Gymnázium Jana Palacha Mělník. Pravidla pro hodnocení

Transkript

1 Gymnázium Jana Palacha Mělník Pravidla pro hodnocení Pravidla pro hodnocení Gymnázia Jana Palacha, Mělník, Pod Vrchem 3421 vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, dále z vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění, z vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a z vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. 1 Hodnocení a klasifikace žáka Podle odst.(2) 69 zákona č.561/2004 Sb. 1.1 Stupně klasifikace 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný 1.2 Celkový prospěch žáka je hodnocen: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl nehodnocen Žák je hodnocen stupněm a) "prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný",průměr z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré; b) "prospěl", není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný"; c) "neprospěl", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný". d) nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. 1

2 1.3 Zkouška v náhradním termínu 1.pololetí Nelze-li žáka hodnotit na konci I. pololetí celkovou klasifikací z vyučovacího předmětu, protože žák nevykoná dostatečný počet zkoušek v průběžné klasifikaci, nutných pro objektivní stanovení celkové klasifikace, z důvodů časté absence žáka či jiných objektivních důvodů, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín. Posouzení těchto skutečností je na vyučujícím daného předmětu, případně na pedagogické radě školy, a je vždy individuální. - Hodnocení bude provedeno na základě zkoušky v náhradním termínu, jejíž termín stanoví ředitel školy tak, aby bylo hodnocení za I. pololetí provedeno na vyšším gymnáziu nejpozději do konce června, na nižším gymnáziu nejpozději do dvou měsíécůpo skončení prvního pololetí. - Podle rozhodnutí pedagogické rady zkouška proběhne buď ve třídě před ostatními žáky při vyučování daného předmětu vyučujiícím učitelem nebo před zkušební komisí. Tato zkouška není komisionální zkouškou ve smyslu 6 vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za I. pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného přemětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.v tomto případě se v třídním výkaze a na tiskopisu vysvědčení uvede místo stupně klasifikace v předmětu údaj nehodnocen(a) a celkový prospěch za I. pololetí hodnotí stupněm nehodnocen(a), není-li klasifikace v některém povinném předmětu za I. pololetí vyjádřena stupněm 5 nedostatečný. Žák v tomto případě pokračuje ve vzdělávání ve II. pololetí. Podmínkou, aby žák úspěšně ukončil hodnocení tohoto předmětu ve II. pololetí, je zvládnutí učiva také za I. pololetí, vzhledem k tomu, že učivo příslušného předmětu ve II. pololetí navazuje na učivo v I. pololetí. 1.4 Zkouška v náhradním termínu 2.pololetí Nelze-li žáka hodnotit na konci II. pololetí celkovou klasifikací z vyučovacího předmětu, protože žák nevykoná dostatečný počet zkoušek v průběžné klasifikaci, nutných pro objektivní stanovení celkové klasifikace, z důvodů časté absence žáka či jiných objektivních důvodů, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín. Posouzení těchto skutečností je na vyučujícím daného předmětu, případně na pedagogické radě školy, a je vždy individuální. - Toto hodnocení bude provedeno na základě zkoušky v náhradním termínu, jejíž termín stanoví ředitel školy tak, aby bylo hodnocení za II. pololetí provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. - Tato zkouška proběhne před zkušební komisí, kterou jmenuje zástupce ředitele. Tato zkouška není komisionální zkouškou ve smyslu 6 vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb. Do doby hodnocení navštěvuje žák podmíněně vyšší ročník. Není-li žák hodnocen v daném předmětu ani v tomto termínu, žák se za II. pololetí nehodnotí. 2

