Venkov: Kdo mi pomůže?

Transkript

1 Venkov: Kdo mi pomůže? (když ministerstvo nemůže) Tetčice, 25. května 2011 Seminář je pořádaný v rámci výzkumného projektu pro MZe ČR: QH82249 Synergie v rozvoji venkova Řešitel: GaREP, spol. s r.o.,

2 Představení projektu Synergie Výzkumný projekt Ministerstva zemědělství ČR č. QH Období řešení: Cíle: Prokázat účinky aktivit a nástrojů ovlivňujících rozvoj venkova. Určit klíčové subjekty působící na rozvoj podnikání a kvalitu života na venkově a formulovat nové aplikace jejich nástrojů. Stanovit průniky a prokázat vazby mezi složkami venkova. Nalézt možnosti synergického působení rozvojových nástrojů a opatření užívaných klíčovými institucemi k rozvoji venkova. Vypracovat návrh opatření vedoucích ke zlepšení podmínek na venkově, přispívajících k rozvinutí možností podnikání, zlepšení dopadů hosp. činností na krajinu, zkvalitnění činností institucí ovlivňujících rozvoj venkova Zformulovat zásady procesu implementace strategických opatření a nástrojů pro klíčové zainteresované instituce.

3 Teze a vstupní hypotéza Venkov je ucelená entita a je špatné, když jeho jednotlivé problémy jsou řešeny odděleně. Politika rozvoje venkova musí být koordinační a synergická. Zemědělství jako veřejnou správou podporovaný nástroj údržby krajiny je významnou cestou posílení role venkova. Udržitelný rozvoj na venkově v jeho současné podobě je otázkou udržitelnosti fungování venkovských obcí. Vstupní hypotéza: Standardní nástroje regionální politiky dosahují při aplikaci ve venkovském prostoru nižších účinků. Rozvoj venkova je v dílčích kompetencích velkého počtu institucí, jejichž aktivity se zaměřují na řešení dílčích problémů, což oslabuje možnosti řešení oblastí na pomezí více sektorů. 3

4 Základní otázky venkovské problematiky Co je to venkov a jak ho vymezit? Co je to rozvoj venkova? Jaké jsou hlavní problémy venkova? Jak venkov rozvíjet nástroje, subjekty? Jak dospět k synergickému rozvoji venkova? 4

5 VYDANÉ publikace Závěrečná monografie (6/2011) 5

6 Cíle semináře Na neformální úrovni prodiskutovat současnou realitu rozvoje venkova, nastínit možnosti řešení paradoxů rozvoje venkova a navrhnout jak těmto problémům předcházet. Zformulovat doporučení ke změnám.

7 PARADOXY ROZVOJE VENKOVA

8 1. PARADOX VYMEZOVÁNÍ VENKOVA Neustále se snažíme o vymezování venkovského prostoru/ venkovských obcí apod., ale starostové to vidí jinak 8

9 Řešení Jednoznačné vymezení musí být např. pro přerozdělování veřejných prostředků (nutná koordinace řídících orgánů), avšak neměly by být kladeny bariéry spádovosti a spolupráci. Nedělat vymezení bez účelu, ale vždy na jednotlivé oblasti aplikovat konkrétní opatření (ale nutné respektovat místní podmínky).

10 2. PARADOX ROZVOJE VENKOVA Priority rozvoje venkova dle Evropské komise nejsou / nemohou být naplňovány: podpora konkurenceschopnosti (např. pravidla pro zemědělské subjekty v zemích EU-12 jsou do roku 2013 nastavená tak, aby zemědělci těchto zemí nebyli konkurenceschopní), péče o krajinu (např. neustále snižování objemu financí na komplexní pozemkové úpravy, které jsou jedním z nejdůležitějších dlouhodobých nástrojů péče o krajinu; zabírání kvalitních půd fotovoltaickými elektrárnami), posílení infrastruktury obcí (v českém prostředí se posilování infrastruktury jeví jako černá díra, neustále se investuje, ale výsledky nejsou příliš zřetelné). 10

11 Řešení Srovnání podmínek pro všechny členské státy EU (snad od r. 2014)!!! Vyjasnění vlastnických práv, bezodkladná realizace pozemkových úprav. Racionální nakládání s půdou. Změna zaměření dotačních politik, od podpory základní vybavenosti (stabilizace) k podpoře ROZVOJOVÝCH projektů posun od kvantity ke kvalitě.

12 3. PARADOX ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Řešení zjevných problémů je neúčinné, protože se řeší následky, nikoliv příčiny (skryté problémy). Řeší se přednostně ty problémy, jejichž řešení je podporováno dotačními prostředky. Neřeší se problémy, které jsou nejvíce potřeba řešit, ale řeší se problémy, které řešit umíme (které daný subjekt řešit umí). Liší se vnímání problémů na centrální (národní) úrovni, na krajské úrovni a na obecní úrovni. 12

13 Řešení Přechod od řešení ad hoc projektů k řešení komplexního problému (strategie!) ne pouze řešení, když je dotační titul. Řešit příčiny problémů, předcházet jim. Po roce 2013 již nebude objem dotací tak vysoký. Naučit se řešit opravdu důležité problémy a ve spolupráci s ostatními. Respektování lokálních problémů a zkušeností z centrální úrovně (bottom-up).

14 4. PARADOX ROZVOJOVÝCH NÁSTROJŮ Paradoxem je, že při plánování či realizaci rozvojových aktivit jsou uplatňovány téměř výhradně nástroje finanční (dotace nutné spolufinancování -> zadlužení ); ostatní typy nástrojů jsou využívány výrazně méně, případně vůbec. Paradoxem je, že podmínky pro aplikaci rozvojových nástrojů jsou obvykle formulovány z centrální úrovně (shora), zatímco využívány jsou na nižších úrovních (zespoda). Často i bez potřebné zpětné vazby od budoucích uživatelů. 14

15 Řešení Využívat celou škálu rozvojových nástrojů: Administrativní nástroje Koncepční nástroje Koncepční dokumenty Územně plánovací dokumenty Pozemkové úpravy Institucionální nástroje Věcné nástroje Sociálně-psychologické nástroje Finanční nástroje

16 5. PARADOX SPOLUPRÁCE Spolupráce jako prostředek k získání financí? účelové svazky, PPP, MAS MAS jsou v současnosti spíše nástrojem pro administraci předkládaných projektů (využití veřejných prostředků), ale už ne tolik pro aktivaci (oživení a endogenní rozvoj) venkovského regionu a aktivizaci místních aktérů a obyvatel. MAS nepracují plně metodou Leader (spoluprací napříč sektory), ale je spíše řídícím orgánem (rozdělovač dotací) v rámci PRV. 16

17 Řešení Spolupráce je nutným faktorem pro rozvoj a synergii na venkově. Spolupráce musí být přirozená, musí vzejít zezdola od všech partnerů => naděje na úspěch. Dotační tituly na podporu spolupráce pouze pro její rozběh bez formálního omezení.

18 6. PARADOX INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ Paradoxem je, že navzdory velkému objemu dat, která jsou veřejně k dispozici, klesá pravděpodobnost získání konkrétních potřebných informací. 18

19 Řešení Centrální úložiště dat, snadnější orientace a jasně identifikovatelný zdroj. Pravdivější databáze a registry. Dlouhodobě byrokraticky nezatěžovat poskytovatele dat (stejné dotazníky, formuláře od různých subjektů). Metodická a informační podpora z vyšších úrovní.

20 Děkujeme za pozornost. Mgr. Jan Holeček RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. GaREP, spol. s r.o. společnost pro regionální ekonomické poradenství nám. 28. října 3, Brno garep@garep.cz