ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
|
|
- Karolína Beranová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání listů
2 ontogeneze listu apikální meristém stonku, genetické a biochemické změny některých buněk periklinální dělení ve vrstvách tuniky a vnější vrstvě korpusu později se vnější vrstva dělí pouze antiklinálně a ve vnitřní části se diferencuje iniciála listové primordium hrbolek (ektogenní původ) zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu) později jen do plochy, + apikální růst listu dlouhodobý (kapradiny, Welwitschia) - krátkodobý (krytosemenné)
3 vývoj listového primordia a založení prokambia v jeho bázi vzrostný vrchol úžlabní pupen báze listu listové primordium základní meristém diferenciace prokambia akropetálně - z báze listu do špičky
4 diferenciace cévních svazků 1) založení prokambia blízko listového primordia, prodlužování buněk a diferenciace akropetálně 2) vznik protofloému na bázi listu a diferenciace akropetálně v hlavní žilce 3) vznik protoxylému na bázi listu a diferenciace akropetálně v hlavní žilce, vrcholu dosahuje ale dříve než protofloém 4) diferenciace prokambia menších postranních žilek bazipetálně 5) po ukončení dlouživého růstu nastává diferenciace metafloému a metaxylému bazipetálně 6) pletivo mezi svazky stéle meristematického charakteru vznikají anastomózy
5 pokožka zpravidla jednovrstevná, buňky parenchymatické, těsně semknuté, často laločnaté (polygonální u kožovitých listů, protáhlé u kopinatých listů) na povrchu kutikula impregnace ligninem (jehličnany, xerofyty) inkrustace SiO 2 (přesličky, trávy) bez chloroplastů (kromě kapraďorostů, stínomilných a vodních) Coleus - papily Rochea - vodní buňky
6 epidermis Ficus kutikula Clivia silná kutikula, ztlustlá epidermis vícevrstevná parenchymatická pokožka kutikula + epikutikulární vosky
7 útvary v pokožce trichomy žlaznaté trichomy průduchy (svěrací buňky) - 2 typy průduchů většinou na spodní straně listu (bifaciální listy) hustota závislá na ekologických podmínkách (desítky stovky /mm 2 ) vodní skuliny - vznikají přeměnou průduchů, bez regulace, vylučování přebytečné vody, zakončení CS krycí trichomy pokožkové buňky trichomy průduchy
8 vývoj trichomu model buněčné diferenciace mitózy endoreduplikace (32C) zvětšování objemu větvení SIM pozitivní a negativní regulátory buněčné exprese (TFs) regulace buněčného cyklu modifikace cytoskeletu přítomnost fytohormonů (gibereliny -> endoreduplikace) růst trichomu po celé ploše buňky (není vrcholový růst) korelace větvení a ploidie SIM sim Nat Rev Mol Cell Biol (2004) 5:
9 průduchy 2 svěrací buňky (z jedné mateřské buňky) průduchová štěrbina radiální uspořádání celulózních mikrofibril ledvinovité (vyšší výtrusné, nahosemenné, dvouděložné, jednoděložné - většina) činkovité (Poales - trávy) svěrací buňky ledvinovité činkovité
10 Sedum ledvinovité svěrací buňky Sorghum činkovité svěrací buňky
11 vývoj průduchů u Arabidopsis protodermální mateřská buňka meristemoid mateřské buňka svěrací buňky buňka meristemoidu svěracích buněk PRINCIPY asymetrické dělení mateřské buňky meristemoidu symetrické dělení mateřské buňky svěracích buněk one-cell spacing rule A Annu Rev Plant Biol 58: (2007) one-cell spacing rule je zajištěno MAPK kinásovou signalizační dráhou (B), její narušení/vychýlení z rovnováhy vede buď k nadměrné tvorbě (A) nebo k absenci průduchů (C) Plant Cell 19:63-73 (2007) B C
12 vývoj průduchů u Arabidopsis Am J Bot 86: (1999)
13 mezofyl základní pletivo, parenchym buňky obsahují chloroplasty chlorenchym funkce asimilační (fotosyntéza) homogenní jehličnany, některé krytosemenné heterogenní (palisády a houbový parenchym) většina dvouděložných, některé jednoděložné, nahosemenné, kapraďorosty stomatální krypta
