Karlovarský kraj Ministerstvo zemědělství České republiky PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE. SEA dokumentace

Transkript

1 Karlovarský kraj Ministerstvo zemědělství České republiky Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje SEA dokumentace PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE SEA dokumentace Posouzení vlivů Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje na životní prostředí zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 1

2 1 Úvod Základní údaje Popis současného stavu rozvoje vodovodů a kanalizací v ČR - výtah z Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství Popis současného stavu životního prostředí v návaznosti na vodní hospodářství výtah ze Státní politiky životního prostředí Očekávaný vývoj a strategické cíle vodního hospodářství (výtah z vodohospodářské politiky Ministerstva Zemědělství) Zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu, včetně naplnění směrnic Evropských společenství Zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod Očekávaný vývin bez provedení PRVKÚK Představení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (PRVKÚK) Vodovody zásobování pitnou vodou Odvedení a čištění odpadních vod Zapracování strategických cílů ochrany ŽP do návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského Kraje Stanovení strategických cílů ochrany ŽP vztahující se k PRVKÚK Mezinárodní úroveň Národní úroveň Regionální úroveň Shrnutí strategických cílů ochrany ŽP Stanovení specifických cílů PRVKÚK Vodovody zásobování pitnou vodou Odvedení a čištění odpadních vod Shrnutí specifických cílů Plánu rozvoje - rekapitulace Hodnocení souladu specifických cílů PRVKŮK se strategickými cíly ochrany ŽP Popis stávajícího stavu vodovodů a kanalizací v Karlovarském kraji Úvod Základní údaje o Karlovarském kraji Ekologicky významná území Významné vodní toky a vodní plochy Vodní nádrže Místa ke koupání Zásobování obyvatelstva pitnou vodou Popis skupinových vodovodů Odvádění a čištění odpadních vod Současný způsob nakládání s odpadními vodami Čistírny odpadních vod Popis návrhového stavu PRVKÚK a jeho zhodnocení Vývoj počtu obyvatel Zásobování obyvatelstva pitnou vodou Předpoklady Výpočet potřeby vody Bilance potřeby vody Koncepce zásobení pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou za krizové situace Nouzové zásobování užitkovou vodou Vymezení realizačních preferencí Odvedení a čištění odpadních vod Předpoklady...42 SEA dokumentace srpen 2004 Strana 1

3 4.3.2 Výpočet produkce odpadních vod Koncepce nakládání s odpadními vodami Základní vyhodnocovací kritéria Vymezení realizačních preferencí Shrnutí Zásobování pitnou vodou Odvedení a čištění odpadních vod Ekonomické důsledky Sociální důsledky Navržená opatření k dosažení specifických cílů PRVKÚK Souhrn navržených opatření Zhodnocení souladu navržených opatření v rámci PRVKŮK se strategickými cíly ochrany ŽP Zhodnocení možných vlivů realizace PRVKÚK na ŽP Předpokládané významné vlivy PRVKÚK na ŽP Zhodnocení významných vlivů PRVKÚK na ŽP Opatření zajišťující eliminaci negativních vlivů na ŽP Monitoring Systém sledování reálných dopadů PRVKÚK Před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení Závěr Literatura PŘÍLOHY...63 SEA dokumentace srpen 2004 Strana 2

4 1 Úvod Zpracovatelem dokumentu Posouzení vlivů Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (dále PRVKÚK) na životní prostředí je odborný SEA tým společnosti VRV a.s. Zpracování této SEA dokumentace naplňuje potřeby posouzení dle požadavků české legislativy ( 14 zákona č.244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí) a bylo zadáno jako jedna z podmínek smlouvy o dílo. Posouzení vlivů navržené koncepce na životní prostředí po obsahové stránce odpovídá metodice vydané Ministerstvem Životního Prostředí (Metodika posuzování vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí, MŽP, edice Planeta, 3/2001). Posuzovaná koncepce (Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje) je vypracována k horizontu roku 2015 a tento dokument by se měl po svém schválení orgány kraje stát jedním ze základních dokumentů nezbytných pro rozhodovací činnost v oblastech, vztahujících se k vodnímu hospodářství. Postup zpracování SEA dokumentace byl dán výše uvedenou metodikou. Posouzení probíhá v několika směrech ve vzájemných vazbách. V hlavních bodech lze princip SEA dokumentace popsat takto : 1) Popis a zhodnocení současného stavu v dané problematice včetně návaznosti na životní prostředí 2) Výběr strategických cílů ochrany životního prostředí, obsažených v různých politikách od mezinárodní úrovně až po regionální, vztahujících se k dané problematice vodovodů a kanalizací 3) Stanovení specifických cílů PRVKÚK tj. cílů, které by měl PRVKÚK splnit. Tyto cíle byly zadány zadavatelem jako podmínky zpracování a jsou uvedeny ve smlouvě o dílo. 4) Zhodnocení souladu strategických cílů se specifickými cíli PRVKÚK. V našem případě bylo toto provedeno formou přehledné tabulky s bodovou stupnicí -2 až +2. 5) Výčet navržených opatření PRVKÚK, které vedou ke splnění specifických cílů PRVKÚK 6) Zhodnocení souladu navržených opatření v rámci PRVKÚK se strategickými cíly ochrany ŽP. V našem případě bylo toto provedeno formou přehledné tabulky s bodovou stupnicí -2 až +2. 7) Posouzení možných vlivů navržených opatření PRVKÚK na jednotlivé složky ŽP. V našem případě bylo toto provedeno formou přehledných tabulek s bodovou stupnicí -2 až +2 a popisem vlivů. 8) Návrh eliminačních opatření k minimalizaci zjištěných významných negativních vlivů na ŽP. Odpovídající schéma principu zpracování SEA dokumentace obsahuje příloha 1. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 3

5 1.1 Základní údaje Název : Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje - Posouzení vlivů plánované koncepce na životní prostředí (SEA dokumentace) Charakter : navrhovaný stav k roku 2015 Umístění : Žadatel : Karlovarský kraj Ministerstvo zemědělství České republiky Těšnov 17 Praha 1 Karlovarský kraj Krajský úřad Závodní 353/88 Karlovy Vary Dvory Projektant : Vodohospodářský rozvoj a výstavba,a.s. Nábřežní 4, Praha 5 Uživatel : Ministerstvo zemědělství České republiky Těšnov 17 Praha 1 Karlovarský kraj Krajský úřad Závodní 353/88 Karlovy Vary Dvory Termín zahájení a dokončení : Stručný popis : plán rozvoje vodovodů a kanalizací výhled k roku 2015 Stupeň projektu : studie Dotčené území : Karlovarský kraj SEA dokumentace srpen 2004 Strana 4

6 1.2 Popis současného stavu rozvoje vodovodů a kanalizací v ČR - výtah z Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství Česká republika patří z hlediska zásobování obyvatelstva pitnou vodou k lépe vybaveným zemím. I z hlediska jakosti dodávané pitné vody je situace srovnatelná s úrovní nejvyspělejších států Evropské unie. Větší rozdíl je v čištění odpadních vod. Zatímco ve většině zemí EU se míra napojení na čistírny odpadních vod blíží 100% (vykazováno jako dostupnost napojení a nikoliv skutečně napojení obyvatelé) v přistupujících zemích napojení nepřekračuje %. Česká republika dosáhla v roce ,5 % skutečně napojených obyvatel na kanalizaci a 69,6 % obyvatel je skutečně napojeno na kanalizaci s čistírnou. V růstu výstavby čistíren odpadních vod v období od roku 1990 patří mezi nejúspěšnější. Stav vodohospodářské infrastruktury a rozsah provozování charakterizuje několik základních údajů za rok 2002: z celkového počtu obcí je vodovod pro veřejnou potřebu vybudován v obcích a kanalizace pro veřejnou potřebu je vybudována ve obcích; koncovou čistírnou odpadních vod je vybaveno 1732 obcí, z celkového počtu 10,201 mil. obyvatel je na vodovod připojeno 9,156 mil. obyvatel, tj. 89,8 % a v domech připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu bydlí 7,899 mil. obyvatel tj. 77,4 %, z nich 7,1 mil. tj. 69,6 % je napojeno na koncovou čistírnu odpadních vod, vyrobeno bylo 753 mil. m 3 pitné vody a dodáno a fakturováno bylo 546,3 mil. m 3 pitné vody, celková délka vodovodní sítě bez přípojek dosáhla délky km, kanalizační sítě bez přípojek km, kanalizacemi pro veřejnou potřebu bylo odvedeno 576,3 mil. m 3 odpadních vod a vyčištěno bylo 533,6 mil. m 3 odpadních vod, tj. 92,6 %. V oboru vodovodů a kanalizací bylo odstátnění vlastnictví uskutečněno před obdobím hodnocené Koncepce. V současné době vlastní vodovody a kanalizace několik tisíc vlastníků. Přitom téměř 90 % dodávek pitné vody a prakticky stejné množství odkanalizování zajišťuje 36 provozovatelů. Značný počet vlastníků a provozovatelů velmi malých vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu skýtá řadu rizik z hlediska jakosti dodávané vody a účinnosti čištění odpadních vod. 1.3 Popis současného stavu životního prostředí v návaznosti na vodní hospodářství výtah ze Státní politiky životního prostředí Voda je přírodní zdroj a jako složka životního prostředí představuje nezastupitelnou podmínku života. Vývoj lidské společnosti je úzce spjat s vodními zdroji - pozitivně při jejich využívání, ale i negativně poškozováním přirozeného charakteru vodních ekosystémů a zhoršováním kvality i kapacity vodních zdrojů vlivem civilizačních faktorů. Vodní zdroje mají v České republice zcela jedinečné postavení, protože do České republiky přitéká zanedbatelné množství vody, zatímco díky pahorkatému reliéfu velmi rychle odtéká z území ČR. Obnovitelné zdroje zásoby vody jsou proto téměř výhradně závislé na atmosférických srážkách na území ČR. Vodní toky, rybníky, mokřady a prameniště nejsou jen zásobárnou vody, ale zároveň snadno zranitelnými ekosystémy. Voda v krajině je nenahraditelné SEA dokumentace srpen 2004 Strana 5

7 bohatství přírody, které určuje její mnohotvárnost, druhovou rozmanitost i ekologickou stabilitu. Ve všech podobách je voda současně významným krajinotvorným a estetickým prvkem. Základním dokumentem, z něhož vychází vodní politika je Rámcová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES o vodní politice ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. V tomto dokumentu se mimo jiné uvádí nutnost koordinace úsilí členských států ke zlepšení ochrany vod z hlediska množství a jakosti, k podpoře jejich udržitelného užívání, k řešení problémů přesahujících hranice státu, k ochraně vodních a suchozemských ekosystémů a mokřadů přímo na nich závislých a k zachování a rozvoji potencionálního užívání vod Společenství. Ochrana množství vod spočívá v racionálním nakládání s vodami a v průběžném vytváření podmínek pro zvyšování akumulační schopnosti krajiny. Těchto cílů je dosahováno především pomocí integrované ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod realizované v ucelených hydrologických povodích a hydrogeologických rajónech. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Jakost povrchových a podzemních vod ovlivňují bodové zdroje znečištění jako jsou města a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby a plošné zdroje znečištění, mezi které patří hlavně znečištění ze zemědělského hospodaření, atmosférická depozice a erozní splachy z terénu. Bodové a plošné zdroje způsobují znečištění povrchových vod chemickými látkami, mikrobiální znečištění vodních toků a eutrofizaci povrchových vod ve vodních nádržích. Jedním z faktorů, negativně ovlivňující jakost povrchových a podzemních vod, je i havarijní znečištění, kde nejpočetnější skupinou znečišťujících látek jsou ropné a chemické látky. V roce 2002 bylo kvalitní pitnou vodou zásobováno více než 89,8 % obyvatel a na kanalizace napojeno 77,4 % obyvatel. Dosud není zajištěno čištění odpadních vod u všech aglomerací s více než EO. U všech aglomerací s více než EO není dosud zajištěno čištění odpadních vod s odstraněním Ncelk. a Pcelk.. Požadavky vyplývající se směrnice Rady 91/271/EHS je podle podmínek přechodného období nezbytné zajistit do r (do roku 2006 je nutné zajistit čištění odpadních vod u aglomerací s počtem ekvivalentních obyvatel nad ). Plošné znečištění vod zemědělskou činností je způsobeno nadměrným používáním agrochemikálií v minulosti. Postupné zlepšení kvality podzemních a povrchových vod zajišťuje Nařízení vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Vysoká erozní schopnost odtékající vody, která je provázena zabahněním nebo zanesením vodních toků a nádrží je způsobena nedodržováním správné zemědělské praxe. Území České republiky bylo v relativně krátkém časovém sledu, v červenci 1997 a v srpnu 2002, postiženo dvěma katastrofálními povodněmi. Z hlediska hydrologického šlo vždy o výjimečný povodňový jev. V období po povodni v roce 1997 byla díky legislativě i dalším nástrojům a iniciativám navržena a přijata řada mnohostranných opatření, která vedla k podstatně zvýšené kvalitě i rozsahu opatření pro ochranu před negativními účinky povodní. Období nadbytku vodních srážek však byla doprovázena také extrémně suchým obdobím, např. v letech 1999 a Také na tuto skutečnost je nutné reagovat, přestože nástroje na zmírnění následků sucha jsou omezenější než v případě ochrany před povodněmi. Proto jsou sledována další opatření, která mohou být prospěšná jak v prevenci před povodněmi, tak i v omezení následků sucha a jsou především zaměřena na zlepšení retence a zvýšení retardace vody v krajině. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 6

8 1.4 Očekávaný vývoj a strategické cíle vodního hospodářství (výtah z vodohospodářské politiky Ministerstva Zemědělství) Strategie dalšího vývoje je orientována na následující základní pilíře relevantní pro období po vstupu České republiky do Evropské unie: zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu včetně naplnění právních předpisů Evropských společenství, zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, prevence negativních dopadů extrémních hydrologických situací povodní a sucha, zkvalitnění činností odborných vodohospodářských institucí, spolupráce ostatních resortů. Z těchto základních pilířů jsou pro Plán rozvoje vodovodů a kanalizací prioritou první dva, které jsou dále rozvedeny do přiměřených detailů Zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu, včetně naplnění směrnic Evropských společenství Cílem je zdokonalení institutů a nástrojů k zabezpečení efektivního a trvalého využívání vodních zdrojů k uspokojování potřeb uživatelů vody, se současnou ochranou a omezením nepříznivých dopadů na stav vodních ekosystémů. Základní instituty a nástroje zavádí vodní zákon a lze je shrnout do následujících okruhů: implementace směrnic Evropských společenství, plánování v oblasti vod včetně programu opatření, výkon veřejné správy, správa povodí a zdokonalování právních nástrojů, investiční politika Dílčím cílem do roku 2005 je vyřešit péči o hlavní meliorační zařízení ve vlastnictví státu v dočasné správě Pozemkového fondu České republiky jejich převodem do příslušnosti hospodařit s nimi organizační složce státu Zemědělské vodohospodářské správě včetně zajištění financování správy těchto hlavních melioračních zařízení. Implementace směrnic Evropských společenství Strategickým cílem je implementace relevantních směrnic Evropských společenství v gesci Ministerstva zemědělství podle schválených implementačních plánů. Klíčovou etapou bude prováděcí fáze implementace požadovaných opatření a zajištění finančních podpor státu tam, kde je to relevantní. Opatření k implementaci Směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod SEA dokumentace srpen 2004 Strana 7

9 Naplněním cílů Směrnice 91/271/EHS je výstavba chybějící vodohospodářské infrastruktury (čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů) a zlepšení technologií čištění odpadních vod v aglomeracích ve vyjednaném přechodném období, které je rozděleno na dvě části: od 31. prosince 2006 musí být sběrné systémy a čištění v souladu s články 3 a 5 Směrnice 91/271/EHS ve zbývajících 36 aglomeracích s počtem ekvivalentních obyvatel nad , od 31. prosince 2010 musí být ve všech zbývajících 520 aglomeracích s počtem ekvivalentních obyvatel nad sběrné systémy a čištění v souladu s články 3 a 5 Směrnice 91/271/EHS, přičemž relevantní odpadní vody představují celkovou biodegradabilní zátěž odpovídající 11 milionům ekvivalentních obyvatel. Dalším cílem je zajistit do roku 2010 přiměřené čištění odpadních vod v malých sídlech pod ekvivalentních obyvatel, kde existuje kanalizace. Opatření k implementaci Směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Obdobný proces sledování implementace z hlediska finančního zabezpečení na úrovni vlády je třeba uplatňovat i v případě Směrnice 91/676/EHS (odhadnuté náklady její implementace jsou cca 6 mld Kč). Podle požadavků této Směrnice a odpovídajícího akčního plánu podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., budou navržená opatření splněna do konce roku Opatření k implementaci Směrnice Rady 75/440/EHS, o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody v členských státech Podle transpozice Směrnice 75/440/EHS a související Směrnice 79/869/EHS v zákoně o vodovodech a kanalizacích zajišťuje do května 2004 Ministerstvo zemědělství zpracování plánů pro zlepšování jakosti surové vody, a to včetně časových harmonogramů jejich plnění. Programy opatření a jejich realizace podle těchto plánů s cílem chránit vodní útvary, z nichž je voda odebírána pro účely zásobování pitnou vodou tak, aby se snížila úroveň její úpravy pro dosažení norem Směrnice o pitné vodě se následně stanou součástí plánů oblastí povodí. Opatření k implementaci Směrnice Rady 78/659/EHS, o jakosti povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod stanoví nařízení vlády č. 71/2003 Sb. Program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod bude součástí novely tohoto nařízení vlády, které připravuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Podpora implementace Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu V rámci naplňování směrnice 98/83/ES, které řídí Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje Ministerstvo zemědělství podporu zkvalitňování technologií úpraven vody a systémů přepravy vody, tam kde nevyhovuje materiál potrubí; podpora bude koordinována s akčními SEA dokumentace srpen 2004 Strana 8

10 plány podle směrnice 75/440/EHS a rozšiřování sítě vodovodů pro veřejnou potřebu v místech, kde nelze využívat místní zdroje s dostatečnou kapacitou. Podpora implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Naplňování směrnice 2000/60/ES řídí Ministerstvo životního prostředí podle implementačního plánu, Ministerstvo zemědělství jako spolugestor řídí přípravu sestavení plánů v oblasti vod. Plánování v oblasti vod Proces plánování v oblasti vod byl zahájen pod vedením Ministerstva zemědělství v roce 2003 a bude dále rozvíjen ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany jako ústředními vodoprávními úřady a dále s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem pro místní rozvoj s respektováním principů Rámcové směrnice vodní politiky EU. Pro období po vstupu České republiky do Evropské unie se jedná o hlavní nástroj prosazování vodohospodářské politiky ke zlepšení ochrany vod z hlediska množství a jakosti, k podpoře udržitelného užívání vod, k řešení problémů na vodách přesahující hranice, k ochraně vodních a navazujících suchozemských ekosystémů a mokřadů a k ochraně před povodněmi a dalším škodlivými účinky vod. Plán hlavních povodí České republiky bude strategickým dokumentem státní politiky v oblasti vod, ve kterém půjde o vytvoření jednotné (průřezové) politiky v oblasti vod (vodní politiky) překračující rámec resortních politik, na který naváže zpracování plánů oblastí povodí, které stanoví konkrétní cíle užívání a ochrany vodních zdrojů a rovněž zásady pro ochranu území před povodněmi. Plány oblastí povodí a především programy opatření zohlední i relevantní výstupy plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů, které budou schváleny do konce r Zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod Strategickými cíli oboru vodovodů a kanalizací je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí a to za sociálně únosné ceny. Jen tak lze zajistit předpoklady pro ekonomický i sociální rozvoj České republiky jako členské země Evropské unie založené na principech trvalé ekonomické a ekologické udržitelnosti v prostředí,, jako předpoklad hospodářského růstu České republiky a vysoké životní úrovně a kvality života jejích obyvatel. Úloha státu v této oblasti síťového odvětví je ve zdokonalování právních předpisů, zlepšování činnosti státní správy, v zajištění koncepční činnosti rozvoje vodovodů a kanalizací jako součásti integrovaného plánování v oblastech povodí, v podpoře žádoucích tendencí vývoje v oboru a v zajišťování plnění zákonných povinností s případnými sankčními postihy při jejich neplnění. Pro naplnění strategických cílů oboru vodovodů a kanalizaci je nutné ze strany subjektů působících v oboru a státu realizovat následující koncepční záměry: SEA dokumentace srpen 2004 Strana 9

