů a aby v rámci regulačních přístupů členských států podporovala osvědčené postupy; dále vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby v příslušných případech uplatňovaly režimy pasportizace (passporting) pro poskytovatele nových finančních služeb nabízených v celé Evropě; podporuje snahu Komise zabývat se tím, jak může EU pomoci zlepšit výběr, transparentnost a hospodářskou soutěž v oblasti retailových finančních služeb ku prospěchu evropských spotřebitelů, a zdůrazňuje, že tento cíl by měl působit jako doplňkový ve vztahu k cíli spočívajícímu ve zlepšení efektivity finančního trhu; 16. vítá skutečnost, že se v celé EU vytvořila dynamická skladba komunit finančních technologií; vyzývá Komisi a příslušné orgány hospodářské správy EU, aby úzce spolupracovaly s centry finančních technologií a rozvíjely inteligentní podnikání těchto komunit a jejich činnosti prostřednictvím podpory a financování inovací a přisvojením si těchto inovací jako zdroje budoucí konkurenční výhody EU ve finančním odvětví; 17. upozorňuje, že začínající podniky v oboru finanční technologií jsou samy mimořádně zranitelné vůči subjektům zneužívajícím patenty, které nakupují patenty s úmyslem uplatnit je proti podnikům, které již práva k technologii používají, pomocí hrozeb žalobou za porušování patentových práv; vyzývá Komisi, aby tuto situaci analyzovala a navrhla opatření proti subjektům zneužívajícím patenty v oblasti finančních technologií; 18. zdůrazňuje potenciální úlohu finančních technologií při digitalizaci veřejných služeb, neboť by přispěly k jejich vyšší efektivitě, např. v oblasti výběru daní a předcházení daňovým podvodům; 19. zdůrazňuje, že z důvodu síťových efektů je struktura trhu v mnoha oblastech digitální ekonomiky zaměřena na malý počet účastníků trhu, což přináší výzvy v oblasti práva hospodářské soutěže a antimonopolního práva; vyzývá Komisi, aby znovu zhodnotila vhodnost regulačního rámce hospodářské soutěže pro řešení otázek digitální ekonomiky obecně, a konkrétně pak ve vztahu k finančním technologiím; 20. zdůrazňuje, že existuje prostor pro další zlepšování prostředků, které lze používat k přeshraničním platbám; podporuje rozvoj těchto platebních prostředků v Evropě a vyjadřuje politování nad velkou roztříštěností trhu EU v oblasti elektronického bankovnictví i nad tím, že chybí systém kreditních či debetních karet, který by byl v evropském vlastnictví a fungoval by v celé EU; domnívá se, že tento systém by měl zásadní význam pro řádné fungování unie kapitálových trhů

69 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/63 Středa, 17. května 2017 a podstatnou část jednotného digitálního trhu, neboť by podpořil evropské elektronické obchodování a přeshraniční konkurenci ve finančních službách; vyzývá Komisi, aby určila, jaké kroky je třeba učinit k vytvoření prostředí, jež napomůže rozvoji tohoto systému; bere na vědomí, že v zájmu hospodářské soutěže je zapotřebí, aby takový systém koexistoval souběžně s dalšími inovativními způsoby platby a případně byl s těmito způsoby interoperabilní; 21. zdůrazňuje, že spotřebitelé jsou hybnou silou vzestupu finančních technologií; klade důraz na to, že cílem veškerých budoucích legislativních změn by měla být podpora spotřebitelů v rámci této transformace; Údaje 22. připomíná, že shromažďování a analýza údajů mají klíčový význam pro finanční technologie, a proto zdůrazňuje, že je třeba důsledným a technologicky neutrálním způsobem uplatňovat stávající právní předpisy týkající se údajů, včetně obecného nařízení EU o ochraně údajů (GDPR), přepracované směrnice o platebních službách (PSD2), nařízení o službách elektronické identifikace a ověřování (e-idas), čtvrté směrnice o boji proti praní peněz (AMLD4) a směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS); zdůrazňuje, že v zájmu rozšíření inovativního financování v Evropě je zapotřebí volný tok údajů v rámci Unie; vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem zajistit, aby se v rámci poskytování finančních služeb používaly pouze objektivní a relevantní datové prvky; vítá veřejnou konzultaci Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se ekonomiky založené na datech (COM(2017)0009), která by měla poskytnout důkazy a vyvodit závěr ohledně existence nebo neexistence překážek volného pohybu dat v Unii; 23. zdůrazňuje, že jsou zapotřebí jasná pravidla pro vlastnictví údajů, přístup k údajům a jejich přenos; upozorňuje, že stále větší objemy dat generují stroje nebo procesy založené na nových technologiích, jako je strojové učení; zdůrazňuje, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví jasný právní rámec pro osobní údaje, ale že je nutná větší právní jistota, pokud jde o ostatní kategorie dat; v této souvislosti je přesvědčen, že je třeba jasně rozlišovat mezi nezpracovanými daty a daty vyplývajícími z dalšího zpracování; 24. zdůrazňuje, že otevřené bankovnictví a sdílení údajů přispívají k tomu, aby se mohly všechny obchodní modely v oblasti finančních technologií rozvíjet společně ve prospěch spotřebitelů; zdůrazňuje v této souvislosti nedávné úspěchy PSD2, pokud jde o iniciování plateb a přístup k údajům o účtech; 25. upozorňuje na přínosy, které může mít cloud computing pro spotřebitele a poskytovatele finančních služeb z hlediska nákladové efektivity, rychlejšího přístupu na trh a lepšího využití zdrojů IKT; konstatuje, že chybí přehledná, souhrnná evropská pravidla nebo pokyny pro outsourcing údajů do cloudu, pokud jde o finanční sektor; zdůrazňuje, že je třeba takové pokyny vypracovat a uplatňovat společný přístup k používání cloud computingu v rámci vnitrostátních příslušných orgánů; zdůrazňuje, že taková pravidla nebo pokyny jsou nezbytné pro zajištění agility a rychlosti při přijímání cloudových služeb; upozorňuje, že součástí těchto pokynů by měly být náročné standardy bezpečnosti údajů a ochrany spotřebitele; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby studovaly různé možnosti v této oblasti, například předem schválené smlouvy mezi poskytovateli cloudových služeb a finančními institucemi; 26. konstatuje, že je nezbytné dosáhnout větší informovanosti spotřebitelů o hodnotě jejich osobních údajů; konstatuje, že spotřebitelé mohou uzavírat smlouvy o sdílení digitálního obsahu za úplatu; zdůrazňuje, že tento postup může vést k ekonomickým přínosům, ale může být využit i diskriminačním způsobem; vyzývá Komisi, aby zkoumala možnost evropské strategie pro sdílení dat s cílem poskytnout spotřebitelům kontrolu nad jejich údaji; je přesvědčen, že jasný přístup zaměřený na spotřebitele zvýší důvěru v cloudové služby a podnítí nové inovativní služby nabízené různými aktéry ve finančním hodnotovém řetězci, např. pomocí aplikačních programovacích rozhraní (API) nebo zprostředkováním přímého přístupu k údajům pro elektronické platební služby; žádá Komisi, aby zkoumala budoucí potenciál systémů správy osobních údajů (Personal Information Management Systems, PIMS) jako technických nástrojů, jimiž mohou spotřebitelé spravovat své osobní údaje;

70 C 307/64 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května v souvislosti se zvýšeným využíváním údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi připomíná ustanovení obecného nařízení EU o ochraně údajů, který přiznává subjektu údajů právo získat vysvětlení rozhodnutí, které je výsledkem automatizovaného zpracování, a toto rozhodnutí napadnout ( 1 ); zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby nesprávné údaje mohly být změněny a aby byly používány jen ověřitelné a relevantní údaje; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zintenzivnily úsilí o zaručení prosazování těchto práv; zastává názor, že souhlas poskytnutý k použití osobních údajů musí být dynamický a že subjekty údajů musí mít možnost svůj souhlas změnit a upravit; 28. konstatuje, že větší využívání údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi může být pro spotřebitele přínosné, např. v podobě potřebám lépe uzpůsobených, segmentovanějších a levnějších nabídek založených na účinnější alokaci rizik a kapitálu; na druhou stranu poukazuje na rozvoj dynamické tvorby cen a skutečnost, že může vyústit v pravý opak, což by mohlo mít nepříznivý dopad na srovnatelnost nabídek a účinnost hospodářské soutěže a na sdílení a rozložení rizik např. v pojišťovnictví; 29. bere na vědomí stále častější kombinování osobních údajů s algoritmy za účelem poskytování služeb, jako je robotické poradenství; zdůrazňuje, že robotické poradenství může být velmi účinné a mít kladný dopad na finanční začleňování; zdůrazňuje však, že chyby či odchylky v algoritmech nebo v podkladových údajích mohou potenciálně způsobit systémové riziko a poškodit spotřebitele, např. skrze narůstající vyloučení; žádá Komisi a evropské orgány dohledu, aby tato rizika monitorovaly, aby mohla automatizace v oblasti finančního poradenství skutečně zajistit lepší, transparentní, přístupné a nákladově efektivní poradenství, a aby ve stávajícím rámci pro právní odpovědnost při využívání údajů řešily skutečnost, že je stále obtížnější vysledovat odpovědnost za škody způsobené takovými riziky; podtrhuje, že pro robotické poradenství by měly platit tytéž požadavky na ochranu spotřebitelů jako pro osobní poradenství; Kybernetická bezpečnost a rizika IKT 30. zdůrazňuje, že finanční služby je třeba důkladně zabezpečit v celém rozsahu hodnotového řetězce; poukazuje na rozsáhlá a rozmanitá rizika, která představují kybernetické útoky ohrožující infrastrukturu našich finančních trhů, internet věcí, měny a údaje; vyzývá Komisi, aby se v akčním plánu týkajícím se finančních technologií věnovala na prvním místě kybernetické bezpečnosti, a evropské orgány dohledu a Evropskou centrální banku jako orgán provádějící bankovní dohled, aby kybernetickou bezpečnost učinily klíčovým tématem svých programů v oblasti regulace a dohledu; 31. vyzývá evropské orgány dohledu, aby ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány pravidelně revidovaly stávající provozní normy zahrnující rizika z hlediska informačních a komunikačních technologií (IKT) týkající se finančních institucí; dále vyzývá k tomu, aby evropské orgány dohledu vypracovaly pokyny pro dohled nad těmito riziky, jelikož úroveň ochrany v rámci strategií kybernetické bezpečnosti se v jednotlivých členských státech liší; zdůrazňuje důležitost technologického know-how v evropských orgánech dohledu pro to, aby mohly plnit své úkoly; vybízí k dalšímu výzkumu v této oblasti; 32. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby si orgány dohledu, ale i regulační orgány a vlády členských států na své příslušné úrovni, dále výzkumní pracovníci a účastníci trhu a jednotliví účastníci trhu mezi sebou vyměňovaly informace a osvědčené postupy; vyzývá Komisi, členské státy, účastníky trhu a Agenturu EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), aby zkoumaly potenciál transparentnosti a sdílení informací jako nástroje proti kybernetickým útokům; navrhuje, aby se v tomto ohledu prostudovaly možné výhody jednotného kontaktního místa pro účastníky trhu a aby byl zvážen koordinovanější přístup k vyšetřování kybernetické trestné činnosti v oblasti finančních služeb, vzhledem k jejich stále výraznější přeshraniční povaze; 33. zdůrazňuje, že nařízení o zajištění infrastruktury pro finanční služby musí stanovit odpovídající struktury pobídek pro poskytovatele k investicím do kybernetické bezpečnosti; ( 1 ) Viz článek 71 obecného nařízení EU o ochraně údajů.

71 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/65 Středa, 17. května vyzývá členské státy, aby včas provedly směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů; vítá nové partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti, které nedávno zahájila Komise za účasti průmyslového odvětví; žádá Komisi, aby vytvořila řadu nových a konkrétních iniciativ k posílení odolnosti podniků v odvětví finančních technologií proti kybernetickým útokům, zejména MSP a startupů; 35. upozorňuje, že důvěra veřejnosti v příslušné technologie je nezbytným předpokladem budoucího růstu odvětví finančních technologií, a upozorňuje na to, že je třeba zlepšit vzdělávání a zvýšit informovanost o pozitivním dopadu finančních technologií na každodenní život, ale i o rizicích v oblasti bezpečnosti sítí a informací pro občany a podniky, zejména MSP; 36. vítá soustavnou činnost v oblasti normalizace, která zvyšuje bezpečnost propojených zařízení; upozorňuje však, že bezpečnost musí být zaručena nad rámec minimální úrovně normalizace, zejména vzhledem k tomu, že jednotná normalizovaná bezpečnostní opatření zvyšují riziko velkých narušení bezpečnosti v důsledku možného dominového efektu; důrazně vyzývá podniky, aby vyvíjely různorodá vlastní opatření k zabezpečení svých zařízení a operací; Blockchain 37. zdůrazňuje potenciál aplikací blockchainu pro převody hotovosti a cenných papírů, jakož i pro usnadnění tzv. inteligentních smluv, které otevírají širokou škálu možností pro obě strany finančních smluv, zejména ujednání o financování obchodu a o podnikatelských úvěrech, jež mohou zjednodušit složité obchodní a finanční smluvní vztahy na mezipodnikové úrovni (B2B) a na úrovni mezi podniky a spotřebiteli (B2C); zdůrazňuje, že blockchainové platformy jsou rovněž vhodné pro zjednodušování složitých transakcí typu B2B a B2C; 38. připomíná přínosy a rizika aplikací neautorizovaného blockchainu; vyzývá Komisi, aby na toto téma uspořádala výroční konferenci se zapojením řady zúčastněných stran; vyjadřuje znepokojení nad zvýšeným využíváním aplikací neautorizovaného blockchain systému (unpermissioned blockchain) k trestné činnosti, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz; vyzývá Komisi, aby tyto otázky pečlivě monitorovala, včetně úlohy tzv. mixers/ tumblers (mixovacích služeb) v tomto procesu, a aby je zpracovala do své zprávy; Interoperabilita 39. uznává důležitost API jako doplňku jiných nástrojů, které může spotřebitel používat, neboť poskytují přístup k finanční infrastruktuře novým subjektům; doporučuje, aby byl vytvořen soubor standardizovaných API, které by poskytovatelé mohli využívat, např. v oblasti otevřeného bankovnictví, a souběžně aby tito poskytovatelé měli možnost vytvářet si svůj vlastní software; 40. zastává názor, že interoperabilita služeb finančních technologií, a to jak v rámci Evropy, tak prostřednictvím spolupráce s jurisdikcemi třetích zemí a s dalšími ekonomickými odvětvími, je klíčovou podmínkou budoucího rozvoje evropského odvětví finančních technologií a maximálního využití příležitostí, které může vytvořit; vybízí pokud možno k normalizaci datových formátů, jako v případě PSD2, která by tomu napomohla; 41. vyzývá Komisi, aby koordinovala práci členských států a účastníků trhu, a zajistila tak interoperabilitu mezi jednotlivými vnitrostátními systémy elektronické identifikace; zdůrazňuje, že by využívání těchto systémů mělo být otevřeno soukromému sektoru; je přesvědčen, že by měly být přijatelné i prostředky identifikace na dálku, které nejsou stanoveny v nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, pokud je jejich úroveň bezpečnosti rovnocenná podstatné míře záruky stanovené uvedeným nařízením, a jsou tudíž bezpečné i interoperabilní; 42. zdůrazňuje význam interoperability tradičních a nových platebních řešení pro dosažení integrovaného a inovativního evropského platebního trhu; 43. žádá evropské orgány dohledu, aby určily, ve kterých případech může být alternativou silného ověřování totožnosti cílené nebo na riziko zaměřené ověřování totožnosti; dále žádá Komisi, aby prozkoumala, zda mohou postupy silného ověřování totožnosti provádět i jiné subjekty než banky; 44. vyzývá evropské orgány dohledu, aby ve spolupráci s vnitrostátními orgány vypracovaly technologicky neutrální standardy a licence pro postupy založené na zásadě poznej svého zákazníka i postupy dálkové identifikace, např. vycházející z biometrických kritérií, které budou respektovat soukromí uživatelů;

72 C 307/66 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 Finanční stabilita a ochrana spotřebitelů a investorů 45. vyzývá Komisi, aby při přípravě svého akčního plánu pro finanční technologie věnovala zvláštní pozornost potřebám retailových spotřebitelů a investorů a rizikům, vůči nimž mohou být zranitelní, s ohledem na pokračující rozmach finančních technologií ve službách pro neprofesionální klienty, např. v rámci skupinového financování a přímého úvěrování; zdůrazňuje, že na služby finančních technologií se vztahují stejné normy ochrany spotřebitele jako na jiné finanční služby, bez ohledu na distribuční kanál či fyzické umístění zákazníka; 46. vyzývá evropské orgány dohledu, aby pokračovaly ve své činnosti monitorování technologického vývoje a analýzy jeho přínosů a potenciálních rizik a aby ji urychlily, zejména pokud jde o ochranu spotřebitelů a investorů a finanční začleňování; 47. vyzývá Komisi, aby zkoumala, do jaké míry mohou finanční technologie pomoci zajistit spotřebitelům kvalitnější finanční poradenství a zda je roztříštěný regulační rámec EU pro poradenství dostačující, aby tyto činnosti obsáhl; 48. zastává názor, že ohledně nových technologií v pojišťovnictví dosud existuje značná regulační nejistota, a zdůrazňuje, že tuto situaci je třeba řešit, aby byla zajištěna bezpečnost, ochrana soukromí, spravedlivá hospodářská soutěž a finanční stabilita; zdůrazňuje, že větší právní jistota pomůže zajistit, aby se zákazníci nedostatečně regulovaných podniků nových technologií v pojišťovnictví nestali obětí ztrát nebo nesprávných prodejů, a podpoří podniky i spotřebitele v lepším využívání řešení těchto nových technologií; 49. zdůrazňuje, že spolu s rozvojem finančních technologií je nutné zajistit posílení finanční stability; podporuje zkoumání technologie s otevřeným zdrojovým kódem ověřené vzájemným hodnocením jakožto prostředek k dosažení uvedeného cíle; vyzývá evropské orgány dohledu, aby spolupracovaly s aktéry ze soukromého sektoru na vývoji a hodnocení inovativních technologií, jež mají potenciál chránit finanční stabilitu a zvýšit ochranu spotřebitelů, například zmírňováním neobjektivity algoritmů nebo zvyšováním povědomí spotřebitelů o kybernetických hrozbách; 50. upozorňuje, že rozmanitost a hospodářská soutěž mezi účastníky trhu jsou kritické faktory přispívající k finanční stabilitě; vyzývá orgány regulace a dohledu, aby sledovaly dopad digitalizace na stav hospodářské soutěže ve všech příslušných segmentech finančního odvětví a aby navrhly a uplatnily nástroje pro prevenci nebo nápravu chování, které je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže nebo hospodářskou soutěž narušuje; Finanční vzdělávání a dovednosti v oblasti IT 51. zdůrazňuje, že finanční i digitální gramotnost jsou zásadní faktory pro účinné využívání finančních technologií a nižší míru rizika v prostředí těchto technologií; 52. zdůrazňuje, že řádné finanční vzdělávání retailových spotřebitelů a investorů je nezbytné k tomu, aby se finanční technologie staly skutečným nástrojem finančního začleňování a aby se tito spotřebitelé a investoři, kteří jsou ve stále větší míře přímo vystaveni okamžitě dostupným personalizovaným finančním investičním produktům a službám, dokázali ve finančních otázkách rozumně a nezávisle na daných nabídkách rozhodovat a aby chápali všechna rizika spojená s využíváním těchto inovativních technologií; v této souvislosti vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby zvýšily podporu iniciativ na zlepšení finančního vzdělávání; zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a informace o právech spotřebitelů a investorů by měly být snadno dostupné; 53. připomíná prognózu Komise, podle níž by se do roku 2020 Evropa mohla potýkat s nedostatkem až odborníků v oblasti IKT; je přesvědčen, že je zapotřebí více vědeckých pracovníků v oboru počítačových věd, a vyzývá členské státy, aby se připravily na změny na trhu práce, které mohou nastat rychleji, než bychom dnes čekali; 54. zdůrazňuje, že v rámci finančního odvětví, v rámci regulačních subjektů a ve společnosti jako celku je zapotřebí posílit vzdělávání a dovednosti v oblasti digitálních technologií; vyzývá Komisi, aby prezentovala osvědčené postupy v rámci své Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa ; o o o 55. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

73 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/67 P8_TA(2017)0214 Geneticky modifikovaná bavlna GHB119 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D /2675(RSP)) (2018/C 307/07) Středa, 17. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D050182), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech ( 1 ), a zejména na čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 2, čl. 19 odst. 3 a čl. 21 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/ 2003, které proběhlo dne 27. března 2017 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko, s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí ( 2 ), s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 21. září 2016, které bylo zveřejněno dne 21. října 2016 ( 3 ); ( 1 ) Úř. věst. L 268, , s. 1. ( 2 ) Úř. věst. L 55, , s. 13. ( 3 ) K dispozici na adrese:

74 C 307/68 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035), s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů ( 1 ), s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že dne 25. března 2011 podala společnost Bayer v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/ 2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují bavlnu GHB119, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh geneticky modifikované bavlny GHB119 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech jako jakákoli jiná bavlna, s výjimkou pěstování; B. vzhledem k tomu, že dne 21. září 2016 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 21. října 2016; ( 1 ) usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, , s. 110), usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2015)0456), usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0040), usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0039), usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0038), usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 MIR162 MIR604 GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0271), usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD ) na trh (P8_TA(2016)0272), usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0388), usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (P8_TA(2016)0389), usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0386), usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0387), usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA (2016)0390), usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt MIR GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0123).

75 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/69 Středa, 17. května 2017 C. vzhledem k tomu, že podle popisu v žádosti specifický identifikátor BCS-GHØØ5-8 přidělený bavlně GHB119 exprimuje protein PAT, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidům na bázi glufosinátu amonného, a protein Cry2Ae, který zajišťuje odolnost proti některým škůdcům z řádu Lepidoptera; vzhledem k tomu, že udělení povolení k dovozu této bavlny do Unie by bezpochyby vedlo ke zvýšení jejího pěstování v jiných částech světa, což bude mít za následek zvýšení používání herbicidů na bázi glufosinátu amonného; D. vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ( 1 ); vzhledem k tomu, že schválení glufosinátu skončí platnost dne 31. července 2018; E. vzhledem k tomu, že nezávislé vědecké studie vyvolávají znepokojení nad velkými nedostatky, které byly zjištěny ve srovnávacích posouzeních, což dosvědčuje skutečnost, že u celé řady sloučenin byly sice nalezeny statisticky významné rozdíly v jejich složení, ale další vyšetřování již nebylo považováno za nutné; dále vyvolávají obavy nad vážnými mezerami v toxikologických hodnoceních, které spočívají například v tom, že byl zohledněn pouze jeden mechanismus působení Bt-toxinů, že nebylo provedeno žádné přezkoumání kombinovaných účinků, ani vyhotoveno žádné hodnocení reziduí pesticidů, a rovněž obavy nad neprůkazným posouzením možného dopadu na imunitní systém ( 2 ); F. vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek; vzhledem k tomu, že tyto připomínky se mimo jiné týkají: chybějících údajů, pokud jde o identifikaci a kvantifikaci reziduí herbicidů a metabolitů v geneticky modifikovaných rostlinách a semenech používaných do potravin nebo krmiv, nedostatků při posuzování rizik pro životní prostředí a provádění plánu monitorování životního prostředí týkajících se mimo jiné odlišných názorů na to, zda byly v Evropě ohlášeny příbuzné plané odrůdy, nebo chybějících údajů o klíčivosti dováženého osiva a také skutečnosti, že v úvahu nebyly vztahy žádné nezamýšlené účinky; vzhledem k tomu, že některé komentáře kromě obecné výtky o datově neobjemné databázi kritizovaly především skutečnost, že byl zohledněn jen omezený počet studií a že například nebyla provedena žádná odpovídající zkouška toxicity s rostlinným materiálem z bavlny GHB119 ani vhodné studie o dopadu geneticky modifikované bavlny na zdraví lidí a zvířat a že předložená studie o výživě byla považována za nepřípustnou ( 3 ); G. vzhledem k tomu, že navzdory veškerým výše uvedeným obavám, EFSA nepovažovala monitorování potravin a krmiv vyrobených z bavlny GHB119 po uvedení na trh za nezbytné; H. vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, které proběhlo podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 dne 27. března 2017, nebylo vydáno žádné stanovisko; vzhledem k tomu, že 15 členských států hlasovalo proti, zatímco pouze 11 členských států, zastupujících 38,69 % obyvatel EU, hlasovalo ve prospěch a 2 členské státy se hlasování zdržely; I. vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území (COM(2015)0177), tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou ( 4 ); ( 1 ) Úř. věst. L 309, , s. 1. ( 2 ) Bauer-Panskus/Then: Vyjádření organizace Testbiotech k vědeckému stanovisku k žádosti společnosti Bayer CropScience AG (EFSA-GMO-NL ) pro uvedení na trh geneticky modifikované bavlny GHB119, která je odolná vůči hmyzu a herbicidům, lze nalézt na adrese: ( 3 ) -Q ( 4 ) Např. v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).

76 C 307/70 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 J. vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení ( 1 ) zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový; K. vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, je jasně uvedeno, že: Zvažuje-li Komise přijetí dalších návrhů prováděcích aktů týkajících se zvláště citlivých oblastí, zejména daní, zdraví spotřebitelů, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí, bude ve snaze o nalezení vyváženého řešení pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu. ; 1. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003; 2. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ( 2 ) spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu; 3. vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět; 4. vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby odstranil nedostatky stávajícího postupu; 5. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států. ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0379. ( 2 ) Úř. věst. L 31, , s. 1.

77 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/71 P8_TA(2017)0215 Geneticky modifikovaná kukuřice DAS Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS , sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D /2674(RSP)) (2018/C 307/08) Středa, 17. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS , sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D050183), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech ( 1 ), a zejména na čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 2, čl. 19 odst. 3 a čl. 21 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/ 2003, které proběhlo dne 27. března 2017 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko, s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí ( 2 ), s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 26. října 2016, které bylo zveřejněno dne 5. prosince 2016 ( 3 ); s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035), ( 1 ) Úř. věst. L 268, , s. 1. ( 2 ) Úř. věst. L 55, , s. 13. ( 3 )

78 C 307/72 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů ( 1 ), s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že dne 11. listopadu 2010 podala společnost Dow AgroSciences Europe v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují kukuřici DAS , sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice DAS v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech jako jakákoli jiná kukuřice, s výjimkou pěstování; B. vzhledem k tomu, že dne 26. října 2016 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 5. prosince 2016 ( 2 ); C. vzhledem k tomu, že kukuřice DAS exprimuje protein AAD-1, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance vůči herbicidům na bázi kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové (2,4-D) a aryloxyfenoxy-propionátů; ( 1 ) usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, , s. 110), usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2015)0456), usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0040), usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0039), usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0038), usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 MIR162 MIR604 GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0271), usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD ) na trh (P8_TA(2016)0272), usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0388), usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (P8_TA(2016)0389), usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0386), usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0387), usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA (2016)0390), usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt MIR GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0123). ( 2 ) K dispozici na adrese:

79 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/73 Středa, 17. května 2017 D. vzhledem k tomu, že nezávislé vědecké studie vyvolávají znepokojení nad riziky, které účinná látka 2,4-D představuje pro vývoj embryí, vrozené vady a narušení činnosti endokrinního systému; vzhledem k tomu, že není jasné, zda a do jaké míry výrobky z kyseliny 2,4-D obsahují nečistoty vysoce toxických dioxinů a furanů, jež jsou pro člověka karcinogenní, mají vlastnosti vyvolávající narušení činnosti endokrinního systému člověka, a které přetrvávají v životním prostředí a hromadí se v potravinovém řetězci ( 1 ); E. vzhledem k tomu, že schválení účinné látky 2,4-D bylo obnoveno v roce 2015; vzhledem k tomu, že přítomnost nečistot, jako jsou dioxiny a furany, byla zjištěna pod určitými úrovněmi; vzhledem k tomu, že žadatel dosud nepředložil informace o potenciálních endokrinních vlastnostech látky ( 2 ); F. vzhledem k tomu, že udělení povolení k dovozu kukuřice DAS do Unie bezpochyby povede ke zvýšení jejího pěstování v jiných částech světa, jako např. ve Spojených státech, Brazílii a Argentině, a k odpovídajícímu zvýšení používání herbicidů na bázi kyseliny 2,4-D a aryloxyfenoxy-propionátů; vzhledem k tomu, že nezávislý výzkum také vyjadřuje znepokojení nad velkými nedostatky ve srovnávacích posouzeních, vážnými mezerami v toxikologických hodnoceních (jako např. skutečnost, že v rámci krmné studie nebylo požadováno testování celé rostliny, nebyly zváženy dlouhodobé či kumulativní účinky, nebyl probrán dopad na reprodukční systémy a studie na zvířatech vykazovaly metodologické nedostatky) a nad neprůkazným posouzením možného dopadu na imunitní systém ( 3 ); G. vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek; vzhledem k tomu, že tyto připomínky se mimo jiné týkají: chybějících nebo nedostatečných údajů, chybějících odůvodnění, protichůdných tvrzení v žádosti, špatně navržených zkoušek, chybějících zkoušek, např. pokud jde o alergenicitu, sporných výsledků studií o posouzení bezpečnosti, neexistence 90denní studie subchronické toxicity s celými potravinami, což znemožňuje posoudit potenciální riziko konzumace potravinářských výrobků z dané kukuřice, jakož i výběr a podobu studií zohledňovaných při posouzení rizik ( 4 ); H. vzhledem k tomu, že navzdory těmto obavám, úřad EFSA nepovažoval monitorování potravin a krmiv vyrobených z kukuřice DAS po uvedení na trh za nezbytné; I. vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, které proběhlo podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 dne 27. března 2017, nebylo vydáno žádné stanovisko; vzhledem k tomu, že 16 členských států hlasovalo proti, zatímco pouze 9 členských států, zastupujících 36,22 % obyvatel EU, hlasovalo ve prospěch a 3 členské státy se hlasování zdržely; J. vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území (COM(2015)0177), tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou ( 5 ); ( 1 ) ( 2 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2033 ze dne 13. listopadu 2015, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky 2,4-D a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. L 298, , s. 8). ( 3 ) Bauer-Panskus/Then: Vyjádření organizace Testbiotech k vědeckému stanovisku úřadu EFSA k žádosti společnosti DOW AgroSciences LLC (EFSA-GMO-NL ) pro uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice DAS , která je odolná vůči herbicidům, lze nalézt na adrese: ( 4 ) Viz Seznam otázek úřadu EFSA, příloha G k otázce č. EFSA-Q , který je k dispozici na internetové adrese: ( 5 ) např. v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).

80 C 307/74 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 K. vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015 ( 1 ), v prvním čtení zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový; L. vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, je jasně uvedeno, že: Zvažuje-li Komise přijetí dalších návrhů prováděcích aktů týkajících se zvláště citlivých oblastí, zejména daní, zdraví spotřebitelů, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí, bude ve snaze o nalezení vyváženého řešení pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu. ; 1. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003; 2. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ( 2 ) spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu; 3. vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět; 4. vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby odstranil nedostatky stávajícího postupu; 5. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států. ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0379. ( 2 ) Úř. věst. L 31, , s. 1.

81 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/75 Středa, 17. května 2017 P8_TA(2017)0216 Situace v Maďarsku Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o situaci v Maďarsku (2017/2656(RSP)) (2018/C 307/09) Evropský parlament, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 2, 6 a 7 této smlouvy, s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 4, 12, 13, 14, 16, 18 a 21 této listiny, s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, zejména pak ve věci Szabó a Vissy v. Maďarsko, Karácsony a další v. Maďarsko, Magyar Keresztény Mennonita Egyház a další v. Maďarsko, Baka v. Maďarsko a Ilias a Ahmed v. Maďarsko, s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a četné smlouvy OSN týkající se lidských práv, jež jsou závazné pro všechny členské státy, s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2014 s názvem Nový postup EU pro posílení právního státu (COM(2014)0158), s ohledem na svá usnesení ze dne 16. prosince ( 1 ) a 10. června 2015 ( 2 ) o situaci v Maďarsku, ze dne 3. července 2013 o stavu dodržování základních práv: normy a postupy v Maďarsku ( 3 ), ze dne 16. února 2012 o aktuálním vývoji politické situace v Maďarsku ( 4 ) a ze dne 10. března 2011 o mediálním zákonu v Maďarsku ( 5 ), s ohledem na slyšení o situaci v Maďarsku uspořádané dne 27. února 2017 Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, s ohledem na diskusi v plénu o situaci v Maďarsku, která se konala dne 26. dubna 2017, s ohledem na Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise, které bylo přijato dne 25. března 2017 v Římě, s ohledem na zákon č. CLXVIII z roku 2007 o vstupu v platnost Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, přijatý dne 17. prosince 2007 maďarským Národním shromážděním, s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č (2017) ze dne 27. dubna 2017 s názvem Znepokojivý vývoj v Maďarsku: návrh zákona o nevládních organizacích omezující občanskou společnost a možné uzavření Středoevropské univerzity, s ohledem na prohlášení komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 8. března 2017 o novém maďarském zákoně, který umožňuje automaticky zadržet žadatele o azyl, a na jeho dopis adresovaný předsedovi maďarského Národního shromáždění ze dne 27. dubna 2017, v němž vyzývá k zamítnutí předloženého návrhu zákona o nevládních organizacích financovaných ze zahraničních zdrojů, s ohledem na rozhodnutí Evropské komise o zahájení soudního řízení o porušení Smlouvy proti Maďarsku kvůli zákonu o změně zákona o státním vysokoškolském vzdělávání, jakož i s ohledem na další probíhající či připravovaná správní řízení o porušení Smlouvy vedená proti Maďarsku, ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0461. ( 2 ) Úř. věst. C 407, , s. 46. ( 3 ) Úř. věst. C 75, , s. 52. ( 4 ) Úř. věst. C 249 E, , s. 27. ( 5 ) Úř. věst. C 199 E, , s. 154.

82 C 307/76 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 s ohledem na reakci Komise na maďarskou národní konzultaci s názvem Zastavme Brusel, s ohledem na návštěvu komisaře Avramopoulose v Maďarsku, která se konala dne 28. března 2017, s ohledem na dopis Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci zaslaný místopředsedovi Timmermansovi, v němž Výbor žádá o stanovisko Komise k souladu zákona, jímž se mění některé zákony týkající se posílení řízení ve střežené pohraniční oblasti, s ustanoveními acquis Unie v oblasti azylu a rovněž s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, pokud jde o provádění opatření uvedených v tomto zákonu, s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou univerzální a společné všem členským státům (článek 2 SEU); B. vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie je součástí primárního práva EU, které zakazuje jakoukoli diskriminaci založenou zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci; C. vzhledem k tomu, že Maďarsko je členem Evropské unie od roku 2004 a že podle průzkumů veřejného mínění podporuje velká většina maďarských občanů členství země v EU; D. vzhledem k tomu, že Listina stanoví, že umělecká tvorba a vědecké bádání nesmějí být omezovány a že musí být respektována akademická svoboda, vzhledem k tomu, že Listina rovněž zaručuje svobodu zakládat vzdělávací zařízení při náležitém respektování demokratických zásad; E. vzhledem k tomu, že je třeba chránit svobodu sdružování a že aktivní sektor občanské společnosti hraje klíčovou roli, pokud jde o podporu účasti veřejnosti na demokratických postupech a odpovědnost vlád s ohledem na jejich právní závazky, včetně ochrany základních práv a životního prostředí a boje proti korupci; F. vzhledem k tomu, že s náležitým ohledem na pravidla Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 a na její protokol ze dne 31. ledna 1967 týkající se právního postavení uprchlíků je v souladu se SEU a Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU) zaručeno právo na azyl; G. vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo zamítnuto 91,54 % žádostí o azyl; vzhledem k tomu, že od roku 2015 byli v Maďarsku žadatelé o azyl kvůli nově přijatým maďarským zákonům a postupům v oblasti azylu nuceni projít při vstupu do Maďarska přes tranzitní zónu na maďarském území, přičemž denně je umožněn vstup pouze malému počtu osob, tj. v současnosti 10 osobám; vzhledem k tomu, že nevládní organizace opakovaně udávají, že migranti na maďarských hranicích jsou hromadně zatlačováni zpět do Srbska, v některých případech se dočkají krutého a násilného zacházení bez ohledu na svůj nárok na ochranu; vzhledem k tomu, že maďarská vláda neplní své povinnosti na relokaci žadatelů o azyl v souladu s právem EU; H. vzhledem k tomu, že komisař Rady Evropy pro lidská práva prohlásil, že kvůli rozsáhlým změnám v maďarském právu a postupech v oblasti azylu za uplynulých několik měsíců jsou žadatelé navrácení do Maďarska vystaveni značnému riziku, že budou porušována jejich lidská práva, a to v souvislosti s písemnými připomínkami, které předložil dne 17. prosince 2016 Evropskému soudu pro lidská práva a jež se týkaly dvou stížností vznesených proti Rakousku kvůli přesunu žadatelů z Rakouska do Maďarska v souladu s nařízením Dublin III; I. vzhledem k tomu, že 11 uprchlíků, označovaných též jako 11 z Röszke, kteří se zde nacházeli dne 16. září 2016, den poté, co Maďarsko uzavřelo své hranice se Srbskem, bylo obviněno ze spáchání teroristického činu a odsouzeno k trestu odnětí svobody, včetně Ahmeda H., Syřana pobývajícího na Kypru, jenž byl v listopadu 2016 odsouzen k desetiletému trestu odnětí svobody v nespravedlivém soudním řízení pouze proto, že použil megafon, aby zmírnil napětí, a že hodil na pohraniční policii tři předměty;

83 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/77 Středa, 17. května 2017 J. vzhledem k tomu, že od přijetí usnesení Parlamentu ze dne 16. prosince 2015 vyvolalo znepokojení několik problémů, zejména pak využívání veřejných výdajů, útoky na organizace občanské společnosti a obránce lidských práv, práva žadatelů o azyl, sledování občanů v masovém měřítku, svoboda sdružování, svoboda projevu, pluralita sdělovacích prostředků a uzavření listu Népszabadság, práva Romů včetně vystěhování Romů z jejich domovů v Miškolci a segregace romských dětí ve školství, práva osob LGBTI, práva žen, soudnictví, včetně možnosti vynášet doživotní tresty odnětí svobody bez možnosti podmíněného propuštění, nucené vystěhování maďarských nevládních organizací Roma Parlament (Romský parlament) a Phralipe Független Cigány Szervezet (Nezávislý svaz Cikánů Phralipe) z jejich sídla, hrozba uzavření Lukácsova archivu; K. vzhledem k tomu, že obsah i rétorika použitá v národní konzultaci Zastavme Brusel národní konzultaci o přistěhovalectví a terorismu a v souvisejících reklamních kampaních vedených vládou je značně zavádějící a není nestranná; L. vzhledem k tomu, že ve věci Szabó a Vissy v. Maďarsko Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že maďarské právní předpisy o tajném protiteroristickém sledování, které byly zavedeny v roce 2011, představují porušení práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence; vzhledem k tomu, že ve věci Ilias a Ahmed v. Maďarsko soud shledal, že došlo k porušení práva na svobodu a osobní bezpečnost, práva na účinný právní prostředek nápravy, pokud jde o podmínky tranzitní zóny u obce Röszke, a práva na ochranu před nelidským či ponižujícím zacházením, pokud jde o vyhoštění žadatelů do Srbska; vzhledem k tomu, že ve věci Baka v. Maďarsko soud rozhodl, že Maďarsko porušilo právo na spravedlivé řízení a na svobodu projevu pana Andráse Baky, někdejšího předsedy maďarského Nejvyššího soudu; M. vzhledem k tomu, že kvůli aktuálnímu vývoji v Maďarsku, zejména kvůli zákonu, jímž se mění některé zákony týkající se zpřísnění postupů prováděných v oblasti správy hranic a azylu, zákonu, jímž se mění zákon o státním vysokoškolském vzdělávání, který představuje přímou hrozbu pro Středoevropskou univerzitu a který vyvolal velký nesouhlas veřejnost, a kvůli návrhu zákona o transparentnosti organizací, které získávají podporu ze zahraničí (zákon maďarského parlamentu, č. spis. T/14967), vyvstaly pochybnosti ohledně slučitelnosti těchto zákonů s právem EU a Listinou základních práv; 1. připomíná, že hodnoty zakotvené v článku 2 SEU musí být dodržovány ve všech členských státech EU; 2. vyjadřuje politování nad tím, že vývoj v Maďarsku v několika posledních letech vyústil v závažné zhoršení situace v oblasti právního státu, demokracie a základních práv, mj. pokud jde o svobodu projevu, akademickou svobodu, lidská práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků, svobodu shromažďování a sdružování, omezení a překážky týkající se činnosti organizací občanské společnosti, právo na rovné zacházení, práva příslušníků menšin, včetně osob z řad Romů, Židů a osob LGBTI, sociálních práv, fungování ústavního systému, nezávislost soudní moci a jiných orgánů a řadu znepokojujících obvinění o údajné korupci a střetu zájmů, které jako celek by mohly představovat rodící se systémové ohrožení právního státu v tomto členském státě; je přesvědčen, že Maďarsko je zkouškou pro EU, která má ověřit její schopnost a ochotu reagovat na ohrožení a nerespektování jejích vlastních základních hodnot členským státem; se znepokojením bere na vědomí, že vývoj v některých dalších členských státech vykazuje znepokojivé známky podobného oslabování právního státu jako v Maďarsku; 3. vyzývá maďarskou vládu, aby se zapojila do dialogu s Komisí ohledně všech sporných bodů uvedených v tomto usnesení, zejména pokud jde o lidská práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků, svobodu sdružování, svobodu vzdělávání a akademického výzkumu, segregaci Romů ve školství a ochranu těhotných žen při práci; opakuje, že by se měly obě strany zapojit do tohoto dialogu způsobem, který bude nestranný, bude vycházet z důkazů a bude založený na ochotě spolupracovat; vyzývá Komisi, aby Parlament průběžně informovala o závěrech svého hodnocení; 4. vyjadřuje znepokojení ohledně nedávných prohlášení a iniciativ maďarské vlády, zejména pokud jde o udržování konzultační kampaně Zastavme Brusel, vyšetřovací opatření zaměřené na zahraniční zaměstnance Středoevropské univerzity a také pokud jde o prohlášení lídrů vládnoucí strany, která se staví proti veškerým legislativním změnám zohledňující doporučení orgánů EU a mezinárodních organizací; vyjadřuje politování nad tím, že takové signály nedokazují jasný závazek maďarských orgánů plně zajistit, aby byly jejich kroky v souladu s primárním i sekundárním právem EU;

84 C 307/78 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května vyzývá Komisi, aby důsledně sledovala využívání fondů EU ze strany maďarské vlády, zejména v oblasti azylu a migrace, komunikace s veřejností, vzdělávání, sociálního začleňování a hospodářského rozvoje, a zajistila tak, aby veškeré spolufinancované projekty byly plně v souladu s primárním i sekundárním právem EU; 6. vyzývá maďarskou vládu, aby mezitím zrušila zákon, jímž se mění některé zákony týkající se zpřísnění postupů prováděných v oblasti správy hranic a azylu, a zákon, jímž se mění zákon o státním vysokoškolském vzdělávání, a aby stáhla návrh zákona o transparentnosti organizací, které získávají podporu ze zahraničí (zákon maďarského parlamentu, č. spis. T/14967); 7. naléhavě vyzývá maďarskou vládu, aby okamžitě pozastavila platnost veškerých lhůt uvedených v zákoně, kterým se mění zákon o vysokoškolském vzdělání, aby s cílem zajistit další fungování Středoevropské univerzity, která uděluje tituly akreditované v USA, urychleně zahájila dialog s příslušnými americkými orgány, a aby se veřejně zavázala, že univerzita bude moci zůstat v Budapešti jako svobodné zařízení; 8. lituje, že Komise nereagovala na výzvu Parlamentu, aby aktivovala rámcový postup EU pro posílení právního státu, jak je uvedeno v usneseních Evropského parlamentu ze dne 10. června 2015 a 16. prosince 2015 o situaci v Maďarsku, s cílem zabránit formou dialogu s dotčeným členským státem tomu, aby se dále stupňovalo rodící se systémové ohrožení právního státu; zastává názor, že se Komise nyní soustřeďuje především na okrajové, technické aspekty právních předpisů a opomíjí trendy, vzorce a spojený účinek opatření na právní stát a základní práva; je přesvědčen, že zejména soudní řízení o porušení Smlouvy ve většině případů nevedla ke skutečným změnám a nezajistila řešení situace v širších souvislostech; 9. je přesvědčen, že při současné situaci v Maďarsku existuje jasné riziko, že dojde k závažnému porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU, a že situace opravňuje k zahájení řízení podle čl. 7 odst. 1 SEU; 10. pověřuje proto Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby zahájil řízení a vypracoval zvláštní zprávu s cílem uspořádat hlasování v plénu o odůvodněném návrhu podle článku 83 jednacího řádu, kterým vyzve Radu, aby postupovala podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii; 11. opakuje, že je třeba zavést pravidelný postup monitorování a dialogu, jehož se účastní všechny členské státy, Rada, Komise a Parlament, s cílem ochránit základní hodnoty EU demokracii, základní práva a právní stát, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva ( 1 ) (Pakt EU o demokracii, právním státu a základních právech), a rovněž s cílem předejít existenci dvojích standardů; 12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, maďarskému prezidentovi, vládě a parlamentu, vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy. ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.

85 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/79 P8_TA(2017)0217 Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o Evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení (2016/2798(RSP)) (2018/C 307/10) Středa, 17. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na návrh doporučení Rady o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (COM(2016)0383), s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 o nové agendě dovedností pro Evropu (COM(2016)0381), s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení ( 1 ), s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) ( 2 ), které stanoví rámec, jenž lidem pomáhá prezentovat své dovednosti a kvalifikaci, s ohledem na nové priority strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do roku 2020, které stanovila společná zpráva o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) přijatá v roce 2015 ( 3 ), s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení ( 4 ), s ohledem na přehled Eurydice o uznávání předchozího neformálního a informálního učení v oblasti vysokoškolského vzdělávání, s ohledem na vícejazyčnou evropskou klasifikaci dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání. Jak evropská klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání, tak evropský rámec kvalifikací budou používat stejný formát pro elektronické zveřejňování údajů o kvalifikacích (obsažen v příloze VI návrhu), s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy ( 5 ) (EQAVET), s ohledem na nezávislý evropský registr agentur zabezpečujících kvalitu ( 6 ) vytvořený v kontextu evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, což je registr agentur zajišťujících kvalitu, které v podstatné míře splňují evropské normy a hlavní směry, ( 1 ) Úř. věst. C 111, , s. 1. ( 2 ) Úř. věst. L 390, , s. 6. ( 3 ) Úř. věst. C 417, , s. 25. ( 4 ) Úř. věst. C 398, , s. 1. ( 5 ) Úř. věst. C 155, , s. 1. ( 6 )

86 C 307/80 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 s ohledem na evropský systém přenosu a akumulace kreditů ( 1 ) vytvořený v kontextu evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, který byl vytvořen doporučením Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 ( 2 ), s ohledem na boloňský proces týkající se vysokoškolského vzdělávání, prohlášení ministrů z Jerevanu z roku 2015 a zprávu s názvem Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání v roce 2015: zpráva o provádění boloňského procesu, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport ( 3 ), s ohledem na úmluvu Rady Evropy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu (Lisabonská úmluva o uznávání) a doporučení o používání rámců kvalifikací při uznávání zahraničních kvalifikací, které výslovně zmiňuje evropský rámec kvalifikací (ERK) jako nástroj, který má být využíván při uznávání kvalifikací v akademické oblasti, s ohledem na Rozšiřování účasti v zájmu spravedlnosti a růstu: strategii rozvoje sociálního rozměru a celoživotního učení v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2020, která zahrnuje všechny zúčastněné státy v evropském rámci kvalifikací, s ohledem na zprávu organizace UNESCO z roku 2015 o uznávání, ověřování a akreditaci neformálního a informálního učení v členských státech UNESCO, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací ( 4 ) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013 ( 5 ), s ohledem na otázku Komisi o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení (O /2017 B8-0218/2017), s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že řádné, uznání, pochopení a zhodnocení dovedností přesahuje oblast toho, co vyžaduje trh práce; vzhledem k tomu, že nabízené dovednosti a ty, které jsou potřeba na trhu práce, mají prospěch z evropského rámce kvalifikací, který může tyto dovednosti rozpoznat a najít pro ně uplatnění, a tím poskytovat sociální a hospodářské výhody; vzhledem k tomu, že je zásadní pomoci jednotlivcům k tomu, aby v průběhu svého života získávali a doplňovali své schopnosti a dovednosti; B. vzhledem k tomu, že větší srovnatelnost kvalifikací zvyšuje možnost zaměstnání a profesního růstu pro všechny migrující pracovníky; C. vzhledem k tomu, že je kladen důraz na dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií a že by měla být zavedena strukturální opatření za účelem získávání a ověřování těchto dovedností; D. vzhledem k tomu, že pokud se vezmou v úvahu nové výzvy spojené se společností a s technologickými a demografickými změnami, další rozvoj evropského rámce kvalifikací může podpořit celoživotní učení jak pro podporu rovných příležitostí a spravedlnosti ve vzdělávání, tak pro lepší prostupnost mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy; vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava by měly lidem pomoci přizpůsobit se okolnostem, kterým mohou čelit, prostřednictvím zvyšování kvalifikace a vzdělávání občanů uceleným způsobem, tak aby se stali kritickými, sebevědomými a nezávislými, a zároveň prostřednictvím získávání dovedností, které jsou ve 21. století nutné; ( 1 ) ( 2 ) Úř. věst. C 155, , s. 11. ( 3 ) Úř. věst. L 347, , s. 50. ( 4 ) Úř. věst. L 255, , s. 22. ( 5 ) Úř. věst. L 354, , s. 132.