14 vaskularizace CS úplné: floém kolaterální bikolaterální (Solanaceae, Cucurbitaceae, Asclepiadaceae, Campanulaceae, Polygonaceae) pouze hlavní CS, postupně mizí vnitřní floém (adaxialní) s výjimkou Cucurbitaceae u některých rostlin (Ranunculaceae) xylém ve tvaru V U nebo pochva kolem floému Zea xylém
15 CS neúplné: v průběhu se CS postupně zjednodušuje a zmenšuje, postupně ubývá mechanických pletiv, sítkovice bez sítka, menší průměr než průvodní buňky, pak pouze jedna mateřská buňky sítkovice nakonec jen dřevní část samotné tracheidy
16 průběh vodivých pletiv v listu Arabidopsis jednotlivé tracheidy trichomy vodivé pletivo
17 anastomózy - příčné spojky mezi cévními svazky epidermis cévní svazek cévní svazek anastomóza Zea epidermis průduch mezofyl
18 mechanická pletiva hojně u velkých silných listů chybí u vodních rostlin sklerenchym: nahosemenné, jednoděložné sklerenchym + kolenchym dvouděložné Aulonemia idioblasty (sklereidy) Yucca Yucca
19 hydatody vodní skuliny slepé ukončení cévního svazku (tracheid) vylučování přebytečné vody (gutace) Sedum tracheidy epithem Coleus
20 gutace pasivní vylučování přebytečné vody z těla rostliny soubor vodních skulin tracheidy Physocarpus Physocarpus
21 C3 rostliny C4 rostliny Syringa primární fixace uhlíku (CO 2 ) v chlorenchymu ribulosa-1,3-bisfosfát 3-fosfoglycerát (Calvinův cyklus) Zea primární fixace uhlíku (HCO 3- ) v chlorenchymu 3-fosfoenolpyruvát oxalacetát malát/aspartát věnčité buňky sekundární fixace uhlíku (CO2) v pochvě CS ribulosa-1,3-bisfosfát 3-fosfoglycerát suberinizace vnějších BS věnčitých buněk
22 pochva cévního svazku u C 4 rostlin epidermis svěrací buňky xylém floém pochva mezofyl epidermis pruh sklerenchymu
23 závislost anatomické stavby listu na ekologických podmínkách slunné listy silná kutikula bohatě vyvinutý palisádový parenchym více mechanických pletiv více průduchů (A.pseudoplatanus: 860) méně chlorofylu stinné listy slabá kutikula mezenchym málo diferencovaný velké interceluláry méně mechanických pletiv méně průduchů (A.pseudoplatanus: 215) více chlorofylu polostín výsluní stín pokusy se zastíněním
24 zákon Zalenského závislost anatomické stavby listu na jeho pořadí na stonku horní část celková délka žilek velikost buněk křivolakost bočních stěn hustota průduchů hustota trichomů mohutnost kutikuly dolní část
25 listy jehličnanů (model borovice) epidermis tlusté dřevnatějící BS s tečkami, silná kutikula průduchy po všech stranách v podélných řadách v prohlubeninách + zrnéčka vosku hypodermis ve 2-3 řadách, BS silně ztlustlá, zejména v žebrech jehlice ramenovité palisády pryskyřičné kanálky končí slepě sklerenchymatická vlákna jednotlivě nebo ve skupinách pod hypodermis (v žebrech) endodermis parenchymatické buňky, škrobová zrna, Caspariho proužky stélé živé, parenchymatické bezbarvé buňky - mrtvé transfúzní pletivo, v BS množství dvůrkatých ztenčenin - sklerenchymatický pruh ve střední části, 2 kolaterální CS
26 příčný řez listem borovice transfúzní pletivo ramenovité palisády pryskyřičný kanálek Taxus část příčného řezu
27 příčný řez jehlicí borovice mezofyl ramenovité palisády endodermis + Caspariho proužky xylém floém epidermis průduch hypodermis pryskyřičný kanálek
28 listy suchomilných rostlin Oleander průduchy silná kutikula, vosky, trichomy výrazně diferencovaná epidermis a subepidermální vrstvy, mocně vyvinutý palisádový a houbový parenchym průduchy zanořené v jamce (stomatální krypta)
29 listy xerofytních rostlin chlorenchym vodní pletivo Aloe Aloe CS silná kutikula + vosky, chlorenchym (asimilační pletivo) v primární kůře, mohutné parenchymatické pletivo středního válce = vodní pletivo (vysoký obsah slizů)
30 listy xerofytních rostlin Stipa Stipa 6 5 na spodní straně pás sklerenchymu, na vrchní straně pokožka s průduchy, při poklesu turguru v chlorenchymu dojde ke svivutí listu 1 spodní pokožka 2 vrchní pokožka 3 průduchy 4 chlorenchym 5 sklerenchym 6 cévní svazky
31 zavírání listů trav cellulae bulatae adaxiální strana - horní Aulonemia abaxiální strana - dolní ohýbací buňky (cellulae bulatae) tenkostěnné buňky s velkou vakuolou citlivě reagující na změnu vodního potenciálu, při ztrátě vody se smrští a tím sevřou listovou čepel adaxiální stranou (horní) k sobě, po dodání vody a zvýšení turgoru listovou čepel naopak rozevřou Poa cellulae bulatae abaxiální strana - dolní
32 listy vodních rostlin (submerzní) Potamogeton kutikula často úplně chybí epidermis obsahuje chloroplasty, málo mechanických pletiv slabě vyvinutý xylém hydropoty skupiny epidermálních buněk fce: absorpční, vylučovací Myrirphyllum Numphar
33 listy vodních rostlin (splývavé listy) Nymphaea velké intercelulární dutiny astrosklereida
34 opadávání listů odlučovací vrstva úzká vrstva malých tenkostěnných buněk na bázi listu (řapíku) primární: vzniká již rané fázi vývoje listu, od počátku z několika vrstev buněk sekundární: (častěji) vrstva vzniká krátce před opadem listu nejdříve se diferencuje jedna vrstva, periklinálním dělením 3-5 vrstev účast pektináz, celuláz přetržení svazku za vývojové změny odpovídají fytohormony korelace auxin/ethylem, ABA senescence abscise experiment: exogenní auxin na pahýl řapíku aplikace: defoliace v zahradnické praxi
35 úžlabní pupen řapík listu listová stopa odlučovací vrstva korková vrstva stonek před opadem listu nebo po opadnutí listu dojde buď ke kutinizaci povrchu listové jizvy nebo k založení felogénu pod listovou jizvou a vytvoření ochranné korkové vrstvy listová stopa
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba
VíceÚvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
VícePraktické cvičení č. 5.
Praktické cvičení č. 5. Cvičení 5. - Pletiva - charakteristika, rozdělení Pletiva - rozdělení podle vzniku, charakteru buněčné stěny a tvaru buněk 1. Nepravá - plektenchym hub 2. Pravá a) parenchym - izodiametrický
VíceList (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)
List (fylom) Postranní orgán prýtu, rozšířený do plochy, omezeného růstu (výjimkou Welwitschia). Primární funkce: fotosyntéza, transpirace a výměna plynů Ontogeneze listu: Vyvíjí se exogenně na vzrostném
Více2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)
2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo
ANATOMIE STONKU sekundární stavba kambium sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných felogén sekundární krycí pletivo abnormální tloustnutí jednodělož. rostlin druhotné tloustnutí stonku
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
VícePrincip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:
Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Příklad preparát: příčný řez stonkem Kukuřice (Zea mays L. ) Při zhotovování nákresů složitých struktur, skládajících se z více pletiv a buněčných typů,
VíceGymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás)
Gymnázium Olomouc Hejčín Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás) vypracovaly: Tereza Tichá Markéta Urbášková Michaela Židková Veronika Kolářová
VícePraktické cvičení č. 11.
Praktické cvičení č. 11. CVIČENÍ 11. - dokončení cvič. 10. - Typy pupenů; list I. LIST 1. Anatomická stavba plochého listu bifaciálního (Pyracantha coccinea Roem. - hlohyně šarlatová, př.ř., barvení) 2.
