K SEDMDESÁTINÁM KARLA'R~':KRPATY

Transkript

1 kladní monografii o tomto 'městě,a,musí, se 's~ nimi: 'vyrovnávat každý' jeho historik; Obdobně si ponechávají platnost Zoubkovy práce 'o řemeslech v Kostelci a jeho Vypsání Potenštejna; které' zůstává zatím jedním znej",:, lepších, ne-li vůbec nejlepším popisem a.dějínamí: tohoto středověkěho sídla. Zprávy o Zoubkovi nacházíme roztroušeny v řadě časopisů (Česká škola 1883, 1890; Květy 1873; Časopis Českého muzeuql"1891; Světozor 1890:; Osvěta 1891 atd.), v Rieqrově Slovníku naučném (X, 1883), v Ottově slovníku naučném (XXVII" 1908) a v jiných publikacích, R.).935 vydal kostelecký Musejní spolek brožurku J. V. Klímy o slavnostrodhalent Zoubkova pomníku. Žádný z dosud vydaných příspěvků však není vyčerpávající jak z hlediska Zoubkova života tak i jeho bohatého díla, Snad toto příležitostné a stručné připomenutí, Zoubkových zásluh, někoho,přiměje k tomu, aby se ujal zpracování a důkladného zhodnocení.práce.tohoto kosteleckého rodáka. Ladislav Hladký K SEDMDESÁTINÁM KARLA'R~':KRPATY Dne ia října 19:>0 v Pardub!icích, v domě "ti' tekké koruny" - 'a'náhodou v rnístnostfx jež vznikla přepažením zrušeného divadelního sálti,kďé se pardubičtí ochotníci 1.' listopadu 1849 poprvé představili veřejností Klicperovou hrou "Žiž~ův meč" ~ se narodil budoucíčeskyspisovatel, herec, režisér; autor di~adelních her, a historik Karel R. Krpata, Po vyjití obecně školy na Starém městě'v'pardubicích v letech 1906-'1911 poslali rodiče mladého chlapce na klasické gymnasium v Pardúbících, jehož ředitelem v té době byl abiturient rychriovského gymnasia 'Joseř DurYch. 1 ) ' Leč studia i první počátky úspěšné divadelní, činnosti mezi 'pafdubickými ochotníky přerušila 1.' světová válkavsedmnácttletý student, dle vlastního doznání "prvotřídní ulejvák", násilím navléknutý do rakouskě tunířorrny, měl,~na poli cti a slávy hájit mocnáře a svoji šírší vlast". Odvelen do Tullnu v DOlních' Rakousích se tak-pečllvě vyhýbal nasazení na frontu, že konec války v říjnu 1918 ho zastihl y jeho rodišti. V roce 1919 úspěšně složil' maturitu a zapsal se na'právnickou fakulltu University Karlovy v Praze.,Již běhemvysokoškolskéhostudi~publikoval kratší stati, nejčastěji" ypar.dubickém časopise..východ,~~který o' dva roky.pozdějrsámkrátce.redíqoval.. V červnu 1924.býl promován doktorem prave.íhned..nastoupíl,v:pandubících. zaměstnání.advokátního: koncípíenta,