87 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/81 Středa, 17. května 2017 E. vzhledem k tomu, že průběžné doplňování znalostí, dovedností a kompetencí také označovaných jako celoživotní učení může připívat k pomoci lidem dosáhnout svého osobního rozvoje a plného potenciálu, být ku prospěchu společnosti a též zlepšit vyhlídky jednotlivců na to, že najdou práci a zabezpečí svou kariéru; F. vzhledem k tomu, že cílem evropského rámce kvalifikací je usnadnit srovnávání mezi vzdělávacími systémy a tím podnítit změny a reformy na vnitrostátní a odvětvové úrovni, což v konečném důsledku umožní dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a rámce ET2020; G. vzhledem k tomu, že kvůli nedostatečným ambicím členských států a navzdory dosavadní míře zapojení je i nadále transparentnost související s kvalifikacemi nedostatečná a míra uznávání zahraničních kvalifikací nízká, a vzhledem k tomu, že je potřeba posílit evropský rámec kvalifikací tak, aby byly kvalifikace ještě transparentnější a bylo možné je srovnat; H. vzhledem k tomu, že evropský rámec kvalifikací by měl poskytnout zastřešující rámec pro uživatele a usnadnit spolupráci mezi orgány členských států, sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, odbory, občanskou společností a dalšími zúčastněnými stranami na mezinárodní úrovni; I. vzhledem k tomu, že pouze v Nizozemsku a ve Švédsku zavedli v rámci svých národních rámců kvalifikací konkrétní postupy pro zařazení neformálních kvalifikací a žádný členský stát nemá v rámci svého národního rámce kvalifikací konkrétní postupy pro informální učení; J. vzhledem k tomu, že členské státy by co nejdříve, nejpozději však do roku 2018, měly v souladu s evropským rámcem kvalifikací zavést opatření týkající se uznávání neformálního a informálního učení, včetně dovedností získaných během dobrovolnické činnosti, provázaná s národními rámci kvalifikací; K. vzhledem k tomu, že se členské státy v prohlášení z Jerevanu z roku 2015 výslovně zavázaly k přezkoumání vnitrostátních právních předpisů s cílem plně je sladit s Lisabonskou úmluvou o uznávání a k přezkoumání národních rámců kvalifikací s cílem zajistit, aby studijní směry zahrnuté v těchto rámcích zajišťovaly náležité uznání předchozího učení; L. vzhledem k tomu, že je odpovědností a výlučnou pravomocí členských států zajistit kvalitu obsahu výuky a organizaci vzdělávacích systémů a evropský rámec kvalifikací do této odpovědnosti nezasahuje; M. vzhledem ke stávajícím rozdílům v osvědčeních o uznání mezi regiony, zejména v příhraničních regionech, a výsledným rozdílům v zaměstnatelnosti; N. vzhledem k tomu, že veřejné i soukromé knihovny významnou měrou přispívají k celoživotnímu učení a zlepšování gramotnosti a digitálních dovedností; O. vzhledem k tomu, že v současné době se evropského rámce kvalifikací účastní celkem 39 zemí: členské státy, země EHP, kandidátské země, potenciální kandidátské země (Bosna a Hercegovina a Kosovo) a Švýcarsko; 1. uznává iniciativu Komise revidovat evropský rámec kvalifikací a dále podporovat modernizaci evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy a současně respektovat vnitrostátní pravomoci a zaručit, že charakteristické rysy vzdělávacích systémů členských států budou zabezpečeny; 2. poukazuje na to, že prosazování kritického a netradičního myšlení je pro rozvoj nových dovedností potřebných v budoucnu rozhodující; 3. doporučuje chránit bohatý soubor nejen technických, ale i manuálních dovedností, které se předávají mezi generacemi, a umožnit rozvoj a růst řemeslných výrobních odvětví, které musí být zachovány coby způsob zajištění individuálního charakteru každého členského státu;

88 C 307/82 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května konstatuje, že úlohou evropského rámce kvalifikací je zvýšit srovnatelnost kvalifikací dosažených v členských státech při současném zachování charakteristických rysů vnitrostátních systémů vzdělávání; 5. zdůrazňuje, že Unie by měla umožnit, aby byly každému bez ohledu na věk a postavení uznány jeho dovednosti a kompetence včetně těch z dobrovolné činnosti, a aby byly zviditelněny, uznávány a oceňovány bez ohledu na to, kde nebo jak je získal, a to jasným a přístupným způsobem, zejména v příhraničních regionech; zdůrazňuje potřebu většího úsilí členských států o rychlejší a účinnější uznávání kvalifikací a odkazování na příslušnou úroveň evropského rámce kvalifikací; 6. připomíná, že je nutné klást důraz na provádění evropského rámce kvalifikací s cílem zvýšit kvalitu a potenciál tohoto nástroje; 7. doporučuje větší pružnost, pokud jde o zachování aktuálních odkazů v národních rámcích na evropský rámec kvalifikací; 8. připomíná, že jedním z hlavních úkolů evropského rámce kvalifikací je usnadňovat a podporovat převádění kvalifikací a ověřovat formální a neformální vzdělávání a odbornou přípravu mezi jednotlivými systémy vzdělávání a odborné přípravy tak, aby byla umožněna nadnárodní profesní mobilita a mobilita ve vzdělávání, a řešit nesourodost evropského pracovního trhu, aby bylo lépe vyhověno osobním potřebám občanů a celé společnosti; 9. vyzývá Komisi, aby s ohledem na větší srozumitelnost a přehlednost zvážila, zda je potřeba dále přepracovat tři horizontální oblasti (znalosti, dovednosti a kompetence); vyzývá ke zhodnocení evropského rámce klíčových kvalifikací z roku 2006 jako hlavního referenčního dokumentu pro dosažení většího souladu v terminologii mezi různými rámci EU, a tím i přístupu založeného na skutečných výsledcích učení; 10. poukazuje na to, že je důležité analyzovat a vyvíjet nástroje pro předpovídání budoucích potřeb v oblasti dovedností, a proto vyzývá členské státy a všechny zúčastněné subjekty, jako jsou zaměstnavatelé, aby se v této souvislosti podělily o své osvědčené postupy; 11. podtrhuje význam programů odborné přípravy a odborných praxí při formování dovedností, a proto zdůrazňuje nutnost podporovat duální vzdělávací systémy v členských státech, které kombinují odbornou praxi v podnicích a vzdělávání na odborných školách; připomíná, že zaměstnavatelé a podnikatelé hrají klíčovou úlohu v odborné přípravě na pracovišti i v poskytování odborné praxe, a je toho názoru, že jejich úloha by měla být dále podporována a rozvíjena; 12. doporučuje, aby byl evropský rámec kvalifikací s ohledem na cíle strategie EU 2020 dostatečně úzce spojen s potřebami společnosti, včetně pracovního trhu, s cílem zlepšit konkurenceschopnost evropského hospodářství a pomoci jednotlivcům rozvíjet jejich potenciál; 13. zdůrazňuje nutnost plně využít možnosti poskytované evropským rámcem kvalifikací s cílem podněcovat a podporovat mobilitu studentů a pracovníků v rámci EU, a tím podporovat celoživotní učení a povzbuzovat rozvoj mobilní a pružné pracovní síly v celé Evropě v době hospodářských výzev a globalizace trhu; 14. zdůrazňuje, že řada členských států se stále nachází v počátečních fázích provádění svých národních rámců kvalifikací, které jsou založeny na osmi úrovních evropského rámce kvalifikací; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy s cílem zajistit, že budou v provádění tohoto postupu dále pokračovat; 15. zdůrazňuje význam iniciativy v oblasti klasifikace evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání, která ve 25 jazycích určuje a kategorizuje dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce EU a vzdělávání a odbornou přípravu; 16. vyzývá k silné podpoře a propagaci společných evropských zásad týkajících se poskytování a rychlého uznávání a rozpoznávání neformálního a informálního učení, poněvadž je to obzvlášť důležité pro začlenění atypických studentů; v této souvislosti nastiňuje nárůst odborné přípravy založené na odvětví se zvláštním důrazem na starší osoby, osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané, starší pracovníky a ostatní skupiny, a vydávání osvědčení, jež by měly být do postupu uznávání zahrnuty; vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda lze kredity evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu využít k ověřování a uznávání informálního a neformálního učení; věří, že nedojde ke znehodnocení dosažených formálních úspěchů;

89 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/ zdůrazňuje, že je zapotřebí lepší koordinace mezi evropským rámcem kvalifikací a jinými existujícími nástroji pro uznávání a transparentnost, jako jsou evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, evropský systém přenosu a akumulace kreditů a Europass, s podporou systémů zajišťování kvality, aby se vytvářela součinnost a zvýšila se účinnost nástrojů transparentnosti; 18. doporučuje, aby Komise vypracovala nástroj pro sebehodnocení zaměstnavatelů s cílem zajistit účinnější využívání evropského rámce kvalifikací; vybízí zaměstnavatele, aby kriticky přemýšleli o úrovni dovedností a schopností potřebných pro zaměstnání; 19. zdůrazňuje možná rizika spojená s určováním výsledků učení v evropském rámci kvalifikací z hlediska dopadu na osnovy a zdůrazňuje význam rozmanitosti vzdělávacích systémů v EU a zúčastněných zemích; 20. vyzývá zbývající členské státy, aby urychleně propojily své národní rámce kvalifikací s evropskými rámce kvalifikací; naléhavě vyzývá k rychlejšímu tempu s cílem odstranit všechny zbývající překážky bránící uznávání; 21. doporučuje Komisi, aby znovu vyhodnotila náklady na zlepšení evropského rámce kvalifikací, protože v současné době nejsou plánovány žádné dodatečné náklady; obává se, že rozsah práce na revizi evropského rámce kvalifikací se podceňuje; 22. naléhavě vyzývá členské státy, aby prováděly strategie sociálního rozměru pro své systémy vzdělávání a odborné přípravy s cílem zlepšit podporu rovných příležitostí, spravedlnost ve vzdělávání, boj proti nerovnosti a lepší prostupnost mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy, a naléhá na Komisi, aby v tom členské státy podpořila; 23. vyzývá Komisi, aby přehodnotila svou podporu financování odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání založeného na výkonnosti i výši školného v rámci programu modernizace s cílem zajistit sociální úlohu systémů vzdělávání a odborné přípravy a přístup ke kvalifikacím; 24. naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjasnila předpokládanou úlohu mezi evropským systémem kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu a evropským systémem přenosu a akumulace kreditů s cílem zajistit větší transparentnost revize vůči zúčastněným stranám; 25. vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost tomuto závazku zařadit informální a neformální učení v současnosti vyloučené z většiny národních rámců kvalifikací a následně i evropského rámce kvalifikací, zejména informálního učení, které je v současné době vyloučeno zcela; 26. zdůrazňuje, že je potřeba lépe porozumět kvalifikacím získaným mimo EU a jejich uznávání s cílem podpořit začleňování migrantů a uprchlíků do evropské společnosti, na trh práce a do systémů vzdělávání a odborné přípravy; v této souvislosti vítá doporučení, která jsou základem vztahů mezi národními a regionálními rámci kvalifikací třetích zemí, národními rámci kvalifikací členských států a evropskými rámci kvalifikací, zejména možnost strukturovaných dialogů se sousedními zeměmi EU, které mají dohodu o přidružení s Evropskou unií, což může vést k upevnění jejich národních rámců kvalifikací v evropském rámci kvalifikací a k podpoře rozvoje národních rámců kvalifikací třetích zemí ze strany EU (například prostřednictvím rozvojové pomoci); 27. uznává, že je v zájmu třetích zemí, aby používaly evropský rámec kvalifikací jako referenční bod pro své vlastní systémy kvalifikací a aby byl evropský rámec kvalifikací revidován s cílem zjednodušit formální srovnávání kvalifikací získaných ve třetích zemích s těmi získanými v EU; 28. zdůrazňuje, že na vytváření, provádění, prosazování a sledování evropského rámce kvalifikací na úrovni Evropské unie a vnitrostátní úrovni by se měly podílet a úzce spolupracovat příslušné zúčastněné strany, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, sociální partneři, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy a občanské společnosti, aby byla zajištěna jeho široká podpora; 29. domnívá se, že nástroj, jako je evropský rámec kvalifikací, vyžaduje neustálou aktualizaci a soustavné úpravy a že by v zájmu podpory a zlepšení měl být pravidelně kontrolován, zejména s ohledem na uživatelskou vstřícnost, propustnost a transparentnost, a zdůrazňuje, že evropský rámec kvalifikací bude úspěšný pouze v případě, že se členské státy skutečně zavážou k jeho provádění a využívání; 30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. Středa, 17. května 2017

90 C 307/84 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 P8_TA(2017)0218 Zambie, zejména případ Hakaindeho Hichilemy Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o Zambii, zejména o případu Hakaindeho Hichilemy (2017/2681(RSP)) (2018/C 307/11) Evropský parlament, s ohledem na svá předchozí usnesení o Zambii, s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost ze dne 16. dubna 2017 o politickém napětí v Zambii, s ohledem na zprávu volební pozorovatelské mise EU o volbách v Zambii v roce 2016, s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů, s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, s ohledem na zambijskou ústavu, s ohledem na Dohodu z Cotonou, s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Zambie byla po dlouhou dobu příkladem demokracie, když v ní 25 let docházelo k pokojným výměnám vlád; vzhledem k tomu, že období před volbami v roce 2016 bylo bohužel poznamenáno střety mezi stoupenci dvou vedoucích stran, Vlastenecké fronty a Sjednocené strany národního rozvoje (UPND, opoziční strany); B. vzhledem k tomu, že 11. května 2017 uplynul přesně měsíc ode dne, kdy byl předseda UPND Hakainde Hichilema společně s pěti svými zaměstnanci při zátahu na jeho dům 11. dubna zatčen těžce vyzbrojenou policejní jednotkou; C. vzhledem k tomu, že Hichilema byl obviněn z toho, že ohrozil prezidentův život, když údajně bránil průjezdu prezidentské kolony v Mongu dne 9. dubna 2017, a byl okamžitě obžalován z velezrady, tedy z trestného činu, u něhož zambijské právo neumožňuje propuštění na kauci, a také z nesplnění zákonné povinnosti, z neuposlechnutí zákonných příkazů a z urážlivého vyjadřování se; vzhledem k tomu, že všechna tato obvinění odmítl; D. vzhledem k tomu, že i přesto, že je Zambie zemí, v níž byl trest smrti de facto zrušen a v níž k poslední popravě došlo v roce 1997, nejvyšším trestem za trestný čin velezrady je stále trest smrti; E. vzhledem k tomu, že Hichilemovi právníci se vyjádřili, že je žaloba nepodložená, a požádali o to, aby magistrátní soud v Lusace zprostil jejich mandanta obvinění; vzhledem k tomu, že soud obžalobu potvrdil s odůvodněním, že pro případy velezrady je příslušný pouze vrchní soud; F. vzhledem k tomu, že Hichilema je nyní ve vazbě v Ústředním nápravném zařízení v Lusace, kde je omezen přístup k soukromým sdělovacím prostředkům a styk s právníky, příznivci a přáteli; vzhledem k tomu, že si Hichilema a jeho právníci stěžovali na ponižující zacházení ve vazbě; G. vzhledem k tomu, že UPND označila obvinění za politicky motivovaná a že Hichilemovo zatčení vyvolalo vlnu protestů, násilné střety a stále větší politické napětí v zemi;

91 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/85 Čtvrtek, 18. května 2017 H. vzhledem k tomu, že lidskoprávní organizace vyzvaly zambijské orgány, aby obvinění stáhly, s tím, že podle nich byla vykonstruována za účelem pronásledování a zastrašení Hichilemy, aby se bál pokračovat v politické činnosti; vzhledem k tomu, že prezident Lungu 14. dubna 2017 prohlásil, že do Hichilemova případu nebude zasahovat; I. vzhledem k tomu, že Konference katolických biskupů Zambie kritizovala brutální zatčení hlavních vůdců opozice v zemi a odsoudila zcela zřejmé použití státní policie ke znemožnění organizačního působení a vůbec fungování politické opozice; J. vzhledem k tomu, že po prezidentských volbách v roce 2016, v nichž Hichilemu jen těsným rozdílem porazil prezident Lungu, zpochybnila UPND platnost výsledků voleb a nezávislost justice, ale stížnost byla odložena bez soudního projednání; K. vzhledem k tomu, že dne 18. dubna 2017 bylo Hichilemovi sděleno další obvinění z velezrady, jemuž čelí společně s dalšími pěti členy UPND, a to za to, že se údajně ve dnech dubna pokusil svrhnout vládu; L. vzhledem k tomu, že dne 13. listopadu 2016 vydala mise EU pro sledování průběhu voleb svou závěrečnou zprávu, v níž se uvádí, že všeobecné volby v roce 2016 byly připraveny do značné míry profesionálně, obě hlavní politické strany se však během kampaně vyjadřovaly způsobem, který vyvolal napětí a vedl k několika vážným případům násilností; M. vzhledem k tomu, že jak EU, tak USA vyjádřily znepokojení nad uvězněním opozičního vůdce a vyzvaly k mírovému dialogu mezi vládou a UPND, aby se zmírnilo napětí, které mezi oběma stranami eskalovalo; N. vzhledem k tomu, že 20. dubna 2017 poté, co došlo k sérii žhářských útoků na obchody a policejní stanice, které byly připisovány UPND, zambijský prezident pohrozil, že vyhlásí výjimečný stav; vzhledem k tomu, že to pravděpodobně vyhrotí současné napětí a mělo by se spíše usilovat o politické řešení; O. vzhledem k tomu, že se Hichilemův případ odehrává v atmosféře zvýšeného politického napětí poté, co byly zpochybněny výsledky loňských voleb; vzhledem k tomu, že lidskoprávní pozorovatelé poukazují na případy represe proti politickým aktivistům a opozičním stranám, na používání nepřiměřené síly k rozhánění pokojných protestů a na zásahy proti sdělovacím prostředkům a nezávislým novinářům; P. vzhledem k tomu, že vláda vyjádřila ochotu vést dialog, pokud na něj přistoupí všechny opoziční strany podle výsledku voleb v roce 2016; Q. vzhledem k tomu, že Zambie je signatářem Dohody z Cotonou, v jejímž článku 9 se uvádí, že se smluvní strany zavazují prosazovat a chránit všechny základní svobody a lidská práva, včetně práv politických; R. vzhledem k tomu, že dne 27. března 2017 zahájila zambijská vláda veřejné konzultace o členství země u Mezinárodního trestního soudu; 1. vyjadřuje znepokojení nad zatčením a uvězněním Hakaindeho Hichilemy a trvá na tom, že je třeba zajistit spravedlivost, pečlivost a transparentnost po celou dobu uplatňování práva a v celém průběhu soudního procesu; se znepokojením se dozvídá o údajné politické motivovanosti obvinění, a připomíná proto zambijské vládě její povinnost zaručit základní práva a právní stát, včetně přístupu ke spravedlnosti a práva na spravedlivý proces, jak je stanoveno v Africké chartě lidských práv a práv národů a v jiných mezinárodních a regionálních lidskoprávních nástrojích; 2. je hluboce znepokojen zprávami o stále větším omezování svobody projevu a svobody shromažďování; vyzývá vládu, aby nadále usilovala o obnovu svobody sdělovacích prostředků v plném rozsahu; trvá na tom, že vláda odpovídá za to, aby nedošlo k jakémukoli prohlubování současného politického napětí a aby byla dodržována, chráněna a prosazována občanská a politická práva občanů země;

92 C 307/86 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května vyzývá zambijské orgány, aby vedly urychlené, nestranné a důkladné vyšetřování údajného špatného zacházení s Hichilemou během jeho vazby a aby ty, kteří za to odpovídají, pohnaly k zodpovědnosti; 4. podněcuje všechny relevantní politické subjekty k tomu, aby využily ústavních a zákonných nápravných prostředků, v souladu s mezinárodními normami a standardy, k řešení jakéhokoli sporu nebo názorových střetů týkajících se výsledků voleb, a aby se všemožně vynasnažily zachovat klid v zemi a bezpečnost občanské společnosti; 5. žádá EU, aby i nadále bedlivě sledovala celkovou situaci v Zambii a využila dostupných politických prostředků, včetně dialogu na nejvyšší úrovni, k zajištění toho, aby byly zachovány podmínky právního státu a demokracie, otevřený politický prostor, svobodné instituce a dodržování lidských práv; 6. důrazně vybízí zambijskou vládu, aby vzala v úvahu závěrečná doporučení mise EU pro sledování průběhu voleb k volbám v roce 2016, zvláště pokud jde o nutnost odstranit restriktivní omezení svobody shromažďování v zákoně o veřejném pořádku, zaručit svobodu a nezávislost sdělovacích prostředků a učinit všechna potřebná opatření, která zabrání politickému násilí; 7. trvá na tom, že je naléhavě zapotřebí poklidný a konstruktivní dialog mezi Vlasteneckou frontou a UPND, aby se podařilo obnovit politickou důvěru a stabilitu; upozorňuje na to, že obě strany mají odpovědnost za to, aby se zdržely podněcování a provokování k násilí a vytvořily příznivé prostředí, v němž bude možno vést otevřenou demokratickou diskusi; vítá angažovanost a zprostředkovatelskou roli mezinárodních a regionálních partnerů v tomto ohledu a také výzvu Komise OSN pro lidská práva k dialogu ve snaze zastavit politicky motivované násilí; 8. podporuje iniciativu Konference katolických biskupů Zambie a dalších skupin občanské společnosti, které požadují mírový dialog mezi soupeřícími stranami; 9. opakuje svůj rozhodný nesouhlas s uplatňováním trestu smrti ve všech případech a za všech okolností; vítá skutečnost, že od roku 1997 v zemi neproběhla žádná poprava; vyzývá Zambii, aby ratifikovala druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech s cílem zrušit trest smrti; 10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT EU, Komisi Africké unie a Panafrickému parlamentu, zambijské vládě a generálnímu tajemníkovi OSN.

93 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/87 P8_TA(2017)0219 Etiopie, zejména případ dr. Merery Gudiny Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o Etiopii, zejména o případu dr. Merery Gudiny (2017/2682(RSP)) (2018/C 307/12) Čtvrtek, 18. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Etiopii, s ohledem na poslední všeobecný pravidelný přezkum týkající se Etiopie, který proběhl před zasedáním Rady OSN v roce 2015, s ohledem na tiskovou zprávu, kterou Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) vydala poté, co Federica Mogheriniová, místopředsedkyně Evropské komise a vysoka představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, navštívila dne 17. března 2017 v Addis Abebě etiopského premiéra Hailemariama Desalegna, s ohledem na ústavu Etiopské federální demokratické republiky, která byla přijata dne 8. prosince 1994, a zejména na ustanovení kapitoly III o základních právech a svobodách, lidských právech a demokratických právech, s ohledem na informace, které dne 18. dubna 2017 ústně poskytla etiopská komise pro lidská práva etiopskému parlamentu, s ohledem na prohlášení ze dne 10. dubna 2017, které zvláštní zástupce Evropské unie pro lidská práva Stavros Lambrinidis vydal po své návštěvě Etiopie u příležitosti zahájení strategické spolupráce v oblasti lidských práv a správy, s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který Etiopie ratifikovala v roce 1993, s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, s ohledem na prohlášení ESVČ ze dne 23. prosince 2015 o nedávných násilných střetech v Etiopii, s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 10. října 2016 o vyhlášení výjimečného stavu v Etiopii, s ohledem na společnou agendu EU a Etiopie o migraci a mobilitě podepsanou dne 11. listopadu 2015, s ohledem na prohlášení ministerstva zahraničí USA ze dne 18. prosince 2015 o násilných střetech v etiopském regionu Oromia, s ohledem na strategický závazek EU a Etiopie, s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů, s ohledem na Dohodu z Cotonou, s ohledem na cestu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Raáda Zaída Husajna do Etiopie, která skončila dne 4. května 2017, s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

94 C 307/88 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 A. vzhledem k tomu, že Etiopie hraje významnou úlohu v regionu a těší se politické podpoře západních dárců a většiny svých sousedů, a to díky tomu, že zde sídlí orgány Africké unie (AU) a že Etiopie se účastní partnerských struktur se západními státy v oblasti mírotvorného úsilí, bezpečnosti a pomoci a podporuje mezinárodní snahy o stabilizaci Somálska a o likvidaci teroristických skupin v regionu; vzhledem k tomu, že Etiopie se rovněž významnou měrou podílí na vztazích mezi Súdánem a Jižním Súdánem a pořádá mírové rozhovory pod záštitou mezinárodního úřadu pro rozvoj (IGAD); B. vzhledem k tomu, že se svými 100 miliony obyvateli je Etiopie údajně jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Africe, která přitahuje zahraniční investice směřující mimo jiné do zemědělství, stavebnictví a výrobních odvětví, rozsáhlých rozvojových projektů, jako jsou vodní elektrárny a plantáže; je zde rovněž široce rozšířen pronájem pozemků, mimo jiné zahraničním společnostem, a průměrný roční růst dosahoval v uplynulém desetiletí 10 %; vzhledem k tomu, že Etiopie přesto zůstává jednou z nejchudších zemí, jejíž HND per capita činí 632 USD; vzhledem k tomu, že v indexu lidského rozvoje za rok 2014 se Etiopie umístila na 173. místě ze 187 hodnocených zemí; C. vzhledem k tomu, že současná humanitární krize v oblasti Afrického rohu, která postihuje region Ogaden a další části etiopského území, s sebou přináší choleru a nedostatek potravin, který již vedl k úmrtí velkého počtu lidí a ohrožuje životy tisíců dalších, zejména od počátku března 2017; vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vydal svou dosud největší výzvu ke shromáždění 96,4 milionů USD na pomoc 1,19 milionu uprchlíků a bývalých uprchlíků v Súdánu, Somálsku, Etiopii a Středoafrické republice; vzhledem k tomu, že v lednu 2017 Etiopie vyhlásila ve svých východních provinciích stav nouze v souvislosti s obdobím sucha, v jehož důsledku naléhavě potřebuje pomoc 5,6 milionu lidí, a žádá o pomoc také mezinárodní společenství; vzhledem k tomu, že v roce 2016 způsobilo sucho hladomor, který postihl 10 milionů lidí a způsobil úhyn stovek tisíců hospodářských zvířat; D. vzhledem k tomu, že dohoda mezi EU a Etiopií o strategickém závazku byla podepsána dne 14. června 2016; vzhledem k tomu, že uznává klíčovou úlohu, kterou Etiopie hraje v Africe a v mezinárodním společenství, a její silný hospodářský růst a pokrok, jehož Etiopie dosahuje při plnění rozvojových cílů tisíciletí; vzhledem k tomu, že EU podporuje konstruktivní úlohu, kterou Etiopie hraje při budování míru a bezpečnosti v oblasti Afrického rohu; E. vzhledem k tomu, že Etiopie čelí neustálému pohybu migrantů, kteří do země přicházejí nebo ji opouštějí, a že v Etiopii se nachází přibližně uprchlíků, pocházejících většinou z Jižního Súdánu a Eritreje, ale také ze Somálska; vzhledem k tomu, že dne 11. listopadu 2015 podepsaly EU a Etiopie Společnou agendu pro migraci a mobilitu, jejímž cílem je prohloubit spolupráci a dialog mezi oběma stranami v oblasti migrace; F. vzhledem k tomu, že Etiopie je signatářem Dohody z Cotonou, v jejímž článku 96 se uvádí, že dodržování lidských práv a základních svobod patří k podstatným prvkům spolupráce mezi EU a AKT; G. vzhledem k tomu, že etiopské orgány používají nepřiměřené násilí proti pokojným demonstrantům a dopouštějí se porušování lidských práv příslušníků menšiny Oromo a jiných etnických skupin, kteří jsou proto, že jsou považováni za odpůrce vlády, vystaveni pronásledování a svévolného zatýkání a stávají se i obětí vražd; vzhledem k tomu, že etiopská vláda pravidelně obviňuje kritiky své politiky z toho, že se podílejí na teroristické činnosti; vzhledem k tomu, že na základě tvrdého protiteroristického zákona z roku 2009 dochází v Etiopii k stíhání novinářů, blogerů, demonstrantů a politických aktivistů; H. vzhledem k tomu, že situace se zhoršila v polovině dubna 2014, kdy vláda oznámila zahájení integrovaného regionálního plánu rozvoje Addis Abeby, který má vést k rozšíření městské infrastruktury na území Národního regionálního státu Oromia, největšího etiopského regionu obklopujícího Addis Abebu; I. vzhledem k tomu, že dne 14. ledna 2016 se vláda rozhodla tento rozsáhlý a kontroverzní plán městského rozvoje zrušit; vzhledem k tomu, že v důsledku rozšiřování Addis Abeby již muselo opustit své domovy mnoho oromijských rolníků, kteří uvázli v pasti chudoby;

95 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/89 Čtvrtek, 18. května 2017 J. vzhledem k tomu, že v letech 2015 a 2016 proběhly v Oromii masové demonstrace odpůrců rozšíření hranic města na území oromijských rolníků, kde žijí na dva miliony lidí, protože obyvatelé Oromie viděli ve vyvlastňování prostě zabírání půdy; vzhledem k tomu, že etiopská komise pro lidská práva, která byla pověřena vyšetřováním nepokojů, vydala 19. dubna 2017 zprávu, podle níž od června do října 2016 zahynulo 462 civilistů a 33 příslušníků bezpečnostních složek a 338 civilistů a 126 příslušníků bezpečnostních složek bylo zraněno; K. vzhledem k tomu, že dne 9. října 2016 vyhlásil etiopský premiér Hailemariam Desalegn v souladu s etiopskou ústavou výjimečný stav; vzhledem k tomu, že výjimečný stav opravňuje armádu k tomu, aby na celém území státu zajišťovala bezpečnost, a dále omezuje svobodu slova a přístup k informacím; vzhledem k tomu, že dne 15. března 2017 vláda oznámila, že bylo odvoláno několik restriktivních opatření platných za výjimečného stavu, armádní velení již nebude mít pravomoc svévolně zatýkat osoby a provádět domovní prohlídky bez soudního příkazu a bude zrušen zákaz vycházení a některá omezení činnosti sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že dne 29. března 2017 etiopský parlament jednomyslně schválil prodloužení výjimečného stavu o čtyři měsíce; L. vzhledem k tomu, že dne 30. listopadu 2016 etiopské bezpečnostní síly zatkly dr. Mereru Gudinu, předsedu opoziční strany Oromijský lidový kongres v Addis Abebě, a to poté, co dne 9. listopadu 2016 navštívil Evropský parlament, kde účastnil diskuse s jinými opozičními politiky, čímž údajně porušil zákon o výjimečném stavu, neboť vyvíjel nátlak na vládu, ohrožoval společnost násilnými prostředky a pokoušel se narušit ústavní pořádek ; vzhledem k tomu, že jeho žádost o propuštění na kauci byla zamítnuta, takže se stále nachází ve vazbě, kde čeká na rozhodnutí soudu; vzhledem k tomu, že dne 24. února 2017 byl dr. Gudina spolu s dvěma dalšími osobami, Berhanu Negou a Jawarem Mohammedem, obviněn ze čtyř různých trestných činů podle etiopského trestního zákoníku; M. vzhledem k tomu, že zatčeni byli také další aktivisté, novináři a obránci lidských práv, k nimž patří Getachew Shiferaw (šéfredaktor Negere Ethiopia), Fikadu Mirkana (Oromijská rozhlasová a televizní organizace), Eskinder Nega (významný novinář), Bekele Gerba (oromijský mírový aktivista) a Andargachew Tsige (opoziční politik), a stále se nacházejí ve vazbě; vzhledem k tomu, že internetový aktivista Yonathan Tesfaye byl za komentáře, které učinil na Facebooku, odsouzen na základě protiteroristických právních předpisů a hrozí mu 10 až 20 let vězení; N. vzhledem k tomu, že švédsko-etiopský kardiolog dr. Fikru Maru vedl v Addis Abebě první etiopský kardiologickou kliniku; vzhledem k tomu, že dr. Fikru Maru se od roku 2013 nachází ve vazbě na základě velmi pochybných obvinění; vzhledem k tomu, že strávil několik let ve vězení, aniž by byl souzen; vzhledem k tomu, že nyní, kdy se blíží konec jeho trestu, byl obviněn z dalších trestných činů terorismu ; O. vzhledem k tomu, že Etiopii nedávno navštívilo několik vysokých činitelů v oblasti lidských práv, mezi nimiž byli i vysoký komisař OSN pro lidská práva a zvláštní zástupce Evropské unie pro lidská práva Stavros Lambrinidis, a to u příležitosti zahájení odvětvového dialogu o lidských právech a správě v rámci strategického závazku EU a Etiopie; vzhledem k tomu, že při zlepšování stavu lidských práv v Etiopii bylo dosaženo jen malého pokroku, mimo jiné v důsledku zatýkání osobností politického života, používání protiteroristického zákona a zákona o organizacích občanské společnosti a prodloužení výjimečného stavu; P. vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Raád Zaíd Husajn dne 5. května 2017 prohlásil, že etiopský zákon o charitách a organizacích občanské společnosti, protiteroristický zákon a zákon o sdělovacích prostředcích zjevně nejsou v souladu s příslušnými právními normami a měly by být pozměněny ; 1. vyzývá etiopskou vládu, aby dr. Mereru Gudinu, dr. Fikru Maru a všechny ostatní politické vězně okamžitě propustila na kauci a zprostila všech obvinění a aby zastavila stíhání Berhanu Negy a Jawara Mohammeda, kteří byly obviněni v nepřítomnosti a kteří jsou nyní v exilu; zdůrazňuje, že pokud má být dialog s opozicí považován za důvěryhodný, musí

96 C 307/90 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 být přední opoziční politikové, jako je dr. Merera Gudina, propuštěni; vyzývá vysokého zástupce EU, aby vyzval členské státy EU k tomu, aby intenzivně usilovaly o zřízení mezinárodní komise pověřené věrohodným, transparentním a nezávislým vyšetřením případů zabití demonstrantů a aby vyvíjeli nátlak na etiopskou vládu s cílem přimět ji k udělení souhlasu s tímto vyšetřováním; 2. žádá etiopskou vládu, aby pokračovala v rušení restriktivních opatření a ukončila výjimečný stav, který brání svobodě projevu a omezuje možnost projevovat různé legitimní názory na etiopskou společnost, což je velmi zapotřebí k tomu, aby se vyřešila krize, jíž Etiopie prochází; zdůrazňuje, že pokud nebude v Etiopii tato diskuse probíhat, bude ohrožena stabilita země; 3. žádá etiopské orgány, aby přestaly zneužívat protiteroristické zákony (zákon proti terorismu č. 652/2009) k potlačování legitimních protestů a projevů nesouhlasu; žádá rovněž etiopskou vládu, aby své protiteroristické zákony pozměnila; 4. domnívá se, že Etiopie potřebuje demokratickou účast s větší etnickou rozmanitostí a rovnější přístup k politickým, ekonomickým, sociálním a kulturním příležitostem mezi různými etnickými a náboženskými skupinami; 5. žádá etiopskou vládu, aby plně dodržovala svobodu projevu, sdružování a tisku, jak je zaručuje etiopská ústava, a aby propustila nespravedlivě zadržované novináře a blogery; je pevně přesvědčen, že mírový protest je součástí demokratického procesu a že za všech okolností je třeba se vyvarovat reakce za použití nepřiměřeného násilí; žádá vládu, aby se řídila doporučeními, které k nedávnými násilným protestům vydala etiopská komise pro lidská práva, zejména pokud jde o stíhání příslušníků různých bezpečnostních složek odpovědných za násilí, prevenci útoků na některé etnické skupiny a obranu práva občanů na spravedlnost; 6. připomíná etiopské vládě, že je její povinností zaručit základní práva včetně přístupu ke spravedlnosti a práva na řádný proces, jak vyplývá z Africké charty a dalších mezinárodních a regionálních lidskoprávních nástrojů, včetně Dohody z Cotonou, a zvláště jejích článků 8 a 96; 7. vyzývá etiopskou vládu, aby lidskoprávním a nevládním organizacím poskytla neomezený přístup do všech částí země, zejména do oblastí, v nichž dochází ke střetům a protestům; 8. vyjadřuje znepokojení nad zákony, které výrazně omezují právo na svobodu projevu, tisku, informací, sdružování a pokojného shromažďování a brání sledování stavu lidských práv; 9. připomíná, že Etiopie je důležitou zemí, do níž míří, přes niž cestují a z níž pocházejí migranti, a že v této zemi se nachází největší počet uprchlíků ze všech afrických států; bere na vědomí přijetí společné agendy EU a Etiopie o migraci, která se zabývá problematikou uprchlíků, hraničních kontrol a boje proti obchodování s lidmi; vyzývá rovněž Evropskou komisi, aby úzce sledovala všechny projekty, které byly nedávno zahájeny v rámci svěřeneckého fondu EU pro Afriku; připomíná, že Etiopie je druhým nejlidnatějším státem v Africe a jednou z nejrychleji rostoucích afrických ekonomik, nicméně že stále zůstává jednou z nejchudších zemí; připomíná, že s km hranic je Etiopie ohrožována nestabilní situací v sousedních zemích, čelí neustálému přílivu migrantů a hostí na uprchlíků; 10. poukazuje na to, že Etiopie hraje významnou úlohu v regionu, zejména s ohledem na svou podporu stabilizaci Somálska, boji proti terorismu, mírovému procesu mezi Súdánem a Jižním Súdánem a uvnitř Jižního Súdánu; je přesvědčen, že je velmi důležité, aby Evropská unie vedla s touto klíčovou zemi politický dialog; 11. vyjadřuje hluboké znepokojení nad současným obdobím sucha v Etiopii, v jehož důsledku se zhoršuje humanitární situace v zemi; vítá, že bylo poskytnuto dalších 165 milionů EUR na pomoc regionu v souvislosti s krizí v Jižním Súdánu a sousedních zemích a se suchem v Etiopii, Somálsku a Keni;

97 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/91 Čtvrtek, 18. května oceňuje, že Etiopie dosahuje pokroku při zlepšování životních podmínek svého rychle rostoucího obyvatelstva, včetně uprchlíků z oblasti konfliktů v sousedních státech, a vyjadřuje jí uznání za to, že v regionu i v celé Africké unii hraje vedoucí úlohu; 13. zastává názor, že EU by měla ve své budoucí spolupráci s Etiopií brát v potaz také dosažení významného pokroku v plnění ukazatelů lidských práv; 14. vyzývá etiopské orgány, aby bránily národnostní diskriminaci a podnikly kroky k rozvoji mírového a konstruktivního dialogu mezi různými skupinami obyvatel; 15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyni Evropské komise, parlamentům a vládám členských států, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, Komisi Africké unie, Panafrickému parlamentu a etiopské vládě.

98 C 307/92 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 P8_TA(2017)0220 Jižní Súdán Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o Jižním Súdánu (2017/2683(RSP)) (2018/C 307/13) Evropský parlament, s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu a Jižním Súdánu, s ohledem na prohlášení tzv. trojky (USA, Velké Británie a Norska) a EU ze dne 8. května 2017 o bezpečnostní situaci v Jižním Súdánu, s ohledem na prohlášení mluvčí generálního tajemníka OSN ze dne 29. dubna 2017 o Jižním Súdánu, s ohledem na závěrečnou zprávu o Jižním Súdánu, kterou dne 13. dubna 2017 vydala skupina odborníků Rady bezpečnosti OSN, s ohledem na komuniké o Jižním Súdánu, které bylo vydáno na 30. mimořádném summitu Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) dne 25. března 2017, s ohledem na výsledky 34. zasedání Rady pro lidská práva v Ženevě, které se konalo v období od 27. února do 24. března 2017, s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 23. března 2017 o Jižním Súdánu, s ohledem na prohlášení Komise ze dne 1. února 2017 adresované Evropskému parlamentu, s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č (2016) ze dne 16. prosince 2016, s ohledem na závěry Evropské rady o Jižním Súdánu ze dne 12. prosince 2016, s ohledem na zprávu Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitosti (OCHA) ze dne 9. května 2017, která se týká humanitární situace, s ohledem na dohodu Mezivládního úřadu pro rozvoj o vyřešení konfliktu v Jihosúdánské republice ze dne 17. srpna 2015, s ohledem na súdánskou souhrnnou mírovou dohodu z roku 2005, s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou, s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů, s ohledem na Smlouvu o mezinárodním obchodu s konvenčními zbraněmi, s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Jižní Súdán je už přes tři roky zapleten do občanské války, která vypukla poté, co prezident země a člen etnické skupiny Dinků Salva Kiir obvinil svého propuštěného viceprezidenta Rieka Machara, který je etnickým Nuerem, že proti němu osnoval státní převrat; vzhledem k tomu, že Riek Machar přípravu státního převratu popírá; B. vzhledem k tomu, že přes podepsání dohody o vyřešení konfliktu v Jihosúdánské republice v srpnu 2015 nadále dochází k masivnímu porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a humanitárního práva a že neexistuje odpovědnost za jejich porušování v rámci tohoto konfliktu;

99 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/93 Čtvrtek, 18. května 2017 C. vzhledem k tomu, že země stojí v důsledku občanské války na prahu hladomoru a hospodářského kolapsu, kdy bylo více než 3,6 milionu lidí nuceno uprchnout z domovů a 4,9 milionu lidí trpí podle odhadů nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že humanitární potřeby i nadále rostou a dosahují znepokojivé míry, kdy podle odhadů potřebuje humanitární pomoc 7,5 milionů lidí a více než milion osob v současnosti našlo útočiště v zařízeních OSN; vzhledem k tomu, že agentury OSN zintenzivnily svou žádost o humanitární pomoc a uvádějí, že k tomu, aby pomohly zmírnit nepředstavitelné utrpení, potřebují alespoň 1,4 mld. USD; vzhledem k tomu, že dosud bylo získáno pouze 14 % této částky; D. vzhledem k tomu, že při současném tempu zahyne nebo bude muset opustit své domovy do konce roku 2017 polovina obyvatel země; vzhledem k tomu, že se neví, kolik lidí bylo v důsledku násilí zabito; E. vzhledem k tomu, že podle závěrů nejnovější zprávy skupiny odborníků OSN se největšího množství případů násilí a porušování lidských práv dopouští vláda jižního Súdánu, přičemž se má za to, že hladomor byl způsoben uměle, a to v důsledku mrhání penězi na zbraně, kterého se vláda dopouští a které je považováno za jednu z hlavních příčin; F. vzhledem k tomu, že nedávná rozsáhlá vládní ofenziva ve městech Yuai, Waat, Tonga a Kodok vedla k tragickému zhoršení humanitární situace, mj. k tomu, že svůj domov muselo opustit osob; vzhledem k tomu, že k tomu došlo po zabití velkého počtu civilistů dne 8. dubna 2017 ve městě Wau na západě země, což byl akt kolektivního trestu na základě etnické příslušnosti a politických názorů; vzhledem k tomu, že vládní síly se v rozporu s právem týkajícím se ozbrojených konfliktů stále zaměřují na civilisty a zabránily činnosti mise OSN na ochranu civilních osob; G. vzhledem k tomu, že vláda zničila nemocnice a kliniky, což představuje válečný zločin; vzhledem k tomu, že došlo ke krádeži vybavení nemocnic a klinik, což vedlo k uzavření těchto zařízení a k tomu, že lidé nedostávají život zachraňující léčebnou péči; H. vzhledem k tomu, že v Jižním Súdánu byla zničena nebo poškozena či je obsazena nebo uzavřena každá třetí škola, což má vliv na vzdělávání celé generace dětí; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že akutní podvýživou trpí více než dětí mladších pěti let; I. vzhledem k tomu, že ze země uprchly přibližně dva miliony dětí, což představuje 62 % uprchlíků, kteří opustili Jižní Súdán, a že jim tento konflikt způsobuje neúnosné trauma, stres a emoční strádání; vzhledem k tomu, že podle odhadů ozbrojené síly a skupiny v zemi naverbovaly či k tomuto účelu využily dětí, převážně chlapců; vzhledem k tomu, že tisíce dětí bylo zabito, znásilněno, nuceno opustit své domovy nebo přišlo o rodiče; J. vzhledem k tomu, že dochází k systematickému znásilňování a unášení žen a dívek, kdy se tato metoda používá jako válečně zbraň, a že podle zjištění OSN bylo znásilněno, většinou ze strany policistů nebo vojáků, 70 % žen žijících v táborech v Džubě zřízených pro osoby, které musely opustit své domovy; K. vzhledem k tomu, že v důsledku nestability v sousedních zemích přebývá v Jižním Súdánu přibližně uprchlíků ze Súdánu, z Demokratické republiky Kongo, z Etiopie a ze Středoafrické republiky; L. vzhledem k tomu, že v červnu 2016 Světová zdravotnická organizace oznámila propuknutí epidemie cholery, která už postihla tisíce lidí a údajně se v posledních týdnech dále rozšířila; vzhledem k tomu, že mnoho úmrtí v důsledku cholery, malárie, spalniček, průjmu a akutních chorob postihujících dýchací cesty je způsobeno extrémní chudobou a žalostnými životními podmínkami a že řadě úmrtí by bylo možné předejít, pokud by tyto osoby měly přístup ke zdravotní péči;

100 C 307/94 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 M. vzhledem k tomu, že v dohodě o vyřešení konfliktu v Jihosúdánské republice je stanoveno, že mandát přechodné vlády národní jednoty by měl skončit po volbách v srpnu 2018; N. vzhledem k tomu, že podle zpráv OSN a dalších důvěryhodných zpráv zprostředkovatelé z členských států EU a mnoha třetích zemí poskytují ozbrojeným frakcím v Jižním Súdánu vrtulníky a automatické zbraně a vojenskou logistickou pomoc; vzhledem k tomu, že v důsledku dlouhodobého charakteru konfliktu došlo k vytvoření nových ozbrojených skupin a k militarizaci společnosti; O. vzhledem k velmi znepokojivému množství útoků na humanitární konvoje a humanitární pracovníky; vzhledem k tomu, že od prosince 2013 bylo zabito 79 humanitárních pracovníků; vzhledem k tomu, že zcela nedávno, v březnu 2017, bylo zabito šest humanitárních pracovníků a jejich řidičů, což mezi dosavadními útoky na tyto pracovníky představuje útok s největším počtem obětí; P. vzhledem k tomu, že Komise dne 21. února 2017, po vypuknutí hladomoru, oznámila balíček pomoci pro mimořádné situace v hodnotě 82 milionů EUR; vzhledem k tomu, že EU je jedním z největších dárců, který této zemi v rámci humanitární pomoci poskytl v roce 2016 více než 40 % veškerých prostředků na podporu programů na záchranu životů a od začátku konfliktu v roce 2013 přibližně 381 milionů EUR; 1. vyjadřuje vážné znepokojení nad pokračujícím konfliktem v Jižním Súdánu; vyzývá k okamžitému ukončení všech vojenských operací a prezidentu Salvu Kiirovi a bývalému viceprezidentovi Rieku Macharovi znovu připomíná jejich povinnost vyplývající z dohody o vyřešení konfliktu v Jihosúdánské republice; vyzývá prezidenta Kiira, aby okamžitě splnil svůj závazek, že jednostranně vyhlásí příměří, jak dne 25. března 2017 sdělil vrcholným představitelům Mezivládního úřadu pro rozvoj; 2. vyzývá, aby všechny strany ozbrojeného konfliktu okamžitě a s konečnou platností zastavily páchání veškerého sexuálního násilí na civilním obyvatelstvu, zejména na ženách a dávkách; připomíná, že znásilnění jakožto válečná zbraň představuje válečný zločin, který je podle mezinárodního práva trestný; vyzývá vládu Jižního Súdánu, aby poskytla ochranu všem ohroženým skupinám, postavila pachatele těchto činů před soud a ukončila beztrestnost příslušníků policie a armády; 3. odsuzuje veškeré útoky proti civilnímu obyvatelstvu a humanitárním pracovníkům a útoky na tyto pracovníky, které vedou k přerušení poskytování pomoci zaměřené na záchranu životů a k ukončení humanitárních dodávek; zdůrazňuje, že konflikt nelze vyřešit vojensky a že vláda Jižního Súdánu musí zajistit smysluplné příměří, a prokázat tak, že je odhodlána zajistit mír a stabilitu; domnívá se, že odhodlání zajistit mír musí jít nad rámec samotného ukončení vojenských akcí a musí zahrnovat stažení jednotek, rozpuštění etnických milic, umožnění neomezeného poskytování humanitární pomoci a propuštění politických vězňů; 4. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad závažnou humanitární situací v celé zemi, která se neustále zhoršuje; znovu proto EU a její členské státy vyzývá, aby s cílem zmírnit hlad navýšily humanitární pomoc a aby naléhaly na vládu Jižního Súdánu, aby zajistila, aby zásobovací trasy pro humanitární pomoc zůstaly otevřeny; 5. s politováním konstatuje, že děti do ozbrojeného konfliktu v Jižním Súdánu verbují všechny strany; zdůrazňuje, že verbování dětí některou ze stran konfliktu je válečný zločin, za nějž musejí být velitelé trestně odpovědni; varuje, že v současnosti celé generaci mladých lidí hrozí závažné trauma a vážné emoční strádání a také to, že se jim nedostane vzdělání; vyzývá, aby EU v rámci plánování svých humanitárních a rozvojových programů pomáhala při poskytování základního vzdělání a dlouhodobého začleňování do společnosti a poradenství; důrazně odsuzuje používání vzdělávacích zařízení k vojenským operacím; 6. vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby využily veškerých dostupných prostředků k tomu, aby zapojily OSN, Africkou unii a Mezivládní úřad pro rozvoj do vytvoření nového politického procesu, aby bylo možné dosáhnout trvalého příměří a úplné realizace těch kapitol mírové dohody, které se týkají bezpečnosti a řádného vládnutí; 7. domnívá se, že Africká unie podporovaná Evropskou unií a jejími členskými státy musí hrát při zprostředkování politického řešení zaměřeného na dosažení trvalého míru v Jižním Súdánu aktivní úlohu, mj. vyčlenit více prostředků pro vyslance Africké unie Alphy Oumara Konareho v této zemi; podporuje výzvy k tomu, aby Komise Africké unie zorganizovala mezinárodní konferenci za účasti OSN a Mezivládního úřadu pro rozvoj, s cílem sjednotit a vzájemně sladit mezinárodní snahy o ukončení války v Jižním Súdánu;

101 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/95 Čtvrtek, 18. května znovu potvrzuje, že plně podporuje činnost zvláštního zástupce OSN pro Jižní Súdán a mandát mise OSN v Jižním Súdánu a jejích regionálních jednotek ochrany, jejichž úkolem je chránit civilní obyvatelstvo a odrazovat od násilí na něm a vytvořit podmínky nutné k poskytování humanitární pomoci; vyzývá všechny strany, aby umožnily rychlé vyslání aktivních regionálních jednotek ochrany, které mají mandát Rady bezpečnosti OSN a mají podpořit aktivní přítomnost mise OSN v této zemi, a vyzývá členské státy a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby tuto misi v rámci evropských kapacit naléhavě podpořily; 9. poukazuje na to, že je naléhavě nutné založit hybridní soud pro Jižní Súdán, což znamená, že Africká unie by přijímala právní rozhodnutí a OSN a EU by tomu napomáhaly poskytováním finančních prostředků; připomíná, že to je součást mírové dohody z roku 2016, a proto by se o tom už nemělo jednat; 10. trvá na tom, že aby byl proces národního dialogu smysluplný a aby zahrnoval všechny příslušné strany, měl by splňovat jasné ukazatele, včetně neutrálního vedení a zapojení opozičních skupin a Jihosúdánců žijících mimo svou zemi, a že k tomu, aby byl tento proces legitimní a účinný, musí zahrnovat také zástupce všech stran konfliktu a další jihosúdánské zainteresované strany, včetně zástupkyň žen; 11. odsuzuje veškeré pokusy o omezení svobody projevu, která je základním lidským právem a součástí skutečné politické diskuze; odsuzuje zabíjení humanitárních pracovníků, zástupců občanské společnosti a novinářů a požaduje, aby byli pachatelé těchto trestných činů postaveni před soud; vyzývá k okamžitému propuštění všech politických vězňů; 12. odsuzuje veškeré útoky na vzdělávací zařízení a veřejné budovy a využívání škol k vojenským účelům; vyzývá strany, aby dodržovaly pokyny pro ochranu škol a univerzit před vojenským využitím v době ozbrojeného konfliktu; 13. s politováním konstatuje, že Rada bezpečnosti OSN dne 23. prosince 2016 nepřijala rezoluci, která by uvalila na Jižní Súdán zbrojní embargo a třem nejvyšším představitelům Jižního Súdánu zakázala cestovat a zmrazila jejich majetek; vyzývá EU, aby se snažila o zavedení mezinárodního zbrojního embarga na Jižní Súdán a aby bylo toto embargo účinně prosazováno; je znepokojen zprávami o přesunech zbraní do Jižního Súdánu, k němuž dochází v rozporu se společným postojem Rady 2008/944/CFSP a který umožňují zprostředkovatelé se sídlem v členských státech EU; naléhavě vyzývá členské státy a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby prosazovaly dodržování unijního režimu kontroly zbrojení a aby se formálně zabývaly každou třetí zemí, u níž se prokáže, že do Jižního Súdánu vyváží zbraně a poskytuje mu vojenskou logistickou podporu; 14. vyzývá orgány, aby zajistily bezpečný a důstojný návrat či přesídlení vnitřně vysídlených osob; vyzývá k používání cílených sankcí proti hlavním politickým a vojenským činitelům ve vládě nebo opozici, kteří napomáhají pokračování konfliktu nebo kteří se dopustili porušování lidských práv, a to v rámci strategie EU, která by zajistila dodávky humanitární pomoci, zachování příměří a zahájení nového politického procesu nutného k uplatňování mírové dohody; 15. domnívá se, že v důsledku stále znovu propukajícího konfliktu, nedostatečné bezpečnosti a masového opouštění domovů není za současné politické situace možné uspořádat důvěryhodné a pokojně probíhající volby; připomíná, že mandát přechodné vlády národní jednoty trvá do června 2018; poukazuje na to, že je nutné, aby jihosúdánské ženy hrály při mírových rozhovorech a na postech ve vedení země nezastupitelnou úlohu; vyzývá EU, aby podporovala ženy v řadových pozicích, které jsou schopny podstatně zvýšit kvalitu mírových jednání tím, že zvrátí tendenci k podezřívání, vybudují důvěru a napomohou usmíření; 16. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě Jižního Súdánu, Mezivládnímu úřadu pro rozvoj, jihosúdánskému komisaři pro lidská práva, národnímu zákonodárnému shromáždění Jižního Súdánu, orgánům Africké unie, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a generálnímu tajemníkovi OSN.

102 C 307/96 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 P8_TA(2017)0222 Správná skladba financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 ke správné skladbě financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU (2016/2302(INI)) (2018/C 307/14) Evropský parlament, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na hlavu XVIII této smlouvy, s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ( 1 ) (nařízení o společných ustanoveních), a na akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty spojené s příslušnými články tohoto nařízení, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 ( 2 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 ( 3 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ( 4 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 Evropský fond pro strategické investice ( 5 ), s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o Evropské územní spolupráci osvědčené postupy a inovativní opatření ( 6 ), s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o politice soudržnosti a přezkumu strategie Evropa 2020 ( 7 ), s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 s názvem Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie ( 8 ), s ohledem na stanovisko Výboru pro regionální rozvoj obsažené ve zprávě Výboru pro rozpočtovou kontrolu o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014 (A8-0050/2016), ( 1 ) Úř. věst. L 347, , s ( 2 ) Úř. věst. L 347, , s ( 3 ) Úř. věst. L 347, , s ( 4 ) Úř. věst. L 347, , s ( 5 ) Úř. věst. L 169, , s. 1. ( 6 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0321. ( 7 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0384. ( 8 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0308.

103 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/97 Čtvrtek, 18. května 2017 s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 s názvem Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů (COM(2015)0639), s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané Investiční plán pro Evropu (COM(2014)0903), s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané Pokyny ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování ( 1 ), s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti ze dne 23. července 2014 nazvanou Investice pro pracovní místa a růst (COM(2014)0473), s ohledem na souhrnnou zprávu Komise ze srpna 2016 o ex-post hodnocení programů politiky soudržnosti v období s důrazem na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS), s ohledem na zprávu Komise ze dne 30. října 2014 podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu, sestavená ke dni 31. prosince 2013 (COM(2014)0686), s ohledem na pokyny Komise ze dne 26. listopadu 2015 pro členské státy k čl. 42 odst. 1 písm. d) nařízení o společných ustanoveních způsobilé náklady na řízení a související platby, s ohledem na pokyny Komise ze dne 10. srpna 2015 pro členské státy k čl. 37 odst. 7, 8 a 9 nařízení o společných ustanoveních kombinování podpory z finančního nástroje s jinými formami podpory, s ohledem na pokyny Komise ze dne 27. března 2015 pro členské státy k čl. 37 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních hodnocení ex ante, s ohledem na referenční pokyny Komise pro řídící orgány ze dne 2. července 2014 nazvané Finanční nástroje v programech EISF , s ohledem na souhrnnou zprávu Komise z listopadu 2016 nazvanou Finanční nástroje v rámci evropských strukturálních a investičních fondů. Shrnutí údajů o pokroku při financování a provádění finančních nástrojů v programovém období v souladu s článkem 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/ 2013, s ohledem na souhrnnou zprávu Komise z prosince 2015 nazvanou Shrnutí údajů o pokroku při financování a provádění nástrojů finančního inženýrství na programové období v souladu s článkem 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, s ohledem na souhrnnou zprávu Komise ze září 2014 nazvanou Shrnutí údajů o pokroku při financování a provádění nástrojů finančního inženýrství oznámených řídicími orgány v souladu s čl. 67 odst. 2 písm. j) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, ( 1 ) Úř. věst. C 19, , s. 4.