3 1.5 Opravné zkoušky, opakování ročníku Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku (31. srpna) v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu jednání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. ( 69 odst. 7 a 8 školského zákona). Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl z více než 2 povinných předmětů je hodnocen celkovým stupněm prospěchu neprospěl a může požádat o opakování ročníku. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy. ( 66 odst. 7 školského zákona). Ředitel školy vydá rozhodnutí o povolení opakování ročníku na základě žádosti zletilého žáka, případně na základě žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka doplněné souhlasem žáka. Žák bude zařazen do třídy s odpovídajícím učebním plánem. 1.6 Přezkoumání výsledků hodnocení žáka Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád). V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. ( 69 odst. 9, 10 a 11 a podle 52 odst. 4, 5 školského zákona). 3

4 1.6 Komisionální zkouška Komisionální zkoušku koná žák v souladu s 6 vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb. v těchto případech: - koná-li opravné zkoušky. - požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. Žák může být z těchto důvodů v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Komisionální opravnou zkoušku nebo zkoušku v náhradním termínu může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy. 1.7 Uvolnění z vyučování některého předmětu Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen. ( 67 odst. 2 školského zákona). Na tiskopisu vysvědčení se uvede místo stupně klasifikace v předmětu údaj uvolněn(a). 1.8 Studium podle individuálního vzdělávacího plánu Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů ( 18 školského zákona). - Ředitel školy vydá rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávacího plánu, ve kterém stanoví jednotlivé vyučovací předměty, ve kterých bude individuální vzdělávací plán povolen. - V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů dle 18 školského zákona je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. Zpravidla se individuálního vzdělávacího plánu nestanovuje pro předměty český jazyk, matematika a cizí jazyky. 4

5 - individuální vzdělávací plán vypracuje třídní učitel po projednání s žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka na každé pololetí - individuální vzdělávací plán založí třídní učitel do osobní dokumentace žáka. 1.9 Postup do vyššího ročníku Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl" Ukončení základního vzdělávání, ukončení vzdělávání Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání. ( 54 odst. 1 školského zákona). Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání a nepokračuje ve studiu na vyšším gymnáziu, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.( 54 odst. 2 školského zákona). Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení, pokud je o den pozdější. ( 68 odst. 1 školského zákona). Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy. ( 68 odst. 2 školského zákona). Žák, který po splnění povinné školní docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku. ( 68 odst. 3 školského zákona). Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. ( 81 odst. 10 školského zákona) 5

6 1.11 Přerušení vzdělávání ( 66 odst. 5 školského zákona) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebráníli tomu závažné důvody. ( 66 odst. 5 školského zákona) Žádost o přerušení vzdělávání podává zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka, dále jen žadatel, řediteli školy. Ředitel školy vydá rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, nejpozději do 30 dnů od podání žádosti. Ředitel školy si pro posouzení žádosti může vyžádat další nezbytnou dokumentaci. Nepředloží-li žadatel včas požadované dokumenty, může ředitel školy řízení přerušit nebo zastavit. Chce-li žák předčasně ukončit přerušení studia, informuje o tom žadatel písemně předem ředitele školy. Nástup do vyššího ročníku může ředitel školy povolit po nejdéle jednoročním přerušení vzdělávání a je podmíněn vykonáním rozdílových zkoušek ze všech předmětů, jejichž výuky se žák během přerušení vzdělávání neúčastnil, a to za každé pololetí samostatně. Pokud žák během přerušení vzdělávání navštěvuje jinou školu, na které se v příslušném ročníku probírá stejné učivo jako v ročníku, v němž žák přerušil vzdělávání, může ředitel školy na základě předložení vysvědčení z této školy a učebního plánu uznat klasifikaci z jednotlivých předmětů a příslušné zkoušky prominout. Harmonogram rozdílových zkoušek vypracuje třídní učitel tak, aby žák všechny zkoušky vykonal do termínu stanoveného ředitelem školy, aby žák nekonal v jednom dni více než jednu zkoušku a aby zkoušky nezasahovaly do vyučování. - O této zkoušce vyhotoví třídní učitel protokol, který zařadí do osobní dokumentace žáka a konání dodatečné zkoušky zapíše do třídního výkazu. Do doby ukončení rozdílových zkoušek navštěvuje žák podmíněně vyšší ročník. - Je-li z některé rozdílové zkoušky žák hodnocen stupněm 5 (nedostatečný) nebo nevykoná-li všechny zkoušky ve stanoveném termínu, pokračuje ve vzdělávání v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno. 6