11 zabezpečovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod a jejího kvalitního provozování v souladu s požadavky právních předpisů Evropských společenství, motivovat a podporovat integraci municipálních vlastníků vodohospodářské infrastruktury a optimalizovat proces dokončení transformace oboru, zefektivnit činnost státní správy a průběžně zkvalitňovat příslušné právní předpisy, vytvořit Koncepci rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky jako součást plánování v oblasti vod, vytvářet a podporovat příslušné finanční zdroje pro rozvoj a obnovu vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod, podporovat oborový výzkum ekonomických souvislostí efektivnosti zásobování vodou a čištění odpadních vod, zřídit institut nezávislý na rozpočtových zdrojích pro uplatnění regulace a kontroly s vazbou na optimální investování, náklady, kvalitu a technické podmínky v prostředí přirozeného monopolu s cílem zabezpečit veřejný zájem v oblasti vodohospodářských služeb oboru vodovodů a kanalizací, zdokonalit systém zabezpečení vodohospodářských služeb obyvatelstvu za mimořádných okolností (následkem přírodních katastrof nebo krizových situací), posílit informační systémy v oblasti vodovodů a kanalizací pro zkvalitnění informovanosti veřejnosti (zkvalitnit public relations ), podporovat stabilizaci systému vzdělávání příslušných profesních specialistů oboru vodovodů a kanalizací v oblasti inženýrské výstavby infrastruktury i technologií. K zajištění těchto cílů budou směrovány podpory prostřednictvím programového financování. Z hlediska Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje jsou z uvedených koncepčních záměrů prioritní následující: Zabezpečovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod a jejího kvalitního provozování v souladu s požadavky právních předpisů Evropských společenství Zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod jsou základním předpokladem pro kvalitu lidského života. Přístup ke kvalitní pitné vodě a zajištění likvidace odpadních vod patří v evropském regionu, na rozdíl od stavu ve většině méně rozvinutých zemí ve světě, k běžným požadavkům jeho obyvatel. Existence vodohospodářské infrastruktury a odpovídajících služeb je současně předpokladem dalšího sociálního i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální, státní i globální. Zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod je službou ve veřejném zájmu, poskytovanou v prostředí přirozeného monopolu. Česká republika ratifikovala Protokol o vodě a zdraví vyhlášený OSN v Londýně v roce Státy mají zajistit pro všechny a) přístup k pitné SEA dokumentace srpen 2004 Strana 10

12 vodě, b) řešení způsobu nakládání s odpadními vodami a to v rámci integrovaných systémů vodního hospodářství zaměřeného na udržitelné využívání vodních zdrojů, kvalitu povrchových a podzemních vod, která nebude ohrožovat lidské zdraví a na ochranu vodních ekosystémů. Hlavní cíle: Zvýšení počtu obyvatel připojených na veřejný vodovod na úroveň 91% do konce roku 2010 s přihlédnutím k závazkům České republiky podle Protokolu o vodě a zdraví Tento cíl představuje nově připojit cca obyvatel České republiky, přičemž tímto připojením dojde k zásadnímu zlepšení jakosti dodávek pitné vody i jejich zabezpečenosti v mimořádných situacích na základě zkušeností z extrémních klimatizačních výkyvů srpnové povodně roku 2002 a období sucha v roce Bude zajišťován vymezením realizace akcí k zásobení pitnou vodou v harmonogramech krajských Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zřízením relevantního podprogramu finančních výpomocí v rámci programu Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice pro období Výstavbu chybějící vodohospodářské infrastruktury (čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů) a zlepšení technologií čištění odpadních vod ke splnění požadavků směrnice 91/271/EHS do konce roku 2010 Naplnění cíle představuje dobudování kanalizačních systémů a výstavbu nových případně rekonstrukci řady stávajících čistíren odpadních vod především v malých obcích (rozmezí ekvivalentních obyvatel) a jejich aglomeracích. Seznam aglomerací byl předán Evropské komisi v r Úkolem je sestavení programu, zahrnujícího výstupy z plánu Rozvoje vodovodů a kanalizací krajů, vhodné agregace obcí do aglomerací a příslušné finanční projekty, založené na spolufinancování z uvedených zdrojů. Výstavbu kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod ekvivalentních obyvatel, kde existuje kanalizace Cílem je splnění požadavků směrnice 91/271/EHS v sídlech pod 2000 ekvivalentních obyvatel a nepřerušení rozvoje odkanalizování a čištění odpadních vod v těchto malých sídlech. Naplnění tohoto cíle v obcích s vybudovanou kanalizací znamená zajistit přiměřené čištění do r Bude se zajišťovat vymezením priorit realizace akcí k ochraně vodních zdrojů, životního prostředí a potřebám sídel pod 2000 ekvivalentních obyvatel v harmonogramech krajských Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zřízením podprogramu v rámci programu Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice pro období Podpořit výstavbu kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2000 ekvivalentních obyvatel, které dosud sběrný kanalizační systém nemají Cílem je zlepšit situaci v malých obcích, kde dosud likvidace odpadních vod probíhá na individuální úrovni. V návaznosti na požadavky Rámcové směrnice vodní politiky EU je třeba situaci řešit s ohledem na potřebu dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod v plánech oblastí povodí. Zkvalitnit technologie úpravy vody a systémy přepravy pitné vody pro zásobování obyvatelstva v souladu s požadavky směrnice 98/83/ES a realizovat plány zlepšování SEA dokumentace srpen 2004 Strana 11

13 jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody podle požadavků směrnice 75/440/EHS Aktivita je orientována nejenom na vlastní technologie, ale rovněž na opatření ke zlepšení situace v příslušném zdroji surové vody a váže tedy úzce na aktivity v plánování v oblastech povodí. Pro tyto vodní zdroje je zpracován akční plán s cílem dosáhnout vyváženost jakosti surové vody k zavedené technologii ve vodárnách. Součástí tohoto požadavku je průběžný monitoring a dále rekonstrukce vodovodních sítí tam, kde jejich skladba (použitý materiál) nevyhovuje. Významnou roli sehrává resort ministerstva zdravotnictví, který odpovídá za kontrolu jakosti pitné vody ve veřejných vodovodech. Realizace bude zajištěna vymezením priorit realizace akcí ke zlepšení jakosti pitné vody v harmonogramech krajských Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zřízením podprogramu v rámci programu Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice pro období Ke zlepšování jakosti surové vody bude také podporováno zalesnění vhodných pozemků. Vytvořit Koncepci rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky jako součást plánování v oblasti vod Cílem je zpracování celorepublikové koncepce členěné na jednotlivé kraje s vazbou na plánování v oblastech povodí a zaměřením na řešení rozvojových nadregionálních záměrů přesahujících území krajů. Vytvářet a podporovat příslušné finanční zdroje pro rozvoj a obnovu vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod Jednou z podmínek pro využití Fondu soudržnosti je dosažení limitu 10 mil. EUR (cca 300 mil. Kč.) na jeden projekt. To je v případě České republiky obtížné pro zabezpečení akcí v obcích s počtem ekvivalentních obyvatel a bude třeba zajistit nezbytnou integraci (sdružování) akcí do souborných projektů. Čerpání a procesování kohezního fondu je v gesci Ministerstva životního prostředí, gesce za plnění směrnice o čištění městských odpadních vod je na Ministerstvu zemědělství, které iniciovalo a finančně podporuje zpracování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací v krajích. Právě tyto plány jsou zásadním podkladem pro vytváření souborných projektů a stanovení priorit výstavby zejména kanalizací a ČOV. Z uvedeného důvodu vznikla meziresortní pracovní skupina, která bude koordinačním orgánem propojujícím věcnou náplň a kofinancování vznikajících projektů. Zároveň byly vytvořeny pracovní komise na jednotlivých krajích s cílem zabezpečit přípravu projektů sdružujících jednotlivé aglomerace s povinností zajistit požadavky zmíněné směrnice očištění městských odpadních vod. Bude nutné zavést a podporovat vícezdrojové financování projektů, kterými budou naplňována věcná opatření. K tomu bude sloužit program Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice sestavený Ministerstvem zemědělství, který zabezpečí: podklady pro postup při zajišťování dalšího rozvoje vodovodů na území České republiky vzhledem k tomu, že nositeli tohoto rozvoje budou v drtivé většině malé obce, pro které je pořízení vodovodu ryze z vlastních zdrojů nedostupné, SEA dokumentace srpen 2004 Strana 12

14 způsob spolufinancování projektů ze Státního fondu životního prostředí, ze státního rozpočtu posíleného státním úvěrem od mezinárodních finančních institucí, zapojením vlastních zdrojů investorů a se spoluúčastí fondů Evropské unie (strukturálních fondů a Fondu soudržnosti - zabezpečovaných Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem životního prostředí) v souladu se strategií financování směrnice pro čištění městských odpadních vod, návrh na realizaci základních opatření ke zvýšení zabezpečení funkce systémů vodovodů a kanalizací v mimořádných situacích, pokud o potřebě realizace těchto opatření rozhodne vláda České republiky. Strategie vytváření finančních zdrojů vyžaduje jako první opatření navrhnout projekt, příslušnou dokumentaci a podklady pro půjčku od mezinárodní finanční instituce (např. Evropské investiční banky). 1.5 Očekávaný vývin bez provedení PRVKÚK obtížná identifikace potřeby vodohospodářské infrastruktury na úrovni kraje vyplývající z implementace směrnic EU absence jednotné koncepce vodovodů a kanalizací na úrovni Kraje provedená dle jednotné metodiky, která byla aplikována na území České republiky nedostatek informací a datových podkladů v oblasti vodovodů a kanalizací na úrovni Kraje pro vodohospodářské plánování zpracované projekty budou řešeny spíše lokálně než na regionální úrovni, což může vést k neefektivním řešením obtížné financování jednotlivých projektů, pokud nebudou sdružovány do větších celků 1.6 Představení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (PRVKÚK) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (dále jen Plán rozvoje ) je dokumentace, která si klade za cíl určit další směr rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací v posuzovaném regionu. Plán rozvoje je zpracován s výhledem na cca 15 let (do roku 2015). Zpracování Plánu rozvoje zahrnuje: shromáždění podkladů o demografickém vývoji kraje (územního celku) a jednotlivých obcí, zhodnocení současného stavu zásobování vodou a odkanalizování ve všech obcích a jejich administrativních částech. Výchozím obdobím je aktuální stav vodovodů a kanalizací v roce 2002, výpočet potřeby vody a produkce odpadních vod, návrh potřebných rekonstrukcí objektů vodovodů a kanalizací, návrh rozvoje vodovodů a kanalizací s výhledem na 12 let včetně časového harmonogramu, podklady pro nouzové zásobování pitnou vodou, stanovení potřebných investičních nákladů, SEA dokumentace srpen 2004 Strana 13

15 V Plánu rozvoje se předpokládá, že k cílovému roku, bude ukončen základní vývoj vodovodů i kanalizací. Plán rozvoje si klade za cíl navrhnout taková technická opatření, kterými bude dosaženo jednotlivých záměrů uvedených v následujících kapitolách Vodovody zásobování pitnou vodou zabezpečit kapacitu zdrojů pitné vody, která bude pokrývat předpokládanou potřebu vody s výhledem k cílovému roku, provést opatření na existujících zdrojích, která odstraní současné problémy s dodržováním požadavků vyhlášky č.252/2004 Sb. Zdroje, kde tuto podmínku není možné z technických nebo ekonomických důvodů splnit, budou pokud to bude možné nahrazeny zdroji novými, navrhnout opatření na vodárenských systémech, která je uvedou do souladu s platnými doporučeními, předpisy, normami a vyhláškami, navrhnout výstavbu nových vodovodů v souladu s rozvojovými záměry kraje, navrhnout plán rekonstrukce vodovodních sítí a objektů, který povede k omezení nárůstu vody nefakturované při respektování finančních možností vlastníků sítí, navrhnout výstavbu nových vodovodů v těch obcích, ve kterých je to ze současných hledisek financování reálné, Odvedení a čištění odpadních vod veškeré aglomerace s populačním ekvivalentem větším než obyvatel budou vybaveny sběrným systémem městských odpadních vod, městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem větším než obyvatel vstupující do sběrných systémů budou před vypuštěním podrobeny sekundárnímu nebo jemu ekvivalentnímu čištění, vypouštěné vody z čistíren nad EO, budou splňovat předepsané limity pro dusík a fosfor, ochrana vodních zdrojů výstavbou kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel, které se nacházejí v pásmech hygienické ochrany těchto zdrojů, zajištění přiměřeného čištění městských odpadních vod vstupujících do stávajících sběrných systémů i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel před jejich vypuštěním do povrchových vod, návrh rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů, přiměřená likvidace odpadních vod v obcích bez sběrných systémů v souladu s rozvojovými záměry kraje, přiměřená likvidace odpadních vod v ostatních obcích nevybavených sběrnými systémy, stavba kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 14

16 2 Zapracování strategických cílů ochrany ŽP do návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského Kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje je vypracován na základě Metodického pokynu pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje, které vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky pod č.j / podle 4 zákona č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů a 2,3 a 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č.428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.274/2001 Sb. Podkladem pro zpracování Plánu rozvoje byly Programy rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Cheb (1997) a Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karlovy Vary (1996), který nebyl zpracován podle jednotné metodiky. Významným podkladem pro vypracování Plánu rozvoje byly Regionální plány implementace (RPI), které byly v letech vypracovány jako podklad pro souhrnnou dokumentaci žádosti o stanovení přechodných období v oblasti odvádění a čištění komunálních odpadních vod Směrnice Rady č.91/271/ehs o čištění komunálních odpadních vod a v oblasti zásobování pitnou vodou Směrnice Rady č.98/83/es o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu při projednávání podmínek vstupu České republiky do Evropské unie. Přechodné období je stanoveno pro oblast odpadních vod do konce roku 2010, pro oblast zásobování pitnou vodou do konce roku 2006.Zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje bylo využito pro aktualizaci Regionálních plánů rozvoje. Stavby zahrnuté v regionálních plánech rozvoje patří jak v oblasti kanalizací tak i vodovodů k hlavním prioritám výstavby v regionu. Podkladem pro zpracování Plánu rozvoje byl rovněž Územní plán velkého územního celku Karlovarsko-sokolovské aglomerace (2001) a územní plán velkého územního celku Cheb (1996). 2.1 Stanovení strategických cílů ochrany ŽP vztahující se k PRVKÚK V souladu s doporučenou SEA metodikou byla jako vhodná metoda vyhodnocení vlivů na životní prostředí zvoleno posouzení vztahu navržených specifických cílů PRVKÚK s tzv. strategickými cíli ochrany životního prostředí. Strategické cíle ochrany životního prostředí slouží ke zjištění vazeb a vztahů, které jsou mezi jednotlivými cíli a prioritami Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (PRVKÚK) a relevantními oblastmi životního prostředí. Strategické cíle ochrany životního prostředí slouží také k monitoringu realizace plánu a jako základ pro stanovení systému environmentálního hodnocení projektů v implementační fázi koncepce. V dalším textu používané strategické cíle byly navrženy odborným SEA týmem. Byly vybrány ze souboru cílů ochrany životního prostředí stanovených v rámci různých politik na mezinárodní až regionální úrovni. Politiky jsou vzájemně provázány díky přenášení cílů z vyšších úrovní do nižších. Mezi hlavní patří zejména : Směrnice rady evropských společenství, Státní politika životního prostředí ČR, Vodohospodářská politika Akční plán zdraví ČR, Program ochrany přírody a krajiny ČR, SEA dokumentace srpen 2004 Strana 15

17 Program rozvoje Karlovarského kraje, Strukturální fondy, Fond soudržnosti A další Vybrané strategické cíle respektují analýzu stavu životního prostředí v ČR a zároveň souvisí s problematikou rozvoje vodovodů a kanalizací Mezinárodní úroveň V rámci Evropských společenství určují strategické cíle vydané Směrnice Rady a z nich vyplývající opatření. Mezi stěžejní směrnice patří : Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, 1 Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů 2 Směrnice Rady 75/440/EHS o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech a návazné směrnice 79/869/EHS o metodách měření, četnosti odběrů a rozborů povrchových vod určených k odběrům 3 pitné vody v členských státech Směrnice Rady 78/659/EHS o jakosti povrchových sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb 4 Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu 5 Směrnice Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Národní úroveň Státní politika životního prostředí Čistota povrchových a podzemních vod Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS. Realizovat stavby na ochranu čistoty vod podle Seznamu aglomerací ČR určených do různých prozatímních kategorií přechodných období (podle směrnice Rady 91/271/EHS). Vodní zdroje Ochrana zdrojů podzemních vod 9 Ochrana neobnovitelných Chránit půdu před kontaminováním nebezpečnými látkami 10 přírodních zdrojů Využívání obnovitelných Energetické využití bioplynu 11 zdrojů Využití odpadů Realizační program pro kaly z ČOV 12 Nakládání s nebezpečnými odpady Likvidace nebezpečných kalů z ČOV 13 SEA dokumentace srpen 2004 Strana

18 Snižování zátěže prostředí a populace Environmentálně příznivé využívání krajiny Snižování zátěže prostředí a obyvatel toxickými kovy a organickými polutanty Zkvalitnit podklady pro územní plánování prostřednictvím krajinných plánů Vodohospodářská politika MZE Péče o vodní Implementace směrnic Evropských společenství 16 zdroje Plánování v oblasti vod 17 Zabezpečovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod a jejího kvalitního provozování 18 v souladu s požadavky právních předpisů Evropských společenství Pitná voda, Vytvořit Koncepci rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky odkanalizování, jako součást plánování v oblasti vod čištění Vytvářet a podporovat příslušné finanční zdroje pro rozvoj a 19 obnovu vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a 20 čistíren odpadních vod Akční plán zdraví a životního prostředí ČR - (1998) zahájit eliminaci živin (sloučeniny fosforu a dusíku) s cílem snížit úroveň eutrofizace, 21 zejména u bodových zdrojů znečištění, zvyšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost vod cestou omezování vypouštěného znečištění. Největší pozornost je nutno věnovat ochraně zdrojů pitné vody a dalšímu snižování obsahu znečišťujících látek. Po dořešení velkých bodových zdrojů znečištění (velká a střední města, průmyslové podniky) posouvat těžiště ochrany 22 vod k rozptýleným zdrojům znečištění a čištění odpadních vod v malých městech a obcích, kde lze využívat alternativních zařízení s nižšími náklady na související technickou infrastrukturu přijmout opatření k nápravě u těch vodovodů a veřejných studní, kde kvalita vody ve zdravotně závažných ukazatelích trvale nesplňuje předepsané požadavky. Konkrétní řešení nebo jejich kombinace volit podle místních podmínek: ochrana vodního 23 zdroje, zavedení progresivní technologie úpravy, napojení na jiný, vhodný zdroj. k výrobě pitné vody přednostně využívat kvalitní zdroje podzemní vody zavádět moderní technologie úpravy pitné vody 24 sanovat rozvodné trubní sítě, minimalizovat úniky vody a vyloučit možnost 25 sekundární kontaminace Státní program ochrany přírody a krajiny ČR - (1998) Ochrana vodních zdrojů 26 SEA dokumentace srpen 2004 Strana 17