104 C 307/98 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 13. listopadu 2015 nazvaný Činnosti související s finančními nástroji (doprovodný dokument ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu, sestavené ke dni 31. prosince 2014) (SWD (2015)0206), s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2016 nazvanou Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů ponaučení z programového období , s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2015 nazvanou Jsou finanční nástroje úspěšným a slibným nástrojem v oblasti rozvoje venkova?, s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 16/2014 nazvanou Účinnost kombinování grantů regionálních investičních facilit s půjčkami finančních institucí za účelem podpory vnějších politik EU, s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 2/2012 nazvanou Finanční nástroje pro malé a střední podniky spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj, s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 14. října 2015 nazvané Finanční nástroje na podporu územního rozvoje, s ohledem na závěrečnou zprávu Evropské investiční banky z března 2013 nazvanou Finanční nástroje: inventura v rámci příprav na programové období , s ohledem na studii z října 2016 nazvanou Finanční nástroje v programovém období : první zkušenosti členských států, již zadalo generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti, s ohledem na studii s názvem Revize úlohy skupiny EIB v evropské politice soudržnosti z března 2016, již zadalo generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti, s ohledem na briefing výzkumné služby Evropského parlamentu z května 2016 s názvem Výzvy pro politiku soudržnosti EU: otázky v nadcházející reformě na období po roce 2020, s ohledem na briefing výzkumné služby Evropského parlamentu ze září 2015 s názvem Provádění politiky soudržnosti v EU28, s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0139/2017), A. vzhledem k tomu, že přezkum/revize víceletého finančního rámce (VFR) a skutečnost, že programové období se blíží ke své polovině, vyvolaly diskusi o skladbě grantů a finančních nástrojů poskytnutých z rozpočtu EU v období po roce 2020; B. vzhledem k tomu, že souhrnný návrh (COM(2016)0605) představuje jedinou příležitost k řadě zlepšení systému, který řídí současné programové období, v polovině období; C. vzhledem k tomu, že pojem finanční nástroje zahrnuje celou řadu nástrojů a že hodnocení a rozhodnutí o jejich používání vyžadují soustavné podrobné analýzy jednotlivých případů spojené s posouzením konkrétních potřeb místních a regionálních ekonomik nebo konkrétních cílových skupin;

105 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/99 Období spolehlivé investování prostřednictvím grantů a finančních nástrojů Čtvrtek, 18. května uznává, že přestože byly tyto finanční nástroje navrženy před finanční a hospodářskou krizí a v hospodářském kontextu této krize nebyly nejvhodnější, zprávy Komise jednoznačně prokazují, že investice z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů prostřednictvím grantů a finančních nástrojů měly výrazný dopad a viditelné výsledky v podobě investic v regionech EU, které dosáhly částky 347,6 miliardy EUR bez spolufinancování ze strany členských států a zdrojů dodatečně aktivovaných pomocí pákového efektu; 2. vítá stávající operace Evropské investiční banky (EIB) v oblasti politiky soudržnosti patrné ve výročních a odvětvových zprávách, které prokazují dopad na MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací, infrastrukturu, výzkum a inovace, životní prostředí, energetiku a zemědělství; vyvozuje, že odhadovaná výše úvěrů EIB poskytnutých na podporu politiky soudržnosti v období činí 147 miliard EUR, což představuje přibližně 38 % veškerých úvěrů v EU; Období nová stránka v investování prostřednictvím ESI fondů 3. vítá skutečnost, že v období se očekávají investice EU prostřednictvím ESI fondů v hodnotě 454 miliard EUR, přičemž se spolufinancováním investic ze strany členských států formou grantů a finančních nástrojů se očekává, že celková částka dosáhne hodnoty 637 miliard EUR; 4. všímá si, že v rámci sdíleného řízení politiky soudržnosti se zvýšily jak objem, tak kvalita finančních nástrojů (v podobě mikroúvěrů, půjček, záruk a soukromého a rizikového kapitálu); vyzdvihuje dvě hlavní příčiny tohoto trendu období přineslo cenné zkušenosti a ponaučení ohledně provádění ESI fondů prostřednictvím grantů a finančních nástrojů, zatímco VFR na období odráží skutečnost, že je s ohledem na nedávnou krizi potřeba více finančních nástrojů kvůli fiskálním omezením; 5. konstatuje, že podle odhadů by se měly téměř zdvojnásobit prostředky přidělené na finanční nástroje v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti (FS) a Evropského sociálního fondu (ESF) mezi obdobím , kdy dosahovaly 11,7 miliardy EUR, a obdobím , kdy by měly dosáhnout 20,9 miliardy EUR; konstatuje, že finanční nástroje by tudíž představovaly 6 % celkových prostředků přidělených na politiku soudržnosti v období ve výši 351,8 miliardy ve srovnání s 3,4 % z 347 miliard přidělených v období ; 6. konstatuje, že příspěvky z Fondu soudržnosti činí přibližně 75 miliard EUR a představují tak 11,8 % celkových prostředků na finanční nástroje na období ; vítá zvýšení příspěvku ze 70 miliard EUR v období na 75 miliard EUR v období ; zdůrazňuje, že příspěvek do Fondu soudržnosti by neměl být snižován, neboť přibližně 34 % obyvatel EU žije v regionech, které dostávají pomoc z tohoto fondu; 7. bere na vědomí, že k 31. prosinci 2015 vyčlenilo 21 členských států ve stávajícím VFR celkovou částku 5 571,63 milionu EUR v příspěvcích operačních programů na finanční nástroje, z čehož 5 005,25 milionu EUR pochází z EFRR a FS; 8. vítá, že klíčové regulační změny v programování, provádění a řízení finančních nástrojů, jako jsou přímé vazby na všech 11 tematických cílů, náležité povinné hodnocení ex ante, které umožňuje odhalit selhání trhu, vytváření individualizovaných a zjednodušených standardních finančních nástrojů a mechanismů pro podávání zpráv, mohou mít zásadní příznivý dopad na atraktivitu a rychlost provádění politiky soudržnosti díky odstraňování právní nejistoty, která vznikla v období ; žádá však, aby bylo vyvinuto úsilí k zajištění toho, aby dotyčné změny neměly vliv na atraktivitu finančních nástrojů a rychlost jejich provádění; Granty a finanční nástroje logika intervence definuje skladbu 9. zdůrazňuje, že ačkoli granty a finanční nástroje ESI fondů, které nejsou samoúčelné, podporují stejné cíle politiky soudržnosti, mají v rámci sdíleného řízení odlišnou logiku intervence a využití se zaměřením na potřeby územního rozvoje, na potřeby odvětví nebo na potřeby trhu;

106 C 307/100 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května uznává, že v závislosti na druhu projektu mají granty ve srovnání s finančními nástroji různé výhody: podporují projekty, které nemusí nutně generovat výnosy, poskytují financování na projekty, které z různých důvodů nedokáží získat prostředky ze soukromých nebo z veřejných zdrojů, cílí na specifické příjemce, oblasti a regionální priority a jejich využívání je méně složité díky získaným zkušenostem a kapacitám; uvědomuje si, že granty jsou v některých případech svázány omezeními, mezi něž patří: problematické dosahování kvality a udržitelnosti projektů, riziko, že v dlouhodobém výhledu nahradí veřejné financování, a vytlačení potenciálních soukromých investic, a to i v případě opakujících se projektů a schopnosti vytvářet zisky za účelem splácení financování úvěrem; 11. uznává, že finanční nástroje nabízejí výhody, jako například pákový a revolvingový efekt, přilákání soukromého kapitálu i pokrytí konkrétních investičních mezer prostřednictvím kvalitních bankami financovatelných projektů, čímž maximalizují účinnost a účelnost provádění regionální politiky; uvědomuje si, že finanční nástroje mají určité nevýhody, kvůli nimž by se tyto nástroje mohly dostávat do konfliktu s atraktivnějšími celostátními nebo regionálními nástroji, jako například: pomalejší provádění v některých regionech, větší složitost, nižší než očekávaný pákový efekt finančních nástrojů podporovaných ESI fondy a v některých případech vyšší náklady na provádění a správu; konstatuje, že v určitých oblastech politiky, například v případě určitých druhů veřejné infrastruktury, sociálních služeb, vědy a inovací nebo obecně projektů, které negenerují výnosy, jsou upřednostňovanou investicí granty; 12. zdůrazňuje, že logika intervence není dělící příčkou, nýbrž styčným bodem pro vytvoření rovných podmínek pro granty a finanční nástroje, aby mohla politika soudržnosti zajišťovat lepší pokrytí příjemců a investičních mezer prostřednictvím různých opatření; poukazuje na to, že logika intervence v rámci programování ESI fondů představuje přístup zdola nahoru a že všechny členské státy a regiony by při svobodném stanovování podílu finančních nástrojů nebo grantů jako prováděcích nástrojů, které přispívají k naplňování zvolených priorit, v rámci svých příslušných operačních programů měly zvažovat nejvhodnější řešení, přičemž je třeba mít na paměti, že do tohoto procesu jsou zapojeny a hrají v něm klíčovou úlohu místní a regionální orgány; připomíná, že tím, kdo musí dobrovolně rozhodnout o typu finančního nástroje, který je pro provádění nejvhodnější, jsou řídící orgány; Výkonnost finančních nástrojů výzvy 13. uznává význam používání finančních nástrojů při operacích v rámci politiky soudržnosti; vítá skutečnost, že zprávy o provádění finančních nástrojů v roce 2015 ukázaly pokrok i navzdory pozdnímu začátku aktuálního programového období; konstatuje však, že pokrok v provádění finančních nástrojů ESI fondů je velmi rozdílný nejen mezi členskými státy navzájem, nýbrž i uvnitř jednotlivých členských států; připomíná, že pozitivní zkušenosti a dopady při používání finančních nástrojů v programovém období doprovázela řada problémů týkajících se výkonnosti: opožděné zahájení operací, nepřesné posouzení trhu, rozdílná míra využívání v regionech, celkově nízké míry vyplácení prostředků, nízký pákový efekt, problematický revolving, vysoké náklady na správu a nedostatečně vysoké kapitálové vybavení; připomíná, že do roku 2015, poté co Komise prodloužila určité lhůty pro provádění finančních nástrojů, byla řada zjištěných nedostatků zmírněna prostřednictvím cílených opatření; 14. konstatuje, že prodlevy při provádění ESI fondů mohou mít dopad na míry vyplácení prostředků, revolving a pákový efekt, jenž by měl být založen na definici a metodikách požívaných mezinárodními organizacemi, jako je OECD, s jasným rozlišením veřejných a soukromých příspěvků a údajem o přesné míře možného pákového efektu v rámci každého finančního nástroje s rozdělením podle zemí a regionů; připomíná skutečnost, že prodlevy v období nezvratně přispěly k nedostatečné výkonnosti finančních nástrojů EFRR a ESF; zdůrazňuje, že prodlevy při provádění, jež lze přičíst pozdnímu začátku programového období, mohou poškodit výkonnost finančních nástrojů ESI fondů, což by mohlo vést k nepřesným závěrům hodnocení na konci období; vyzývá proto členské státy, aby podnikly veškeré nezbytné kroky ke zmírnění negativních dopadů opožděného provádění finančních nástrojů, zejména pokud jde o riziko jejich omezeného využití a dopadu; 15. je vážně znepokojen vysokou pravděpodobností, že se v druhé polovině stávajícího VFR opět ve velké míře nahromadí nezaplacené faktury, což by mohlo vážně ovlivnit i ostatní politiky financované EU;

107 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/101 Čtvrtek, 18. května konstatuje, že v EU panují značné rozdíly, pokud jde o rozšíření finančních nástrojů včetně ESI fondů a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), úvodní výsledky těchto fondů a očekávaný pákový efekt dodatečných zdrojů, jakož i dalších finančních nástrojů financovaných EU v nejvýkonnějších ekonomikách EU, jež vedou k podkopání cílů politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že celková úspěšnost těchto nástrojů záleží na tom, jak jednoduché je jejich používání, a na schopnosti členských států řídit investice jejich prostřednictvím, k čemuž jsou potřebné přesné a rozlišené ukazatele, které umožní hodnotit jejich skutečný dopad na politiku soudržnosti; Zjednodušení, synergie a technická pomoc řešení 17. vítá opatření Komise zaměřená na optimalizaci regulace a snižování byrokratické zátěže; zdůrazňuje, že i přes různá zlepšení stále přetrvává složitost a že od využívání finančních nástrojů odrazují problémy, jako je dlouhá doba na přípravu a administrativní zátěž pro příjemce; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s EIB, EIF a řídícími orgány s cílem zkombinovat daleko snadněji přístup k mikroúvěrům, půjčkám, zárukám a soukromému a rizikovému kapitálu z ESI fondů, a zároveň zajistit stejnou úroveň transparentnosti, demokratického dohledu, vykazování a kontrol; 18. konstatuje, že zvláštní ustanovení omezují pružnost při operacích s finančními nástroji; poukazuje na to, že pravidla státní podpory se jeví jako zvláště zatěžující, zejména při kombinování grantů a finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby zajistila vhodný rámec pro státní podporu a prozkoumala další možnosti k usnadnění dodržování předpisů v oblasti státní podpory na všech třech úrovních ze strany řídících orgánů, fondu fondů a finančních zprostředkovatelů; vyzývá k vytvoření rovných podmínek v pravidlech státní podpory týkajících se všech finančních nástrojů s cílem zabránit zvýhodňování určitých finančních zdrojů ve srovnání s ostatními, zejména v oblasti podpory malých a středních podniků; 19. zdůrazňuje důležitost auditování výkonnosti finančních nástrojů včetně auditování operací skupiny EIB v rámci politiky soudržnosti; konstatuje, že auditní činnost zahrnuje přístup k celému cyklu ESI fondů; vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány, aby prostřednictvím procesu auditu identifikovaly příležitosti ke zjednodušení a součinnosti; vyzývá tedy Komisi, aby se zaměřila na srovnávací analýzu grantů a finančních nástrojů, na další budování kapacit, metodiku auditů a pokyny pro procesy auditu, které by neměly zvyšovat finanční a administrativní zátěž příjemců; 20. poukazuje na to, že kombinování grantů a finančních nástrojů má neprozkoumaný potenciál; zdůrazňuje, že vedle pokynů pro orgány jsou potřebná další zjednodušení a harmonizace pravidel, jež se týkají kombinování různých ESI fondů, jakož i pravidel pro kombinování ESI fondů s nástroji, jako jsou Horizont 2020 a EFSI; vyzývá k lepší regulaci ve formě jasných, konzistentních a cílených pravidel, pokud jde o uvolnění regulační zátěže tím, že bude usnadněno výše zmíněné kombinování zdrojů z více než jednoho programu do téhož finančního nástroje, i tím, že se v operacích ESF umožní kombinace nástrojů mikrofinancování a dále se zjednoduší zadávání veřejných zakázek při výběru finančních zprostředkovatelů a pro partnerství veřejného a soukromého sektoru; žádá větší soudržnost mezi různými strategiemi; zdůrazňuje, že kombinace grantů a finančních nástrojů ESI fondů s jinými zdroji financování mohou zatraktivnit strukturu financování pro příjemce a investory ze soukromého sektoru kvůli lepšímu sdílení rizik a výkonnosti projektů, a pomoci tak těmto nástrojům, aby poskytovaly potenciál dlouhodobého růstu; 21. konstatuje, že využívání finančních nástrojů lze zlepšit prostřednictvím investičních partnerství a že partnerství veřejného a soukromého sektoru vylepšují součinnost mezi zdroji financování a udržují nezbytnou rovnováhu mezi veřejnými a soukromými zájmy; zdůrazňuje, že by měly být vytvářeny pobídky i k využívání finančních nástrojů v kontextu komunitně vedeného místního rozvoje a iniciativ integrovaných územních investic; 22. vítá stávající praxi, kdy Komise a skupina Evropské investiční banky (EIB) poskytuje technickou pomoc prostřednictvím platformy fi-compass; vyjadřuje politování nad tím, že podpůrné služby pro orgány a zvláště pro příjemce finančních nástrojů včetně EFSI poskytované přímo na místě jsou omezené, přestože se místní a regionální orgány potýkají s technickými obtížemi a nedostatkem kapacit a know-how o účinném využívání finančních nástrojů; vyzývá k poskytování technické pomoci, která bude primárně zaměřena na místní nebo regionální zúčastněné strany a následně na všechny zúčastněné partnery, avšak neměla by být využívána k financování činnosti vnitrostátních orgánů; dále vyzývá k tomu, aby

108 C 307/102 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 společný plán technické pomoci Komise a EIB zahrnoval finanční a nefinanční poradenskou činnost, zejména pro velké projekty, jakož i budování kapacit, odbornou přípravu, podporu a výměnu znalostí a zkušeností; vyzývá dále k tomu, aby byla na vnitrostátní orgány, správce fondů a příjemce zaměřena kombinace odborných znalostí (včetně právního poradenství) o pravidlech politiky soudržnosti, finančních produktech, státní podpoře a zadávání veřejných zakázek, přičemž zdůrazňuje, že je důležité se vyvarovat zdvojování struktur; 23. vyzývá Komisi, aby propagovala investice ESI fondů a zdůrazňovala, že je do nich zapojeno financování z EU; dále vyzývá k poskytování dostatečných a komplexních informací o příležitostech financování z EU, které by pobízely soukromý a veřejný sektor k využívání těchto příležitostí a zaměřily se na potenciální příjemce a zejména na mladé lidi; Směrem ke správné skladbě financování na období po roce 2020 a budoucnost politiky soudržnosti 24. uznává, že výzvy, jako jsou migrace a bezpečnost nebo probíhající a budoucí politický vývoj v EU, by neměly negativně ovlivňovat investice prostřednictvím politiky soudržnosti nebo její cíle a očekávané výsledky, zejména po současném programovém období; 25. uznává, že jak granty, tak finanční nástroje mají v rámci politiky soudržnosti svoji konkrétní roli, ale že shodně s 11 tematickými cíli usilují o naplnění pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020 směrem k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění; zdůrazňuje, že je potřebné zajistit, aby finanční nástroje nenahrazovaly granty coby hlavní nástroj politiky soudržnosti, a poukazuje přitom na nutnost udržovat obnovitelný charakter fondů, které mají být dány k dispozici pro reinvestice na základě odvětví a činností, jež mohou podporovat; 26. zdůrazňuje, že finanční nástroje mají lepší výkonnost ve vyvinutějších regionech a v metropolitních oblastech, kde jsou finanční trhy rozvinutější, zatímco nejvzdálenější regiony a regiony s vysokou harmonizovanou mírou nezaměstnanosti a nízkou hustotou zalidnění se při získávání investic potýkají s obtížemi, přičemž granty řeší regionální strukturální problémy a vyrovnané regionální financování; konstatuje, že úspěch finančních nástrojů závisí na celé řadě faktorů a že na základě jednoho kritéria nelze vyvodit obecné závěry; konstatuje, že zavedení závazných cílů pro používání finančních nástrojů v politice soudržnosti na období po roce 2020 nelze pokládat za proveditelnou možnost; konstatuje, že zvýšení podílu finančních nástrojů by nemělo ovlivnit nevratné finanční příspěvky, neboť by to narušilo rovnováhu; zdůrazňuje, že v řadě veřejných politik mohou převládat granty, zatímco finanční nástroje mohou hrát doplňkovou úlohu v plném souladu s příslušným hodnocením ex ante a analýzou trhu; vyzývá k dalšímu prosazování finančních nástrojů v programech Interreg s cílem učinit je slučitelnějšími s cíli Evropské územní spolupráce; 27. připomíná, že dosavadní zkušenosti s využíváním ESI fondů ukazují, že kombinované financování prostřednictvím grantů a finančních nástrojů odpovídá podmínkám jednotlivých států a odstraňuje mezery v sociální, ekonomické a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že kombinované financování nemůže vést k univerzálnímu řešení, a to kvůli celé řadě faktorů, mezi něž patří: zeměpisná oblast, oblast politiky, typ a velikost příjemce, administrativní kapacita, podmínky na trhu, existence konkurenčních nástrojů, podnikatelské prostředí a fiskální a hospodářská situace; o o o 28. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům členských států.

109 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/103 P8_TA(2017)0223 Budoucí perspektivy pro technickou pomoc v oblasti politiky soudržnosti Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o budoucích perspektivách pro technickou pomoc v oblasti politiky soudržnosti (2016/2303(INI)) (2018/C 307/15) Čtvrtek, 18. května 2017 HalloEvropský parlament, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ( 1 ) (dále jen nařízení o společných ustanoveních ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce ( 2 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ( 3 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 ( 4 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 ( 5 ), s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů ( 6 ), s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (COM(2015)0701), s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o investování do zaměstnanosti a růstu a maximalizaci příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních ( 7 ), s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 s názvem Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie ( 8 ), ( 1 ) Úř. věst. L 347, , s ( 2 ) Úř. věst. L 347, , s ( 3 ) Úř. věst. L 347, , s ( 4 ) Úř. věst. L 347, , s ( 5 ) Úř. věst. L 347, , s ( 6 ) Úř. věst. L 74, , s. 1. ( 7 ) Přijaté texty, P8_TA(2017)0053. ( 8 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0308.

110 C 307/104 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti pro období : integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj ( 1 ), s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 16. února 2016 nazvanou Je nutno věnovat více pozornosti výsledkům, aby se poskytování technické pomoci Řecku zlepšilo, s ohledem na hloubkovou analýzu s názvem Technická pomoc z podnětu Komise, kterou vypracovalo Generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti v září 2016, s ohledem na dopis Rozpočtového výboru, s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0180/2017), A. vzhledem k tomu, že technická pomoc ať už z podnětu Komise, nebo členských států hraje důležitou úlohu ve všech fázích provádění politiky soudržnosti a je důležitým nástrojem k přilákání a udržení kvalitních zaměstnanců v rámci správy, vytvoření stabilního systému řízení a využívání evropských strukturálních a investičních fondů (tzv. ESI fondů), řešení překážek při provádění a pro pomoc uživatelům, pokud jde o vypracovávání kvalitních projektů; vzhledem k tomu, že by měly být prozkoumány možnosti využití technické pomoci v přípravné fázi programů; B. vzhledem k tomu, že místní, regionální a vnitrostátní orgány často nemají potřebné kapacity, aby mohly účinně a efektivně provádět ESI fondy a zorganizovat partnerství s jinými orgány veřejné moci včetně orgánů měst, s ekonomickými a sociálními partnery a se zástupci občanské společnosti v souladu s článkem 5 nařízení o společných ustanoveních; vzhledem k tomu, že správní kapacity se mezi jednotlivými členskými státy a regiony značně liší; C. vzhledem k tomu, že opatření technické pomoci by měla být cílena i na partnery zapojené do přípravy a provádění politiky soudržnosti, zejména v oblasti budování kapacit, vytváření sítí a komunikace týkající se politiky soudržnosti; D. vzhledem k tomu, že místní, regionální i celostátní orgány mají problémy udržet si kvalifikované pracovníky, kteří mají tendenci odcházet za lépe placenými pracovními místy v soukromém sektoru nebo na lukrativnější pozice v orgánech na celostátní úrovni; vzhledem k tomu, že se jedná o významnou překážku, která brání schopnosti veřejných orgánů úspěšně provádět evropské strukturální a investiční fondy a dosahovat cílů soudržnosti; E. vzhledem k tomu, že je v tomto směru stále prostor ke zlepšení monitorování a hodnocení technické pomoci, a to i navzdory důrazu na výsledky v programovém období a i přesto, že již uplynula téměř polovina tohoto období; F. vzhledem k tomu, že je třeba optimalizovat vazby mezi technickou pomocí z podnětu Komise a opatřeními technické pomoci, jež jsou prováděna na vnitrostátní a regionální úrovni; Technická pomoc z iniciativy Komise (článek 58 nařízení o společných ustanoveních) 1. bere na vědomí, že prostředky, jež jsou k dispozici na technickou pomoc z podnětu Komise, byly navýšeny ve srovnání s předchozím programovým obdobím na 0,35 % ročního přídělu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti, po odečtení prostředků pro Nástroj pro propojení Evropy (CEF) a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD); 2. vítá činnosti Komise financované z technické pomoci, a zejména práci na nástroji TAIEX REGIO PEER 2 PEER, kompetenčním rámci a nástroji sebehodnocení a paktech integrity, příručku pro odborníky, jak se vyvarovat 25 nejčastějších chyb při zadávání veřejných zakázek, a studii o aktuálním stavu administrativní kapacity pro zadávání veřejných zakázek v 28 členských státech; vyzývá členské státy, aby využily těchto iniciativ; zdůrazňuje, že tyto nástroje by měly mít významnější úlohu v rámci politiky soudržnosti po roce 2020 a vyzývá Komisi, aby za tímto účelem zvýšila na místní a regionální úrovni, a to i na ostrovech, povědomí o jejich využívání; doporučuje, aby byl záběr nástrojů TAIEX ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0211.

111 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/105 Čtvrtek, 18. května 2017 REGIO PEER2PEER rozšířen na všechny partnery v souladu s článkem 5 nařízení o společných ustanoveních s cílem zajistit širokou výměnu zkušeností, přispět k budování kapacit a usnadnit přínosné využití osvědčených postupů; 3. pokládá za nezbytné, aby Komise iniciovala posouzení efektivnosti a přidané hodnoty provádění paktů integrity civilního kontrolního mechanismu na ochranu finančních prostředků EU; 4. bere na vědomí činnost pracovní skupiny pro Řecko a podpůrné skupiny pro Kypr na provádění fondů ESI v těchto dvou zemích, zejména pokud jde o míru čerpání, přičemž bere v úvahu, že toto je pouze jeden z ukazatelů pozitivního hodnocení politiky soudržnosti; konstatuje však, že podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora s názvem Je nutno věnovat více pozornosti výsledkům, aby se poskytování technické pomoci Řecku zlepšilo přineslo úsilí o účinnou a udržitelnou reformu dobré i špatné výsledky; žádá proto Komisi, aby podala zprávu o výsledcích, kterých dosáhly operace útvaru na podporu strukturálních reforem v Řecku; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v práci pracovní skupiny pro lepší plnění rozpočtu a zlepšovat ji na základě zkušeností z programového období s cílem poskytnout podporu dalším členským státům, které mají problémy při provádění politiky soudržnosti; 5. bere na vědomí zavedení Programu na podporu strukturálních reforem (PPSR) a je si vědom řady jeho potenciálních přínosů pro politiku soudržnosti a další oblasti; žádá, aby byl koherentní a v souladu s doporučeními pro jednotlivé země v oblasti politiky soudržnosti; domnívá se však, že jakékoli možné prodloužení tohoto programu by nemělo oslabovat tematické cíle v rámci politiky soudržnosti, a že finanční zdroje by neměly být čerpány z ESI fondů na technickou pomoc; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zajistila co největší koordinaci a vzájemné doplňování se mezi opatřeními financovanými prostřednictvím Programu na podporu strukturálních reforem a technickou pomocí poskytovanou v rámci ESI fondů s cílem zaměřit své úsilí na co nejúčinnější dosažení cílů politiky soudržnosti; 6. bere na vědomí strategii technické pomoci vypracovanou GŘ Komise pro regionální a městskou politiku; navrhuje vytvoření širší strategie technické pomoci s cílem zajistit účinnější koordinaci, jež by se týkala všech generálních ředitelství, která se zabývají ESI fondy, jakož i činností Útvaru na podporu strukturální reformy souvisejících s politikou soudržnosti, s cílem zjednodušit poskytovanou podporu, zamezit zdvojování činností a maximalizovat jejich součinnost a doplňkovost; 7. zdůrazňuje význam technické pomoci v oblasti finančních nástrojů, jejichž použití exponenciálně roste, přičemž jsou poměrně složité vzhledem ke své povaze; v tomto ohledu vítá partnerství mezi Komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) o zřízení platformy fi-compass; žádá Komisi, aby lépe racionalizovala technickou pomoc tak, aby pokrývala oblasti, v nichž se řídící orgány a příjemci potýkají s nejvíce problémy; vítá technická zlepšení v Evropském centru pro investiční poradenství pro účely kombinování ESI fondů s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje však, že znakem větší kapacity a zjednodušení v této specifické oblasti by měla menší potřeba technické pomoci v oblasti finančních nástrojů; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí doplňkovost s opatřeními technické pomoci, která jsou následně prováděna na vnitrostátní a regionální úrovni; 8. vítá podporu poskytovanou členským státům v rámci Společné pomoci při podpoře projektů v evropských regionech (JASPERS), nástroje technické pomoci, jenž poskytuje odbornou pomoc členským státům při přípravě velkých projektů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti; očekává zvláštní zprávu Evropského účetního dvora, jejíž předložení se předpokládá v roce 2017, jejímž cílem bude ověřit, zda program JASPERS pomohl zlepšit rozvoj velkých projektů spolufinancovaných z EU, a přispěl tak k vyšší kvalitě projektů, jakož i ke zvýšení správní kapacity členských států; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba provést pečlivou analýzu toho, jakým způsobem přispěla činnost nástroje JASPERS, který poskytoval nezávislé hodnocení kvality, v období ke zlepšení kvality projektů a ke snížení času potřebného ke schválení velkých projektů ze strany Komise; 9. konstatuje, že od začátku využívání technické pomoci v oblasti politiky soudržnosti nebyla provedena žádná komplexní analýza jejího skutečného přínosu; zároveň je obtížné provést podrobné posouzení jejího významu a přínosu pro zlepšení správní kapacity a posílení institucí s cílem zajistit účinné řízení fondů ESI; žádá proto, aby bylo o činnosti

112 C 307/106 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 technické pomoci poskytováno více informací a aby byla její činnost transparentnější, aby hrál Parlament při sledování a kontrole větší úlohu a také aby byla provedena podrobná a komplexní studie o jejím přínosu v oblasti politiky soudržnosti; 10. připomíná důležitost odpovídajících a cílených ukazatelů vhodných k měření výsledků a dopadů výdajů z ESI fondů a toho, aby byla k dispozici technická pomoc pro monitorování těchto aspektů; domnívá se, že zavedení společných ukazatelů bylo prvním krokem v tomto směru, ale provází jej řada nedostatků, jako je přílišné zaměření na výstupy, chybějící dlouhodobá perspektiva a nesourodost v oblasti potřeb na míru šitých informací; naléhavě vyzývá Komisi, aby investovala do zlepšení systému podávání zpráv a hodnocení tím, že vyvine vhodnější ukazatele, které budou k dispozici pro příští programové období; 11. vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření a připravila zdroje na zřízení technické pomoci při provádění makroregionálních strategií EU, a to s ohledem na různé zkušenosti a míru úspěšnosti provádění těchto strategií a také na skutečnost, že mezi účastníky strategií jsou i nečlenské státy a země s omezenými prostředky a nedostatečnými lidskými zdroji; domnívá se, že by to mohlo být účinnější při přípravě velkých projektů na makroregionální úrovni, které by mohly získat finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti; 12. zdůrazňuje, že je třeba provádět konkrétní opatření technické pomoci s cílem podporovat reindustrializaci ve znevýhodněných oblastech, aby se podařilo přilákat průmyslové investice do inovativních odvětví se špičkovými technologiemi, které budou mít malý dopad na životní prostředí; 13. vyzývá Komisi, aby zřídila technickou pomoc, konkrétně pracovní skupiny členských států, s cílem předcházet zpožděním při přípravě orgánů a pracovních programů, které budou zapotřebí v rámci politiky soudržnosti v členských státech po roce 2020; Technická pomoc z iniciativy členských států (článek 59 nařízení o společných ustanoveních) 14. zdůrazňuje, že spolufinancování technické pomoci EU, která je k dispozici členským státům v rámci pěti evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období , činí přibližně 13,4 miliardy EUR; 15. zdůrazňuje, že technická pomoc se již svou podstatou liší od jiných opatření financovaných z ESI fondů a že měření jejích výsledků je velmi náročným a složitým úkolem; domnívá se nicméně, že vzhledem k její nezbytnosti, výši zdrojů dostupných v jejím rámci a jejímu potenciálu je naprosto nutné vytvořit přístup, který bude strategický, transparentní a koordinovaný, a to na různých úrovních správy, a zajistit flexibilitu, která umožní naplnit potřeby stanovené řídícími orgány v členských státech; 16. zdůrazňuje, že přezkum výkonnosti v roce 2019 ozřejmí výsledky využití technické pomoci v programovém období a zajistí, aby bylo včas možné diskutovat o období po roce 2020; žádá proto, aby v prostřední fázi proběhla širší debata a analýza týkající se účinnosti a výsledků technické pomoci; 17. je znepokojen tím, že v některých členských státech se technická pomoc dostatečným a účinným způsobem nedostává k místním a regionálním orgánům, které zpravidla mají nejnižší správní kapacitu; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit řádné a transparentní komunikační kanály mezi různými úrovněmi správy, aby bylo možné dostát nárokům na provádění ESI fondů a splnit cíle politiky soudržnosti, ale rovněž obnovit důvěru v účinné fungování EU a jejích politik; domnívá se, že by všichni partneři v rámci politiky soudržnosti měli v tomto ohledu plnit důležitou úkolu, a navrhuje, aby se Komise přímo podílela na posílení pozice partnerů v rámci příštího finančního programového období; vyzývá členské státy, aby výrazně zvýšily své úsilí o zjednodušení provádění předpisů v oblasti politiky soudržnosti, a to zejména ustanovení týkajících se technické pomoci; vítá proto např. vícevrstevný systém provádění politiky soudržnosti v Polsku (se 3 pilíři technické pomoci), který umožňuje ve větší míře koordinovaný strategický a transparentní přístup zaměřený na výsledky a přináší větší přidanou hodnotu; žádá přísnější kontrolu výsledků činností velkých soukromých firem, které poskytují technickou pomoc orgánům veřejné správy, aby se předešlo případným střetům střetu zájmů; 18. zdůrazňuje, že technická pomoc zaměřená na rozvoj lidského potenciálu musí být využívána pro potřeby, které byly dříve uvedeny v plánech rozvoje zaměstnanců a specializované odborné přípravy zaměstnanců;

113 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/107 Čtvrtek, 18. května zdůrazňuje, že pro úspěch nových nástrojů územního rozvoje je rovněž zásadní míra kapacity pro nižší úrovně správy, jako je komunitně vedený místní rozvoj a integrované územní investice; vyzývá k tomu, aby se pokračovalo v provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje; konstatuje, že i když může být obtížné měřit dopady technické pomoci, není to v žádném případě nemožné, zejména vezme-li se v úvahu poměr přínosů a nákladů; zdůrazňuje, že v některých členských státech vykazuje technická pomoc poskytovaná za účelem zavedení úplného systému pro provádění Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a systému pro provádění integrovaných územních investic záporný poměr přínosů a nákladů; konstatuje nicméně, že vysoké náklady lze zčásti vysvětlit zvláštními okolnostmi, které si vyžádaly větší úsilí, jako je například zřízení nového systému; žádá proto, aby byly zavedeny jasné kontrolní mechanismy, zejména pokud jde o netransparentní jednání o technické pomoci; připomíná důležitou úlohu místních akčních skupin, zejména při uskutečňování konceptu komunitně vedeného místního rozvoje, a domnívá se, že by jim měly technickou pomoc poskytnout členské státy a podpořit tak jejich cenný příspěvek k udržitelnému rozvoji v Unii; 20. upozorňuje na to, že je třeba, aby činnosti technické pomoci zahrnovaly financování technicky a ekonomicky proveditelných projektů tak, aby mohly členské státy předložit strategické projekty, které budou moci být financovány v rámci politiky soudržnosti; 21. se znepokojením konstatuje, že při provádění integrovaných opatření pro udržitelný rozvoj měst, při nichž jsou úkoly přeneseny na městské orgány, které fungují jako zprostředkující subjekty, se jim často nedostává potřebné technické pomoci k budování jejich kapacit; v této souvislosti se domnívá, že by měla být zvýšena technická pomoc na úrovni městských aglomerací, a to s ohledem na úlohu městských orgánů v politice soudržnosti a nutnosti vytvořit dostatečnou kapacitu pro další uskutečňování evropské městské agendy a Amsterodamského paktu; 22. konstatuje, že programové období skýtá místním orgánům větší prostor pro zapojení; zdůrazňuje, že to znamená lepší technické a administrativní dovednosti; žádá Komisi, aby prověřila iniciativy a mechanismy umožňující místním aktérům, aby plně využívali příležitostí programu, které skýtají nařízení o ESI fondech; 23. upozorňuje na evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci, který stanoví, že je třeba pomoci příslušným partnerům při posilování jejich institucionální kapacity s ohledem na přípravu a provádění programů; poukazuje na to, že mnoho členských států evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci neuplatňuje; domnívá se navíc, že by měly být skutečně uplatňovány hlavní zásady a osvědčené postupy zakotvené v článku 5 výše uvedeného kodexu chování a týkající se zapojení relevantních partnerů do přípravy dohody o partnerství a programů, se zvláštním zaměřením na otázku včasného zveřejnění a snadného přístupu k relevantním informacím; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí jednoznačné pokyny EU v zájmu zvýšení konzistentnosti a odstranění právní nejistoty; 24. zdůrazňuje, že je třeba svěřit technickou pomoc kvalifikovaným místním pracovníkům v daném členském státě, kteří budou schopni dále poskytovat podporu, a trvale ji financovat; domnívá se však, že toto financování by za žádných okolností nemělo nahrazovat vnitrostátní financování v této oblasti a že by měl být postupný a strategický posun směrem k činnostem, které vytvářejí větší přidanou hodnotu pro politiku soudržnosti obecně, jako je například budování kapacit, komunikace nebo výměna zkušeností; 25. zdůrazňuje, že je důležité zahrnout orgány, které nejsou součástí systému řízení, ale které mají přímý dopad na provádění politiky soudržnosti; připomíná, že těmto orgánům musí být poskytnuta pomoc prostřednictvím vzdělávání, výměny znalostí, budování kapacit, vytváření sítí a zavedení informačních systémů, které jsou nezbytné k řízení projektů, s cílem rozšířit a zlepšit jejich správní kapacity a standardy; zdůrazňuje, že intenzivnější komunikace seznamující s výsledky a úspěchy dosaženými s podporou z ESI fondů a jejich větší zviditelnění může přispět k obnovení důvěry a víry občanů v projekt evropské integrace; vyzývá proto k tomu, aby z podnětu členských států byl vytvořen samostatný příděl prostředků na komunikaci v rámci prostředků na technickou pomoc; vyzývá Komisi, aby podporovala zastupitelnost opatření technické pomoci s cílem umožnit úspory z rozsahu a financování opatření společných pro různé fondy ESI; 26. zdůrazňuje, že má-li se podařit omezit komplikace v oblasti postupů, měla by se v budoucnosti technická pomoc stále více zaměřovat na úroveň projektů a příjemců, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejný, soukromý či občanský sektor, s cílem zajistit dostatek inovativních a dobře koncipovaných projektů, které zapadají do již existujících strategií, a zabránit tomu, aby se používal univerzální přístup; vyzývá členské státy, aby vytvořily mechanismus, kterým zapojí

114 C 307/108 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 příjemce prostředků z ESI fondů do poskytování a monitorování technické pomoci; doporučuje, aby členské státy vytvořily síť tzv. info-pointů s cílem umožnit potenciálním příjemcům, aby získali informace o dostupných zdrojích financování, operačních programech a otevřených výzvách a také aby se naučili vyplňovat formuláře žádostí a provádět projekty; 27. zdůrazňuje, že technická pomoc musí být vnímána jako jednoduchý a flexibilní nástroj, který lze uzpůsobit měnícím se okolnostem; je přesvědčen, že technická pomoc musí přispívat k udržitelnosti projektů, což je vlastně doba jejich trvání, a zároveň se zaměřovat na klíčové oblasti politiky soudržnosti a podporovat dlouhodobé výsledky, jako jsou např. projekty, které vytvářejí trvalá pracovní místa; v této souvislosti upozorňuje na to, že technická pomoc by se mohla používat k testování inovativních řešení v podobě pilotních projektů; 28. vyzývá k tomu, aby členské státy v programovém období po roce 2020 zlepšily podávání zpráv o jednotlivých druzích činností financovaných prostřednictvím technické pomoci a o výsledcích, jichž bylo dosaženo; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší transparentnost, aby se zvýšila viditelnost technické pomoci a bylo možné sledovat, jak a kde jsou tyto prostředky vynakládány, včetně jasné auditní stopy; domnívá se, že by v tomto ohledu měly být zváženy pravidelně aktualizované a veřejně přístupné databáze činností plánovaných a vykonávaných členskými státy a při tom by se mělo vycházet ze zkušeností s portálem veřejně přístupných dat, který zřídila Komise pro ESI fondy; 29. konstatuje, že v současném programovém období měly členské státy možnost zařadit technickou pomoc jako prioritní osu do rámce operačního programu nebo přijetí zvláštního operačního programu zaměřeného na technickou pomoc; vyzývá Komisi, aby analyzovala, která možnost dosáhla lepších výsledků a která umožnuje dokonalejší monitorování a hodnocení, přičemž je třeba zohlednit různé institucionální zázemí pro členské státy; 30. vyzývá k většímu využívání technické pomoci v oblasti Evropské územní spolupráce a v rámci souvisejících programů, zejména v oblasti přeshraniční spolupráce, neboť tyto oblasti mají svá vlastní specifika a vyžadují podporu ve všech fázích provádění, za účelem posílení spolupráce a významu příslušných programů; 31. žádá Komisi, aby v souvislosti s přípravou legislativních návrhů pro politiku soudržnosti po roce 2020 vzala v úvahu všechny tyto skutečnosti, tj. zkušenosti získané v současném i v předchozín programovém období; 32. žádá Komisi, aby provedla hodnocení ex post, jak funguje centrálně řízená technická pomoc i technická pomoc v rámci sdíleného řízení; o o o 33. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

115 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/109 P8_TA(2017)0225 Provádění dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o provádění Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou (2015/2059(INI)) (2018/C 307/16) Čtvrtek, 18. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na Dohodu o volném obchodu ze dne 6. října 2010 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé ( 1 ), s ohledem na rámcovou dohodu o obchodu a spolupráci ze dne 28. října 1996 mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé ( 2 ), a na rozhodnutí Rady 2001/248/ES ze dne 19. března 2001 ( 3 ) o uzavření této dohody, s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané Obchod pro všechny Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice (COM(2015)0497), s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2015 o vnějším dopadu politiky EU v oblasti obchodu a investic na iniciativy veřejného a soukromého sektoru v zemích mimo EU ( 4 ), s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020 ( 5 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se provádí ustanovení o dvoustranných ochranných opatřeních Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Korejskou republikou ( 6 ), s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 16. září 2010 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním uplatňování Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé ( 7 ), s ohledem na své usnesení, které přijal dne 17. února 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé ( 8 ), s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu ( 9 ), s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách ( 10 ), s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách ( 11 ), s ohledem na Marrákešskou dohodu o zřízení Světové obchodní organizace, ( 1 ) Úř. věst. L 127, , s. 6. ( 2 ) Úř. věst. L 90, , s. 46. ( 3 ) Úř. věst. L 90, , s. 45. ( 4 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0250. ( 5 ) Úř. věst. C 56 E, , s. 87. ( 6 ) Úř. věst. L 145, , s. 19. ( 7 ) Úř. věst. L 127, , s. 1. ( 8 ) Úř. věst. C 188 E, , s ( 9 ) Úř. věst. C 99 E, , s. 94. ( 10 ) Úř. věst. C 99 E, , s. 31. ( 11 ) Úř. věst. C 99 E, , s. 101.

116 C 307/110 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice ( 1 ), s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU), s ohledem na články 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0123/ 2017), A. vzhledem k tomu, že na 1. července 2016 připadlo páté výročí vstupu Dohody o volném obchodu mezi EU a jejími členskými státy a Korejskou republikou (dále jen Korea ) v platnost; B. vzhledem k tomu, že nová obchodní strategie Komise Obchod pro všechny zdůrazňuje důležitost zajištění účinného provádění dohod o volném obchodu EU, a to i prostřednictvím mechanismu pro urovnávání sporů; C. vzhledem k tomu, že Dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou (dále jen dohoda ) vstoupila formálně v platnost po ratifikaci členskými státy dne 13. prosince 2015; D. vzhledem k tomu, že tato dohoda je první dohodou nové generace dohod o volném obchodu uzavřenou mezi EU a asijským partnerem, které kromě odstranění cel obsahuje také pravidla pro odstranění necelních překážek a vytváří nové možnosti přístupu na trh v oblasti služeb a investic a také v oblastech, jako je duševní vlastnictví, veřejné zakázky a politika hospodářské soutěže a bude tedy sloužit jako příklad pro budoucí dohody o volném obchodu; E. vzhledem k tomu, že po dobu platnosti dohody: se deficit obchodní bilance Unie s Koreou ve výši 7,6 miliardy EUR za období 12 měsíců před vstupem dohody v platnost změnil na přebytek obchodní bilance, který v pátém roce trvání dohody dosahoval výše 2,5 miliardy EUR; vývoz Unie do Koreje se zvýšil o 47 % z 30,6 miliardy EUR za období 12 měsíců před vstupem dohody v platnost na 44,9 miliardy EUR v pátém roce trvání dohody, přičemž vývoz unijních produktů, který byl na základě dohody částečně nebo úplně liberalizován, se zvýšil o 57 % a o 71 % a vývoz unijních produktů s nulovou celní sazbou na základě doložky nejvyšších výhod (DNV) se zvýšil o 25 % (1,9 miliardy EUR); dovoz z Koreje do EU v pátém roce trvání dohody dosahoval výše 42,3 miliardy EUR a vzrostl o 11 % v porovnání s obdobím 12 měsíců před vstupem dohody v platnost, přičemž dovoz korejských produktů, který byl na základě dohody částečně nebo úplně liberalizován, se zvýšil o 35 % a o 64 % (5,0 miliard EU a 0,5 miliardy EUR), zatímco vývoz korejských produktů s nulovou celní sazbou do EU se na základě doložky nejvyšších výhod (DNV) zvýšil o 29 % (5,8 miliardy EUR); podíl EU na celkovém korejském dovozu vzrostl z 9 % před vstupem dohody v platnost na 13 % ve čtvrtém roce trvání dohody; ve stejné době se snížil podíl EU na celkovém korejském vývozu z 11 % na necelých 9 %; vývoz osobních automobilů z EU do Koreje se zvýšil o 246 % z 2,0 miliard EUR v období 12 měsíců před vstupem dohody v platnost na 6,9 miliardy EUR v pátém roce trvání dohody; dovoz osobních automobilů z Koreje do EU se zvýšil o 71 % z 2,6 miliardy EUR v období 12 měsíců před vstupem dohody v platnost na 4,5 miliardy EUR v pátém roce trvání dohody; ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0299.

117 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/111 Čtvrtek, 18. května 2017 vývoz služeb z EU dosáhl v roce 2014 výše 11,9 miliardy EUR a zvýšil se o 11 % v porovnání s předcházejícím rokem, což v roce 2014 vedlo k přebytku obchodní bilance EU s Koreou v odvětví služeb ve výši 6,0 miliard EUR; v té samé době dosáhl unijní dovoz služeb z Koreje výše 6,0 miliard EUR a zaznamenal nárůst o 4 % v porovnání s rokem 2013; přímé zahraniční investice (PZI) EU v Koreji dosáhly v roce 2014 výše 43,7 miliardy EUR, což znamená, že Unie se stala největším investorem v zemi; přímé zahraniční investice z Koreje do Evropy dosáhly výše 20,3 miliardy EUR, což znamená nárůst o 35 % v porovnání s předchozím rokem; míra využívání celních preferencí ze strany Unie na korejském trhu se zvýšila na 68,5 %, přičemž míra využívání ze strany Koreje dosahuje přibližně 85 %; bylo zřízeno sedm zvláštních výborů, sedm pracovních skupin a byl zahájen dialog o právech duševního vlastnictví; působí výbor pro obchod a trvale udržitelný rozvoj, který je zvláštním orgánem pro provádění kapitoly o obchodu a trvale udržitelném rozvoji obsažené v dohodě mezi EU a Koreou; 1. připomíná, že tdohoda je procesem, nikoli jednorázovou transakcí, a proto by její uplatňování v praxi mělo v souladu se zásadami dohody i nadále podléhat pravidelnému přezkumu a hodnocení co se týče dopadu na obchod v konkrétních ekonomických odvětvích EU a v každém členském státě EU; v tomto smyslu zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinné provádění dohody, jakož i dodržování jejích ustanovení; 2. vítá skutečnost, že dohoda přispěla k výraznému nárůstu objemu obchodu mezi EU a Koreou; vybízí Komisi a členské státy, aby blíže přezkoumaly důsledky a přímý dopad dohody na blahobyt spotřebitelů, podnikatelů a evropskou ekonomiku a efektivněji informovaly veřejnost o těchto dopadech; 3. zdůrazňuje, že uzavření dohody je výjimečné jak z hlediska rozsahu dohody, tak z hlediska rychlosti, s jakou byly odstraněny celní překážky, kdy například po pěti letech uplatňování dohody byly na obou stranách odstraněny téměř všechny celní překážky; 4. poukazuje na to, že dohoda obdobně jako i jiné dohody o volném obchodu, službách a investicích má příznivý vliv na společenský a hospodářský rozvoj smluvních stran, hospodářskou integraci, trvale udržitelný rozvoj a vzájemné přiblížení zemí a jejich obyvatel; 5. bere na vědomí činnost Fóra občanské společnosti a vnitrostátních poradních skupin zřízených v souladu s ustanoveními obsaženými v kapitole o volném obchodu a trvale udržitelném rozvoji, která činí nedílnou součást celkového balíčku Dohody o volném obchodu; připomíná, že obě strany se zavázaly podle článku 13.4 dohody respektovat, podporovat a uplatňovat ve svých právních předpisech a postupech zásady v návaznosti na jejich povinnosti vyplývající z členství v MOP a z Deklarace MOP o základních principech a právech v práci, zejména pokud jde o svobodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání; zdůrazňuje však, že pokrok, jehož bylo dosaženo mezi EU a Koreou, a který se týká cílů zakotvených v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji není uspokojivý a že stále existují případy porušování svobody sdružování, včetně znepokojivých příkladů uvěznění odborových předáků, a zásahů do jednání, které by měly zůstat v rámci autonomie vyjednávacích partnerů; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi k zahájení formálních konzultací s korejskou vládou v souladu s článkem dohody, a pokud se tyto konzultace nezdaří, vyzývá skupinu odborníků zmíněnou v článku této dohody, aby přijala opatření a pokračovala v dialogu s ohledem na skutečnost, že korejská vláda nedostála určitých svých závazků, a zejména za účelem toho, aby docházelo k trvalému a soustavnému úsilí v souladu se závazky zakotvenými v dohodě, což povede k zajištění ratifikace základních úmluv MOP ze strany Koreje, jež tato země dosud neratifikovala; 6. zdůrazňuje, že mezi členskými státy EU jsou výrazné rozdíly v míře využívání celních preferencí, a to v rozmezí od 16 % do 92 %; zdůrazňuje, že zvýšené využívání závazných preferencí by mohlo evropským vývozcům přinést další zisky ve výši přesahující 900 milionů EUR; doporučuje analyzovat využití preferencí v této a dalších obchodních dohodách, s cílem dosáhnout maximálního využití obchodních výhod;

118 C 307/112 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května uznává, že i když dohoda splňuje očekávání zúčastněných stran, pokud jde o zvýšení dvoustranného obchodu a prohloubení obchodní partnerství, následující otázky v rámci dohody a v rámci dialogu s Koreou by měly být analyzovány, řádně prosazovány a prováděny v duchu této dohody, a měly by být revidovány s cílem odstranit stávající problémy: a) technické překážky obchodu, např.: doložka týkající se přímé dopravy, která brání společnostem maximalizovat kontejnerovou přepravu, doložka týkající se opraveného zboží, začlenění sedlových tahačů do oblasti působnosti dohody, a důležitá je rovněž otázka pravidel a postupů týkajících se certifikace zařízení vyvážených do Koreje; b) překážky v oblasti hygienických a rostlinolékařských opatření, mj.: překážky omezující vývoz hovězího a vepřového masa z EU, jakož i mléčných výrobků; c) právo duševního vlastnictví, např.: uznávání a ochrana zeměpisných označení, obchodní práva vztahující se na veřejné užití hudebních děl, zvukové záznamy, výkony chráněné autorským právem nebo právy s ním souvisejícími; d) kapitola o obchodu a trvale udržitelném rozvoji: ratifikace a uplatňování základních úmluv Mezinárodní organizace práce ze strany Koreji; e) znění pravidel o původu a jejich vlivu na míru využití preferenčních celních sazeb; f) záležitosti týkající se cel, včetně postupů ověřování původu; 8. konstatuje, že v poslední době byly zaznamenány případy vytváření nových necelních překážek, jako jsou dříve neexistující technické normy pro stroje, zařízení nebo vozidla; zdůrazňuje, že zejména nepřijatelným jevem je odejmutí homologace typu vozidla pro různé evropské výrobce automobilů z nepodložených důvodů; vyzývá Komisi, aby se zapojila do dvoustranných rozhovorů za účelem odstranění tohoto negativního fenoménu; 9. zdůrazňuje, že mnoho malých a středních podniků (MSP) neví o možnostech, které dohoda skýtá; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posoudily míru využití preferencí především malých a středních podniků a přijaly účinná opatření ke zvýšení povědomí MSP o možnostech vyplývajících z dohody; 10. podporuje další prohlubování obchodních a investičních vztahů mezi EU a Koreou zejména kapitoly o investicích v Dohodě o volném obchodu; očekává, že obtíže týkající se kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji budou vyřešeny před jednáním o investiční kapitole; podporuje zapojení smluvních stran dohody do dalšího hospodářského růstu a udržitelného rozvoje ve prospěch občanů EU a Koreje; vyzývá Komisi a vládu Korejské republiky aby nepoužívaly původní metodu urovnávání sporů mezi investorem a státem (ISDS) při jednáních o kapitole o investicích, ale aby místo toho stavěly na novém systému soudu pro investice navrženým Evropskou komisí a vyzývá Komisi, aby dlouhodobě pracovala na rozvíjení mnohostranného systému soudu pro investice, který by mohl případně nahradit všechny mechanismy řešení sporů v oblasti investic v rámci stávajících i budoucích dohod o volném obchodu; 11. zdůrazňuje význam dalšího posílení mezinárodní spolupráce v mnohostranném, vícestranném a regionálním mezinárodním rámci v rámci Světové obchodní organizace, jako například v souvislosti s jednáním o dohodě o environmentálních produktech (EGA) a o dohodě o obchodu se službami (TiSA); 12. zdůrazňuje, že strategické hodnoty dohody přesahují oblast obchodu, neboť dohoda vytváří pevný základ pro hlubší vztah s dlouhodobým závazkem a přispívá k vytvoření strategického partnerství mezi EU a Koreou; 13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, jakož i vládě a Národnímu shromáždění Korejské republiky.

119 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/113 P8_TA(2017)0226 Dosažení dvoustátního řešení na Blízkém východě Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o dosažení řešení v podobě existence dvou států na Blízkém východě (2016/2998(RSP)) (2018/C 307/17) Čtvrtek, 18. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na svá předchozí usnesení o mírovém procesu na Blízkém východě, s ohledem na dosavadní rezoluce OSN, s ohledem na úmluvy OSN o lidských právech, jichž jsou státy Izrael a Palestina smluvními stranami, s ohledem na zprávu Kvartetu pro Blízký východ ze dne 1. července 2016 a na jeho prohlášení ze dne 23. září 2016, s ohledem na závěry Rady ohledně mírového procesu na Blízkém východě, zejména na závěry ze dne 18. ledna 2016 a 20. června 2016, s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé, s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že dosažení míru na Blízkém východě zůstává hlavní prioritou mezinárodního společenství a nezbytným prvkem regionální a globální stability a bezpečnosti; B. vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ( vysoká představitelka ) vyjádřila při několika příležitostech své odhodlání obnovit a posílit úlohu Unie v mírovém procesu; vzhledem k tomu, že v dubnu 2015 jmenovala vysoká představitelka nového zvláštního zástupce Evropské unie pro mírový proces na Blízkém východě ( zvláštní zástupce EU ); vzhledem k tomu, že výsledky práce zvláštního zástupce se ještě musí ukázat; C. vzhledem k tomu, že při hledání řešení arabsko-izraelského konfliktu hrají důležitou úlohu Kvartet a regionální partneři, jako je Egypt, Jordánsko a Saúdská Arábie; D. vzhledem k tomu, že pokračující násilí, teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu a podněcování k násilí vedou k významnému prohloubení nedůvěry a zásadně se neslučují s mírovým vyřešením konfliktu; E. vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci č (2016): a) znovu potvrdila, že budování izraelských osad na palestinském území okupovaném od roku 1967, včetně východního Jeruzaléma, nemá žádnou právní platnost a představuje zjevné porušení mezinárodního práva a zásadní překážku pro dosažení řešení v podobě existence dvou států; b) vyzvala strany, aby při svých příslušných jednáních rozlišovaly mezi územím Státu Izrael a územími okupovanými od roku 1967; c) připomněla povinnost bezpečnostních sil palestinské samosprávy, která vplývá z plánu Kvartetu, účinně zasahovat proti všem, kteří se zapojují do terorismu, a oslabovat teroristické kapacity, včetně zabavování ilegálních zbraní; F. vzhledem k tomu, že podle kanceláře zástupce EU v Palestině docházelo v průběhu uplynulých měsíců ve vysoké míře k demolicím palestinských budov;

120 C 307/114 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 G. vzhledem k tomu, že jsou hlášeny četné případy porušování lidských práv v Pásmu Gazy; H. vzhledem k tomu, že panuje znepokojení nad situací uvězněných osob na obou stranách, zejména pokud jde o stále pokračující hladovku palestinských vězňů; vzhledem k tomu, že obě strany by měly dodržovat práva vězňů v souladu s mezinárodními závazky; I. vzhledem k tomu, že všechny strany by měly podporovat dialog a praktickou spolupráci, zejména v oblasti bezpečnosti, přístupu k vodě, hygieně a zdrojům energie, a napomáhat růstu palestinské ekonomiky s cílem nabídnout perspektivu naděje, míru a usmíření, jež tento region tolik potřebuje; J. vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a oběma stranami by se měly zakládat na dodržování lidských práv a demokratických zásad, jimiž se řídí jejich vnitřní a mezinárodní politika a jež jsou nedílnou součástí těchto vztahů; 1. potvrzuje svou jednoznačnou podporu řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě existence dvou států na základě hranic z roku 1967, kdy by hlavním městem obou států byl Jeruzalém a kdy by vedle sebe v míru a bezpečí existoval bezpečný Stát Izrael a nezávislý, demokratický, ucelený a životaschopný Palestinský stát, a to na základě práva na sebeurčení a plného dodržování mezinárodního práva; 2. poukazuje na to, že je důležité, aby strany s cílem dosáhnout spravedlivého, trvalého a komplexního míru pokračovaly co nejdříve ve věcných jednáních; vyzývá obě strany, aby se zdržely kroků, které by mohly vést k další eskalaci násilí, včetně jednostranných opatření, jež by mohla mít nepříznivý dopad na výsledek jednání, ohrozit životaschopnost řešení v podobě existence dvou států a vyvolat další nedůvěru; vyzývá obě strany, aby znovu potvrdily své odhodlání dosáhnout řešení v podobě existence dvou států a distancovaly se od hlasů, které toto řešení odmítají; 3. vyjadřuje důrazný nesouhlas s veškerým jednáním, které ohrožuje životaschopnost tohoto řešení, a naléhavě vyzývá obě strany, aby s cílem obnovit důvěru prokázaly prostřednictvím politiky a opatření skutečné odhodlání k takovému řešení; vítá odhodlání předsedy izraelské vlády Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse ke společnému úsilí o mír, které vyjádřili během svých nedávných návštěv ve Spojených státech; 4. zdůrazňuje, že ochrana a zachování životaschopnosti řešení v podobě existence dvou států musí být bezodkladnou prioritou politiky a činnosti Evropské unie, pokud jde o izraelsko-palestinský konflikt a mírový proces na Blízkém východě; 5. odsuzuje všechny násilné akty, teroristické činy vůči Izraelcům a podněcování k násilí, jež se zásadně neslučují se snahou o dosažení mírového řešení v podobě existence dvou států; podotýká, že aby bylo možné znovu nastolit důvěru a zabránit eskalaci, která by dále mařila vyhlídky na dosažení míru, musí všechny strany účinně bojovat proti násilí, terorismu, verbálním projevům nenávisti a podněcování k nenávisti; 6. připomíná, že osady jsou podle mezinárodního práva nezákonné, a zdůrazňuje, že nedávné rozhodnutí založit novou osadu hlouběji na území Západního břehu Jordánu, vypsat výběrové řízení na výstavbu téměř bytových jednotek a prohlásit další pozemky na tomto území za státní jen dále podrývá vyhlídky na realizovatelné řešení v podobě existence dvou států; odsuzuje pokračující politiku osidlování a vyzývá izraelské úřady, aby ji neprodleně zastavily a zásadně změnily; lituje zejména, že Kneset dne 6. února 2017 schválil regularizační zákon, který umožňuje retroaktivně legalizovat osady postavené na palestinských pozemcích bez souhlasu jejich legitimních soukromých vlastníků; očekává rozhodnutí nejvyššího soudu týkající se tohoto nového zákona; 7. s uspokojením bere na vědomí bod 8 závěrů Rady ze dne 18. ledna 2016, v němž se uvádí, že EU a její členské státy jsou odhodlány zajistit plné provádění stávajících právních předpisů EU a dvoustranných ujednání mezi EU a Izraelem; 8. žádá ukončení demolic palestinských domů a staveb a projektů financovaných z prostředků EU, nuceného vysídlování palestinských rodin a konfiskací majetku Palestinců na území Západního břehu Jordánu, v souladu se zprávou Kvartetu; zdůrazňuje, že příslušné orgány EU jsou nadále odpovědné za to, aby žádné finanční prostředky EU nemohly být přímo či nepřímo zneužity pro účely teroristických organizací nebo na činnosti, které k tomuto jednání podněcují;

121 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/115 Čtvrtek, 18. května připomíná, že základním předpokladem míru a bezpečnosti v regionu je dodržování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv státními i nestátními aktéry, včetně zodpovídání se za své jednání; 10. zdůrazňuje, že důležitým prvkem dosažení řešení v podobě existence dvou států je usmíření mezi samotnými Palestinci, a s politováním konstatuje, že mezi nimi stále existuje nejednotnost; podporuje výzvu EU adresovanou palestinským skupinám, aby se jednou z hlavních priorit stalo usmíření a návrat palestinské samosprávy do Pásma Gazy; naléhavě vyzývá palestinské síly, aby urychleně opět začaly usilovat o usmíření, zejména tím, že uspořádají prezidentské a legislativní volby, které měly proběhnout již dávno; zdůrazňuje, že se palestinská samospráva musí ujmout vládních funkcí v Pásmu Gazy, mimo jiné v oblasti bezpečnosti a civilní správy a také prostřednictvím své přítomnosti na hraničních přechodech; 11. zdůrazňuje, že militantní činnost a nedovolené vyzbrojování přispívají k nestabilitě a v konečném důsledku brání úsilí dosáhnout řešení na základě jednání; vyzývá bezpečnostní složky palestinské samosprávy, aby prováděly plně účinné a včasné operace, a bránily tak těmto militantním skupinám v jejich činnosti, jako je např. odpalování raket na Izrael; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zabránit vyzbrojování teroristických skupin a jejich činnosti spočívající v pašování zbraní, vyrábění raket a budování tunelů; 12. znovu vyzývá k ukončení blokády Pásma Gazy a k bezodkladné rekonstrukci a obnově této oblasti; 13. připomíná členským státům benátské prohlášení z června 1980, v rámci něhož členské státy EU převzaly odpovědnost za mírový proces; vyzývá k tomu, aby bylo v červnu tohoto roku přijato nové prohlášení EU; žádá vysokou představitelku, aby v návaznosti na toto nové prohlášení zahájila práci na vytvoření ambiciózní a komplexní evropské mírové iniciativy pro tento region; 14. požaduje, aby se tato mírová iniciativa Evropské unie zaměřila na řešení izraelsko-palestinského konfliktu a aby jejím cílem bylo dosáhnout hmatatelných výsledků ve stanoveném harmonogramu, v rámci řešení v podobě existence dvou států a s mezinárodním mechanismem monitorování a plnění dohod; zdůrazňuje, že je důležité v tomto ohledu spolupracovat s dalšími mezinárodními aktéry, zejména v rámci Kvartetu pro Blízký východ a se zřetelem na arabskou mírovou iniciativu; vyzývá k tomu, aby se při jednáních s oběma stranami účinně využívalo existujícího vlivu Evropské unie a jejích stávajících nástrojů s cílem ulehčit mírové snahy, neboť koordinovaná činnost na úrovni EU může přinést výsledky; 15. zdůrazňuje, že pokud se má podpořit skutečná evropská mírová iniciativa, je prvotním úkolem členských států aktivně přispět k utváření jednotného evropského stanoviska a zdržet se jednostranných kroků, které podrývají evropskou činnost; zdůrazňuje, že hlavy evropských států a vlád nemohou požadovat po Unii, aby byla v tomto regionu aktivní, pokud jejich rozdílné postoje brání Unii, aby prostřednictvím vysoké představitelky vystupovala jednotně; 16. konstatuje, že palestinská arabská komunita v Izraeli má potenciál sehrát důležitou úlohu při dosažení trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci a že je důležité, aby byla zapojena do mírového procesu a podílela se na něm; žádá, aby měli všichni občané Izraele stejná práva, což je základním předpokladem k tomu, aby mohli tuto roli plnit; 17. žádá, aby Evropská unie poskytovala podporu a ochranu aktérům z řad občanské společnosti, včetně organizací pro lidská práva, kteří na obou stranách přispívají k úsilí o mír a k budování důvěry mezi Izraelci a Palestinci, a vítá příspěvek občanské společnosti k mírovému procesu novými inovativními náměty a iniciativami; 18. navrhuje, aby byla zahájena iniciativa Poslanci za mír, jejímž cílem bude sjednotit evropské, izraelské a palestinské poslance v úsilí o dosažení pokroku v mírovém programu, které bude doplňovat diplomatické úsilí EU; 19. zdůrazňuje, že EU musí podporovat iniciativy, které by mohly přispět k opětovnému vybudování důvěry mezi politickými, nestátními a hospodářskými subjekty a k vytvoření modelu spolupráce na konkrétních otázkách; v této souvislosti poukazuje na důležitost těch oblastí politiky, ve kterých má spolupráce naprosto zásadní význam pro každodenní život občanů a jakými jsou zejména bezpečnost, přístup k vodě, hygiena, zdroje energie a růst palestinské ekonomiky;

122 C 307/116 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci Evropské unie pro mírový proces na Blízkém východě, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, zástupci Kvartetu, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států, Knesetu a vládě Izraele, prezidentovi palestinské samosprávy a Palestinské legislativní radě.

