OBCHODNÍ AKADEMIE, Český Těšín, Sokola Tůmy 12

Transkript

1 tel.: fax: KLASIFIKAČNÍ ŘÁD // Školní rok 2014/2015

2 je zpracován v souladu s platnou školskou legislativou: - zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), - vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, - vyhláška č. 177/2009 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou Obsah: 1. Zásady hodnocení a klasifikace žáka 2. Hodnocení chování žáků 3. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení 4. Druhy zkoušek 5. Výchovná opatření 6. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami 7. Vzdělávání cizinců 8. Klasifikační dokumentace 9. Maturitní zkouška - 2 -

3 1. Zásady hodnocení a klasifikace žáka Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi, přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka, popř. k diagnostikovaným specifickým poruchám učení. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), - didaktickými testy, - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami. Výsledná známka není průměrem všech známek za klasifikační období. Termín kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby žák nebyl nadměrně přetěžován. Učitel si vede soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. Žák je povinen zaznamenávat si známky do studijního průkazu. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a studijní výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Učitel přihlíží k systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování třídní učitel nebo učitelé jednotlivých předmětů na třídní schůzce nebo v předem dohodnuté konzultační době. V případě výrazného zhoršení prospěchu žáka upozorní třídní učitel zákonného zástupce žáka. Žák, který neprospívá ze dvou a více předmětů, je zařazen do režimu zvýšené péče: výchovná komise složená z třídního učitele, vyučujících daných předmětů, výchovného poradce a ředitele školy sleduje žákovy studijní výsledky a snaží se mu pomoci při zvládání učiva; možná je i spolupráce s pracovníky PPP Klasifikace žáka ve vyučovacích předmětech V úvodní hodině učitel seznámí žáky se způsoby a kritérii hodnocení výsledků práce v daném předmětu (stanovení počtu písemných prací, testů, ústního zkoušení, apod.). Při klasifikaci vychází vyučující z požadavku učebních osnov, sleduje zejména: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, - kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, rovněž i logiku, samostatnost a tvořivost, iniciativu, - aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu, - kvalitu výsledků činnosti, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - 3 -

4 - osvojení účinných metod samostatného studia Zásady hodnocení, získávání podkladů pro klasifikaci U písemné formy zkoušení musí být žák seznámen s kritérii hodnocení. Učitel žákům sdělí škálu bodového hodnocení jednotlivých úkolů a z něho vyplývající výsledné známkování. Nejsou-li odpovědi bodovány, hodnotí učitel známkou věcný a informační obsah vyžadované odpovědi. U ústní formy zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě, zhodnotí klady odpovědi a její nedostatky. Ústní zkoušení probíhá před kolektivem třídy, individuální přezkoušení v kabinetech je nepřípustné. S výsledky hodnocení písemného zkoušení jsou žáci seznámeni do 10 pracovních dnů, s hodnocením slohových prací do 15 pracovních dnů. Učitel rozhodne, které opravené písemné práce budou po rozboru se žáky uloženy u vyučujícího do 31. srpna (u prodlouženého klasifikačního období do konce října následujícího školního roku). Plánované čtvrtletní písemné práce (kompozice) jsou odevzdávány po rozboru se žáky zástupci ředitele k archivaci. Minimální počet hodnocení žáka za pololetí se odvíjí od týdenní dotace hodin daného předmětu (1 hodina týdně minimálně 2 známky, 2 hodiny týdně minimálně 4 známky, 3 hodiny týdně minimálně 6 známek ). V případě opakované krátkodobé absence, kdy je podezření na žákovo záměrné vyhýbání se zkoušení, učitel oznámí způsoby prověřování probraného učiva. Učitel rozhodne, kdy bude žák z probraného učiva zkoušen. Na konci klasifikačního období, v termínu určeném ředitelem školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu (katalogu) a do systému školní evidence (SAS). Na klasifikační poradu připraví učitelé návrhy na povolení opravných zkoušek popř. na klasifikaci v náhradním termínu Odklad klasifikace Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat ke konci 1. pololetí, určí ředitel pro jeho hodnocení náhradní termín tak, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za 1. pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci 2. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 2. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl Hodnocení výsledků vzdělávání žáků stupni prospěchu Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za 1. pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení

5 Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat doporučené texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat doporučené texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede s pomocí učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti

6 Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat Hodnocení žáků dálkového studia Žáci DS jsou povinni ve vyjmenovaných předmětech (maturitní předměty) získat v průběhu pololetí minimálně dvě známky před závěrečnou zkouškou. V případě, že se žák v průběhu pololetí nezúčastní dílčího hodnocení, závěrečná zkouška proběhne ve formě souhrnné zkoušky z učiva celého pololetí (oddíl 4.3 souhrnná zkouška). Vyjmenovanými předměty jsou: český jazyk a literatura, cizí jazyky, matematika, ekonomika, účetnictví, informační technologie, písemná a elektronická komunikace Zkoušení žáků dálkového studia (s výjimkou předepsaných písemných zkoušek) probíhá mimo hodiny řádných konzultací. Závěrečná zkouška z daného předmětu má formu ústního zkoušení nebo písemné zkoušky. Formu závěrečné zkoušky určí vyučující s přihlédnutím k charakteru daného předmětu. Evidenci o vykonání závěrečných zkoušek vykáže vyučující na formuláři školy. Závěrečné zkoušky je nutné vykonat před stanoveným termínem uzávěrky klasifikačního období. Na prokázání znalostí z každého předmětu má žák jeden termín. Termíny závěrečných zkoušek je povinen vypsat vyučující nejpozději 14 dnů před uzávěrkou klasifikačního období. Pokud se žák z vážných důvodů (zejména zdravotních) ke zkoušce nedostaví a neomluví svou nepřítomnost nejpozději 3 dny po termínu zkoušky, je klasifikován stupněm neprospěl. Neúčast u zkoušky je nutno doložit lékařským potvrzením. Pokud žák z vážných zdravotních důvodů (např. dlouhodobá hospitalizace ve zdravotnickém zařízení) neukončí v řádném termínu klasifikaci za dané klasifikační období, může ředitel školy na základě písemné žádosti žáka prodloužit klasifikační období. Lhůta pro prodloužení klasifikačního období vychází ze školského zákona. Na žáky dálkového studia se nevztahuje ustanovení kapitoly 2 Hodnocení chování žáků podle tohoto klasifikačního řádu. 2. Hodnocení chování žáků Chování žáka se hodnotí stupni hodnocení: 1 velmi dobré - 6 -

7 2 uspokojivé 3 neuspokojivé Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. O sníženém stupni hodnocení chování žáka rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, kterými je vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanoveného školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější. Zvlášť hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinnosti stanovených školským zákonem. 3. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a) - 7 -

8 c) neprospěl(a) d) nehodnocen(a) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. Žák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 nedostatečný. 4. Druhy zkoušek 4. 1 Komisionální zkouška Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) koná-li opravné zkoušky, b) má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím předmětu, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky Opravná zkouška Žák, který na konci 2. pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci 1. pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy, nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Nemůže-li se žák z vážných zdravotních důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel vykonání opravných zkoušek nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do - 8 -

9 té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Hodnocení získané za výkon u opravné zkoušky je výsledným hodnocením daného předmětu v daném klasifikačním období. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy (lékařského potvrzení), klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný Souhrnná zkouška Souhrnná zkouška je součástí získávání podkladů pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Souhrnnou zkoušku koná žák, pokud nastala jedna z následujících situací: a) žák překročil hranici 25 % neúčasti z realizovaných vyučovacích hodin, b) žák nezískal dostatečný počet známek stanovený učitelem daného předmětu. V odůvodněných případech (dlouhodobá absence z důvodu úrazu, závažného onemocnění, atd.) lze žáka klasifikovat i při absenci převyšující 25%. V uvedeném případě je však nutné, aby žák prostřednictvím vyučujícího požádal písemně ředitele školy o výjimku. Součástí žádosti musí být doložení dlouhodobé absence zdravotnickým zařízením, vyjádření třídního učitele a udání důvodu, pro který má být výjimka povolena. V případě souhlasu ředitele lze pak žáka klasifikovat. Souhrnná zkouška se skládá z 2 částí - písemné a ústní. Rozsah souhrnné zkoušky je stanoven rozsahem učiva celého příslušného pololetí. Zkoušejícím u souhrnné zkoušky je vyučující předmětu v daném pololetí. Ústní část souhrnné zkoušky probíhá ve vyučujícím stanovené vlastní vyučovací hodině předmětu, ze kterého žák koná souhrnnou zkoušku. Ústní zkouška je konána za přítomnosti dalšího učitele téže aprobace. Oprava písemné části zkoušky je provedena vyučujícím předmětu a konzultována s vyučujícím stejné nebo podobné aprobace. O souhrnné zkoušce se vždy vede protokol ("Zápis o souhrnné zkoušce"). Známka ze souhrnné zkoušky je známkou výslednou pro klasifikaci daného předmětu za dané klasifikační období. Tato známka se uvede na vysvědčení bez ohledu na ostatní získané klasifikační podklady v průběhu příslušného pololetí školního roku. Počet naplánovaných souhrnných zkoušek za den není omezen. Všechny souhrnné zkoušky za první pololetí musí být uzavřeny do konce února, za druhé pololetí do konce dubna pro maturitní ročníky a do konce června pro ostatní ročníky. 5. Výchovná opatření 5. 1 Pochvaly Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci, za úspěšnou reprezentaci školy. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za - 9 -