19 Národní rozvojový plán (2000) Přiblížení se standardům EU v oblasti životního prostředí 27 Strategie regionálního rozvoje ČR (2000) Dosažení evropských standardů při pokrytí území zásobovacími a rozvodnými vodovodními a kanalizačními řady Zvýšení kapacit a účinnosti existujících a nových čistíren odpadních vod, podpora výstavby lokálních malých čistíren Operační program Infrastruktura Strukturální fondy Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství Zvýšení počtu ekvivalentních obyvatel napojených na vyhovující čistírnu odpadních vod 30 zlepšení čistoty vodních toků 31 zlepšení úrovně kalového hospodářství 32 zlepšení zásobování pitnou vodou 33 Strategie fondu soudržnosti Oblast ochrany vod zajistit dodržování emisních standardů ukazatelů přípustného znečištění městských odpadních vod (BSK 5, CHSK Cr, nerozpuštěné látky, dusík amoniakální, dusík celkový, fosfor celkový) nejpozději do zajistit dodržování imisních standardů ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod ve stanovených termínech (pro povrchové vody obecně, pro vody vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, pro vody využívané nebo předpokládané jako zdroj pitné vody, pro vody využívané nebo zamýšlené pro koupání osob) zajistit dosažení dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod podle Rámcové směrnice 2000/60/ES o vodní politice Společenství do SEA dokumentace srpen 2004 Strana 18

20 2.1.3 Regionální úroveň Plán rozvoje Karlovarského kraje Udržitelný rozvoj venkova Obnova, modernizace, zlepšování životních podmínek 37 Zdravotnictví Rozvoj v souladu s WHO Ochrana a podpora veřejného zdraví 38 Zkvalitnění zásobování vodou 39 Technická infrastruktura Zkvalitnění, rozšíření a modernizace odkanalizování a čištění odpadních vod 40 Snížení úrovně zatížení Zlepšení kvality vody ve vodních tocích 41 složek životního prostředí Snížení zdravotních rizik pro obyvatelstvo 42 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních Využití krajinného a minerálních vod stolních a využití zdrojů podzemních přírodního potenciálu vod Shrnutí strategických cílů ochrany ŽP Číslo cíle 1 2 Strategický cíl ochrany životního prostředí Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, Číslo politiky 1,7,8,40 1,28,29,30, 37,40, v obcích pod EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu 11,12,13,32 4 Ochrana vodních zdrojů 9,26 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod 43 6 Rozšiřování vodovodních sítí 23,24,25,28,37,42 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody, 3,5,23,24, 25,33,38,39 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí 23,24,25,37,39,42 9 4,8,14,21, Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní 22,31,34,35 odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV),36,38,42 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky 14,22,42 11 Ochrana půdy před kontaminací Plánování v oblasti vod 6,15,17,18, 19,20,36 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU 16,27 SEA dokumentace srpen 2004 Strana 19

21 2.2 Stanovení specifických cílů PRVKÚK V Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje se předpokládá, že k cílovému roku, bude ukončen základní vývoj vodovodů i kanalizací. Základním cílem Plánu rozvoje je analyzovat podmínky pro zajištění žádoucí úrovně zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod. Plán rozvoje si klade za cíl navrhnout taková technická opatření, kterými bude dosaženo specifických cílů, které jsou rozděleny do oblastí: Vodovody zásobování pitnou vodou Odvedení a čištění odpadních vod Vodovody zásobování pitnou vodou Významným kritériem pro stanovení cílů Plánu rozvoje byla 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. 1) zabezpečení kapacity zdrojů pitné vody (taková kapacita, která bude pokrývat předpokládanou potřebu vody s výhledem k cílovému roku) 2) zabezpečení kvality zdrojů pitné vody (provést opatření na existujících zdrojích, která odstraní současné problémy s dodržováním požadavků vyhlášky č.252/2004 Sb. Zdroje, kde tuto podmínku není možné z technických nebo ekonomických důvodů splnit, budou pokud to bude možné nahrazeny zdroji novými) 3) opatření na vodárenských systémech (navrhnout opatření na vodárenských systémech, která je uvedou do souladu s platnými doporučeními, předpisy, normami a vyhláškami) 4) výstavbu nových vodovodů (navrhnout výstavbu nových vodovodů v souladu s rozvojovými záměry kraje) 5) rekonstrukce vodovodních sítí a objektů (navrhnout plán rekonstrukce vodovodních sítí a objektů, který povede k omezení nárůstu vody nefakturované ) Název cíle Oblast V.1 zabezpečení kapacity zdrojů pitné vody vodovody V.2 zabezpečení kvality zdrojů pitné vody Vodovody V.3 opatření na vodárenských systémech Vodovody V.4 výstavbu nových vodovodů Vodovody V.5 rekonstrukce vodovodních sítí a objektů Vodovody SEA dokumentace srpen 2004 Strana 20

22 Odvedení a čištění odpadních vod Významným kritériem pro stanovení cílů Plánu rozvoje byla směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. 1) Kanalizační systém u aglomerací nad obyvatel (veškeré aglomerace s populačním ekvivalentem větším než obyvatel budou vybaveny sběrným systémem městských odpadních vod) 2) Čištění odpadních vod v aglomeracích větších než obyvatel (městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem větším než obyvatel vstupující do sběrných systémů budou před vypuštěním podrobeny sekundárnímu nebo jemu ekvivalentnímu čištění) 3) ČOV nad EO splní limit pro dusík a fosfor (vypouštěné vody z čistíren nad EO, budou splňovat předepsané limity pro dusík a fosfor) 4) Ochrana vodních zdrojů výstavbou kanalizací a ČOV (ochrana vodních zdrojů výstavbou kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel, které se nacházejí v pásmech hygienické ochrany těchto zdrojů) 5) Zajištění přiměřeného čištění v aglomeracích menším než obyvatel kde existuje kanalizace (zajištění přiměřeného čištění městských odpadních vod vstupujících do stávajících sběrných systémů i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel před jejich vypuštěním do povrchových vod) 6) Návrh rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů (navrhnout plán rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů) 7) Likvidace odpadních vod v obcích bez kanalizace (přiměřená likvidace odpadních vod v obcích bez sběrných systémů v souladu s rozvojovými záměry kraje 8) Stavba kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu Název cíle Oblast K.1 Kanalizační systém u aglomerací nad obyvatel kanalizace K.2 Čištění odpadních vod v aglomeracích větších než obyvatel kanalizace K.3 ČOV nad EO splní limit pro dusík a fosfor kanalizace K.4 Ochrana vodních zdrojů výstavbou kanalizací a ČOV kanalizace K.5 Zajištění přiměřeného čištění v aglomeracích menším než obyvatel kde existuje kanalizace kanalizace K.6 Návrh rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů Kanalizace K.7 Likvidace odpadních vod v obcích bez kanalizace Kanalizace K.8 Stavba kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu kanalizace SEA dokumentace srpen 2004 Strana 21

23 Shrnutí specifických cílů Plánu rozvoje - rekapitulace Název cíle Oblast V.1 zabezpečení kapacity zdrojů pitné vody vodovody V.2 zabezpečení kvality zdrojů pitné vody Vodovody V.3 opatření na vodárenských systémech Vodovody V.4 výstavbu nových vodovodů Vodovody V.5 rekonstrukce vodovodních sítí a objektů Vodovody K.1 Kanalizační systém u aglomerací nad obyvatel kanalizace K.2 Čištění odpadních vod v aglomeracích větších než kanalizace obyvatel K.3 ČOV nad EO splní limit pro dusík a fosfor kanalizace K.4 Ochrana vodních zdrojů výstavbou kanalizací a ČOV kanalizace K.5 Zajištění přiměřeného čištění v aglomeracích menším než 2 kanalizace 000 obyvatel kde existuje kanalizace K.6 Návrh rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů Kanalizace K.7 Likvidace odpadních vod v obcích bez kanalizace Kanalizace K.8 Stavba kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu kanalizace 2.3 Hodnocení souladu specifických cílů PRVKŮK se strategickými cíly ochrany ŽP Posouzení souladu navržených opatření v rámci PRVKÚK se strategickými cíli ochrany životního prostředí a vyhodnocení jejich možných vlivů na jednotlivé složky ŽP je provedeno formou tabulek pomocí kvantitativního hodnocení stupnicí 2 až +2. Výsledné hodnocení udává tabulka v příloze 2. Z tabulky je patrné, že specifické cíle PRVKÚK nejvíce směřují k následujícím strategickým cílům : Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky Plánování v oblasti vod Implementace směrnic EU, přibližování se jejím standardům Naopak ze specifických cílů PRVKÚK splňují nejvíce strategických cílů ochrany ŽP následující specifické cíle : Zabezpečení kvality pitné vody Všechny cíle týkající se odvádění a čištění odpadních vod Vytvoření jednotné koncepce vodovodů a kanalizací SEA dokumentace srpen 2004 Strana 22

24 3 Popis stávajícího stavu vodovodů a kanalizací v Karlovarském kraji 3.1 Úvod Základní údaje o Karlovarském kraji Vymezení řešeného prostoru je určeno administrativními hranicemi Karlovarského kraje a je ztotožněno s územím bývalých okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov. Přestože je Karlovarsko populačně nejmenším a územně druhým nejmenším krajem ČR, je relativně autonomním a organicky sjednoceným celkem. Dokládá to jednak totožnost administrativních hranic a hranic přirozených regionů a jednak a to především integrující urbanizovaná zóna Cheb Sokolov Karlovy Vary Ostrov, v níž je koncentrována větší část obyvatelstva a ekonomiky kraje. Celkový územní rozsah kraje je km 2 a k datu posledního sčítání v r zde trvale žilo obyvatel (jak trvalých tak přechodných). Na území kraje se nachází 132 měst a obcí, která jsou členěna do 510 místních částí. Pro potřeby zpracování Plánu rozvoje bylo vytvořeno 508 lokalit, které korespondují s místními částmi s tím, že především pro města byly agregovány části, které nejsou z vodohospodářského hlediska samostatně řešitelné. Území Karlovarského kraje pokrývá území okresů Karlovy Vary, Sokolov a Cheb.. Území kraje je členěno na 7 celků, která jsou spravována obcemi s rozšířenou pravomocí:karlovy Vary, Ostrov, Sokolov, Kraslice, Cheb, Mariánské Lázně, Aš. Sídlo krajského úřadu Karlovarského kraje je v Karlových Varech. Karlovarský kraj vykazuje v poměrech ČR výrazně nadprůměrnou koncentraci obyvatelstva do větších obcí (orientačně lze považovat hranici 2000 obyv. za kritérium pro rozlišení městských a venkovských obcí), resp. vysoký stupeň urbanizace: cca 80 % obyvatelstva žije ve 25 obcích s více než 2 tisíci obyvateli. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 23

25 Systém sídel je tedy v kraji výrazně velikostně polarizován a problém malých sídel a rozsáhlých řídce osídlených prostorů je mimořádně významným problémem. Skoro polovina souvislého území kraje na východě a na jihu má počet obyvatel na km 2 nižší než 50 a většinou nižší než 25 obyvatel. Další velké prostory s velmi nízkou intenzitou osídlení jsou na Krušnohorsku a v okolí Chebu. Protipólem těchto extrémně slabých území je Karlovarsko Sokolovská regionální aglomerace. Z hlediska hustoty zalidnění, územní návaznosti sídel a vztahové propojenosti lze vymezovat tento metropolitní areál zhruba od Kynšperku nad Ohří až po Ostrov. Na ploše 472 km 2 (14,2 % území kraje) zde žilo v r obyvatel (49,6 % kraje). Druhou významnou koncentraci pak představuje Cheb s Františkovými Lázněmi: 122 km 2 (3,7 % kraje) a obyvatel (12,5 % kraje). Na necelých 18 % území kraje tedy žije přes 62 % obyvatelstva (v obou územích připadá na km 2 přes 300 obyv., tj. 3,5 krát více než je krajský průměr). Základní charakteristiky zájmového území Karlovy Vary Sokolov Cheb CELKEM Rozloha v km Podíl zemědělské půdy v % 37,4 27,3 47,3 38,0 Podíl lesní půdy v % 41,4 50,7 39,7 43,1 Vodní plochy v % 1,8 1,6 3,0 2, Ekologicky významná území Kvalita přírodního prostředí Karlovarského kraje je vysoká. Na území kraje se nachází : Chráněná krajinná oblast Slavkovský les CHKO Slavkovský les zaujímá jihozápadní část řešeného území. Byla vyhlášena v roce Je to osobitý krajinný celek se specifikou geologickou a geomorfologickou stavbou (údolí Ohře a Teplé, hadcové pásmo), bohatými výrony minerálních pramenů a plynů a charakteristickou vegetací. Území je rozdělené do čtyř zón odstupňovaných podle krajinářské a ekologické hodnoty. Je připravováno rozšíření CHKO v prostorech Loket - Milíře, Šemnice - Andělská Hora a Pila - Rybničná. Jde o hodnotná území přirozeně navazující na stávající území CHKO. Budoucí CHKO Střední Poohří CHKO Střední Poohří je připravována k vyhlášení. Doposud k tomu nedošlo pro nesouhlasná stanoviska některých resortů. Uvažovaná CHKO zaujímá severovýchodní část řešeného území zhruba mezi Ostrovem a hranicí okresu Karlovy Vary a pokračuje dále do okresu Chomutov. Jádrem území je morfologicky výrazné údolí řeky Ohře spolu s přilehlými částmi Doupovských a Krušných hor. Území patří k nejcennějším přírodním územím České republiky. Mimořádně pestré geologické, geomorfologické, hydrologické a klimatické podmínky daly vzniknout natolik výjimečné ekosystémové struktuře, jež nemá ve srovnání s ostatními CHKO v České republice obdoby. Spektrum zjištěných druhů flóry a fauny je mimořádně široké s vysokým počtem zvláště chráněných druhů. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 24

26 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Z hlediska přirozené akumulace vody lze považovat území Karlovarského kraje za vodohospodářsky významné. Poměrně velkou část zasahují celkem dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), v nich potom jsou samostatně chráněny jednotlivé vodní zdroje ochrannými pásmy, která zaujímají nezanedbatelnou část území. V řešeném území jsou stanoveny CHOPAV Krušné hory a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les Hranice těchto vodohospodářských oblastí se mnohde překrývají s pásmy ochrany vodních zdrojů, s ochrannými pásmy přírodních léčivých zdrojů a s chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Území je součástí podkrušnohorské zřídelní oblasti, která je výjimečná počtem vývěrů minerálních vod a plynů, rozmanitostí jejich chemického složení i specifických vlastností. Jsou zde přítomny uhličité vody (kyselky) různého stupně mineralizace, bez specifických prvků nebo se zvýšeným výskytem významných součástí (železa, kyseliny křemičité, fluóru apod.), studené i termální a radonové. Mezi léčivé zdroje lze zařadit i rašeliny a slatiny. Ochranná pásma vodních zdrojů Ochrana jednotlivých vodních zdrojů je zajištěna stanovením jejich ochranných pásem. Většina vodních zdrojů v Karlovarském kraji má ochranná pásma stanovena Významné vodní toky a vodní plochy Největším vodním tokem a hlavní odvodňovací páteří řešeného území je řeka Ohře, která pramení na území SRN a vlévá se do Labe v Litoměřicích. Jižní část okresu Karlovy Vary, cca od Bochova přes Prachomety k Bezvěrovu a Libkovicím, spadá do povodí Berounky a je odvodňována říčkou Střelou s přítoky.nejjižnější část okresu Karlovy Vary, cca od Křepkovic k Bezvěrovu, je odvodňována Úterským potokem a přísluší do povodí Mže. Velké vodní toky (hodně vodné) nemají takové problémy s čistotou, jako jejich přítoky, které jsou méně vodné. Případné znečištění z městských aglomerací pak způsobuje v toku a okolí značné problémy : Znečištění spotřebovává kyslík nutný pro existenci jakéhokoliv života v toku Nedostatečné odstranění dusíku a fosforu z odpadních vod způsobuje eutrofizaci toku, což má za následek zarůstání zelenými organismy obzvláště v létě v místech, kde má voda malou rychlost. Tímto jsou nejvíce ohroženy vodárenské nádrže, do kterých tok přitéká. Znečištění se stává potencionálním nebezpečím pro obyvatele hlavně po hygienické stránce Může dojít ke kontaminaci podzemních vod dotovaných vodním tokem Špinavý vzhled Plán rozvoje vodovodů a kanalizací má za cíl odstranění těchto problémů či jejich snížení na minimum. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 25

27 3.1.4 Vodní nádrže Území Karlovarského kraje je z části zásobováno prostřednictvím vodárenských soustav, které jsou vesměs zdrojově zajištěny prostřednictvím povrchových odběrů z těchto vodárenských nádrží : č. Název vodárenské nádrže Vodní tok 12 Mariánské Lázně Úšovický potok 14 Žlutice Střela 19 Horka Libocký potok 20 Podhora Teplá 21 Stanovice Lomnický potok 30 Myslivny Černá Problém nedostatečného čištění odpadních vod se na přítocích do jednotlivých vodárenských nádrží a ve vlastních nádržích projevuje následujícím způsobem. Nedostatek kyslíku zamezuje životu v toku Kvalita vody v toku a v nádrži je zhoršená a zvyšuje tak náklady na její úpravu Nedostatečné odstranění dusíku a fosforu zvyšuje náchylnost vody k zarůstání zelenými organismy a sinicemi, což může způsobit značné komplikace s úpravou vody i její dočasnou nepoužitelnost Plán rozvoje vodovodů a kanalizací má za cíl odstranění těchto problémů či jejich snížení na minimum Místa ke koupání Dnem 1. ledna 2001 nabyl účinnosti zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, který mimo změn v jiných oblastech hygieny, ochrany veřejného zdraví a činnosti orgánů hygienické služby právně upravuje požadavky na jakost vody pro koupání. Prováděcím předpisem k tomuto zákonu je v této oblasti Vyhláška č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch. Obsahuje požadavky směrnice Rady č. 76/160/EEC z , týkající se kvality vody ke koupání ve volné přírodě. Obsahem Směrnice Rady 76/160/EEC je zajištění kvality vody pro koupání jak ve sladkých vodách, tak příbřežních oblastí moří, s cílem chránit životní prostředí a veřejné zdraví a dále stanovení ukazatelů jakosti vody pro koupání, jejich limity, systém kontroly, rozsah a četnost monitorování. Pro ČR z toho vyplynula nutnost právně upravit požadavky na jakost vody vhodné pro koupání ve volné přírodě a stanovit Seznam koupacích míst. Na území Karlovarského kraje se nachází 5 koupacích míst. Na některých z nich se v letních měsících vyskytují problémy zejména se zarůstáním řasami a přemnožení sinic. Tento problém se netýká pouze těchto míst, ale hlavně většiny nádrží. Příčinou vodního květu je vyšší obsah dusíku a fosforu v přítocích do nádrže, teplé počasí a stojatá voda. Jedním ze zdrojů dusíku a fosforu jsou bodové zdroje znečištění reprezentované zejména nedostatečným čištěním odpadních vod hlavně u větších aglomerací. Jedním z cílů plánu rozvoje vodovodů a kanalizací je právě snížení obsahu těchto prvků v povrchových vodách. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 26

28 3.2 Zásobování obyvatelstva pitnou vodou Rozsah a způsob zásobení trvale bydlících obyvatel pitnou vodou vyjadřuje pro rok 2002 koláčový graf. Je možné konstatovat, že je v současnosti na území Karlovarského kraje zajištěno zásobení trvale bydlících obyvatel z vodovodů pro veřejnou potřebu 94,85 %. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 27