123 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/117 Čtvrtek, 18. května 2017 P8_TA(2017)0227 Strategie EU pro Sýrii Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o strategii EU pro Sýrii (2017/2654(RSP)) (2018/C 307/18) Evropský parlament, s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii, s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 14. března 2017 s názvem Základní prvky strategie EU pro Sýrii (JOIN(2017)0011) a na závěry Rady o Sýrii ze dne 3. dubna 2017, které společně vytvářejí novou strategii EU pro Sýrii, s ohledem na prohlášení spolupředsedajících, které zaznělo dne 5. dubna 2017 na konferenci s názvem Podpora budoucnosti Sýrie a okolního regionu, s ohledem na prohlášení, které dne 30. prosince 2016 vydala místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ohledně ukončení nepřátelských akcí v Sýrii, na její prohlášení ze dne 23. března 2017 o Sýrii a na prohlášení, které vydala jménem EU dne 9. prosince 2016 o situaci v Aleppu, s ohledem na prohlášení, které dne 6. dubna 2017 vydala místopředsedkyně, vysoká představitelka ohledně údajného chemického útoku v syrské provincii Idlib, a na její prohlášení ze dne 7. dubna 2017 o útoku USA v Sýrii, s ohledem na rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních EU namířených proti osobám odpovědným za násilné represe v Sýrii, včetně rozhodnutí ze dne 14. listopadu 2016 a 20. března 2017, s ohledem na zprávy nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Sýrii, která byla zřízena Radou OSN pro lidská práva, a na rezoluce Rady OSN pro lidská práva týkající se Syrské arabské republiky, s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Dá iš a frontě an-nusra a související rezoluce ke konfliktu v Syrské arabské republice, zejména rezoluce 2218 (2013), 2139 (2014), 2165 (2014), 2191 (2014), 2199 (2015), 2254 (2015), 2258 (2015), 2268 (2016), 2328 (2016), 2332 (2016), a 2336 (2016), s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č (2000) ze dne 31. října 2000 o ženách a míru a bezpečnosti, s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/71/L.48 ze dne 19. prosince 2016, kterou se stanoví mezinárodní, nestranný a nezávislý mechanismus na pomoc při vyšetřování a stíhání osob odpovědných v souladu s mezinárodním právem za nejvážnější zločiny spáchané v Syrské arabské republice od března 2011, s ohledem na ženevské komuniké z roku 2012, s ohledem na Chartu Organizace spojených národů a na všechny úmluvy OSN, jichž je Sýrie smluvní stranou, s ohledem na Římský statut a na zakládací listiny Mezinárodního trestního soudu, s ohledem na ad hoc tribunály, včetně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR) a Zvláštního tribunálu pro Libanon (STL),

124 C 307/118 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly, s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že válka v Sýrii je nejhorší humanitární krizí, se kterou se svět setkal od druhé světové války, a jejím ničivým a tragickým důsledkům pro obyvatele v zemi stále není konec; vzhledem k tomu, že od začátku konfliktu v Sýrii, který vypukl v roce 2011, se desítky civilistů včetně dětí staly terčem útoků a nadále v této kruté občanské válce trpí a že o život přišlo již více než osob; vzhledem k tomu, že více než 13,5 milionu osob v Sýrii, téměř tři čtvrtiny zbývajícího obyvatelstva, zoufale potřebuje naléhavou pomoc, jako je lékařská péče a potravinová pomoc, voda a přístřeší; vzhledem k tomu, že 6,3 milionu osob je vnitřně vysídlených, 4,7 milionu žije v těžko přístupných a obléhaných oblastech a 5 milionů žije jako uprchlíci v sousedních zemích a zemích v širším regionu; vzhledem k tomu, že krize v Sýrii má stále vyšší nepříznivý dopad na stabilitu v širším regionu; B. vzhledem k tomu, že od vypuknutí války v roce 2011 uvolnila EU společně se svými členskými státy v reakci na syrskou krizi jak v Sýrii, tak v celém regionu více než 9,4 miliardy EUR, a stala se tak největším dárcem; vzhledem k tomu, že EU významným způsobem podporuje také sousední země, které jsou pro uprchlíky útočištěm; C. vzhledem k tomu, že násilnosti páchané během syrského konfliktu zahrnují cílené i nahodilé útoky na civilisty, mimosoudní zabíjení, mučení a špatné zacházení, násilná zmizení, hromadné a svévolné zatýkání, kolektivní tresty, útoky na zdravotnické pracovníky a odpírání potravin a vody; vzhledem k tomu, že Asadův režim nese údajně odpovědnost za popravy oběšením, mučení a mimosoudní zabíjení v masivním rozsahu v zajišťovacích zařízeních; vzhledem k tomu, že syrská vláda úmyslně odepírá civilistům základní zboží a služby, včetně potravin, dodávek vody a lékařské péče; vzhledem k tomu, že útoky a metoda vyhladovění civilistů obléháním obydlených oblastí jako válečná taktika jasně porušují mezinárodní humanitární právo; vzhledem k tomu, že tyto zločiny zůstávají nepotrestány; D. vzhledem k tomu, že ISIS/Dá iš a jiné džihádistické skupiny páchají krutá zvěrstva, mj. brutální popravy, zamlčované sexuální násilí, únosy, mučení, nucené konverze a zotročování žen a dívek; vzhledem k tomu, že k teroristickým útokům jsou verbovány a využívány děti; vzhledem k tomu, že existují vážné obavy ohledně dobrých životních podmínek obyvatel, kteří v současné době žijí v oblastech pod kontrolou Dá iš, a ohledně jejich možného nasazení jako lidských štítů během osvobozovacího tažení; vzhledem k tomu, že tyto zločiny mohou představovat i válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu; E. vzhledem k tomu, že příměří, které vstoupilo v platnost dne 30. prosince 2016, není respektováno, neboť jsou hlášena jeho porušení na celém území Sýrie a dochází i k vážným incidentům, jako byly chemický útok ve městě Chán Šajchún, který údajně spáchal Asadův režim, a bombový útok namířený proti autobusům přepravujícím evakuované osoby z obléhaných vesnic Fúa a Kafrája do oblastí kontrolovaných vládou; vzhledem k tomu, že byly zabity desítky lidí, včetně dětí, a řada dalších osob byla zraněna; F. vzhledem k tomu, že v rámci několika vyšetřování bylo shledáno, že Asadovy jednotky použily chemické látky s úmyslem ublížit civilistům či je usmrtit, což je v rozporu s dohodou z roku 2013 o zneškodnění takových zbraní; vzhledem k poslednímu útoku za použití zbraní masového ničení proti civilistům, ke kterému došlo dne 4. dubna 2017 ve městě Chán Šajchún v provincii Idlib, kde bylo zabito nejméně 70 civilistů, z nichž mnoho dětí, a stovky jich byly zraněny; vzhledem k tomu, že Rusko dne 12. dubna 2017 vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by údajné použití zakázaných chemických zbraní v Sýrii odsoudila a syrskou vládu by vyzvala ke spolupráci při vyšetřování tohoto incidentu; vzhledem k tomu, že USA sdělily EU, že poté, co podle jejich úsudku použil syrský režim chemické zbraně, zahájily útok na vojenskou leteckou základnu Šajrát v syrské provincii Homs, aby tak zabránily a odradily od šíření a používání chemických zbraní; G. vzhledem k tomu, že v březnu 2017 Evropská unie v zájmu boje proti šíření a používání chemických zbraní doplnila sankční seznam o čtyři vysoce postavené syrské vojenské činitele vzhledem k jejich úloze při používání chemických zbraní proti civilnímu obyvatelstvu;

125 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/119 Čtvrtek, 18. května 2017 H. vzhledem k tomu, že předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v září 2016 poukázal na to, že je zapotřebí strategie EU pro Sýrii; vzhledem k tomu, že v říjnu Parlament vyzval místopředsedkyni, vysokou představitelku Federiku Mogheriniovou, aby zajistila, aby cílem nové strategie pro Sýrii bylo usnadnění politického urovnání v zemi a aby rovněž zahrnovala monitorovací nástroje a nástroje na prosazování souladu se závazky stanovenými v rámci mezinárodní skupiny na podporu Sýrie; I. vzhledem k tomu, že cílem strategie EU pro Sýrii je nastínit, jak může EU hrát výraznější a účinnější úlohu při zajišťování trvalého politického řešení v Sýrii na základě stávajícího rámce schváleného OSN a podpořit obnovu v období po uzavření dohody, jakmile bude probíhat věrohodná transformace; vzhledem k tomu, že tato strategie nastiňuje šest klíčových oblastí zájmu, kterými jsou: ukončení války na základě skutečné politické transformace; podpora smysluplného a inkluzivního přechodu; řešení humanitárních potřeb nejzranitelnějších Syřanů; podpora demokracie a lidských práv; vymáhání odpovědnosti za válečné zločiny a podpora odolnosti syrského obyvatelstva a společnosti; J. vzhledem k tomu, že EU dne 5. dubna 2017 spolupředsedala konferenci o podpoře budoucnosti Sýrie a okolního regionu, na které se setkali zástupci více než 70 zemí a mezinárodních organizací a mezinárodní i syrské občanské společnosti; vzhledem k tomu, že na bruselské konferenci byl dohodnut komplexní přístup k syrské krizi s tím, že na reakci na humanitární situaci bude poskytnuta další finanční pomoc, a to 3,47 miliardy EUR v letech včetně 1,3 miliardy EUR z EU, která je v tomto ohledu největším dárcem; vzhledem k tomu, že kromě toho některé mezinárodní finanční instituce a dárci oznámili, že poskytnou přibližně 27,9 miliardy EUR ve formě úvěrů; vzhledem k tomu, že náklady na obnovu Sýrie budou podle odhadů činit přibližně 200 miliard USD; K. vzhledem k tomu, že EU uznává snahy a podporu Turecka, Libanonu a Jordánska, tedy sousedních zemí Sýrie, které poskytují útočiště největšímu počtu uprchlíků; L. vzhledem k tomu, že dne 4. května 2017 bylo v Astaně (Kazachstán) dosaženo dohody s Ruskem, Íránem a Tureckem ohledně čtyř zón deeskalace; vzhledem k tomu, že tyto tři signatářské země se mají zaručit za šestiměsíční obnovitelné příměří, a to i za pomoci ozbrojených pozorovatelů na místě; vzhledem k tomu, že v této dohodě se vyzývá k ukončení všech přeletů Asadova režimu nad těmito zónami a k neomezenému přístupu poskytovatelů humanitární pomoci do oblastí ovládaných povstalci; vzhledem k novému kolu rozhovorů pod záštitou OSN, které začíná tento týden v Ženevě, a k dalšímu kolu rozhovorů vedených Ruskem, které má proběhnout v polovině července v Kazachstánu; M. vzhledem k tomu, že EU opakovaně prohlašuje, že syrský konflikt nelze vyřešit vojenskou cestou a že nepřijatelné utrpení syrského lidu může ukončit pouze proces inkluzivní transformace pod syrským vedením; vzhledem k tomu, že přestože je zřejmé, že obnova může začít až po politické dohodě, snahy o usmíření by měly být vyvíjeny co nejdříve a v zájmu zajištění dlouhodobé stability by je měla podporovat EU; vzhledem k tomu, že v této souvislosti má zásadní význam zjištění pravdy, podpora odpovědnosti a přechodné soudnictví i amnestie; 1. vítá strategii EU pro Sýrii, včetně strategických cílů EU týkajících se Sýrie a cílů EU vytyčených pro Sýrii, a výsledek bruselské konference, která zajistila víceleté přísliby prostředků; naléhavě vyzývá všechny účastníky a mezinárodní dárce, aby v plné míře dostáli svým závazkům a aby svou podporu zachovali i v budoucnu; 2. znovu a ostře odsuzuje zvěrstva a rozsáhlé porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, jichž se dopouštějí všechny strany konfliktu, zejména jednotky Asadova režimu za podpory jeho spojenců Ruska a Íránu, i nestátní ozbrojené skupiny, zejména ISIS/Dá iš a Džabhat Fatah aš-šám; zdůrazňuje svůj postoj, podle něhož musí být všichni, kdo jsou odpovědní za porušování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, pohnáni k odpovědnosti; vybízí všechny státy, aby při řešení otázky beztrestnosti uplatňovaly zásadu všeobecné soudní pravomoci, a vítá kroky, které za tímto účelem podnikla řada členských států EU, včetně nedávného rozhodnutí španělského vnitrostátního soudu zabývat se trestním oznámením, jež bylo podáno na devět syrských členů zpravodajských služeb kvůli podezření z mučení a z dalšího porušování lidských práv; opakuje svou výzvu EU a členským státům, aby v úzké koordinaci s podobně smýšlejícími zeměmi posoudily možnost vytvoření tribunálu pro válečné zločiny

126 C 307/120 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 v Sýrii, dokud nebude případ předán Mezinárodnímu trestnímu soudu; zdůrazňuje, že osoby, které páchají zločiny namířené proti náboženským, etnickým a dalším skupinám a menšinám, by také měly být postaveny před soud; je nadále přesvědčen, že v Sýrii není možné dosáhnout účinného řešení konfliktu ani trvalého míru, aniž by byla vyvozena odpovědnost za spáchané zločiny; 3. co nejostřeji odsuzuje strašlivý chemický letecký útok, který dne 4. dubna 2017 zasáhl město Chán Šajchún v provincii Idlib a zabil přinejmenším 70 civilistů, včetně dětí a humanitárních pracovníků, přičemž mnohé z obětí vykazovaly příznaky otravy plynem; konstatuje, že tvrzení o použití chemických zbraní jsou podle předběžného posouzení zjišťovací mise Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) věrohodná; zdůrazňuje povinnost Sýrie dodržovat doporučení zjišťovací mise OPCW a společného vyšetřovacího mechanismu OPCW a OSN tak, že okamžitě poskytne neomezený přístup a uzná právo na kontrolu každé lokality; zdůrazňuje, že osoby odpovědné za tyto útoky se budou ze svých činů zodpovídat před soudem; vyjadřuje politování nad opakovaným vety Ruska v Radě bezpečnosti, včetně vetování rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující poslední chemický útok a vyzývající k mezinárodnímu prošetření incidentu; 4. vítá vytvoření mezinárodního, nestranného a nezávislého mechanismu na pomoc při vyšetřování a stíhání osob, jež jsou podle mezinárodního práva odpovědny za nejvážnější zločiny spáchané v Syrské arabské republice od března 2011; lituje toho, že tento mechanismus stále není plně financován; vyzývá členské státy, aby splnily své přísliby v tomto ohledu; 5. je i nadále odhodlán zasazovat se o jednotu, svrchovanost, územní celistvost a nezávislost Sýrie a podporuje zásadní myšlenku celé Sýrie ( Whole of Syria ) a demokratickou budoucnost syrského lidu; trvá na tom, že politický proces vedený Sýrií, který povede ke svobodným a spravedlivým volbám, bude umožněn a monitorován OSN a realizován na základě nové ústavy, je jedinou cestou k míru v této zemi; připomíná všem stranám, že celonárodního inkluzivního příměří a mírového vzájemně přijatelného řešení syrské krize lze dosáhnout pod záštitou OSN a, jak je uvedeno v ženevském komuniké z roku 2012 a v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č (2015), s podporou zvláštního vyslance generálního tajemníka pro Sýrii Staffana de Mistury a klíčových mezinárodních a regionálních aktérů; 6. bere na vědomí nedávné memorandum o zřízení zón deeskalace v Sýrii a podporuje úmysl posílit příměří, zabránit tomu, aby letecké síly režimu létaly nad těmito oblastmi, a vytvořit podmínky pro humanitární přístup, lékařskou pomoc, návrat vysídlených civilistů do jejich domovů a obnovu poškozené infrastruktury; zdůrazňuje však obavy, které vyjádřila opozice, že dohoda by mohla vést k vytvoření oblastí vlivu a k rozdělení Sýrie; vyzývá všechny strany k uplatňování dohod z Astany a tři garanty k zajištění dodržování příměří; poukazuje na to, že je důležité odstranit veškerou nejednoznačnost ohledně skupin, na které se příměří nevztahuje, a vyzývá všechny strany včetně Turecka, aby zajistily, že v důsledku memoranda se spojenecké síly umírněné opozice nebo ti, kteří bojují na straně mezinárodní koalice proti ISIS/Dá iš, nestanou snazším terčem; podtrhuje, že je třeba zajistit mezinárodní monitoring uplatňování ujednání, a podporuje značné zapojení OSN; 7. naléhavě vyzývá Ruskou federaci a Íránskou islámskou republiku, aby využily svůj vliv na syrský režim a dosáhly toho, aby akceptoval a aktivně usiloval o rozumný kompromis, který ukončí občanskou válku a připraví cestu pro inkluzivní a skutečnou transformaci; vyzývá EU a její členské státy, aby i nadále podporovaly umírněnou opozici, zjišťovaly a izolovaly radikalizované prvky a podporovaly usmíření; vybízí členy nejvyššího vyjednávacího výboru, aby se i nadále zapojovaly do jednání zprostředkovaných OSN v Ženevě; 8. rozhodně se domnívá, že se EU musí aktivněji zapojit a maximálně zhodnotit svůj významný finanční příspěvek po skončení konfliktu, aby mohla hrát důležitou úlohu při vyjednávání ve stávajícím rámci dohodnutém na úrovni OSN a zajistit politickou transformaci tím, že bude uplatňovat samostatnou politiku zaměřenou na sbližování jednotlivých stran a zintenzivní své úsilí v oblastech, v nichž může mít Unie přidanou hodnotu; podporuje probíhající snahy místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie spočívající v navazování kontaktů s klíčovými aktéry v regionu s cílem zajistit politickou transformaci, usmíření a obnovu po skončení konfliktu; naléhavě vyzývá místopředsedkyni

127 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/121 Čtvrtek, 18. května 2017 Komise, vysokou představitelku Unie, aby začala připravovat konkrétní plán na zapojení EU do rekonstrukce Sýrie a zaměřovala se na inkluzivní a společné úsilí ve spolupráci s klíčovými mezinárodními organizacemi a finančními institucemi i s regionálními a místními aktéry; zdůrazňuje však, že je důležité, aby za proces obnovy po skončení konfliktu nesli vlastní odpovědnost sami Syřané; 9. zdůrazňuje zásadní význam činnosti místních a mezinárodních organizací občanské společnosti a nevládních organizací při zajišťování důkazů o válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a jiných zločinech, včetně ničení kulturního dědictví; vyzývá EU a její členské státy, aby těmto subjektům nadále poskytovaly veškerou pomoc; vyzývá EU a její členské státy, aby dostatečně financovaly organizace, které pracují na vyšetřování z otevřených zdrojů a digitálním shromažďování důkazů o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, aby byla zajištěna odpovědnost a pachatelé byli postaveni před soud; 10. vítá důraz, který strategie EU pro Sýrii klade na podporu odolnosti syrského obyvatelstva a syrské společnosti; vyzývá EU a členské státy, aby zdvojnásobily své úsilí zaměřené na budování kapacit obyvatelstva a občanské společnosti v Sýrii, a spolupracovaly přitom také s aktéry, kteří vystupují na obranu lidských práv, rovnosti (včetně rovnosti žen a mužů a práv menšin), demokracie a postavení občanů, pokud možno v Sýrii, a rovněž pokud jde o syrské uprchlíky žijící v exilu v tomto regionu nebo v Evropě; zdůrazňuje, že toto budování kapacit by mělo Syřanům pomoci vzít transformaci do vlastních rukou (v oblastech, jako je regulace sdělovacích prostředků, decentralizace, správa obcí a příprava ústavy) a náležitě při tom zohlednit potřeby a úlohu žen; 11. vyjadřuje uspokojení nad tím, že úloha občanské společnosti, včetně ženských organizací, byla uznána jako klíčová součást trvalého řešení; připomíná skutečnost, že EU musí v rámci mírového procesu podporovat a usnadňovat přiměřené zapojení občanské společnosti a žen a konzultace s nimi v souladu s komplexním přístupem EU k provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č (2000) a 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti; trvá na tom, že v nové syrské ústavě musí být zohledněna lidská práva žen; 12. opět vyjadřuje svou podporu úsilí globální koalice proti ISIS/Dá iš, domnívá se však, že strategie EU měla také zkoumat aspekty týkající se boje proti ISIS/Dá iš a dalším teroristickým organizacím uvedeným na seznamu OSN a zdůrazňovat a zaměřovat se na základní politické a socioekonomické příčiny, které usnadňují šíření terorismu, a uvádět konkrétní opatření na jejich řešení; dále se domnívá, že měly být nastíněny možnosti, jak přispět k zachování mnohonárodnostního, nábožensky pluralitního a multikonfesního charakteru syrské společnosti; 13. zdůrazňuje, že je důležité chránit etnické a náboženské menšiny v Sýrii, a rozhodně se domnívá, že by každý politický proces měl být inkluzivní a zaměřený na obnovu Sýrie jakožto multikonfesní a tolerantní země; 14. připomíná klíčový význam brzkého zavedení opatření na budování důvěry, včetně neomezeného humanitárního přístupu po celé Sýrii, poskytování základních veřejných služeb (elektřina, voda, zdravotnictví), ukončení obléhání měst a propuštění vězňů a rukojmí; vítá dohodu mezi syrskou vládou a skupinami povstalců, že umožní evakuaci čtyř obléhaných měst; naléhavě vyzývá všechny strany, aby podpořily a usnadnily přijetí komplexní dohody o opatřeních na budování důvěry; 15. s politováním konstatuje, že ničivý občanský konflikt vrátil tuto zemi z pohledu společenského a hospodářského vývoje o desetiletí zpět, uvrhl miliony lidí do nezaměstnanosti a chudoby, vedl k rozsáhlému ničení zdravotnických a vzdělávacích zařízení i k vysídlení Syřanů a odlivu mozků v obrovském měřítku; zdůrazňuje proto, že je důležité rozšířit nehumanitární pomoc zaměřenou na posilování odolnosti osob v rámci Sýrie a opětovné oživení hospodářství; dále vyzývá členské státy EU, aby projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí v Sýrii, nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, a to i prostřednictvím programů přesídlování a přijímání uprchlíků z humanitárních důvodů; domnívá se však, že jakmile konflikt skončí, měly by být vytvořeny pobídky pro kvalifikované syrské uprchlíky, aby se vrátili a přispěli k obnově země;

128 C 307/122 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května vítá nové priority partnerství, které EU uzavřela s Jordánskem a Libanonem, i uvolnění pravidel původu EU pro vývoz z Jordánska; lituje, že velké množství uprchlíků v Jordánsku, Libanonu a Turecku stále žije v nejistých sociálních a hospodářských podmínkách a často nemůže najít (legální) zaměstnání; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku EU, aby orgány v Jordánsku a Libanonu vybídla, aby usilovaly o odstranění zbývajících (neformálních) překážek, podporovaly rozšířené možnosti samostatně výdělečné činnosti a splnily závazek týkající se tvorby pracovních míst pro ženy a mladé lidi; 17. plně podporuje cíl spočívající v realizaci iniciativy No lost generation of children v Sýrii i v okolním regionu a vyzývá k dodatečnému úsilí při dosahování toho, aby se všechny děti z řad uprchlíků i zranitelné děti v hostitelských komunitách dostaly ke kvalitnímu vzdělávání poskytujícímu rovný přístup pro dívky i chlapce; zdůrazňuje, že je třeba uznat často neformální vzdělávání v uprchlických táborech a podpořit psychologickou rehabilitaci těchto traumatizovaných dětí; 18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států EU, Organizaci spojených národů, členům mezinárodní skupiny na podporu Sýrie a všem stranám zapojeným do konfliktu a aby zajistil překlad tohoto textu do arabštiny.

129 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/123 Čtvrtek, 18. května 2017 P8_TA(2017)0228 Silniční doprava v Evropské unii Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o silniční dopravě v Evropské unii (2017/2545(RSP)) (2018/C 307/19) Evropský parlament, s ohledem na článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly ( 1 ), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě ( 2 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy ( 3 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě ( 4 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy ( 5 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy ( 6 ), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě ( 7 ), s ohledem na bílou knihu Komise s názvem Plán jednotného evropského dopravního prostoru vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje (COM(2011)0144), s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě ( 8 ), s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o logistice v EU a multimodální dopravě v nových koridorech transevropské dopravní sítě (TEN-T) ( 9 ), s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o nových příležitostech pro malé dopravní podniky, včetně obchodních modelů založených na užší spolupráci ( 10 ), ( 1 ) Úř. věst. L 187, , s. 42. ( 2 ) Úř. věst. L 80, , s. 35. ( 3 ) Úř. věst. L 102, , s. 1. ( 4 ) Úř. věst. L 300, , s. 51. ( 5 ) Úř. věst. L 300, , s. 72. ( 6 ) Úř. věst. L 300, , s. 88. ( 7 ) Úř. věst. L 60, , s. 1. ( 8 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0310. ( 9 ) Přijaté texty, P8_TA(2017)0009. ( 10 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0455.

130 C 307/124 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o situaci na trhu silniční dopravy v EU (COM(2014)0222), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu ( 1 ), s ohledem na sdělení Komise s názvem Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu (COM(2016)0501) a na sdělení Komise s názvem Doprava a CO 2 (COM(1998)0204), s ohledem na Pařížskou dohodu a v ní uvedený závazek udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 o C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby nárůst teploty nepřesáhl 1,5 o C; s ohledem na Amsterodamské prohlášení ze dne 14. dubna 2016 o spolupráci v oblasti propojeného a automatizovaného automobilismu Na cestě k propojeným a automatizovaným vozidlům na evropských silnicích, s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2016 o sociálním dumpingu v Evropské Unii ( 2 ), s ohledem na sdělení Komise s názvem Evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů, milník na cestě ke spolupracující, propojené a automatizované mobilitě (COM(2016)0766), s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Komise by měla neodkladně předložit legislativní návrhy týkající se trhu nákladní dopravy (dále jen silniční iniciativy ), aby bylo možné určit a řešit výzvy, kterým toto odvětví čelí; B. vzhledem k tomu, že ekonomika silniční dopravy v EU představuje 5 milionů přímých pracovních míst a přispívá k téměř 2 % HDP EU, přičemž zahrnuje společností zajišťujících silniční přepravu cestujících a více než společností zajišťujících silniční přepravu zboží ( 3 ); C. vzhledem k tomu, že v roce 2013 dosáhly činnosti v oblasti osobní silniční dopravy v EU miliard osobokilometrů, přičemž z celkové činnosti v oblasti osobní přepravy v EU-28 činily osobní automobily 72,3 % a autobusy a autokary 8,1 % ( 4 ); D. vzhledem k tomu, že bezpečnost silničního provozu zůstává pro EU aktuálním tématem, neboť v roce 2015 se na silnicích osob zranilo vážně a smrtelně; E. vzhledem k tomu, že silniční doprava je hnací silou hospodářství EU a měla by i nadále udávat tempo dalšího hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, podpory konkurenceschopnosti a územní soudržnosti, a vzhledem k tomu, že je zároveň nutné, aby se toto odvětví stalo udržitelnějším a aby dodržovalo důstojné pracovní podmínky a sociální práva; F. vzhledem k tomu, že silniční doprava je odvětví, v němž Evropa zaujímá vedoucí pozici ve světě, a to jak ve výrobě, tak i v provozování dopravy, a že k tomu, aby si evropská silniční doprava svou světovou vedoucí pozici v oblasti technologií zachovala, je naprosto zásadní, aby se i nadále rozvíjela, aby do sebe investovala a obnovovala se udržitelným a ekologickým způsobem v rámci globální ekonomiky, která více než kdy jindy nutně potřebuje nové silné aktéry a nové obchodní modely; G. vzhledem k tomu, že silniční doprava pokračuje v postupném vyřazování fosilních paliv, neboť v tomto odvětví je nezbytné zvýšit energetickou účinnost a udržitelnost, zejména prostřednictvím alternativních paliv, alternativních hnacích ústrojí a digitalizace, a to nákladově efektivním způsobem, aniž by utrpěla její konkurenceschopnost; ( 1 ) Úř. věst. L 68, , s. 9. ( 2 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0346. ( 3 ) Zdroj: Doprava EU v číslech, 2016, na základě údajů Eurostatu. ( 4 ) Zdroj: Doprava EU v číslech, 2016, na základě údajů Eurostatu.

131 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/125 Čtvrtek, 18. května 2017 H. vzhledem k tomu, že doprava má velký význam v souvislosti se změnou klimatu, neboť nese odpovědnost za 23,2 % celkových emisí skleníkových plynů v EU, a vzhledem k tomu, že v roce 2014 silniční doprava v EU vyprodukovala 72,8 % emisí skleníkových plynů z dopravy; I. vzhledem k tomu, že náklady na přetížení silnic představují pro hospodářství EU podle odhadů 1 % DPH, pokud jde o ztrátu času, dodatečnou spotřebu paliva a znečištění; J. vzhledem k tomu, že mezinárodní silniční přeprava zboží se potýká se stále vyšším počtem regulačních překážek, které zavádějí členské státy; K. vzhledem k tomu, že multimodální sítě a integrace různých druhů dopravy a služeb jsou pro zlepšení spojení osobní a nákladní dopravy a její účinnost potenciálně prospěšné, a tak pomáhají snižovat emise uhlíku a další škodlivé emise; L. vzhledem k tomu, že členské státy nevymáhají dostatečně právní předpisy EU o kabotáži; M. vzhledem k tomu, že ve vymáhání stávajících právních předpisů o pracovních podmínkách, sociálních právech a bezpečnosti silničního provozu existují napříč Unií ohromné rozdíly; Zvýšená konkurenceschopnost a inovace v silniční dopravě 1. domnívá se, že silniční iniciativy by měly dávat potřebný impuls k udržitelnějšímu, bezpečnějšímu, inovativnějšímu a konkurenceschopnějšímu evropskému odvětví silniční dopravy, v zájmu zvýšení účinnosti silniční dopravy a logistiky by měly dále rozvíjet evropskou silniční infrastrukturu, měly by zajistit rovné podmínky pro provozovatele na světovém trhu a také dokončení a kvalitnější fungování vnitřního trhu pro silniční dopravu cestujících i zboží a měly by pro evropskou silniční dopravu předestřít dlouhodobou strategii; 2. domnívá se rovněž, že silniční iniciativy by měly přispívat k technologickému vývoji vozidel, prosazovat alternativní paliva, zvyšovat interoperabilitu dopravních systémů a způsobů dopravy a malým a středním podnikům (MSP) v oblasti dopravy zajistit přístup na trh; 3. vyzývá Komisi, aby při navrhování silničních iniciativ zohlednila usnesení Parlamentu ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011; zdůrazňuje, že k silniční dopravě je nutno přistupovat s komplexním a dlouhodobým hlediskem podle intermodální a udržitelné politiky EU v oblasti dopravy; 4. vyzývá Komisi, aby při navrhování souboru opatření v rámci iniciativy pro silniční mobilitu zároveň zohlednila usnesení Parlamentu ze dne 14. září 2016 o sociálním dumpingu v Evropské unii; 5. zdůrazňuje, že silniční doprava významně přispívá k tvorbě pracovních míst a k růstu v EU a že s její konkurenceschopností úzce souvisí stav hospodářství EU; požaduje tudíž proaktivní politiky, které by se zaměřily na podporu a rozvoj udržitelné silniční dopravy v podmínkách spravedlivé hospodářské soutěže, zejména pro MSP, především s ohledem na budoucí digitální, technologický a environmentální vývoj v této oblasti, a které by podněcovaly zvyšování dovedností pracovníků; 6. vybízí evropskou silniční dopravu, aby využila příležitostí, které skýtá digitalizace; vyzývá Komisi, aby rozvíjela komunikační infrastrukturu, a to jak v případě komunikace mezi vozidly navzájem, tak i mezi vozidly a infrastrukturou, aby se zvýšila bezpečnost a účinnost silničního provozu a abychom se připravili na budoucnost silniční mobility; zdůrazňuje, že v otázce vozidel je zapotřebí rozvíjet přenos technologií, zvyšovat logistickou podporu a vypracovat v této oblasti odpovídající definice a pravidla; vyzývá Komisi, aby vypracovala vhodný regulační rámec pro propojený a automatizovaný silniční provoz a rovněž pro nové obchodní modely založené na spolupráci;

132 C 307/126 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května naléhavě vyzývá Komisi, aby více harmonizovala přepravy cestujících a přepravy zboží, zejména v souvislosti se systémy elektronického mýtného v EU, neboť stávající nedostatečná harmonizace vede k dodatečným nákladům na dopravu; podněcuje v tomto ohledu k využívání digitálních technologií (elektronické a standardizované dokumenty, e-cmr, inteligentní tachografy apod.), aby byl zaručen plně fungující vnitřní trh; Snadnější přeshraniční mobilita na silnicích 8. naléhavě vyzývá členské státy, aby relevantní předpisy EU prováděly důsledněji, a Komisi, aby toto provádění bedlivě sledovala, a to i s ohledem na přeshraniční spolupráci, výklad stávajících právních předpisů a jejich řádné a nediskriminační vymáhání, a aby se zabývala harmonizací vnitrostátních právních předpisů; je přesvědčen, že kdykoli je k tomu Komise oprávněna, měla by zahajovat řízení o nesplnění povinnosti proti zákonům a opatřením narušujícím trh; 9. naléhavě žádá členské státy, aby úžeji spolupracovaly s Euro Contrôle Route a Evropskou sítí dopravních policií (TISPOL), aby bylo možné lépe vymáhat právní předpisy EU v oblasti silniční dopravy a vybudovat silný mechanismus pro zajištění rovného a přiměřeného provádění stávajícího acquis, např. podporováním členských států pomocí certifikace, standardizace, technických odborných znalostí, shromažďování údajů, odborné přípravy a kontrol a také spravováním platforem pro výměnu informací mezi vnitrostátními odborníky a orgány; 10. žádá členské státy, aby zesílily kontroly, zejména pokud jde o dodržování dob řízení a odpočinku a pravidel pro kabotáž, a aby ukládaly účinné, přiměřené a odrazující sankce; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila povinné používání digitálních zařízení (např. inteligentních tachografů) ve vozidlech a elektronických nákladních listů (e-cmr), aby bylo možné lépe sledovat dodržování relevantních pravidel EU a zároveň snížit správní náklady; 11. naléhavě vyzývá Komisi, aby více harmonizovala stávající pravidla pro povinné bezpečnostní vybavení lehkých a těžkých nákladních vozidel, např. výstražné trojúhelníky, reflexní vesty, náhradní žárovky či dechové analyzátory; 12. vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti, jak snížit byrokratickou a finanční zátěž odlišných vnitrostátních právních předpisů, aby bylo možné provozovat dopravní služby svobodně v celé EU; 13. zdůrazňuje, že k řešení zhoršujícího se stavu silniční infrastruktury, přetížení silnic a znečištění by pozitivně přispělo, kdyby se v EU zavedl soudržný, spravedlivý, transparentní, nediskriminační a nebyrokratický systém zpoplatnění silnic, který by zohledňoval používání silnic a vnější náklady vytvářené nákladními vozidly, autobusy a autokary (zásady uživatel platí a znečišťovatel platí ); vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec, který pro osobní automobily v celé EU zajistí nediskriminaci a zabrání roztříštěnosti systémů zpoplatnění silnic; 14. vyzývá Komisi, aby navrhla revizi směrnice o evropské službě elektronického mýtného, která by zahrnovala složku vnějších nákladů vycházející ze zásady znečišťovatel platí, byla by plně interoperabilní ve snaze o zlepšení dnes tak nutné harmonizace technických standardů EU pro výběr mýtného a zakládala by se na transparentnosti, kvalitnějším rozvoji a integraci různého vybavení ITS instalovaného do vozidel a také na větší přehlednosti právních předpisů, aby bylo možné lépe definovat a chránit práva provozovatelů evropské služby elektronického mýtného a snížit správní zátěž jejich povinností; 15. domnívá se, že členské státy na okraji EU a země, které k silniční dopravě nemají žádnou skutečnou alternativu, se na vnitřní trh EU dostávají obtížněji; vyzývá Komisi, aby do svých silničních iniciativ začlenila mechanismus pro zmírnění poplatků na provozování silniční dopravy z okrajových území; 16. zdůrazňuje, že pronajímaná vozidla jsou obvykle z řad nejnovějších a nejméně znečišťujících vozidel na trhu, a tak přispívají k účinnosti silniční dopravy; vyzývá tudíž Komisi, aby přezkoumala stávající pravidla týkající se pronajímaných vozidel, neboť tato pravidla v současné době členským státům umožňují zakazovat používání takových vozidel k provozování mezinárodní dopravy;

133 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/127 Čtvrtek, 18. května je znepokojen tím, že vnitrostátní orgány nedostatečně vymáhají dodržování předpisů bránících podvodům v souvislosti s tachografy a kabotážní přepravou, a vyzývá proto Komisi, aby tento problém řešila a aby při tom mj. využila nových technologií, zjednodušila a zpřesnila ustanovení týkající se kabotáže a zkvalitnila výměnu informací mezi orgány, aby se v celé Evropě usnadnilo jak vymáhání pravidel, tak i sledování kabotážní přepravy; 18. zastává názor, že legislativní požadavky musí být přiměřené charakteru podnikání a velikosti společnosti; vyjadřuje však znepokojení nad tím, zda stále trvají důvody pro udělení výjimky z uplatňování mnoha evropských pravidel pro lehká užitková vozidla, neboť při mezinárodní přepravě zboží se využívají stále častěji, a žádá Komisi, aby předložila diagnostickou zprávu o následném hospodářském, environmentálním a bezpečnostním dopadu; 19. zdůrazňuje, že přeshraniční mobilitu na silnicích, které zasahují i do sousedních přistupujících zemí, by měla usnadnit lepší harmonizace norem pro silniční infrastrukturu, systémů zabezpečení dopravy a elektronických systémů, která by zajistila odstranění problematických míst, a to zejména na hlavní síti TEN-T; Lepší sociální podmínky a bezpečnostní pravidla 20. zdůrazňuje, že svobodné provozování dopravních služeb v celé EU by nemělo ospravedlňovat žádné porušování základních práv pracovníků ani oslabovat stávající právní předpisy týkající se pracovních podmínek, jako jsou doby odpočinku, způsoby práce, období mimo domovskou základnu, zlepšování dovedností, odborné vzdělávání a rozvoj kariéry, zdraví a bezpečnost, péče a sociální pomoc a minimální mzda; 21. považuje za mimořádně důležité připomenout Komisi její vlastní závazky, které jsou obsaženy v návrhu evropského pilíře sociálních práv, zejména pokud jde o: bezpečné a adaptabilní zaměstnání, zásada 5d: Musí se zamezit pracovním poměrům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím zákazu zneužívání atypických pracovních smluv. Zkušební doba by měla mít přiměřenou délku ; spravedlivé mzdy, zásada 6a: Pracovníci mají právo na spravedlivou mzdu umožňující důstojnou životní úroveň ; připomíná, že žádná iniciativa Komise týkající se silniční dopravy nesmí odporovat této zásadě ani nesmí ohrozit práva pracovníků v tomto odvětví; 22. je znepokojen obchodními praktikami problematickými ze sociálního hlediska, které představují riziko také s ohledem na bezpečnost silničního provozu a týkají se hlavně pravidel kabotáže a tzv. společností typu poštovní schránka (jedná se především o problémy s osobami, které pod zástěrkou samostatně výdělečné činnosti úmyslně zneužívají nebo obcházejí stávající evropské a vnitrostátní právní předpisy a rozpoutávají nekalou hospodářskou soutěž, neboť protizákonně snižují náklady práce a provozní náklady, a tak porušují práva pracovníků, přičemž důvodem je právě nepřesnost evropských předpisů, jejich různorodý výklad a neúčinné vymáhání na vnitrostátní úrovni); 23. vyzývá Komisi, aby přezkoumala požadavky na právo na usazování, aby bylo možné společnosti typu poštovní schránka ze silniční dopravy vyřadit; 24. vyzývá Komisi a členské státy, aby neprodleně řešily problémy spojené s únavou řidičů, a to i tak, že zajistí, aby každá investice do silniční infrastruktury pamatovala na zlepšení podmínek řidičů, zejména v dálkové přepravě zboží, a aby byly plně dodržovány právní předpisy týkající se přestávek na odpočinek; 25. vyzývá Komisi, aby vyjasnila pravidla pro kabotáž a pravidla upravující přístup k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy a aby zlepšila jejich uplatňování, což umožní účinně řešit podvody a zneužívání; 26. odmítá další liberalizaci kabotážní dopravy, zejména neomezenou kabotáž v rámci určitého počtu dní;

134 C 307/128 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jak přesně mají být v silniční dopravě uplatňována ustanovení směrnice o vysílání pracovníků, a zlepšila jejich provádění a vymáhání; 28. zdůrazňuje, že Evropa se potýká s nedostatkem profesionálních řidičů, který vyplývá ze zvýšené poptávky po dopravních službách, z rychlého rozvoje mezinárodního trhu a vývoje demografické situace; vyzývá tudíž Komisi, aby usnadnila přístup k tomuto povolání mladým mužům a ženám a aby řešila problém špatných pracovních podmínek řidičů a také nekvalitní silniční infrastruktury; 29. zdůrazňuje, že rozdílné vnitrostátní právní předpisy týkající se sociálních podmínek a práv v silniční dopravě Unie vytvářejí významné a nepřiměřené administrativní překážky pro provozovatele, zejména pro MSP, přispívají ke složitosti právního rámce, znesnadňují vybudování vnitřního trhu silniční dopravy Unie a následně brání volnému pohybu služeb a zboží; 30. vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy pro nadcházející silniční iniciativy, jež umožní účinnější rozlišování mezi svobodou poskytovat službu a svobodou usazování, které by mělo zajistit, aby podnikatelská činnost ve státě, v kterém společnost nesídlí, měla pouze dočasnou povahu, a aby zaměstnanci spadali pod vnitrostátní právní předpisy země, v níž mají obvyklé místo práce nebo vykonávají nejvíce pracovní činnosti; 31. vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly kvalitou práce v silniční dopravě, a to zejména s ohledem na odborné vzdělávání, certifikaci, pracovní podmínky a rozvoj kariéry, aby bylo možné vytvářet kvalitní pracovní místa, rozvíjet nezbytné dovednosti a posilovat konkurenceschopnost evropských provozovatelů silniční dopravy, a tím přilákat mladé lidi, a aby se při tom zaměřily také na zajištění řádné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem řidičů; 32. vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici o kombinované přepravě 92/106/EHS, aby bylo možné posílit multimodální dopravu, odstranit nekalé praktiky a zajistit dodržování předpisů v sociální oblasti týkajících se činností v kombinované přepravě; 33. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila vytvoření elektronického a integrovaného souboru provozovatelů pro všechny provozovatele vykonávající svou činnost s licencí Společenství, který by umožnil shromažďovat všechny relevantní údaje o dopravci, vozidle a řidiči zjištěné při silničních kontrolách; 34. upozorňuje na to, že systém odpočívadel a jejich vybavení v EU je nedostačující a neodpovídající; vyzývá proto členské státy, aby po konzultaci s Komisí navrhly plán na vybudování/zřízení bezpečných a zabezpečených odpočívek s dostatečným počtem parkovacích míst, hygienickými zařízeními a tranzitním ubytováním, které by byly vstřícné jak pro uživatele, tak i pro objemné náklady, a to zejména na strategických místech/uzlech, kde se může vyskytovat intenzivní doprava; 35. vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily problémy vyplývající se současné nepraktičnosti spojené s dobami řízení a odpočinku, tj. běžné situace, kdy jsou řidiči nuceni k několikahodinovému odpočinku, přestože jsou pouze pár kilometrů od domovské základny či místa pobytu; vyzývá Komisi, aby brala tuto otázku v potaz při revizi nařízení (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy; 36. vyzývá Komisi a členské státy, aby pro celou EU přijaly cíl omezit vážná zranění na silnicích; 37. vyzývá Komisi, aby provedla celounijní vědeckou studii o účincích únavy při řízení v autobusové a autokarové dopravě a v nákladní dopravě realizované dodávkami i kamiony; 38. vyzývá Komisi, aby bezodkladně zahájila revizi nařízení o obecné bezpečnosti (ES) č. 661/2009 a zohlednila při ní význam nových technologií a standardů, přinejmenším záznamníků údajů, norem pro přímý výhled, inteligentních systémů asistence rychlosti a systémů sledování tlaků v pneumatikách;

135 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/129 Čtvrtek, 18. května zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit bezpečnost na evropských silnicích a dosáhnout do roku 2020 cíle, který spočívá ve snížení počtu úmrtí a vážných zranění na polovinu; vyjadřuje svou podporu posouzení dopadu, jehož Komise využila při revizi legislativního rámce pro řízení bezpečnosti silniční infrastruktury; Podpora nízkoemisní silniční dopravy 40. konstatuje, že v silniční dopravě je zapotřebí zvýšit účinné využívání zdrojů a její úlohu v rámci moderní synchromodální dopravní sítě, aby docházelo k lepšímu využívání existujících kapacit, zlepšila se obsazenost vozidel, prosadilo se používání menších a lehčích vozidel, sdílení osobních aut a spolujízda a aby se rovněž přešlo od čtyř kol ke dvěma; domnívá se, že pro dosažení cíle spočívajícího ve zvýšení účinného využívání zdrojů je klíčovým prvkem digitalizace; 41. zdůrazňuje, že v zájmu splnění cílů Pařížské dohody z roku 2015 (COP21) o změně klimatu by se dekarbonizace odvětví dopravy a zlepšení kvality vzduchu mělo dosáhnout prostřednictvím elektromobility, palivových článků a jiných pokrokových pohonných systémů, zejména těch, v nichž má Evropa významnou technologickou výhodu; 42. vyzývá Komisi, aby v zájmu snížení emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy vypracovala ambiciózní návrhy norem CO 2 pro nákladní vozidla a autobusy; žádá Komisi, aby dále studovala příležitosti k urychlení přechodu na nízkoemisní dopravu podněcováním ke zdokonalení; 43. požaduje konkrétní opatření, která by v silniční dopravě zaručila provádění zásad uživatel platí a znečišťovatel platí a obsahovala by pokyny a osvědčené postupy, a rovněž zajištění spravedlivých a rovných podmínek ve všech regionech EU; 44. upozorňuje na to, že revize směrnice o evropské službě elektronického mýtného by mohla pomoci prosadit čistší vozidla a sdílená vozidla; 45. zdůrazňuje, že pro používání alternativních paliv v silniční dopravě má velký význam odpovídající infrastruktura, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídkové modely na dokončení dodavatelské sítě pro alternativní paliva; 46. žádá, aby účinné vnitrostátní politické rámce podněcovaly k širšímu zavádění vozidel využívajících alternativní paliva (např. elektrických, hybridních, vodíkových, na stlačený zemní plyn), a požaduje rychlé rozmístění nezbytných čerpacích a dobíjecích stanic; 47. uznává, že inovativní a nízkoemisní silniční vozidla a infrastruktura napomůžou usnadnit křižovatky a propojení mezi silnicemi, železnicí a přístavy, čímž přispějí k celkovému přechodu dopravy jednotlivých osob, cestujících i zboží na způsoby šetrnější k životnímu prostředí; 48. je přesvědčen, že spolujízda a sdílení automobilů představují hlavní zdroj udržitelného rozvoje spojení, mimo jiné v nejvzdálenějších, horských a venkovských regionech; vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby na tomto poli umožnily vznik obchodních modelů založených na spolupráci; 49. žádá Komisi, aby sledovala, jak některé členské státy zavádějí nízkoemisní zóny, a aby prozkoumala možnost stanovení společných kritérií/pravidel pro zavádění/fungování těchto zón; 50. konstatuje, že inteligentní dopravní systémy (ITS), jako jsou spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS), a inovace jako elektrická dálnice (tzv. e-highway pro elektrifikovaná nákladní vozidla s technologií trolejbusů) a řazení různých vozidel v kolonách (tzv. platooning ) by mohly významným způsobem přispět k posílení účinnosti, bezpečnosti a environmentální výkonnosti dopravního systému; vyzývá proto Komisi, aby podněcovala rozvoj a používání ITS a podporovala inovace; 51. konstatuje, že podíl jízd bez nákladu zůstává v silniční dopravě vysoký, což má nepříznivý dopad na životní prostředí; připomíná, že v roce 2012 téměř čtvrtina (23,2 %) všech vozových kilometrů, které v Evropě najela těžká nákladní vozidla, se týkala prázdných vozidel a že za vysoký podíl jízd bez nákladu nesou vinu stávající omezení pro kabotážní přepravu, která dopravcům ukládají limity v souvislosti se zvyšováním nákladu, a tím snižují jejich environmentální účinnost; vyzdvihuje proto příznivý dopad otevření trhu na environmentální účinnost silniční dopravy;

136 C 307/130 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu dekarbonizace dopravního odvětví urychlily přechod od tradičních silničních vozidel využívajících fosilní paliva k udržitelným elektrickým vozidlům, např. k vozidlům, která využívají vodíkové palivové články; 53. vybízí Komisi, aby aktualizovala svou příručku k vnějším nákladům z dopravy a zahrnula do ní nové údaje o emisích v reálném provozu a také o hospodářských a sociálních škodách způsobených změnou klimatu; 54. upozorňuje na skutečnost, že cílů stanovených pro silniční dopravu v souvislosti s přechodem k alternativním a obnovitelným zdrojům energie by se mělo dosáhnout za použití skladby zdrojů energie a existujících způsobů úspory energie; poukazuje na to, že tento přechod vyžaduje odpovídající pobídky a že cíle týkající se snižování by se měly formulovat technologicky neutrálním způsobem; 55. konstatuje, že alternativní paliva, nejen včetně stlačeného zemního plynu, zkapalněného zemního plynu a biopaliva druhé generace, se mohou využít k usnadnění přechodu; o o o 56. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

137 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/131 Čtvrtek, 18. května 2017 P8_TA(2017)0229 Uprchlický tábor v Dadaabu Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o uprchlickém táboře v Dadaabu (2017/2687(RSP)) (2018/C 307/20) Evropský parlament, s ohledem na prohlášení Mezivládního úřadu pro rozvoj ve východní Africe (IGAD), které bylo vydáno v Nairobi dne 25. března 2017 a týkalo se trvalých řešení situace somálských uprchlíků a znovuzačlenění navrátilců do Somálska, s ohledem na Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, kterou přijala OSN dne 19. září 2016, s ohledem na společné prohlášení ministerské tripartitní komise pro dobrovolnou repatriaci somálských uprchlíků žijících v Keni, které bylo vydáno dne 25. června 2016, s ohledem na výsledky summitu EU o migraci, který se konal ve Vallettě ve dnech listopadu 2015, s ohledem na prohlášení ministerské konference chartúmského procesu (iniciativa v oblasti migračních tras EU oblast Afrického rohu), které bylo vydáno v Římě dne 28. listopadu 2014, s ohledem na tripartitní dohodu o dobrovolné repatriaci, kterou dne 10. listopadu 2013 podepsaly vlády Somálska a Keni a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), s ohledem na to, že se Nejvyšší soud Keni ve svém rozhodnutí ze dne 9. února 2017 vyslovil proti uzavření uprchlického tábora Dadaab, s ohledem na to, že se keňská vláda rozhodla, že se proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2017 odvolá; s ohledem na prohlášení týkající se rozhodnutí keňské vlády uzavřít uprchlický tábor Dadaab, které dne 20. května 2016 vydali mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové, komisaře EU pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Nevena Mimicy a komisaře EU pro humanitární pomoc Christose Stylianidese, s ohledem na nouzový svěřenský fond EU pro Afriku, s ohledem na celosvětový pakt OSN o sdílení odpovědnosti za uprchlíky, s ohledem na národní orientační program pro Somálsko a východní Afriku v rámci 11. Evropského rozvojového fondu (ERF), s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že oblast Afrického rohu, kde žije téměř 250 milionů obyvatel a jehož populace velmi rychle roste, poskytuje útočiště největšímu počtu vnitřně vysídlených osob a uprchlíků v Africe i na světě; vzhledem k tomu, že tento region čelí problémům, jako je nezákonná migrace, násilné vysidlování, obchodování s lidmi, převaděčství, terorismus a násilné konflikty, B. vzhledem k tomu, že tyto problémy vyplývají z různých faktorů, které se liší v závislosti na místní situaci, avšak zpravidla pramení z chybějící řádné správy, nedostatku socio-hospodářských příležitostí, extrémní chudoby a změny klimatu;

138 C 307/132 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 C. vzhledem k tomu, že komplex uprchlického tábora Dadaab byl zřízen v roce 1991 jakožto prozatímní řešení situace osob, které hledaly útočiště a prchaly před pronásledováním, násilím a nestabilitou v oblasti východní Afriky, především pak osob prchajících před občanskou válkou v Somálsku; vzhledem k tomu, že tento komplex v současnosti tvoří pět různých táborů s různými osobami a pokrývá oblast 50 km 2, přičemž tábory Hagadera, Dagahaley a Ifo patří k nejstarším a nejhustěji osídleným; D. vzhledem k tomu, že přestože měl tábor Dadaab původně poskytovat útočiště asi osob, jeho populace v současnosti činí podle odhadů OSN asi osob, z nichž 95 % pochází ze Somálska a 60 % je mladších 18 let; vzhledem k tomu, že v květnu 2016 Keňa zrušila odbor pro záležitosti uprchlíků, který se zabýval registrací, což znamená, že desítky tisíc osob nebyly dosud registrovány a že toto číslo může ve skutečnosti dále narůstat; E. vzhledem k tomu, že uprchlíkům v tomto táboře hrozí násilí, přičemž obzvláště jsou ohroženy ženy a děti; F. vzhledem k tomu, že Somálsko více jak dvacet let trpí velkou nestabilitou a neexistencí státních struktur, přičemž dopad této situace dále zhoršují opakované přírodní hrozby související se změnou klimatu; vzhledem k tomu, že tyto problémy ohrožují odolnost a schopnost nejzranitelnějších skupin obyvatel Somálska se s touto situací vyrovnat a staly se hlavními důvody vysidlování osob uvnitř Somálska i do sousedních zemí; G. vzhledem k tomu, že po třech desetiletích je situace somálských uprchlíků jedním z nejdéle trvajících problémů v této oblasti na světě, neboť v exilu se rodí již třetí generace uprchlíků; vzhledem k tomu, že v regionu došlo k vysídlení téměř jednoho milionu Somálců a uvnitř samotného Somálska bylo vysídleno dalších 1,1 milionu osob; H. vzhledem k tomu, že v rámci celého světa patří Somálsko posledních 15 let k zemím, z nichž odešlo nejvíce uprchlíků, neboť v současnosti je registrováno 1,1 milionu uprchlíků, z nichž 80 % nalezlo útočiště v oblasti Afrického rohu a Jemenu; vzhledem k tomu, že somálské úřady opakovaně vyjádřily ochotu přijmout své státní příslušníky; vzhledem k tomu, že Keňa v současnosti poskytuje útočiště uprchlíkům, jejichž počet nadále roste v důsledku narůstající nestability v tomto regionu, především v Jižním Súdánu; I. vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Somálsku je stále vážná a nepředvídatelná a že nadále probíhají útoky skupiny aš-šabáb a dalších ozbrojených a teroristických skupin; vzhledem k tomu, že dne 6. dubna 2017 prezident Mohamed Abdullahi Farmajo Mohamed prohlásil Somálsko za válečnou zónu a nabídl amnestii členům islamistické skupiny aš-šabáb, včetně školení, zaměstnání a vzdělání, a to za podmínky, že do 60 dnů složí své zbraně; J. vzhledem k tomu, že je celý region východní Afriky postižen obrovským suchem a v některých částech Jižního Súdánu byl vyhlášen hladomor, který ohrožuje až jeden milion osob; vzhledem k tomu, že pro Somálsko bylo vyhlášeno varování před hladomorem, neboť tato země čelí třetímu hladomoru za posledních 25 let a podle zpráv vlády potřebuje 6,2 milionu osob okamžitě potravinovou pomoc; vzhledem k tomu, že keňský prezident Uhuru Kenyatta vyhlásil sucho v zemi za národní katastrofu, neboť 2,7 milionu osob trpí extrémním hladem; vzhledem k tomu, že se očekává, že v Etiopii, Keni, Somálsku a v Jemenu dojde k dalšímu zhoršení situace, což by mohlo vyústit v rozsáhlý hladomor; K. vzhledem k tomu, že podle Organizace spojených národů vedlo sucho k dalšímu vnitřnímu vysídlování a od listopadu 2016 bylo více než osob nuceno opustit své domovy; vzhledem k tomu, že v průběhu posledního hladomoru v roce 2011 zemřelo asi osob; L. vzhledem k tomu, že dne 6. května 2016 keňská vláda oznámila své rozhodnutí, že v co nejkratší době uzavře tábor Dadaab, což zdůvodnila bezpečnostními riziky a potřebou ukončit dlouho trvající uprchlický problém v regionu; avšak vzhledem k tomu, že dne 30. listopadu 2016 keňská vláda oznámila, že tábor Dadaab uzavře do května 2017; vzhledem k tomu, že od summitu Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), který se konal dne 25. března 2017, se veškeré úsilí nyní zaměřuje na to, aby bylo nalezeno regionální a udržitelné řešení situace somálských uprchlíků;