7 2 Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci 2.1 Obecné zásady: *Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. *Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. *Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin - předměty s převahou teoretického zaměření, a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. 2.2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci : Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami,formami a prostředky: *Soustavným diagnostickým pozorováním žáka, jehovýkonů a připravenosti na vyučování, *různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické,pohybové), didaktickými testy, *kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,v posledních dvou letech studia i seminárními pracemi *analýzou výsledků činnosti žáka, *konsultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami, *rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. *Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, při kratší nepřítomnosti nezkouší látku,kterou si žák nemohl z objektivních příčin po nepřítomnosti ještě doplnit. Žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací. Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. *Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí 7

8 učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. *Kontrolní písemné a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. *Termín kontrolní práce většího rozsahu prokonzultuje učitel se třídou, v případě neshody s třídním učitelem, předpokládaný termín zapíše do plánu kontrolních prací. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. *Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. 2.3 Klasifikace žáka *Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. *Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. *Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. *Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. *Třídní učitelé a vedení školy jsou informováni o stavu klasifikace ve třídě zpravidla před pedagogickou radou a v jejím průběhu a na požádání kdykoliv předložením klasifikačních záznamů jednotlivých vyučujících. *Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě. *Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíši učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. *Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování - učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy (například na třídní schůzce, zápisem do elektronického systému, případně em), - třídní učitel nebo učitel na žádost zákonného zástupce žáka, v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem. * Zkoušku v náhradním termínu vykoná žák na návrh vyučujícího z předmětu, ve kterém byly jeho absence výrazné nebo jsou podklady pro klasifikaci nedostačující. Posouzení těchto skutečností je na vyučujícím daného předmětu, případně na pedagogické radě školy, a je vždy individuální. 8

9 2.4 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavku učebních osnov a standardu vzdělání na gymnáziu. Při klasifikaci sleduje zejména: *ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, *kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti *schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, *kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost, *aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, * přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu, *kvalitu výsledků činností, *osvojení účinných metod samostatného studia Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších 9

10 nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.v kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 2.6 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření 10

11 Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná a sportovní výchova, občanská výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: *Především vztah žáka k činnostem, zájem o ně a snaha žáka o zlepšení svého projevu, *dále pak stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, *snaha osvojení potřebných zkušeností, činností a o jejich tvořivou aplikaci, *poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, *kvalita projevu vzhledem k předpokladům žáka, *estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, * v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a snaha o její zlepšení, jeho péče o vlastní zdraví Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní, případné nedostatky vyplývající z nedostatku talentu se snaží odstranit velmi usilovně.pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady.osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o společenské dění, umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Usilovně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které rozvíjí.má menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o společenské dění, umění, o estetiku, a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech málo aktivní. Nevyužívá dostatečně své schopnosti. Nemá aktivní zájem o společenské dění, umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nemá snahu a nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech pasivní.o rozvoj svých schopností se nesnaží a rozvoj jeho schopností je 11

12 neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti aplikuje nerad a s velkými obtížemi. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí žádné úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech zcela pasivní. Vůbec se nesnaží o rozvoj svých schopností. Jeho projev je zcela chybný. Neprojevuje zájem o práci a společenské dění a odmítá rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost 3. Hodnocení a klasifikace chování žáků Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé 3.1 Obecné zásady * Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. * Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. * Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. * Postihování chování žáka mimo školu. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole.jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li o se případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní. 3.2 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování : Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopustí se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy; zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu 12

13 nebo se dopouští poklesků v mravném chování. Projednáno na ped. radě dne Projednán a schválen radou dne V Mělníku dne Mgr.Miroslav Klouček, ředitel školy 13