VíceObecná botanika 7. Pupen. List 1. část
Obecná botanika 7. Pupen. List 1. část Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Pupen. List 1. část - stavba pupenů; typy pupenů - list - vlastnosti, funkce - fylogeneze
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
VíceBUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
Vícečlověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných
Začněme historií člověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných rostlin První zprávy v knize Pen king
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceOsnova přednášky : List
Osnova přednášky : List List: anatomická stavba C3 x C4 anatomická stavba listu Krycí pletiva listu: (průduchy, pokožkové buňky, trichomy) Mezofyl Cévní svazky, žilnatina Rozdíly dvouděložné x jednoděložné:
VíceStonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)
Stonek Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus) Legenda: 1 dřeň, 2 dřevo (xylém), 3 dřeňový paprsek, 4 pryskyřičný kanálek v xylému, 5 lýko (floém), 6 primární kůra, 7 pryskyřičný kanálek
VíceStavba stonku. Stavba stonku
Stavba stonku Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Vegetativní orgány anatomie kořene autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
VíceClivia miniata, Acorus calamus)
Apoplastické bariéry pro transport iontů a vody v kořeni Kateřina Macháčová Dráhy centripetálního transportu vody a minerálních látek kořenem (http://www.unibayreuth.de/department s/planta/research/steudle/steu3.htm)
VíceVodních a mokřadních rostlin
Vodních a mokřadních rostlin Litorál Litorál pobřežní pásmo, vymezeno fotickou zónou Ripál pobřežní pásmo tekoucích vod Sublitorál vymezen letní hladinou podzemní vody, natantní a submerzní hydrofyty hlouběji,
VíceRostlinná pletiva. Milan Dundr
Rostlinná pletiva Milan Dundr Pletiva soubory buněk vykonávají stejné funkce přibližně stejný tvar a velikost Rozdělení pletiv - podle tvaru buněk a tloustnutí bun. stěny PARENCHYM tenké buněčné stěny
VíceANATOMIE KOŘENE. obecná charakteristika: kořen je neolistěný nečlánkovaný orgán, pokožka bez kutikuly
ANATOMIE KOŘENE obecná charakteristika meristém kořene a kořenová čepička rhizodermis primární kůra (exodermis - endodermis) centrální válec (uspořádání cévních svazků) vznik postranních kořenů sekundární
VíceBUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák
BUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák Funkce: strukturní a mechanická opora buňky, udržování tvaru, usměrňování buněčného dělení a celkové architektury rostliny, zásoba
VíceVladimír Vinter
Epidermis Epidermis (pokožka stonků, listů a reprodukčních orgánů) je tvořena většinou jednou vrstvou buněk bez intercelulár. Buňky pokožky jsou nejčastěji izodiametrického tvaru, mohou být ale i nepravidelné
Více- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)
Otázka: Vyšší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Lucka J. SYSTÉM - Vývojová větev vyšší rostliny (není to taxon): 1. Vývojový stupeň psilofytní rostliny - oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta,
VícePrůduchy regulace příjmu CO 2
Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: List anatomie autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:
VícePLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Cugee PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN PLETIVA = trvalé subry buněk, které jsu velmi pdbné a mají shdnu funkci Puze u nejníže rganizvaných rstlin je jedna buňka (krásnčk),
VíceROSTLINNÁ PLETIVA. Praktické cvičení z biologie C05. Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceRostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.
Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u
Vícepletiva dělivá = meristémy
Botanika je věda o rostlinách Obecná botanika studuje rostliny na různých úrovních její organizace: na úrovni rostlinné buňky rostlinná cytologie na úrovni rostlinného pletiva rostlinná histologie na úrovni
Více2004 2006 Vladimír Vinter
Anatomická stavba listu List (fylom) je postranní, většinou plochý, zelený orgán omezeného růstu (s výjimkou některých tropických kapradin a Welwitschia), sloužící především k fotosyntetické asimilaci
VíceÚvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
Více2004 2006 Vladimír Vinter
Stomata (průduchy) Stomata umožňují transpiraci a výměnu plynů (především oxidu uhličitého a také kyslíku) mezi ovzduším a mezofylem listu. Stomatární transpirace uvádí do pohybu transpirační proud a ochlazuje
Více= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí
Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):
VícePraktická cvičení z biologie na gymnáziu
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Praktická cvičení z biologie na gymnáziu Mgr. Jana Sítařová 1.Téma: Bezpečnost
VíceVznik dřeva přednáška
Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u
VíceVýřez kmenem listnáče. parenchymatická medula
Xylotomie (nauka o struktuře a vlastnostech dřeva) Dřevo (z technického hlediska) = lignifikované vodivé pletivo kmenů stromů (deuteroxylém) vznikající dostředivým dělením buněk kambia. Kmeny manoxylické:
VíceKapraďorosty. Plavuně. Přesličky
Kapraďorosty = plavuně, přesličky a kapradiny jsou to rostliny výtrusné mají pravá pletiva největšího rozvoje dosahovaly v prvohorách (vysoké jako stromy) vznikla z nich ložiska černého uhlí Plavuně (chybný
VíceLapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).
Ekologie rostlin praktické cvičení Materiál: stonek hluchavky, lodyha prustky, stonek rozchodníku, list rozchodníku, list divizny, list puškvorce, jehlice borovice, list břečťanu Pomůcky: mikroskop, lupa,
VíceKrytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-7-21 Předmět: přírodopis
VícePraktické cvičení č. 9.
Praktické cvičení č. 9. CVIČENÍ 9 STONEK I. 1.Typy větvení, způsob postranních větví a) větvení hemiblastické - heterobrachiální (plavuň), homobrachiální holoblastické - monopodiální (Taxus baccata L.
VíceRŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1
RŮST A VÝVOJ ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1 Růst = nezvratné zvětšování rozměrů a hmotnosti rostliny. Dochází ke změnám tvaru a vnitřního uspořádání
VíceRostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:
Praktické cvičení č. 5 Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky,
VíceSTANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY
Úloha č. 1 Stanovení vodního potenciálu refraktometricky - 1 - STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY VODNÍ POTENCIÁL A JEHO SLOŽKY Termodynamický stav vody v buňce můžeme porovnávat se stavem čisté
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BOTANIKY NÁVODY KE CVIČENÍM OBECNÁ BOTANIKA BOT/OBPX LS BOŽENA NAVRÁTILOVÁ 1 BEZPEČNOST PRÁCE Student je povinen řídit se pokyny vedoucího
VíceMléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera).
Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera). Řez pryskyřičným kanálkem borovice černé (Pinus nigra) a schéma vzniku
VíceFunkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Funkce vody v rostlinném těle Vyjádření stavu vody v rostlině Vodní stav rostlinné buňky Příjem a vedení vody rostlinou Výdej vody rostlinou Hospodaření rostliny s vodou Funkce vody
VíceTransport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová
Transport v rostlinách Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová Transport v rostlinách Rostlinou jsou transportovány především následující látky: Voda: přijímána většinou kořeny Minerální látky: obvykle přijímány
Více1. Houby. 2. Areály. 3. Sopečná činnost. 4. Mineralogie. význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. reliktní a synantropní druh. činností.
1. Houby ANOTACE: Prezentace seznamuje žáky s charakteristikou říše hub buňka hub, výživa, význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. KLÍČOVÁ SLOVA: stélka, hyfy, mycelium, plodnice, saprofytismus, parazitismus,
VíceROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
VíceKód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER27 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581
Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER27 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:
Víceumožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
Vícevznik: během růstu stromu během těžby a dopravy během uskladnění postihují kvalitu, zejména fyzikální a mechanické vlastnosti
VADY SUROVÉHO DŘÍVÍ VADA = změna vnějšího vzhledu dřeva, porušení jeho pravidelné struktury, odchylky od normální stavby dřeva, které nepříznivě ovlivňují jeho účelové využití. postihují kvalitu, zejména
VíceZáklady mikroskopování.
Předmluva. Učební text je určen pro studenty 1. ročníku lesního a krajinného inženýrství a aplikované ekologie na Fakultě lesnické a environmentální ČZU v Praze. Soustřeďuje podklady pro cvičení z cytologie,
Více5. Rostlinná buňka jako celek
5. Rostlinná buňka jako celek Vakuolisace a buněčné stěny charakteristické rysy rostlinných buněk Buněčné stěny Struktura, složení a funkce buněčných stěn Střední lamela, primární a sekundární buněčná
VíceCo zasolení působí a jak se rostliny se zasolením vyrovnávají?
Zasolení Zasolení - vysoký obsah anorganických iontů v půdním roztoku. Je obvyklé na mořských a oceánských březích, v ústích řek, které se do moře vlévají a jejichž voda se s mořskou mísí (vody brakické).
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceNázev: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE
Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího
VíceNA VLASTNÍ OČI. Manuál mikroskopických pokusů
NA VLASTNÍ OČI Manuál mikroskopických pokusů PREPARÁTY PRO MIKROSKOP jehlice borovice... 2 kvasinky... 3 škrobová zrna hlízy bramboru... 4 nárostová řasa Trentepohlia... 5 křemelina... 6 kořen mrkve...
VíceVývoj stélé. parenchym. floém. xylém
Vývoj stélé 1 2 5 3 6 7 10 4 8 11 parenchym 9 12 Základní typy stélé 1 protostélé, 2 stelátní protostélé, 3 aktinostélé, 4 plektostélé, 5 sifonostélé ektofloické, 6 artrostélé, 7 sifonostélé amfifloické,
Více11. Morfologie - stonek
11. Morfologie - stonek Stonek - kaulom Původ z plumuly embrya; zpravidla nadzemní, pozitivně heliotropický, vždy článkovaný, (axis ascendens) Funkce: mechanická, vodivá, zásobní, asimilační, ochranná,
VíceMikroreliéfová metoda. metoda studia povrchu neprůhledných objektů
Mikroreliéfová metoda metoda studia povrchu neprůhledných objektů Možnosti studia povrchu neprůhledných objektů mikroskopie v dopadajícím osvětlení optická (např. mikroskop Lug Zeiss) elektronová SEM,
VíceLaboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně
VíceKAPRAĎOROSTY - PŘESLIČKY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Více5. Anatomická a morfologická stavba dřeva
5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY JEHLICE JEHLIČNANŮ
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceVodní provoz rostlin
Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém 1) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu
VíceROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.