10 výrazný projev školní iniciativy, za déletrvající úspěšnou práci, za příkladné plnění svěřených úkolů, za reprezentaci třídy. Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje na zvláštním formuláři školy. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů Napomenutí a důtky Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Učitel podává návrh na uložení výchovného opatření řediteli školy, návrh projedná pedagogická rada. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: Napomenutí třídního učitele ukládá třídní učitel za drobná porušení školního řádu a norem chování bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí. O udělení napomenutí uvědomí třídní učitel zákonného zástupce žáka dopisem nebo ústní informací na třídní schůzce. Důtka třídního učitele udělí třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání v pedagogické radě za závažnější či opakované porušení školního řádu, norem slušnosti, apod. O udělení důtky písemně informuje třídní učitel zákonné zástupce žáka. Důtka ředitele školy uděluje ředitel školy na základě podnětu vyučujících po projednání v pedagogické radě za opakovaná vážná provinění proti školnímu řádu, proti normám slušnosti apod. O udělení důtky ředitel školy písemně informuje zákonné zástupce žáka. Napomenutí a důtky se udělují ústně před kolektivem třídy nebo školy a zaznamenávají se do třídního výkazu (katalogu). Žák má právo vyjádřit se k udělenému výchovnému opatření. 6. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami probíhá v souladu s vyhláškou č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných a Metodickým pokynem MŠMT č / Vzdělávání cizinců 7. 1 Osoby, které nejsou státními občany České republiky a pobývají oprávněně na území ČR, mají přístup ke střednímu vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané České republiky

11 7. 2 Osoby uvedené v odstavci 7.1 se stávají žáky školy za podmínek stanovených zákonem č. 561/2004 Sb., pokud řediteli školy prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání oprávněnost svého pobytu na území České republiky Osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělání a školským službám podle zákona č. 561/2004 Sb. za stejných podmínek jako státní občané České republiky. Osobám, které nejsou státními občany České republiky a získali předchozí vzdělání v zahraniční škole, se při přijímacím řízení ke vzdělání ve střední škole promíjí na žádost přijímací zkouška z českého jazyka, pokud je součástí přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, se u těchto osob ověří rozhovorem. 8. Klasifikační dokumentace Vyučující je povinen průběžně informovat žáky, jejich zákonné zástupce a vedení školy o prospěchu a chování žáků. Klasifikační dokumentaci tvoří klasifikační záznamník učitele, studijní průkaz žáka, třídní výkaz, školní systém SAS a vysvědčení. 9. Maturitní zkouška Maturitní zkouška se skládá ze společné (státní) části a z profilové (školní) části. Společná maturitní zkouška se skládá z těchto částí: český jazyk a literatura, která se skládá ze tří částí: didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky, z matematiky, nebo cizího jazyka. Žák si zvolí základní, nebo vyšší úroveň. Profilová maturitní zkouška se skládá z praktické zkoušky z odborných předmětů a ústní maturitní zkoušky. Praktická maturitní zkouška se skládá z částí: UCE, INT a PEK, u lycea UCE, INT, EKO. Ústní maturitní zkoušku koná žák z ekonomiky, účetnictví a volitelného předmětu. Ve třídě s polským vyučovacím jazykem skládají žáci v profilové části maturitní zkoušku z polského jazyka. Komplexní zkoušku složí žák úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny tři dílčí zkoušky z českého jazyka, tedy didaktický test, písemnou práci a ústní zkoušku, totéž platí pro cizí jazyk, nebo zkoušku z matematiky, rovněž úspěšně vykoná maturitní zkoušku v profilové části. Maturitní zkoušku vykoná úspěšně ten žák, který úspěšně složí všechny povinné zkoušky společné i profilové části maturitní zkoušky. Výběr volitelného předmětu žáci písemně oznámí vedení školy do 20. prosince kalendářního roku. Úspěšným vykonáním maturitní zkoušky žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou. Maturitní zkoušku může žák opakovat dvakrát. Pro školní rok 2014/2015 projednáno pedagogickou radou dne 29. srpna Školní řád (včetně této přílohy) byl projednán a schválen školskou radou. Ing. Kristina Bončková ředitelka školy