29 Dodávku veškeré vody tvoří šest velkých skupinových vodovodů, každý s jedním či více vodními zdroji a dále 186 ostatních zdrojů s místními vodovody malého rozsahu. Hlavní skupinové vodovody jsou tyto : Skupinový vodovod Karlovy Vary Ostrov Skupinový vodovod Myslivny - Hřebečná (Jáchymov) Skupinový vodovod Žlutice Skupinový vodovod Horka Skupinový vodovod Nebanice Skupinový vodovod Mariánské Lázně Popis skupinových vodovodů Oblast Karlovarska (území bývalého okresu Karlovy Vary) a Sokolovska (území bývalého okresu Sokolov) je v zásobování pitnou vodou na velmi dobré úrovni. Hlavními zdroji vody jsou skupinové vodovody s výkonnými úpravnami a s odběrem surové vody z vodárenských nádrží nebo povrchových toků, doplněné podzemními zdroji. Problémem jsou rozptýlené části obcí, kde dodržení kvality je velmi náročné a to s ohledem na nízký počet obyvatel. Poměrně závažná je v části okresu Karlovy Vary kvalita surové vody, která obsahuje berylium (např. Nejdek a menší zdroje). Úprava této vody je velmi náročná, ne-li neuskutečnitelná v daných podmínkách. Oblast Chebska patří k vodohospodářsky důležitým oblastem ČR. Jsou zde vydatné zdroje minerálních vod přírodních léčivých zdrojů (Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart a další místní prameny). Významné zdroje podzemních vod se nacházejí v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev Slavkovský les a jsou zde i významné zdroje povrchové vody údolní nádrže.k nejvýznamnějším podzemním zdrojům patří prameniště Nebanice (z úpravny vody Nebanice se zásobují pitnou vodou města Cheb, Františkovy Lázně, Aš a řada dalších obcí), prameniště Dyleň - Mohelno včetně zdrojů Maxovo údolí, Nimrod, Belewue (pro zásobení Mariánských lázní),podzemní zdroje pro Luby, Štítary a pro Aš. K nejvýznamnějším zdrojům povrchové vody patří nádrž Skalka na Ohři (zajišťuje spolu s Jesenicí především průmyslové odběry) a slouží mimo jiné pro nalepšování průtoků v řece Ohři pro níže položené odběry, nádrž Jesenice na Odravě sloužila jako doplňkový zdroj pro skupinový vodovod, nádrž Horka na Libockém potoce - s velmi dobrou jakostí vody (odběr pitné vody pro Sokolovsko),nádrž Podhora na Teplé je součástí místní vodohospodářské soustavy (zásobování Mariánských Lázní pitnou vodou) SEA dokumentace srpen 2004 Strana 28

30 Obr.???. lokalizace významných povrchových zdrojů Roční údaje o vodě vyrobené kraj Obyvatelé skutečně zásobovaných vodou z veřejných vodovodů podíl obyvatel zásobovaných vodou z celkového počtu voda vyrobená z veřejných vodovodů voda fakturovaná Celkem z toho domácnosti (počet) (%) (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) Karlovarský Odvádění a čištění odpadních vod Rozsah a způsob odvedení odpadních vod u trvale bydlících obyvatel vyjadřuje pro rok 2002 koláčový graf. Podle výroční zprávy Vodovody a kanalizace České republiky 2002 je možné konstatovat, že je v současnosti na území Karlovarského zajištěno odvedení odpadních vod kanalizací u trvale bydlících obyvatel z necelých - 84 %. Tato hodnota je lehce nadprůměrná ve srovnání s celorepublikovým údajem 77,4 % z celkového počtu obyvatel v České republice. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 29

31 Současný počet trvale žijících obyvatel likviduje odpadní vody následujícím způsobem Vypouštějí či zasakují nečištěné odpadní vody os. tj. 0,8 % Využívají pro čištění odpadních vod septiky a jímky os. tj. 14,0 % Využívají pro čištění odpadních vod dom. KROV os. tj. 0,6 % Využívají pro čištění odpadních vod ČOV os. tj. 84,6 % Současný způsob nakládání s odpadními vodami Obecně je možné konstatovat, že u menších sídelních celků současně provozované způsoby nakládání s odpadními vodami nevyhovují požadavkům vyplývajícím z platné legislativy. Průměrná obec je vybavena kanalizací, která právně neexistuje, provedením připomíná dešťovou kanalizaci a funkčně je kanalizací jednotnou. Část obyvatel je do této kanalizace napojena přes septiky, jejichž funkčnost a údržbu (pravidelnost vyvážení) raději nikdo nekontroluje, zbývající část je napojena přímo do těchto kanalizací nebo do vodních toků. Menší část rodinných domků a rekreačních objektů je vybavena bezodtokými jímkami, které jsou vyváženy na zemědělské pozemky. Tyto jímky však nevyhovují současným technickým předpisům frekvencí vyvážení ani vodotěsností. Odstraňování a zadržování znečištění se tedy nepochybně odehrává alespoň zčásti na úkor čistoty podzemních vod, resp. zvodněného prostředí v blízkosti obcí. Tato skutečnost může být významná z hlediska obce, z hlediska globální ochrany povodí však nejčastěji nehraje významnou roli. Odvádění dešťových vod je zajišťováno již zmiňovanou kanalizací, která je doplněna systémem odvodňovacích příkopů a struh. Přes takto nahodile zbudované systémy se u obcí nevyskytují rozsáhlejší problémy s odváděním dešťových vod, problémy spíše lokálního SEA dokumentace srpen 2004 Strana 30

32 charakteru jsou v úzké vazbě při průchodu velkých vod spojeny se zaplavováním níže uložených lokalit vzdutými recipienty. Města či větší obce mají ve větším či menším rozsahu vybudovány kanalizační systémy. Převážně se jedná o systémy jednotné kanalizace, které odvádějí mimo splaškových vod i dešťové vody. Pouze v některých obcích byla v posledních letech vybudována splašková kanalizační síť. Většinou jsou kanalizační systémy ukončeny na čistírnách odpadních vod. V řadě případů jsou však tyto systémy příp. jejich části v nevyhovujícím technickém stavu. Proto bude nezbytné po ukončení dostavby jejich kanalizačních systémů, po ukončení rekonstrukcí čistíren či výstavby nových čistíren, zahájit jejich postupnou velkoplošnou rekonstrukci. V řadě obcí ( resp. v jejich větších nebo menších částech) jsou v současnosti provozovány veřejné kanalizační sítě, které slouží k odvádění částečně předčištěných nebo vůbec nečištěných odpadních vod do místních recipientů. Na tomto místě je však nutné konstatovat, že se v převážné míře jedná o kanalizace budované v průběhu 60. až 80. let v rámci akcí Z". Tyto kanalizace byly budovány zcela nahodile a nekoncepčně ( mnohdy bez jakékoliv dokumentace), cílem jejich výstavby bylo vyřešit momentální problémy obce. Při jejich výstavbě nebyly velice často dodržovány ani základní stavební postupy - kanalizační trouby (převážně betonové a bez hrdel) byly ukládány do příkopů přiléhajících k místním komunikacím, na jednotlivých stokách byly vybudovány pouze v minimálním rozsahu revizní kanalizační šachty (bez ohledu na požadavky příslušných technických norem). Po technické stránce je jejich největším problémem způsob provedení - vlivem značných netěsností fungují potom tyto systémy jako vsakovací drenáž (tzn. že značné množství odpadních vod z těchto kanalizací je přímo vsakováno do podloží a ovlivňuje co do množství i do kvality podzemní vody) nebo jako odvodňovací drenáž, kterou je do místa zaústění do vodního toku eventuálně do příkopu přiváděno značné množství balastních vod. Ve skutečnosti se tedy jedná o kanalizace zcela nevyhovující pro definitivní řešení odvádění odpadních vod. Používání těchto kanalizací představuje negativní dopad na životní prostředí jednotlivých obcí (např. na výrazně se zhoršující kvalitu vody v místních zdrojích pitné vody mnohdy s následným absolutním znehodnocením) Čistírny odpadních vod Čistírnami odpadních vod jsou vybaveny v převážné míře větší celky města Karlovy Vary, Ostrov, Nejdek, Sokolov, Kraslice, Cheb, Mariánské Lázně a Aš. Vedle těchto měst jsou čistírnami vybaveny i některá další města a obce ( přehled všech těchto měst a obcí je uveden v následující tabulce). Další několik měst či obcí viz následující tabulka je napojeno na některou ze stávajících čistíren odpadních vod. Zatímco u všech větších měst se jedná o mechanicko - biologické aktivační čistírny, které se vzájemně liší způsobem provzdušňování aktivační směsi případně i schopností redukovat nejen organické znečištění ale i nutrienty ( v závislosti na období kdy byly postaveny nebo rekonstruovány), u menších obcí se jedná o poměrně pestrou škálu čistíren odpadních vod - od aktivačních čistíren s nitrifikací a denitrifikací po biokontaktorové čistírny či mechanické čistírny. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 31

33 V Karlovarském kraji již existuje řada nadobecních kanalizačních systémů. nejvýznamnější z nich jsou uvedeny v následující tabulce : Nadobecní systém zahrnuje tato města a obce Březová, Dalovice, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Otovice, Pila, Sadov Cheb, Františkovy Lázně Královské Poříčí, Těšovice, Staré Sedlo, Sokolov Valy, Velká Hleďsebe, Mariánské Lázně Kraslice, Zelená Hora, Stříbrná Chodov, Nové Sedlo Aš, Krásná Kraslice, Stříbrná Čistírna odpadních vod COV Drahovice ČOV Cheb ČOV Sokolov ČOV Mariánské Lázně ČOV Kraslice ČOV Chodov ČOV Aš ČOV Kraslice Ve větších městech je likvidace čistírenských kalů řešena pomocí strojního odvodňování. U menších měst a obcí převážná část čistíren (s ohledem na svoji velikost) produkuje kaly v množství a kvalitě, umožňujících jejich využití v zemědělství po předchozím kompostování (případně i bez něj) bez jakéhokoliv způsobu odvodnění. V řadě případů však je čistírenský kal odvážen k odvodnění na některou z velkých čistíren odpadních vod. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 32

34 4 Popis návrhového stavu PRVKÚK a jeho zhodnocení 4.1 Vývoj počtu obyvatel Pro potřeby zpracování Plánu rozvoje byl sestaven předpoklad vývoje počtu obyvatel v Karlovarském kraji a v jednotlivých městech, obcích a jejich místních částech. Ve výpočtu je předpokládán mírný nárůst počtu trvale bydlících obyvatel v Karlovarském kraji ve výhledu do roku Evidenční Počet trvalých obyvatel Obec s rozšířenou pravomocí číslo Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Celkem Výchozím podkladem pro stanovení předpokladů vývoje počtu obyvatel bylo sčítání lidu v roce 2001 a aktualizované údaje k roku 2002 a očekávaný stav počtu trvale bydlících obyvatel v roce 2010 a Pro menší obce byl stanoven předpokládaný vývoj s přihlédnutím k údajům, které předaly jednotlivé obecní úřady. Pro obce, které tyto údaje nepředaly, bylo uvažováno s obdobným vývojem při respektování celkového vývoje počtu obyvatel kraje. Počty přechodně žijících obyvatel jsou ve výhledu uvažovány stejné, jako v současnosti tj. necelých obyvatel. 4.2 Zásobování obyvatelstva pitnou vodou Předpoklady Obecné Při určování počtu obyvatel zásobených pitnou vodou se vycházelo z podkladů vlastníků a provozovatelů vodovodů. Provozovatelé vodovodů však zpravidla ve svých podkladech neodlišují zásobení trvale bydlících obyvatel a přechodně bydlících obyvatel, a rozdělení je pak stanoveno odhadem. Proto jsou pro upřesnění využívány i údaje z dotazníků obcí. Pro stanovení počtu obyvatel zásobených pitnou vodou v obcích, kde v současné době není vodovod nebo kde nejsou k dispozici dostatečné podklady, se ve výpočtu vycházelo ze současného podílu zásobených obyvatel v jednotlivých velikostních kategoriích obcí. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 33

35 velikost obce % do 150 obyv. 57,1 65, obyv. 85,2 93, obyv. 91,8 97,8 nad 2000 obyv. 98,9 100 Rekonstrukce vodovodních sítí Do budoucnosti se počítá s postupnou rekonstrukcí vodovodních sítí. Předpokládaný postup rekonstrukce je odlišný v závislosti na velikosti obce. U vodovodních sítí malého rozsahu (do cca 10 km řadů) se předpokládá jednorázová rekonstrukce vodovodní sítě ve zvoleném časovém období (1-3 roky). U vodovodních sítí v rozsahu km předpokládáme tempo rekonstrukce 3 km/rok. U rozsáhlejších vodovodních sítí, kde není reálná jednorázová rekonstrukce, je zvoleno tempo rekonstrukce 1-3 % délky rozvodné sítě za rok. Individuálně se postupuje u větších měst (nad cca obyvatel), kde se počítá s rekonstrukcemi vodovodních řadů i v případě, že je specifický únik menší než 6000 m 3 /km rok. Pro tato města se uvažuje s tempem rekonstrukce alespoň 1 %. Nové vodovody Pro návrh nových vodovodů byla zvolena tato technická kritéria s prioritami v příslušném pořadí: pro každou obec nebo skupinu obcí je vodovod navrhován individuálně, pro nově navrhované vodovody jsou vždy posuzovány dvě možné varianty zdrojů pitné vody: SEA dokumentace srpen 2004 Strana 34

36 posouzení možnosti propojení s některým ze sousedních vodovodů, posouzení možností pro využití místních zdrojů, objem zásobních vodojemů je navrhován v rozmezí % maximální denní potřeby vody, Časové řazení výstavby nových vodovodů bylo provedeno podle definovaných priorit. dokončení rozestavěných vodovodů, realizace vodovodů, které jsou rozestavěny nebo územně připraveny vodovody v obcích, které se nacházejí v rozvojových oblastech kraje a kde není možné s ohledem na kvalitu vody využívat místní domovní a veřejné studny zásobení ostatních vybraných obcí Nouzové zásobování pitnou vodou Úkolem Plánu rozvoje je vypracovat podklady pro využití zdrojů pitné vody pro nouzové zásobování vodou. Kapitola proto obsahuje souhrn podkladů o možnostech nouzového zásobování pitnou a užitkovou vodou pro vypracování krizového plánu kraje (zákon č.240/2000 Sb. o krizovém řízení) Výpočet potřeby vody Orientační výpočet potřeby vody byl zpracován podle Návrhu směrnice pro výpočet potřeby vody, která byla zpracována v Hydroprojektu a.s. pro MZ ČR v roce 1999 (Metodický pokyn nebyl vydán jako oficiální dokument) Do výpočtu jsou rovněž promítnuty zkušenosti z již zpracovaných Plánů rozvoje a rozbor podkladů získaných pro řešený Karlovarský kraj. Podkladem pro výpočet potřeby vody byly údaje provozovatelů o potřebě vody v roce 2002 a údaje pro vodovody a kanalizace provozované obecními úřady. V obcích, kde se nepodařilo zjistit potřebné podklady, byly údaje odhadnuty na základě statistického vyhodnocení potřeby vody v obcích, pro které se podařilo podklady získat. Výpočet potřeby vody je proveden pro obce, které mají v současnosti vybudovaný vodovod a pro obce, u kterých se připojení na vodovod předpokládá, Minimální nárůst potřeby vody do roku 2015 o cca 3 % vyplývá ze skutečnosti, že v Karlovarském kraji je již v současnosti zajištěno zásobení pro vysoký podíl obyvatel a očekávaný nárůst počtu zásobených obyvatel je poměrně malý. Do výpočtu se pozitivně promítá i předpoklad, že budou realizovány rekonstrukce vodovodní sítě a snížen tak podíl vody nefakturované. Výpočet podílu vody nefakturované vychází z reálného předpokladu, že u jakéhokoliv vodovodního potrubí se každý rok vlivem stáří zvyšuje nárůst specifických úniků vody z potrubí, které jsou stanoveny v m 3 /km rok. Výše ročního přírůstku specifického úniku je závislá na stáří potrubí. Současně se při výpočtu kontroluje procentuální podíl úniků na celkovém objemu vody vyrobené určené k realizaci. U obcí s vysokým procentuálním podílem vody nefakturované úniky a nízkými měrnými úniky jsou rovněž navrhovány rekonstrukce. Meziroční přírůstek úniků je stanoven ve výši 150 m3/km rok. U nového a u rekonstruovaného potrubí se počítá s meziročním přírůstkem specifického úniku 75 m3/km rok. Použity jsou průměrné hodnoty pro Českou republiku. Uvedené hodnoty jsou použity pro celý Karlovarský kraj. Při výpočtu se vychází z objemu úniků v roce 2002, které byly uvedeny v podkladech provozovatele. Rekonstrukce vodovodní sítě se do výpočtu v daném roce promítnou SEA dokumentace srpen 2004 Strana 35

37 snížením celkového objem úniků ze starého potrubí v poměru existující celkové délky starého potrubí a délky rekonstruovaného potrubí v daném roce. To znamená, že rekonstrukcí potrubí se sníží celkový objem úniků za rok. Snižování objemu je ovlivňováno zvoleným tempem rekonstrukce. U rekonstruovaného potrubí dochází opět k nárůstu úniků, ale ve velikosti, která odpovídá novému potrubí Bilance potřeby vody Bilance potřeby vody je v Plánu rozvoje zpracována pro jednotlivé vodovody. Vodovod je v Plánu rozvoje definován jako samostatný provozní celek se zdroji, dopravním systémem a obcemi zásobenými z těchto zdrojů. V případě, že je navrhováno propojení dnes samostatného vodovodu s jiným například skupinovým vodovodem, vodovod jako položka k roku připojení na skupinový vodovod zaniká a zdroje a obce jsou od roku připojení součástí skupinového vodovodu. Položky voda předaná a voda převzatá vyjadřují množství vody, které je transportováno přes hranici kraje. Z tabulky je patrné, že místní zdroje v Karlovarském kraji, v současnosti postačují pro zabezpečení potřeby vody. zásobení kraje je rozhodujícím způsobem zajišťováno z významných vodárenských nádrží a ze zdrojů podzemní vody ve východní části bývalého Chebského okresu. Do budoucnosti se předpokládá, že budou tyto systémy postupně rozšiřovány. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 36

38 4.2.4 Koncepce zásobení pitnou vodou Návrh technického řešení rozvoje jednotlivých vodovodů se zaměřuje na řešení dvou okruhů otázek: doplnění, modernizace a rekonstrukce současných vodovodů, výstavba vodovodů v obcích, které v současné době nemají veřejný vodovod. Doplnění, modernizace a rekonstrukce současných vodovodů V návrhu technického řešení se vychází ze současné struktury vodovodů, jejich zdrojů, dopravních systémů, zásobních vodojemů a vodovodních sítí. Existující infrastruktura vodovodů byla posouzena z hlediska technického stavu a potřebných kapacit s výhledem do roku 2015 a byly navrženy potřebné rekonstrukce a modernizace jednotlivých vodovodů. V průběhu zpracování Plánu rozvoje byly posouzeny jednotlivé stávající vodovody a byla navržena potřebná technická opatření v tomto rozsahu: posouzení kapacity zdrojů s ohledem na vývoj potřeby vody ve vodovodech. Stanovení podmínek pro další využití zdrojů a případně i pro jejich rozšíření, posouzení kvality vody ve zdrojích a návrh technických opatření, posouzení hlavních dopravních tras s ohledem na vývoj potřeby vody ve vodovodu, posouzení kapacity vodojemů a čerpacích stanic umístěných na dopravních trasách, posouzení kapacity zásobních vodojemů a návrh případného rozšíření, posouzení spotřebišť z hlediska optimálního rozdělení do tlakových pásem, návrh rozšíření vodovodních sítí s ohledem na předpokládaný vývoj zásobení. Návrh rekonstrukcí vodovodních sítí s ohledem na technický stav vodovodních řadů. Rozvoj vodovodů v obcích, které v současné době nemají veřejný vodovod Nejobtížnějším a současně velmi důležitým úkolem bylo najít kritéria pro doporučení, ve kterých obcích s výstavbou vodovodu počítat a ve kterých ne. Pro rozhodování byla zvolena následující kriteria: kvalitativní - na základě dostupných podkladů byly obce, ve kterých není v současné době veřejný vodovod, rozděleny do skupin podle kvality vody v soukromých a obecních studních. Přihlíženo bylo i k tomu, zda je v těchto studních k dispozici dostatek vody. Do skupiny obcí, ve kterých se předpokládá výstavba vodovodu, byly zařazeny všechny obce, ve kterých se vyskytují specifické látky, radon a podobné a obce s nedostatkem vody, ekonomická - v obcích, kde se ve vodě vyskytují látky odstranitelné i při individuální úpravě vody (bakteriologické znečištění, železo, mangan, dusičnany) byly posuzovány investiční náklady potřebné na výstavbu veřejného vodovodu oproti nákladům potřebným na individuální zásobení, velikost obce - z řešení byly vyřazeny obce s velmi malým počtem obyvatel, kde je sice výstavba vodovodu možná, ale podstatné méně reálné je financování vodovodu, ostatní - do skupiny obcí, ve kterých je navrhována výstavba vodovodu, byly zařazeny další obce, ve kterých vyplývá potřeba výstavby vodovodu z jiných kritérií - např. významná rekreační oblast, oblasti častých záplav, riziko kontaminace zdrojů z průmyslu a pod. Při posuzování těchto obcí se zpravidla vycházelo z doporučení a podkladů územního plánu velkého územního celku. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 37

39 Výstavba vodovodů v obcích dnes nezásobených z veřejného vodovodu Pro poměrně velkou skupinu obcí a místních částí, ve kterých není v současné době zabezpečováno zásobení pitnou vodou z veřejného vodovodu, ale ve kterých bydlí pouze 5,15 % obyvatel, bylo třeba stanovit podmínky, jak bude v těchto obcích zajišťováno zásobení pitnou vodou s výhledem do roku Obce, které dosud nemají veřejný vodovod, jsou většinou malé a místy rozlehlé, bez snadno dostupných zdrojů dostatečné kvality a vydatnosti. Pro takové obce může být levnější individuální řešení než výstavba veřejného vodovodu. Jisté předpoklady pro individuální řešení již dnes existují, byť ne vždy vyhovující, v systému zásobování ze soukromých domovních studní. Nejčastějším problémem těchto zdrojů je kvalita vody, která bývá nevyhovující pro pitné účely, ale je vyhovující pro účely ostatní. V současné době již existuje poměrně široký sortiment zařízení pro lokální úpravu vody, které umožňují odstraňování jednotlivých nežádoucích příměsí z vody. Vytvářejí se tak předpoklady pro řešení individuálního zásobení pitnou vodou i v oblastech, kde bylo dosud nutné řešit situaci pouze výstavbou veřejného vodovodu. Další alternativou individuálního zásobení je zabezpečení potřebného množství kvalitní pitné vody ve formě balené vody, která je v současné době běžně dostupná v obchodní síti v ceně 5 10 Kč/l. Pro jednotlivé obce byly zjišťovány tyto informace o kvalitě a kapacitě místních domovních a veřejných zdrojů. Podkladem pro získání těchto informací byly dotazníky obcí a doplňující informace získané od provozovatele a hygienika. Upozornit je však třeba na to, že znalosti o kvalitě vody v domovních a obecních studních mohou být zatíženy chybou, která vyplývá z nedostatečných nebo nepřesných podkladů, které byly k dispozici. Pro individuální zásobení obyvatel se předpokládá úprava pouze té části vody v množství 0,1 l/s na jednu přípojku, která bude využívána jako pitná voda. Náklady potřebné na individuální úpravu vody byly stanoveny na základě podkladů firem zabývajících se prodejem zařízení určeného pro individuální úpravu vody. Při posuzování jednotlivých obcí se vycházelo z podkladů, které jsou podrobně rozpracovány do tabulek a grafů v technickém doporučení Ministerstva zemědělství České republiky. Důležitým krokem bylo rozhodnutí, ve kterých obcích bude skutečně vodovod navrhován a ve kterých se bude uvažovat o jiném způsob zabezpečení pitné vody. Seznam obcí byl upřesněn na základě těchto kritérií: v obcích s nevyhovující kvalitou vody v domovních a obecních studních se v řešení předpokládá, že si obyvatelé budou zajišťovat kvalitní pitnou vodu sami ve formě balené vody nebo budou vodu dovážet. Pro zbývající spotřebu bude využívána voda ze soukromých zdrojů. Hranice počtu obyvatel v malých obcích není pevně stanovena. Rozhodujícím kritériem jsou především investiční náklady potřebné při výstavbě vodovodu, k obcím, kde je nedostatek vody v domovních a obecních studní, se v řešení přistupuje obdobně. Výstavba vodovodu je navrhována ve větších obcích, z obcí, kde se nepředpokládá výstavba vodovodu, byly vyjmuty k řešení obce, kde o nutnosti výstavby rozhodují jiná kritéria než kvalita vody. Jiná kritéria byla definována při jednáních s krajským úřadem, vlastníky vodovodu a provozovateli. Skupiny obcí, které byly zařazeny do jednoho vodovodu, byly posouzeny jako celek. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 38

40 4.2.5 Nouzové zásobování pitnou vodou za krizové situace Nouzové zásobování vodou je pro každou obec řešeno ve dvou úrovních: zásobování pitnou vodou, které bude řešeno dopravou vody v cisternách nebo ve formě balené vody, zásobování užitkovou vodou, které bude určeno prioritně pro pokrytí hygienických potřeb obyvatelstva a bude možné pro něj podle povahy situace používat vodu z vodovodu, která však nemusí splňovat standardní požadavky na kvalitu pitné vody. Rozhodnutí o přípustné kvalitě užitkové vody je plně v kompetenci Krajského hygienika. Zdroje pro nouzového zásobování pitnou vodou Pro celé území Karlovarského kraje je třeba uvažovat k roku 2015 s potřebou pitné vody pro nouzové zásobování vodou (NZV) v objemu cca m3/den, tj. 53,7 l/s. Na území Karlovarského kraje bylo vytipováno několik zdrojů, které spadají do Skupiny I. - Zdroje NZV mimořádného významu. Jejich souhrnná kapacita mnohonásobně přesahuje potřebné množství pitné vody a to díky zdroji podzemní vody v prameništi Nebanice. Vodárenské objekty vybrané k nouzovému zásobování územních celků vodou budou technicky zabezpečeny podle ČSN Nouzové zásobování vodou. Rozsah nouzového zásobování vodou a provozní hodnoty potřebného množství vody stanovuje provozovatel vodovodu ve spolupráci s příslušným správním úřadem. O využitelnosti zdrojů pro dodávku vody při nouzovém zásobování vodou zasažené oblasti rozhoduje orgán hygienické služby. bývalý okres Název obce ID zdroje pro NZV název zdroje typ zdroje kapacita zdroje (m 3 /den) Cheb Aš 1 Štířaty z,s 321,4 Cheb Hůrka 2 Hůrka v 302,4 Cheb Jindřichov 3 Jindřichov v 755,1 Cheb Nebanice 4 Prameniště Nebanice v (včetně vrtů Odrava-Obilná) ,0 K. Vary Bečov nad Teplou 5 Bečov nad Teplou v 371,5 K. Vary Močidlec 6 Močidlec s 259,2 K. Vary Valeč 7 prameniště Valeč 2v, 2s 259,2 Celkem ,8 V tabulce jsou zařazeny podzemní zdroje umožňující zásobování vodou pro pitné účely za všech krizových situací. Jsou to zejména hluboké šachtové a vrtané studny, ležící v území neohroženém záplavami nebo v území odolném proti povrchové kontaminaci bakteriálními, chemickými nebo radioaktivními látkami zařazené do skupiny I. - Zdroje NZV mimořádného významu. Jedná se o dostatečně kapacitní zdroje s kvalitou, která splňuje požadavky na jakost pitné vody Nouzové zásobování užitkovou vodou Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno v závislosti na rozsahu krizové situace. Užitková voda bude v krizových situacích zajišťována především pro SEA dokumentace srpen 2004 Strana 39

41 zajištění základních sociálních a hygienických potřeb obyvatel. Na druhém místě je pak zajištění vody pro ostatní potřeby, případně pro ostatní odběratele. Podmínkou není zajištění jakosti požadované pro pitnou vodu. Rozhodnutí o tom v jaké kvalitě bude voda dodávána je v kompetenci Krajského hygienika, který se rozhoduje podle vzniklé krizové situace. Pro potřeby nouzového zásobování užitkovou vodou bude možné využívat: existující vodovodní systémy v městech a obcích. U vodovodů, které jsou připojeny na zdroje uvedené v tabulce má přednost využití pro nouzové zásobování pitnou vodou pro zásobení užitkovou vodou budou použity nespotřebované přebytky. Jednotlivé velké vodárenské systémy jsou zpravidla navrhovány tak, aby umožňovali variabilní zásobování z různých zdrojů dodávajících pitnou vodu do systému. Tyto možnosti vodárenských systémů budou podle rozsahu krizové situace vždy využívány. V případě, že bude do vodovodu přiváděna voda i z jiných zdrojů, je třeba ve vodovodní síti vždy důsledně oddělit provoz obou zdrojů. Po ukončení krizové situace bude vodovodní síť vyčištěna, obecní studny nacházející se v obcích. K dispozici musí být čerpací technika, kterou bude možné zajistit odběr užitkové vody z obecních studní, vodoteče a rybníky nacházející se v obcích. Využití je možné podle povahy krizové situace a důležitou podmínkou je, že povrchová voda není kontaminována. Se souhlasem hygienika je možné připustit i čerpání povrchové vody do vodovodního systému ve městě a zajistit tak přívod užitkové vody pro případy, že by byly poškozeny zdroje pitné vody Vymezení realizačních preferencí Priority pro výstavbu vodovodů byly definovány na podkladě Metodického pokynu pro zpracování Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a na základě jednání s objednateli. Pro vodovody byly schváleny priority výstavby v tomto znění: 1) zabezpečení jakosti vody ve zdrojích, kde jejich současný stav může ohrozit zdravotní stav obyvatelstva (jakost pitné vody) do roku 2005 Opatření se dotýkají především zdrojů a úpraven vody. Sledováno je dodržování vyhl. č. 376/2000 Sb. Opatření jsou navrhována u všech zdrojů, či úpraven vody, kde byly na základě poskytnutých podkladů zjištěny nedostatků při dodržování některého z ukazatelů jakosti kvality vody. Do skupiny jsou zpravidla zahrnuty investice zařazené v Regionálních plánech implementace a realizované v rámci některých z projektů (např.ispa apod.), 2) nové stavby, případně náhrada staveb jejichž technický stav ohrožuje provoz systému, do roku 2005 Do skupiny jsou zařazeny nové investice do systému dopravy a zásobení vodou, případně i nové zdroje pitné vody. Upřednostňovány jsou opět stavby zařazené do RPI. Do skupiny jsou zahrnuty stavby v současnosti rozestavěné nebo připravené k realizaci, 3) rekonstrukce vodovodních sítí a objektů, průběžně podle technického stavu SEA dokumentace srpen 2004 Strana 40

42 4) výstavba nových vodovodů v rozvojových oblastech Karlovarského kraje (ÚP VÚC) do roku 2012 Rozvojové oblasti Karlovarského kraje byly definovány na podkladě Konceptu ÚP VÚC. Rozvojové oblasti zahrnuté do této skupiny byly projednány na jednání řídící komise dne 5.července 2003, 5) výstavba nových vodovodů v dnes nezásobovaných obcích a doporučených k výstavbě v PRVKUK do roku 2015 Skupina zahrnuje výstavbu vodovodů v obcích nacházejících se mimo rozvojové oblasti Karlovarského kraje. 6) stavba vodárenských zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu do roku 2020 Do skupiny jsou zařazeny stavby, které řeší zlepšení technického stavu infrastruktury, posílení vyšší zabezpečenosti dodávky vody a další opatření. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 41

43 4.3 Odvedení a čištění odpadních vod Předpoklady Obecné Z porovnání současných údajů s cílovým rokem 2015 je patrné, že dojde ke nárůstu obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV. Rovněž dojde k výraznému zvýšení množství odpadních vod čištěných na ČOV. Přesto však část odpadních vod nebude, z důvodu nedostačujících finančních zdrojů, likvidována na čistírnách odpadních vod. Způsoby odkanalizování Problém odvádění odpadních vod ze sídelních celků je možné řešit dvěma základními způsoby : odvážením odpadních vod po předcházející akumulaci v bezodtokých jímkách odváděním pomocí kanalizačních systémů Pro ekonomické posouzení obou zmiňovaných způsobů byl zpracován tzv. svozový plán, z něhož je patrné na kterou ze stávajících nebo navrhovaných čistíren odpadních vod budou zachycené odpadní vody odváženy k likvidaci. Na konci sledovaného období budou SEA dokumentace srpen 2004 Strana 42

44 tímto způsobem likvidovány odpadní vody 93% obyvatel kraje bude napojeno na kanalizaci a 6% obyvatel kraje bude vyvážet bezodtokové jímky na čistírny odpadních vod k likvidaci. Při použití druhého způsobu je možné použít následující řešení výstavbu nové kanalizační sítě dostavbu stávající kanalizační sítě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě Řešení odvádění odpadních vod pomocí výstavby nové kanalizační sítě bude nejčastěji aplikované u menších sídelních celků, u nichž je uvažováno s likvidací odpadních vod na nové čistírně odpadních vod. Toto řešení je doporučované i v obcích, které jsou v současnosti částečně odkanalizované, technický stav této kanalizace je však nevyhovující (nejčastěji se jedná o kanalizaci vybudovanou v rámci akce Z v průběhu 60. až 80 let). Při výstavbě nových kanalizačních systémů preferujeme (z ohledem na charakter a velikost obcí) převážně výstavbu oddílné kanalizace odvádějící pouze splaškové vody. K tomuto řešení vedou následující důvody: obce, které nemají dešťovou kanalizaci, mají obvykle odvádění dešťových vod řešeno jiným, rovněž vyhovujícím způsobem, výstavba pouze splaškové kanalizace je méně investičně náročná, což je při chronickém nedostatku investičních prostředků nejvýznamnější důvod, platným legislativním i technickým předpisům toto řešení plně odpovídá. Srážková voda odváděná oddílnou kanalizací (tzv. dešťovou kanalizací) je z hlediska vodního zákona vodou povrchovou, neboť se přirozeně vyskytla na zemském povrchu a je soustředěna a odváděna vodohospodářským dílem - dešťovou kanalizací - do vodního toku, tedy vody trvale tekoucí. dešťové vody z malých obcí ve srovnání s městy jsou méně znečištěny, při změně legislativních předpisů v budoucnosti je možné současný systém odvádění dešťových vod doplnit tak, aby první nejvíce znečištěná část dešťových vod byla jímána a postupně přečerpána na ČOV. Vzhledem ke značně rozdílné morfologii terénu na celém řešeném území, navrhujeme nejen systémy s klasickým gravitačním způsobem odvádění splaškových odpadních vod ale i moderní, u nás zatím výjimečně provozované systémy tlakové kanalizace, případně systémy kombinované. Výstavba nové kanalizační sítě je časově přímo provázána s výstavbou nové případně intenzifikací stávající čistírny odpadních vod. Řešení odvádění odpadních vod pomocí dostavby nové kanalizační sítě bude používáno pouze v lokalitách, v nichž je již v současnosti větší či menší část města či obce odkanalizována (nejčastěji jednotnou kanalizací). Pokud již v současnosti dostavba kanalizace probíhá ( nebo je realizace v pokročilé fázi přípravy) je toto řešení akceptováno bez ohledu na technický stav existující kanalizační sítě. Jinak je toto řešení akceptovatelné v případech, že technický stav stávající kanalizace je vyhovující ( tzn. že tato kanalizace již byla budována podle platných technických norem). Dostavba nové kanalizační sítě je časově přímo provázána s výstavbou nové případně intenzifikací stávající čistírny odpadních vod. Velice úzce propojené s předchozím řešením je i rekonstrukce stávající kanalizační sítě. Toto řešení bude používané u měst a obcí, u nichž byla realizována dostavba části kanalizace. Současně je však nutné zajistit i rekonstrukci stávajících stok. Se zahájením této rekonstrukce bude započato až po ukončení dostavby kanalizace a čistírny odpadních vod, s jejím ukončením je uvažováno nejpozději do r Během sledovaného období ( tj. do roku 2015) bude tedy zrekonstruovaná pouze poměrná část stávající kanalizace. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 43

45 Vliv zásobování obce pitnou vodou Jedním z hlavních faktorů jež zásadně ovlivňoval návrh nakládání s odpadními vodami v jednotlivých obcích, byla otázka, jakým způsobem je zajišťováno zásobování řešeného sídelního celku pitnou vodou. V obcích, v nichž jsou pro zásobování obyvatel využívány místní zdroje nacházející se přímo v obci ( nebo v její těsné blízkosti), má navrhované řešení v maximální možné míře znemožnit ohrožení kvality využívaných místních zdrojů vlivem vypouštění nedostatečně vyčištěných nebo vůbec nečištěných odpadních vod. Z těchto důvodů jsou pro tyto obce navrhovány pouze varianty uvažující s výstavbou nové kanalizační sítě (eventuálně dostavbou stávající kanalizační sítě) a centrální čistírny odpadních vod nebo s výstavbou nových a rekonstrukcí stávajících bezodtokých jímek, v nichž bude kompletně zachycována veškerá produkce odpadních vod. Tyto odpadní vody budou potom odváženy k likvidaci na některou ze stávajících nebo nově vybudovaných čistíren odpadních vod. Zbývající použité varianty, uvažující pro čištění odpadních vod s využíváním domovních mikročistíren jsou tedy používány pouze v obcích, v nichž je zásobování pitnou vodou zajišťováno z centrálních nebo místních vodovodů napojených na vzdálenější zdroje. Tímto způsobem je totiž eliminována možnost negativního dopadu nedostatečně vyčištěných odpadních vod na kvalitu zdrojů pitné vody z důvodu nevhodného nebo nedostatečného způsobu provozování těchto domovních mikročistíren. Pokud nebyla zjištěna v obci nebo v její těsné blízkosti dostatečně vhodná vodoteč, uvažují návrhy u menších sídelních celků varianta s výstavbou nových a rekonstrukcí stávajících bezodtokých jímek, u větších sídelních celků potom s výstavbou nové kanalizační sítě pro odvádění pouze splaškových vod, které budou následně převedeny ( např. přečerpávány) na čistírnu v jiném městě či obci. U malých obcí je možné za určitých podmínek ( vyhovující geologické, hydrogeologické a morfologické poměry) uvažovat i s využitím domovních mikročistíren s následujícím vsakováním vyčištěných odpadních vod. Nutnou podmínkou pro toto řešení je však zpracování doplňujících průzkumných prací. Protože tyto podklady nebyly k dispozici, nejsou tato řešení ve zpracované dokumentaci navrhována. Rovněž návrh některé z variant, uvažujících s použitím domovních mikročistíren, je podmíněn existencí vyhovující vodoteče. Vliv ekologicky významných území Dalším zohledněným faktorem je výskyt chráněných oblastí - mimo již zmiňovaných místních zdrojů využívaných i nadále pro zásobování obyvatel pitnou vodou se jedná např. o ochranná pásma vodárenského zdroje, chráněné krajinné oblasti, chráněné oblasti přirozené akumulace vod atd. Pro obce, nacházející se uvnitř některých ekologicky významných lokalit ( CHOPAV Krušné hory, CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les, ochranná pásma zdrojů léčivých vod) jsou navrhovány pouze varianty uvažující s výstavbou nové kanalizační sítě (eventuálně dostavbou stávající kanalizační sítě) a centrální čistírny odpadních vod nebo s výstavbou nových a rekonstrukcí stávajících bezodtokých jímek, v nichž bude kompletně zachycována veškerá produkce odpadních vod Výpočet produkce odpadních vod Upřesnění vývoje produkce odpadních vod a znečištění, t.j. nejdůležitějších hodnot pro stanovení způsobu nakládání s odpadními vodami, je potřeba rozdělit do dvou částí - na výpočet produkce odpadních vod komunálního charakteru (tj. produkce odpadních vod od SEA dokumentace srpen 2004 Strana 44

46 trvale nebo přechodně žijících obyvatel) a na stanovení produkce odpadních vod ze sektoru průmyslu, zemědělství a vybavenosti. Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva Základním předpokladem, ze kterého je odvozen výpočet produkce odpadních vod, je úvaha, že v převážné části všech sídelních celků je vyprodukované množství odpadních vod od obyvatelstva shodné s množstvím spotřebované pitné vody. Při stanovení této hodnoty vycházíme z následujících údajů : u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 150 l/os den u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 80 l/os den u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 100 l/os den u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 20 l/os den Neméně důležitou hodnotou pro optimální návrh způsobu likvidace odpadních vod je i stanovení produkce znečištění (charakterizovanou ukazatelem BSK5) v jednotlivých, výše specifikovaných kategoriích u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 60 g/os den u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 20 g/os den u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 30 g/os den u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 15 g/os den Produkce dalších ukazatelů znečištění je odvozena podle specifických hodnot vztažených k tzv. ekvivalentnímu obyvateli : nerozpustné látky ( NL) CHSK N-celk. N-NH4 P-celk. 55 g/os den 110 g/os den 8 g/os den 5,2 g/os den 2 g/os den Počet ekvivalentních obyvatel byl stanoven přepočtem podle znečištění BSK5-60 g/os den. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 45

47 Výpočet produkce odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a vybavenosti Údaje o produkci odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a z objektů občanské vybavenosti jsou odvozeny ze získaných podkladů (např. dotazníkové akce) a z hodnoty specifické potřeby pitné vody fakturované pro ostatní odběratele Koncepce nakládání s odpadními vodami Řešení problematiky odvádění a likvidace odpadních vod v sídelních celcích nabízí řadu možností, které je však možné rozdělit do dvou základních kategorií : řešení lokálními prostředky centralizované řešení Současně provozované způsoby nevyhovují požadavkům plynoucím z vládního nařízení 61/2003 Sb. Navrhované řešení však musí jednoznačně plnit požadavky vodohospodářského orgánu na vypouštění odpadních vod. Obecně je však pro obce této velikosti stanovena pouze minimální úroveň těchto požadavků, daná nařízením 61/2003 Sb. Pro řešení se tedy nabízí řada možností : a) řešení lokálními prostředky - úplné vybavení obce bezodtokými jímkami - vybavení obce domovními mikročistírnami s příp. dostavbou kanalizace - vybavení obce domovními mikročistírnami doplněnými o bezodtoké jímky b) centrální řešení pomocí nové oddílné kanalizační sítě a čistírny odpadních vod c) centrální řešení pomocí nové čistírny odpadních vod a rekonstruované a dostavěné kanalizační sítě d) centrální řešení pomocí výstavby či dostavby nové kanalizační sítě s napojením města či obce na čistírnu odpadních vod sousední obce Základní vyhodnocovací kritéria Vlastní návrh technického řešení odvádění a likvidace odpadních vod je vypracován na podkladě výpočtů celkových investičních nákladů, výrobních nákladů (tzn. nákladů potřebných na vyčištění celoroční produkce odpadních vod), místních územních vlivů (viz kapitola -Přehled vstupních údajů) a na základě konzultací s objednatelem v průběhu prací. Při konkrétních návrzích postupoval zpracovatel podle následujících, v průběhu prací projednaných, pravidel. Navržené řešení Rozbor jednotlivých ukazatelů bezodtoké jímky celkové náklady na výstavbu jímek a na likvidaci produkce odpadních vod v průběhu 12 let jsou menší než u varianty uvažující s výstavbou kanalizace a centrální čistírny odpadních vod nebo většího množství domovních mikročistíren obec se nachází v ekologicky významném území SEA dokumentace srpen 2004 Strana 46

48 Navržené řešení Rozbor jednotlivých ukazatelů Bezodtoké jímky v obci se nenacházejí vhodné recipienty (trvalé, dostatečně vhodné vodní toky) zásobování obce pitnou vodou je zajišťováno z místních zdrojů Domov. mikročistírny celkové náklady na výstavbu domovních mikročistíren a náklady na likvidaci produkce odpadních vod v průběhu 12 let jsou menší než u varianty uvažující s akumulací odpadních vod a odvozem na ČOV investiční náklady na výstavbu centrální čistírnu a kanalizační sítě a náklady na likvidaci produkce odpadních vod v průběhu 12 let jsou vyšší než na výstavbu domovních mikročistíren v obci se nacházejí vhodné recipienty obec se nenachází v ekologicky významném území CHOPAV, národní park zásobování obce pitnou vodou není zajišťováno z místních zdrojů centrální čistírny celkové náklady na výstavbu čistírny odpadních vod a s kanalizací kanalizační sítě a náklady na likvidaci produkce odpadních vod v průběhu 12 let jsou menší než u varianty uvažující s akumulací odpadních vod a odvozem na ČOV investiční náklady na výstavbu centrální čistírnu a kanalizační sítě jsou nižší než na výstavbu domovních mikročistíren v obci se nenacházejí vhodné recipienty ( odpadní vody budou přečerpávány na sousední čistírnu) obec se příp. nachází v ekologicky významném území zásobování obce pitnou vodou je zajišťováno z místních zdrojů Při volbě výsledné varianty bylo jednoznačně preferováno kritérium celkových minimálních nákladů potřebných na vybudování investičních celků - jímek, mikročistíren, čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí - a na likvidaci produkce odpadních vod v průběhu 12 let. Časový údaj 12 let odpovídá zhruba období, po jehož uplynutí lze předpokládat s vynaložením vyšších investičních nákladů na obměnu strojního zařízení. Na základě těchto pravidel byl pro jednotlivé sídelní celky navržen ekologicky i ekonomicky optimální způsob nakládání s odpadními vodami Vymezení realizačních preferencí Priority pro výstavbu kanalizací a ČOV byly definovány na podkladě Metodického pokynu pro zpracování Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a na základě jednání s objednateli. Pro kanalizace a ČOV byly schváleny priority výstavby v tomto znění: 1. a) realizace probíhajících nebo připravených akcí a realizace akcí ve vybraných aglomeracích nad EO (zařazených do tabulky B Usnesení vlády ČR č.1236 z r. 2002) do roku 2006 b) realizace v aglomeracích s počtem 2 10 tis. EO do roku a) výstavba nových kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel, nacházejících se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a v ekologicky citlivém území do roku 2012 SEA dokumentace srpen 2004 Strana 47

49 b) výstavba ČOV v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel, které mají vybudovanou kanalizační síť do roku rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů průběžně podle technického stavu 4. výstavba nových kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel, nacházejících se v rozvojových oblastech Karlovarského kraje (ÚP VÚC), které v současnosti nejsou vybaveny vhodným sběrným systémem do roku výstavba nových kanalizací a ČOV v ostatních obcích bez kanalizace a doporučených k výstavbě v PRVKUK do roku výstavba či rekonstrukce kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu do roku Shrnutí Zásobování pitnou vodou Z porovnání koláčových grafů pro rok 2002 a 2015 je patrný očekávaný nárůst počtu zásobených obyvatel z veřejných vodovodů a pokles obyvatel zásobených z individuálních zdrojů. Počet obyvatel zásobených z veřejných vodovodů se tak z výší na 97,51 %. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 48

50 Vymezení realizačních preferencí Priority pro výstavbu vodovodů byly definovány na podkladě Metodického pokynu pro zpracování Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a na základě jednání s objednateli. Pro vodovody byly schváleny priority výstavby v tomto znění: 1) zabezpečení jakosti vody ve zdrojích, kde jejich současný stav může ohrozit zdravotní stav obyvatelstva (jakost pitné vody) do roku 2005 Opatření se dotýkají především zdrojů a úpraven vody. Sledováno je dodržování vyhl. č. 376/2000 Sb. Opatření jsou navrhována u všech zdrojů, či úpraven vody, kde byly na základě poskytnutých podkladů zjištěny nedostatků při dodržování některého z ukazatelů jakosti kvality vody. Do skupiny jsou zpravidla zahrnuty investice zařazené v Regionálních plánech implementace a realizované v rámci některých z projektů (např.ispa apod.), 2) nové stavby, případně náhrada staveb jejichž technický stav ohrožuje provoz systému, do roku 2005 Do skupiny jsou zařazeny nové investice do systému dopravy a zásobení vodou, případně i nové zdroje pitné vody. Upřednostňovány jsou opět stavby zařazené do RPI. Do skupiny jsou zahrnuty stavby v současnosti rozestavěné nebo připravené k realizaci, 3) rekonstrukce vodovodních sítí a objektů, průběžně podle technického stavu SEA dokumentace srpen 2004 Strana 49

51 4) výstavba nových vodovodů v rozvojových oblastech Karlovarského kraje (ÚP VÚC) do roku 2012 Rozvojové oblasti Karlovarského kraje byly definovány na podkladě Konceptu ÚP VÚC. Rozvojové oblasti zahrnuté do této skupiny byly projednány na jednání řídící komise dne 5.července 2003, 5) výstavba nových vodovodů v dnes nezásobovaných obcích a doporučených k výstavbě v PRVKUK do roku 2015 Skupina zahrnuje výstavbu vodovodů v obcích nacházejících se mimo rozvojové oblasti Karlovarského kraje. 6) stavba vodárenských zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu do roku 2020 Do skupiny jsou zařazeny stavby, které řeší zlepšení technického stavu infrastruktury, posílení vyšší zabezpečenosti dodávky vody a další opatření Odvedení a čištění odpadních vod SEA dokumentace srpen 2004 Strana 50

52 Z porovnání současných údajů s cílovým rokem 2015 je patrné, že dojde ke nárůstu obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV. Rovněž dojde k výraznému zvýšení množství odpadních vod čištěných na ČOV. Přesto však část odpadních vod nebude, z důvodu nedostačujících finančních zdrojů, likvidována na čistírnách odpadních vod. Vymezení realizačních preferencí Priority pro výstavbu kanalizací a ČOV byly definovány na podkladě Metodického pokynu pro zpracování Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a na základě jednání s objednateli. Pro kanalizace a ČOV byly schváleny priority výstavby v tomto znění: 1. a) realizace probíhajících nebo připravených akcí a realizace akcí ve vybraných aglomeracích nad EO (zařazených do tabulky B Usnesení vlády ČR č.1236 z r. 2002) do roku 2006 b) realizace v aglomeracích s počtem 2 10 tis. EO do roku a) výstavba nových kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel, nacházejících se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a v ekologicky citlivém území do roku 2012 b) výstavba ČOV v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel, které mají vybudovanou kanalizační síť do roku 2014 SEA dokumentace srpen 2004 Strana 51

53 3. rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů průběžně podle technického stavu 4. výstavba nových kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel, nacházejících se v rozvojových oblastech Karlovarského kraje (ÚP VÚC), které v současnosti nejsou vybaveny vhodným sběrným systémem do roku výstavba nových kanalizací a ČOV v ostatních obcích bez kanalizace a doporučených k výstavbě v PRVKUK do roku výstavba či rekonstrukce kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu do roku Ekonomické důsledky Zásobování pitnou vodou V obcích, kde se vodovod v rámci PRVKÚK stavět nebude zůstane situace stejná. V obcích, kde se vodovod bude stavět je nutno počítat v případě připojení s investicí do vodovodní přípojky a následným placením vodného. Odvádění a čištění odpadních vod V obcích, kde i nadále nebude kanalizace a odpadní vody budou zachycovány v jímkách a sváženy na některou z okolních čistíren, zůstane situace stejná jako dosud. Obyvatelé si budou za vyvezení jímky platit. V obcích, kde se budou stavět a rekonstruovat septiky je nutno počítat s náklady spojené s jejich výstavbou či rekonstrukcí. V obcích, kde se bude kanalizace stavět je nutno počítat s náklady na vybudování kanalizační přípojky a placením vodného a stočného Sociální důsledky Pro každou obec znamená navržená výstavba či rekonstrukce ať už vodovodu či kanalizace zvýšení životní úrovně jejího obyvatelstva a lepší ochranu před zdravotními riziky plynoucími ze současné špatné kvality pitné vody nebo z nedostatečného odvádění a likvidace odpadních vod. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 52

54 5 Navržená opatření k dosažení specifických cílů PRVKÚK 5.1 Souhrn navržených opatření Pro dosažení cílů uvedených v Plánu rozvoje je navržena řada opatření. Jde zejména o konkrétní technická opatření, která ve svém souhrnu mají zabezpečit naplnění definovaných cílů. č. Formulace opatření oblast 1 Vybudování nových zdrojů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu vodovody 2 Úprava a rekonstrukce stávajících zdrojů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu vodovody 3 Vybudování nových úpraven vody vodovody 4 Úprava a rekonstrukce stávajících úpraven vody vodovody 5 Vybudování nových vodárenských objektů (vodojemy, čerpací stanice, armaturní komory, apod.) Vodovody 6 Úprava a rekonstrukce stávajících objektů (vodojemy, čerpací stanice, armaturní komory, apod.) Vodovody 7 Vybudování nových vodovodních řadů (přívodné řady mezi jednotlivými objekty, rozváděcí řady po spotřebištích apod.) Vodovody 8 Úprava a rekonstrukce stávajících vodovodních řadů (přívodné řady mezi jednotlivými objekty, rozváděcí řady po spotřebištích apod.) Vodovody 9 Vybudování nových čistíren odpadních vod Kanalizace 10 Rekonstrukce a intenzifikace čistíren odpadních vod Kanalizace 11 Vybudování nových objektů na kanalizačním systému (čerpací stanice, odlehčovací komory, apod.) Kanalizace 12 Rekonstrukce a úprava stávajících objektů na kanalizačním systému (čerpací stanice, odlehčovací komory, apod.) Kanalizace 13 Vybudování nových kanalizačních řadů a stokových systémů Kanalizace 14 Rekonstrukce a úprava stávajících kanalizačních řadů a stokových systémů Kanalizace 15 Vypracování jednotné krajské koncepce vodovodů a kanalizací SEA dokumentace srpen 2004 Strana 53

55 5.2 Zhodnocení souladu navržených opatření v rámci PRVKŮK se strategickými cíly ochrany ŽP Posouzení souladu navržených opatření v rámci PRVKÚK se strategickými cíli ochrany životního prostředí a vyhodnocení jejich možných vlivů na jednotlivé složky ŽP je provedeno formou tabulek pomocí kvantitativního hodnocení stupnicí 2 až +2. Výsledné celkové hodnocení udává tabulka v příloze 3. Tabulky rozborů jednotlivých opatření jsou v přílohách Z celkové tabulky je patrné, že navržená opatření v rámci PRVKÚK nejvíce směřují ke stejným strategickým cílům jako specifické cíle tj. : Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky Plánování v oblasti vod Implementace směrnic EU, přibližování se jejím standardům Z navržených opatření PRVKÚK pak splňují nejvíce strategických cílů ochrany ŽP následující opatření : Vybudování nových čistíren odpadních vod Intenzifikace a rekonstrukce ČOV Vybudování nových kanalizačních řadů a stokových systémů Rekonstrukce a úprava stávajících kanalizačních řadů a stokových systémů SEA dokumentace srpen 2004 Strana 54

56 6 Zhodnocení možných vlivů realizace PRVKÚK na ŽP 6.1 Předpokládané významné vlivy PRVKÚK na ŽP Uvedená opatření byla posuzována z hlediska jejich souladu se strategickými cíli ochrany ŽP.Dále byl posouzen vliv jejich realizace na jednotlivé složky životního prostředí, uvedené v následující tabulce: Složky ŽP Obyvatelstvo během stavby Obyvatelstvo po dokončení stavby Ovzduší zápach Voda - charakter odvodnění Voda - změna hydrologie území Voda čistota Půda zábor Půda znečištění Horninové prostředí Flóra a fauna Budovy statika Doprava Související stavby Rozvoj navazující infrastruktury Ostatní hluk 6.2 Zhodnocení významných vlivů PRVKÚK na ŽP Vyhodnocení možných významných vlivů navržených opatření v rámci PRVKÚK na jednotlivé složky ŽP je provedeno formou tabulek pomocí kvantitativního hodnocení stupnicí 2 až +2. Výsledné celkové hodnocení udává tabulka v příloze 4. Rozbory možných vlivů jednotlivých opatření jsou v přílohách Z celkové tabulky vychází následující vyhodnocení : Nejvíce postiženou složkou životního prostředí při realizaci PRVKÚK bude : Obyvatelstvo během výstavby Doprava Flóra a fauna, pokud bude přímo narušena stavbou Půda její zábor v případě nových staveb Budovy statika v případě ohrožení výkopy Související stavby především nová komunikace Realizace PRVKÚK bude mít kladný vliv na tyto složky ŽP : Obyvatelstvo po výstavbě zlepšení životní úrovně, ochrana před zdravotními riziky Navazující infrastruktura kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky SEA dokumentace srpen 2004 Strana 55

57 Největší negativní vliv na složky ŽP mají tyto opatření PRVKÚK : Vybudování nových úpraven vody Vybudování nových vodovodních řadů Rekonstrukce stávajících vodovodních řadů Vybudování nových kanalizačních řadů a stokových systémů Největší pozitivní vliv na složky ŽP mají tyto opatření PRVKÚK : Intenzifikace a rekonstrukce stávajících ČOV Rekonstrukce a úprava stávajících kanalizačních řadů a stokových systémů Vybudování nových čistíren odpadních vod Vybudování či rekonstrukce objektů na stávajících kanalizačních systémech Většinu negativních vlivů na jednotlivé složky ŽP lze minimalizovat jak je uvedeno v následující kapitole. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 56