139 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/133 Čtvrtek, 18. května 2017 M. vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství, včetně EU, vyjádřilo pochopení pro obavy keňské vlády a pro její důvody pro uzavření tábora, avšak rovněž zdůraznilo, že návrat do Somálska musí proběhnout v souladu s mezinárodními standardy, tedy, že musí být dobrovolný a dotčeným osobám musí být poskytnuty informace, přičemž navracející se osoby musí mít přístup k objektivním, neutrálním a náležitým informacím, návraty musí probíhat bezpečně, důstojně a udržitelným způsobem, a navracející se osoby musí být informovány o tom, co se stane v případě, že se dobrovolně nevrátí; N. vzhledem k tomu, že dne 9. února 2017 Nejvyšší soud Keni ve svém rozhodnutí, které vydal v reakci na petici dvou keňských organizací zabývajících se lidskými právy (Keňské komise pro lidská práva a organizace Kituo Cha Sheria), uvedl, že nařízení keňské vlády týkající se uzavření uprchlického tábora Dadaab jsou diskriminační a představují kolektivní trest a že jsou rovněž přehnaná, svévolná a neadekvátní; O. vzhledem k tomu, že diskuse, kterou vyvolalo rozhodnutí o uzavření tábora Dadaab, obrátila pozornost na pomalé tempo provádění tripartitní dohody, kterou podepsal UNHCR a vlády Keni a Somálska v roce 2013 a jejímž cílem bylo provádět dobrovolné návraty Somálců do stabilních oblastí v Somálsku, a vzhledem k tomu, že tento problém otevřeně kritizovala vláda Keni i další zúčastněné strany; P. vzhledem k tomu, že UNHCR začal podporovat dobrovolné návraty somálských uprchlíků v roce 2014 a do země se vrátilo asi osob, nicméně plnění cíle, kterým bylo zvýšit tempo udržitelných návratů, se bude i nadále odvíjet od situace v Somálsku; Q. vzhledem k tomu, že na konci srpna 2016 somálské orgány v regionu Jabaland zastavily repatriaci do hlavního města regionu Kismaayo, neboť čelily přívalu uprchlíků; vzhledem k tomu, že podle UNHCR děti tvoří téměř 70 % navrátilců; R. vzhledem k tomu, že uzavření tábora Dadaab bude mít negativní dopad na další sousední země, jako je Etiopie, které v současnosti poskytují útočiště asi somálských uprchlíků, což by mohlo vést k novému přívalu uprchlíků; vzhledem k tomu, že tato situace odkrývá provázanost otázek souvisejících s uprchlíky, ostrahou hranic a stabilitou a zdůraznila potřebu posílené regionální spolupráce při řešení těchto otázek, a to nejen v souvislosti s rozhodnutím o uzavření tábora Dadaab; S. vzhledem k tomu, že pro mnohé uprchlíky, především osoby z venkovských oblastí, závisí možnost jejich návratu na tom, zda budou moci získat zpět svou půdu v zemi, kde je systém držby půdy slabý a často dochází k nucenému zbavení držby; T. vzhledem k tomu, že lidé v širším regionu kolem města Dadaab prokázali v souvislosti s uprchlickým táborem obrovskou lidskost, šlechetnost a toleranci, avšak čelí nesmírným problémům v hospodářské oblasti a v oblasti rozvoje a životního prostředí; U. vzhledem k tomu, že dárci přesunuli svou pozornost na jiné konflikty a omezili své výdaje v důsledku dlouho se vlekoucí situace v Dadaabu, což znamená, že uprchlíci v táboře čelí problémům; V. vzhledem k tomu, že zejména změna klimatu má devastující dopady na pastevecký a nomádský způsob života, který představuje živobytí pro velký počet lidí v tomto regionu, přičemž tito lidé čelí také dalším hrozbám způsobeným mimo jiné suchem, nemocemi, válkou a ubývajícím počtem hospodářských zvířat; W. vzhledem k tomu, že EU vyčlenila na období let prostřednictvím Evropského rozvojového fondu (ERF) 286 milionů EUR, které jsou určeny především na provádění paktu a na budování státu a míru, potravinovou bezpečnost, odolnost a na vzdělání; vzhledem k tomu, že dne 12. listopadu 2015 byl na summitu ve Vallettě podepsán nouzový svěřenský fond EU pro Afriku (EUTF), který byl určen na řešení základních příčin destabilizace, nuceného vysídlování a nezákonné migrace prostřednictvím podpory odolnosti, hospodářských příležitostí, rovných příležitostí, bezpečnosti a rozvoje; vzhledem k tomu, že EU přijímá opatření k záchraně životů a zajištění základních potřeb uprchlíků, kteří se nacházejí v keňských uprchlických táborech;

140 C 307/134 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 X. vzhledem k tomu, že EU se zavázala, že bude podporovat misi Africké unie v Somálsku (AMISOM) finančními prostředky s cílem zajistit bezpečnost a omezit hrozbu, kterou představuje skupina aš-šabáb a další ozbrojené opoziční skupiny; vzhledem k tomu, že dne 23. března 2017 uspořádala Komise Africké unie za přítomnosti zástupců EU a OSN konzultaci na vysoké úrovni týkající se budoucnosti mise AMISOM, podpory institucí bezpečnostního sektoru a reforem v Somálsku; vzhledem k tomu, že EU na konferenci o Somálsku, která se konala v Londýně dne 11. května 2017, oznámila novou podporu pro Somálsko v hodnotě 200 milionů EUR; Y. vzhledem k tomu, že poté, co vydal prezident USA Trump dne 27. ledna 2017 dekret, čelí přibližně uprchlíků, kteří měli být v roce 2017 přesídleni z Keni, převážně z tábora Dadaab, do USA, nejisté budoucnosti, přičemž většina z nich byla podrobena přísné kontrole ze strany USA a zástupců OSN a čekala až 10 let na schválení přesídlení; Z. vzhledem k tomu, že EU by měla posílit úsilí v oblasti přesídlování, aby se dostala na úroveň zemí, které nejsou členy EU, jako je např. Austrálie a Kanada, s cílem naplnit požadavky, které UNHCR považuje za nezbytné k zajištění spravedlivého rozdělení uprchlíků po celém světě; AA. vzhledem k tomu, že v globálním akčním plánu z Nairobi, který byl přijat na summitu Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) dne 25. března 2017, bylo zdůrazněno, že mezi hlavní důvody vysídlování obyvatel v tomto regionu patří sucho a ozbrojené konflikty; AB. vzhledem k tomu, že poté, co proběhla volební hodnotící mise EU v Keni, bylo navrženo, že by bylo vhodné a účinné vyslat volební pozorovatelskou misi EU, která by sledovala průběh všeobecných voleb v srpnu 2017; 1. vyjadřuje Keni a přilehlé oblasti města Dadaab uznání za úlohu, kterou sehrály při přijímání nebývale velkého počtu uprchlíků po tak dlouhou dobu; zdůrazňuje však skutečnost, že současná situace v tomto regionu je neudržitelná a vyžaduje, aby vlády v tomto regionu a mezinárodní společenství jako celek, včetně EU, reagovaly účinným a koordinovaným způsobem s cílem dosáhnout udržitelného řešení otázky somálských uprchlíků, spolu s úsilím zaměřeným na zvýšení bezpečnosti a zajištění dlouhodobého socioálně-ekonomického rozvoje v tomto regionu; 2. bere na vědomí prohlášení z Nairobi, které učinil Mezivládní úřad pro rozvoj (IGAD), týkající se nalezení trvalého řešení otázky somálských uprchlíků a opětovného začleňování navrácených osob v Somálsku; vítá závazek dosáhnout komplexního regionálního přístupu a zároveň zachovat ochranu a podporovat soběstačnost v zemích poskytujících azyl, čehož má být dosaženo za podpory mezinárodního společenství a v souladu s mezinárodním mechanismem sdílení odpovědnosti, jak je uvedeno v Komplexním rámci pro reakci na uprchlickou krizi v rámci Newyorské deklarace pro uprchlíky a migranty; 3. vyjadřuje politování nad tím, že členské státy EU sehrávají velmi nevýraznou úlohu, pokud jde o úsilí zaměřené na přesídlení uprchlíků z Dadaabu, a vyzývá EU, aby dostála svým povinnostem při zajišťování spravedlivého sdílení zátěže; 4. poukazuje na to, že pokud bude situace v širším regionu i nadále nestabilní a bude opětovně hrozit riziko hladomoru, uprchlíci se již nebudou moci navrátit domů; vyzývá proto EU, aby mezi její hlavní cíl patřil i nadále dlouhodobý rozvoj a aby výrazně zintenzívnila své úsilí s cílem zapojit se a hrát roli prostředníka v tomto regionu v zájmu vyřešení základních ekonomických, politických, environmentálních a bezpečnostních problémů, jež jsou hlavními příčinami extrémní chudoby, trestné činnosti, radikalizace a terorismu a v konečném důsledku způsobují migraci; 5. zdůrazňuje skutečnost, že k zajištění trvalé ochrany somálských uprchlíků bude nevyhnutelně potřebná reakce na regionální úrovni; připomíná, že udržitelné opětovné začleňování navracených osob vyžaduje komplexní přístup za účasti komunit, aby bylo možné zvýšit absorpční kapacitu a zajistit navráceným osobám, vnitřně vysídleným osobám a místním komunitám v Somálsku lepší přístup ke službám; 6. vítá přijetí globálního a regionálního akčního plánu z Nairobi, který stanovuje postupné uzavírání táborů a umožní, aby měli uprchlíci přístup k pracovním příležitostem a službám ve svých hostitelských zemích a mohli se volně pohybovat; vyjadřuje však politování nad skutečností, že nevznikla konkrétní opatření pro tábor Dadaab; podporuje vytvoření regionálního fondu dárců;

141 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/135 Čtvrtek, 18. května domnívá se, že vzhledem k současné situaci pokračujících bezpečnostních problémů v Somálsku a vysokému riziku propuknutí hladomoru by měly být návraty v každém případě dobrovolné; vyzývá k většímu sdílení odpovědnosti, pokud jde o přijímání uprchlíků a stanovení dalších metod, které pomohou uprchlíkům dostat se do třetích zemí, včetně EU; 8. připomíná, že podporuje cíle nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku (EUTF) při řešení základních příčin nelegální migrace a vysídlení osob ve východoafrickém regionu; žádá členské státy, aby dodržovaly své závazky, které přijaly ve vztahu k fondu; žádá však Komisi, aby zintenzivnila konzultace s aktéry v regionu, včetně místních obyvatel, regionálních orgánů státní správy a nevládních organizací, s cílem zaměřit se na problémy a potřeby na místní úrovni a vytvořit příznivé prostředí a zvýšit kapacitu pro návrat uprchlíků do jejich domovských zemí; zdůrazňuje skutečnost, že uprchlický tábor Dadaab vytvořil přibližně pracovních míst, které se týkají zejména humanitárních činností; 9. zdůrazňuje, že při využívání zdrojů nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku (EUTF) pro účely pomoci při navracení osob z uprchlického tábora Dadaab a zavádění opatření pro rozvoj a na zvýšení odolnosti v tomto regionu je důležité se zaměřit na obyvatele a místní komunity; je pevně přesvědčen, že nouzový svěřenský fond EU pro Afriku (EUTF) by se neměl zaměřovat jen na hospodářský rozvoj, nýbrž i na místní projekty v tomto regionu, které jsou zaměřeny zejména na zlepšování kvality, všeobecné dostupnosti základních služeb, rovného přístupu k nim a na zlepšování odborné přípravy pro rozvoj místních dovedností a také na uspokojení potřeb zranitelných skupin obyvatel, včetně menšin; 10. domnívá se, že nouzový svěřenský fond EU pro Afriku (EUTF) by měl klást větší důraz na posílení udržitelného rozvoje v tomto regionu, a to tak, že zvýší hospodářské a pracovní příležitosti a odolnost; požaduje, aby byly tyto finanční prostředky využity na podporu udržitelného rozvoje a k dalšímu rozšíření využívání sluneční energie jako zdroje energie využitelné např. k čerpání pitné vody, což se osvědčilo jako úspěšný projekt v některých částech uprchlického tábora Dadaab; 11. poukazuje na to, že ženy a děti tvoří více než 60 % celkového počtu osob v tomto uprchlickém táboře a patří tam mezi nejzranitelnější a nejvíce marginalizované skupiny; vyzývá keňskou vládu, regionální orgány, mezinárodní humanitární organizace a mezinárodní společenství, včetně EU, aby přijaly zlváštní přístup k pomoci, která se zabývá faktory, jež mají vliv na zranitelnost žen a dětí, jako je např. pronásledování na základě pohlaví a genderu, násilí páchané na ženách, sexuální zneužívání a vykořisťování, extrémní chudoba a vyloučení; 12. vyjadřuje somálským orgánům uznání za pokrok, jehož dosáhly v uplynulých měsících, včetně uspořádání voleb; zdůrazňuje však skutečnost, že bezpečnostní a socioálně-ekonomické podmínky jsou v mnoha částech Somálska i nadále pro rozsáhlé navracení nesmírně obtížné; vyzývá proto EU a její členské státy, aby spolupracovaly se somálskými orgány s cílem zintenzívnit úsilí o to, aby byla v zemi zajištěna stabilita před provedením rozsáhlé repatriace; 13. vyzývá EU a mezinárodní partnery, aby splnili závazky k Somálsku, zejména tak, že budou v zájmu dosažení dlouhodobé stability usilovat o zajištění potravin s cílem zabránit hrozícímu hladomoru, podporovat bezpečnost a smírné řešení sporných otázek mezi skupinami obyvatel, usilovat o zlepšení správy veřejných financí a poskytovat pomoci na dokončení procesu revize ústavy; 14. vyzývá EU k zajištění toho, aby relokační programy v tomto regionu dbaly na to, aby byly zranitelné skupiny osob přemísťovány do bezpečných oblastí odpovědným způsobem, a aby se dodržovala práva uprchlíků; vyzývá EU a její mezinárodní partnery, aby pomohli při budování infrastruktury po celé zemi a vracející se uprchlíci se tak mohli znovu bezpečně a trvale začlenit do somálské společnosti, aniž by byli vystavováni teroristickým hrozbám, jako je např. aš-šabáb; 15. zdůrazňuje, že je nezbytné lépe spravovat hranice mezi Somálskem a jeho sousedními zeměmi, které jsou považovány za základnu pro sítě obchodníků s lidmi a převaděčů, obchodníků se zbraněmi, drogami a dalším nedovoleným zbožím a slouží tak k financování trestné činnosti a terorismu; očekává, že výcviková mise EU v Somálsku bude úzce spolupracovat s misí AMISOM a se somálskými orgány s cílem vyměňovat si osvědčené postupy týkající se zlepšené správy hranic v zájmu dopadení obchodníků s lidmi a převaděčů a pašeráků;

142 C 307/136 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května uznává, že pokud nedojde ke zlepšení bezpečnostní situace v tomto regionu, nelze dosáhnout žádného rozvoje; důrazně však vyzdvihuje fakt, že prostředky z Evropského rozvojového fondu a oficiální rozvojové pomoci musí být vynaloženy na hospodářský, lidský a sociální rozvoj v této oblasti, se zvláštním důrazem na problematické otázky rozvoje uvedené v rozhodnutí o svěřenském fondu; připomíná, že prostředky Evropského rozvojového fondu a oficiální rozvojové pomoci by měly být využívány výhradně na rozvojové cíle, které se zaměřují na základní příčiny migrace; 17. poukazuje na to, že je třeba posílit odolnost zasažených hostitelských komunit v regionu Dadaab v Keni a podpořit jejich rozvoj a zároveň je třeba věnovat pozornost tomu, aby postupné rušení tábora v Dadaabu, omezování veřejných služeb poskytovaných ve městě a hospodářské otřesy, které to může místním obyvatelům způsobit, neměly negativní dopad na živobytí obyvatelstva; zdůrazňuje skutečnost, že osoby, které nalezly v Dadaabu útočiště, vytvořily značnou zátěž pro životní prostředí tohoto regionu, což má dopad na přístup místních obyvatel k přírodním zdrojům; zdůrazňuje skutečnost, že tento problém by měl být řešen společně keňskou vládou a prostřednictvím národního orientačního programu EU pro Keňu; očekává, že keňská vláda a EU zohlední zvláštní potřeby této nestabilní oblasti; 18. vyjadřuje politování nad rozhodnutím vlády USA snížit svůj příspěvek určený agenturám OSN o 640 milionů USD; vyjadřuje své znepokojení nad přímým dopadem, který bude mít toto rozhodnutí na region; klade důraz na to, že dobrovolné příspěvky EU do fondů a agentur OSN, které činí polovinu jejich celkového rozpočtu, mají zásadní význam pro udržení celosvětového míru a bezpečnosti; 19. zdůrazňuje, že deficit v rozpočtu agentur OSN, jako je např. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UHNCR), který poskytuje ochranu, přístřeší a humanitární pomoc v obtížných a složitých situacích, jen dále vyostří bezpečnostní problémy v regionu; 20. s velkým znepokojením bere na vědomí závažné dopady změny klimatu na tento region, které EU, jejím členským státům a celému mezinárodnímu společenství jasně připomínají, že je třeba provádět ustanovení Pařížské dohody, přičemž poukazuje na přímý dopad, jenž tato opatření mají na válku a hladomor v této oblasti; 21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě Keni, guvernérovi regionu Garissa, předsedovi keňského parlamentu, vládě Somálska, mluvčímu somálského parlamentu, Mezivládnímu úřadu pro rozvoj (IGAD), vládám členských států Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), generálnímu tajemníkovi OSN a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

143 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/137 P8_TA(2017)0230 Zajištění funkčnosti postupu přerozdělování Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o zajištění funkčnosti postupu přerozdělování (2017/2685(RSP)) (2018/C 307/21) Čtvrtek, 18. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 ze dne 14. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka ( 1 ), s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka ( 2 ), s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2016/1754 ze dne 29. září 2016, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka ( 3 ), s ohledem na svůj postoj ze dne 9. září 2015 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka ( 4 ), s ohledem na svůj postoj ze dne 17. září 2015 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska ( 5 ), s ohledem na svůj postoj ze dne 15. září 2016 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady (EU) 2015/ 1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka ( 6 ), s ohledem na jedenáct zpráv Komise o relokaci a přesídlování, s ohledem na prohlášení Rady a Komise ze dne 16. května 2017 o zajištění funkčnosti postupu přerozdělování, s ohledem na studii Provádění rozhodnutí Rady z roku 2015, kterými se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka, která byla vypracována pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EP a zveřejněna v březnu 2017, s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že na základě postupu konzultace stanoveného v čl. 78 odst. 3 SFEU Parlament přijal svůj postoj, kterým velkou většinou podpořil rozhodnutí o relokaci; B. vzhledem k tomu, že rozhodnutí o relokaci byla přijata jako naléhavá opatření solidarity v situaci, kdy stále ještě neexistuje evropským azylový systém založený na sdílení odpovědnosti; C. vzhledem k tomu, že se členské státy zavázaly k přemístění žadatelů o azyl z Itálie a Řecka; vzhledem k tomu, že podle nařízení Rady (EU) 2016/1754 lze těchto míst použít pro přijetí syrských uprchlíků z Turecka; ( 1 ) Úř. věst. L 239, , s ( 2 ) Úř. věst. L 248, , s. 80. ( 3 ) Úř. věst. L 268, , s. 82. ( 4 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0306. ( 5 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0324. ( 6 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0354.

144 C 307/138 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 D. vzhledem k tomu, že Spojné království se rozhodlo, že se do tohoto mechanismu nezapojí, zatímco Irsko tak učiní; vzhledem k tomu, že Dánsko se rozhodlo, že se nebude dobrovolně účastnit, zatímco tři přidružené státy se rozhodly tak učinit; E. vzhledem k tomu, že ke dni 27. dubna 2017 bylo přemístěno pouze žadatelů o azyl, přičemž osob bylo přemístěno z Řecka a z Itálie; vzhledem k tomu, že tento počet činí pouze 11 % celkového počtu přemístěných osob, k němuž se státy zavázaly; F. vzhledem k tomu, že počet osob nacházejících se v Itálii a Řecku a způsobilých k relokaci nedosahuje v současnosti úrovně, s níž se počítalo v rozhodnutích Rady; vzhledem k tomu, že v Řecku bylo dosud zaregistrováno způsobilých žadatelů, zatímco členské státy se oficiálně zavázaly přijmout v rámci relokace osob; vzhledem k tomu, že v Itálii bylo dosud zaregistrováno způsobilých žadatelů, zatímco členské státy se oficiálně zavázaly přijmout v rámci relokace osob; vzhledem k tomu, že počet osob stanovený v závazcích je obecně mnohem vyšší než počet osob, které byly skutečně přemístěny; G. vzhledem k tomu, že za způsobilé k relokaci jsou ve skutečnosti považováni pouze žadatelé o azyl, kteří se nacházeli v Řecku již před 20. březnem 2016; vzhledem k tomu, že v rozhodnutích o relokaci není uvedeno žádné takové konkrétní datum, které by omezovalo možnost relokace, a rozhodnutí ani nebyla v tomto smyslu pozměněna; H. vzhledem k tomu, že způsobilými k relokaci jsou pouze žadatelé o azyl, kteří jsou státními příslušníky zemí, u nichž průměrná míra uznaných žádostí o azyl podle údajů Eurostatu za poslední čtvrtletí dosahuje alespoň 75 %; vzhledem k tomu, že způsobilými k relokaci již nejsou Iráčané, neboť průměrná míra uznaných žádostí o azyl v jejich případě klesla pod 75 %; vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém postoji ze dne 15. září 2016 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601, žádal o to, aby se relokace vztahovala také na Iráčany; vzhledem k tomu, že druhou nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl, jejíž situací se Unie musela v roce 2016 zabývat, byli Afghánci; vzhledem k tomu, že azyl byl udělen 56,7 % z nich; vzhledem k tomu, že největší počet Afghánců přichází do Řecka; vzhledem k tomu, že se v mnoha případech jedná o nezletilé osoby bez doprovodu; I. vzhledem k tomu, že v Řecku se stále ještě nachází žadatelů o azyl; J. vzhledem k tomu, že v Itálii bylo v roce 2016 dosaženo rekordního počtu přicházejících osob, konkrétně (o 18 % více než v roce 2015), přičemž ve 14 % případů se jednalo o nezletilé osoby bez doprovodu; vzhledem k tomu, že v roce 2016 přišlo do Itálie Eritrejců způsobilých k relokaci, avšak Itálie dosud zaregistrovala pro účely relokace pouze přibližně čtvrtinu z nich; K. vzhledem k tomu, že v roce 2016 byl i tento omezený počet žadatelů o azyl přemístěných z Itálie do jiných členských států výrazně nižší než počet žadatelů o azyl, kteří byli na základě dublinského nařízení přemístěni jinými členskými státy do Itálie; L. vzhledem k tomu, že Komise ve své osmé zprávě o relokaci a přesídlování stanovila a v následujících zprávách potvrdila měsíční cíl pro relokaci, a sice žadatelů o azyl z Řecka a z Itálie (a to od 1. dubna 2017), aby se relokační proces usnadnil a urychlil a vše probíhalo účinně a bez problémů v souladu s časovým rámcem stanoveným v rozhodnutích Rady; M. vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání dne 15. prosince 2016 schválila společný akční plán o provádění dohody mezi EU a Tureckem, v němž byl stanoven také relokační cíl pro Řecko; vzhledem k tomu, že Evropská rada rovněž zopakovala svou výzvu k většímu úsilí o urychlení relokace, zejména v případě nezletilých osob bez doprovodu; N. vzhledem k tomu, že podmínky k uskutečnění relokace a potřebná operační infrastruktura jsou již plně zajištěny; O. vzhledem k tomu, že navzdory určitému pokroku směřují ke splnění svých závazků v oblasti relokace pouze dva členské státy, a to Finsko a Malta; vzhledem k tomu, že většina členských států v plnění svých závazků dosud výrazně zaostává; vzhledem k tomu, že čtyři členské státy uskutečňují relokaci ve značně omezené míře; vzhledem k tomu, že dva členské státy se dosud do tohoto úsilí vůbec nezapojily;

145 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/139 P. vzhledem k tomu, že k systematickému přebírání nezletilých osob bez doprovodu přistupuje pouze Finsko; vzhledem k tomu, že v Itálii je pro ně zapotřebí přibližně relokačních míst, zatímco přemístěna byla doposud pouze jediná nezletilá osoba bez doprovodu; vzhledem k tomu, že v Řecku bylo ke dni 12. dubna 2017 zapotřebí dalších 163 míst; Q. vzhledem k tomu, že některé členské státy uplatňují pro výběr osob, které by měly být přemístěny, velmi restriktivní a diskriminační kritéria a jsou například ochotny přijímat v rámci relokace pouze svobodné matky nebo odmítají přijímat žadatele s určitou státní příslušností, jako jsou Eritrejci, a provádějí velmi rozsáhlé bezpečnostní kontroly; vzhledem k tomu, že v Řecku bylo ke dni 7. května osob, které členské státy odmítly v rámci relokace přijmout; R. vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 jednoznačně stanoví, že na základě relokačních opatření nejsou členské státy zbaveny povinnosti plně uplatňovat ustanovení nařízení (EU) č. 604/2013 (dublinské nařízení) týkající se opětovného sloučení rodin, zvláštní ochrany nezletilých osob bez doprovodu a diskrečního ustanovení týkajícího se humanitárních důvodů; 1. uznává, že bylo dosaženo určitého pokroku, avšak vyjadřuje své zklamání nad tím, že členské státy neplní závazky v oblasti solidarity a sdílení odpovědnosti; 2. vítá automatický systém slaďování preferencí, který byl vytvořen Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu; vyzývá členské státy, aby nepřijímaly svévolná rozhodnutí o tom, zda přijmou žádost o relokaci; naléhavě členské státy vyzývá k tomu, aby tyto žádosti zamítaly pouze z důvodů uvedených v rozhodnutích Rady o relokaci; 3. naléhavě žádá členské státy, aby plnily své povinnosti vyplývající z rozhodnutí Rady a systematicky přemisťovaly žadatele o azyl z Řecka a Itálie, včetně těch, kteří přišli po 20. březnu 2016, dokud nebudou účinně a bez problémů přemístěni všichni způsobilí žadatelé v souladu s časovým rámcem stanoveným v rozhodnutích Rady; vyzývá členské státy, aby přislíbily, že každý měsíc přemístí určitý počet osob, a tento slib dodržovaly; 4. vyzývá členské státy, aby při relokaci upřednostňovaly nezletilé osoby bez doprovodu a další zranitelné žadatele; 5. vítá oznámení Komise obsažené v její desáté zprávě o relokaci a přesídlování ze dne 2. března 2017, podle nějž v případě, že členské státy nezvýší v dohledné době počet přemístěných osob, nebude otálet s uplatněním svých pravomocí, kterými disponuje na základě Smluv; usuzuje, že to bude znamenat také zahájení řízení o nesplnění povinnosti; 6. trvá na tom, že právní závazky členských států nekončí dnem 26. září 2017 a že i po tomto datu budou mít stále povinnost přemisťovat všechny způsobilé žadatele, kteří přišli do tohoto dne; 7. zdůrazňuje, že Rada se zavázala splnit cíl, kterým je uskutečnit relokaci osob; poznamenává, že počet osob způsobilých k relokaci se od uvedeného počtu liší; vyzývá Komisi, aby v souladu se svým návrhem ze dne 4. května 2016 (COM(2016)0270) navrhla prodloužení relokačních opatření, a to do doby, než bude přijato přepracované znění dublinského nařízení; 8. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. Čtvrtek, 18. května 2017

146 C 307/140 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 P8_TA(2017)0231 Provádění pokynů Rady týkajících se osob LGBTI, zejména v souvislosti s pronásledováním (vnímaných) homosexuálů v Čečensku (Rusko) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o provádění obecných zásad Rady týkajících se lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI osob), zejména ve spojitosti s pronásledováním (vnímaných) homosexuálů v Čečensku (Rusko) (2017/2688(RSP)) (2018/C 307/22) Evropský parlament, s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a protokoly k této úmluvě, s ohledem na ústavu Ruské federace, zejména na kapitolu 2 o právech a svobodách lidí a občanů; s ohledem na obecné zásady Rady EU ze dne 24. června 2013 pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými ženami, homosexuály, bisexuály, transsexuály a intersexuály (LGBTI), s ohledem na závěry Rady EU ze dne 16. června 2016 o rovnosti osob LGBTI, s ohledem na obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv, mučení a špatného zacházení, s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity ( 1 ), s ohledem na prohlášení, které dne 13. dubna 2017 vydali odborníci OSN na lidská práva o zneužívání a zadržování homosexuálních mužů v Čečensku, s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období , s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2016 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 a o politice Evropské unie v této oblasti ( 2 ), s ohledem na prohlášení, které dne 6. dubna 2017 vydala mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové o porušování lidských práv homosexuálních mužů v Čečensku, s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 19. dubna 2017 o porušování lidských práv homosexuálních mužů v Čečensku; s ohledem na prohlášení EU ze dne 27. dubna 2017 ve Stálé radě OBSE k průběžným zprávám o zatýkání a vraždách homosexuálních mužů čečenskou vládou, s ohledem na prohlášení vydané dne 7. dubna 2017 mluvčím ministerstva zahraničních věcí USA, ( 1 ) Úř. věst. C 93, , s. 21. ( 2 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0502.

147 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/141 Čtvrtek, 18. května 2017 s ohledem na prohlášení, které dne 13. dubna 2017 vydal ředitel Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), s ohledem na společnou tiskovou konferenci místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, která se konala dne 24. dubna 2017 v Moskvě, s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že dne 1. dubna 2017 zveřejnily ruské nezávislé noviny Novaja gazeta první zprávu o násilném zadržení a uvěznění více než sta homosexuálních mužů nebo mužů, kteří jsou jako homosexuálové vnímáni, v autonomní Čečenské republice Ruské federace v rámci koordinované kampaně, která je údajně organizována vnitrostátními orgány a bezpečnostními silami na přímý rozkaz čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova; B. vzhledem k tomu, že noviny Novaja Gazeta uvedly, že násilně zadržené osoby byly vystaveny špatnému zacházení a mučení a byly nuceny sdělovat totožnost dalších LGBTI osob; vzhledem k tomu, že podle těchto zpráv nejméně tři muži zemřeli, dva v důsledku zacházení ve vazbě a jeden byl zabit svou rodinou, která na něm spáchala tzv. vraždu ze cti ; C. vzhledem k tomu, že původní zprávy nezávisle potvrdily také organizace Human Rights Watch a Mezinárodní krizová skupina, přičemž obě citovaly místní zdroje, jež potvrzují, že policie a bezpečnostní složky se zaměřují na muže, kteří jsou vnímáni jako homosexuálové, a zadržují je; D. vzhledem k tomu, že čečenské orgány tato tvrzení údajně odmítly a projevily neochotu je vyšetřovat a stíhat; E. vzhledem k tomu, že většina obětí neusiluje o dosažení spravedlnosti, protože se obává odvetných opatření ze strany místních orgánů; vzhledem k tomu, že homosexuálové a lesby a lidé, kteří jsou jako homosexuálové nebo lesby vnímáni, jsou obzvláště zranitelní kvůli silné homofobii ve společnosti a jsou ohroženi vraždami ze cti ze strany svých příbuzných; F. vzhledem k tomu, že po letech hrozeb a represí a dramatickém zhoršení situace v oblasti lidských práv v severním Kavkazu nemohou v tomto regionu pracovat prakticky žádní nezávislí novináři nebo aktivisté za lidská práva; vzhledem k tomu, že novinářům, kteří pracují pro noviny Novaja gazeta, jež o brutálním zásahu jako první informovaly, bylo v souvislosti s jejich prací vyhrožováno smrtí; vzhledem k tomu, že čečenské orgány všechna tvrzení popřely a žádaly, aby novináři uvedli jména obětí, s nimiž vedli rozhovor; G. vzhledem k tomu, že policie v Petrohradu a v Moskvě zadržela aktivisty působící v oblasti LGBTI, kteří se pokoušeli informovat o stíhání homosexuálních mužů v Čečensku a žádali vyšetřování; H. vzhledem k tomu, že Ruská federace je signatářem několika mezinárodních úmluv v oblasti lidských práv a jakožto člen Rady Evropy a signatář Evropské úmluvy o ochraně lidských práv má povinnost zajistit bezpečnost všech osob, které mohou být ohroženy, a to i v důsledku jejich sexuální orientace; vzhledem k tomu, že Rusko má povinnost vyšetřit zločiny páchané čečenskými orgány a disponuje prostředky nezbytnými k provedení tohoto šetření; vzhledem k tomu, že homosexualita byla v Ruské federaci dekriminalizována v roce 1993; I. vzhledem k tomu, že prezident Putin pověřil ruskou veřejnou ochránkyni lidských práv Taťjanu Moskalkovovou vytvořením pracovní skupiny, jež má tato obvinění prošetřit; J. vzhledem k tomu, že LGBTI osoby jsou chráněny podle stávajícího mezinárodního práva v oblasti lidských práv i podle ruských vnitrostátních právních předpisů; vzhledem k tomu, že jsou však často zapotřebí konkrétní kroky k tomu, aby LGBTI osoby mohly svých lidských práv plně požívat, jelikož sexuální orientace a genderová identita mohou znamenat další riziko diskriminace, šikany a stíhání, a to nejen ve školách, na pracovištích a v širší společnosti, ale také v rodinách; vzhledem k tomu, že úkolem a odpovědností policie, soudů a orgánů je proti těmto formám diskriminace i negativním společenským postojům bojovat;

148 C 307/142 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 K. vzhledem k tomu, že obecné zásady Rady EU týkající se LGBTI osob určují delegacím EU a velvyslanectvím členských států proaktivní úlohu při prosazování práv těchto osob; vzhledem k tomu, že tyto zásady označují boj proti násilí zaměřenému na LGBTI osoby a podporu ochránců lidských práv LGBTI osob za prioritní oblasti; L. vzhledem k tomu, že dne 7. března 2017 přijalo Rusko právní úpravu, která dekriminalizuje domácí násilí tím, že ublížení na zdraví v rámci rodiny redukuje z trestného činu na přestupek, což vede k nižším trestům pro pachatele; vzhledem k tomu, že Evropský parlament o této otázce diskutoval na svém dílčím zasedání ve Štrasburku ve dnech března 2017; 1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami o svévolném zadržování a mučení mužů, kteří jsou vnímáni jako homosexuálové, v Čečenské republice Ruské federace; vyzývá orgány, aby ukončily tuto kampaň pronásledování, okamžitě propustily osoby, které jsou stále nelegálně zadržovány, zajistily právní a fyzickou ochranu obětem a obráncům lidských práv a novinářům, kteří se tímto případem zabývají, a umožnily mezinárodním organizacím pro lidská práva provést důvěryhodné vyšetření údajných zločinů; 2. odsuzuje veškerá prohlášení čečenských orgánů, které tolerují a podněcují násilí vůči LGBTI osobám, včetně prohlášení mluvčího čečenské vlády, který odmítl existenci homosexuálů v Čečensku a zprávu diskreditoval jako lži a naprosté dezinformace ; vyjadřuje politování nad neochotou místních orgánů vyšetřovat a stíhat vážná porušení zaměřená konkrétně na jednotlivce na základě jejich sexuální orientace a připomíná orgánům, že svoboda shromažďování, svoboda sdružování a svoboda projevu jsou univerzálními právy platnými pro všechny; vyzývá k okamžitému propuštění těch, kteří jsou nadále nezákonně zadržováni; naléhavě vyzývá ruské orgány, aby obětem i ochráncům lidských práv, kteří se tímto případem zabývají, poskytly právní a fyzickou ochranu; 3. bere na vědomí skutečnost, že prezident Putin dal ruskému ministerstvu vnitra a federálnímu prokurátorovi pokyny, aby události v Čečensku vyšetřili, a vyzývá Komisi, členské státy a Radu Evropy, aby ruským orgánům nabídly materiální pomoc a poradenství při vyšetřování; 4. vyzývá orgány Čečenska a Ruské federace, aby dodržovaly vnitrostátní právní předpisy a mezinárodní závazky, prosazovaly zásady právního státu a všeobecně platné normy v oblasti lidských práv a podporovaly rovnost a nediskriminaci, a to i v případě LGBTI osob, a aby tato opatření podpořily kroky, jako jsou kampaně ke zvyšování povědomí a prosazování kultury tolerance, respektu a začleňování na základě nenásilí, rovnosti a nediskriminace; požaduje přijetí okamžitých opatření na ochranu zranitelných osob, které by se mohly stát oběťmi, a pro plnou rehabilitaci všech obětí mučení; 5. vyjadřuje politování nad rozsáhlým porušováním lidských práv v regionu a nad atmosférou beztrestnosti, která takovéto činy umožňuje, a požaduje, aby ve spolupráci s občanskou společností byla vypracována právní a další opatření k předcházení takovému násilí a k monitorování a účinnému stíhání pachatelů tohoto násilí; zdůrazňuje, že konečnou odpovědnost za vyšetření těchto činů nese Rusko a jeho vláda, která musí pachatele postavit před soud a chránit všechny ruské občany před protiprávními činy; 6. naléhavě vyzývá k okamžitému, nezávislému, objektivnímu a důkladnému vyšetření případů věznění, mučení a vražd s cílem předat jejich duchovní i faktické původce spravedlnosti a ukončit beztrestnost; vítá v tomto ohledu vytvoření pracovní skupiny pod vedením ruské veřejné ochránkyně lidských práv, která tyto činy vyšetřuje; vyzývá ruské orgány, aby nařídily úřadu generálního prokurátora poskytnout skutečnou anonymitu a další ochranu obětem a svědkům čečenské antihomosexuální čistky a jejich rodinám, aby se mohli účastnit vyšetřování; vyzývá delegaci EU a velvyslanectví a konzuláty členských států v Rusku, aby vyšetřování aktivně monitorovaly a aby dále zvýšily úsilí o spolupráci s oběťmi, LGBTI osobami, novináři a ochránci lidských práv, kteří jsou v současnosti ohroženi; 7. vyzývá Komisi, aby spolu s mezinárodními organizacemi v oblasti lidských práv a s ruskou občanskou společností pomáhala lidem, kteří uprchli z Čečenska, a aby osvětlila skutečnosti týkající se této ostudné kampaně; vyzývá dále členské státy, aby zjednodušily postupy žádání o azyl pro tyto oběti, novináře a ochránce lidských práv v souladu s evropskými a vnitrostátními právními předpisy;

149 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/143 Čtvrtek, 18. května vítá a bere na vědomí úsilí mnoha vedoucích delegací EU a jejich zaměstnanců a velvyslanců členských států a jejich zaměstnanců o podporu obránců lidských práv LGBTI osob a prosazování nediskriminace a rovných práv; vyzývá vedoucí delegací EU a další zaměstnance Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), aby konzultovali s Parlamentem a příslušnými poslanci Parlamentu vždy, když mají dotazy nebo chtějí poskytnout Parlamentu informace, včetně výroční konference velvyslanců v září; poukazuje na to, že je důležité, aby delegace EU a zastoupení členských států tyto obecné zásady znaly a uplatňovaly je; vyzývá v této souvislosti ESVČ a Komisi, aby usilovaly o strategičtější a systematičtější provádění obecných zásad, a to zvyšováním povědomí o dané problematice mezi zaměstnanci EU ve třetích zemích a jejich odbornou přípravou s cílem umožnit efektivní projednávání problematiky práv LGBTI osob v rámci politických dialogů a dialogů o lidských právech se třetími zeměmi i na mnohostranných fórech a podporou úsilí vyvíjeného občanskou společností; 9. důrazně upozorňuje na význam soustavného posuzování toho, jak jsou tyto obecné zásady prováděny, a to na základě jasných kritérií; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala a zveřejnila důkladné hodnocení provádění obecných zásad ze strany delegací EU a diplomatických zastoupení členských států ve všech třetích zemích s cílem odhalit případné rozdíly a mezery v provádění a odstranit je; 10. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Ruská federace v červnu 2016 hlasovala proti rezoluci Rady OSN pro lidská práva o ochraně proti násilí a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity; 11. připomíná ruským a čečenským orgánům, že regionální, kulturní a náboženské hodnotové systémy by neměly být využívány jako ospravedlnění pro tolerování diskriminace, násilí, mučení nebo zadržování jednotlivců či skupin, a to i z důvodu sexuální orientace či genderové identity, nebo pro podílení se na takových aktech; 12. se znepokojením bere na vědomí novou právní úpravu o domácím násilí, včetně násilí na dětech, kterou Rusko přijalo a kterou Parlament považuje za krok zpět; zdůrazňuje, že právní předpisy, které tolerují násilí v rodině, mohou mít závažné důsledky jak pro oběti, tak pro společnost jako celek; vyzývá Komisi a ESVČ, aby i nadále prosazovaly vymýcení všech forem násilí založeného na pohlaví, včetně domácího násilí, chránily zranitelné osoby a podporovaly oběti, a to jak v Evropě, tak mimo ni; 13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, vysokému komisaři OSN pro lidská práva, vládě a parlamentu Ruské federace a čečenským orgánům.

150 C 307/144 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 P8_TA(2017)0234 Internetová konektivita pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G (2016/2305(INI)) (2018/C 307/23) Evropský parlament, s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh na cestě k evropské gigabitové společnosti (COM(2016)0587) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300), s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané Akční plán 5G pro Evropu (COM(2016)0588) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0306), s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, (COM(2016)0590), jejž předložila Komise dne 14. září 2016, s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/ 2014, pokud jde o podporu připojení k internetu v místních komunitách (COM(2016)0589), jejž předložila Komise dne 14. září 2016, s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (COM(2016)0591), jejž předložila Komise dne 14. září 2016, s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě (COM(2015)0192) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100), s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech (COM(2014)0442), s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané Digitalizace evropského průmyslu dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu (COM(2016)0180), s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra ( 1 ), s ohledem na přílohu ke sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvanému Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky (COM(2013)0685), s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh (COM(2016)0176), s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu ( 2 ), ( 1 ) Úř. věst. L 81, , s. 7. ( 2 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.

151 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/145 Čtvrtek, 1. června 2017 s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využívání kmitočtového pásma MHz v Unii (COM(2016)0043), který předložila Komise dne 2. února 2016, s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo dne 28. června 2016 (EUCO 26/16), s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. září 2013 nazvané Otevření systémů vzdělávání: nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny (COM(2013)0654), s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. října 2016 nazvané Kosmická strategie pro Evropu (COM(2016)0705), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/35/EU ze dne 26. června 2013 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (dvacátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a o zrušení směrnice 2004/40/ES ( 1 ), s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise s názvem Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh na cestě k evropské gigabitové společnosti s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0184/2017), A. vzhledem k tomu, že 5G bude klíčovým stavebním kamenem gigabitové společnosti a standardem budoucích mobilních komunikačních technologií a bude rovněž hnací silou inovací, která přinese zásadní hospodářské změny, povede k novým případům použití, vysoce kvalitním službám a produktům, novým zdrojům příjmů, modelům podnikání a příležitostem, a vzhledem k tomu, že se očekává, že podpoří konkurenceschopnost průmyslu a že by měla uspokojit spotřebitele; B. vzhledem k tomu, že vedoucí postavení Evropy v technologii 5G má zásadní význam pro hospodářský růst a udržení světové konkurenceschopnosti, což vyžaduje koordinaci a plánování na evropské úrovni, a vzhledem k tomu, že zůstat pozadu znamená ohrožení zaměstnanosti, inovací a znalostí; C. vzhledem k tomu, že 5G a příslušné aplikace přinesou nové obchodní modely, neboť poskytnou velmi rychlou konektivitu, která podpoří inovace ve všech odvětvích, zejména v dopravě, v energetice, ve finančních službách a ve zdravotnictví; vzhledem k tomu, že v této souvislosti si Evropa nemůže dovolit zůstat pozadu, neboť 5G se stane motorem budoucího růstu a inovací; D. vzhledem k tomu, že architektura sítí 5G bude podstatně odlišná od předchozích generací, neboť jejím záměrem bude uspokojit pracovní a funkční požadavky kladené na sítě s velmi vysokou kapacitou (VHC), zejména pokud jde o zpoždění, pokrytí a spolehlivost; E. vzhledem k tomu, že architektura 5G povede k většímu sbližování mobilních a pevných sítí; vzhledem k tomu, že rozšiřování pevných VHC sítí tak přispěje k potřebnému páteřnímu propojení husté bezdrátové sítě 5G co nejblíže koncovému uživateli; F. vzhledem k tomu, že budoucnost evropské společnosti a ekonomiky bude na infrastruktuře 5G značně záviset, neboť tato infrastruktura se nebude projevovat pouze stávajícími bezdrátovými přístupovými sítěmi, ale bude mít mnohem větší dopad a cílem jejího využití bude poskytovat vysoce kvalitní a rychlejší komunikační služby, které budou dostupné pro všechny a budou k dispozici vždy a všude; ( 1 ) Úř. věst. L 179, , s. 1.

152 C 307/146 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 G. vzhledem k tomu, že digitalizace se velmi rychle rozvíjí a prosazuje se na celosvětové úrovni, což vyžaduje investice do kvalitních komunikačních sítí s univerzálním pokrytím; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je nutné, aby bylo včas k dispozici rádiové spektrum, které bude těmto nárokům vyhovovat; H. vzhledem k tomu, že mobilní a bezdrátová konektivita pro každého občana nabývá na důležitosti, neboť inovativní služby a aplikace jsou využívány za pochodu, a vzhledem k tomu, že digitální politika orientovaná na budoucnost musí tuto skutečnost zohledňovat; I. vzhledem k tomu, že sítě 5G se budou zavádět zejména prostřednictvím soukromých investic a že budou vyžadovat evropský kodex pro elektronické komunikace, aby vzniklo regulační prostředí, jež podpoří jistotu, hospodářskou soutěž a investice; vzhledem k tomu, že to bude vyžadovat racionalizaci administrativních požadavků, například požadavků na zavádění malých buněk pro důslednou a včasnou harmonizaci spektra a rozvoj sítě VHC, což je nyní navrženo v evropském kodexu pro elektronické komunikace; J. vzhledem k tomu, že veřejné iniciativy, jako je iniciativa Komise pro partnerství veřejného a soukromého sektoru z roku 2013, v jejímž rámci bylo z veřejných prostředků vyčleněno 700 milionů eur na zavedení technologie 5G v Evropě do roku 2020, musí být doplněny konkurenceschopným trhem s regulací přístupu, která bude splňovat budoucí nároky, a koordinací spektra, jež povzbudí inovace a nezbytné soukromé investice do infrastruktury; K. vzhledem k tomu, že síť 5G musí být zaváděna společně s dalšími projekty, jejichž cílem je posílit konektivitu na venkově a v nejodlehlejších oblastech Evropy, a nikoli na úkor těchto projektů; L. vzhledem k tomu, že je-li záměrem splnit všechny podmínky v požadované lhůtě, pak zavádění sítí 5G a budování gigabitové společnosti vyžaduje konkrétní harmonogram, perspektivní a technologicky neutrální přístup, který bude vycházet z poptávky a z hodnocení podle jednotlivých regionů a odvětví, a dále vyžaduje koordinaci členských států, spolupráci se všemi zúčastněnými stranami a patřičné investice, aby se gigabitová společnost stala realitou pro všechny občany EU; I. Vize 5G podmínky pro generační výměnu 1. vítá návrh Komise vypracovat akční plán pro 5G, který by měl EU postavit do čela celosvětového úsilí o zavedení standardizovaných sítí 5G v letech 2020 až 2025, jako součást širší strategie pro evropskou gigabitovou společnost, která bude technologicky konkurenceschopnější a inkluzivní; domnívá se, že je důležitá odpovídající koordinace mezi členskými státy, aby se při zavádění sítí 5G předešlo stejnému druhu zpožďování, jaké postihlo zavádění sítí 4G a které způsobilo, že v současnosti dosahuje míra pokrytí touto technologií 86 % a ve venkovských oblastech pouze 36 %; 2. zdůrazňuje, že podle Komise má akční plán na zavedení sítě 5G po celé EU potenciál vytvořit dva miliony pracovních míst, což by mohlo podpořit evropské hospodářství a zabránit vysoké míře nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi; 3. zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G je v současné chvíli jednou z nejpokročilejších iniciativ na světě týkajících se 5G a nových aplikací, které s ní souvisí; domnívá se, že přestože je vhodné podporovat součinnost v oblasti výzkumu a vývoje a průmyslového rozvoje, bylo by vzhledem k dopadu zavádění 5G na společnost správné, aby toto partnerství bylo rovněž přístupné zástupcům spotřebitelů a občanské společnosti. 4. zdůrazňuje, že má-li být Evropa lídrem v rozvoji technologie 5G, je nezbytné, aby vypracovala ambiciózní harmonogram přidělování spektra v Unii orientovaný na budoucnost; v této souvislosti vítá opatření navrhovaná Komisí ve sdělení nazvaném 5G pro Evropu: akční plán a pokládá tato opatření za minimální požadavek pro úspěšné spuštění 5G v Unii; 5. zdůrazňuje, že soukromé investice by měly být snazší díky politice orientované na infrastrukturu a regulačnímu prostředí, které by měly být přizpůsobeny tak, aby byly předvídatelné a jasné a usilovaly by o podporu hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, a že tyto investice by neměly být zpožďovány příliš ambiciózními veřejnými programy, které by bránily v zavádění technologií 5G;

153 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/147 Čtvrtek, 1. června zdůrazňuje význam spolupráce mezi akademickým prostředím, výzkumnými institucemi, soukromým sektorem a veřejným sektorem na výzkumu a vývoji v oblasti mobilních komunikací 5G; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G představuje v tomto ohledu pozitivní příklad, a vybízí Komisi, aby do tohoto procesu i nadále zapojovala všechny příslušné zúčastněné strany; 7. je přesvědčen, že Evropa bude mít prospěch z dalšího přechodu na digitální ekonomiku z hlediska širšího pokrytí, konektivity a větší rychlosti a že digitální ekonomika bude do roku 2020 přispívat k celkovému růstu HDP ze 40 % a bude růst 13krát rychleji než celkový HDP; 8. vítá a podporuje střednědobé cíle gigabitové společnosti, jimiž je zajistit všem evropským spotřebitelům síť s přenosovou rychlostí 100 Mb/s, kterou lze zvýšit až na 1 Gb/s, a poskytnout nejdůležitějším socioekonomickým subjektům, např. poskytovatelům veřejných služeb, silně digitalizovaným podnikům, hlavním dopravním uzlům, finančním institucím, nemocnicím, vzdělávacím a výzkumným institucím, sítě s rychlostí alespoň 1 Gb/s a v dlouhodobém horizontu s rychlostí 100 Gb/s; vyzývá k tomu, aby mezi priority patřilo zavedení optické páteřní infrastruktury, hospodářská soutěž podněcující investice a vysoce kvalitní zkušenosti koncových uživatelů; připomíná, že Unie pokulhává v plnění cílů v oblasti konektivity vytyčených v digitální agendě 2020 s tím, že ve venkovských a odlehlých oblastech je toto její pokulhávání obzvláště znepokojující; 9. zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby z konektivity v rámci gigabitové společnosti měl prospěch co největší počet občanů EU, včetně těch, kteří žijí v odlehlých oblastech; 10. důrazně podporuje úsilí, jež má do roku 2025 zajistit přístup k 5G síti v rámci intermodálních přeprav na základě sítí veřejné dopravy ve spojení s Nástrojem pro propojení Evropy a transevropskými dopravními sítěmi (TEN-T), a očekává, že bude následovat plný přístup v celé EU, a to v městských i venkovských oblastech a v hlavních turistických střediscích; 11. konstatuje, že je nutné dále zlepšit pokrytí u čtvrté generace mobilních sítí / LTE, neboť Evropská unie v této oblasti zaostává za Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem, a že akční plán v oblasti 5G by měl být příležitostí poučit se z chyb učiněných při zavádění 4G; 12. poukazuje na to, že rádiový přístup 5G bude muset být schopen fungovat ve velmi širokém rozsahu frekvencí: od méně než 1 GHz až po 100 GHz a včetně páteřní infrastruktury s maximálním potenciálem do 300 GHz; konstatuje, že na frekvencích 3 6 GHz a vyšších než 6 GHz by se v hustě osídlených oblastech mělo dosahovat extrémně vysokých rychlostí přenosu dat a mimořádné kapacity; uznává, že systémy 5G ve vysokofrekvenčních pásmech vyžadují velmi hustou síťovou infrastrukturu opírající se o přístup prostřednictvím malých buněk, takže bude třeba rozhodnout, jaká pásma spektra budou využívána, nebo poskytnout možnost sdíleného využívání; 13. zdůrazňuje, že rychlost stahování sama o sobě nestačí ke splnění budoucích požadavků gigabitové společnosti na připojení, a že je proto nezbytné stanovit cíl infrastruktury se zaměřením na sítě VHC, které splňují nejvyšší standardy, pokud jde o rychlost odesílání a stahování dat, zpožďování a odolnost; 14. zdůrazňuje, že je nutné mít k dispozici jednotnou evropskou strategii pro otázky spektra, včetně koordinovaných vnitrostátních plánů postupu a harmonogramů, máme-li řešit náročné úkoly spojené se sítěmi 5G, a zabývat se tedy mezilidskou komunikací, komunikací mezi přístroji (M2M) a komunikací v rámci internetu věcí na různých úrovních: na úrovni rychlosti připojení, mobility, zpožďování, všudypřítomnosti, pracovního cyklu, spolehlivosti, dostupnosti atd. a zajistit hladký přechod všech členských států k 5G; 15. poukazuje na to, že zavedení bezdrátových sítí 5G vyžaduje páteřní síť VHC a flexibilní a efektivní využití všech dostupných nespojitých částí spektra, včetně pásma 700 MHz, pro značně odlišné alternativy zavádění sítě, kvůli nimž je třeba nalézt inovativní způsoby udělování licencí ke spektru a klást jasně důraz na harmonizaci dostupných pásem spektra v rámci regionů;

154 C 307/148 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června uznává význam licenčních pásem spektra pro zajištění dlouhodobých investic do sítí a lepší kvality služeb díky stálému a spolehlivému přístupu ke spektru, zároveň však zdůrazňuje, že je potřebná lepší právní ochrana bezlicenčních pásem spektra a různé metody sdílení pásem spektra; 17. poukazuje na to, že nedostatečná koordinace představuje významné riziko pro zavádění 5G, neboť dosažení kritického množství má zásadní význam pro získání investic, a tedy dosažení maximálních přínosů technologie 5G; 18. poznamenává, že všechny subjekty působící v dotčeném odvětví by měly profitovat z předvídatelných podmínek, jež budou pro všechny stejné a budou podporovat konkurenci, že tyto subjekty by měly mít flexibilní možnost navrhnout své vlastní sítě, zvolit si svůj investiční model a kombinaci technologií, která by měla zajistit naprostou funkčnost z hlediska cílů týkajících se zavedení sítí 5G, jako jsou FTTH, kabelové a satelitní sítě, WIFI, WiGig, G.fast, 2G, Massive MIMO nebo jakékoli jiné rychle se rozvíjející technologie, pokud umožní připojení všech Evropanů na sítě VHC podle jejich skutečných potřeb; konstatuje, že spuštění sítě 5G bude vyžadovat mnohem více optických vláken v hustší bezdrátové síti; 19. bere na vědomí sdělení Komise nazvané Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh a její Akční plán 5G pro Evropu, jež pro členské státy představují jedinečnou příležitost k tomu, aby svým kulturním a tvůrčím inovátorům, zejména MSP, umožnily ještě více konkurovat na světové scéně a předvést svůj podnikatelský a inovační talent; II. Možnost využívat výhod gigabitové společnosti 20. domnívá se, že sítě 5G jsou více než jen další vývojová fáze širokopásmového připojení a že jakožto další generace všudypřítomné širokopásmové infrastruktury pro velmi rychlé připojení budou klíčovým prostředkem umožňujícím rozvoj budoucího digitálního světa, který podnítí transformační procesy ve všech odvětvích ekonomiky (ve veřejném sektoru, vzdělávání, poskytování integrovaného mediálního obsahu, zdravotní péči, výzkumu, energetice, veřejných službách, výrobě, dopravě, automobilovém průmyslu, audiovizuálním odvětví, virtuální realitě, internetových hrách atd.) a bude poskytovat pohotové, interaktivní, spolehlivé a vysoce individualizované služby, které by měly zlepšit život každého z nás; 21. konstatuje, že roztříštěnost Evropy při zavádění 4G, která, jak ukázal Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), je stále patrná ve výrazných rozdílech mezi členskými státy, způsobila nedostatečnou konkurenceschopnost v digitální oblasti ve srovnání s USA, Čínou, Japonskem, Jižní Koreou a rozvíjejícími se ekonomikami; v tomto ohledu zdůrazňuje, že zatímco Evropa činí kroky kupředu, pokud jde o digitální rozvoj, tempo se zpomaluje, což představuje z dlouhodobého hlediska riziko pro nezbytné investice a atraktivitu evropského podnikatelského prostředí; 22. připomíná, že těmi, kdo by měl mít největší prospěch ze zavedení 5G, by měli být koncoví uživatelé a že jakékoli rozhodnutí přijaté při zavádění technologií 5G by mělo být vždy zaměřeno na konečný cíl, kterým je poskytování cenově dostupných a spolehlivých služeb vysoké kvality; 23. konstatuje, že investice veřejného a soukromého sektoru přinášejí multiplikační účinek celé ekonomice a že při plném zavedení 5G by měly být přímo a nepřímo vytvořeny až 2,3 milionu pracovních míst ve 28 členských státech; 24. konstatuje, že zavedení technologie 5G v Evropě má přinést zisky nad rámec odvětví mobilní komunikace a tzv. trickle-down efekt (kdy se prosperita šíří od horních vrstev ke spodním), ve výši 141,8 miliardy EUR ročně do roku 2025; 25. zdůrazňuje, že úspěch rychlého zavedení 5G v EU závisí na rozvoji nových obchodních modelů řídících se poptávkou; zdůrazňuje, že existuje mnoho iniciativ, které přispívají k vyjasnění požadavků pro 5G, což znesnadňuje zapojení vertikálních odvětví do tohoto procesu; zdůrazňuje proto, že vertikální odvětví se musí aktivně a účinně zapojit do procesu stanovení požadavků; 26. zdůrazňuje, že spravedlivá hospodářská soutěž a stejné podmínky pro účastníky trhu jsou nezbytné pro zavádění gigabitové společnosti účastníky trhu; domnívá se, že v tomto ohledu by měla platit zásada stejné služby, stejné riziko, stejná pravidla ;

155 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/149 Čtvrtek, 1. června domnívá se, že Komise a členské státy by měly spolu se všemi příslušnými zúčastněnými stranami zvážit opatření, která by motivovala k pokročilým hodnocením a testovacím prostředím s cílem urychlit inovace v rámci aplikací 5G; 28. konstatuje, že gigabitová společnost by měla řešit problém digitální propasti a posílit využívání internetu; konstatuje, že je třeba soustavně investovat do zavádění stávajících i budoucích technologií, včetně družicových technologií, ve venkovských a vzdálených oblastech; zdůrazňuje, že inteligentní kombinace soukromých a veřejných investic je nezbytná k řešení digitální propasti ve venkovských a vzdálených oblastech; zdůrazňuje, že zkušenosti získané v minulosti by měly být využity k řešení rozdílů mezi členskými státy, regiony a obyvatelstvem hustě obydlených i odlehlých oblastí a podporovat vyvážený geografický rozvoj; 29. poukazuje na skutečnost, že digitální propast existuje nejen mezi městy a venkovskými oblastmi, ale rovněž ve velké míře mezi členskými státy; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité vytvořit konkurenceschopný legislativní rámec a iniciativy, které by podporovaly investice do infrastruktury, zvyšovaly rozmanitost aktérů a posilovaly evropskou koordinaci; 30. poukazuje na to, že 5G bude sehrávat zásadně důležitou roli při uskutečňování vize propojené společnosti a zvýší možnosti žít, studovat a pracovat v Evropské unii, což je předpoklad pro to, aby lidé a společnosti měli plný užitek z digitální revoluce; 31. domnívá se, že podpora rozšiřování malých buněk 5G v souladu s nařízením WiFi4EU přispěje ke zmenšení digitálních a technologických rozdílů a zvýší dostupnost služby 5G pro všechny občany; 32. zdůrazňuje, že Evropa musí držet krok s technologickým vývojem a příležitostmi, které nabízejí účinnější technologie IKT, aby podpořila společensko-ekonomický rozvoj v regionech, které jsou v současnosti málo rozvinuté; 33. zdůrazňuje, že hustá optická síť představuje nezbytnou páteřní infrastrukturu pro využití úplného servisního potenciálu technologického mobilního standardu 5G; 34. vítá iniciativu WiFi4EU, jejímž účelem je podpora bezplatného a univerzálního přístupu k internetu v místních komunitách prostřednictvím systému financovaného EU, který budou realizovat členské státy; podotýká, že cílem iniciativy WiFi4EU je propagovat digitální začlenění napříč regiony tím, že finanční prostředky přidělí geograficky vyváženým způsobem a současně věnuje pozornost kvalitě, pokud jde o zkušenosti uživatelů služeb; konstatuje, že rychlosti připojení rostou a že s častějším využíváním připojení prostřednictvím několika bezdrátových zařízení bude muset i technologie WLAN odpovídat potřebám propojení koncových bodů; domnívá se, že je třeba politický rámec s konkrétními prioritami pro překonání překážek, s kterými se nemůže vypořádat pouze samotný trh; 35. vyzývá Komisi, aby ve svém akčním plánu pro 5G věnovala zvláštní pozornost pokrytí ve vnitřních prostorách vzhledem k tomu, že velká část aplikací 5G se bude používat uvnitř domů a v kancelářích; připomíná špatné pokrytí budov vysokofrekvenčními sítěmi; doporučuje posouzení dalších technologií k zajištění dobrého pokrytí ve vnitřních prostorách, např. masivní MIMO, opakovače signálu pro vnitřní prostory a vysokorychlostní Wi-Fi aplikace WiGig; 36. zdůrazňuje, že rozvoj technologie 5G je základním předpokladem pro přechod od infrastruktury sítě IKT směrem ke komplexní inteligentní propojitelnosti, jež se vztahuje na: inteligentní automobily, sítě, města i továrny a inteligentní veřejnou správu atd.; domnívá se, že vysokorychlostní širokopásmové připojení a inteligentní a účinné aspekty sítě, které umožňují téměř okamžité propojení mezi lidmi, vzájemné propojení přístrojů a připojení strojů, povedou k nové definici konceptu konektivity koncových uživatelů, která bude fungovat na základě různých paradigmat sítě, jako jsou vícecestné sítě (typu mesh ), hybridní sítě, dynamické segmentování sítě a technologie softwarizace; 37. zdůrazňuje, že důležitým požadavkem v rámci 5G je vysoká energetická výkonnost zaměřená na menší spotřebu síťové energie; zdůrazňuje, že tento prvek je zásadní pro snížení provozních nákladů, usnadnění síťové konektivity ve venkovských a odlehlých oblastech a zajištění přístupu k síti udržitelným způsobem, který účinně využívá zdroje; 38. zdůrazňuje, že zavedení 5G vyžaduje značnou modernizaci pevných sítí a zahuštění mobilních sítí v souladu s cíli gigabitové společnosti, zejména v oblasti elektronického zdravotnictví;

156 C 307/150 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června podtrhuje, že audiovizuální odvětví je jedním z klíčových hybatelů úspěchu technologie 5G v Evropě, neboť vytváří pracovní příležitosti a hospodářský růst, a že pokrok v tomto odvětví může mít výrazný a příznivý dopad na hodnotový řetězec audiovizuálních médií, včetně tvorby obsahu, inovací, distribuce a uživatelského prostředí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vzaly v potaz potřeby a zvláštnosti tohoto odvětví, zejména ty, jež souvisejí s vysíláním; 40. konstatuje, že jakmile budou vozidla připojena k síti, stanou se automaticky bezpečnějšími (méně nehod), ekologičtějšími (méně emisí) a zvýší předvídatelnost modelů cestování; proto podporuje myšlenku zformulovat pro celou EU cíl, aby byla všechna vozidla dostupná na trhu EU uzpůsobená k připojení k síti 5G a aby jejich standardní součástí bylo vybavení ITS; rozhodně podporuje záměr zajistit možnost připojení sanitek a dalších zásahových vozidel (policejních, požárních) k základovým stanicím umožňujícím nepřetržitý přenos 5G v průběhu celého zásahu; 41. poukazuje na přínosy spolehlivého a nepřetržitého pokrytí 5G pro silniční bezpečnost, neboť umožní v případě nákladních vozidel připojené a digitální prostředky kontroly, jako jsou inteligentní tachografy a e-dokumenty; 42. domnívá se, že technologie 5G by měly umožnit poskytování nových, finančně dostupných a vysoce kvalitních služeb a připojení nových odvětví a v konečném důsledku přinést stále schopnějším digitálním uživatelům s rostoucími požadavky lepší zákaznické zkušenosti; zdůrazňuje, že 5G může nabídnout řešení významných společenských výzev díky své schopnosti značně snížit spotřebu energie u mobilních zařízení a díky svému potenciálu změnit odvětví, jako je zdravotnictví a doprava; 43. vítá Širokopásmový fond pro propojení Evropy, fond pro širokopásmovou infrastrukturu otevřený účasti vnitrostátních podpůrných bank a orgánů a soukromých investorů, který bude znamenat další krok k tomu, aby byly investice do infrastruktury přivedeny do méně zalidněných, venkovských a odlehlých oblastí, které nemohou plně využívat služeb; 44. domnívá se, že je zásadní, aby se digitální dovednosti rozvíjely a zdokonalovaly, a sice prostřednictvím značných investic do vzdělání včetně odborné přípravy, podnikatelské a další profesní přípravy a rekvalifikace a prostřednictvím komplexní účasti všech relevantních zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, a měly by sledovat tři hlavní cíle: vychovat vysoce kvalifikovanou pracovní sílu schopnou zachovat a vytvořit pracovní místa v oblasti technologií, podpořit občany tak, že jim budou poskytnuty potřebné nástroje, které jim umožní získat kontrolu nad svou digitální existencí, a odstranit tak digitální negramotnost, která způsobuje digitální propast a vyloučení; 45. domnívá se, že Unie by měla ve spolupráci s EIT Digital zavést a dát k dispozici osnovy pro rozvoj dovedností v rámci 5G, s důrazem na začínající podniky a malé a střední podniky, aby tak mohly využívat výhod zavedení technologie 5G; 46. zdůrazňuje, že vývoj sítí 5G přispěje k rychlým technologickým změnám, které umožní plný rozvoj digitálního odvětví, inteligentních technologií, internetu věcí a pokrokových výrobních systémů; 47. zdůrazňuje význam technologie 5G pro zajištění vedoucího postavení Evropy v poskytování špičkové výzkumné infrastruktury, která by z Evropy mohla učinit centrum vysoce kvalitního výzkumu; III. Politický přístup 48. vítá záměr Komise posílit investiční plán pro Evropu v rámci nástrojů financování (EFSI, Nástroj pro propojení Evropy) vyčleněných na financování strategických cílů souvisejících s gigabitovým připojením do roku 2025; 49. zdůrazňuje, že veškerá rozhodnutí týkající se jednotného digitálního trhu, včetně přidělování spektra, cílů v oblasti konektivity a zavedení 5G, musí být utvářena na základě budoucích potřeb a toho, jak se podle očekávání vyvine trh v příštích letech; zdůrazňuje v tomto ohledu, že úspěšné zavedení 5G bude zásadně důležité pro ekonomickou konkurenceschopnost, které lze dosáhnout pouze skrze prozíravou koordinaci evropských právních předpisů a politik;

157 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/151 Čtvrtek, 1. června zdůrazňuje, že politiky týkající se gigabitové společnosti a 5G by měly být přiměřené, měly by se často revidovat a měly by být v souladu se zásadou inovací, aby se součástí posouzení dopadu staly také potenciální účinky na inovace; 51. vyzývá Komisi, aby zajistila, zachovala a rozvíjela dlouhodobé financování akčního plánu pro G5 a modernizaci sítě na patřičné úrovni v rámci příštího víceletého finančního rámce na , a zejména příštího rámce pro výzkum, technologický rozvoj a inovace; zdůrazňuje význam spolupráce mezi akademickým prostředím, výzkumnými institucemi, soukromým sektorem a veřejným sektorem na výzkumu a vývoji v oblasti mobilních komunikací 5G; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G představuje v tomto ohledu pozitivní příklad; připomíná, že podle odhadů Komise bude dosažení cílů pro propojení vyžadovat v příštím desetiletí investice ve výši 500 miliard EUR, že však Komise rovněž odhaduje, že budou chybět investice ve výši 155 miliard EUR; domnívá se tudíž, že dostatečné investice podnícené hospodářskou soutěží v případě zavádění digitální infrastruktury musí být nejvyšší prioritou vzhledem k tomu, že zavedení infrastruktury je základním předpokladem umožňujícím obyvatelům a podnikům, aby měli z rozvoje technologie 5G prospěch; 52. naléhavě žádá všechny členské státy, aby urychleně provedly ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii ( 1 ) s cílem zajistit přiměřenou úroveň bezpečnosti, pokud jde o účinnost a udržitelnost tohoto plánu; 53. domnívá se, že nejlepší cestou ke gigabitové společnosti je přístup zaměřený na hospodářskou soutěž, který bude použitelný i v budoucnu, technologicky neutrální a opírající se o širokou škálu investičních modelů, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo společné investice; konstatuje, že společné investice i další formy kolaborativních investic a dlouhodobých ujednání o komerčním přístupu do sítí s velmi vysokou kapacitou mohou pomoci ke sdílení zdrojů, k zavedení různých flexibilních rámců a ke snížení nákladů na zavádění; 54. vyzývá členské státy, aby akční plán pro 5G beze zbytku zrealizovaly v regionech a městech, a to prostřednictvím soudržných a včasných kroků podporujících začlenění s cílem poskytnout podporu a pobídku meziodvětvové inovaci a podpořit celooborový rámec ekonomické spolupráce; 55. vyzývá Komisi a členské státy, aby se ujaly vedení v prosazování mezioborové, vícejazyčné a přeshraniční interoperability 5G a v podpoře služeb, které respektují soukromí a jsou spolehlivé a bezpečné, jelikož průmysl i celá společnost jsou stále závislejší na digitální infrastruktuře pro své podnikání a služby, a aby ekonomické a geografické vnitrostátní aspekty považovaly za nedílnou součást společné strategie; 56. vyzývá ke zvýšení úsilí v oblasti normalizace za účelem zajistit, aby Evropa dosáhla vedoucího postavení při vymezování technologických norem, které umožní zavádění sítí a služeb technologie 5G; je přesvědčen, že evropské normalizační organizace by v tomto procesu měly hrát zvláštní úlohu; podotýká, že každé odvětví by mělo vypracovat vlastní plán postupu pro provedení normalizace, při čemž by mělo vycházet z procesů, jež se v daném odvětví uplatňují, a mělo by mimořádně usilovat o společné normy, z nichž by se případně mohly stát normy celosvětové; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky k investicím do výzkumu a vývoje a do evropské normalizace; 57. zdůrazňuje, že 5G má potenciál proměnit revolučním způsobem přístup k obsahu a jeho šíření a podstatně obohatit uživatelskou zkušenost a současně umožnit vývoj nových forem kulturního a tvůrčího obsahu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné přijmout účinná opatření pro boj proti pirátství a zaujmout komplexní přístup ke zlepšení prosazování práv duševního vlastnictví, aby bylo možné zajistit snadné cesty k legálnímu obsahu pro spotřebitele; 58. rozhodně podporuje větší experimentování s technologiemi G5; podporuje rozvoj integrovaných řešení a testů, na něž naváže meziodvětvové testování rozsáhlých pilotních projektů, které budou reagovat na poptávku po službách v gigabitové společnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatek nekoncesovaných kmitočtových pásem s cílem podnítit experimenty prováděné průmyslovým odvětvím; žádá Komisi, aby zvážila stanovení konkrétního a přitažlivého cíle jako rámec pro experimentování soukromého sektoru s technologiemi a produkty 5G; ( 1 ) Úř. věst. L 194, , s. 1.

158 C 307/152 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června zdůrazňuje, že je nezbytné vzít v potaz pokyny Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP), které formálně uznala Světová zdravotnická organizace, aby se tak zabránilo nejednotnosti a roztříštěnosti a zajistily se soudržné podmínky pro zavádění bezdrátových sítí na evropském jednotném digitálním trhu; 60. zdůrazňuje, že rozvoj gigabitové společnosti vyžaduje jasná společná pravidla pro EU, která budou prozíravá, budou podporovat hospodářskou soutěž, vést k investicím a inovaci a zachovávat finanční dostupnost i možnost volby pro spotřebitele; zdůrazňuje, že hospodářská soutěž opírající se o infrastrukturu potenciálně umožňuje účinnou regulaci a spravedlivou a dlouhodobou návratnost investic; vyzývá členské státy, aby zjednodušily administrativní postupy pro přístup k fyzické infrastruktuře; 61. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit prostředí příznivé pro inovace digitálních služeb, zejména v oblasti velkého objemu dat a internetu věcí, které rozšíří výběr spotřebitelů a zároveň zvýší důvěru a podporu zavádění digitálních služeb prostřednictvím účinných a zjednodušených pravidel, a zaměřit se přitom na potřeby uživatelů a charakteristiku služeb, a to bez ohledu na typ poskytovatele; 62. podtrhuje, že vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení je třeba podrobovat přezkumu a v případě potřeby pečlivě revidovat, zaměřit je na všechny oblasti 5G a že tyto plány musí i nadále uplatňovat přístup založený na různých technologiích a hospodářské soutěži, podporovat regulační jistotu a maximálně rozšířit inovace a pokrytí a zahrnout do svých cílů překlenutí digitální propasti; 63. vyzývá Komisi, aby posoudila vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení s cílem najít nedostatky a vypracovat doporučení pro jednotlivé země ohledně dalších kroků; 64. vítá iniciativu Komise zřídit participativní širokopásmovou platformu, která zajistí intenzivní zapojení veřejných a soukromých subjektů a místních a regionálních orgánů; 65. zdůrazňuje, že zajištění přístupu k internetu a vysokorychlostního, spolehlivého internetového připojení s malým zpožďováním a kolísáním je zásadním faktorem digitalizace procesů a hodnotového řetězce v odvětví cestovního ruchu, jakož i rozvoje a zavádění dopravních technologií, jako jsou spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS), říční informační služby (RIS) a evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS); 66. připomíná, že pro malé a střední podniky by byl konkurenční přístup k technologiím 5G značně přínosný; vyzývá Komisi, aby své akční plány podrobně rozpracovala tak, aby malým a středním podnikům usnadnila účast na experimentování s technologiemi 5G a aby zajistila přístup malých a středních podniků k participativní širokopásmové platformě pro 5G; 67. podporuje iniciativy na úrovni EU k zajištění větší koordinace spektra mezi členskými státy a dlouhodobou platnost licencí, což posílí stabilitu a jistotu z hlediska investování; poznamenává, že o těchto otázkách by se mělo rozhodovat současně ve všech členských státech, aby byly přijaty závazné pokyny týkající se určitých podmínek přidělování, jako jsou lhůty pro přidělování a sdílení spektra i společně organizované aukce s cílem podporovat transevropské sítě; zdůrazňuje, že konkurenční povaha trhů mobilních komunikačních sítí v Evropské unii je při generačním přechodu ke G5 zásadní; 68. vyzývá EU, aby své kroky koordinovala ve spolupráci s Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), a zajistila tak soudržnost své politiky; zdůrazňuje, že požadavky na evropskou harmonizaci spektra pro technologie 5G po roce 2020 by měly být dokončeny před Světovou radiokomunikační konferencí v roce 2019 a že je třeba řádně chránit stávající služby, na nichž dnes závisíme, a to v souladu s rozhodnutími přijatými na zmíněné Světové radiokomunikační konferenci; 69. zdůrazňuje, že definice sítí s velmi vysokou kapacitou (VHC) stanovená v Evropském kodexu pro elektronickou komunikaci by měla být v souladu se zásadou technologické neutrality, pokud tyto technologie splňují požadavky na kvalitu síťových služeb, které budou průmyslové i spotřebitelské aplikace v budoucnu potřebovat;

159 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/ žádá Komisi, aby zavedla roční hodnocení pokroku, vypracovala doporučení k akčnímu plánu pro 5G a informovala Parlament o výsledcích; o o o 71. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům. Čtvrtek, 1. června 2017

160 C 307/154 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 P8_TA(2017)0235 Ochrana zranitelných dospělých osob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 obsahující doporučení Komisi o ochraně zranitelných dospělých osob (2015/2085(INL)) (2018/C 307/24) Evropský parlament, s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na čl. 67 odst. 4 a čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 3, který každému zaručuje respektování jeho fyzické a duševní nedotknutelnosti, a článek 21 této listiny týkající se zákazu diskriminace; s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 obsahující doporučení Komisi o právní ochraně dospělých osob: přeshraniční dopady ( 1 ), s ohledem na hodnocení evropského přínosu ze září 2016, které vypracovala výzkumná služba Evropského parlamentu (PE ), s ohledem na Haagskou úmluvu ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob ( Haagská úmluva ), s ohledem na Úmluvu OSN ze dne 13. prosince 2006 o právech osob se zdravotním postižením ( Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením ), s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy R (99) 4 ze dne 23. února 1999 o zásadách právní ochrany dospělých osob s omezenou právní způsobilostí ( doporučení R (99) 4 Výboru ministrů Rady Evropy ), s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2009)11 ze dne 9. prosince 2009 o zásadách pro trvalé zplnomocnění a dříve vyslovená přání související s omezenou právní způsobilostí ( doporučení CM/Rec(2009)11 Výboru ministrů Rady Evropy ), s ohledem na články 46 a 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0152/2017), A. vzhledem k tomu, že je důležité, aby se Unie přiblížila občanům, zabývala se otázkami, které se jich přímo dotýkají, a zaručovala dodržování základních práv, aniž by docházelo k diskriminaci či vyloučení; B. vzhledem k tomu, že ochrana zranitelných dospělých osob, které uplatňují svou svobodu pohybu v Unii, má v zásadě přeshraniční povahu, a proto se dotýká všech členských států; vzhledem k tomu, že tato problematika dokládá významnou úlohu, kterou mají Unie a Parlament plnit v reakci na problémy a obtíže, s nimiž se setkávají evropští občané při uplatňování svých práv, a to zejména v přeshraničních případech; C. vzhledem k tomu, že ochrana zranitelných dospělých osob úzce souvisí s dodržováním lidských práv; vzhledem k tomu, že každou zranitelnou dospělou osobu je třeba podobně jako každého evropského občana považovat za nositele práv a osobu způsobilou svobodně, nezávisle a informovaně se v rámci svých schopností rozhodovat, nikoli pouze za pasivního příjemce péče a pozornosti; ( 1 ) Úř. věst. C 45 E, , s. 71.

161 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/155 Čtvrtek, 1. června 2017 D. vzhledem k tomu, že zranitelnost dospělých osob a různé předpisy týkající se jejich právní ochrany nesmí představovat překážky pro uplatňování práva osob na volný pohyb; E. vzhledem k tomu, že demografický vývoj a prodloužení střední délky života vedly ke zvýšení počtu starších osob, které již nejsou schopny chránit své zájmy kvůli onemocněním souvisejícím s věkem; vzhledem k tomu, že existují také další okolnosti, nezávislé na věku, jako je psychické a fyzické zdravotní postižení, které může být rovněž vrozené, a tyto okolnosti mohou ovlivnit schopnost dospělé osoby starat se o své zájmy; F. vzhledem k tomu, že problémy se prohloubily v důsledku toho, že vystěhovalé osoby a osoby v důchodovém věku, mezi nimiž jsou zranitelné osoby nebo osoby, které by se zranitelnými mohly stát, se stále více pohybují mezi různými členskými státy; G. vzhledem k tomu, že právní předpisy členských států v oblasti soudní příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu opatření na ochranu dospělých osob se navzájem liší; vzhledem k tomu, že odlišnost rozhodného práva a vysoký počet příslušných jurisdikcí mohou mít nepříznivý dopad na právo zranitelných dospělých osob na volný pohyb a pobyt v členském státě, který si zvolily, jakož i odpovídající ochranu jejich majetku v případech, kdy se tento majetek nachází ve více než jednom členském státě; H. vzhledem k tomu, že nadále přetrvávají rovněž rozdíly mezi právními předpisy členských států v oblasti ochranných opatření, a to navzdory pokroku dosaženému v této oblasti v návaznosti na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy R (99) 4; I. vzhledem k tomu, že čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ( 1 ) vylučuje osobní stav a způsobilost fyzických osob ze své působnosti; J. vzhledem k tomu, že Haagská úmluva představuje soubor pravidel mezinárodního práva soukromého, která obzvlášť vhodným způsobem reagují na přeshraniční problémy týkající se zranitelných dospělých osob; vzhledem k tomu, že od přijetí této úmluvy už uplynul dostatek času, přesto ji však ratifikovalo pouze málo členských států; vzhledem k tomu, že toto zpoždění při ratifikaci úmluvy ohrožuje ochranu zranitelných dospělých osob v situacích s přeshraničním prvkem v Unii; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné kvůli účinnosti konat na úrovni Unie, aby byla zajištěna přeshraniční ochrana zranitelných dospělých osob; K. vzhledem k tomu, že zranitelná dospělá osoba je osoba, která dosáhla věku 18 let a která kvůli postižení nebo omezení svých schopností není schopna chránit své zájmy a své vlastnictví, ať už dočasně či trvale; L. vzhledem k tomu, že je třeba mít na paměti ustanovení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že Unie a členské státy jsou smluvními stranami této úmluvy; M. vzhledem k tomu, že Unie musí při vytváření svých politik zajistit dodržování zásad subsidiarity a proporcionality; N. vzhledem k tomu, že cílem činnosti Unie v oblasti ochrany zranitelných dospělých osob musí být především zajistit, aby si orgány členských států vzájemně předávaly ochranná opatření přijatá orgány určitého členského státu ve prospěch zranitelné dospělé osoby, aby tato opatření uznávaly a vykonávaly, včetně šíření a uznávání zplnomocnění, a posílit spolupráci mezi členskými státy v této oblasti; O. vzhledem k tomu, že ochrannými opatřeními je třeba rozumět zejména opatření uvedená v článku 3 Haagské úmluvy; ( 1 ) Nařízení Evropské ho parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, , s. 1).

162 C 307/156 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 P. vzhledem k tomu, že zplnomocněním pro případ nezpůsobilosti je třeba rozumět plnou moc k zastupování udělenou dospělou osobou, jejíž právní způsobilost není omezena, a to buď na základě dohody, nebo jednostranným úkonem; tato plná moc nabývá účinnosti, pokud uvedená dospělá osoba již není schopna chránit své zájmy; Q. vzhledem k tomu, že jasné a přesné informace o právních předpisech jednotlivých členských států týkajících se omezení právní způsobilosti a ochrany zranitelných dospělých osob by měly být občanům snáze dostupné, aby se s nimi mohli seznámit a sami přijímat informovaná rozhodnutí; R. vzhledem k tomu, že včasný přístup různých příslušných správních a soudních orgánů k informacím o právní situaci dospělých osob, na které se vztahuje ochranné opatření nebo zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, by mohl zlepšit a posílit ochranu těchto osob; S. vzhledem k tomu, že vytvoření složek nebo rejstříků správních a soudních rozhodnutí o ochranných opatřeních týkajících se zranitelné dospělé osoby a zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, pokud takové zplnomocnění stanoví vnitrostátní právní přepisy, ve všech členských státech by umožnilo včasný přístup všech příslušných správních a soudních orgánů k informacím o právní situaci dospělých osob, které jsou zranitelné, a zaručilo by vyšší právní jistotu; vzhledem k tomu, že v souladu s právem Unie a právními předpisy členských států v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů by měla být náležitým způsobem zajištěna důvěrnost těchto složek nebo rejstříků; T. vzhledem k tomu, že ochranná opatření přijatá orgány určitého členského státu by měla být automaticky uznávána v ostatních členských státech; vzhledem k tomu, že aniž jsou dotčeny výše uvedené skutečnosti, mohlo by být nutné zavést důvody pro odmítnutí uznání a výkonu ochranného opatření; vzhledem k tomu, že náležitě vymezené důvody, které by mohly vnitrostátní orgány uvádět s cílem odmítnout uznání a výkonu ochranného opatření přijatého orgány jiného členského státu, by měly být omezeny na ochranu veřejného pořádku v dožádaném státě; U. vzhledem k tomu, že by mohly být zavedeny účinné mechanismy s cílem zajistit uznávání, registraci a použití zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, které by platily v celé Unii; vzhledem k tomu, že by měl být vytvořen jednotný formulář zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti pro celou Unii, aby bylo zajištěno, že zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti budou účinná ve všech členských státech; V. vzhledem k tomu, že by měly být zavedeny jednotné formuláře Unie, které by zvýšily informovanost o rozhodnutích o ochraně zranitelných dospělých osob a také předávání, uznávání a výkon těchto rozhodnutí; vzhledem k tomu, že pro účely právní jistoty je třeba, aby každý, kdo zajišťuje ochranu osoby nebo majetku zranitelné dospělé osoby, mohl na požádání v přiměřené lhůtě získat potvrzení o svém postavení, statusu a pravomocech, které jsou mu svěřeny. W. vzhledem k tomu, že rozhodnutí vydané v určitém členském státě, které je vykonatelné v tomto členském státě, by mělo být vykonatelné i v ostatních členských státech, aniž by bylo nezbytné prohlášení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí; X. vzhledem k tomu, že by bylo vhodné zavést mechanismy spolupráce mezi členskými státy na podporu a usnadnění komunikace mezi příslušnými orgány a předávání a výměny informací týkajících se zranitelných dospělých osob; vzhledem k tomu, že určení ústředního orgánu v každém členském státě, jak stanoví Haagská úmluva, by mohlo vhodným způsobem přispět k tomuto cíli; Y. vzhledem k tomu, že určitá ochranná opatření orgánů členského státu týkající se zranitelné dospělé osoby, zejména umístění dospělé osoby do zařízení nacházejícího se v jiném členském státě, by mohly mít logistický a finanční dopad na jiný členský stát; vzhledem k tomu, že v těchto případech by bylo vhodné stanovit mechanismy spolupráce mezi orgány dotčených členských států, aby se mohly dohodnout na tom, zda je vhodné podělit se o náklady související s dotčeným ochranným opatřením;

163 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/157 Čtvrtek, 1. června 2017 Z. vzhledem k tomu, že existence ústředních orgánů by neměla bránit správním a soudním orgánům členských států v přímé komunikaci, pokud se jim zdá účinnější; AA. vzhledem k tomu, že čas, který uplynul od přijetí usnesení Parlamentu ze dne 18. prosince 2008, měl Komisi umožnit získat dostatečné informace o uplatňování Haagské úmluvy v členských státech, které ji ratifikovaly, a vypracovat zprávu, kterou Parlament ve svém usnesení požadoval; 1. vyjadřuje uznání těm členským státům, které podepsaly a ratifikovaly Haagskou úmluvu, a vyzývá členské státy, které ji dosud nepodepsaly či neratifikovaly, aby tak co nejdříve učinily; vyzývá Komisi, aby vyvíjela co nejvyšší politický tlak na Radu a členské státy s cílem zvýšit do konce roku 2017 počet států, které tuto úmluvu ratifikovaly; 2. konstatuje, že návrh nařízení, jehož se týkají doporučení uvedená v příloze, by Haagskou úmluvu nenahrazoval, nýbrž doplňoval, a vybízel by členské státy, aby tuto úmluvu ratifikovaly a uplatňovaly; 3. konstatuje, že ochrana zranitelných dospělých osob, zejména osob se zdravotním postižením, vyžaduje komplexní soubor konkrétních a cílených opatření; 4. vyzývá členské státy, aby zajistily, aby se ochranná opatření stanovená jejich vnitrostátními právními předpisy dala dostatečně přizpůsobit všem zranitelným dospělým osobám, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly přijmout v jednotlivých případech odpovídající a přiměřená ochranná opatření, a zabránilo se tak tomu, že občané Unie budou zbaveni svých práv, pokud jsou nadále schopni je uplatňovat; konstatuje, že právní nezpůsobilost vzniká u většiny zdravotně postižených osob v důsledku zdravotního postižení a nikoli věku; 5. připomíná Komisi a členským státům, že všechny dospělé osoby, které jsou zranitelné, nejsou v této situaci nutně kvůli pokročilému věku, a žádá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k posílení právní ochrany a práv nejen zranitelných starších dospělých osob, ale také dospělých osob, které jsou nebo se staly zranitelnými a nejsou schopny chránit své zájmy kvůli závažnému psychickému nebo fyzickému zdravotnímu postižení; domnívá se v tomto ohledu, že by bylo velmi užitečné zavést postupy pro výměnu a srovnávání osvědčených postupů mezi členskými státy na základě jejich různých systémů ochrany; 6. vyzývá členské státy, aby podporovaly sebeurčení dospělých osob zavedením právních předpisů o zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti ve svých právních předpisech, přičemž by se měly inspirovat zásadami obsaženými v doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2009)11; 7. vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost potřebám nejvíce znevýhodněných zranitelných dospělých osob a aby zavedly opatření, jejichž cílem je zajistit, aby tyto osoby nebyly v souvislosti se svou situací diskriminovány; v této souvislosti vyzývá členské státy, které uznávají zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti ve svých právních předpisech, nebo uvažují o jeho zavedení, aby ve svém právním systému nestanovovaly poplatky nebo formální požadavky, které by mohly nepřiměřeným způsobem bránit znevýhodněným dospělým osobám využívat zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, a to bez ohledu na jejich finanční situaci; 8. žádá Komisi, aby zahájila, zachovala a financovala projekty, jejichž cílem je seznamovat občany Unie s právními předpisy členských států týkajícími se zranitelných dospělých osob a ochranných opatření, která se jich týkají; žádá členské státy, aby přijaly přiměřená opatření a kroky k poskytnutí snadno přístupných a dostatečných informací, zejména o jejich vnitrostátních právních předpisech a dostupných službách v oblasti ochrany zranitelných dospělých osob, všem osobám na jejich území; 9. vyjadřuje politování nad tím, že Komise nereagovala na žádost Parlamentu a nepředložila včas Parlamentu a Radě zprávu o zjištěných problémech a osvědčených postupech pro uplatňování Haagské úmluvy, která měla rovněž obsahovat návrh opatření Unie doplňujících nebo upřesňujících, jakým způsobem má být úmluva uplatňována; domnívá se, že tato zpráva mohla uvádět praktické problémy, s nimiž se Komise setkala při shromažďování informací o uplatňování Haagské úmluvy;

164 C 307/158 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června žádá Komisi, aby do 31. března 2018 na základě čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh nařízení za účelem posílení spolupráce mezi členskými státy a lepšího automatického uznávání a výkonu rozhodnutí o ochraně zranitelných dospělých osob a o zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti podle doporučení uvedených v příloze; 11. potvrzuje, že tato doporučení jsou v souladu se základními právy a zásadou subsidiarity; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je důležité, aby se mezi vnitrostátními osvědčenými postupy projevily i výsledky práce místních komunit a místních orgánů; 12. domnívá se, že požadovaný návrh nemá žádné finanční dopady na Unii; 13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a doporučení uvedená v příloze Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

165 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/159 PŘÍLOHA K USNESENÍ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU Čtvrtek, 1. června 2017 A. ZÁSADY A CÍLE NÁVRHU 1. Podporovat informování o správních a soudních rozhodnutích týkajících se zranitelných dospělých osob, na něž se vztahují ochranná opatření definovaná v Haagské úmluvě ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob, a usnadnit předávání, uznávání a výkon těchto rozhodnutí. 2. Zavést vnitrostátní složky nebo rejstříky obsahující na jedné straně správní a soudní rozhodnutí týkající se ochranných opatření ve prospěch zranitelných dospělých osob a na druhé straně, pokud existují, zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, aby byla zaručena právní jistota a usnadněno předávání informací o právním postavení osob, na něž se vztahují ochranná opatření, a rychlý přístup správních orgánů a příslušných soudců k těmto informacím. 3. Zavést vhodná zvláštní opatření s cílem podpořit spolupráci mezi členskými státy na základě nástrojů, které poskytuje Haagská úmluva, zejména zavedení ústředních orgánů, které by byly pověřeny usnadňovat komunikaci mezi příslušnými orgány členských států a koordinovat předávání a výměnu informací o správních a soudních rozhodnutích týkajících se osob, na něž se vztahují ochranná opatření. 4. Zajistit, aby sdílení informací týkajících se statusu ochrany zranitelných dospělých osob členskými státy a přístup ke složkám a rejstříkům ochranných opatření a zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti byly uskutečňovány plně v souladu se zásadou zachování důvěrnosti a s pravidly pro ochranu osobních údajů dotčených dospělých osob. 5. Zavést společné formuláře Unie, které by usnadňovaly informování o správních a soudních rozhodnutích o zranitelných dospělých osobách a předávání, uznávání a výkon rozhodnutí, která se na ně vztahují. Komise by se mohla inspirovat vzorovými formuláři pro ochranu dospělých osob, které doporučila zvláštní diplomatická komise Haagské konference mezinárodního práva soukromého ve svých aktech ze zasedání v září a říjnu Přiznat každé osobě, která zajišťuje ochranu osoby nebo majetku zranitelné dospělé osoby, právo získat od příslušných orgánů v přiměřené lhůtě potvrzení o svém postavení a svěřených pravomocech, které by platilo ve všech členských státech. 7. Podporovat plné uznávání ochranných opatření přijatých orgány členského státu v ostatních členských státech, a to aniž by byla dotčena možnost ve výjimečných případech a v souladu s články 3 a 21 Listiny základních práv Evropské unie zavést právní záruky týkající se ochrany veřejného pořádku v dožádaných státech, které těmto státům umožní odůvodnit, proč taková ochranná opatření nemohou uznat a vykonat. 8. Podporovat výkon ochranných opatření přijatých orgány členského státu v ostatních členských státech, a to aniž by bylo nezbytné prohlášení vykonatelnosti těchto opatření. 9. Podporovat konzultace a dohodu mezi členskými státy v případech, kde by výkon rozhodnutí orgánů některého členského státu mohl mít logistické a finanční důsledky pro jiný členský stát, aby se dotčené členské státy mohly dohodnout na rozdělení nákladů souvisejících s ochranným opatřením. Konzultace a dohoda by vždy měly probíhat v zájmu dotčené zranitelné dospělé osoby a měla by být dodržena její základní práva. Dotčené orgány by mohly příslušnému správnímu nebo soudnímu orgánu předložit návrh alternativních opatření, přičemž konečné rozhodnutí by zůstalo v pravomoci příslušného správního nebo soudního orgánu. 10. Zavést společné formuláře pro zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti s cílem podpořit používání těchto zplnomocnění zájemci, jejichž informovaný souhlas by měly příslušné orgány ověřit, a předávání, uznávání a uplatňování těchto zplnomocnění.

166 C 307/160 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 B. NÁVRHY ČINNOSTÍ 1. Žádá Komisi, aby do 31. března 2018 na základě čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh nařízení za účelem posílení spolupráce mezi členskými státy a lepšího uznávání a výkonu rozhodnutí o ochraně zranitelných dospělých osob a o zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti.

167 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/161 P8_TA(2017)0239 Víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na období (Usnesení) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o víceletém rámci pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na roky (2017/2702(RSP)) (2018/C 307/25) Čtvrtek, 1. června 2017 Evropský parlament, s ohledem na návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na období (14423/2016), s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0528/2016), s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0177/2017), předložené podle čl. 99 odst. 1 a 4 jednacího řádu, s ohledem na svůj postoj ze dne 13. prosince 2012 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na období (10449/2012 C7-0169/ /0431(APP)) ( 1 ), s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015 ( 2 ), s ohledem na prohlášení Komise a Rady ze dne 31. května 2017 o víceletém rámci pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na roky , s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že je Evropská unie zavázána k zaručování práv vyhlášených v Listině základních práv Evropské unie; B. vzhledem k tomu, že návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na roky , předložený Parlamentu k vyslovení souhlasu, obsahuje těchto osm tematických oblastí: oběti trestných činů a přístup ke spravedlnosti; rovnost a diskriminace založená na jakémkoli důvodu, jako jsou pohlaví, rasa, barva pleti, etnický nebo sociální původ, genetické rysy, jazyk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, politické názory či jakékoli jiné názory, příslušnost k národnostní menšině, majetek, narození, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace; informační společnost, a zejména respektování soukromého života a ochrana osobních údajů; justiční spolupráce, s výjimkou trestních věcí; migrace, hranice, azyl a integrace uprchlíků a migrantů; rasismus, xenofobie a s nimi spojená nesnášenlivost; práva dítěte; integrace a sociální začleňování Romů se zaměřením na nesnášenlivost vůči Romům; C. vzhledem k tomu, že začlenění policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech do víceletého rámce by nejen odráželo potřeby přímo na místě, ale také aby ze své vlastní iniciativy prováděla komplexní analýzy v oblastech, jež jsou pro základní práva zjevně relevantní, obzvlášť vzhledem k nedávnému a pokračujícímu legislativnímu vývoji na úrovni EU v této oblasti; D. vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech staly součástí unijního práva, a že tedy spadají do okruhu úkolů agentury, stejně jako všechny oblasti spadající do pravomocí Unie, v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 168/2007; ( 1 ) Úř. věst. C 434, , s ( 2 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0485.

168 C 307/162 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 E. vzhledem k tomu, že i když policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech nejsou zahrnuty do rozhodnutí Rady, kterým se stanoví víceletý rámec, bude agentura moci pokračovat v plnění svých úkolů v těchto oblastech na žádost Parlamentu, Rady nebo Komise podle čl. 5 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 168/2007; F. vzhledem k tomu, že vytvoření víceletého rámce pro agenturu na roky je nezbytné k zajištění kontinuity jejích činností, a vzhledem k tomu, že neexistence nového víceletého rámce na začátku roku 2018 by měla za následek, že by agentura mohla pracovat jen na zvláštní žádost některého z orgánů, a ne z vlastního podnětu; 1. lituje skutečnosti, že v Radě nebylo dosaženo dohody ohledně začlenění navrhovaných tematických oblastí policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech do nového víceletého rámce; 2. znovu zdůrazňuje význam činnosti agentury a její klíčové úlohy při prosazování základních práv v celé EU; 3. domnívá se, že jedním ze základních aspektů práce agentury je i nadále poskytovat podporu týkající se dodržování základních práv v oblasti právních předpisů Unie a že je k tomu zapotřebí nepřerušený výkon činností agentury; 4. vítá prohlášení Komise a Rady a trvá na tom, že je nutné zlepšit pracovní postupy správy a fungování agentury a objasnit, že do oblasti působnosti agentury FRA patří i záležitosti bývalého třetího pilíře policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech; 5. bere na vědomí rozdílné názory Komise a Rady, pokud jde o výklad zakládajícího nařízení agentury a vyzývá oba orgány, aby co nejdříve dosáhly dohody; 6. v návaznosti na externí hodnocení agentury v roce 2017 vyzývá Komisi, aby předložila návrh změn nařízení (ES) č. 168/2007, jež považuje za nutné pro zlepšení postupů správy a fungování agentury, a aby toto nařízení uvedla do souladu s Lisabonskou smlouvou, jak stanoví čl. 31 odst. 2 tohoto nařízení; 7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Agentuře Evropské unie pro základní práva.

169 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/163 Čtvrtek, 1. června 2017 P8_TA(2017)0240 Digitalizace evropského průmyslu Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (2016/2271(INI)) (2018/C 307/26) Evropský parlament, s ohledem na článek 173 (hlava XVII) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné zmiňuje konkurenceschopnost průmyslu Unie, s ohledem na články 9, 11 a 16 SFEU, s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané Digitalizace evropského průmyslu dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu (COM(2016)0180), s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech (COM(2016)0178), s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh (COM(2016)0176), s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvaný Kvantové technologie (SWD(2016) 0107), s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvaný Rozvoj internetu věcí v Evropě (SWD(2016)0110), s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech (COM(2014)0442), s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu ( 1 ), s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace ( 2 ), s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020 ( 3 ), s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o inovační politice Společenství v měnícím se světě ( 4 ), s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2010 nazvané Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu (COM(2010)0614), ( 1 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009. ( 2 ) Úř. věst. C 199 E, , s ( 3 ) Úř. věst. C 236 E, , s. 57. ( 4 ) Úř. věst. C 236 E, , s. 41.

170 C 307/164 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (COM(2010)2020), s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací (COM(2010)0546), s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. července 2007 nazvané Přezkum průmyslové politiky v polovině období příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost (COM(2007)0374), s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě (COM(2015)0192), na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100) a následné legislativní a nelegislativní návrhy, s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. září 2013, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012 (COM(2013)0627), s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. března 2013 o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací (COM(2013)0147), s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. února 2013 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (COM(2013)0048), s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu (COM(2012)0582), s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané Za obnovu evropského průmyslu (COM(2014)0014), s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané Akt o jednotném trhu II Společně pro nový růst (COM(2012)0573), s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. dubna 2011 nazvané Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry (COM(2011)0206), s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. října 2010 nazvané Na cestě k Aktu o jednotném trhu: Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod (COM(2010)0608), s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. ledna 2017 nazvané Budování evropské ekonomiky založené na datech (COM(2017)0009), s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost ( 1 ), s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě ( 2 ), ( 1 ) Úř. věst. C 482, , s. 89. ( 2 ) Úř. věst. C 468, , s. 19.

171 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/165 Čtvrtek, 1. června 2017 s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost ( 1 ), s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o ochraně kritické informační infrastruktury Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti ( 2 ), s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví ( 3 ), s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu ( 4 ), s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o internetu věcí ( 5 ), s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2016 nazvané Průmysl 4.0 a digitální transformace: další postup, s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0183/2017), A. vzhledem k tomu, že je třeba pokračovat v intenzivním úsilí o reindustrializaci EU a jejích členských států, které bude doplněno o konkrétní strategie, opatření a pobídky, s cílem skloubit konkurenceschopnost s udržitelností a s vytvářením kvalitních pracovních míst a začleňováním; vzhledem k tomu, že EU si klade za cíl, aby 20 % HDP Unie bylo do roku 2020 založeno na průmyslové výrobě, což musí nutně zohledňovat strukturální transformaci průmyslového odvětví z důvodu digitální disrupce a vzniku nových obchodních modelů; B. vzhledem k tomu, že evropský průmysl je základem hospodářství a bohatství Evropy a čelí zásadním problémům vyplývajícím z rychlejší globalizace a inovačních trendů; C. vzhledem k tomu, že digitalizace průmyslové výroby pomáhá zvyšovat odolnost, energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, udržitelnost inovací a konkurenceschopnost našich ekonomik, čímž mění obchodní modely, výrobu, produkty, procesy a tvorbu hodnot a má zásadní dopad na rovnováhu příležitostí a výzev pro evropský průmysl a pracovníky; D. vzhledem k tomu, že Evropa díky svému průmyslovému dědictví, síti průmyslových odvětví a hodnotových řetězců, inovativní síle, strategickým veřejným investicím do výzkumu a vývoje, dostupným soukromým investicím a účinné správě, kvalifikovaným pracovníkům, provázání rozvoje průmyslu se společenskými výzvami a díky zahájení více než 30 vnitrostátních a regionálních iniciativ týkajících se digitalizace průmyslu má silnou základnu, a může tak stanout v čele digitální transformace; vzhledem k tomu, že se nabízí příležitost k posílení průmyslu EU, pokud se nám podaří vytvořit plně integrované hodnotové řetězce pro digitálně posílené průmyslové výrobky a balíček výrobků a služeb; E. vzhledem k tomu, že 5G zásadně změní naše ekonomiky, a digitalizace se tak stane ústředním prvkem rozvoje průmyslu a sociálních služeb; F. vzhledem k tomu, že pro úspěšnou evropskou průmyslovou strategii je naprosto nezbytné vytvořit jednotný digitální trh, který podnítí ekonomický růst a zaměstnanost sociálně odpovědným způsobem; ( 1 ) Úř. věst. C 93, , s ( 2 ) Úř. věst. C 332 E, , s. 22. ( 3 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0486. ( 4 ) Úř. věst. C 81 E, , s. 45. ( 5 ) Úř. věst. C 236 E, , s. 24.

172 C 307/166 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 G. vzhledem k tomu, že dobře koncipovaná a technologicky neutrální strategie pro digitalizaci průmyslové výroby, která stále více propojuje lidi a stroje a také služby přes hranice v rámci celého globálního hodnotového řetězce, je důležitým odrazovým můstkem pro zvyšování odolnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti hospodářství a vytváření nových pracovních míst; H. vzhledem k tomu, že digitalizace by měla uvolnit potenciál zvyšování účinného využívání zdrojů, energie a kapitálu, a tím přispět k integrovanějšímu oběhovému hospodářství, snižování materiálové náročnosti a větší průmyslové součinnosti; I. vzhledem k tomu, že digitalizace může podpořit odvětví cestovního ruchu ve prospěch cestujících a jejich mobility, a umožnit tak mimo jiné snadný přístup k informacím v reálném čase a široké nabídce služeb; J. vzhledem k tomu, že dobře vyvinuté jazykové technologie mohou průmyslu pomoci překonávat jazykové bariéry, které brání rozvoji digitálního trhu; K. vzhledem k tomu, že digitalizace v odvětví dopravy vytváří nové příležitosti pro výrobce, provozovatele, investory, pracovníky i cestující a je předpokladem pro to, aby toto odvětví bylo i nadále konkurenceschopné a funkční a zvyšovalo svoji účinnost a aby byly dopravní služby udržitelnější a výkonnější; L. vzhledem k tomu, že digitalizace může přispět k zajištění bezpečnějších pracovních podmínek, větší bezpečnosti výrobků a individualizaci i decentralizaci výroby; M. vzhledem k tomu, že v odvětví IKT existují velké rozdíly v zaměstnávání a odborné přípravě žen a mužů, což má silné negativní důsledky pro rovnost na trhu práce; N. vzhledem k tomu, že digitalizace, individualizace a decentralizace výroby povede ke změně pracovních podmínek a bude mít celou řadu sociálních dopadů; vzhledem k tomu, že bezpečné a důstojné pracovní podmínky a vysoká úroveň bezpečnosti výrobků musí zůstat společným zájmem; O. vzhledem k tomu, že existuje řada studií, které zdůrazňují, že digitalizace průmyslové výroby změní poptávku na trhu práce a zaměstnanost v Evropě; vzhledem k tomu, že to může mít dopad na stávající pravidla upravující práva a účast pracovníků; vzhledem k tomu, že je zcela zřejmé, že je třeba vyrovnat se s těmito změnami tak, že bude pracovníkům poskytnuta odborná příprava v oblasti dovedností v IKT a zvyšovány digitální dovednosti celé společnosti; Vypracování integrované strategie digitalizace průmyslu pro EU 1. vítá sdělení Komise o digitalizaci evropského průmyslu; 2. je pevně přesvědčen o tom, že pro řešení nejpalčivějších ekonomických a společenských problémů Evropy má strategie digitalizace průmyslu zásadní význam, a to: a) posílením hospodářské dynamiky, sociální a územní soudržnosti a odolnosti vůči transformacím a narušením v oblasti technologií modernizací evropských odvětví a ekonomických hodnotových řetězců a jejich vzájemným propojením, navýšením veřejných i soukromých investic do reálné ekonomiky a zajištěním investičních příležitostí v kontextu udržitelné modernizace; b) podporou tvorby kvalitních pracovních míst a relokalizačních příležitostí, zlepšením pracovních podmínek a atraktivitou pracovních míst v průmyslovém odvětí, zajištěním toho, aby bylo spotřebitelům nabídnuto více příležitostí a informací, prosazováním sociálně odpovědné transformace a inkluzivního trhu práce s rozmanitějšími pracovními modely a režimy pracovní doby a lepšími podmínkami a začleněním zaměstnání a celoživotního učení; c) účinnějším využíváním zdrojů a snížením materiálové náročnosti průmyslové výroby, která vyplývá z posíleného evropského oběhového hospodářství, přičemž je třeba připomenout, že to má zásadní význam pro hmotné podmínky evropského odvětví vyspělých technologií, jakož i digitalizovanou průmyslovou výrobu a její produkty;

173 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/167 Čtvrtek, 1. června 2017 d) posílením evropské soudržnosti prostřednictvím spolehlivé a ambiciózní evropské investiční politiky (se zvláštním zaměřením na vytvoření nejmodernější digitální infrastruktury), využíváním různých evropských nástrojů financování, včetně fondu EFSI, regionálních fondů, programu Horizont 2020 a dalších nástrojů, a také zajištěním koordinované, technologicky neutrální evropské průmyslové politiky založené na spravedlivé hospodářské soutěži mezi množstvím rozmanitých subjektů, inovaci a udržitelné modernizaci a technologických a sociálních inovacích a inovacích v oblasti obchodních modelů, jež podněcují jednotný digitální trh a integraci a modernizaci celého evropského průmyslu; e) podporou evropských cílů politiky v oblasti změny klimatu tím, že zvyšuje energetickou účinnost a účinnost zdrojů v průmyslové výrobě, jakož i oběhovovost průmyslové výroby, snižuje emise a zajišťuje, aby udržitelnost průmyslu šla ruku v ruce s konkurenceschopností; f) posílením ekonomických, politických a sociálních inovací prosazováním zásad otevřenosti a dostupnosti veřejných a soukromých údajů a informací, přičemž musí být při výměně údajů mezi podniky, pracovníky a spotřebiteli vždy zajištěna ochrana citlivých údajů a poskytnuta možnost lepší integrace všech hospodářských odvětví a oblastí politik, včetně kreativních a kulturních odvětví; g) zlepšováním životních podmínek občanů v městských i venkovských oblastech a zvyšováním jejich povědomí o příležitostech nabízených digitalizací a jejich schopnosti tyto příležitosti využívat; h) podporou technologických a sociálních inovací v oblasti výzkumu EU prostřednictvím politiky pro digitalizaci průmyslu, která má jasné zaměření a vizi; i) zvýšením energetické bezpečnosti a snížením spotřeby energie prostřednictvím digitalizované, pružnější a účinnější průmyslové výroby, která umožní lepší řízení poptávky po energii; j) navazováním partnerství s dalšími makroregiony ve světě za účelem rozvoje inovativních a spravedlivých otevřených digitálních trhů; k) uvědoměním si toho, že je nutné uplatňovat spravedlivější a účinnější evropskou politiku v oblasti zdanění, která vyjasní takové otázky, jako je základ daně v době světově propojených digitálních trhů a digitalizované výroby; l) přilákáním investic a předních výzkumných pracovníků a získáním odborných znalostí na světové úrovni, což přispívá k hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti Evropy; m) podporou nových obchodních modelů a inovativních začínajících podniků založených na digitalizaci a technologickém rozvoji; 3. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit konkurenceschopné podnikatelské prostředí, které napomůže soukromým investicím, vytvoření regulačního rámce, který by zabránil byrokratickým překážkám, vybudování nejmodernější evropské digitální infrastruktury a koordinační struktury EU pro digitalizaci průmyslu, která usnadní koordinaci národních, regionálních a celoevropských iniciativ a platforem týkajících se průmyslové digitalizace; vyzývá Komisi, aby zajistila dosažení cíle 20 % podílu průmyslu na HDP do roku 2020; zdůrazňuje, že digitalizace průmyslu musí být provázaná s obecnější strategií průmyslové politiky EU, aby EU mohla využívat světového vedoucího postavení v průmyslu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit pokrok v oblasti digitalizace, a to zejména v členských státech, regionech a odvětvích, které zaostávají, a u osob, které jsou zasaženy digitální propastí; vítá v této souvislosti navrženou diskusi u kulatého stolu na vysoké úrovni a zřízení evropského fóra zúčastněných stran; zdůrazňuje význam spolupráce příslušných subjektů a očekává, že kromě předních představitelů průmyslu a sociálních partnerů se budou rovněž aktivně zapojovat akademické obce, malé a střední podniky, normalizační organizace, tvůrci politiky, orgány veřejné správy na vnitrostátní a místní úrovni a občanská společnost; 4. žádá Komisi, aby i nadále vykonávala svoji důležitou práci, která spočívá ve zkoumání trendů v oblasti výroby a digitalizace a také trendů v oblasti netechnických oborů (jako je např. právo, politika, správa věcí veřejných, komunikace atd.), analýze odpovídajícího vývoje v jiných oblastech, určování nových klíčových technologií a zajišťování toho, aby bylo vedoucí postavení Evropy v těchto oblastech zachováno a nové trendy začleněny do politik a činností, přičemž musí zohlednit koncepce bezpečnosti a ochrany soukromí již od návrhu, a to automaticky, a prozkoumat, zda lze tyto úkony provést prostřednictvím konkrétní průmyslové prognostické sítě, včetně vnitrostátních organizací pro výzkum a technologie;

174 C 307/168 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června vítá sdělení Komise nazvané Digitalizace evropského průmyslu Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu (COM(2016)0180), nicméně vyjadřuje politování nad tím, že se v případě odvětví dopravy zaměřuje pouze na propojenost a automatizaci při řízení, a dostatečně se nezabývá všemi existujícími problémy; připomíná, že ačkoli propojené a automatizované automobily patří v tomto odvětví k nejzajímavějším nadcházejícím digitálním transformacím, existuje zde potenciál pro digitalizaci všech druhů dopravy, a to jak v provozních, tak v administrativních procesech i prostřednictvím hodnotového řetězce od výrobců po cestující a nákladní dopravu, a také pro koordinaci se všemi novými technologiemi používanými v tomto odvětví, jako jsou evropské globální družicové navigační systémy EGNOS a Galileo, u nichž lze již v blízké budoucnosti očekávat výsledky; žádá Komisi, aby se zaměřovala na digitální transformace ve všech druzích dopravy, včetně služeb souvisejících s dopravou a cestovním ruchem; 6. poukazuje na to, že proces digitalizace nepřináší užitek celému odvětví dopravy ve stejném rozsahu a že to vedlo k nežádoucímu roztříštění vnitřního trhu jak z hlediska různých druhů dopravy, tak i v rámci stejného druhu; zdůrazňuje, že mezi členskými státy existují významné a narůstající rozdíly, pokud jde o konkurenceschopnost a digitalizaci dopravy, které se projevují také mezi regiony, společnostmi a malými a středními podniky; je přesvědčen, že vypracování koordinované strategie digitalizace průmyslu pro EU by mohlo přispět k překonání roztříštěnosti a rozdílů a k přilákání investic do digitálních projektů; zdůrazňuje, že cílem by neměl být pouze další politický dokument, ale skutečná strategie odrážející inovační trendy a tržní potenciál, a že její provádění by mělo být průběžně hodnoceno; 7. domnívá se, že strategie digitalizace průmyslu přispěje k vyřešení některých z nejnaléhavějších problémů v odvětví dopravy a cestovního ruchu; vyzývá proto Komisi, aby digitalizaci dále podporovala s cílem: a) zlepšit celkovou bezpečnost, kvalitu a environmentální výkonnost odvětví dopravy; b) zdokonalit bezbariérový přístup pro každého včetně starších osob a osob s omezenou pohyblivostí nebo se zdravotním postižením a rozšířit povědomí o alternativních řešeních mobility, která cestujícím poskytují širší možnosti, uživatelsky vstřícnější produkty odpovídající jejich potřebám a více informací, a to v celé EU a v městských i méně rozvinutých regionech; c) snížit náklady na dopravu, např. náklady na údržbu, a zlepšit účinnost využívání stávající kapacity dopravní infrastruktury (např. pomocí tzv. platooningu, tj. seskupování vozidel, a pomocí spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS), železničních tratí vybavených evropským systémem řízení železničního provozu (ERTMS) a říčních informačních služeb (RIS)); d) zlepšit konkurenceschopnost, a to tak se podpoří noví hráči, zejména malé a střední podniky a startupy, kteří by představovali výzvu pro stávající monopoly; e) usnadnit řádné a harmonizované prosazování právních předpisů EU pomocí rozvoje systémů řízení dopravy, inteligentních dopravních systémů, digitálních tachografů, elektronických systémů výběru mýtného aj. a vytvořit regulační rámce přizpůsobené novým skutečným situacím, jež mohou vzniknout v důsledku využívání vyspělých technologií; f) snížit administrativní zátěž pro malé a středně velké dopravce a začínající podniky, například v odvětví nákladní dopravy a logistiky, zjednodušením administrativních postupů, zajištěním sledování a monitorování nákladů a optimalizací jízdních řádů a dopravních toků; g) nadále zajišťovat ochranu práv cestujících, včetně ochrany údajů, a to také při multimodálních cestách; h) omezit problémy související s informační asymetrií na trhu dopravy; i) podporovat atraktivitu a rozvoj odvětví cestovního ruchu, které pomáhá vytvářet přibližně 10 % evropského HDP, a tvůrčích odvětví v městských, venkovských a nejvzdálenějších oblastech, např. pomocí lepší integrace mobility a služeb cestovního ruchu, včetně dopravy do méně známých destinací;

