7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
|
|
- Rostislav Horák
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MBRO ) Senescence a programová smrt buňky (PCD) a) Typy buněčné smrti b) PCD v životním cyklu rostlin Nejnovější review: Latrasse D et al. (2016) Journal of Exp. Botany 67: Mira M et al. (2016) Journal of Exp. Botany 67: Gunawardena, AN, McCabe, PF (2015) Plant Programmed Cell Death. Springer
2 2 Programová smrt - Programmed Cell Death (PCD) - je nezbytná část růstu a vývoje eukaryotických organismů a jejich reakcí ke stresům Organismus sám kontroluje iniciaci a proces smrti => programová smrt Příklady PCD u rostlin: - buněčná smrt spojená s hypersensitivní reakci - senescence
3 3 a) Typy buněčné smrti PCD u rostlin je odlišná od PCD u živočichů. Živočichové apoptická buňka je absorbována fagocytózou Rostliny rostlinná buňka neprovádí fagocytózu (buň. stěna; absence fagocytů) Autofagie = proces, kterým se rostliny zbavují části cytoplazmy 1. Autofagozómy (AB) = vezikuly, které pohlcují část cytozolu Autofagozómy jsou pohlceny centrální vakuolou (V) a rozloženy hydrolytickými enzymy. Saccharomyces Rostliny (svlačec)
4 4 2. Autofagie v aleuronové vrstvě semen obilnin - malé vakuoly shromažďující proteiny (PSV) fúzují v centrální vakuolu. Jak jsou buněčné organely ve vakuole zlikvidovány není známo. Vakuolární enzymy: - enzymy ukazující aktivitu kaspázy 1 Kaspáza1 = cystein proteáza; hraje roli v apoptóze a proteolyticky štěpí cytokiny na jejich aktivní formy (2005)
5 5 3. Autofagie při diferenciaci tracheid tracheidy po diferenciaci umírají. Vakuola praská, z ní se vylijí hydrolázy (proteázy, nukleázy, fosfatázy) a ty degradují organely a další obsah buňky. Autofagie Mění indukci, pohyb a rozpoznávání signálů vedoucích k PCD Usnadňuje degradaci signálů vedoucích k PCD Reaktivní kyslík NO oxid dusnatý Hlavní signály zprostředkující PCD
6 Update 2017 Üstün S et al. (2017) Current Opinion in Plant Biology 40: Nejnovější review o molekulárních mechanizmech autofagie u rostlin 6 Indukce autofagie a nukleace při nedostatku živin nebo při chemické či genetické inhibici (např. rapamicin) dochází k inhibici proteinkinázy TOR. Dochází k aktivaci ATG1 (AuTophaGy related) komplexu a tvorbě fagoforu z preautofagozomálních struktur na vnější straně ER. Na tvorbě fagoforu se podílí další komponenty systému (ATG9, PI3K,..). ATG8 jsou transportovány na membránu fagoforu, kde na sebe váží receptory pro jednotlivé organely, molekulární systémy, individuální proteiny, viry, atd. Vytvořený autofagozóm fúzuje s vakuolou, kde dochází k hydrolytické degradaci navázaných komponent.
7 7 Update 2017 Üstün S et al. (2017) Current Opinion in Plant Biology 40:
8 8 Update 2017 Soto-Burgos J and Bassham D (2017) PLOS One 12: e Autoři ukázali, že KIN10, katalytická podjednotka SnRK1, je aktivátor autofagie u Arabidopsis a že v regulaci autofagie funguje v signalizaci před TOR. Změny v hladině energie (nutriční či energetická deficience) SnRK1 u Arabidopsis thaliana = protein kináza, která vnímá změny v hladině energie (využitím karbohydrátů jako indikátorů energetického stavu rostliny) a spouští reakce, které pomáhají organizmu přežít. Nízká energie SnRK1 TOR ATG komplex Autofagie
9 9 PCD specifická pro rostliny Tvorba endospermu u obilnin škrobový endosperm obklopený aleuronovou vrstvou; - endosperm akumuluje zásobní látky - při zrání endosperm umírá - mrtvé endospermové buňky se nerozpadají jsou mumifikovány - aleuron zůstává živý - při klíčení jsou mumifikované buňky rozkládány enzymy aleuronu PCD = procesy vedoucí k PCD + procesy vlastního aktu smrti Rostliny: procesy vedoucí k PCD jsou vratné
10 10 b) PCD v životním cyklu rostlin Všechny fáze životního cyklu rostliny jsou ovlivněny PCD + Procesy PCD probíhají při reakcích k patogenům a stresům PCD vede k vývojové plasticitě
11 11 PCD v reprodukčním vývoji Vývoj květu je radikálně ovlivněn PCD rostliny s jednopohlavními květy (kukuřice) Raná stádia vývoje květu primordia samičích (gynoecium) i samčích (prašníky) pohlavních orgánů existují v obou květech. Další vývoj květu primordia jednoho pohlavního orgánu zanikají = PCD Mutant tasselseed2 v latě (tassel) se vyvíjí gynoecium WT Gen TASSELSEED2 kontroluje PCD gynoecia v latě tasselseed2
12 12 Vývoj samičího gametofytu (megaspory) z nezralého vajíčka se vyvíjí embryonální zárodečný vak. Během vývoje 3 ze 4 buněk umírají = PCD Mikrosporogeneze (vývoj pylu) tapetální buňky umírají, cytoplazmatický obsah (proteiny, lipidy) se ukládají na povrch pylového zrna; smrt tapeta = PCD Vývoj embrya zygota se dělí na 2 buňky, jedna dává vznik embryu, druhá suspenzoru; suspenzor po vytvoření embrya zaniká = PCD
13 13 PCD ve vegetativním vývoji Růst embrya před klíčením brání růstu embrya buňky endospermu, po smrti buněk endospermu embryo může růst; smrt buněk endospermu = PCD Diferenciace tracheid xylému živé tracheální elementy nemají vodivou funkci; cytoplazma tracheálních elementů umírá a je odstraněna; mrtvé buňky se stávají vodivými tracheidy; smrt tracheálních elementů = PCD Tvorba orgánů smrt buněk v určitých částech listů dává vznik typickému tvaru listů Monstery (Swiss cheese plant); smrt listových buněk = PCD Monstera (Monstera deliciosa)
14 14 Tvorba trichomů, trnů, atd. zelené stonky kaktusu jsou nahrazeny listy, tyto listy jsou redukovány na trny; redukce listů = PCD Tvorba žláz na povrchu plodů - buňky na povrchu plodů umírají = PCD; mrtvé buňky se plní silicemi a oleji = lysigenie (schizogenie); vznikají žlázy
15 15 PCD jako součást reakcí rostlin ke stresům Tvorba aerenchymu rostliny vystaveny nedostatku buněčného kyslíku (hypoxie) => buněčná stěna a protoplast kořenových buněk umírají = PCD; vytváří se kanály pro transport vzduchu ze stonku.
16 16 Hypersensitivní reakce reakce rostliny k patogenní infekci; hostitelská buňka a buňky okolní prochází rychlou PCD => chrání ostatní buňky pletiva před infekcí Pathogen Hypersensitivní reakce Akumulace fenolických látek => smrt buňky (PCD) Nekrotická rána (necrotic lesion)
17 17 Senescence (stárnutí) příklad PCD regulované vnějšími faktory Senescence a smrt jsou závěrečnou fází vývoje všech orgánů. Senescence - přirozený, na energii závislý, proces kontrolován vlastním genetickým programem rostliny. Senescence je však dramaticky regulována vnějšími faktory (délka dne, teplota)
18 18 Rychlá senescence - senescence květních orgánů během jednoho dne: otevření květů 5.00 hod, odpoledne uzavíráni, změna barvy a tvaru, stárnutí a umírání. Povíjnice (Ipomoea tricolor)
19 19 Pomalá senescence - listy (jehlice) borovice Pinus longaeva se vyměňují po 45 letech Mechanismus integrace senescenčních programů do vývoje a života orgánů či celé rostliny není znám. Hypotéza die now signál die now je neustále přítomen buňky, pletiva, orgány na něj reagují až v okamžiku, kdy k tomu dá příkaz jejich individuální program. Signál die now jistých buněk může indukovat senescenci v jiných buňkách
20 20 Fenotypy genetických variant, hybridů či mutantů: - stay green - nekrotický - nemocný Odrážejí mutace v genech, které regulují časování nebo lokalizaci normální senescence či PCD Analýza mutantů: odhalení procesů kontrolující senescenci či buněčnou smrt cad1 constitutively activated cell death 1; fenotyp, který je podobný poranění zřetelnému při hypersensitivní reakci; 32x zvýšená hladina kyseliny salicylové; kóduje protein zapojený v imunitních reakcích živočichů WT Stay-green
21 21 Senescence je vysoce regulovaný proces tři základní fáze Iniciační fáze Aktivace a inaktivace genů Reorganizační fáze Rediferenciace buněčných struktur a remobilizace materiálu Konečná fáze Iniciace nevratných procesů
22 22 Senescence listů a plodů je charakterizována dramatickými změnami hlavních organel, zvláště plastidů v mezofylových bunkách a parenchymu perikarpu plodů. Chloroplasty Gerontoplasty Grana se rozpadají, přibývá plastoglobulů Grana zůstávají zachovány, plastoglobuly se nevyskytují WT Stay green
23 Mochyně židovská 23 Chloroplasty Chromoplasty Foto: Chromoplast plodu židovské třešně buňka má velice slabou cytoplazmu; celá buňka je vyplněna plastidy obsahujícími karotenoidy Karotenoidy Cytoplazma
24 24 Dělohy a endosperm jsou zásobárnou proteinů během senescence se malé vakuoly mění ze zásobních organel na velkou centrální vakuolu Dělohy a endosperm jsou také zásobárnou lipidů. Lipidy jsou shromažďovány v organelách - oleosomech Během senescence dochází k tvorbě glyoxyzómů hrají roli v glukoneogenezi = tvorba cukrů z lipidů
25 25 Tyto změny v buněčné kompartmentaci dokazují vysokou organizovanost procesu senescence Aktivace specifických genů kontrolujících předem dané buněčné události Rozpad organel: První: chloroplasty (tylakoidní proteiny, stromatální enzymy) Poslední: jádra Senescence-down-regulated genes (SDGs) geny, které jsou tlumeny během senescence (proteiny zapojené ve fotosyntéze) Senescence-associated genes (SAGs) geny, která jsou aktivovány během senescence (hydrolytické enzymy proteázy, ribonukleázy, lipázy, chloroplast degrad. enzymy )
26 26 Klasifikace SAG podle funkční aktivity proteinů, které kódují: 1) Geny kódující proteolytické enzymy tři druhy cystein proteáz: a) enzymy indukující klíčení u obilovin b) enzymy podobné papainu = enzym z papaje c) enzymy upravující proteiny 2) Geny kódující komponenty proteolytického systému (aspartic proteázy, ubiquitin) 3) Geny kódující proteiny hrající roli v obraně rostlin proti patogenům antifungální proteiny, chitinázy, pathogenesis-related proteiny 4) Geny kódující proteiny, které chrání buňku proti oxidativnímu poškození vyvolaného ionty kovů
27 27 Variabilita v expresi SAG geny exprimované: - v různých stádiích senescence - jen ve stárnoucích nebo naopak jen v nestárnoucích orgánech - pouze ve specifických orgánech - vlivem stresů, hormonů (ABA, etylén), nedostatkem karbohydrátů Stádia listové senescence u Brassica napus YG plně rozvinuté listy MG1 listy z kvetoucích rostlin MG2 listy z rostlin vytvářejících tobolky SS1 listy s 98% chlorofylu SS2 listy s 60% chlorofylu SS3 listy s 35% chlorofylu
28 28 Mutanti v genech zapojených v senescenci - geny regulující iniciaci celého senescenčního programu = geny fungující na počátku senescenčních signálních drah - geny kódující individuální enzymy metabolických drah = geny fungující hlouběji (později) v signální dráze Gregor Mendel studium senescence u hrachu gen I (dříve B) - reguluje stupeň zelenosti děloh Mutant v genu I má deficit v enzymu (PaO), který degraduje chlorofyl. Ukazuje zpožděnou senescenci. Mutant rajčete v genu GREENFLESH exprimován v listech a plodech (přítomnost chlorofylu ve zrajících plodech) Foto: Natalie Bumgarner, The Ohio State University.
29 29 Mutanti stay-green blokáda v časování aktivity enzymů, které degradují chlorofyl Rostliny jsou dlouho zelené Stay-green obilniny ekonomický význam 1985 rekordní výnos kukuřice v Illinois (24 tisíc kg/ha) stay-green varieta WT Stay-green Stay-green variety jsou významné v ekonomicky chudých zemích
30 30 Analýza stay-green mutanta sid (u trav) vedla k identifikaci biochemické dráhy kontrolující degradaci chlorofylu. Degradace chlorofylu je složitý proces zahrnující komplexní enzymatickou dráhu a probíhající v několika subcelulárních částech. Kritické body: - enzymatické odstranění Mg 2+ - otevření kruhu a vznik bezbarvého tatrapyrolu Update 2016 Shimoda Y et al. (2016) Plant Cell 28: Gen STAY-GREEN (SGR) u Arabidopsis kóduje Mg-dechelatázu, enzym, který katalyzuje odstranění Mg 2+ z molekuly chlorofylu. Arabidopsis obsahuje tři SGR geny: SGR1, SGR2 a SGRL.
31 31 Ztráta chlorofylu je spojena se snižováním obsahu nebo naopak akumulací karotenoidů, v závislosti na druhu rostliny. Degradace chlorofylu Odhalování vrstvy karotenoidů (žluto-oranžové barvivo) Barevné kombinace podzimních listů Ougham H et al. (2008) New Phytologist 179: 9-13 Otázka: Proč dochází k zabarvování listů nejen v zimě, ale i v létě. Konference: Origin and evolution of autumn colours, Oxford, březen Téma význam zabarvování listů pro rostlinu Funkce anthocyaninů: - fyziologická (fotoprotektivní, antioxidativní, zásobní) - signální žlutá barva přitahuje mšice, červená ne
32 32 Analýza mutantů s abnormálně zbarvenými plody či listy Klonovány důležité geny hrající roli v biosyntéze karotenoidů Xantofyly: zeaxantin Receptor modrého světla zprostředkující otevírání stomat
7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
2 1 2017 7) Senescence a programová smrt buňky (PCD) a) Typy buněčné smrti b) PCD v životním cyklu rostlin c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Gunawardena,
3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
1 2010 3) Senescence a programová smrt buňky (PCD) a) Typy buněčné smrti b) PCD v životním cyklu rostlin Gray J (2003) Programmed Cell Death in Plants. University of Toledo, Dept. of Biological Sciences
8) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
1 2016 8) Senescence a programová smrt buňky (PCD) a) Typy buněčné smrti b) PCD v životním cyklu rostlin c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Gunawardena,
3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
1 2015 3) Senescence a programová smrt buňky (PCD) a) Typy buněčné smrti b) PCD v životním cyklu rostlin c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu 2 Programová
7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
MBRO2 1 2018 7) Senescence a programová smrt buňky (PCD) c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Nejnovější review: Obecné: Kast DJ, Dominguez R (2017) Current
3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
1 2010 3) Senescence a programová smrt buňky (PCD) c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Gray J (2003) Programmed Cell Death in Plants. University of Toledo,
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
7) Dormance a klíčení semen
2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Vladimír Vinter
Embryo (zárodek) Vývoj embrya (embryogeneze) trvá různě dlouhou dobu (např. u pšenice 20-25 dnů). U některých rostlin jsou embrya zcela nediferencovaná, např. u orchidejí. Zygota je výrazně polární buňka
ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO
Fyziologie AUTOFAGIE MUDr. JAN VARADY KARIM FNO 29.1.2019 Autofagie?? Autofagie Self-eating Regulovaný katabolický jev Degradace a recyklace buněčných cytoplasmatických komponent: malfunkční a staré proteiny,
Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
RVR ) Vývoj květu a kontrola kvetení. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění
2015 6) Vývoj květu a kontrola kvetení 1 d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění 2 d) Vznik gamet Životní cyklus rostliny Mikrosporogeneze Megasporogeneze Vývoj samčího gametofytu
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení
Morfogeneze rostlinné buňky. Rostlinná cytologie morfogeneze rostlinné buňky, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Morfogeneze rostlinné buňky Morfogeneze = vývoj tvaru, změna tvarových vlastností http://www.biologyreference.com/co-dn/differentiation-in-plants.html Embryogenní (meristematická) buňka Dospělá buňka,
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému.
Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému. Endozomální organely přijímají váčky s nově syntetizovaným materiálem (v ER a GA) i endocytovaný materiál
Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému.
Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému. Endozomální organely přijímají váčky s nově syntetizovaným materiálem (v ER a GA) i endocytovaný materiál
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce
RŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované
RŮST A VÝVOJ Růst nevratný nárůst hmoty způsobený činností živé protoplasmy hmota a objem buněk, počet buněk, množství protoplasmy kvantitativní změny Diferenciace rozlišování meristematických buněk na
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
5) Klíčení semen a mobilizace rezerv
MBR2 2016 5) Klíčení semen a mobilizace rezerv a) Klíčení semen b) Mobilizace rezerv 1 Podmínky prostředí, které mohou zrušit dormanci 2 Dormantní semena mohou za působení určitých vnějších podmínek klíčit:
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
2) Reprodukce rostlin
1 2) Reprodukce rostlin 2015 2 d) Vznik gamet d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění Životní cyklus rostliny Mikrosporogeneze Megasporogeneze 3 Vývoj samčího gametofytu - mikrosporogeneze
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách
RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách Fáze růstu na buněčné úrovni: zárodečná (embryonální) dělení buněk meristematických pletiv prodlužovací
Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta
Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta Igor Satinský Nemocnice Havířov Mezioborová JIP Colours of Sepsis, Ostrava, 28.1.2015 Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta Igor Satinský Nemocnice
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
4) Reprodukce rostlin
MBR1 2016 4) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Vývoj endospermu 1 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1
4) Reakce rostlin k abiotickému stresu
2010 4) Reakce rostlin k abiotickému stresu a) Vodní deficit b) Zasolení a osmotické přizpůsobení a jeho role v toleranci k suchu a zasolení 1 Jenks M et al. (2005) Plant Abiotic Stress. Blackwell Publishing
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 07 Rezistence rostlin k abiotickým faktorům doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Abiotické faktory 1. Nízké teploty ( chladuvzdornost, mrazuvzdornost, zimovzdornost)
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno
Mendelova genetika v příkladech Transgenoze rostlin Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje
Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální
MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu
2015 2) Reprodukce rostlin 1 a) Indukce kvetení b) Vývoj květu - stručná morfologie c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu Životní cyklus rostliny 2 3 a) Indukce kvetení Indukce kvetení přeprogramování
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
4) Reprodukce rostlin
MBR 1 2015 4) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1 buňka 2 buňky Meristém
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
Regulace růstu a vývoje
Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů
Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin
SFZR 1 2016 Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin Hayat S, Ahmad A (2011) Brassinosteroids: a class of plant hormone. Springer, Berlin 2 Vývoj organismu regulují signály
Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78
Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok 3 Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu Úlohy: 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní
Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha
Autophagie a imunitní odpověd Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha Ostrava, 29. ledna 2019 Historie Nobel Prize 2016 Yoshinori Ōsumi https:p//nobeltpizrog/utplodss/2l018//06/ohsuiillchtul
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
Program kursu Rostlinná buňka
Program kursu Rostlinná buňka 1) Poznávání rostlinných buněk Buňka a vývoj jejího poznání Srovnání rostlinné a živočišné buňky Jak jsou buňky rozčleněny: membrány 2) Buněčné membrány a vakuoly rostlinných
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin
1 2014 Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin Hayat S, Ahmad A (2011) Brassinosteroids: a class of plant hormone. Springer, Berlin 2 Vývoj organismu regulují signály
MBR ) Reprodukce rostlin. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění
MBR1 2015 4) Reprodukce rostlin 1 d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění d) Vznik gamet Životní cyklus rostliny 2 Mikrosporogeneze Megasporogeneze Vývoj samčího gametofytu
Vznik dřeva přednáška
Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Barbora Blažková Tematický celek: Základy ekologie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Anotace Kontrolní test navazuje na prezentaci, která seznámila žáky se základy buněčné teorie, s druhy buněk,
Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Pohlavní rozmnožování Gametogeneze u rostlin a živočichů. 2/65 Pohlavní rozmnožování obecně zajišťuje variabilitu druhu
ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
2) Reprodukce rostlin
1 2015 2) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Klíčení semen MBR 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1 buňka
Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 05 Pohlaví rostlin doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Klasifikace květů a rostlin podle rozmístění pohlavních orgánů Klasifikace skupiny rostlin podle
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
Schéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
2012/2013. Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol.
2012/2013 Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol. Místo konání: Viničná 7, 2. patro, B7, Zoologická posluchárna, 14:50-17:15 No. Téma: Přednášející CZ: Datum 1 Formování
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Abiotický stres - sucho
FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.
Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující