Fyzika Sluneční soustavy. Otázky a odpovědi

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fyzika Sluneční soustavy. Otázky a odpovědi"

Bohumír Čech
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Otázky a odpovědi I 2 Jaké stanovisko zaujímáte ke snahám přesně definovat pojmy planeta, družice planety, planetka? Je účelné se o takové definice pokoušet? Jaká je vaše definice planety?. 2 Věda o planetách (planetary science) je v současné době bezpochyby multioborovou vědní disciplínou. Uved te jiný příklad (a nemusí se týkat astronomie), kdy k pochopení určité skutečnosti je zapotřebí znát a propojit několik různých vědních oborů II 4 Planetární atmosféra je z hlediska hmotnosti vždy jen nepatrnou součástí planetárního tělesa, a navíc zcela určitě není neproměnnou součástí planety. Uved te alespoň některé procesy, které se podílejí na tvorbě a zániku planetárních atmosfér Co způsobuje skleníkový efekt v atmosférách Země, Marsu a Venuše? Liší se nějak v těchto třech případech? III 5 Je obtížné rozpoznat»na dálku«(tedy bez geologického průzkumu na místě samém), že krátery vznikly impaktním způsobem? Které důkazy podle vás svědčí o impaktním původu nějakého kráteru? Co soudíte o nebezpečí srážky Země s cizím tělesem, která by měla za následek celoplanetární katastrofu? Není to další z uměle vytvářených hysterií?

2 I Jaké stanovisko zaujímáte ke snahám přesně definovat pojmy planeta, družice planety, planetka? Je účelné se o takové definice pokoušet? Jaká je vaše definice planety? Astronomie je bezpochyby precizní věda, která už od svého počátku proměřuje a třídí rozličné objekty v celém známém vesmíru. Proč si tedy neudělat pořádek i v nejbližším okolí, tedy ve Sluneční soustavě, aby jak se tak říká»kovářova kobyla nechodila bosa«? Za doby starých Řeků, kdy se celý vesmír omezil jen na Sluneční soustavu, bylo lehké určit, co je a co není planeta, zvlášt když o mnoho víc jiných vesmírných objektů ani neznali. Ale dnes, když se pomocí velkých dalekohledů po celém světě daří objevovat planety i kolem jiných hvězd tzv. exoplanety, a naproti tomu na samotném okraji Sluneční soustavy přibývá objevů stále dalších a menších těles, je třeba stanovit hranici, která jasně určí, co ještě je a co už není planeta. Nesmíme ale jako mnohokrát v minulosti podlehnout geocentrickému pohledu na svět, poněvadž většina objevovaných planet kolem vzdálených hvězd se příliš nepodobá naší Zemi, ale spíše gigantickému Jupiteru. Ani způsob jejich vzniku nebývá mnohokrát totožný s případem planet ve Sluneční soustavě. A to by podle mě mělo být vedle její hmotnosti, či chcete-li velikosti, hlavním kritériem při škatulkování těchto těles. Osobně, avšak v harmonickém souladu s rozhodnutím Mezinárodní astronomické unie, považuji za planety tělesa, která vznikla samostatně kolem mateřské hvězdy a přitom mají dostatečnou hmotnost, aby se zformovaly do kulového tvaru a byly ve svém okolí dominantními tělesy, ale ještě nevykazují rysy hnědých trpaslíků takových nepovedených hvězd. Menší tělesa bych mile, bez újmy na jejich důležitosti, označil jako planetky a dál moc podrobněji je už nedělil. Věda o planetách (planetary science) je v současné době bezpochyby multioborovou vědní disciplínou. Uved te jiný příklad (a nemusí se týkat astronomie), kdy k pochopení určité skutečnosti je zapotřebí znát a propojit několik různých vědních oborů. Současnou dobu dozajista poznamenaly počítače... V mnohém nám denně usnadňují práci, šetří čas a nepřímo zkracují vzdálenosti na Zemi. Ovšem ani ty, byt je dnes bereme jako naprostou samozřejmost denního života, nepřišly jen tak. U jejich zrodu a následného vývoje stálo mnoho chytrých hlav, které propojily své znalosti z nejrůznějších vědních oborů. Jedny z prvních počítačů respektive počítacích strojů byly čistě mechanické a vyžadovaly tudíž precizní hodinářskou práci. Různé mechanické části najdeme v počítačích ještě i dnes, ale kdo ví, jak to bude do budoucna... Když počítače začala pohánět elektřina a jejich srdcem se staly elektronky a později i mikroprocesory, bylo to možné jen díky technickému rozmachu v oboru mikroelektroniky a polovodičů a jejích vhodným praktickým využitím. Dnes ve stolních počítačích běžně najdeme i prvky nanotechnologií a na obzoru jsou počítače pracující na základě principů popsaných kvantovou fyzikou moderním odvětvím fyziky starým jen několik desetiletí. 2

3 Do technického vývoje počítačů se dnes zapojují i vědní odvětví, u kterých by to asi málokdo kdy čekal, jako například biologie a genetika. Naopak počítače samotné výrazně zasáhly snad do každého jiného vědního oboru a samy i daly několika samostatným nově vzniknout. 3

4 II Planetární atmosféra je z hlediska hmotnosti vždy jen nepatrnou součástí planetárního tělesa, a navíc zcela určitě není neproměnnou součástí planety. Uved te alespoň některé procesy, které se podílejí na tvorbě a zániku planetárních atmosfér. Předně planeta musí mít dostatečnou hmotnost aby si vlastní gravitací udržela atmosféru, jejíž lehké molekuly mohou snadno unikat do okolního vesmírného prostoru. To je důvod, proč nenajdeme atmosféru u malých planet jako je Merkur nebo rozměrově mu podobným měsíců ve Sluneční soustavě. Zdrojem plynů tedy mechanizmus, který uvolňuje plyny do atmosféry jinak vázané v různých sloučeninách je, aspoň na Zemi, vulkanizmus a biosféra. Ty nejen že doplňují objem atmosféry, ale taky pozměňují její složení, které není po celou doby existence planety stejné a vyvíjí se spolu s ní a hlavně spolu s živými organizmy na jejím povrchu. Co způsobuje skleníkový efekt v atmosférách Země, Marsu a Venuše? Liší se nějak v těchto třech případech? Hlavním skleníkovým plynem jak se dnes módně používá tohohle označení, je převážně oxid uhličitý známý CO 2, který se hojně vyskytuje všude kolem nás i v nás samotných. Nezanedbatelné množství vypouštíme do vzduchu při každém výdechu a najdeme ho snad ve všech perlivých limonádách. Ve větší koncentraci se však v atmosféře stává nebezpečným i když je přirozeným produktem živých organizmů na Zemi. Přirozená už však není jeho nadměrná produkce způsobená rozrůstajícím se průmyslem. A právě koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je hlavním faktorem ovlivňující míru skleníkového efektu. Na Zemi není naštěstí ještě moc kritická i když rozhodně je alarmující. Venuše se díky své husté atmosféře s výrazným podílem oxidu uhličitého stala vlivem velmi silného skleníkového jevu naprosto nehostinnou planetou pro jakýkoliv život. A na tolik populárním Marsu se oxid uhličitý vyskytuje spíš v pevné formě, něž jako plyn v jeho řídké atmosféře. 4

5 III Je obtížné rozpoznat»na dálku«(tedy bez geologického průzkumu na místě samém), že krátery vznikly impaktním způsobem? Které důkazy podle vás svědčí o impaktním původu nějakého kráteru? Především to je jeho tvar. Kráter je v podstatě»díra v zemi«obklopena valem. Vzniká uvolněním ohromného množství energie v krátkém okamžiku jeho vznik se prakticky podobá gigantické explozi. Nenapadá mě jiný způsob jak by mohl vzniknout na jiném tělese vyjma Země, kde k tomu máme prostředky v podobě jaderných zbraní, jinak než impaktem druhého tělesa. Studnicí kráteru je jistě náš Měsíc a právě na jeho povrchu najdeme další důkazy v prospěch impaktu jako původce kráterů. Jsou to paprsky vzniklé odhozením materiály při dopadu impaktoru, sekundární krátery vzniklé dopadem vyvrženého materiálu při srážce, nebo středový vrcholek u některých kráterů, který vzniká podobně jako kapka nad vodní hladinou, když do ní hodíte kámen. Pokud stále nevěříte, můžete si kráter lehce vyrobit sami v kuchyni, stačí k tomu mísa s moukou a vejce, které do ní hodíte... Co soudíte o nebezpečí srážky Země s cizím tělesem, která by měla za následek celoplanetární katastrofu? Není to další z uměle vytvářených hysterií? Určitě není, vždyt k minimálně jedné katastrofické srážce už v minulosti došlo a ta měla za následek vymření dinosaurů. Že se Země střetává s tělesy z vesmírů můžeme pozorovat i v dnešní době v podobě meteorů a bolidů. A o tom, že ne všechny shoří v atmosféře a dopadnou až na zemský povrch svědčí četné nálezy meteoritů a pozůstatky kráterů po celé Zemi. Nebezpečí, že se Země srazí i s větším tělesem, které by znamenalo vážnou hrozbu pro život na Zemi tu bezpochyby je a lidi si ji uvědomují, o čemž svědčí nespočet katastrofických filmů. A i přesto že se daří objevovat potencionálně nebezpečné tělesa v blízkosti Země dostatečně v předstihu, stále ještě neexistuje způsob, jak případné srážce zabránit. 5

Podobné dokumenty

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy