STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA STROJNÍ A ELEKTROTECHNICKÁ U HŘIŠTĚ VELEŠÍN KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

Transkript

1 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA STROJNÍ A ELEKTROTECHNICKÁ U HŘIŠTĚ VELEŠÍN

2 Obsah: Úvodní ustanovení... 3 Hodnocení a klasifikace prospěchu žáků... 4 Klasifikace ve vyučovacích předmětech... 5 Neuzavření klasifikace... 6 Komisionální a opravné zkoušky... 6 Hodnocení chování žáků... 7 Výchovná opatření

3 Úvodní ustanovení Střední odborná škola strojní a elektrotechnická 1. Klasifikační řád je nedílnou součástí školního řádu Střední odborné školy strojní a elektrotechnické ve Velešíně. Jeho aktuální podoba vychází z ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhlášky č. 13/2005 Sb. (o středním odborném vzdělání) a dalších právních předpisů 2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka se v souladu s 3 Vyhlášky MŠMT č.13/2005 Sb. provádí klasifikací žáka stupni 1 5 v jednotlivých povinných i nepovinných předmětech stanovených ŠVP. (Do doby jeho přijetí stanovených současně platnými učebními dokumenty.) 3. Společným podkladem pro hodnocení a klasifikaci výsledků vzdělávání i chování je pozorování, sledování výkonů, různé druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické, pohybové, projekty atd.), kontrolní písemné práce a praktické zkoušky, analýza výsledků, konzultace a rozhovory. 4. Písemným projevem se rozumí povinná školní písemná práce, daná učebními dokumenty, ostatní písemné práce, výpisky z doporučené literatury, seminární práce, výkresy apod. 5. Žák musí být z každého předmětu hodnocen nejméně 5x za každé pololetí. Výsledek každé klasifikace se žákovi oznamuje, výsledek ústní zkoušky okamžitě, výsledek písemné zkoušky nejdéle do 5ti pracovních dnů. Klasifikace se průběžně zapisuje do žákovské knížky a elektronické klasifikace aplikace SAS. Klasifikační stupeň určuje vyučující učitel příslušného předmětu. 6. U žáků se specifickou poruchou učení a chování diagnostikovanou odborným pracovištěm (např. dyslexie, dysgrafie,..) klade učitel důraz na ten druh projevu (písemný nebo ústní), ve kterém má žák předpoklady podat lepší výkon, a při klasifikaci nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To neznamená, že žák se specifickou poruchou učení a chování nesmí psát písemné práce. 3

4 Hodnocení a klasifikace prospěchu žáků 1. Při výchově a vzdělávání se uplatňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se využívá při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech. Celková klasifikace žáka v jednotlivých předmětech se uskutečňuje na konci 1. a 2. pololetí školního roku. 2. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a vzdělávací výsledky žáka, kterých dosáhl za celé příslušné klasifikační období. 3. Na vysvědčení (výpisu vysvědčení) se kromě klasifikace z jednotlivých předmětů provádí celkové hodnocení žáka: Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikován v žádném povinném nebo povinně volitelném předmětu hůře než stupněm 2 chvalitebný, průměrný prospěch z povinných nebo povinně volitelných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. Žák prospěl, pokud není klasifikován v žádném povinném nebo povinně volitelném předmětu stupněm 5 nedostatečný. Žák neprospěl, je-li klasifikován v některém povinném nebo povinně volitelném předmětu stupněm 5 nedostatečný. 4. Nelze-li žáka hodnotit na konci I. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to nejpozději do 2 měsíců od konce I. pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v tomto termínu, žák se za I. pololetí nehodnotí. 5. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl. 6. Nelze-li žáka hodnotit na konci II. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, že hodnocení musí být provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejblíže vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. 7. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který na konci prvního pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku. 8. Pokud je žák hodnocen nedostatečnou nebo nevykonal úspěšně opravnou zkoušku, může požádat ředitele školy o povolení opakovat ročník. 9. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci II. pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP. Vyučující (učitel) je za provedení hodnocení plně odpovědný. 4

5 Klasifikace ve vyučovacích předmětech 1. Jednotlivé stupně klasifikace vyjadřují toto hodnocení znalostí a dovedností žáka: Stupeň l výborný Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 chvalitebný Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně, nebo podle menších podnětů učitele, uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 dobrý Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede s pomocí učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je v celku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 dostatečný Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má těžkosti. Stupeň 5 nedostatečný Žák si požadované vědomosti neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti 5

6 vykazuje velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani na základě podnětů učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má rovněž závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev se vyznačují vážnými chybami, které nedovede opravit ani s pomocí učitele. Neuzavření klasifikace 1. O nesplnění podmínek k uzavření klasifikace v jednotlivých předmětech rozhodne vyučující daného předmětu zejména s ohledem na podmínky, se kterými žáky seznámil na počátku školního roku 2. Jestliže je absence (omluvená i neomluvená) na vyučovaném předmětu v daném klasifikačním období větší než 30%, nelze žáka z předmětu klasifikovat. Žák vykoná dodatečnou klasifikaci dle podmínek uvedených v úvodních ustanoveních klasifikačního řádu. Komisionální a opravné zkoušky 1. Komisionální zkoušku koná žák podle 5 Vyhlášky MŠMT č.13/2005 Sb. v těchto případech: Koná-li opravnou zkoušku. Opravná komisionální zkouška se koná pouze jednou. Požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím ředitel, požádá krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14ti dnů od doručení žádosti. Krajský úřad může v odůvodněných případech rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálním přezkoušení žáka na jiné střední škole. Komisionální zkouška se koná pouze jednou. Pokud ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín přezkoušení stanovuje ředitel bez zbytečného odkladu. Pokud se doklasifikace provádí mimo vyučovací hodinu v příslušné třídě. 2. Komisi pro komisionální zkoušky jmenuje ředitel školy nebo krajský úřad podle podmínek stanovených 6 odst. 3) Vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb. Výsledek komisionální zkoušky vyhlásí předseda komise veřejně v den zkoušky. 6

7 Hodnocení chování žáků Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Výchovná opatření 1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků. 2. Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel,učitel odborného výcviku nebo ředitel individuálně, před shromážděním třídy nebo školy. 3. Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto výchovných opatření : napomenutí třídním učitelem (NTU) napomenutí učitele odborného výcviku (NUOV) důtka třídního učitele (DTU) důtka učitele odborného výcviku (DUOV) důtka ředitele školy (DŘŠ) podmíněné vyloučení ze studia vyloučení ze studia. 4. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy. Třídní učitel uděluje důtku po projednání a se souhlasem ředitele školy. Ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě. Podmíněné vyloučení a vyloučení žáka ze studia řeší ředitel školy rozhodnutím po projednání v pedagogické radě. 5. Výchovných opatřeních se vždy uvědomí zákonný zástupce nezletilého žáka. U zletilého žáka se uvědomí vždy žák a zákonný zástupce žáka, pokud k němu plní vyživovací povinnost a využije svého práva na podání informací o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka 6. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Pokud se v průběhu lhůty žák dopustí dalšího závažného porušení povinností stanovených zákonem nebo tímto řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení ze studia. 7. Výchovná opatření zaznamená třídní učitel do třídního výkazu s datem jejich projednání s ředitelem školy nebo v pedagogické radě a stručným zdůvodněním. 8. Výchovná opatření zapsaná tučně Jsou správními akty, které podléhají správnímu řízení. Musejí být písemné. Rozhodnutí musí být provedeno do 2 měsíců ode dne, kdy se ředitel o provinění dověděl, nejpozději však do l roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin podle Zákona č.140/1961 Sb. Udělují se za závažné zaviněné porušení školního řádu. Lze se proti nim odvolat prostřednictvím školy ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odboru školství do 15ti dnů od oznámení rozhodnutí. Odvolání podává zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák. 9. V případě vyloučení žáka ze studia přestává žák být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější. 10. Neomluvené pozdní příchody do výuky jsou s výjimkou nepředvídatelných událostí (zpoždění, kalamita apod.) porušením povinností žáka a lze při nich podle závažnosti (četnosti) tohoto porušení během klasifikačního období uložit: do 3 pozdních příchodů - v kompetenci třídního učitele nebo učitele OV 4 pozdní příchody - napomenutí třídního učitele, napomenutí učitele OV 5-6 pozdních příchodů - důtka třídního učitele, důtka učitele OV 7 a více pozdních příchodů - snížená známka z chování 7

8 11. Hodnocení chování žáka v denní formě vzdělávání se provádí klasifikací se stupni hodnocení 1-3. Jednotlivé stupně vyjadřují toto hodnocení: Stupeň l - chování velmi dobré Chování v souladu s právními a morálními normami, případně pouze s ojedinělými drobnými přestupky proti školnímu řádu, které se neopakují; Stupeň 2 - chování uspokojivé Chování v souladu s právními i morálními normami, opakující se drobné přestupky proti školnímu řádu, které neustanou ani po napomenutí nebo důtce třídního učitele nebo učitele odborného výcviku, nebo chování se závažnějším přestoupením školního řádu, neomluvená absence, opakované pozdní příchody; Stupeň 3 - chování neuspokojivé Chování v rozporu s právními a morálními normami, s opakovanými závažnými přestupky proti školnímu řádu, které neustanou ani po důtce třídního učitele, učitele odborného výcviku nebo důtce ředitele školy, časté pozdní příchody, neomluvená absence většího rozsahu, nebo je-li žákovi uděleno podmínečné vyloučení ze studia. 12. Kritéria pro návrh na snížení známky z chování v důsledku neomluvené absence: (počítáno za klasifikační období): Počet neomluvených hodin Stupeň z chování Výchovná opatření NTU, NUOV DTU, DUOV DŘŠ 22 a více hodin 3 a podm. vyloučení Podmínečné vyloučení ze studia 8