2 V letech byl povolán do základní vojenské služby' u 30. pěšího pluku Mistra Aloise Jiráska; s tytřicátníky" byl také později za mobilizace v tragickém roce 1938 v Orlických horách. Ofl roku 1932 provozoval v Pardubicích samostatnou advokátní praxi. Ihned po zakončení studií a po svém návratu do Pardubic se začal intenzívně věnovat ochotnické divadelní činnosti, kde docílil nemalých úspěchů. V roce 1931 se zúčastnil jako režisér pardubického Spolku divadelních ochotníků prvého ročníku Jiráskova Hronova s vítěznou inscenaci Jiráskova "Otce". Druhé vítězné hronovské představení s hrou Julia Zeyera "Doňa Sanča" absolvoval v roce 1936, třetí s..benedekem" od Emila Vachka v roce 1937, čtvrté se scénickým předvedenímseifertovy básnické sbírky tyosmdní" v roce Páté vítězství Jiráskova Hronova získal roku 1940 se "Zvíkovským raráškem a Paní mincmistrovou" od Ladislava Stroupežnického. Za vyvrcholení Krpatovy divadelní činnosti možno považovat léta V roce 1941 je lektorem režie na hronovské výběrové divadelní škole a v. roce 1942 dosahuje v Pardubicích své nejzdařilejší režijní inscenace Zeyerovy hry..libušin hněv", kritikou velmi pochvalně přijaté. Byla to odvážná protiokupační inscenace, kde vydatně využíval kontrastů české a německé klasické hudby - Smetany, Fibicha a Wagnera. Naposledy režíroval K R. Krpata s ochotníky v Novém Bydžově Mariova..Torquata Tassa", kterého připravoval pro hronovské představení. Avšak v důsledku Heydrichiády bylo v roce 1942 pořádání hronovského festivalu německými úřady zakázáno. Láska k divadlu a herectví, jež skýtá ty nejširší možnosti ztvárnění 'autorova slova a nejbezprostředněji působí na city i rozum diváka, přiměly K R. Krpatu k prvnímu pokusu samostatné dramatické tvorby. V roce 1935 napsal svoji prvotinu "J>ábel v nás", jež byla ihned přijata k provozováni Městskými divadly na Královských Vinohradech. Pro zákaz cenzury však hra předvedena nebyla. S druhým svým dramatickým dilem "Mistr ostrého meče" se představil pardubické veřejnosti při úspěšné premiéře v březnu S touto hrou dosáhl také téhož roku šestého vítězství na Jiráskově Hronově. Po Pardubicích měl,,mistr ostrého meče" profesionální premiéru v Ostravě, poté v Olomouci a posléze na podzim v Městských divadlech na Vinohradech. Z dalších Krpatových her nutno uvésti komedii z l1ťického prostředí "Hvězdy nad hradem", která měla premiéru v Ostravě roku 1943 a později řadu velice úspěšných repríz i komedie "Poslední výstup" (1942), "Zámecká fortuna" (1944) a "Talár v městečku" (1947). KR. Krpata zůstal věrný dramaturgii i nadále - tentokráte ve filmové podobě. Jeho filmy, "Počestné paní pardubické", jehož předlohou byla dřívější Krpatova hra "Mistr ostrého meče", natočený roku 1944 režisérem Martinem Fričem a "Soudný den", zfilmovaný režisérem Karlem Steklým

3 Akad. malt" Vladtmlr Kopeckg:.Portr~ dr, K, Krpaty. roku 1949, jsou svoji svěžesti české veřejnosti, která je přijala s opravdovou oblibou, dostatečně známy. V ocenění svého díla byl K. R. Krpata v roce 1941 přijat za člena bývalého Syndikátu českých spisovatelů, po jehož rozpuštění v roce 1949 již ale do nově vzniklého Svazu českých spisovatelů převzat nebyl. V padesátých letech, zbaven publikačních možností, věnoval se historickému bádáni. Za výsledky archivních studií o posledním knížecím rodě Mansfeldů ve Faenze (Romagna) byl jmenován v roce 1958 dopisujícím členem italské akademie Torricelliana (Socíetá Torricelliana di Scienze e Lettere a Faenza). Na této akademii také v roce 1966 přednášel na téma..dante a Čechy",") Studium archivního materiálu, jemuž se K. R. Krpata věnoval pochopitelně i dříve, mu značně pomohlo v další publikační činnosti, z níž zejména veliký význam pro Podorlicko mají studie "Legendy a skutečnost na Skalce" a "Autor Temna na Skalce", uveřejněné v druhém a třetím čísle tohotosborníku, NejvýznamnějšíKrpatovou prací ve vztahu k Podorlicku je jeho román z prostředí židovské náboženské obce na Skalce..Tři dny