175 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/169 Čtvrtek, 1. června poukazuje na to, že nepřetržitá a výkonná konektivita je nezbytným předpokladem pro rychlé, bezpečné a spolehlivé propojení ve všech druzích dopravy a pro další digitalizaci odvětví dopravy; vyjadřuje politování nad velkou roztříštěností digitálního pokrytí v EU; domnívá se, že pro digitalizaci odvětví dopravy mají zásadní význam investice do širokopásmového připojení a spravedlivé přidělování spektra; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba mít vizi zahrnující několik odvětví, jako je elektronika, telekomunikace, doprava a cestovní ruch; vyzývá Komisi a členské státy, aby dostály svému závazku a nejpozději do roku 2025 zajistily takovéto připojení pro hlavní dopravní cesty a uzly a zahájily opatření k dosažení plného pokrytí v celé EU; Vytváření podmínek pro úspěšnou průmyslovou digitalizaci: infrastruktura, investice, inovace a dovednosti 9. zdůrazňuje, že strategie digitalizace průmyslu skýtá příležitost k podpoře inovací, účinnosti a udržitelných technologií, které zvyšují konkurenceschopnost a modernizují průmyslovou základnu EU a zároveň rovněž odstraňují překážky pro rozvoj digitálního trhu; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla integrovaná průmyslová digitalizace založena na silných příznivých podmínkách sahajících od prvotřídní perspektivní infrastruktury, výzkumu a vývoje a prostředí příznivého pro investice po vhodný aktuální právní rámec podporující inovace, prohloubený jednotný digitální trh, vysokou úroveň dovedností a podnikatelské činnosti a posílený sociální dialog; 10. zdůrazňuje, že je třeba podporovat veřejné a soukromé investice do vysokorychlostního připojení, jako je např. připojení prostřednictvím technologie 5G, optických vláken, navigace a družicové telekomunikační infrastruktury, s cílem zajistit solidní digitální základní infrastrukturu v městských a průmyslových oblastech; zdůrazňuje význam harmonizace při přidělování spektra, jehož cílem je zvýšit poptávku po připojení a posílit předvídatelnost prostředí pro investice do sítě; zdůrazňuje, že je nutné zajistit vedoucí postavení v digitálních průmyslových hodnotových řetězcích a klíčových technologiích, jako jsou 5G, kvantové technologie, výkonná výpočetní technika, umělá inteligence, cloud computing, analýza dat velkého objemu, internet věcí, robotika, automatizace (včetně vysoce automatizovaných automobilů) a technologie distribuované účetní knihy; podporuje v tomto ohledu pracovní dokumenty Komise přiložené k jejímu sdělení; 11. bere na vědomí příležitosti a výzvy spojené s digitalizací průmyslu; poukazuje na pozitivní dopady digitalizace průmyslu, neboť rozšiřuje flexibilní způsoby organizace práce, díky níž lze lépe skloubit pracovní a soukromý život, nabízí více možností prostřednictvím mobilní práce na dálku a lidem z venkovských a odlehlých oblastí umožňuje přístup na trh práce (za předpokladu, že mají k dispozici potřebnou infrastrukturu), a tak podporuje hospodářský růst; současně uznává, že v důsledku digitalizace sílí trendy ke zvyšování flexibility, což může zvyšovat riziko vytváření nestálých a nejistých pracovních míst; zdůrazňuje, že nové formy práce nesmí být používány k obcházení platných pracovněprávních a sociálních předpisů, které zaručují ochranu pracovníků a práva spotřebitelů; dále zdůrazňuje, že tradiční odvětví a podniky platformové ekonomiky musí mít stejné postavení; 12. konstatuje, že digitální transformace v odvětví dopravy a cestovního ruchu, zejména rozvoj ekonomiky sdílení a ekonomiky založené na poptávce, značně přispívá ke změně chování cestujících a spotřebitelů, pokud jde o mobilitu a cestovní ruch, ale zvyšuje i potřebu přizpůsobení infrastruktury; vyzývá Komisi, aby posoudila účinky digitalizace ve službách v odvětví dopravy, mobility a cestovního ruchu, se zvláštním zaměřením na chování a volby uživatelů těchto služeb, a aby dále uvolnila potenciál této společenské změny; 13. konstatuje, že s rostoucí digitalizací prodeje jízdenek a letenek se zvyšuje množství informací, které mají spotřebitelé na internetu okamžitě k dispozici, ale které jsou čím dál častěji dostupné v takové podobě, kdy je obtížné nabídky porovnat; domnívá se, že je proto třeba v případě prodeje, a především internetového prodeje, posílit záruky transparentnosti a neutrality, aby si spotřebitelé mohli vybírat na základě spolehlivých informací, které by se netýkaly pouze ceny, ale i dalších parametrů, mj. kvality služeb a souvisejících nabídek; je přesvědčen, že tato transparentnost podpoří jak hospodářskou soutěž, tak rozvoj multimodální dopravy; 14. je přesvědčen, že digitalizace by měla spotřebitelům nabídnout širší výběr, uživatelsky vstřícnější výrobky lépe odpovídající jejich potřebám a také více informací, především ohledně kvality výrobků či služeb;

176 C 307/170 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června poukazuje na to, že dopad jazykových překážek na průmysl a jeho digitalizaci nebyl v dokumentech o digitálním trhu dostatečně zohledněn ani posouzen; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj jazykových technologií, které spolu s digitalizací průmyslu omezí roztříštěnost evropského trhu; 16. zdůrazňuje, že zvláštní podpora analogové mnohojazyčnosti v Evropě je prospěšná jak v oblasti digitalizace evropského průmyslu, tak v oblasti výuky komplexních digitálních dovedností; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí věnovat výrazně větší pozornost základnímu výzkumu statistického, inteligentního, výukového softwaru a softwaru pro strojový překlad; 17. zdůrazňuje, že se regiony musí zaměřit na svou výrobní sílu a podporovat její rozvoj prostřednictvím inteligentní specializace, inteligentních řetězců a klastrů; je přesvědčen, že klastry a součinnost mezi malými a středními podniky a průmyslovými a sociálními aktéry, odvětvím řemeslné výroby, začínajícími podniky, akademickou obcí, výzkumnými středisky, spotřebitelskými organizacemi, kreativním průmyslovým odvětvím, finančním odvětvím a dalšími zainteresovanými stranami mohou být příkladem úspěšných modelů, které umožní pokrok v oblasti digitální výroby a inovací; vyzývá k výzkumu, inovacím a strukturální soudržnosti v rámci EU; zdůrazňuje význam urychlujících programů a rizikového kapitálu, které pomáhají rozšiřovat začínající podniky; poukazuje na to, že pro prosazování inovací v oblasti obchodních modelů, například systémů platby za odvedenou práci, má využívání digitalizace zásadní význam; 18. domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována konkrétním problémům, kterým čelí malé a střední podniky, jejichž relativní přínosy v rámci digitalizačního úsilí, pokud jde o energetickou účinnost, účinné využívání zdrojů a produktivitu, by byly nejvyšší; upřednostňuje posílení sdružení malých a středních podniků a jejich dosahu prostřednictvím programů digitalizace, rozvoje středisek pro aplikované vědy zaměřených na digitalizaci a spolufinancování vlastního výzkumu a vývoje malých a středních podniků; domnívá se, že by měla být věnována pozornost vlastnictví a přístupu k údajům a vývoji evropského programu pro digitální učení; 19. vítá zřízení platformy pro inteligentní specializaci zaměřenou na modernizaci průmyslu, a zejména návrh Komise týkající se vytvoření sítě center kompetencí a center pro digitální inovace, jehož cílem je posílit průmyslovou digitalizaci a digitální inovace pro malé a střední podniky ve všech regionech a který bude součástí akčního plánu pro digitalizaci průmyslu; konstatuje, že odvětví řemeslné výroby by v tomto ohledu nemělo být opomíjeno; vyzývá Komisi, aby obzvláště podporovala zřizování center pro digitální inovace a střediska pro digitální kompetence v méně digitalizovaných evropských regionech; vyzývá Komisi, aby poskytla centrům pro digitální inovace více finančních prostředků prostřednictvím různých evropských zdrojů (program Horizont 2020, strukturální fondy atd.) s cílem podpořit úsilí členských států a strategie zaměřené na rozvoj národní sítě center pro digitální inovace a aby zvážila experimentování s tzv. přístupem sandbox, v jehož rámci nebudou meziodvětvové experimenty v kontrolovaném prostředí blokovány platnou právní úpravou; vyzývá členské státy, aby zintenzívnily mezinárodní spolupráci svých center pro digitální inovace; domnívá se, že určená centra pro digitální inovace by měla být zaměřena na průmyslové digitální inovace, jež přispívají k řešení společenských problémů Evropy; domnívá se, že v tomto ohledu by bylo možné kombinovat financování center pro digitální inovace z programu Horizont 2020 s financováním řešení společenských problémů z téhož programu; upozorňuje na možnost poukazů na inovace v oblasti IKT, pokud jde o přístup malých a středních podniků k poradenství, sdílení osvědčených postupů a odborným znalostem center pro digitální inovace; 20. bere v potaz významnou úlohu, kterou hrají města a místní samosprávy v rozvoji nových obchodních modelů a při zajišťování digitální infrastruktury a poskytování podpory malým a středním podnikům a dalším průmyslovým subjektům, a také obrovské příležitosti, které městům skýtá digitálně-průmyslová inovace, například formou místní výroby s nulovým odpadem, užší provázaností mezi průmyslovou výrobou a místní a městskou logistikou a dopravou a rovněž oblast výroby energie, spotřeby, výroby a 3D tisku; domnívá se, že města by rovněž měla mít možnost přístupu k centrům pro digitální inovace; žádá Komisi, aby se zabývala místními, vnitrostátními a mezinárodními osvědčenými postupy a aby podpořila jejich výměnu; vítá zveřejnění indexu evropských digitálních měst a iniciativy podporující interoperabilitu údajů a systémů mezi evropskými městy; konstatuje, že iniciativa pro inteligentní města hraje v tomto ohledu svou roli; zdůrazňuje pozitivní zkušenosti regionálních poradních fór; 21. zdůrazňuje úlohu, kterou může při prosazování nových průmyslových digitálních technologií hrát zadávání veřejných zakázek a právní požadavky na registraci podniků a podávání zpráv o podnikatelské činnosti či zveřejňování informací; žádá Komisi, aby zvážila, jak využívat zadávání veřejných zakázek jakožto mechanismu stimulace inovací; žádá Komisi, aby zařadila do svého programu REFIT digitální kontrolu, aby bylo zajištěno, že nařízení týkající se digitálního

177 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/171 Čtvrtek, 1. června 2017 obsahu budou aktuální, a aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi orgány veřejné moci, pokud jde o používání kritérií pro inovace ve veřejných nabídkových řízeních; doporučuje, aby bylo právní a technologické prostředí, například transformace IPv6, rychleji přizpůsobováno potřebám digitalizace průmyslu a rozmachu internetu věcí; 22. zdůrazňuje, že je důležité uvolnit dostatečné možností veřejných a soukromých finančních prostředků na digitalizaci evropského průmyslu, přičemž je třeba lépe využívat Evropský fond pro strategické investice (EFSI); domnívá se, že tyto prostředky musí být značně navýšeny a veřejné investice do digitální infrastruktury musí také vzrůst; zdůrazňuje ústřední význam financování ze soukromých platforem a platforem pro spolupráci; žádá Komisi, aby zřídila kulatý stůl pro financování průmyslové digitalizace, jež prozkoumá a předloží návrhy inovativního financování; vyjadřuje politování nad tím, že prostředky z rozpočtu EU, které jsou vyčleněné na politiky v digitální oblasti, jsou příliš nízké na to, aby mohly mít skutečný dopad; uznává, že je nezbytné podporovat evropské hospodářství prostřednictvím produktivních investic; domnívá se, že dostupnost stávajících evropských finančních nástrojů, jako jsou např. evropské strukturální a investiční fondy či program Horizont 2020, by měla zajistit naplnění tohoto cíle; je přesvědčen, že kombinace těchto finančních prostředků by měla být v souladu s vnitrostátními zdroji a předpisy týkajícími se státní podpory; uznává úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru a společných podniků; 23. vyzývá členské státy, aby v zájmu podpory účinné průmyslové digitalizace poskytovaly podnikům a společnostem, které zavádějí digitální systém či systém inteligentní výroby, fiskální pobídky; Zajišťování vedoucího postavení Evropy v oblasti technologií a bezpečnosti při průmyslové digitalizaci: fúze a akvizice, kybernetická bezpečnost, toky údajů, normalizace 24. uznává, že je zcela nezbytné posílit výzkum a vývoj; vyzývá Komisi, aby podporovala jak vnitřní, tak vnější úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a posilovala inovační sítě a spolupráci mezi začínajícími podniky, usazenými podniky, malými a středními podniky, univerzitami atd. v digitálním ekosystému; žádá Komisi, aby prozkoumala, jak v co největším rozsahu předávat výsledky výzkumu v rámci programu Horizont 2020 na trh a jak je mohou evropské společnosti využít; žádá Komisi, aby zvýšila podíl výzkumných projektů programu Horizont 2020, jež vedou k získání patentů a práv duševního vlastnictví, a podala o tom zprávu; 25. zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit citlivé evropské technologie a know-how, které tvoří základ budoucí průmyslové síly a hospodářské odolnosti; upozorňuje na možná rizika spojená se strategickými přímými zahraničními investicemi vyhledávanými státem či průmyslem, zejména pak od podniků ve vlastnictví státu prostřednictvím fúzí a akvizic; zdůrazňuje skutečnost týkající se přímých zahraničních investic, že někteří externí investoři projevují narůstající zájem o získání citlivých evropských technologií prostřednictvím fúzí a akvizic; vítá iniciativu Komise studovat zkušenosti Výboru pro zahraniční investice ve Spojených státech (CFIUS); zdůrazňuje, že rovný přístup investic na trh by měl být podpořen stanovením globálních pravidel; 26. zdůrazňuje, že vývoj směrem k automatizaci, robotice a využívání umělé inteligence ve výrobě, jakož i hluboké integraci technických součástek různého původu přináší nové otázky týkající se bezpečnosti, ochrany a odpovědnosti za výrobky a výrobní zařízení; vyzývá Komisi, aby co nejdříve vyjasnila pravidla bezpečnosti a odpovědnosti u nezávisle fungujících systémů, včetně podmínek pro testování; 27. uznává, že otevřenost a propojenost může mít také dopady na zranitelnost, pokud jde o kybernetické útoky, sabotáž, manipulaci s údaji či průmyslovou špionáž, a zdůrazňuje v této souvislosti význam společného evropského přístupu ke kybernetické bezpečnosti; uznává, že je nezbytné zvyšovat povědomí o posílení kybernetické bezpečnosti; považuje kybernetickou odolnost za základní odpovědnost představitelů obchodu a vnitrostátních i evropských tvůrců průmyslové a bezpečnostní politiky; je přesvědčen, že výrobci odpovídají za zajištění bezpečnostních předpisů a kybernetickou bezpečnost všech digitálních inovací podle nejmodernějších dostupných technologií a zásad nastavení bezpečnosti již od návrhu a standardního nastavení bezpečnosti, ale že za určitých podmínek a při splnění určitých kritérií se lze od odpovědnosti výrobců odchýlit; konstatuje, že požadavky na kybernetickou odolnost internetu věcí a bezpečnostní standardy IT, založené například na referenční struktuře RAMI4.0 a ICS, by posílily evropskou

178 C 307/172 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 kybernetickou odolnost; je přesvědčen, že evropské normalizační orgány musí hrát výjimečnou roli a neměly by být odsouvány do pozadí; žádá Komisi, aby prozkoumala různé modely kybernetické bezpečnosti internetu věcí; vyzývá však veřejné instituce, aby při zadávání veřejných zakázek na vybavení IT a produkty internetu věcí stanovily závazné požadavky na kybernetickou bezpečnost; domnívá se, že kontroly a poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti nabízené malým a středním podnikům pro jejich digitalizované průmyslové výrobky jsou velmi důležité; je přesvědčen, že sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy EU by mohlo podpořit evropskou kybernetickou odolnost v tomto ohledu; 28. je přesvědčen, že by měla existovat společná kritéria pro kritickou infrastrukturu a její digitální bezpečnost a že směrnice EU o bezpečnosti sítí a informací představuje první krok k dosažení vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii; vyzývá Komisi, aby usilovala o její důsledné a včasné provedení členskými státy ve vnitrostátním právu; zdůrazňuje, že je nutné upevnit úlohu, kterou mají řídicí orgány uvedené ve směrnici o bezpečnosti sítí a informací při budování důvěry v budoucí technologie; konstatuje, že mechanismy monitorování kybernetických hrozeb a zkoumání horizontu je třeba uznat za důležité pro bezpečnost digitálních odvětví EU, se zvláštním důrazem na ochranu malých a středních podniků a spotřebitelů; 29. zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat otázkám shromažďování průmyslových dat a informací a dat a informací o výrobě, jakož i přístupu k nim; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je nezbytné klást zvláštní důraz na zásady vlastnictví údajů, volného a standardizovaného přístupu k údajům a jejich dostupnosti, posílení inovací a produktivity, nových služeb a obchodních modelů, kontrolovatelnosti bezpečnosti, jakož i umožnění spravedlivé soutěže; zdůrazňuje, že nové formy regulace vlastnictví údajů a přístupu k údajům je třeba koncipovat velmi opatrně a lze je zavádět pouze po rozsáhlých konzultacích se všemi příslušnými zúčastněnými stranami; je přesvědčen, že jak inovace, tak zájmy pracovníků a spotřebitelů týkající se soukromí musí být chráněny a zabezpečeny v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů; zdůrazňuje dále, že je třeba podporovat zveřejňování informací pro účely veřejného zájmu a vědecké účely, jakož i přístup k nim; bere v této souvislosti na vědomí návrh Komise týkající se ekonomiky založené na datech, jenž má podpořit společný evropský trh s daty; domnívá se, že v probíhající diskusi o režimu údajů je třeba zdůraznit dva základní aspekty s cílem podpořit vývoj technických řešení pro spolehlivou identifikaci a výměnu údajů, tj. na jedné straně standardní smluvní pravidla a na druhé straně zavedení kontroly nepřiměřenosti ve smluvních vztazích mezi podniky; 30. zdůrazňuje, že evropská iniciativa v oblasti cloud computingu společně s legislativním návrhem na volný tok údajů, které usilují o odstranění neopodstatněných omezení týkajících se lokalizačních údajů, mají potenciál dále podněcovat proces digitalizace evropského průmyslu, obzvláště MSP a začínajících inovativních podniků, a mohou také bránit roztříštěnosti jednotného trhu EU; vyzývá Komisi, aby monitorovala přijímání a soudržné uplatňování evropské iniciativy v oblasti cloud computingu s cílem umožnit rychlé, spolehlivé, důvěryhodné a hladké toky a sdílení údajů; připomíná Komisi její závazek uvedený v jejím sdělení předložit legislativní návrh o volném toku údajů v EU s cílem odstranit z vnitrostátních právních a správních předpisů neopodstatněné požadavky na lokalizaci údajů a předcházet jim; 31. je pevně přesvědčen, že otevřená data, data velkého objemu a analýzy dat jsou zejména v odvětví dopravy i nadále klíčovými prvky pro plné využití výhod jednotného digitálního trhu a podporu inovací; vyjadřuje politování nad tím, že iniciativy směřující k usnadnění toku dat jsou stále roztříštěné; zdůrazňuje, že je nutná větší právní jistota, zvláště pokud jde o vlastnictví a odpovědnost, na základě plně respektovaného soukromí a ochrany údajů; 32. uznává potenciál digitalizace průmyslu pro účely získávání a správy dat z odvětví veřejnými a poloveřejnými orgány a účastníky trhu; 33. zdůrazňuje význam integrace otevřenosti struktury jako zásady při koncepci digitálních složek; 34. uznává, že je důležité chránit technické know-how, pokud jde o výměnu a propojování průmyslově-digitálních složek, a současně umožňovat a rozšiřovat interoperabilitu a konektivitu mezi koncovými body;

179 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/173 Čtvrtek, 1. června zdůrazňuje, že vedoucí postavení Evropy v oblasti průmyslové digitalizace vyžaduje pevnou normalizační strategii koordinovanou s členskými státy EU a Komisí, včetně interoperability v digitální oblasti; zdůrazňuje významnou a jedinečnou povahu evropských normalizačních orgánů, včetně jejich inkluzivního a konsensuálního přístupu integrujícího společenské subjekty a zejména MSP; vyzývá Komisi, aby prosazovala vypracování otevřených norem, a vítá její záměr zaručit přístup k patentům, které jsou pro normy nezbytné, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek (FRAND), jakož i účinné poskytování licencí k těmto patentům, a uznává, že tento přístup má zásadní význam pro podporu inovací a výzkumu a vývoje v EU; domnívá se, že oběhové hospodářství by se mohlo stát hlavní hybnou silou jednotné normalizace toků v průmyslových hodnotových řetězcích; požaduje koordinovaný přístup celé EU k mezinárodním fórům a konsorciím prostřednictvím evropských normalizačních organizací CEN, CENELEC a ETSI; domnívá se, že je žádoucí usilovat o globální a všeobecné normy, zdůrazňuje však také ochotu prosazovat evropské normy v případě, že je mezinárodní spolupráce na fórech pro normalizaci nekonstruktivní; považuje interoperabilitu za nezbytnou především v oblasti internetu věcí s cílem zajistit, aby vývoj nových technologií přinesl lepší příležitosti pro spotřebitele, kteří by neměli zůstávat uvězněni v neměnných vztazích s jen malým počtem specifických poskytovatelů; 36. zdůrazňuje, že obchodní překážky v oblasti digitalizace brání mezinárodnímu působení evropského průmyslu a poškozují evropskou konkurenceschopnost; domnívá se, že spravedlivé obchodní dohody mezi EU a třetími zeměmi mohou výrazně přispět ke společným mezinárodním pravidlům v oblasti ochrany údajů, k tokům dat a k využívání a normalizaci dat; Sociální rozměr: dovednosti, vzdělání a sociální inovace 37. domnívá se, že je nezbytné vyvíjet značné úsilí v oblasti vzdělání, zdanění a systémů sociálního zabezpečení, aby bylo možné integrovat účinky transformace do našeho evropského sociálního a ekonomického modelu; poukazuje na to, že digitální transformace průmyslu bude mít značný společenský dopad na zaměstnání, pracovní podmínky, práva pracovníků, vzdělání a dovednosti, elektronické zdravotnictví, životní prostředí a udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že v rámci této změny je nezbytné sledovat bezpečnost; vyzývá Komisi, aby patřičně posoudila sociální účinky průmyslové digitalizace a zabývala se jimi a aby případně navrhla další opatření k překonání digitální propasti a podpoře inkluzivní digitální společnosti při současném posílení evropské konkurenceschopnosti; 38. připomíná, že Evropský soudní dvůr definoval pojem pracovník na základě zaměstnaneckého vztahu, který je charakterizován určitými kritérii, jako je podřízenost, odměna a povaha práce ( 1 ); požaduje zajištění právní jistoty ohledně otázky, co se rozumí zaměstnáním v kontextu digitálního trhu práce, aby bylo zajištěno dodržování pracovních a sociálních právních předpisů; konstatuje, že všichni pracovníci v rámci platformové ekonomiky jsou podle převládající situace buď zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné, a měli by být podle toho klasifikováni bez ohledu na to, jaká je jejich smluvní situace; 39. zdůrazňuje, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním pilířem sociální soudržnosti v digitální společnosti; zdůrazňuje, že Evropa čelí v tomto ohledu digitální propasti; žádá o provádění záruky k získání dovedností po konzultaci se sociálními partnery a za jejich účasti a vyzývá členské státy, aby hledaly způsoby, jak uspokojit potřeby občanů v oblasti neustálé odborné přípravy, rekvalifikace či zvyšování kvalifikace a celoživotního vzdělávání s cílem zajistit hladký přechod k inteligentnímu hospodářství; zdůrazňuje, že je důležité zajistit podporu a uznání digitálních dovedností a nového trendu rozvoje mnoha dovedností ; je přesvědčen, že by zaměstnavatelé měli využívat Evropského sociálního fondu k takové odborné přípravě a podporovat digitální soubor nástrojů pro zvyšování kvalifikace ve spolupráci s průmyslem a sociálními partnery; vítá vypracování učebních materiálů a vzdělávacích programů specifických pro jednotlivá odvětví; žádá Komisi, aby prozkoumala možnosti vytvoření certifikačního mechanismu pro programy dalšího vzdělávání v oblasti digitálních dovedností; 40. podotýká, že digitální dovednosti musí být začleněny do vnitrostátních vzdělávacích programů; konstatuje, že by příklady iniciativ podporovaných Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), např. Evropský měsíc kybernetické bezpečnosti a Evropská výzva kybernetické bezpečnosti, měly být za účelem naplnění tohoto cíle dále rozvíjeny; zdůrazňuje význam speciální odborné přípravy učitelů v oblasti digitálních dovedností a to, že digitální dovednosti by měly být součástí výuky všech dětí; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby všechny školy byly vybaveny službou wi-fi a moderním IT materiálem; konstatuje, že kódování rovněž hraje důležitou úlohu; požaduje výměnu ( 1 ) Viz Soudní dvůr CJEU C-596/12, odstavec 17 a Evropský soudní dvůr CJEU C-232/09, odstavec 39.

180 C 307/174 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 osvědčených postupů mezi členskými státy, aby se poučily ze zavedených postupů, jako je program Fit4Coding, pobídky digitální akademie, programy elektronického učení nebo školy kódování, např. Webforce3; žádá Komisi, aby podpořila začlenění zkoušek digitálních dovedností do studií IGCU/Pisa, aby bylo možné pořádat soutěže mezi členskými státy EU a jejich srovnání; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí navrhly mezioborové studijní programy zaměřené na integraci několika dovedností, například informační technologie s řízením podniků nebo inženýrství s vědami založenými na datech; zdůrazňuje, že všechny členské státy by měly vypracovat ucelené vnitrostátní strategie pro digitální dovednosti a stanovit cíle, k čemuž je již vyzvala Komise; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mohou sociální partneři a další zúčastněné strany hrát při rozvoji a provádění těchto strategií; konstatuje, že vnitrostátní koalice pro digitální pracovní místa dosud vytvořila pouze polovina členských států EU; zdůrazňuje, že zvláštní rozpočtová položka na podporu činností Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa by posílila šíření informací a další činnosti; 41. zdůrazňuje význam investování do digitalizace odborného vzdělávání a odvětví řemeslné výroby; zdůrazňuje, že je třeba kombinovat digitální dovednosti rovněž s technickými dovednostmi a podporou vzdělávání v oborech, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (obory STEM), jakož i podporou sociálních dovedností, jako je komunikace, koordinace týmu a meziodvětvový způsob myšlení; 42. požaduje, aby do všech digitálních dovedností bylo začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, což zajistí, aby se probíhající digitální transformace stala také hybnou silou prosazující rovnost žen a mužů; zdůrazňuje potřebu zabývat se závažnými genderovými rozdíly v odvětví IKT, neboť je to nezbytné pro dlouhodobý růst a prosperitu Evropy; 43. bere na vědomí potenciál digitalizace, pokud jde o dostupnost sociálních a dalších veřejných služeb i začlenění osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu na trh práce; v této souvislosti poukazuje především na význam práce na dálku; 44. upozorňuje na skutečnost, že jak dokládá iniciativa Europeana, digitalizace evropských děl je významnou příležitostí ke zlepšení jejich dostupnosti, šíření a propagace a že digitální inovace mohou dát impuls k revoluci ve vystavování kulturních statků a přístupu k nim; zdůrazňuje, že za účelem shromažďování údajů a rekonstrukce zničeného kulturního dědictví a statků je důležité prosazovat zejména využívání 3D technologií; zdůrazňuje potřebu zaručit financování digitalizace, zachování a dostupnosti evropského kulturního dědictví on-line; 45. vyjadřuje politování nad skutečností, že historická a kulturní místa často nejsou snadno dostupná pro osoby se zdravotním postižením, a upozorňuje na příležitosti, jež představuje silnější digitální kulturní platforma, pokud jde o zlepšování angažovanosti i větší dostupnost kulturních zážitků, míst a artefaktů v celé Evropě nezávisle na zeměpisné poloze; 46. podporuje výzkum a vývoj pomocných technologií, jež by mohly být využívány k začleňování osob se zdravotním postižením a vést k novým průmyslovým výrobkům sloužícím v této oblasti; 47. doporučuje zavést pravidelnou výměnu osvědčených postupů, vypracovat pololetní hodnocení pokroku a doporučení týkající se digitalizace průmyslu; o o o 48. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

181 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/175 P8_TA(2017)0241 Nový Evropský konsensus o rozvoji Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o společném prohlášení Parlamentu, Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Raděa Komise o novém Evropském konsensu o rozvoji Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost (2017/2586(RSP)) (2018/C 307/27) Čtvrtek, 1. června 2017 Evropský parlament, s ohledem na dohodu Rady pro zahraniční věci (rozvoj), Komise a Parlamentu o novém Evropském konsensu o rozvoji Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost ( 1 ), s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji z prosince 2005 ( 2 ), s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 s názvem Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, která byla přijata na summitu Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015 v New Yorku, s ohledem na Globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie zveřejněnou v červnu 2016, s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 s názvem Návrh nového Evropského konsensu o rozvoji Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost (COM(2016)0740), s ohledem na svá předchozí usnesení, včetně usnesení ze dne 22. listopadu o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce ( 3 ) a usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji ( 4 ), s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, 1. vítá návrh Komise přezkoumat Evropský konsensus o rozvoji z roku 2005 tak, aby v návaznosti na přijetí Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje odrážel nový celosvětový kontext rozvoje a změny v právní a institucionální struktuře EU od přijetí Lisabonské smlouvy; 2. zdůrazňuje význam nového Evropského konsensu o rozvoji jako klíčového strategického dokumentu, který stanoví společnou vizi, hodnoty a zásady pro EU a její členské státy s ohledem na provádění Agendy 2030 v jejich politikách rozvojové spolupráce; 3. vítá, že je v novém Konsensu jasně uznáno, že primárním cílem rozvojové politiky EU je snížení a dlouhodobé vymýcení chudoby v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování EU; připomíná, že by k tomu mělo dojít plně v souladu s těmito zásadami účinné rozvojové spolupráce: odpovědnost rozvojových zemí za priority rozvoje, zaměření na výsledky, inkluzivní partnerství a transparentnost a odpovědnost; ( 1 ) Viz dokument Rady 9459/2017. ( 2 ) Úř. věst. C 46, , s. 1. ( 3 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0437. ( 4 ) Přijaté texty, P8_TA(2017)0026.

182 C 307/176 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června trvá na potřebě mechanismů odpovědnosti, pokud jde o sledování a plnění cílů udržitelného rozvoje a dosažení cílové hodnoty 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc; vyzývá EU a její členské státy, aby předložily časový harmonogram, jak postupně dosáhnout těchto cílů a záměrů, a aby každoročně informovaly Parlament o dosaženém pokroku; 5. podporuje společné prohlášení Parlamentu, Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě a Komise o novém Evropském konsensu o rozvoji Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost; 6. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost.

183 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/177 P8_TA(2017)0242 Odolnosti jakožto strategická priorita vnější činnosti EU Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o odolnosti jakožto strategické prioritě vnější činnosti EU (2017/2594(RSP)) (2018/C 307/28) Čtvrtek, 1. června 2017 Evropský parlament, s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 208, 210 a 214 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), s ohledem na Globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie zveřejněnou v červnu 2016, s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 s názvem Přístup EU ke zvyšování odolnosti: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin (COM(2012)0586) a na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. června 2013 s názvem Akční plán pro odolnost v zemích ohrožených krizí na období (SWD(2013)0227), s ohledem na závěry Rady ze dne 28. května 2013 o přístupu EU k odolnosti, s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/70/1 ze dne 25. září 2015 nazvanou Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, s ohledem na rozhodnutí 1/CP.21 konference smluvních stran o vstupu v platnost Pařížské dohody o změně klimatu, s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období přijatý na Třetí světové konferenci Organizace spojených národů o snižování rizika katastrof, jež se konala ve dnech března 2015 v japonském městě Sendaj, s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 16. června 2016 s názvem Akční plán pro sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období : přístup všech politik EU zohledňující rizika katastrof (SWD(2016)0205), s ohledem na zprávu generálního tajemníka Organizace spojených národů ze dne 23. srpna 2016 o výsledcích Světového humanitárního summitu (A/71/353), s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2016 s názvem Důstojný život: místo závislosti soběstačnost. Násilné vysídlování a rozvoj (COM(2016)0234, s ohledem na svá dřívější usnesení, zejména usnesení ze dne 11. prosince 2013 o přístupu EU ke zvyšování odolnosti a snižování rizika katastrof v rozvojových zemích: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin ( 1 ), ze dne 16. prosince 2015 k přípravě na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc ( 2 ) a ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji ( 3 ), s ohledem na otázku předloženou Komisi ve věci zvyšování odolnosti jakožto strategické priority vnější činnosti EU (O /2017 B8-0313/2017), ( 1 ) Úř. věst. C 468, , s ( 2 ) Přijaté texty, P8_TA(2015)0459. ( 3 ) Přijaté texty, P8_TA(2017)0026.

184 C 307/178 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozvoj, s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) žije 1,6 miliardy lidí v 56 zemích označovaných za nestabilní ( 1 ); vzhledem k tomu, že tato nestabilita je nejčastěji způsobená člověkem; vzhledem k tomu, že nestabilita zvyšuje zranitelnost obyvatelstva vinou různých faktorů, jakými jsou konflikt a nejistota, nedostatečný přístup ke zdravotní péči, násilné vysídlování, mimořádná chudoba, nerovnost, nedostatek potravin, ekonomické otřesy, špatná správa věcí veřejných, slabé státní instituce, korupce a beztrestnost a přírodní katastrofy umocněné dopadem změny klimatu; vzhledem k tomu, že zvyšování odolnosti je obzvlášť důležité v situacích vyznačujících se nestabilitou, kterou OECD definuje pěti různými, avšak navzájem provázanými rozměry: ekonomickým, environmentálním, politickým, bezpečnostním a společenským; B. vzhledem k tomu, že v politikách EU i jiných mezinárodních organizací se koncepce odolnosti používá již řadu let a zdá se, že její pojetí se dále rozšiřuje; vzhledem k tomu, že v závěrech Rady z roku 2013 je odolnost chápána jako schopnost jednotlivce, domácnosti, komunity, země nebo regionu připravit se na zátěž a otřesy, přestát je, přizpůsobit se jim a rychle se z nich zotavit, aniž by byly ohroženy dlouhodobé vyhlídky na rozvoj ; C. vzhledem k tomu, že Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU zařadila mezi pět priorit vnější činnosti EU odolnost států a společností na východě a jihu od EU a odolnost chápe jako schopnost států a společností reformovat se, a tak čelit vnitřním a vnějším krizím a zotavovat se z nich ; vzhledem k tomu, že globální strategie EU uvádí, že základem odolného státu je odolná společnost, pro niž jsou příznačné demokracie, důvěra v instituce a udržitelný rozvoj ; D. vzhledem k tomu, že globální strategie EU dále uvádí, že EU přijme společný přístup, pokud jde o humanitární, rozvojovou, migrační, obchodní a investiční politiku a politiky v oblasti infrastruktury, vzdělávání, zdravotnictví a výzkumu a bude se mimo jiné zabývat specificky uzpůsobenými politikami, které podporují inkluzivní a odpovědnou správu věcí veřejných, bude podporovat lidská práva, pokračovat v přístupech na místní úrovni založených na právech, pokud jde o reformu soudnictví a bezpečnostního a obranného sektoru, bude podporovat nestabilní státy, bojovat proti chudobě a nerovnosti, podporovat udržitelný rozvoj, prohlubovat partnerství s občanskou společností, podporovat reformní politiky v oblasti energetiky a životního prostředí a podněcovat k navrhování udržitelných řešení pro produkci potravin a využívání vody; E. vzhledem k tomu, že v rámci vnější činnosti EU je třeba uplatnit mnohostranný přístup, a vzhledem k tomu, že ho lze v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje podpořit zvyšováním především rozvojové pomoci a v příslušných případech humanitární pomoci spolu s politikami v oblasti životního prostředí s jasným zaměřením na snižování zranitelnosti a rizika katastrof jakožto klíčových prostředků pro snižování humanitárních potřeb; vzhledem k tomu, že při zvyšování odolnosti, především posilováním udržitelného rozvoje, lidských práv a politického dialogu, zatímco zdokonalování systémů včasného varování a usilování o předcházení sociálním a ekonomickým otřesům, jako je hlad, nárůst nerovnosti, porušování lidských práv a násilné konflikty, a o případné řešení konfliktů, hraje ústřední roli také zahraniční a bezpečnostní politika EU; F. vzhledem k tomu, že EU by v rámci své vnější činnosti měla podporovat integrovaný přístup a zároveň posilovat svůj příspěvek k udržitelnému rozvoji a zohledňovat mandát a cíle jednotlivých politik, jak stanoví Smlouvy; vzhledem k tomu, že toto je obzvlášť důležité v krizových situacích a v souvislosti s humanitární činnosti EU, kterou nelze považovat za nástroj krizového řízení a musí se řídit zásadami humanitární pomoci, v souladu s Evropským konsenzem o humanitární pomoci, a zaměřovat se na soudržnou, účinnou a kvalitní humanitární reakci; vzhledem k tomu, že EU by měla i nadále prosazovat dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva všemi stranami konfliktů; ( 1 ) OECD (2016), States of Fragility 2016: Understanding violence (Nestabilní státy 2016: Porozumět násilí), nakladatelství OECD, Paříž.

185 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/179 Čtvrtek, 1. června 2017 G. vzhledem k tomu, že humanitární činnost by měla být ve shodě se souborem mezinárodně uznávaných norem a zásad, které jsou zahrnuty do Kodexu chování pro mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a pro nevládní organizace pomoci při odstraňování následků katastrof a jsou ve velké míře obsaženy v Humanitární chartě ; H. vzhledem k tomu, že zvyšování odolnosti je nutné chápat jako dlouhodobou snahu zakotvenou v podpoře udržitelného rozvoje, který může být udržitelný pouze tehdy, bude-li odolný vůči otřesům, tlakům a změnám; vzhledem k tomu, že část zahraniční politiky EU a programů rozvojové spolupráce podporující odolnost musí vycházet ze specifického kontextu a přispívat k posílení vnitrostátních strategií pro zvýšení odolnosti, které provádějí vlády partnerských zemí, jež jsou rovněž odpovědné vůči svým obyvatelům; I. vzhledem k tomu, že pochopení rizik, posilování řízení rizik a investice do systémů včasného varování a včasné reakce, předcházení a zmírňování rizika katastrofy v souladu prioritami sendajského rámce jsou klíčové pro dosažení odolnosti, a tedy zásadní pro splnění cílů udržitelného rozvoje; J. vzhledem k tomu, že jádrem přístupu EU ke zvyšování odolnosti by měl zůstat důraz na lidi a práce s orgány a kapacitami na podporu tohoto úsilí na celostátní, regionální a místní úrovni a také podpora ústřední úlohy organizací občanské společnosti a místních společenství; K. vzhledem k tomu, že přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy mají rozdílný dopad na ženy, dívky, chlapce a muže, nerovnosti na základě pohlaví zhoršují dopad tlaků a otřesů a brání udržitelnému rozvoji; L. vzhledem k tomu, že v krizích a konfliktech trpí nejvíce ženy a dívky; vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou během katastrof i po jejich skončení neúměrně vystaveny zvýšenému riziku ve formě ztráty živobytí, bezpečí, a dokonce i života; vzhledem k tomu, že ženy a dívky čelí zvýšeným rizikům v důsledku vysidlování a zhroucení běžných struktur a podpory v oblasti ochrany; vzhledem k tomu, že v souvislosti s krizí pravděpodobnost znásilnění, pohlavního zneužívání a rizikového chování výrazně zvyšuje pravděpodobnost nechtěných těhotenství, pohlavně přenosných infekcí a komplikací v oblasti reprodukčního zdraví; M. vzhledem k tomu, že posílení postavení žen je klíčové pro podporu odolnosti; vzhledem k tomu, že aby byly programy účinné, komplexní a udržitelné, musí si vybudovat a posílit odolnost a musí zahrnovat ženy a zároveň se soustředit na konkrétní schopnosti a způsoby zvládání situace; N. vzhledem k tomu, že rodina představuje významnou instituci, pokud jde o zajištění nezbytných funkcí výroby, spotřeby, reprodukce a akumulace, které jsou spojeny s posílením společenského a hospodářského postavení jednotlivců a společností; vzhledem k tomu, že rodiny a jejich členové vytváří systémy podpůrné péče a jejich odolnost se odráží v zachovávání obvyklého vývoje, jejž charakterizuje optimismus, vynalézavost a odhodlání navzdory nepříznivým okolnostem; vzhledem k tomu, že tyto silné stránky a zdroje umožňují jednotlivcům úspěšně reagovat na krize a výzvy; O. vzhledem k tomu, že přístup EU k odolnosti v rámci vnější činnosti EU by měl věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva, včetně nejchudších obyvatel, menšin, násilně vysídlených osob, žen, dětí, migrantů, lidí žijících s HIV, osob LGBTI a osob se zdravotním postižením a starších osob; 1. oceňuje, že globální strategie EU uznává, že je důležité podporovat odolnost a že ji stanovuje jako strategickou prioritu vnější činnosti EU; vítá kladný přínos, který může mít v partnerských zemích zvýšená pozornost věnovaná podpoře větší odolnosti v politické, diplomatické a bezpečnostní oblasti, avšak zdůrazňuje, že omezit odolnost pouze na tyto oblasti nelze; 2. opětovně potvrzuje, že členské státy EU musí respektovat své závazky v rámci oficiální rozvojové pomoci a posilovat odolnost prostřednictvím své strategie a postupů plánování, co se týče rozvojové a humanitární pomoci; v této souvislosti zdůrazňuje význam rámce analýzy systémů odolnosti OECD, který pomáhá přeměňovat strategie na účinnější vícerozměrné programové plány napříč odvětvími;

186 C 307/180 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června domnívá se, že stávající přístup EU k odolnosti, včetně závazků k řešení základních příčin krize a zranitelnosti, jak je stanoven ve sdělení Komise z roku 2012 a v závěrech Rady z roku 2013, zůstává v podstatě platný a mělo by se v něm pokračovat, avšak současně uznává, že poznatky získané při provádění této politiky je třeba začlenit do nového společného sdělení; je zvědav, jak sdělení zohlední jednotlivé prvky z hodnocení, jelikož k zásadnímu hodnocení má dojít až v roce 2018; domnívá se, že by měl být plně proveden akční plán na období týkající se odolnosti; 4. upozorňuje na vícerozměrnou lidskou, ekonomickou, environmentální, politickou, bezpečnostní a společenskou povahu odolnosti a oceňuje skutečnost, že se tato koncepce stává důležitým prvkem zahraniční a bezpečnostní politiky EU, rozvojové spolupráce i humanitární pomoci; zdůrazňuje, že je nutné dodržovat odlišný mandát a cíle každé politiky a zároveň podporovat jejich větší soudržnost směrem k udržitelnému rozvoji; připomíná, že je důležité zajistit zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje ve všech vnějších vztazích EU tím, že se zajistí, aby politiky EU nenarušovaly úsilí rozvojových zemí o dosažení cílů udržitelného rozvoje; 5. vyzdvihuje především specifické postavení humanitární pomoci, neboť se musí řídit výhradně potřebami a musí se provádět s nejhlubší úctou k základním humanitárním zásadám lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti při respektování lidských práv, zakotvených v Ženevské úmluvě a jejích dodatkových protokolech; zdůrazňuje, že dodržování humanitárních zásad je nezbytné pro získání přístupu k obyvatelstvu, které potřebuje pomoc, a pro ochranu humanitárních pracovníků; 6. vítá skutečnost, že na poskytování humanitární pomoci ze strany EU a členských států, pokud jde o nezbytné lékařské ošetření včetně přístupu k bezpečnému přerušení těhotenství pro ženy a dívky, které se stanou oběťmi znásilnění v ozbrojených konfliktech, by se neměla vztahovat omezení uložená dalšími partnerskými dárci, ale mělo by namísto toho být v souladu s mezinárodním humanitárním právem; 7. zdůrazňuje skutečnost, že budování odolnosti v partnerských zemích je dlouhodobý proces, a že je tedy třeba jej začlenit do rozvojových programů, které zahrnují nezranitelnější části obyvatelstva, a do finančních závazků; zdůrazňuje, že by jej mělo zohlednit i nové společné prohlášení, a vyslovuje se pro podporu odolnosti jako zásadního prvku strategií udržitelného rozvoje v partnerských zemích, zejména v nestabilních státech; konstatuje, že tyto strategie musí být přizpůsobené konkrétním okolnostem a v souladu s mezinárodně dohodnutými zásadami účinnosti rozvojové pomoci: odpovědnost partnerských zemí, které jsou příjemci podpory, za rozvojové priority (včetně uvedení do souladu s vnitrostátními rozvojovými strategiemi), zaměření na výsledky, inkluzivní partnerství a transparentnost a odpovědnost; vyzdvihuje v tomto ohledu důležitou úlohu sledování a dohledu, kterou mají Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty a občanská společnost; 8. naléhavě žádá Komisi, aby zahrnula odolnost a její vícerozměrnou povahu jako klíčový prvek do svého politického dialogu s rozvojovými zeměmi; 9. zdůrazňuje celkový význam společného plánování činností EU v oblasti odolnosti v rámci její humanitární a rozvojové pomoci s cílem zajistit co největší doplňkovost, omezit roztříštěnost pomoci a zajistit, aby se krátkodobé činnosti staly základem pro střednědobé a dlouhodobé intervence; 10. zdůrazňuje význam poskytování technické pomoci nejméně rozvinutým zemím a nestabilním státům, zejména pokud jde o udržitelné obhospodařování půdy, zachování ekosystémů a dodávky vody, neboť to je základ, aby bylo možno získat prospěch jak pro životní prostředí, tak pro lidi, kteří na něm závisejí; 11. připomíná, že s největší pravděpodobností budou značné dopady katastrof na svém příjmu a blahobytu nadále pociťovat chudí lidé; trvá na tom, že prvotním a jednotícím cílem rozvojové spolupráce EU je tedy vymýcení chudoby v kontextu udržitelného rozvoje s cílem zajistit důstojnost a přijatelný život pro všechny; 12. upozorňuje na to, že při budování odolnosti má velký význam snižování rizika katastrof; vyzývá EU, aby v novém společném sdělení podpořila zvyšování odolnosti v souladu se závazky ze sendajského rámce pro snižování rizika katastrof prováděné prostřednictvím sendajského akčního plánu Komise podporujícího informovaný přístup k riziku katastrof ve všech politikách EU a aby pro tuto prioritu zajistila dostatečné zdroje; zdůrazňuje, že řízení rizika je velmi důležité k dosažení udržitelného rozvoje, a vyzývá k rozvoji místních a vnitrostátních strategií pro snižování rizika katastrof

187 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/181 Čtvrtek, 1. června 2017 podporujících začlenění a k rozvoji celospolečenského přístupu ke všem rizikům v rámci řízení rizika katastrof, pokud jde o omezení zranitelnosti a zvýšení odolnosti; vyzývá k posílení vazeb mezi snižováním rizika katastrof, přizpůsobováním se změně klimatu a městskými politikami a iniciativami; 13. žádá, aby zvyšování osobní odolnosti a odolnosti jednotlivých společenství a důraz na zranitelné skupiny včetně nejchudších vrstev společnosti, menšin, rodin, žen, dětí, migrantů, lidí žijících s HIV, LGBTI osob, osob se zdravotním postižením a starších osob zůstaly jádrem podpory odolnosti v rámci vnější činnosti EU; vyzdvihuje ústřední úlohu, kterou při budování odolnosti hraje občanská společnost a místní komunity; zdůrazňuje rovněž význam shromažďování a šíření roztříděných údajů o zranitelných skupinách k lepšímu porozumění a řešení jejich situace; 14. poukazuje na to, že budování účinné odolnosti musí uznávat význam rodin a podporovat jejich schopnost pohltit otřesy; 15. vyzývá k plánování zohledňujícímu rovnost žen a mužů, které posiluje účast žen a řeší zájmy žen při rozvíjení jejich odolnosti vůči katastrofám a změně klimatu a které zaručuje práva žen, včetně vlastnických práv a bezpečné držby půdy, včetně vody, lesů, bydlení a dalších statků; 16. vyzývá k dalšímu úsilí zaměřenému na zvýšení přístupu žen a dívek k výchově ke zdraví a sexuálnímu zdraví, plánování rodiny, prenatální péči a k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům zejména s cílem vyřešit z velké části nesplněný 5. rozvojový cíl tisíciletí týkající se zdraví matek včetně snížení kojenecké a dětské úmrtnosti a zamezení vysoce rizikových porodů; 17. zdůrazňuje význam přístupu ke zdravotní péči a službám, jako je voda, hygienická zařízení a hygiena v krizových situacích, jakož i dlouhodobé komunitní plánování v oblasti zdraví; 18. konstatuje, že pro řadu nestabilních a konfliktem zasažených zemí i pro jejich sousedy představuje násilné a zdlouhavé vysídlení obzvlášť velkou výzvu; zdůrazňuje, že ochrana vysídlených osob musí být zaručena bezpodmínečně a budování odolnosti a soběstačnosti dotčených komunit a jejich hostitelských společenství je mimořádně důležité, jak uvádí sdělení Komise s názvem Důstojný život ; připomíná význam soběstačnosti při podpoře důstojnosti a odolnosti; 19. zdůrazňuje, že je třeba rozšířit Úmluvu o uprchlících a úmluvu z Kampaly tak, aby se vztahovaly také na ochranu a pomoc vysídleným osobám po celém světě a na osoby postižené jinými formami násilí, jako je obchodování s lidmi, genderové násilí, neboť mohou mít opodstatněnou obavu z pronásledování nebo jim může hrozit vážná újma; 20. uznává, že důležitým rozměrem odolnosti je odolnost jednotlivých států, a zdůrazňuje, že odolnost a stabilita zemí přímo souvisí s dodržováním lidských práv, stavem demokracie, právním státem a řádnou správou věcí veřejných, důvěrou ve státní instituce a jejich odpovědností vůči občanům dané země, ale především s individuálním i spolkovým zapojením občanů do hledání možných řešení, což jsou cíle, které je třeba prosazovat a bránit při provádění globální strategie EU; zdůrazňuje význam posílení základních veřejných služeb, jako je školství, zdravotnictví, voda a hygienická zařízení, za účelem zvýšení odolnosti; 21. upozorňuje na to, že koncepce odolnosti by si měla v rámci vnější činnosti EU zachovat celosvětový zeměpisný rozsah; konstatuje, že zvyšování odolnosti by se mělo stát cílem podpory lidských práv a udržitelného rozvoje v partnerských zemích a nemělo by se omezovat pouze na zeměpisné oblasti, které čelí bezpečnostním krizím s bezprostředním dopadem na EU; zdůrazňuje, že podpora odolnosti by měla každopádně stanovit priority a zvláštní pozornost věnovat nejméně rozvinutým zemím, nestabilním státům a zemím potýkajícím se s opakovanými a sezonními krizemi a zároveň řešit hlavní příčiny krizí, především podporou činností v oblasti prevence a připravenosti;

188 C 307/182 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června vyzdvihuje význam systémů včasného varování a schopností v oblasti včasné reakce jakožto mechanismů pro podporu odolnosti a vyzývá EU ke zvýšenému úsilí v této oblasti, zejména co se týče prosazování užší spolupráce mezi různými aktéry na místě, především v delegacích EU, a vypracovávání společných analýz v nestabilních situacích a výměn v rámci regionů náchylných k přírodním katastrofám, které řeší podobná rizika, což by napomohlo lépe porozumět a lépe koordinovat reakce všech politik EU a opatření orgánů EU a členských států; 23. žádá, aby se na podporu odolnosti jako na jednu ze strategických priorit EU přidělily dostatečné zdroje; uvítal by před příštím víceletým finančním rámcem strategické úvahy o tom, jak může EU účinněji využívat stávajících nástrojů vnějšího financování a inovačních mechanismů a zároveň je i nadále uvádět do souladu s mezinárodně dohodnutými zásadami účinnosti rozvojové pomoci s cílem systematicky zapracovat odolnost do strategií a programů pro rozvoj a pomoc; upozorňuje na to, že činnosti lze financovat z různých nástrojů, které se mohou vzájemně doplňovat, a zdůrazňuje, že hlavním cílem prostředků získaných z nástrojů pro rozvojovou spolupráci musí zůstat i nadále snižování chudoby; 24. zdůrazňuje, že je třeba zdokonalit a rozšířit vzdělávání v souvislosti s katastrofami a krizemi a zlepšit šíření, shromažďování a předávání informací a znalostí, které pomohou vybudovat odolná společenství a podporovat změny v chování a kulturu připravenosti na katastrofy; 25. vybízí k intenzivnější spolupráci v oblasti odolnosti mezi veřejným a soukromým odvětvím; připomíná v této souvislosti význam sdělení Komise s názvem Posílení úlohy soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění v rozvojových zemích ; vyzývá Komisi, aby usnadnila další zapojení soukromého sektoru tím, že vytvoří pobídky a správné prostředí k tomu, aby se soukromé subjekty zapojily do budování odolnosti a snižování rizika v partnerských zemích; 26. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

189 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/183 Čtvrtek, 1. června 2017 P8_TA(2017)0243 Boj proti antisemitismu Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o boji s antisemitismem (2017/2692(RSP)) (2018/C 307/29) Evropský parlament, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a zejména na druhou odrážku a čtvrtou až sedmou odrážku preambule, a na čl. 2, čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec a článek 6 této smlouvy, s ohledem na článek 17 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva ( 1 ), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/ SVV ( 2 ), s ohledem na to, že byl v roce 2015 přijat Evropský program pro bezpečnost, s ohledem na rezoluci Rady Evropy 2106 (2016) ze dne 20. dubna 2016 s názvem Obnovení závazku k boji s antisemitismem v Evropě, s ohledem na závěry prvního výročního kolokvia Komise o základních právech pořádaného v Bruselu ve dnech 1. a 2. října 2015 pod názvem Tolerance a respekt: předcházení antisemitské a antimuslimské nenávisti a boj proti ní, s ohledem na jmenování koordinátora Komise pro boj proti antisemitismu, k němuž došlo v prosinci 2015, s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, k němuž došlo v červnu 2016, s ohledem na kodex chování zaměřený na boj proti nezákonným nenávistným projevům online, na němž se dne 31. května 2016 dohodly Komise a významné společnosti v oblasti informačních technologií, jakož i další platformy a společnosti provozující sociální média; s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii v roce 2015 ( 3 ), s ohledem na cílené násilné a teroristické útoky na členy židovské komunity, k nimž v posledních letech došlo v několika členských státech, s ohledem na primární odpovědnost vlád za bezpečnost všech občanů jejich zemí a tedy na jejich primární odpovědnost za sledování a předcházení násilí, a to i násilí motivovanému antisemitismem, a za stíhání pachatelů, s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, ( 1 ) Úř. věst. L 328, , s. 55. ( 2 ) Úř. věst. L 315, , s. 57. ( 3 ) Přijaté texty, P8_TA(2016)0485.

190 C 307/184 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 A. vzhledem k tomu, že počet antisemitských projevů v členských státech EU v posledních letech dramaticky narůstá, jak o tom informovaly Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Agentura EU pro základní práva i další organizace; B. vzhledem k informacím o tom, že zavedení cílených bezpečnostních opatření pomohlo řadě násilných antisemitských útoků předejít a snížit jejich počet; C. vzhledem k tomu, že boj proti antisemitismu je úkolem společnosti jako celku; 1. zdůrazňuje, že nenávistné projevy a všechny druhy násilí namířené proti evropským občanům židovského původu jsou neslučitelné s hodnotami Evropské unie; 2. vyzývá členské státy a orgány a agentury Unie, aby přijaly a uplatňovaly pracovní definici antisemitismu, kterou používá Mezinárodní společenství paměti holokaustu (IHRA) ( 1 ), s cílem podpořit soudní i donucovací orgány v jejich snaze účinněji a účelněji odhalovat a stíhat antisemitské útoky, a vybízí členské státy, aby v tomto ohledu následovaly příklad Spojeného království a Rakouska; 3. vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k aktivnímu zajišťování bezpečnosti jejich židovských občanů a židovských náboženských, vzdělávacích a kulturních prostor v úzké konzultaci a dialogu s židovskými komunitami, organizacemi občanské společnosti a nevládními organizacemi bojujícími proti diskriminaci; 4. vítá skutečnost, že byl jmenován koordinátor Komise pro boj proti antisemitismu, a naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla veškeré nástroje a podporu nezbytnou k tomu, aby tato funkce byla co nejúčinnější; 5. vyzývá členské státy, aby jmenovaly vnitrostátní koordinátory pro boj proti antisemitismu; 6. vyzývá členy vnitrostátních a regionálních parlamentů a politické vůdce, aby systematicky a veřejně odsuzovali antisemitská prohlášení a nabízeli opačnou a alternativní argumentaci a aby zřizovali nadstranické parlamentní skupiny proti antisemitismu s cílem posílit tento boj napříč politickým spektrem; 7. zdůrazňuje důležitou úlohu organizací občanské společnosti a vzdělávání při předcházení všem formám nenávisti a netolerance a boji proti nim a vyzývá ke zvýšené finanční podpoře; 8. vyzývá členské státy, aby sdělovací prostředky vybízely k šíření respektu vůči všem vyznáním, k uznávání různorodosti i ke školení novinářů zaměřenému na všechny typy antisemitismu, aby se tak zabránilo případné podjatosti; 9. vyzývá ty členské státy, v nichž motivy založené na rase, národnostní či etnické příslušnosti, vyznání nebo přesvědčení dosud nepředstavují přitěžující okolnost trestného činu, aby to co nejrychleji napravily a přijaly opatření k plnému a řádnému provádění a vymáhání rámcového rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, aby se zajistilo, že orgány členských států budou antisemitské činy stíhat jak v on-line prostředí, tak mimo internet; 10. trvá na tom, že je třeba donucovacím orgánům poskytovat cílená školení zaměřená na boj proti trestným činům z nenávisti a proti diskriminaci a zřizovat v policejních sborech speciální jednotky zaměřené na boj s trestnými činy z nenávisti, pokud dosud neexistují, a vyzývá agentury EU a mezinárodní organizace, aby členským státům při poskytování tohoto typu školení pomohly; 11. vyzývá k přeshraniční spolupráci na všech úrovních při stíhání trestných činů z nenávisti a zejména při stíhání závažných trestných činů, jako je teroristická činnost; ( 1 )

191 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/ vyzývá EU a její členské státy, aby více usilovaly o zajištění toho, že bude zaveden komplexní a účinný systém pro systematické shromažďování spolehlivých, relevantních a srovnatelných údajů o trestných činech z nenávisti, rozdělených podle motivace a zahrnujících teroristické činy; 13. vyzývá členské státy, aby v souvislosti s kodexem chování dohodnutým mezi Komisí a významnými společnostmi v oblasti informačních technologií vybízely on-line zprostředkovatele a platformy sociálních médií k promptnímu přijímání opatření zaměřených na předcházení nenávistným antisemitským projevům na internetu a boj proti nim; 14. zdůrazňuje, že školy poskytují jedinečnou příležitost pro předávání hodnot tolerance a respektu, protože oslovují děti již od raného věku; 15. vyzývá členské státy, aby ve školách podporovaly výuku o holokaustu (šoa) a zajistily, aby učitelé byli na tento úkol dostatečně připraveni a vybaveni k tomu, aby mohli adekvátně přistupovat k rozmanitosti žáků ve třídě; dále vyzývá členské státy, aby zvážily přezkum učebnic s cílem zajistit, že židovská historie a současnost v nich budou prezentovány komplexním a vyváženým způsobem a nebudou obsahovat žádný druh antisemitismu; 16. žádá Komisi a členské státy, aby navýšily finanční podporu určenou na cílené činnosti a vzdělávací projekty, aby budovaly a posilovaly partnerství s židovskými komunitami a institucemi a podporovaly výměny mezi dětmi a mladými lidmi různých vyznání prostřednictvím společných činností a vyhlašovaly a podporovaly kampaně na zvyšování povědomí o této oblasti; 17. vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s mezinárodními aktéry, jako je UNESCO, OBSE a Rada Evropy, i s dalšími mezinárodními partnery v boji proti antisemitismu na mezinárodní úrovni; 18. vyzývá Komisi, aby požádala o poradní funkci ve společenství IHRA; Čtvrtek, 1. června vyzývá všechny členské státy, aby 27. ledna oficiálně slavily Mezinárodní den uctění památky obětí holokaustu; 20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Radě Evropy, OBSE a OSN.