58 7 Opatření zajišťující eliminaci negativních vlivů na ŽP Obyvatelstvo během stavby Jedná se zejména o hluk strojů, prach, dočasné zábory půdy, nebezpečí pádu do výkopů atd. Tyto vlivy se vyskytují převážně v intravilánu v blízkosti domů a můžeme jim zabránit zvolením správných technologií jako je bezvýkopová technologie, protlaky, relining, burstlining, hornický způsob. K těmto technologiím přistupujeme při úzkých ulicích bez zelených ploch, kde není dostatek místa pro výkopy a vodovod či kanalizace bude nebo je umístěna ve větší hloubce. Rozhodující roli hrají i geologické a hydrogeologické poměry. Hluk eliminujeme použitím vhodných strojů a jejich pracovní dobou. Prašnost lze snížit častějším kropením. Zápach v ovzduší Tato problematika se týká čistíren odpadních vod a jejich kalového hospodářství. Většinou se tento problém řeší hygienickým pásmem v okolí čistírny a vhodným zpracováním kalu. Charakter odvodnění Jednotné stokové sítě mnohonásobně urychlují dešťový odtok díky odvodnění velkých zpevněných ploch. Mohou tak způsobit u vyústění odlehčovacích stok menší povodeň. Dnes se proto přechází na budování splaškových oddílných soustav obzvláště v menších obcích, kde je větší množství zelených ploch. Variantou je také budování retenčních dešťových nádrží. Dešťové vody jsou odváděny pouze z komunikací ideálně formou příkopů nebo vlastní oddílnou kanalizací. Půda zábor Trvalý zábor půdy se týká především větších staveb, jako jsou úpravny či vodojemy. Je vhodné ke stavbě co nejvíce využít stávajících stavebních pozemků, ke kterým vede komunikace. U uloženého potrubí se nedá přímo mluvit o záboru, neboť pozemek nad potrubím lze využívat. Je jen zatížen věcným břemenem. O dočasném záboru můžeme mluvit v případě uložení výkopku. Dálkové přivaděče jsou většinou vedeny v komunikacích nebo podél nich a případně volně přes pole. Flóra a fauna Vliv na flóru a faunu je negativní tam, kde se vytváří nový stavební pozemek, používá se hodně technika, provádí se velké terénní úpravy či se provede odvodnění pozemku. Zpravidla tento problém nastává u rozsáhlejších staveb v blízkosti lesů, luk, polí a vodních ploch. Tento vliv lze minimalizovat použitím vhodných strojů a minimalizováním zásahů do současného hydrologického a geomorfologického stavu. Omezení prašnosti má v tomto směru také velký význam. Budovy V úzkých ulicích, kde není dostatek místa a potrubí je či má být uloženo do větší hloubky, vyvstává otázka ohrožení statiky blízkých budov. Otevřené výkopy musí být řádně paženy a vzdálenost od základů musí odpovídat minimálním vzdálenostem, jež jsou dány úhlem vnitřního tření zeminy. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 57

59 Doprava Doprava je při výstavbě či rekonstrukci vodovodů a kanalizací omezena velmi často. V případě uložení kanalizace do osy vozovky a použití výkopové technologie jde o maximální omezení, neboť část vozovky zabere výkop a část dočasné uložení výkopku. V malých obcích není s dopravní obslužností problém. Horší situace nastává ve větších městech, kde je doprava intenzivnější. Pak opět přichází možnost využití bezvýkopových technologií. Související stavby Pokud je stávající vodovod či kanalizace vedena ve vozovce, nebo ji v ní hodláme navrhnout, musíme v případě výstavby či rekonstrukce počítat s jejím narušením a následnou opravou. V případě, že je komunikace ve špatném technickém stavu, lze toho využít k současné opravě. Při vedení trasy v extravilánu se tomuto můžeme vyhnout vedením souběžně podél komunikace při okraji pole. V intravilánu lze využít zelených pásů. Ostatní vlivy hluk V blízkosti čerpacích stanic či čistíren musíme udržovat hladinu hluku v určitých mezích stanovených příslušnými normami. Toho docílíme výběrem vhodných tichých zařízení a případnou zvukovou izolací staveb. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 58

60 8. Monitoring Systém sledování reálných dopadů PRVKÚK Dosažení jednotlivých strategických cílů ochrany ŽP v rámci realizace PRVKÚK lze sledovat pomocí sady ukazatelů. SEA tým doporučil vybrané ukazatele z udržitelného rozvoje (dle metodiky) v tomto rozsahu : 1 Roční odběry podzemní a povrchové vody % 2 Spotřeba vody v domácnostech na osobu l/os/den 3 Zásoby podzemních vod 4 Koncentrace fekálních koliformních bakterií ve sladkých vodách % 5 BSK ve vodách mg/l 6 Čištění odpadních vod % 7 Vypouštění N a P do povrchových vod t/rok 8 Index řas 9 Domácí obnovitelné vodní zdroje m 3 /osoba 10 Koncentrace rozpuštěného kyslíku mg/l 11 Koncentrace fosforu mg/l 12 Rozpuštěné látky mg/l 13 Přístup k pitné vodě (podíl populace s dostupnou nezáv. pitnou vodou) % Před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů Zpracovatelé jednotlivých projektů, které budou předkládány pro financování v rámci jednotlivých programových dokumentů, by měli mít možnost provedení nepovinného předprojektového environmentálního hodnocení připravovaných projektů. Toto hodnocení lze provádět pomocí tabulek připravených dle rámcové Předlohy A (viz níže). Poskytování těchto služeb by měl zajišťovat zprostředkovatelský orgán nebo jiný subjekt, který bude mít k této činnosti pověření od řídícího orgánu. Provedení tohoto hodnocení poskytne žadatelům informace o možnostech eliminace případných negativních dopadů jednotlivých připravovaných projektů na ŽP. Toto hodnocení zároveň pomůže maximalizovat ekologický přínos projektu již v počáteční fázi jeho přípravy. Toto hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace. Předloha č. A: Před-projektové environmentální hodnocení Projekt Bude posouzení vlivů projektu na životní prostředí vyžadováno dle platné legislativy ČR a EU? - ANO - NE Jaký je vliv projektu na strategické cíle ochrany ŽP pro daný programový dokument Předběžné hodnocení vlivů Doporučení úpravy projektu pro pozitivní bez vlivu negativní SEA dokumentace srpen 2004 Strana 59

61 Relevantní strategické cíle OŽP dílčí ukazatele jejich plnění - Doplňkové strategické cíle OŽP (specifické cíle OŽP pro jednotlivé programové dokumenty) - dílčí ukazatele jejich plnění Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení Formální environmentální hodnocení bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení pro udělení dotace v rámci jednotlivých programových dokumentů. Toto hodnocení bude prováděno pro všechny projekty a lze ho provádět pomocí tabulek připravených dle rámcové Předlohy B (viz níže). Toto hodnocení by měla provádět dílčí hodnotící komise projektů. Toto hodnocení bude mj. i určovat závazné podmínky pro přidělení finančních prostředků. Dodržení těchto podmínek bude kontrolováno v rámci sledování realizace projektů. Jejich nedodržení v průběhu realizace může vést k změně rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na daný projekt. Projekty, které vyžadují posouzení vlivů projektu na životní prostředí podle platné legislativy ČR a EU pro hodnocení vlivů projektů na životní prostředí bude navíc nutno posoudit dle podrobného postupu, který bude stanoven MŽP. Předloha B: Formální environmentální hodnocení Projekt Jaký je vliv projektu na relevantní strategické cíle ochrany ŽP pro daný programový dokument Kvantitativní hodnocení jednotlivých relevantních ukazatelů s případným slovním vysvětlením (informace podává předkladatel projektu) Hodnocení jednotlivých relevantních ukazatelů (provádí výběrová komise) Závazné podmínky pro přidělení prostředků ze strukturálních fondů či fondu soudržnosti (provádí výběrová komise) Relevantní strategické cíle OŽP - dílčí ukazatele jejich plnění - Doplňkové strategické cíle OŽP (specifické cíle OŽP pro jednotlivé programové dokumenty) - dílčí ukazatele jejich plnění SEA dokumentace srpen 2004 Strana 60

62 9 Závěr Zpracovatelem dokumentu Posouzení vlivů Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (dále PRVKÚK) na životní prostředí je odborný SEA tým společnosti VRV a.s. Zpracování této SEA dokumentace naplňuje potřeby posouzení dle požadavků české legislativy ( 14 zákona č.244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí) a bylo zadáno jako jedna z podmínek smlouvy o dílo. Posouzení vlivů navržené koncepce na životní prostředí po obsahové stránce odpovídá metodice vydané Ministerstvem Životního Prostředí (Metodika posuzování vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí, MŽP, edice Planeta, 3/2001). Posuzovaná koncepce (Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje) je vypracována k horizontu roku 2015 a tento dokument by se měl po svém schválení orgány kraje stát jedním ze základních dokumentů nezbytných pro rozhodovací činnost v oblastech, vztahujících se k vodnímu hospodářství. Celkově lze posouzení považovat za uspokojivé neboť většina hodnotících ukazatelů byla splněna. Součástí posouzení je návrh systému sledování reálných dopadů koncepce formou monitorovacích ukazatelů. Dle nich lze pak hodnotit, zda navržená koncepce vede ke splnění strategických cílů ochrany ŽP. Součástí systému sledování reálných dopadů PRVKÚK jsou i postupy ekologického hodnocení projektů pro implementaci koncepce. Zpracovatel SEA doporučuje environmentální hodnocení předkládaných projektů ve dvou stupních : 1) Předprojektové hodnocení, které zefektivní přípravu projektové dokumentace a umožní včas identifikovat oblasti možných negativních interakcí s životním prostředím. Toto hodnocení je nepovinné. 2) Formální hodnocení, které bude povinnou součástí rozhodování o podpoře jednotlivých projektů. Jeho provedení umožní detailně posoudit míru zohlednění referenčních cílů ochrany životního prostředí na úrovni jednotlivých předkládaných projektů. SEA dokumentace srpen 2004 Strana 61

63 10 Literatura 1. Ministerstvo životního prostředí, (2001): Metodika posuzování vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí, edice Planeta; 2. Směrnice EP a Rady č. 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí; 3. Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí; 4. Státní politika životního prostředí 5. Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství 6. Posouzení vlivů Koncepce vodohospodářské politiky Mze na životní prostředí, ČZU, Praha Program rozvoje Karlovarského kraje, Krajský úřad Karlovarského kraje, Posouzení vlivů Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje na ŽP (SEA dokumentace) SEA dokumentace srpen 2004 Strana 62

64 11 PŘÍLOHY

65 Příloha 1 Schéma principu zpracování SEA dokumentace

66 Schema postupu při zpracování SEA dokumentace k PRVKÚK STRATEGICKÉ CÍLE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (stanovení na základě různých mezinárodních a národních strategií) Hodnocení souladu přizpůsobení koncepce SPECIFICKÉ CÍLE PRVKÚK (Soulad cílů PRVKÚK se strategickými cíli ochrany ŽP) hodnocení souladu návrh opatření VLIVY NA SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (obyvatelstvo, flóra, fauna, krajina, půda, voda, ovzduší atd.) možné vlivy při realizaci opatření k eliminaci vlivů OPATŘENÍ PRVKÚK (Tato opatření by měla vést k dosažení specifických cílů PRVKÚK) Legenda SOUČÁST PRVKÚK ZPRACOVATEL SEA DOKUMENTACE

67 Příloha 2 Tabulka vyhodnocení souladu specifických cílů PRVKÚK se strategickými cíly ochrany životního prostředí

68 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU SPECIFICKÝCH CÍLŮ PRVKÚK SE STRATEGICKÝMI CÍLY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. Strategický cíl ochrany ŽP Specifický cíl PRVKÚK č. zabezpečení kapacity zdrojů pitné vody zabezpečení kvality zdrojů pitné vody opatření na vodárenských systémech výstavbu nových vodovodů rekonstrukce vodovodních sítí a objektů Kanalizační systém u aglomerací nad obyvatel Čištění odpadních vod v aglomeracích větších než obyvatel ČOV nad EO splní limit pro dusík a fosfor Ochrana vodních zdrojů výstavbou kanalizací a ČOV Zajištění přiměřeného čištění v aglomeracích menším než obyvatel kde existuje kanalizace Návrh rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů Likvidace odpadních vod v obcích bez kanalizace Stavba kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu V.1 V.2 V.3 V.4 V.5 K.1 K.2 K.3 K.4 K.5 K.6 K.7 K.8 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a 1 kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS Vypracování jednotné krajské koncepce vodovodů a kanalizací 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod EO Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu Ochrana vodních zdrojů Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod Rozšíření vodovodních sítí Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení 9 eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky Ochrana půdy před kontaminací Plánování v oblasti vod Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU

69 Příloha 3 Celková tabulka vyhodnocení souladu navržených opatření v rámci PRVKÚK se strategickými cíli ochrany ŽP

70 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ V RÁMCI PRVKÚK SE STRATEGICKÝMI CÍLY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. Strategický cíl ochrany ŽP Navržené opatření č. Vybudování nových zdrojů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu Úprava a rekonstrukce stávajících zdrojů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu Vybudování nových úpraven vody Úprava a rekonstrukce stávajících úpraven vody Vybudování nových vodárenských objektů (vodojemy, čerpací stanice, armaturní komory, apod.) Úprava a rekonstrukce stávajících objektů (vodojemy, čerpací stanice, armaturní komory, apod.) Vybudování nových vodovodních řadů (přívodné řady mezi jednotlivými objekty, rozváděcí řady po spotřebištích apod.) Úprava a rekonstrukce stávajících vodovodních řadů (přívodné řady mezi jednotlivými objekty, rozváděcí řady po spotřebištích apod.) Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a 1 kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady /271/EHS Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu 2 připojených obyvatel, v obcích pod EO Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace 3 kalu Ochrana vodních zdrojů Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod Rozšíření vodovodních sítí Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení 9 eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu) Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky Ochrana půdy před kontaminací Plánování v oblasti vod Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU Vybudování nových čistíren odpadních vod Rekonstrukce a intenzifikace čistíren odpadních vod 10 Vybudování nových objektů na kanalizačním systému (čerpací stanice, odlehčovací komory, apod.) 11 Rekonstrukce a úprava stávajících objektů na kanalizačním systému (čerpací stanice, odlehčovací komory, apod.) 12 Vybudování nových kanalizačních řadů a stokových systémů 13 Rekonstrukce a úprava stávajících kanalizačních řadů a stokových systémů 14

71 Příloha 4 Celková tabulka vyhodnocení možných vlivů navržených opatření v rámci PRVKÚK na jednotlivé složky ŽP

72 TABULKA VYHODNOCENÍ MOŽNÝCH VLIVŮ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ V RÁMCI PRVKÚK NA JEDNOTLIVÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. Složka životního prostředí Opatření v rámci PRVKÚK č. Vybudování nových zdrojů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu Úprava a rekonstrukce stávajících zdrojů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu Vybudování nových úpraven vody Úprava a rekonstrukce stávajících úpraven vody Vybudování nových vodárenských objektů (vodojemy, čerpací stanice, armaturní komory, apod.) Úprava a rekonstrukce stávajících objektů (vodojemy, čerpací stanice, armaturní komory, apod.) Vybudování nových vodovodních řadů (přívodné řady mezi jednotlivými objekty, rozváděcí řady po spotřebištích apod.) Úprava a rekonstrukce stávajících vodovodních řadů (přívodné řady mezi jednotlivými objekty, rozváděcí řady po spotřebištích apod.) Vybudování nových čistíren odpadních vod Rekonstrukce a intenzifikace čistíren odpadních vod Vybudování nových objektů na kanalizačním systému (čerpací stanice, odlehčovací komory, apod.) Rekonstrukce a úprava stávajících objektů na kanalizačním systému (čerpací stanice, odlehčovací komory, apod.) 1 Obyvatelstvo během stavby Obyvatelstvo po dokončení stavby Ovzduší - zápach Voda - charakter odvodnění Voda - změna hydrologie území Voda - čistota Půda - zábor Půda - znečištění Horninové prostředí Flóra a fauna Budovy Doprava Související stavby Rozvoj navazující infrastruktury Ostatní - hluk Vybudování nových kanalizačních řadů a stokových systémů 13 Rekonstrukce a úprava stávajících kanalizačních řadů a stokových systémů 14

73 Přílohy 5 18 Tabulky podrobného vyhodnocení souladu jednotlivých navržených opatření v rámci PRVKÚK se strategickými cíli ochrany ŽP a vyhodnocení jejich možných vlivů na jednotlivé složky ŽP

74 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Vybudování nových zdrojů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS 0 není souvislost 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod 0 není souvislost EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu 0 není souvislost 4 Ochrana vodních zdrojů 0 není souvislost 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod 0 není souvislost 6 Rozšíření vodovodních sítí +2 obce bez vodovodu v okolí nového zdroje 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody +2 nahrazení špatných zdrojů či zvýšení kapacity 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí +1 v rámci napojení na nový zdroj 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) 0 není souvislost 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +2 kvalitnější zdroj pitné vody, větší kapacita 11 Ochrana půdy před kontaminací 0 není souvislost 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj vodovodu 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 kvalitnější zdroj pitné vody, větší kapacita TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -1 většinou mimo obec, doprava materiálu 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +2 kvalitnější zdroj pitné vody 3 Ovzduší - zápach 0 nemá vliv 4 Voda - charakter odvodnění 0 nemá vliv 5 Voda - změna hydrologie území -1 změna hydrologického režimu dle odběru 6 Voda - čistota 0 nemá vliv 7 Půda - zábor -1 v místě zdroje, příjezd 8 Půda - znečištění 0 nemá vliv 9 Horninové prostředí -1 narušení v případě hloubkových vrtů 10 Flóra a fauna -1 narušení stavbou 11 Budovy - statika 0 nemá vliv 12 Doprava -1 doprava materiálu po komunikacích 13 Související stavby -1 příjezd, úpravna vody, odvodné potrubí 14 Rozvoj navazující infrastruktury +2 rozšíření vodovodu 15 Ostatní - hluk 0 nemá vliv

75 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Úprava a rekonstrukce stávajících zdrojů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS 0 není souvislost 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod 0 není souvislost EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu 0 není souvislost 4 Ochrana vodních zdrojů +1 zvýšení ochrany zdroje 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod 0 není souvislost 6 Rozšíření vodovodních sítí +1 při zvýšení kapacity zdroje možnost připojení 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody +2 modernizace zařízení 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí +1 v rámci rekonstrukce zdroje 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) 0 není souvislost 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +2 zvýšení kvality, či kapacity zdroje pitné vody 11 Ochrana půdy před kontaminací 0 není souvislost 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj vodovodu 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 zvýšení kvality, či kapacity zdroje pitné vody TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -1 většinou mimo obec, doprava materiálu 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +2 kvalitnější vodní zdroj 3 Ovzduší - zápach 0 nemá vliv 4 Voda - charakter odvodnění 0 nemá vliv 5 Voda - změna hydrologie území -1 při prohlubování vrtu 6 Voda - čistota 0 nemá vliv 7 Půda - zábor -1 pouze při rozšíření či skladování materiálu 8 Půda - znečištění 0 nemá vliv 9 Horninové prostředí 0 nemá vliv 10 Flóra a fauna -1 narušení stavbou 11 Budovy - statika 0 nemá vliv 12 Doprava -1 doprava materiálu po komunikacích 13 Související stavby 0 nemá vliv 14 Rozvoj navazující infrastruktury +1 při zvýšení kapacity možnost rozšíření vodov. 15 Ostatní - hluk 0 nemá vliv

76 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Vybudování nových úpraven vody č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS 0 není souvislost 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod 0 není souvislost EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu +1 lepší likvidace kalu z úpraven 4 Ochrana vodních zdrojů 0 není souvislost 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod 0 není souvislost 6 Rozšíření vodovodních sítí +2 připojení na novou úpravnu 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody +2 kvalitnější pitná voda 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí +1 v rámci výstavby úpravny vody 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) 0 není souvislost 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +2 kvalitnější pitná voda 11 Ochrana půdy před kontaminací 0 není souvislost 12 Plánování v oblasti vod +2 kordinovaný rozvoj vodovodu 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 kvalitnější pitná voda TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -1 většinou mimo obec, doprava materiálu 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +2 kvalitnější pitná voda 3 Ovzduší - zápach 0 není znám vliv 4 Voda - charakter odvodnění 0 není znám vliv 5 Voda - změna hydrologie území 0 není znám vliv 6 Voda - čistota 0 není znám vliv 7 Půda - zábor -2 záleží na velikosti a umístění 8 Půda - znečištění 0 není znám vliv 9 Horninové prostředí 0 není znám vliv 10 Flóra a fauna -2 záleží na velikosti a umístění 11 Budovy - statika 0 není znám vliv 12 Doprava -1 doprava materiálu 13 Související stavby -2 příjezd, přívodné a odvodné potrubí 14 Rozvoj navazující infrastruktury +2 rozvoj vodovodu 15 Ostatní - hluk 0 není znám vliv