ROSTLINNÁ PLETIVA I Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. Orgány jsou složeny lž z buněk, které tvoří uvnitř orgánů ů odlišná uskupení pletiva.
VíceStomatální vodivost a transpirace
Vodní režim rostlin Stomatální vodivost a transpirace Vliv faktorů prostředí - obecně Změny během dne Interakce různých faktorů Aklimace Adaxiální a abaxiální epidermis Ontogeneze Matematické modelování
VíceMikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení
Dřevo a jeho ochrana Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení Dřevo a jeho ochrana 2 Mikroskopická stavba dřeva Listnaté dřeviny - vývojově mladší -> anatomické elementy již specializovány
VíceZ Buchanan et al. 2000
Průběh buněčného cyklu Z Buchanan et al. 2000 Změny v uspořádání mikrotubulů v průběhu buněčného cyklu A interfáze, kortikální mikrotubuly uspořádané v cytoplasmě pod plasmalemou B konec G2 fáze, mikrotubuly
VíceVodní režim rostlin. Příjem vody. Vedení vody. Výdej vody
Vodní režim rostlin - příjem, vedení a výdej vody - většina rostliny -> voda, nejvíc ve stonku, nejméně v semenech - důležité rozpouštědlo - metabolické procesy dýchání, fotosyntéza - termoregulace - při
VícePodmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
VícePraktické cvičení č. 8.
Praktické cvičení č. 8. Cvičení 8. - Kořen 1. Homorhizie (kapraďorosty, jednoděložné rostliny) 2. Allorhizie (většina nahosemenných a dvouděložných rostlin) 3. Mykorhiza (ektotrofní, endotrofní) 4. Vzrostný
VíceORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY
Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-
VícePodtéma: Stromy. Název práce: Javory x-krát jinak. Členové Přírodovědného kroužku Klubu NATURA při Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem
GYMNÁZIUM DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM Odborná práce Přírodovědného kroužku Klubu NATURA při Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem Člověk a příroda versus Příroda a člověk Podtéma: Stromy Název práce: Javory x-krát
VíceBIOLOGIE-2015-03 Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra BIOLOGIE Ř E Š E N Í. Příjmení a jméno uchazeče:..
Ř E Š E N Í Zadání písemné části přijímací zkoušky z BIOLOGIE Katedra BIOLOGIE Datum zkoušky:. Varianta: 03 Příjmení a jméno uchazeče:.. Datum narození: Číslo přihlášky: Předchozí studium:.. Bydliště:..
VíceObsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Stonek morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
VíceCytologie a anatomie pro pokročilé aneb Úvod do rostlinné embryologie
Cytologie a anatomie pro pokročilé aneb Úvod do rostlinné embryologie Jaroslava Dubová Životní cykly u rostlin Rodozměna Semeno a jeho klíčení Vývoj klíční rostlinky OBORY ANATOMIE ROSTLIN popisná - nejstarší,
VícePraktické cvičení č. 10.
Praktické cvičení č. 10. Cvičení 10. - Stonek II. b 3 příklady stavby druhotně tloustnoucích stonků u nahosemenných a krytosemenných rostlin - Picea abies (L.) Karsten - smrk ztepilý - Tilia L. sp. - lípa
VíceCvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš
Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky RNDr. Michal Hroneš Přesličky výtrusné rostliny charakteristického vzhledu s přeslenitě větvenou lodyhou a článkovaným stonkem prvohorní
VíceSystémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)
Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy) Jsou tvořeny vodivými elementy dřeva a lýka a většinou také dřevním a lýkovým parenchymem a sklerenchymem. Zajišťují v rostlinách transport na
Více7) Dormance a klíčení semen
2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive
VíceVodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.
Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,
VíceLABORATORNÍ PRÁCE Č.
Úkol A: Pozorování parenchymu suknice cibule kuchyňské Pomůcky: cibule kuchyňská, pomůcky k mikroskopování a) Rozřízněte cibuli, vyjměte jeden vnitřní zdužnatělý list. b) Z vnitřní strany listu sejměte
Víceorientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
Více