192 C 307/186 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 P8_TA(2017)0244 Konference OSN na vysoké úrovni, která má podpořit dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 (konference OSN o oceánech) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o konferenci OSN na vysoké úrovni, která má podpořit dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 (konference OSN o oceánech) (2017/2653(RSP)) (2018/C 307/30) Evropský parlament, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice ( 1 ) a na jeho cíle, s ohledem na nadcházející konferenci OSN na vysoké úrovni, která má podpořit dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 (konference OSN o oceánech) a která se bude konat ve dnech června 2017 v sídle OSN, s ohledem na čtvrtý ročník konference na vysoké úrovni s názvem Náš oceán, kterou uspořádá Evropská unie na Maltě ve dnech 5. a 6. října 2017, s ohledem na ministerskou konferenci o rybolovu ve Středozemním moři konanou dne 30. března 2017 na Maltě, s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. listopadu 2016 s názvem Mezinárodní správa oceánů: agenda pro budoucnost našich oceánů (JOIN(2016)0049), s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení předloženou Komisi ohledně konference OSN na vysoké úrovni, která má podpořit dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 (konference OSN o oceánech) (O /2017 B8-0311/2017), s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že oceány a moře mají pro náš život, blahobyt a budoucnost zásadní význam; vzhledem k tomu, že současné zhoršení stavu oceánů, jež se projevuje oteplováním a acidifikací, blednutím korálů, zvýšením tlaku na populace ryb a rostoucím množstvím odpadu v moři, nás upozorňuje na to, že je třeba zakročit s cílem mobilizovat nezbytné vedení k ochraně našich oceánů; B. vzhledem k tomu, že komisař Vella vyzval EU k intenzivnější činnosti a k větší angažovanosti v zájmu ochrany našich moří a oceánů; C. vzhledem k tomu, že hrozba pro ekosystémy a loviště, kterou představují činnosti spojené s modrým růstem, jako je těžba z mořského dna, průzkum nalezišť ropy a využívání energie mořských vln a přílivu, a rizika, která tyto činnosti přinášejí, jsou nejistá, překračují hranice a mají dopad na tradiční rybolovné oblasti; D. vzhledem k tomu, že přístup drobných a tradičních rybářů na trhy a ke zdrojům je pro agendu OSN pro období do roku 2030 prioritou; vzhledem k tomu, že rybáři by měli mít možnost se vyjádřit ve všech fázích rozhodování o rybářských politikách; E. vzhledem k tomu, že tradičnímu rybolovu se věnuje více než 90 % pracovníků v odvětví rybolovu, z nichž zhruba polovina jsou ženy, a že tento rybolov představuje přibližně 50 % celosvětových úlovků ryb; vzhledem k tomu, že jak je uvedeno v dobrovolných pokynech FAO k zajištění udržitelného drobného rybolovu v souvislosti se zabezpečováním potravin a vymýcením chudoby, tradiční rybolov je cenným zdrojem živočišných bílkovin pro miliardy lidí na celém světě a často podporuje místní ekonomiku v pobřežních komunitách; ( 1 ) Úř. věst. L 354, , s. 22.

193 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/ vítá iniciativu konference OSN na vysoké úrovni, jejímž cílem je zaměřit se na potřebu jednat globálně, aby se snížil nepříznivý dopad lidské činnosti na oceány; 2. konstatuje, že navzdory světovému závazku zamezit nadměrnému rybolovu do roku 2015, který byl přijat na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002, je 31,4 % světových populací ryb stále loveno v nadměrné míře; připomíná, že nadměrný rybolov představuje vážnou hrozbu nejen pro celé mořské ekosystémy, ale i pro zabezpečení potravin a hospodářskou a sociální udržitelnost pobřežních komunit na celém světě; 3. je znepokojen tím, že acidifikace oceánů, kterou způsobuje narůstající množství oxidu uhličitého, má závažný negativní dopad na řadu mořských organismů; zdůrazňuje, že je nutné vytvořit účinná adaptační a meziodvětvová zmírňující opatření k budování odolnosti vůči acidifikaci oceánů a škodlivým dopadům změny klimatu na oceány a pobřežní ekosystémy; 4. poukazuje na to, že je zapotřebí začlenit do globálního řízení rybolovu přístup zohledňující ekosystém a zásadu předběžné opatrnosti, jak je zakotven ve Smlouvách a ve společné rybářské politice, tak aby došlo k obnově a udržení lovených populací ryb nad úrovní, která by umožnila dosahovat maximální udržitelný výnos; 5. požaduje, aby každé rozhodnutí o dotacích v oblasti rybolovu zohledňovalo zvláštnosti tradičního a drobného rybolovu, jeho místní charakter a zásadní roli, kterou sehrává při zajišťování potravinové soběstačnosti a ekonomického a sociálního přežití pobřežních komunit; 6. vybízí státy, aby se jakožto státy vlajky, pobřežní státy, přístavní státy a státy trhu ujaly svých příslušných povinností, a to zejména takto: státy vlajky aby plně uplatňovaly mezinárodní a vnitrostátní správní opatření k zajištění toho, aby plavidla plující pod jejich vlajkou dodržovala předpisy; pobřežní státy aby zajišťovaly udržitelný rybolov ve vodách spadajících pod jejich jurisdikci a s cílem předcházet nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu kontrolovaly přístup do těchto vod; přístavní státy aby ratifikovaly a neomezeně uplatňovaly dohodu FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) o opatřeních přístavních států; státy trhu aby přijímaly opatření pro lepší koordinaci mezi bojem proti ilegálnímu, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a obchodní a tržní politikou; 7. zdůrazňuje, že v souladu s cílem udržitelného rozvoje č stanoveným OSN je důležité zachovat alespoň 10 % pobřežních a mořských oblastí; 8. poukazuje na význam cíle udržitelného rozvoje č stanoveného OSN, pokud jde o zvýšení hospodářského přínosu udržitelného využívání mořských zdrojů z hlediska malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí, a to i prostřednictvím udržitelného řízení rybolovu, akvakultury a cestovního ruchu; 9. vyzývá k posílení udržitelného řízení rybolovu, včetně provádění řídících opatření, která mají vědecký základ; 10. žádá, aby byla v zájmu udržitelného a spravedlivého využívání vysoce stěhovavých druhů, zejména pokud jde o vědecké vyhodnocení populací, sledování, dohled a kontrolu rybolovných činností, jak vyžaduje dohoda OSN o populacích ryb z roku 1995 a tři hodnotící konference, které proběhly v letech 2006, 2010 a 2016, prohloubena regionální spolupráce mezi všemi státy v oblasti řízení rybolovu; je přesvědčen, že do působnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu s rozšířenými pravomocemi pro účinné vymáhání rozhodnutí v oblasti řízení a sankcí by měly spadat všechny komerčně využívané druhy; 11. žádá Komisi a Radu, aby dále podporovaly zásady a cíle společné rybářské politiky; Čtvrtek, 1. června pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a sekretariátu UNFCCC s žádostí, aby bylo rozesláno všem smluvním stranám, které nejsou členy EU.

194 C 307/188 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 II (Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT P8_TA(2017)0232 Žádost, aby byl Béla Kovács zbaven imunity Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o žádosti, aby byl Béla Kovács zbaven imunity (2016/2266(IMM)) (2018/C 307/31) Evropský parlament, s ohledem na žádost, aby byl Béla Kovács zbaven imunity, kterou dne 19. září 2016 předložil nejvyšší státní zástupce Maďarska dr. Péter Polt v souvislosti s trestním řízením vedeným Ústředním vyšetřovacím státním zastupitelstvím a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 3. října 2016, poté, co Béla Kovács měl v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu dne 12. ledna, 30. ledna a 22. března 2017 možnost vyjádřit se, s ohledem na články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013 ( 1 ), s ohledem na čl. 4 odst. 2 základního zákona Maďarska, 10 odst. 2 a 12 odst. 1 aktu č. LVII z roku 2004 o právním postavení maďarských členů Evropského parlamentu a 74 odst. 1 a 3 aktu č. XXXVI z roku 2012 o národním shromáždění, s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0203/2017), ( 1 ) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU: T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI:EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.

195 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/189 Čtvrtek, 1. června 2017 A. vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce Maďarska požádal o to, aby byl poslanec Evropského parlamentu Béla Kovács zbaven imunity, aby mohlo proběhnout vyšetřování s cílem ověřit, zda proti němu bude vznesena obžaloba ve věci údajného spáchání trestného činu rozpočtového podvodu vedoucího k závažné finanční ztrátě v souladu s 396 odst. 1 písm. a) maďarského trestního zákona a trestného činu používání padělaných soukromých dokumentů v souladu s 345 trestního zákona; vzhledem k tomu, že podle uvedeného ustanovení trestního zákona může být osoba, která použije padělané soukromé dokumenty nebo soukromé dokumenty s nepravdivým obsahem jako doklad existence, změny nebo ukončení práva nebo povinnosti, potrestána odnětím svobody v délce nejvýše jednoho roku; B. vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají členové Evropského parlamentu na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu; C. vzhledem k tomu, že podle čl. 4 odst. 2 základního zákona Maďarska požívají poslanci imunity; vzhledem k tomu, že podle 10 odst. 2 zákona č. LVII z roku 2004 o právním postavení maďarských poslanců Evropského parlamentu požívají poslanci Evropského parlamentu stejné imunity jako poslanci maďarského parlamentu a podle 12 odst. 1 rozhoduje o zbavení poslance Evropského parlamentu imunity Evropský parlament; vzhledem k tomu, že podle 74 odst. 1 zákona č. XXXVI z roku 2012 o Národním shromáždění lze trestní stíhání poslance, nebo v případě, že se poslanec v daném případě nevzdal imunity dobrovolně, stíhání pro přečin, zahájit pouze s předchozím souhlasem Národního shromáždění; vzhledem k tomu, že podle čl. 74 odst. 3 stejného zákona předkládá návrh na zrušení imunity do sdělení obvinění nejvyšší státní zástupce; D. vzhledem k tomu, že podle čl. 21 odst. 1 a 2 rozhodnutí Evropského parlamentu 2005/684/ES, Euratom ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu ( 1 ) mají poslanci nárok na služby osobních asistentů, které si sami vybírají, a Parlament hradí náklady skutečně vzniklé jejich zaměstnáváním; E. vzhledem k tomu, že podle čl. 34 odst. 4 rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 19. května a 9. července 2008 o prováděcích opatřeních ke statutu poslanců Evropského parlamentu mohou být rovněž hrazeny náklady spojené s dohodou o konání stáže uzavřenou za podmínek stanovených předsednictvem; F. vzhledem k tomu, že podle čl. 1 odst. 1 rozhodnutí předsednictva ze dne 19. dubna 2010 o pravidlech týkajících se stážistů poslanců mohou poslanci Evropského parlamentu nabízet s cílem přispět k evropskému vzdělávání a odborné přípravě a podpořit lepší chápání toho, jak instituce fungují, možnost odborných stáží v průběhu plenárního zasedání v Bruselu a ve Štrasburku nebo v průběhu své činnosti poslance v zemi, za niž byl daný poslanec zvolen; G. vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 1 a 2 pravidel týkajících se stážistů musí dohoda o stáži podepsaná jak ze strany poslance, tak i ze strany stážisty obsahovat zvláštní ustanovení týkající se odborné stáže; vzhledem k tomu, že dohoda o stáži musí obsahovat ustanovení výslovně uvádějící, že Evropský parlament nesmí být považován za smluvní stranu této dohody; vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 4 dohody o stáži hradí náklady spojené se stáží, včetně stipendia, poslanec z příspěvku na parlamentní asistenci, a to v souladu s čl. 33 odst. 4 prováděcích opatření; H. vzhledem k tomu, že podle poslední věty čl. 1 odst. 1 pravidel týkajících se stážistů nesmí být stipendium poskytnuté stážistovi takové, aby ve skutečnosti představovalo skrytou formu mzdy; vzhledem k tomu, že podle čl. 7 odst. 1 odpovídá za stážisty po celou dobu stáže výhradně poslanec, u něhož stážisté vykonávají svou stáž; ( 1 ) Úř. věst. L 262, , s. 1.

196 C 307/190 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 I. vzhledem k tomu, že Parlament nenašel v tomto případě žádný důkaz, že by se jednalo o fumus persecutionis, tedy o dostatečně závažné a konkrétní podezření, že uvedená žádost o zbavení imunity byla předložena v souvislosti s řízením, jehož cílem je způsobit dotčenému poslanci politickou újmu; J. vzhledem k tomu, že rozhodnutí bývalého předsedy Parlamentu udělit poslanci Kovácsovi důtku za porušení čl. 1 písm. a) kodexu chování ( 1 ) nelze považovat za rovnocenné soudnímu rozsudku představujícímu res iudicata ve věcech, jichž se týká trestní řízení zahájené Ústředním vyšetřovacím státním zastupitelstvím; vzhledem k tomu, že z výše uvedeného plyne, že zásada ne bis in idem nebyla porušena; vzhledem tedy k tomu, že sankce uložené bývalým předsedou Parlamentu podle kodexu chování nebrání tomu, aby bylo v Maďarsku zahájeno nebo probíhalo trestní řízení vedoucí k případné obžalobě; 1. rozhodl, aby byl Béla Kovács zbaven imunity; 2. pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Maďarska a Bélovi Kovácsovi. ( 1 ) Viz příloha I jednacího řádu, Kodex chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů.

197 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/191 III (Přípravné akty) Úterý, 16. května 2017 EVROPSKÝ PARLAMENT P8_TA(2017)0201 Protokol k rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Mongolskem (přistoupení Chorvatska) *** Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Unie a jejích členských států, Protokolu k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (09264/2016 C8-0455/ /0113(NLE)) (Souhlas) (2018/C 307/32) Evropský parlament, s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09264/2016), s ohledem na návrh Protokolu k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (08940/2016), s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s články 207 a 209 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0455/2016), s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0074/2017), 1. uděluje souhlas s uzavřením protokolu; 2. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Mongolska.

198 C 307/192 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 P8_TA(2017)0202 Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi EU a Bosnou a Hercegovinou (přistoupení Chorvatska) *** Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Unie a jejích členských států, Protokolu k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (13824/2016 C8-0527/ /0311(NLE)) (Souhlas) (2018/C 307/33) Evropský parlament, s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13824/2016), s ohledem na návrh protokolu k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (13823/2016), s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem i) a odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0527/2016), s ohledem na čl. 99 odst. 1 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0169/2017), 1. uděluje souhlas s uzavřením protokolu; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Bosny a Hercegoviny.

199 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/193 P8_TA(2017)0203 Dohoda mezi EU a Norskem o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz *** Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období jménem Unie (13710/2016 C8-0005/ /0322(NLE)) (Souhlas) (2018/C 307/34) Úterý, 16. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13710/2016), s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Norským královstvím o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období (13711/2016), s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0005/2017), s ohledem na dopis Výboru pro zahraniční věci, s ohledem na čl. 99 odst. 1 a odst. 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0174/2017), 1. uděluje souhlas s uzavřením dohody; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Norského království.

200 C 307/194 CS Úřední věstník Evropské unie Úterý, 16. května 2017 P8_TA(2017)0204 Přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) *** Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) (15540/2016 C8-0024/ /0349(NLE)) (Souhlas) (2018/C 307/35) Evropský parlament, s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15540/2016), s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 3 a 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0024/2017), s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0187/2017), 1. uděluje souhlas s uzavřením dohody; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

201 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/195 P8_TA(2017)0209 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2016/ 008 FI/Nokia Network Systems Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Finska EGF/2016/008/FI/ Nokia Network Systems) (COM(2017)0157 C8-0131/ /2058(BUD)) (2018/C 307/36) Středa, 17. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0157 C8-0131/2017), s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci ( ) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 ( 1 ), s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období ( 2 ), a zejména na článek 12 tohoto nařízení, s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ( 3 ), a zejména na bod 13 této dohody, s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013, s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj, s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0196/2017), A. vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; B. vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG); C. vzhledem k tomu, že Unie podporuje globalizaci; vzhledem k tomu, že Unie pečuje o jednotlivce, na nichž se dočasně nepříznivě odrazily změny na globálním trhu; vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG zohledňuje dohodu mezi Parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, stanovení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a ohledně financování pobídek k zakládání vlastních podniků; ( 1 ) Úř. věst. L 347, , s ( 2 ) Úř. věst. L 347, , s ( 3 ) Úř. věst. C 373, , s. 1.

202 C 307/196 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 D. vzhledem k tomu, že Finsko podalo žádost EGF/2016/008 FI/Nokia Network Systems o finanční příspěvek z EFG v důsledku propouštění v hospodářském odvětví zařazeném v rámci klasifikace NACE Revize 2 do oddílu 26 (výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení), a to ve společnosti Nokia Oy (Nokia Network Systems) a ve třech dodavatelských podnicích a odběratelských výrobních podnicích, které působí zejména v těchto regionech úrovně NUTS 2: Helsinki-Uusimaa (Uusimaa) (FI1B), Länsi-Suomi (Pirkanmaa) (FI19) a Pohjois- ja Itä-Suomi (Pohjois- Pohjanmaa) (FI1D), a vzhledem k tomu že se očekává, že se těchto opatření zúčastní 821 z 945 propuštěných pracovníků, kteří jsou způsobilí pro získání příspěvku z EFG; E. vzhledem k tomu, že žádost byla podána na základě kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, které stanoví, že během čtyř měsíců musí být v jednom podniku v některém členském státě propuštěno nejméně 500 zaměstnanců, včetně zaměstnanců jeho dodavatelů nebo odběratelů; 1. souhlasí s Komisí v tom, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG byly splněny a proto má Finsko má podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí EUR; 2. bere na vědomí, že Finsko podalo žádost o finanční příspěvek z EFG dne 22. listopadu 2016 a že poté, co pohotově poskytlo dodatečné informace, Komise dokončila posouzení této žádosti dne 7. dubna 2017 a ve stejný den o tom informovala Parlament; 3. připomíná, že v odvětví výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů již bylo podáno patnáct žádostí o příspěvek z EFG, přičemž tři podalo Finsko ( 1 ) a všechny se zakládaly na kritériu globalizace; konstatuje, že čtyři z patnácti žádostí se týkaly podniků Nokia; bere na vědomí, že ze závěrečných zpráv k případům z roku 2012 vyplývá, že 44 % pracovníků zapojených do činností EFG bylo zaměstnáno dva roky poté, co Finsko podalo žádost o příspěvek z EFG, a že ve zprávě k případům z roku 2013 je uvedeno, že bylo zaměstnáno 65 % pracovníků; očekává, že v hodnocení v polovině období, které má Komise zveřejnit do 30. června 2017 ( 2 ), budou uvedeny podrobné informace o dlouhodobé míře opětovného začleňování těch, kdo čerpají z příspěvku z EFG, které požadoval již v usnesení Parlamentu ze dne 15. září 2016 ( 3 ); 4. připomíná, že IKT plní ze strukturálního hlediska klíčovou úlohu ve finské ekonomice; domnívá se, že nedávná propouštění ve společnosti Nokia Oy odrážejí trend, který se obecně projevuje ve finských technologických odvětvích, v nichž je úroveň zaměstnanosti v posledních dvou letech mimořádně nestabilní, což je důsledek vysokého tlaku na zvyšování účinnosti a zachování konkurenceschopnosti produktů; 5. připomíná, že odvětví IKT je velmi citlivé na změny na globálním trhu; konstatuje, že hospodářská soutěž v tomto odvětví je globální, což znamená, že všechny subjekty na trhu mohou soupeřit o téhož zákazníka a že lokalita, v níž se nachází zaměstnanci, a kulturní prostředí, z něhož pocházejí, mají jen omezený význam; 6. konstatuje, že propouštění ve společnosti Nokia Oy je součástí celosvětového transformačního programu společnosti, který je nutný k tomu, aby společnost mohla konkurovat svým východoasijským rivalům; 7. poukazuje na to, že po zřízení společného podniku pro síťové technologie s firmou Siemens přijala Nokia Oy řadu opatření, například přesunutí zdrojů do oblasti technologií budoucnosti a snižování počtu zaměstnanců, jejichž cílem je snížit roční provozní náklady do konce roku 2018 o 900 milionů EUR; ( 1 ) EGF/2007/004 FI/Perlos, EGF/2012/006 FI/Nokia Salo, EGF/2013/001 FI/Nokia. ( 2 ) Článek 20 nařízení (EU) č. 1309/2013. ( 3 ) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o činnostech, dopadu a přidané hodnotě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v letech (přijaté texty, P8_TA(2016)0361).

203 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/197 Středa, 17. května konstatuje, že všichni pracovníci, kteří byli z Nokia Oy v roce 2016 propuštěni, jsou buď absolventi vysokých škol (40 %) nebo mají středoškolské vzdělání (60 %) a pracovali v oblasti programování a navrhování a jejich odborné dovednosti jsou v mnoha případech zastaralé; konstatuje, že 21 % cílových příjemců je ve věku nad 54 let, tedy ve věku, kdy je opětovné nalezení zaměstnání na trhu práce mimořádně obtížné; mimoto konstatuje, že ve dvou ze tří dotčených regionů je nezaměstnanost již dlouho vyšší než celostátní průměr a že nezaměstnanost vysoce vzdělaných osob je celkově v těchto regionech vysoká s tím, že obzvláště tíživá je situace zaměstnanců, kterým je více než 50 let; 9. bere na vědomí, že Finsko navrhlo na základě konzultací se zúčastněnými stranami koordinovaný soubor individualizovaných služeb a že ministerstvo hospodářství a zaměstnanosti zřídilo pracovní skupinu, v níž jsou zastoupeni i cíloví příjemci a sociální partneři na celostátní a regionální úrovni; 10. konstatuje, že Finsko plánuje sedm druhů opatření: i) opatření pro vedení (koučování) pracovníků a další přípravná opatření, ii) služby v oblasti zaměstnanosti a podnikání, iii) školení, iv) granty pro začínající podniky, v) odborná posouzení, vi) dotace mezd a viii) příspěvky na výdaje spojené s cestovným, ubytováním a stěhováním; konstatuje, že tato opatření představují aktivní opatření na trhu práce; konstatuje, že tato opatření pomohou propuštěné pracovníky opět zaměstnat; 11. konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou tvořit 13,34 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, takže zdaleka nebyla využita maximální 35 % výše stanovená v nařízení o EFG, a že tato opatření jsou podmíněna aktivním zapojením cílových příjemců do hledání zaměstnání nebo odborné přípravy; 12. vítá využívání služeb sítě EURES k předávání informací o pracovních příležitostech v zahraničí finským uchazečům o zaměstnání; poznamenává, že na regionální úrovni budou ve spolupráci s EFG a službami EURES uspořádány mezinárodní náborové akce; vítá tato opatření i skutečnost, že finské orgány vybízejí propuštěné pracovníky k tomu, aby plně využívali svého práva na volný pohyb; 13. vítá škálu školení a poradenských služeb, které mají být poskytovány, a podporu osob hledajících zaměstnání mimo Finsko i podporu začínajících podniků (startupů); z hlediska věku a dovedností dotčených pracovníků považuje tato opatření za obzvláště vhodná; 14. vítá skutečnost, že finské orgány zahájily poskytování individualizovaných služeb dotčeným pracovníkům dne 2. června 2016, tedy se značným předstihem před podáním žádosti o podporu z fondu o EFG pro navrhovaný koordinovaný soubor opatření; 15. připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z EFG předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a odrážet posun k udržitelnému hospodářství, jež účinně využívá zdroje; 16. vítá částku EUR, která byla přidělena na informace a propagaci, a zdůrazňuje její význam pro motivaci způsobilých příjemců k účasti na opatřeních podporovaných z EFG; 17. konstatuje, že dostatečné prostředky jsou přiděleny na kontrolu a podávání zpráv; konstatuje, že systematické podávání zpráv o službách podporovaných z EFG zlepší náležité využívání prostředků; vítá částku EUR, která byla přidělena na kontroly a podávání zpráv; 18. bere na vědomí, že podnik Nokia Network Systems splnil své zákonné povinnosti a jednal se všemi zúčastněnými stranami; 19. zdůrazňuje, že finské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; 20. připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je nabízena v rámci koordinovaného balíčku, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;

204 C 307/198 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví; konstatuje, že Finsko potvrdilo, že prostředky z EFG tato opatření nenahradí; 22. doporučuje členským státům, aby vyhledávaly součinnost s jinými činnostmi financovanými z vnitrostátních prostředků nebo prostředků Unie a aby vedle opatření EFG využívaly další programy Unie; 23. žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG; 24. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení; 25. pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; 26. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

205 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/199 PŘÍLOHA ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY Středa, 17. května 2017 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v návaznosti na žádost Finska EGF/ 2016/008 FI/Nokia Network Systems (Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2017/951.)

206 C 307/200 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 P8_TA(2017)0212 Automatizovaná výměna údajů o registraci vozidel v Chorvatsku * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel v Chorvatsku (05318/2017 C8-0033/ /0801(CNS)) (Konzultace) (2018/C 307/37) Evropský parlament, s ohledem na návrh Rady (05318/2017), s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0033/2017), s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti ( 1 ), a zejména na článek 33 uvedeného rozhodnutí, s ohledem na článek 78c jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0171/2017), 1. schvaluje návrh Rady; 2. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; 3. vyzývá Radu, aby opětovně konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem; 4. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. ( 1 ) Úř. věst. L 210, , s. 1.

207 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/201 P8_TA(2017)0213 Námitka k aktu v přenesené pravomoci: identifikace vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 24. března 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o odstranění Guyany z tabulky v bodě I přílohy a přidání Etiopie do uvedené tabulky (C(2017) /2634(DEA)) (2018/C 307/38) Středa, 17. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2017)01951) (dále jen pozměňující nařízení v přenesené pravomoci ), s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES ( 1 ) (čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz), a zejména na čl. 9 odst. 2 a čl. 64 odst. 5 této směrnice, s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky ( 2 ), zejména na přílohu tohoto nařízení, s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 24. listopadu 2016, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se směrnice (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky ( 3 ), s ohledem na dopis Komise ze dne 24. března 2017 připojený k pozměňujícímu nařízení v přenesené pravomoci, s ohledem na práci odvedenou a závěry doposud dosažené oběma parlamentními zvláštními výbory, výborem pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem a vyšetřovacím výborem pro praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky, s ohledem na návrh usnesení Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, s ohledem na čl. 105 odst. 3 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci, jeho příloha a pozměňující nařízení v přenesené pravomoci mají sloužit k identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CTF), což jsou jevy, které ohrožují finanční systém EU a kvůli kterým musí povinné subjekty v EU podle čtvrté směrnice o boji proti praní peněz zavést opatření zesílené hloubkové kontroly klienta; ( 1 ) Úř. věst. L 141, , s. 73. ( 2 ) Úř. věst. L 254, , s. 1. ( 3 ) Přijaté texty, P8_TA(2017)0008.

208 C 307/202 CS Úřední věstník Evropské unie Středa, 17. května 2017 B. vzhledem k tomu, že poslední nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se směrnice (EU) 2015/ 849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, vstoupilo v platnost dne 23. září 2016; C. vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 zůstane v platnosti i v případě, že pozměňující nařízení v přenesené pravomoci bude zamítnuto; D. vzhledem k tomu, že seznam zemí se i po změnách zavedených pozměňujícím nařízením v přenesené pravomoci, které Komise přijala dne 24. března 2017, shoduje se seznamem zemí, které identifikoval Finanční akční výbor (FATF) na svém 29. plenárním zasedání konaném ve dnech 20. až 24. února 2017; E. vzhledem k tomu, že, jak je stanoveno v bodu odůvodnění 28 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz a zopakováno v důvodové zprávě (C(2016)04180) k nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, je posouzení Komise samostatný proces; vzhledem k tomu, že Komise tak může jít nad rámec standardů Finančního akčního výboru a může například zachovat na seznamu třetí zemi, kterou tento výbor ze seznamu odstranil, nebo na seznam zařadit další třetí země, je-li to v souladu se zvláštními kritérii stanovenými v čl. 9 odst. 2 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz; F. vzhledem k tomu, že posouzení je samostatný proces, který Komise musí uskutečnit komplexně a nestranně, přičemž je třeba posoudit všechny třetí země na základě stejných kritérií vymezených v čl. 9 odst. 2 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz; G. vzhledem k tomu, že Evropský parlament zamítl dřívější pozměňující nařízení v přenesené pravomoci (C(2016)07495) na základě toho, že postup Komise nebyl dostatečně samostatný a neuznal neúplnost seznamu kritérií ( zejména ) v čl. 9 odst. 2 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz, čímž vyloučil predikativní trestné činy v oblasti praní peněz, jako jsou daňové trestné činy; H. vhledem k tomu, že Parlament nadále zastává názor, že nedostatky v boji proti praní peněz a proti financování terorismu (AML/CTF) mohou, pokud jde o několik aspektů čl. 9 odst. 2, přetrvávat v některých zemích, které nejsou zahrnuty do seznamu vysoce rizikových třetích zemí v pozměňujícím nařízení v přenesené pravomoci; I. vzhledem k tomu, že Evropský parlament vzal náležitě na vědomí dopis Komise ze dne 24. března 2017 týkající se probíhajícího hodnocení Komise, pokud jde o možnosti omezit spoléhání se na vnější informační zdroje; vzhledem k tomu, že zavedení samostatného postupu hodnocení, pokud jde o seznam EU uvádějící vysoce rizikové třetí země, jak požaduje Evropský parlament, je jednou z možností, které se nyní posuzují; J. vzhledem k tomu, že si Evropský parlament uvědomuje, jaký čas a zdroje může vývoj samostatného postupu hodnocení vyžadovat, zejména vzhledem k mimořádně omezenému počtu zaměstnanců a zdrojů, které má Komise k dispozici s cílem předcházet finančním trestným činům, avšak očekává od Komise pevnější závazek se stanovenými ambiciózními milníky (například cestovní mapu) s cílem sdělit jasnou zprávu o společném odhodlání orgánů a institucí bojovat proti praní peněz, daňovým únikům a financování terorismu; K. vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu společně požádaly člena Komise odpovědného za tento akt v přenesené pravomoci, aby před nimi vystoupil a aby se uskutečnila řádná diskuse o návrhu a o připomínkách Evropského parlamentu k němu; 1. vyslovuje námitku proti nařízení Komise v přenesené pravomoci; 2. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi a aby ji informoval o tom, že nařízení v přenesené pravomoci nemůže vstoupit v platnost; 3. vyzývá Komisi, aby předložila nový akt v přenesené pravomoci, který zohlední výše uvedené obavy, včetně jeho doporučení, aby byla přijata cestovní mapa s cílem dospět k samostatnému postupu hodnocení; 4. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a vládám a parlamentům členských států.

209 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/203 P8_TA(2017)0221 Dohoda mezi EU, Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem o finančním mechanismu EHP na období *** Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnským knížectvím a Norským královstvím o finančním mechanismu EHP na období , Dohody mezi Norským královstvím a Evropskou unií o norském finančním mechanismu na období , Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím a Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandem (06679/2016 C8-0175/ /0052(NLE)) (Souhlas) (2018/C 307/39) Čtvrtek, 18. května 2017 Evropský parlament, s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06679/2016), s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnským knížectvím a Norským královstvím o finančním mechanismu EHP na období (06956/16), s ohledem na Dohodu mezi Norským královstvím a Evropskou unií o norském finančním mechanismu na období (06957/16), s ohledem na návrh Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (06960/16), s ohledem na návrh Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandem (06959/16), s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0175/2016), s ohledem na čl. 99 odst. 1 a odst. 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0072/2017), 1. uděluje svůj souhlas s uzavřením výše uvedených dohod a protokolů; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví a Norského království.

210 C 307/204 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 18. května 2017 P8_TA(2017)0224 Přeshraniční přenositelnost on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (COM(2015)0627 C8-0392/ /0284(COD)) (Řádný legislativní postup: první čtení) (2018/C 307/40) Evropský parlament, s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2015)0627), s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0392/2015), s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016 ( 1 ), s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. dubna 2016 ( 2 ), s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na článek 59 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0378/2016), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. P8_TC1-COD(2015)0284 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. května 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/ o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/1128.) ( 1 ) Úř. věst. C 264, , s. 86. ( 2 ) Úř. věst. C 240, , s. 72.

211 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/205 P8_TA(2017)0233 Sazby daně z přidané hodnoty uplatňované na knihy, noviny a časopisy * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty uplatňované na knihy, noviny a časopisy (COM(2016)0758 C8-0529/ /0374(CNS)) (Zvláštní legislativní postup konzultace) (2018/C 307/41) Čtvrtek, 1. června 2017 Evropský parlament, s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0758), s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0529/2016), s ohledem na článek 78c jednacího řádu, s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0189/ 2017), 1. schvaluje pozměněný návrh Komise; 2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem; 3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; 4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; 5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění - 1 (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (-1) Rozdíl mezi očekávanými příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) a skutečně vybranou (DPH (tzv. výpadek příjmů z DPH ) v Unii v roce 2013 činil 170 miliard EUR a přeshraniční podvody způsobují v Unii ztráty příjmů z DPH ve výši zhruba 50 miliard EUR ročně, což vše činí z DPH důležitou otázku, kterou je třeba se zabývat na úrovni Unie.

212 C 307/206 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 Znění navržené Komisí (1) Směrnice Rady 2006/112/ES ( 7 ) stanoví, že členské státy mohou uplatňovat snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na publikace na jakémkoli fyzickém nosiči. Snížené sazby DPH však nelze použít na elektronicky poskytované publikace, které musí být zdaňovány základní sazbou DPH. ( 7 ) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, , s. 1). Pozměňovací návrh (1) Směrnice Rady 2006/112/ES ( 7 ) stanoví, že členské státy mohou uplatňovat snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na publikace na jakémkoli fyzickém nosiči. Snížené sazby DPH však nelze použít na elektronicky poskytované publikace, které musí být zdaňovány základní sazbou DPH, čímž se znevýhodňují elektronicky poskytované publikace a brzdí rozvoj tohoto trhu. Tato komparativní nevýhoda by mohla bránit rozvoji digitální ekonomiky v Unii. ( 7 ) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, , s. 1). Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 a (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (1a) Ve svém usnesení ze dne 13. října 2011 o budoucnosti DPH ( 7a ) Evropský parlament připomněl, že jedním z klíčových rysů DPH je zásada neutrality, a proto zdůraznil, že by se se všemi knihami, novinami a časopisy bez ohledu na jejich formát, mělo být zacházeno zcela stejně. ( 7a ) Přijaté texty, P7_TA(2011)0436.

213 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/207 Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 Znění navržené Komisí (2) V souladu se strategií Komise týkající se jednotného digitálního trhu ( 8 ) a aby se držel krok s technologickým pokrokem v digitální ekonomice, by se mělo členským státům umožnit sladění sazeb DPH pro elektronicky poskytované publikace s nižšími sazbami DPH pro publikace na jakýchkoliv fyzických nosičích. ( 8 ) COM(2015)0192 final Pozměňovací návrh (2) V souladu se strategií Komise týkající se jednotného digitálního trhu ( 8 ) a s její ambicí zajistit Evropě globální konkurenceschopnost a vedoucí celosvětovou pozici v digitální ekonomice by se mělo členským státům umožnit sladění sazeb DPH pro elektronicky poskytované publikace s nižšími sazbami DPH pro publikace na jakýchkoliv fyzických nosičích s cílem podpořit inovace, tvorbu, investice a produkci nového obsahu a usnadnit digitální učení, předávání znalostí a přístup ke kultuře v digitálním prostředí a její propagaci. ( 8 ) COM(2015)0192 final Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 a (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (2a) Umožnění členským státům uplatňovat sníženou, supersníženou nebo nulovou sazbu na tištěné publikace a elektronické publikace by mělo zajistit převod ekonomických přínosů na spotřebitele, čímž se podpoří čtení, a na vydavatele, čímž se podpoří investice do nového obsahu a v případě novin a časopisů sníží závislost na reklamě.

214 C 307/208 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 Znění navržené Komisí (3) Komise v akčním plánu v oblasti DPH ( 9 ) nastínila, že u elektronicky poskytovaných publikací by měla existovat možnost využívání stejné preferenční úpravy sazby DPH jako u publikací na jakýchkoliv fyzických nosičích. K dosažení tohoto cíle, je zapotřebí umožnit všem členským státům uplatňovat na dodávky knih, novin a časopisů buď sníženou sazbu DPH, nebo snížené sazby DPH včetně možnosti přiznat osvobození od daně s právem odpočíst DPH odvedenou na předchozím stupni. ( 9 ) COM(2016)0148 final. Pozměňovací návrh (3) Komise v akčním plánu v oblasti DPH ( 9 ) nastínila, že u elektronicky poskytovaných publikací by měla existovat možnost využívání stejné preferenční úpravy sazby DPH jako u publikací na jakýchkoliv fyzických nosičích. K dosažení tohoto cíle, je zapotřebí umožnit všem členským státům uplatňovat na dodávky knih, novin a časopisů buď sníženou sazbu DPH, nebo snížené sazby DPH včetně možnosti přiznat osvobození od daně s právem odpočíst DPH odvedenou na předchozím stupni. Tento návrh je v souladu s cílem dát členským státům větší volnost při stanovování svých vlastních sazeb DPH v rámci konečné podoby systému DPH založeného na zdanění v místě určení. ( 9 ) COM(2016)0148 final. Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 a (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (3a) V souladu s akčním plánem pro DPH má tato směrnice za cíl zavést ve všech členských státech jednodušší, proti podvodům odolnější a pro podniky vstřícnější systémy DPH a také držet krok s dnešní digitální a mobilní ekonomikou.

215 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/209 Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5 Znění navržené Komisí (5) Ve snaze zabránit rozsáhlému používání snížených sazeb DPH na audiovizuální obsah by členské státy měly mít možnost uplatňovat sníženou sazbu na knihy, noviny a periodika, pouze pokud tyto publikace, a to na jakýkoliv fyzických nosičích nebo poskytované elektronicky, nesestávají výhradně nebo převážně z hudebního nebo video obsahu. Pozměňovací návrh (5) Ve snaze zabránit rozsáhlému používání snížených sazeb DPH na audiovizuální obsah by členské státy měly mít možnost uplatňovat sníženou sazbu na knihy, noviny a periodika, pouze pokud tyto publikace, a to na jakýkoliv fyzických nosičích nebo poskytované elektronicky, nesestávají výhradně nebo převážně z hudebního nebo video obsahu. S ohledem na význam usnadnění přístupu ke knihám, novinám a časopisům pro osoby, které jsou nevidomé, zrakově postižené či mají jinou poruchu čtení tištěného textu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady / ( 9a ), neměly by být adaptované a elektronické audio knihy, noviny a časopisy chápány tak, že obsahují zcela nebo převážně hudební nebo video obsah. Z tohoto důvodu by mělo být možné použít snížené sazby DPH i na tyto formáty. ( 9a ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady / o některých povolených způsobech užití děl a jiných předmětů chráněných na základě autorského práva a práv s ním souvisejících, z nichž budou mít prospěch osoby nevidomé, zrakově postižené či osoby s jinými poruchami čtení, a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (COM(2016)0596 final, 2016/0278(COD)) (Úř. věst., s. ). Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5 a (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (5a) Dát členským státům možnost se svobodně rozhodnout, zda uplatňovat na elektronické knihy, elektronické noviny a elektronické časopisy snížené nebo supersnížené sazby DPH, by mohlo být příležitostí k novým ziskovým maržím pro vydavatele a k investicím do nového obsahu ve srovnání se současným modelem příznačným značnou závislostí na inzerci. Na úrovni Unie by také měly začít obecnější úvahy o modelu financování elektronického obsahu.

216 C 307/210 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 a (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (6a) Flexibilita, která je členským státům zaručena stávajícím návrhem, v žádném případě nepředjímá zavedení konečného režimu DPH, v rámci kterého bude každé zvýšení flexibility nutno vyhodnotit s ohledem na jeho dopad na fungování jednotného trhu, prostor pro podvody s DPH, zvýšení nákladů pro podniky a riziko nekalé hospodářské soutěže. Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 b (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (6b) Ačkoliv tato směrnice umožňuje členským státům, aby situaci nerovného zacházení napravily, není dotčena potřeba koordinovanějšího, účinnějšího a jednoduššího systému snížených sazeb DPH s méně výjimkami. Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Čl. 1 odst. 1 bod 3 Směrnice 2006/112/ES Příloha III bod 6 Znění navržené Komisí 6) dodání knih, novin a periodik, včetně dodání na výpůjčku knihovnami, s výjimkou publikací, které jsou výhradně nebo převážně určeny k propagaci, a s výjimkou publikací, které sestávají výhradně nebo převážně z hudebního nebo video obsahu; Pozměňovací návrh 6) dodání knih, novin a periodik, včetně dodání na výpůjčku knihovnami, s výjimkou publikací, které jsou výhradně nebo převážně určeny k propagaci, a s výjimkou publikací, které sestávají výhradně nebo převážně z hudebního nebo video obsahu; včetně brožur, letáků a obdobných tiskovin, dětských obrázkových knížek, náčrtníků či omalovánek, hudebních partitur tištěných či psaných, zeměpisných, vodopisných nebo obdobných map.

217 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/211 Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Článek 2 a (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Článek 2a Sledování [Tři roky po vstupu této směrnice v platnost] vypracuje Evropská komise zprávu, v níž uvede, které členské státy začaly uplatňovat u knih, novin a časopisů a jejich elektronických ekvivalentů snížené nebo super-snížené sazby DPH, a vyhodnotí dopad těchto opatření, pokud jde o důsledky pro rozpočet a rozvoj kulturního odvětví.

218 C 307/212 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 P8_TA(2017)0236 Zavedení dočasných autonomních obchodních opatření pro Ukrajinu ***I Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 1. června 2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady na zavedení dočasných autonomních obchodních opatření pro Ukrajinu, která doplňují obchodní koncese v rámci dohody o přidružení (COM(2016)0631 C8-0392/ /0308(COD)) ( 1 ) (Řádný legislativní postup: první čtení) (2018/C 307/42) Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 Znění navržené Komisí (2) S ohledem na úsilí o hospodářské reformy, které Ukrajina vyvinula, a s cílem podpořit rozvoj bližších hospodářských vztahů s Evropskou unií je vhodné zvýšit obchodní toky týkající se dovozu určitých zemědělských produktů a udělit koncese u vybraných průmyslových výrobků ve formě autonomních obchodních opatření v souladu se zrychleným odstraňováním cel uplatňovaných na obchod mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Pozměňovací návrh (2) S ohledem na posílení úsilí o hospodářské a politické reformy vyvíjeného Ukrajinou a s cílem podpořit a urychlit rozvoj bližších hospodářských vztahů s Unií je vhodné a nezbytné zvýšit obchodní toky týkající se dovozu určitých zemědělských produktů a udělit koncese u vybraných průmyslových výrobků ve formě autonomních obchodních opatření v souladu se zrychleným odstraňováním cel uplatňovaných na obchod mezi Unií a Ukrajinou. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 Znění navržené Komisí (3) Autonomní obchodní opatření by byla poskytnuta formou bezcelních kvót na produkty uvedené v přílohách I a II vedle preferenčních celních kvót stanovených v dohodě a formou částečného nebo úplného odstranění dovozních cel na průmyslové výrobky uvedené v příloze III. Pozměňovací návrh (3) Poté, co Komise zveřejní svou analýzu případného dopadu tohoto nařízení, která by měla zohlednit potenciální konečné příjemce autonomních obchodních opatření stanovených tímto nařízením a soustředit se zejména na malé a střední výrobce na Ukrajině, by měla být autonomní obchodní opatření poskytnuta u produktů, jež budou na základě výsledků této analýzy vyhodnoceny jako přínosné. Tato autonomní obchodní opatření by měla mít formu bezcelních kvót na produkty uvedené v přílohách I a II vedle preferenčních celních kvót stanovených v dohodě o přidružení a formu částečného nebo úplného odstranění dovozních cel na průmyslové výrobky uvedené v příloze III. ( 1 ) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0193/ 2017).

219 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/213 Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 Znění navržené Komisí (4) Aby se předešlo rizikům podvodu, nárok na výhody plynoucí z dodatečných bezcelních kvót by měl být podmíněn tím, že Ukrajina bude dodržovat příslušná pravidla původu dotčených produktů a související postupy a že naváže těsnou administrativní spolupráci s Evropskou unií podle této dohody. Pozměňovací návrh (4) Aby se předešlo rizikům podvodu, nárok na výhody plynoucí z dodatečných bezcelních kvót na produkty uvedené v přílohách I a II a z částečného nebo úplného odstranění dovozních cel na průmyslové výrobky uvedené v příloze III by měl být podmíněn tím, že Ukrajina bude dodržovat veškeré příslušné podmínky pro získání výhod plynoucích z dohody o přidružení, včetně pravidel původu dotčených produktů a souvisejících postupů, a že naváže těsnou administrativní spolupráci s Unií podle této dohody. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 Znění navržené Komisí (9) Článek 2 dohody o přidružení stanoví, že dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod a dodržování zásady právního státu představují základní prvky této dohody. Je vhodné zavést možnost dočasného pozastavení preferencí v případě porušování základních zásad lidských práv, demokracie a právního státu ze strany Ukrajiny. Pozměňovací návrh (9) Články 2 a 3 dohody o přidružení stanoví, že dodržování demokratických zásad, lidských práv, základních svobod a zásady právního státu i boj proti korupci a organizovanému zločinu, jakož i opatření na podporu udržitelného rozvoje a účinného multilateralismu představují základní prvky vztahů s Ukrajinou, které tato dohoda upravuje. V případě porušování obecných zásad dohody o přidružení ze strany Ukrajiny je vhodné zavést možnost dočasného pozastavení preferencí, jako je tomu i v případě jiných dohod o přidružení podepsaných Unií. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (9a) Výroční zpráva Komise o provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu by měla zahrnovat podrobné hodnocení týkající se provádění dočasných autonomních obchodních opatření stanovených v tomto nařízení.

220 C 307/214 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Čl. 2 odst. 1 návětí Znění navržené Komisí Nárok na výhody plynoucí z celních kvót zavedených článkem 1 je podmíněn: Pozměňovací návrh Nárok na výhody plynoucí z celních kvót a preferenčních celních sazeb na dovoz zavedených článkem 1 je podmíněn: Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Čl. 2 odst. 1 písm. a Znění navržené Komisí a) dodržováním pravidel původu produktů a souvisejících postupů stanovených v dohodě o přidružení, zejména protokolu I, který se týká definice pojmu původní produkty a metod správní spolupráce, a protokolu II o vzájemné správní pomoci v celních otázkách; Pozměňovací návrh a) dodržováním pravidel původu produktů a souvisejících postupů stanovených v dohodě o přidružení, zejména protokolu I, který se týká definice pojmu původní produkty a metod správní spolupráce, a protokolu II o vzájemné správní pomoci v celních otázkách; pokud jde o výrobky vyrobené na území, které není pod faktickou kontrolou ukrajinské vlády, nebo z takového území dovezené, předložením průvodního osvědčení EUR.1 uvedeného v čl. 16 odst. 1 písm. a) protokolu 1 dohody o přidružení, které vydají celní orgány ukrajinské vlády poté, co v souladu s čl. 17 odst. 5 a článkem 33 tohoto protokolu provedou kontrolu účtů vývozce v jeho prostorách a jakékoli další kontroly, jež uznají za vhodné, včetně posouzení toho, zda existují oprávněné důvody pro podezření, že hospodářské subjekty využívající dočasná autonomní obchodní opatření oslabují boj proti korupci nebo jsou zapojeny do nelegální hospodářské činnosti; Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 2 odst. 1 písm. b Znění navržené Komisí b) tím, že Ukrajina nezavede nová cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem a nová množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem na dovoz produktů pocházejících z Unie, nezvýší úroveň platných cel nebo poplatků a nezavede žádné jiné omezení ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost; Pozměňovací návrh b) tím, že Ukrajina nezavede nová cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem a nová množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem na dovoz produktů pocházejících z Unie, nezvýší úroveň platných cel nebo poplatků a nezavede žádné jiné omezení, včetně diskriminačních vnitřních správních opatření, ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost;

221 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/215 Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 2 odst. 1 písm. c Znění navržené Komisí c) dodržováním demokratických zásad, lidských práv a základních svobod a dodržováním zásad právního státu, jak stanoví článek 2 dohody o přidružení. Pozměňovací návrh c) dodržováním demokratických zásad, lidských práv a základních svobod a dodržováním zásad právního státu i pokračujícím a setrvalým úsilím v oblasti boje proti korupci a protiprávní činnosti, jak stanovují články 2, 3 a 22 dohody o přidružení. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 2 odst. 1 písm. c a (nové) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh ca) pokračujícím dodržováním závazků spolupracovat v otázkách týkajících se zaměstnanosti, sociální politiky a rovných příležitostí v souladu s hlavou IV kapitolou 13 (obchod a udržitelný rozvoj) a hlavou V kapitolou 21 (spolupráce v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky a rovných příležitostí) dohody o přidružení a dodržováním cílů stanovených v článku 420 této dohody. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 3 odst. 1 Znění navržené Komisí Pokud Komise shledá, že existují dostatečné důkazy o nedodržení podmínek stanovených v článku 2, může přezkumným postupem podle čl. 5 odst. 2 úplně nebo částečně pozastavit preferenční režim upravený tímto nařízením. Pozměňovací návrh Pokud Komise shledá, že existují dostatečné důkazy o nedodržení podmínek stanovených v článku 2 tohoto nařízení, může přezkumným postupem podle čl. 5 odst. 2 úplně nebo částečně pozastavit preferenční režim upravený tímto nařízením.

222 C 307/216 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 3 odst. 1 a (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Požádá-li členský stát Komisi, aby z důvodu nedodržování podmínek stanovených v čl. 2 písm. b) pozastavila některý z preferenčních režimů, Komise do dvou měsíců od této žádosti předloží odůvodněné stanovisko ohledně toho, zda je tvrzení o nedodržování podmínek opodstatněné. Dospěje-li Komise k závěru, že tvrzení je opodstatněné, zahájí postup uvedený v prvním odstavci tohoto článku. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 4 odst. 1 Znění navržené Komisí 1. Pokud je produkt pocházející z Ukrajiny dovážen za podmínek, které způsobují nebo mohou způsobit vážné obtíže výrobci přímo nebo nepřímo konkurujících produktů ze Společenství, mohou být Radou kvalifikovanou většinou na návrh Komise kdykoli na tento produkt znovu zavedena cla společného celního sazebníku. Pozměňovací návrh 1. Pokud je produkt pocházející z Ukrajiny dovážen za podmínek, které způsobují nebo mohou způsobit vážné obtíže výrobci přímo nebo nepřímo konkurujících produktů z Unie, mohou být na tento produkt znovu kdykoli zavedena cla společného celního sazebníku. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 4 odst. 1 a (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1a. Komise pozorně sleduje dopad tohoto nařízení na výrobce v Unii s ohledem na výrobky uvedené v příloze I a II, i pokud jde o ceny na unijním trhu, a přihlíží k příslušným dostupným informacím týkajícím se unijních výrobců, jako je podíl na trhu, výroba, zásoby, výrobní kapacity a míra jejich využívání.

223 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/217 Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 4 odst. 2 Znění navržené Komisí 2. Na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijme Komise v přiměřené lhůtě formální rozhodnutí o zahájení šetření. Pokud se Komise rozhodne zahájit šetření, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o zahájení šetření. Oznámení musí obsahovat souhrn obdržených informací a uvádět, že všechny důležité informace by měly být zaslány Komisi. Stanoví lhůtu ne delší než čtyři měsíce ode dne zveřejnění oznámení, během níž se mohou zúčastněné strany písemně vyjádřit. Pozměňovací návrh 2. Na žádost členského státu, kterékoli právnické osoby nebo sdružení bez právní subjektivity, které jedná jménem průmyslu Unie, tj. jménem všech výrobců obdobných nebo přímo konkurujících produktů z Unie či jejich značné části, nebo z vlastního podnětu přijme Komise v přiměřené lhůtě formální rozhodnutí o zahájení šetření, pokud považuje za zřejmé, že o dané záležitosti existují jasné důkazy. Pro účely tohoto článku se značnou částí rozumějí výrobci Unie, jejichž souhrnná výroba tvoří více než 50 % celkové výroby obdobných nebo přímo konkurujících produktů vyráběných touto částí průmyslových podniků Unie, jež podnět podporují nebo jej odmítly, a alespoň 25 % celkové výroby obdobných nebo přímo konkurujících produktů vyráběných průmyslovými podniky z Unie. Pokud se Komise rozhodne zahájit šetření, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o zahájení šetření. Oznámení musí obsahovat souhrn obdržených informací a uvádět, že všechny důležité informace by měly být zaslány Komisi. Stanoví lhůtu ne delší než čtyři měsíce ode dne zveřejnění oznámení, během níž se mohou zúčastněné strany písemně vyjádřit. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 4 odst. 6 Znění navržené Komisí 6. Komise přijme rozhodnutí do tří měsíců postupem podle článku 5. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost do jednoho měsíce od zveřejnění. Pozměňovací návrh 6. Komise přijme rozhodnutí do tří měsíců postupem podle článku 5. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost do jednoho měsíce od zveřejnění. Cla společného celního sazebníku se znovu zavedou na nezbytně dlouhou dobu, aby se zabránilo zhoršování hospodářské nebo finanční situace výrobců z Unie, nebo na tak dlouho, dokud bude existovat riziko jejího zhoršení. Doba platnosti těchto cel však nepřesáhne jeden rok, pokud není v odůvodněných případech prodloužena. Je-li na základě zjištěných skutečností zřejmé, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 nejsou splněny, přijme Komise prováděcí akt, kterým šetření a řízení prováděné v souladu s přezkumným postupem podle čl. 5 odst. 2 ukončí.

224 C 307/218 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Článek 5 a (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Článek 5a Posuzování uplatňování autonomních obchodních opatření Výroční zpráva Komise o provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu zahrnuje podrobné hodnocení týkající se uplatňování dočasných autonomních obchodních opatření stanovených v tomto nařízení a v případě nutnosti i posouzení sociálního dopadu těchto opatření na Ukrajině a v Unii. Informace o využívání celních kvót v oblasti zemědělství musí být k dispozici na internetových stránkách Komise. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Příloha I tabulka řádek 4 Znění navržené Komisí Rajčata připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové Pozměňovací návrh vypouští se Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Příloha II tabulka řádek 2 Znění navržené Komisí Obyčejná pšenice, pšenice špalda a sourež, mouka, krupice, krupička a pelety , , , , , tun/rok Pozměňovací návrh vypouští se

225 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/219 Čtvrtek, 1. června 2017 Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Příloha II tabulka řádek 3 Znění navržené Komisí Kukuřice, jiná než semena, krupice, krupička, pelety a zrna , , , , tun/rok Pozměňovací návrh Kukuřice, jiná než semena, mouka, krupice, krupička, pelety a zrna , , , , kg/rok Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Příloha III tabulka řádek Močovina, též ve vodném roztoku, obsahující více než 45 % hmotnostních dusíku v sušině (jiná než v peletách nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nepřesahující 10 kg) 3 % Pozměňovací návrh vypouští se

226 C 307/220 CS Úřední věstník Evropské unie Čtvrtek, 1. června 2017 P8_TA(2017)0237 Jednotný vzor víz ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (COM(2015)0303 C8-0164/ /0134(COD)) (Řádný legislativní postup: první čtení) (2018/C 307/43) Evropský parlament, s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0303, s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0164/2015), s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 3. května 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na článek 59 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0028/2016), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. P8_TC1-COD(2015)0134 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 1. června 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/1370.)

227 CS Úřední věstník Evropské unie C 307/221 P8_TA(2017)0238 Víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na období *** Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na období (14423/2016 C8-0528/ /0204(APP)) (Zvláštní legislativní postup souhlas) (2018/C 307/44) Čtvrtek, 1. června 2017 Evropský parlament, s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14423/2016), s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0528/2016), s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 jednacího řádu, s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0177/2017), 1. uděluje souhlas s návrhem rozhodnutí Rady; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

228

229

230

231

232 ISSN (elektronické vydání) ISSN (papírové vydání) CS