4 támmúz" (Hradec Králové 1969), V němž se-snad hejvýraž.hěji' projevuje Krpata -jako fundovaný historik.i -'jak'o spisovatel. o;:' ",' : Krpatův vztah k Rychnovsku i celému Podorlicku není vůbec náhodný. ~eho matka Marie Magdalena, která po své matce pocházela ze staré rychnovské soukenické rodiny Joštů, se narodila v Rychnově n. Kn. Vyrostla v Kostelci n. Orl., kde její otec koupil hotel Panský dům. Otec K. R. Krpaty dlouhá léta úřadoval v cukrovaru v Doudlebách n. Orl. Rodiče vřele k Rychnovsku lnuli a s dětmi tamčasto dojížděli. K. R. Krpata na to vzpomíná: "... Já sám trávil všechny své klukovské prázdniny v Kostelci, odkud jsem třebas dvakrát týdně odběhl přes synkovskou stráň do Rychnova. Pravím tedy odpovědně a upřímně, že se u vás necítím cizí, naopak považuji se za..rychnováka po přeslici" a dal jsem tomu ve své literární tvorbě tento výraz: Když jsem úspěšným..mistrem ostrého meče" složil hold svému pardubickému rodišti, ihned jsem si umínil, že nezůstanu jej dlužen maminčině a Márínčině") rodnému kraji, a jen proto jsem jej ke své příští komedii "Hvězdy nad hradem" hledal v litické historii... Zbývá tedy našemu jubilantu, který byl v lednu 1970 na návrh královéhradecké Autorské skupiny jednohlasně přijat za člena Svazu českých spisovatelů, popřát do dalších let mnoho fyzické i duševní svěžesti a české literatuře i Podorlicku pak naděje, že se dočká dalšího obohacení z plodného pera tohoto autora. POZNÁMKY 1) Syn rychnovského listovního Josefa Adalberta Durycha. Příbuzenství této rychnovské rodiny s prvním českým slavistou P. Fortunatem Durychem je archivně prokázáno. Viz: Jan Křtitel Hájek, Rodokmen P. Fortunata Durycha, expaulána a slavného slávisty, rodem z Turnova, soukromý tisk ' ~) Přednáška vyšla v časopise akademie Torrice1liana pod názvem,;dante e laboemia".!l) Marie Kronovetrová, služebná u Krpatových rodičů, narozená 1869 ve Svidnici ti Kostelce n. Orl.. zemřela roku 1946 v Pardubicich v rodině JUDr. K. R. Krpaty, pro něhož, dle jeho vyjádření "představovala druhou matku z rodu»velkých chův«ruské literatury". Václav Matouš ZAKLADNI BIBLlOGRAFICK'2' PŘEHLED DILA K. R. KRPATY 1)' Knižní a souborná vydání: JULIUS MITLé5HNER - studie hereckého profilu, Vokolek Pardubice MISTR OSTRltHO MEČE..; pět veselých i vážných obrázků ze starých Pardubic, Švejda Praha, HVĚZDY NAD HRADEM r: komedie, Neubert Praha, Ti 5 7

5 - komedie inmemoriam, družstvo.májpraha,'1942. ZÁMECKÁ FORTUNA - komedie, Neubert Praha" 1944; TALÁR V MĚSTEČKU - komedie o malém okresním soudu a ještě menším tvorstvu kolem něho, Neubert Praha, ĎÁBEL V NÁS - historická episoda, DílíaPraha, 19&0.. KLADSKO "7"-druhý díl průvodce "Jiráskův kraj", Sportovní a turistické.nakladatelství Praha, TŘI,DNY TAMMUZ - román, Kruh Hradec Králové, ",PO,sLED~í Vý~TUP KLADSK~ MOTIVY - deset kapitol pro náročného turistu, Pochodeň 'Hradec Králové, červenec a srpen ) Publikační činnost v časopisech a sbornících: ASS (Pardubice), České slovo (Praha), Lidové noviny (Brno), Mladý demokrat (Jaroměř), Orlické hory a Podorlicko (Rychnov n, Kn.), sborník Pardubice, Pochodeň (Hradec Králové), Přítomnost (Praha), Salon (Brno), Scéna (Pardubice), Svobodné slovo (Praha), Torricelliana (Faenza - Itálie), Východ (Pardubice), Zítřek (Praha), Zprávy advokacie (Praha). 3) Rozhlasové relace: Československý'rozhlas Praha, Československý rozhlas, studio Hradec Králové. 4) Filmové náměty: Počestné paní pardubické (1944), Soudný den (1949). PŘÍSPĚVEK K ŽIVOTOPISU HYNKA VITANOVSKĚHO Z VLČKOVIC, V zámecké galerii státního zámku v Rychnově n. Kn. visí jedno, z vrcholných děl našeho slavného barokního malíře Karla Škréty. Představuje podobiznu mladého muže, oděného v okázalý dobový šat. Kdo byl ten půvabný mladý muž, jehož tvář učarovala mnohému z návštěvníků galerie? Jaroslav Neumann charakterizuje ve svém díle,malířství 17. století v Čechách, Hynka Vitanovského jako mladého povýšence a jeho podobiznu datuje kroku Píše:... Nedlouho předtím, r. 1666, byl portrétovaný povýšen za zásluhy svého otce z vladyckého do panského stavu. Škréta ho vyportrétoval v honosném šatě v. nápadné a vyzývavé okázalosti mladého povýšence. Vzácné látky, hebká kožešina, pestrá stužka, jemné rukáyy, to vše má zvyšovat společenský lesk mladěho Jcavalíra.") 239