77 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Úprava a rekonstrukce stávajících úpraven vody č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS 0 není souvislost 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod 0 není souvislost EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu 0 není souvislost 4 Ochrana vodních zdrojů 0 není souvislost 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod 0 není souvislost 6 Rozšíření vodovodních sítí +1 v rámci zvýšení kapacity úpravny 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody +2 zvýšení kvality pitné vody 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí +1 v rámci úprav či rekonstrukce úpravny 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) 0 není souvislost 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +2 zvýšení kvality pitné vody, či kapacity úpravny 11 Ochrana půdy před kontaminací 0 není souvislost 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj vodovodu 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 zvýšení kvality pitné vody, či kapacity úpravny TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -1 většinou mimo obec, doprava materiálu 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +2 kvalitnější pitná voda 3 Ovzduší - zápach 0 není znám vliv 4 Voda - charakter odvodnění 0 není znám vliv 5 Voda - změna hydrologie území 0 není znám vliv 6 Voda - čistota 0 není znám vliv 7 Půda - zábor -1 pouze při rozšíření úpravny, či skladování mat. 8 Půda - znečištění 0 není znám vliv 9 Horninové prostředí 0 není znám vliv 10 Flóra a fauna -1 záleží na velikosti a umístění 11 Budovy - statika 0 není znám vliv 12 Doprava -1 doprava materiálu 13 Související stavby 0 není znám vliv 14 Rozvoj navazující infrastruktury +1 při zvýšení kapacity možnost rozšíření vodov. 15 Ostatní - hluk 0 není znám vliv

78 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Vybudování nových vodárenských objektů (vodojemy, čerpací stanice, armaturní komory, apod.) č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS 0 není souvislost 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod 0 není souvislost EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu 0 není souvislost 4 Ochrana vodních zdrojů 0 není souvislost 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod 0 není souvislost 6 Rozšíření vodovodních sítí +2 v rámci zvýšení kapacity vodáren. objektů 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody +1 provozní zlepšení 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí +1 v rámci výstavby vodárenských objektů 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) 0 není souvislost 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +1 zkvalitnění dodávky pitné vody 11 Ochrana půdy před kontaminací není souvislost 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj vodovodu 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 zkvalitnění dodávky pitné vody TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -1 většinou mimo obec, doprava materiálu 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +2 zlepšení kvality dodávky pitné vody 3 Ovzduší - zápach 0 není znám vliv 4 Voda - charakter odvodnění 0 není znám vliv 5 Voda - změna hydrologie území 0 není znám vliv 6 Voda - čistota 0 není znám vliv 7 Půda - zábor -1 záleží na velikosti a umístění 8 Půda - znečištění 0 není znám vliv 9 Horninové prostředí 0 není znám vliv 10 Flóra a fauna -1 záleží na velikosti a umístění 11 Budovy - statika -1 pouze v blízkosti budov 12 Doprava -1 pokud je objekt v blízkosti komunikace 13 Související stavby -1 navazující potrubí 14 Rozvoj navazující infrastruktury +2 rozšíření vodovodu 15 Ostatní - hluk -1 hluk v blízkosti čerpací stanice apod.

79 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Úprava a rekonstrukce stávajících objektů (vodojemy, čerpací stanice, armaturní komory, apod.) č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS 0 není souvislost 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod 0 není souvislost EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu 0 není souvislost 4 Ochrana vodních zdrojů 0 není souvislost 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod 0 není souvislost 6 Rozšíření vodovodních sítí +1 v případě zvýšení kapacity 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody +1 provozní zlepšení 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí +1 v rámci úpravy či rekonstrukce vod. objektů 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) 0 není souvislost 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +1 zkvalitnění dodávky pitné vody 11 Ochrana půdy před kontaminací 0 není souvislost 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj vodovodu 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 zkvalitnění dodávky pitné vody TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -1 většinou mimo obec, doprava materiálu 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +1 zlepšení kvality dodávky pitné vody 3 Ovzduší - zápach 0 není znám vliv 4 Voda - charakter odvodnění 0 není znám vliv 5 Voda - změna hydrologie území 0 není znám vliv 6 Voda - čistota 0 není znám vliv 7 Půda - zábor -1 záleží na velikosti a umístění 8 Půda - znečištění 0 není znám vliv 9 Horninové prostředí 0 není znám vliv 10 Flóra a fauna -1 záleží na velikosti a umístění 11 Budovy - statika -1 pouze v blízkosti budov 12 Doprava -1 pokud je objekt v blízkosti komunikace 13 Související stavby 0 není znám vliv 14 Rozvoj navazující infrastruktury +1 možnost rozšíření vodovodu 15 Ostatní - hluk 0 není znám vliv

80 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Vybudování nových vodovodních řadů (přívodné řady mezi jednotlivými objekty, rozváděcí řady po spotřebištích apod.) č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS 0 není souvislost 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod +1 možnost současné výstavby EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu 0 není souvislost 4 Ochrana vodních zdrojů 0 není souvislost 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod 0 není souvislost 6 Rozšíření vodovodních sítí +2 plný soulad 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody +2 nahrazení špatných vodních zdrojů novými 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí +1 rekonstrukce v rámci nové výstavby 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) 0 není souvislost 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +2 kvalitní dodávka pitné vody 11 Ochrana půdy před kontaminací 0 není souvislost 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj vodovodu 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 kvalitní dodávka pitné vody TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -1 hluk, stavba, prach 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +2 snížení zdravotních rizik 3 Ovzduší - zápach 0 není znám vliv 4 Voda - charakter odvodnění 0 není znám vliv 5 Voda - změna hydrologie území 0 během stavby v místech vysoké hl. podz. vody 6 Voda - čistota 0 není znám vliv 7 Půda - zábor -1 poze v extravilánu mimo komunikaci 8 Půda - znečištění 0 není znám vliv 9 Horninové prostředí 0 není znám vliv 10 Flóra a fauna -1 možnost narušení vlivem stavby 11 Budovy - statika -1 výkop může ohrozit statiku budov 12 Doprava -2 výkopová technologie omezuje dopravu 13 Související stavby -1 výkopová technologie - oprava vozovky 14 Rozvoj navazující infrastruktury +1 možnost výstavby kanalizace 15 Ostatní - hluk 0 není znám vliv

81 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Úprava a rekonstrukce stávajících vodovodních řadů (přívodné řady mezi jednotlivými objekty, rozváděcí řady po spotřebištích apod.) č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS 0 není souvislost 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod +1 současná rekonstrukce s kanalizací EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu 0 není souvislost 4 Ochrana vodních zdrojů 0 není souvislost 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod 0 není souvislost 6 Rozšíření vodovodních sítí +1 v rámci rekonstrukce vodovodu 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody +1 zkvalitnění dodávky pitné vody 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí +2 plný soulad 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) 0 není souvislost 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +2 zkvalitnění dodávky pitné vody 11 Ochrana půdy před kontaminací 0 není souvislost 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj vodovodu 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 zkvalitnění dodávky pitné vody TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -1 hluk, stavba, prach 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +1 snížení zdravotních rizik 3 Ovzduší - zápach 0 není znám vliv 4 Voda - charakter odvodnění 0 není znám vliv 5 Voda - změna hydrologie území 0 během stavby v místech vysoké hl. podz. vody 6 Voda - čistota 0 není znám vliv 7 Půda - zábor 0 nezmění se 8 Půda - znečištění 0 není znám vliv 9 Horninové prostředí 0 není znám vliv 10 Flóra a fauna -1 možnost narušení vlivem stavby 11 Budovy - statika -1 výkop může ohrozit statiku budov 12 Doprava -2 výkopová technologie omezuje dopravu 13 Související stavby -1 výkopová technologie - oprava vozovky 14 Rozvoj navazující infrastruktury +1 možnost výstavby či rekonstrukce kanalizace 15 Ostatní - hluk 0 není znám vliv

82 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Vybudování nových čistíren odpadních vod č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS +2 plný soulad 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod +2 plný soulad EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu +2 moderní technologie 4 Ochrana vodních zdrojů +2 zamezení vypouštění nečištěných odpad. vod 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod +2 zamezení vypouštění nečištěných odpad. vod 6 Rozšíření vodovodních sítí 0 není souvislost 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody 0 není souvislost 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí 0 není souvislost 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) +2 čistírny nad EO odstranění fosforu, ostatní alespoň dusík 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +2 zamezení vypouštění nečištěných odpad. vod 11 Ochrana půdy před kontaminací +2 snížení kontaminace na minimum 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj kanalizace a čištění 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 větší ochrana ŽP a zdraví obyvatelstva TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -1 na okraji obce, doprava, hluk, prach 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +2 zvýšení životní úrovně, ochrana zdraví 3 Ovzduší - zápach -1 někdy z kalového hospodářství 4 Voda - charakter odvodnění 0 není znám vliv 5 Voda - změna hydrologie území 0 dočasně při stavbě a rekonstrukci nádrží 6 Voda - čistota +2 vysoké snížení vypouštěného znečištění 7 Půda - zábor -2 záleží na velikosti a umístění 8 Půda - znečištění +2 vysoké snížení vypouštěného znečištění 9 Horninové prostředí +1 vysoké snížení vypouštěného znečištění 10 Flóra a fauna -2 záleží na velikosti a umístění 11 Budovy - statika -1 hluboké stavební jámy v blízkosti budov 12 Doprava -1 doprava materiálu 13 Související stavby -1 odpadní a přívodné potrubí, příjezd 14 Rozvoj navazující infrastruktury +2 případný rozvoj kanalizace 15 Ostatní - hluk 0 není znám vliv

83 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Rekonstrukce a intenzifikace čistíren odpadních vod č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS +2 plný soulad 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod +2 plný soulad EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu +1 lepší zpracování, svoz kalu z malých ČOV 4 Ochrana vodních zdrojů +2 snížení možného znečištění na minimum 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod +2 snížení možného znečištění na minimum 6 Rozšíření vodovodních sítí 0 není souvislost 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody 0 není souvislost 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí 0 není souvislost 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) +2 snížení možného znečištění na minimum 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +2 zlepšení kvality povrchových vod 11 Ochrana půdy před kontaminací +2 snížení kontaminace na minimum 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj kanalizace a čištění 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 větší ochrana ŽP a zdraví obyvatelstva TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -1 na okraji obce, doprava, hluk, prach 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +2 zvýšení životní úrovně, ochrana zdraví 3 Ovzduší - zápach -1 někdy z kalového hospodářství 4 Voda - charakter odvodnění 0 není znám vliv 5 Voda - změna hydrologie území 0 dočasně při stavbě či rekonstrukci nádrží 6 Voda - čistota +2 snížení vypouštěného znečištění 7 Půda - zábor -1 pouze při rozšíření 8 Půda - znečištění +2 snížení vypouštěného znečištění 9 Horninové prostředí +1 snížení vypouštěného znečištění 10 Flóra a fauna -1 pouze vliv stavby - prach 11 Budovy - statika -1 hluboké stavební jámy v blízkosti budov 12 Doprava -1 doprava materiálu 13 Související stavby 0 není znám vliv 14 Rozvoj navazující infrastruktury +1 případný rozvoj kanalizace 15 Ostatní - hluk 0 není znám vliv

84 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Vybudování nových objektů na kanalizačním systému (čerpací stanice, odlehčovací komory, apod.) č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS +1 centralizace čištění odpadních vod, rozšíření kanalizace 2 3 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod EO Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu +1 centralizace čištění odpadních vod, rozšíření kanalizace 0 není souvislost 4 Ochrana vodních zdrojů +2 zamezení úniku znečištění 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod +2 zamezení úniku znečištění 6 Rozšíření vodovodních sítí 0 není souvislost 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody 0 není souvislost 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí 0 není souvislost 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) +1 zamezení vypouštění nečištěných odpad. vod 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +1 zlepšení kvality povrchových vod 11 Ochrana půdy před kontaminací +1 snížení kontaminace na minimum 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj kanalizace a čištění 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 větší ochrana ŽP a zdraví obyvatelstva TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -2 doprava, hluk, prach 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +2 zvýšení životní úrovně, ochrana zdraví 3 Ovzduší - zápach 0 není znám vliv 4 Voda - charakter odvodnění 0 není znám vliv 5 Voda - změna hydrologie území 0 není znám vliv 6 Voda - čistota +1 snížení vypouštěného znečištění 7 Půda - zábor -1 minimum 8 Půda - znečištění +1 snížení vypouštěného znečištění 9 Horninové prostředí +1 snížení vypouštěného znečištění 10 Flóra a fauna -1 malý rozsah 11 Budovy - statika -1 u hlubších stavební jam v blízkosti budov 12 Doprava -1 doprava materiálu, práce na silnici 13 Související stavby 0 minimum 14 Rozvoj navazující infrastruktury +2 případný rozvoj kanalizace 15 Ostatní - hluk -1 hluk v blízkosti čerpací stanice

85 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Rekonstrukce a úprava stávajících objektů na kanalizačním systému (čerpací stanice, odlehčovací komory, apod.) č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS +1 zvýšení kapacity objektů, zkvalitnění odvádění odpadních vod 2 3 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod EO Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu +1 zvýšení kapacity objektů, zkvalitnění odvádění odpadních vod 0 není souvislost 4 Ochrana vodních zdrojů +2 zamezení úniku znečištění 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod +2 zamezení úniku znečištění 6 Rozšíření vodovodních sítí 0 není souvislost 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody 0 není souvislost 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí 0 není souvislost 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) +1 možnost připojení dosud nepřipoj. obyvatel 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +1 možnost připojení dosud nepřipoj. obyvatel 11 Ochrana půdy před kontaminací +1 možnost připojení dosud nepřipoj. obyvatel 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj kanalizace a čištění 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 zkvalitnění odvádění odpadních vod TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -2 doprava, hluk, prach 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +1 zvýšení životní úrovně, ochrana zdraví 3 Ovzduší - zápach 0 není znám vliv 4 Voda - charakter odvodnění 0 není znám vliv 5 Voda - změna hydrologie území 0 není znám vliv 6 Voda - čistota +1 snížení vypouštěného znečištění 7 Půda - zábor 0 pouze při rozšíření 8 Půda - znečištění +1 snížení vypouštěného znečištění 9 Horninové prostředí +1 snížení vypouštěného znečištění 10 Flóra a fauna -1 pouze vliv stavby - prach 11 Budovy - statika -1 hluboké stavební jámy v blízkosti budov 12 Doprava -1 doprava materiálu, práce na silnici 13 Související stavby 0 minimum 14 Rozvoj navazující infrastruktury +1 případný rozvoj kanalizace 15 Ostatní - hluk 0 není znám vliv

86 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Vybudování nových kanalizačních řadů a stokových systémů č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS +2 plný soulad 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod +2 plný soulad EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu 0 není souvislost 4 Ochrana vodních zdrojů +2 čištění dosud nečištěných odpadních vod 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod +2 čištění dosud nečištěných odpadních vod 6 Rozšíření vodovodních sítí 0 není souvislost 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody 0 není souvislost 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí +1 v rámci budování kanalizace 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) +2 čištění dosud nečištěných odpadních vod 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +2 zamezení vypouštění nečištěných odpad. vod 11 Ochrana půdy před kontaminací +2 snížení kontaminace na minimum 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj kanalizace a čištění 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 větší ochrana ŽP a zdraví obyvatelstva TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -2 doprava, hluk, prach, omezení dopravy 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +2 zvýšení životní úrovně 3 Ovzduší - zápach 0 není znám vliv 4 Voda - charakter odvodnění -2 urychlení odtoku u jednotné stokové sítě 5 Voda - změna hydrologie území 0 není znám vliv 6 Voda - čistota +2 zamezení vypouštění nečištěných odpad. vod 7 Půda - zábor -1 většinou v komunikaci 8 Půda - znečištění +2 zamezení vypouštění nečištěných odpad. vod 9 Horninové prostředí +1 zamezení vypouštění nečištěných odpad. vod 10 Flóra a fauna -1 většinou v obci - pouze prach ze stavby 11 Budovy - statika -2 při výkopech v blízkosti budov 12 Doprava -2 výkopová technologie - výrazné omezení 13 Související stavby -2 výkopová technologie - oprava komunikace 14 Rozvoj navazující infrastruktury +1 stavba či rekonstrukce čistírny 15 Ostatní - hluk 0 není znám vliv

87 TABULKA HODNOCENÍ SOULADU Navržené opatření v rámci PRVKÚK Rekonstrukce a úprava stávajících kanalizačních řadů a stokových systémů č. Strategické cíle ochrany ŽP Soulad Komentář 1 Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizační systémy v aglomeracích nad EO v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 91/271/EHS +2 plný soulad 2 Rekonstrukce a výstavba ČOV, zvyšování počtu připojených obyvatel, v obcích pod +2 plný soulad EO 3 Zlepšení úrovně kalového hospodářství a likvidace kalu 0 není souvislost 4 Ochrana vodních zdrojů +2 zamezení netěsnosti kanalizace 5 Ochrana přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod +2 zamezení netěsnosti kanalizace 6 Rozšíření vodovodních sítí +1 v rámci rekonstrukce kanalizace 7 Zvyšování kvality pitné vody, modernizace úpraven vody 0 není souvislost 8 Sanace a rekonstrukce vodovodních sítí +1 v rámci rekonstrukce kanalizace 9 Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, snížení eutrofizace (efektivní odstranění dusíku a fosforu formou úprav ČOV) +2 zamezení netěsnosti kanalizace 10 Ochrana obyvatelstva před zdravotními riziky +2 zamezení netěsnosti kanalizace 11 Ochrana půdy před kontaminací +2 zamezení netěsnosti kanalizace 12 Plánování v oblasti vod +2 koordinovaný rozvoj kanalizace a čištění 13 Implementace směrnic EU, přibližování se standardům EU +2 větší ochrana ŽP a zdraví obyvatelstva TABULKA HODNOCENÍ VLIVŮ NAVRŽENÉHO OPATŘENÍ NA ŽP č. Oblast životního prostředí Vliv Komentář 1 Obyvatelstvo během stavby -2 doprava, hluk, prach, omezení dopravy 2 Obyvatelstvo po dokončení stavby +2 zvýšení životní úrovně 3 Ovzduší - zápach 0 není znám vliv 4 Voda - charakter odvodnění 0 jako před rekonstrukcí 5 Voda - změna hydrologie území +2 zamezení odvádění balastních vod 6 Voda - čistota +2 zamezení netěsnosti kanalizace 7 Půda - zábor 0 nezmění se 8 Půda - znečištění +2 zamezení netěsnosti kanalizace 9 Horninové prostředí +1 zamezení netěsnosti kanalizace 10 Flóra a fauna -1 většinou v obci - pouze prach ze stavby 11 Budovy - statika -2 při výkopech v blízkosti budov 12 Doprava -2 výkopová technologie - výrazné omezení 13 Související stavby -2 výkopová technologie - oprava komunikace 14 Rozvoj navazující infrastruktury +1 stavba či rekonstrukce čistírny 15 Ostatní - hluk 0 není znám vliv

88 VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4 DIVIZE 01 tel: fax : dep1@vrv.cz SEA DOKUMENTACE POSOUZENÍ VLIVŮ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zpracoval : Ing. Pavel Příhoda CSc. Ing. Robin Hála Ing. Jiří Cabrnoch CSc. Ing. Kamil Šlégr Schválil : Ing.Jiří Frýba ředitel divize 01 V Praze, dne 26.srpna 2004

89 SEA DOKUMENTACE POSOUZENÍ VLIVŮ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SRPEN 2004 Vodohospodářský rozvoj a výstavba akciová společnost Nábřežní 4, Praha 5,